(EU) č. 508/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 508/2013 ze dne 29. května 2013 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých wolframových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

(1)

V návaznosti na šetření (dále jen „původní šetření“) Rada nařízením (ES) č. 260/2007 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých wolframových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) (dále jen „původní opatření“). Opatření měla podobu valorického cla v sazbě 63,5 % pro všechny společnosti s výjimkou tří čínských vyvážejících výrobců, jimž bylo přiznáno individuální clo.

(2)

Zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení“) (3) dne 9. března 2012 Komise informovala o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých wolframových elektrod pocházejících z ČLR.

(3)

Přezkum byl zahájen na odůvodněnou žádost, kterou podalo sdružení Eurométaux (dále jen „žadatel“) jménem výrobce v Unii představujícího více než 50 % výroby některých wolframových elektrod v Unii.

(4)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek pokračování dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Šetření se týkalo pokračování nebo obnovení dumpingu a proběhlo v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkum trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

Komise oficiálně vyrozuměla o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti žadatele, dalšího známého výrobce v Unii, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, kteří nejsou ve spojení a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, výrobce v potenciálních srovnatelných zemích a zástupce ČLR. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(7)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(8)

S ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení a jichž se šetření týkalo, se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v tomto oznámení.

(9)

Přihlásili se tři dovozci. Žádný z nich však během období přezkumného šetření nedovezl některé wolframové elektrody pocházející z ČLR.

(10)

Jelikož pouze dva vyvážející výrobci z ČLR předložili požadované informace, nebylo nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců.

(11)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení přezkumu. Odpovědi došly od dvou výrobců v Unii, dvou vyvážejících výrobců v ČLR a jednoho výrobce v USA.

(12)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(13)

Dotčený výrobek je stejný jako výrobek, na nějž se vztahovalo nařízení (ES) č. 260/2007, konkrétně wolframové svářecí elektrody, včetně wolframových tyčí a prutů pro svářecí elektrody, obsahující nejméně 94 % hmotnostních wolframu, jiné než získané prostým slinováním, též upravené do stanovené délky, pocházející z ČLR („wolframové elektrody“ nebo „přezkoumávaný výrobek“), v současnosti kódů KN ex 8101 99 10 a ex 8515 90 00.

(14)

Přezkoumávaný výrobek se používá při svařování a v obdobných procesech. Wolframové elektrody se používají v mnoha průmyslových odvětvích, např. ve stavebnictví, při stavbě lodí, v automobilovém, námořním, chemickém a jaderném průmyslu, leteckém a kosmickém průmyslu a při stavbě ropovodů a plynovodů. Na základě fyzikálních a chemických vlastností a zastupitelnosti různých typů výrobku z hlediska uživatele se má za to, že pro účely tohoto řízení představují všechny wolframové elektrody jediný výrobek.

(15)

Šetřením, stejně jako v původním šetření, se potvrdilo, že přezkoumávaný výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie na trhu Unie a výrobek vyráběný a prodávaný na trhu srovnatelné země mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní použití a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda v současné době dochází k dumpingu, a zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k jeho pokračování nebo obnovení.

(17)

Jak je vysvětleno výše, nebylo nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v ČLR. Dvě spolupracující společnosti představovaly přibližně 80 % až 85 % dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie během období přezkumného šetření. Na tomto základě byl učiněn závěr, že míra spolupráce byla vysoká.

(18)

Jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců využíval zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, zatímco druhý těžil z individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, které jim bylo přiznáno během původního šetření. Je třeba připomenout, že v souvislosti se šetřením v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se zacházení jako v tržním hospodářství ani individuální zacházení znovu neposuzují. Třetí společnosti, která v tomto přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovala, bylo přiznáno individuální zacházení v původním šetření.

(19)

Vzhledem k tomu, že ČLR je hospodářstvím v procesu transformace, a v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je nutné určit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“).

(20)

Stejně jako v původním šetření byly v oznámení o zahájení přezkumu za srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty navrženy Spojené státy americké (USA). Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily své připomínky k vhodnosti této volby. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(21)

Komise rovněž posoudila, zda by bylo vhodné vybrat za srovnatelnou zemi jiné země a zjistila další třetí země, z nichž Eurostat zaznamenal dovoz wolframových elektrod. Potenciální známí výrobci v těchto zemích byli osloveni a vyzváni, aby spolupracovali v rámci šetření. Žádná spolupráce však nebyla poskytnuta.

(22)

Bylo shledáno, že USA jsou jako referenční trh reprezentativní, zejména vzhledem k otevřenosti a konkurenceschopnosti jejich domácího trhu. USA byly použity jako srovnatelná země také v původním šetření. Komisi nebyly sděleny a zřejmě ani neexistovaly žádné nové či změněné okolnosti, jež by v tomto ohledu zdůvodňovaly změnu.

(23)

Proto byly pro účely současného přezkumu jako srovnatelná země s tržním hospodářstvím použity USA. Jediný známý výrobce v USA byl osloven a souhlasil, že bude při šetření spolupracovat, odpoví na dotazník a umožní inspekci na místě. Ověřené údaje o prodeji a výrobě této společnosti byly použity pro stanovení běžné hodnoty u společnosti, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství v původním šetření.

(24)

U společnosti, které bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byla běžná hodnota stanovena na základě jejích údajů. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo prozkoumáno, zda je prodej wolframových elektrod nezávislým odběratelům na domácím trhu v období přezkumného šetření reprezentativní, tj. zda objem prodeje výrobku určeného ke spotřebě na domácím trhu činí nejméně 5 % vývozu přezkoumávaného výrobku do Unie.

(25)

Následně bylo zkoumáno, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to na základě zjištění podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(26)

U těch typů dotčeného výrobku, jejichž prodej na domácím trhu byl reprezentativní a uskutečnil se v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota určena na základě cen placených nezávislými odběrateli v zemi vývozu. U zbývajících typů přezkoumávaného výrobku musela být běžná hodnota vypočítána v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Proto byla běžná hodnota vypočítána za použití výrobních nákladů společnosti s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a zisku z domácího prodeje dosaženého v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(27)

Po zveřejnění jedna strana tvrdila, že metodika zjišťování prodejních, správních a režijních nákladů se lišila od metodiky použité v původním šetření, což mohlo mít dopad na určení ziskového rozpětí, z něhož se vypočítávala běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení. K informacím, které byly již předtím v šetření k dispozici, tato strana nedoložila své tvrzení žádným důkazem. Je třeba poznamenat, že v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení byly prodejní, správní a režijní náklady rozděleny na základě obratu a že tato metodika byla použita také v původním šetření.

(28)

Zisk použitý v původním šetření nepocházel z testu běžného obchodního styku (tzv. zkouška OCOT), jelikož žádný vyvážený druh dotčeného výrobku se neprodával na domácím trhu v běžném obchodním styku. Nynější přezkum před pozbytím platnosti ukázal, že některé druhy dotčeného výrobku byly ziskové, a proto byl v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení zisk z těchto ziskových obchodních operací použit k výpočtu běžné hodnoty.

(29)

Pokud jde o společnost, které nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, byla běžná hodnota určena na základě informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Bylo shledáno, že domácí prodej výrobce ve srovnatelné zemi se uskutečnil v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, a že by tedy mohl být použit jako základ pro určení běžné hodnoty u společnosti, které nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(30)

Pokud jde o společnost, jíž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, veškerý prodej na vývoz do Unie se uskutečnil prostřednictvím dovozců ve spojení a následně byly výrobky dále prodány společnostem v Unii, které jsou ve spojení i společnostem v Unii, které ve spojení nejsou. Vývozní cena byla proto v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vypočtena na základě ceny, za niž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu, řádně upravené o náklady, které vznikly v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i o přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. V tomto ohledu byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady společností ve spojení.

(31)

Po zveřejnění jedna strana tvrdila, že při zjišťování prodejních, správních a režijních nákladů dovozů, kteří byli ve spojení, byly zohledněny určité náklady, které se týkaly prodeje jiných výrobků, než dotyčného výrobku a že tyto výdaje by proto měly být vyloučeny. Je třeba uvést, že v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení byly při početním určení vývozní ceny zohledněny ověřené prodejní, správní a režijní náklady poskytnuté dotčenými společnostmi. Tvrzení, že vykázané prodejní, správní a režijní náklady zahrnovaly tyto náklady vynaložené na prodej jiných výrobků, nebylo doloženo žádným důkazem, a proto bylo zamítnuto.

(32)

Připomínky týkající se vývozních cen předložené jednou zúčastněnou stranou vycházely navíc z chybné citace příslušné měny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(33)

Pokud jde o ziskové rozpětí, žádný z dovozců do Unie, kteří nejsou ve spojení, nespolupracoval. V původním šetření bylo použito ziskové rozpětí dovozců ve spojení na základě skutečnosti, že činnosti dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebyly dostatečně srovnatelné s činnostmi dotčeného dovozce ve spojení. Šetření ukázalo, že činnosti dovozce ve spojení byly stejné v období přezkumného šetření i v období šetření původního šetření, tj. většina dovezených wolframových elektrod byla následně integrována do svářecího hořáku coby hlavního výrobku skupiny. Je třeba rovněž poznamenat, že wolframové elektrody mají v porovnání s konečným výrobkem nižší hodnotu. Na tomto základě bylo stejně jako v původním šetření konstatováno, že nejpřesnějším základem ziskového rozpětí pro výpočet vývozní ceny by bylo vlastní ziskové rozpětí dovozce ve spojení.

(34)

Pokud jde o společnost, které bylo v původním šetření přiznáno individuální zacházení, veškerý prodej na vývoz do Unie směroval přímo k nezávislým odběratelům usazeným v Unii. V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla proto vývozní cena určena na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen.

(35)

Stanovení vývozní ceny všech ostatních výrobců usazených v ČLR vycházelo ze statistiky dovozu dostupné v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(36)

Vývozní ceny byly v souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení určeny odečtením zaplacených antidumpingových cel, protože žádná strana nepředložila důkaz, že clo bylo řádné zohledněno v cenách dalšího prodeje a v pozdějších kupních cenách na trhu Unie.

(37)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(38)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny obou spolupracujících vyvážejících výrobců, a dále v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým rozdílům v nákladech na dopravu, pojištění a poskytnutí úvěru, které se promítly do cen a jejich srovnatelnosti.

(39)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(40)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce, jemuž bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, toto srovnání ukázalo, že tato společnost pokračovala v dumpingu na významné úrovni.

(41)

U spolupracujícího vyvážející výrobce, jemuž bylo v původním šetření přiznáno individuální zacházení, jakož i u celostátního dumpingové rozpětí použitelného pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce v ČLR se ukázala významná úroveň dumpingu, který dokonce převyšoval dumping zjištěný v původním šetření.

(42)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření byla zkoumána též pravděpodobnost pokračování dumpingu v případě zrušení opatření.

(43)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že spolupracující vyvážející výrobci představovali jen asi 10 % celkové výrobní kapacity v ČLR. Závěry musely tedy do značné míry vycházet z informací uvedených v žádosti o přezkum a též z veřejně dostupných informací. Zvláště bylo zohledněno chování čínských výrobců, pokud jde o vývozní ceny na trzích jiných třetích zemí, čínská výrobní kapacita, jakož i dostupná volná kapacita a atraktivita trhu Unie pro čínské vývozce.

(44)

Pokud jde o vývoz na trhy jiných třetích zemí, je třeba konstatovat, že statistické údaje, které jsou dostupné v čínských veřejných databázích, se vztahují na širší definici výrobku, než je přezkoumávaný výrobek, a proto nebylo možné provést smysluplnou analýzu množství vyvezeného na jiné trhy ani cen na těchto trzích. Dva spolupracující výrobci z ČLR nevyváželi pro odběratele v jiných třetích zemích, kteří nebyli ve spojení. Na tomto základě nemohly být spolehlivě stanoveny vývozní ceny na trhy jiných třetích zemí během období přezkumného šetření a na základě dostupných informací nebylo možné vyvodit žádné jednoznačné závěry.

(45)

Údaje, z nichž vyšla níže uvedená analýza, poskytl žadatel v žádosti o přezkum a byly porovnány s veřejně dostupnými informacemi.

(46)

Na tomto základě byla kapacita výrobců v ČLR odhadnuta na 1 600 000 kg. Žadatel odhadl využití kapacity čínských výrobců na 63 %, což dává nevyužitou kapacitu ve výši přibližně 600 000 kg, a to je téměř pětkrát více, než činila celková spotřeba Unie během období přezkumného šetření. Existují tedy obrovská množství, které lze vyvézt z ČLR, zejména proto, že nic nenasvědčuje tomu, že by trhy třetích zemí nebo domácí trh mohly absorbovat tuto významnou volnou výrobní kapacitu.

(47)

Dovoz z ČLR do Unie se během posuzovaného období zvýšil o 9 % a v období přezkumného šetření výrazně přesáhl 50 000 kilogramů, což představuje přibližně polovinu celkové spotřeby v Unii v období přezkumného šetření.

(48)

V průběhu celého posuzovaného období dovozní ceny kolísaly a sledovaly stejnou tendenci jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Dovozní ceny celkově stouply od roku 2008 do období přezkumného šetření o 42 % a byly nadále dumpingové. Růst cen lze vysvětlit hlavně vyššími náklady na hlavní surovinu (wolframový prášek) v průběhu období přezkumného šetření.

(49)

Trh Unie je jedním z největších na světě s přibližně 20 % světové spotřeby wolframových elektrod. Čínské společnosti projevily vážný zájem rozvinout svou přítomnost na trhu Unie, což dokládá i skutečnost, že si v průběhu období přezkumného šetření nejen udržely, ale i zvýšily svůj významný 45 % podíl na trhu.

(50)

Výše uvedená analýza prokazuje, že čínský dovoz na trh Unie byl stále uskutečňován za dumpingové ceny s významným dumpingovým rozpětím. Zejména s ohledem na analýzu cen na trhu Unie a na zájem čínských vývozců, který projevili o trh Unie, jakož i na značnou nevyužitou kapacitu v ČLR, která výrazně převyšuje celkovou spotřebu Unie, lze vyvodit závěr, že je velmi pravděpodobné, že dumping bude pokračovat, pokud by byla opatření zrušena.

(51)

Toto šetření potvrdilo, že wolframové elektrody vyrábějí dva výrobci v Unii. Oba výrobci při šetření plně spolupracovali.

(52)

Tyto společnosti tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou dále označovány jako „výrobní odvětví Unie“.

(53)

Jelikož existují pouze dvě společnosti, které tvoří výrobní odvětví Unie, budou údaje o výrobním odvětví Unie uvedeny v indexované podobě nebo jako rozsahy, aby byly chráněny důvěrné informace podle článku 19 základního nařízení.

(54)

Protože statistiky dovozu od Eurostatu zahrnují do úrovně kódu KN také jiné výrobky než wolframové elektrody, byly informace o dovozu analyzovány na úrovni kódu TARIC doplněné o údaje shromážděné v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení. Údaje na úrovni kódu TARIC jsou považovány za důvěrné, jelikož jsou tak podrobné, že umožňující identifikaci stran. Z toho důvodu jsou některé informace předkládány jako rozsah od – do.

(55)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o dovozu podle Eurostatu na úrovni kódu TARIC doplněné o informace z údajů sebraných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(56)

Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“), se spotřeba Unie snížila o 16 %. Spotřeba v Unii značně poklesla mezi roky 2008 a 2009 a od té doby rostla, aniž by v období přezkumného šetření dosáhla úrovně před krizí. Z nejnižší hodnoty v roce 2009 se spotřeba v Unii vyšplhala do období přezkumného šetření o téměř 40 %.

Tabulka 1

Spotřeba

(57)

Objem a podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu byl zjištěn na základě statistických údajů, které jsou k dispozici na úrovni TARIC, doplněných o informace pocházející z údajů sebraných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(58)

Nehledě na absolutní pokles spotřeby v Unii, objem dovozu přezkoumávaného výrobku, který pochází z ČLR, se během posuzovaného období zvýšil o 9 %, přičemž se udržel na úrovni výrazně převyšující 50 000 kg (viz tabulka 2). Tento nárůst, jakož i obecný pokles spotřeby v Unii během posuzovaného období vedly ke zvýšení podílu na trhu čínských vývozců na přibližně polovinu trhu Unie.

Tabulka 2

Dovoz z ČLR

(59)

Ceny z ČLR se v regionu mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření zvýšily o 40 %, přičemž k prudkému růstu došlo v průběhu období přezkumného šetření. Růst cen lze vysvětlit hlavně vyššími náklady na hlavní surovinu (wolframový prášek) v průběhu období přezkumného šetření.

Tabulka 3

Ceny dovozu z ČLR

(60)

Šetření ukázalo, že ceny dovozu z ČLR vykazovaly cenové podbízení vůči průměrným cenám výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření bylo zjištěno rozpětí cenového podbízení ve výši 37 % a i po započtení antidumpingového cla činilo rozpětí cenového podbízení stále vysokých 24 %. Výpočet byl založen na srovnání vývozních cen CIF spolupracujících vyvážejících výrobců s průměrnými cenami výrobního odvětví Unie, a to na úrovni ceny ze závodu. Ceny byly považovány za reprezentativní pro ČLR, neboť dva spolupracující vyvážející výrobci pokrývali přibližně 80 % dovozu wolframových elektrod z ČLR.

(61)

Po zveřejnění jeden vyvážející výrobce tvrdil, že nebyly porovnány ceny podle jednotlivých typů výrobku a v důsledku údajných cenových výkyvů mezi různými typy výrobku nedávaly vypočítané úrovně cenového podbízení smysl. Na základě dostupných informací bylo možné porovnání podle jednotlivých typů výrobku jen u části prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a pouze u části exportního prodeje do Unie. Tato strana však nepředložila důkaz, který by zpochybnil rozumnost použité metodiky. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(62)

Po zveřejnění se také objevilo tvrzení, že čínské dovozní ceny a prodejní ceny výrobního odvětví Unie nebyly porovnávány na stejné úrovni obchodu. Toto tvrzení nebylo doloženo, jelikož dotčená strana neposkytla žádné informace ani důkazy, které by prokazovaly trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodejců na údajně různých úrovních obchodu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(63)

V následující tabulce je uveden objem dovozu a ceny z jiných zemí během posuzovaného období. Údaje o objemu a podílu dovozu z třetích zemí na trhu byly zjištěny na základě statistických údajů, které jsou k dispozici na úrovni TARIC doplněných o informace pocházející z údajů sebraných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

Tabulka 4

Dovoz z jiných třetích zemí

(64)

Objem dovozu z jiných třetích zemí na trh Unie klesl v posuzovaném období přibližně o 33 %. Podíly na trhu v posuzovaném období klesly a v období přezkumného šetření se pohybovaly mezi 30 % až 35 %. Ceny z jiných třetích zemí se za stejné období zvýšily o 21 %.

(65)

Je třeba připomenout, že v původním šetření nedošlo k žádnému významnému dovozu obdobného výrobku na trh Unie z jiných zemí než z ČLR. V původním šetření se zjistilo, že zbývající výrobci v USA a Japonsku měli svá odbytiště hlavně na svých domácích trzích. Proto byl učiněn závěr, že dovoz z jiných zemí než z ČLR byly mimořádně malý.

(66)

Podle informací z výrobního odvětví Unie se wolframové elektrody ve Vietnamu a Jižní Koreji v současnosti nevyrábějí a dovoz z těchto zemí pocházel vlastně z ČLR. V průběhu tohoto šetření však nebyly získány informace, které by toto tvrzení potvrdily.

(67)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(68)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze dva výrobci, z důvodu zachování důvěrnosti jsou údaje vykazovány v rozmezích.

(69)

Výroba výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období každý rok snižovala. Ke konci období přezkumného šetření výroba poklesla o 29 % oproti roku 2008. Tento trend byl obzvláště negativní v roce 2009, kdy poklesla o více než 40 %.

Tabulka 5

Celková výroba v Unii

(70)

Výrobní kapacita zůstala v průběhu posuzovaného období stabilní. V důsledku poklesu výroby se projevil i celkový pokles využití kapacity mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření o 27 % a v období přezkumného šetření činila míra využití kapacity 41 %. Podrobné údaje jsou uvedeny níže:

Tabulka 6

Výrobní kapacita a využití kapacity

(71)

Úroveň konečného stavu zásob ve výrobním odvětví Unie se mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření snížila o 20 %. Tento trend je v souladu s tendencí klesající spotřeby na trhu Unie ve stejném období.

Tabulka 7

Konečný stav zásob

(72)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, klesl o 23 % mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření, přičemž k prudkému poklesu došlo mezi roky 2008 a 2009. Tento negativní trend byl výraznější než pokles celkové spotřeby, s výjimkou roku 2010.

Tabulka 8

Prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení

(73)

V důsledku toho, co bylo konstatováno v předchozím bodě odůvodnění o objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období klesl. V letech 2009 a 2010 výrobní odvětví Unie sice ztrácelo na objemu prodeje, ale bylo schopno udržet si svůj podíl na trhu, leč na druhé straně se mu nedařilo během období přezkumného šetření, protože prodej klesal navzdory rostoucímu trhu. Tento vývoj vedl k podílu na trhu mezi 20 % a 25 %, což je mírně méně než podíl na trhu zaznamenaný na začátku posuzovaného období.

Tabulka 9

Podíl na trhu Unie

(74)

Jak bylo vysvětleno výše, spotřeba v Unii se mezi rokem 2008 a 2009 v důsledku hospodářského útlumu značně snížila, ale od té doby rostla, aniž by v období přezkumného šetření dosáhla úrovně před krizí. V letech 2009 a 2010 výrobní odvětví Unie sice ztrácelo na objemu prodeje, ale bylo schopno udržet si svůj podíl na trhu, leč na druhé straně se mu nedařilo během období přezkumného šetření, protože prodej klesal navzdory rostoucímu trhu.

(75)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření klesla o 13 %.

(76)

Po poklesu výroby, se v průběhu posuzovaného období snížila také produktivita na zaměstnance, měřená jako produkce v kg na jednoho zaměstnance. Podrobné údaje jsou uvedeny níže:

Tabulka 10

Celková zaměstnanost a produktivita v Unii

(77)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nebyli ve spojení, mezi rokem 2008 a 2010 mírně padaly, částečně v důsledku vlivu hospodářské krize. Mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření jednotkové prodejní ceny výrazně vzrostly. Celkově se ceny výrobního odvětví Unie zvýšily o 35 % během posuzovaného období. Tento cenový vývoj, zejména mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření, byl způsoben zvýšením ceny hlavních složek wolframových elektrod.

Tabulka 11

Jednotková cena prodeje v Unii

(78)

Od roku 2008 do období přezkumného šetření se ziskovost zvýšila po dosažení nižší úrovně v letech 2009 a 2010. Ziskovost však zůstala v záporných hodnotách v průběhu celého posuzovaného období.

Tabulka 12

Ziskovost

(79)

Investice do podnikání se během posuzovaného období u dotčeného výrobku významně snížily.

(80)

Návratnost investic odpovídala vývoji ziskovosti. V roce 2008 zaznamenalo výrobní odvětví Unie zápornou návratnost investic, která se mírně zlepšila, avšak v průběhu období přezkumného šetření zůstala záporná.

Tabulka 13

Investice a návratnost investic

(81)

Peněžní tok, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost a je vyjádřen v procentu obratu dotčeného výrobku, se během posuzovaného období výrazně zlepšil, přesto však zůstal záporný.

Tabulka 14

Peněžní tok

(82)

Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření mzdy ve výrobního odvětví Unie poklesly o 16 % v souladu s poklesem počtu zaměstnanců.

(83)

Navzdory platným opatřením přetrvával během období přezkumného šetření značný dumping na úrovni výrazně převyšující stávající úroveň opatření. Vzhledem k rozsáhlé volné kapacitě, skutečnému objemu dovozu z ČLR a cenám, které vykazovaly výrazné podbízení proti prodejním cenám výrobního odvětví Unie, nelze považovat dopad skutečného dumpingového rozpětí na odvětví Unie za zanedbatelný.

(84)

Bylo analyzováno, zda se výrobnímu odvětví Unie podařilo překonat účinky dřívějšího dumpingu. I přes platná antidumpingová opatření se výrobní odvětví Unie nedokázalo zotavit z účinků dřívějšího dumpingu. V reakci na cenový tlak čínského dovozu se výrobní odvětví Unie pokoušelo udržet svůj podíl na trhu, ale to jej přivedlo jen do ztráty.

(85)

Odvětví Unie zůstalo v nejisté hospodářské situaci a byla mu nadále působena podstatná újma. V posuzovaném období se zhoršily téměř všechny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie. Proto nebylo možno dojít k závěru, že situace výrobního odvětví Unie je jistá.

(86)

V reakci na cenový tlak čínského dovozu se výrobní odvětví Unie pokoušelo udržet si svůj podíl na trhu, ale prodávalo za ceny výrazně pod hranicí rentability. Růst prodejních cen výrobního odvětví Unie mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření souvisí s nárůstem cen surovin a vlastně ani nepokryl celkové náklady výrobního odvětví Unie.

(87)

Závěrem lze říci, že potíže výrobního odvětví Unie lze jednoznačně spojovat s masivní přítomnosti levného čínského dovozu přezkoumávaného výrobku na trhu Unie, který se prodává za výrazně dumpingové ceny, a to i přes platná opatření. Tento faktor stačil k tomu, aby předurčil situaci, v níž výrobní odvětví Unie utrpělo ztráty ve snaze udržet si přiměřený podíl na trhu. Navíc byly tyto potíže dále prohlubovány během téměř celého posuzovaného období působením dvou faktorů: poklesem trhu během hospodářské krize v letech 2008–2009 a, i když v menším rozsahu, náhlým zvýšením cen surovin během období přezkumného šetření. To vedlo k situaci, kdy ztráty dosáhly významné úrovně.

(88)

Vzhledem k nepříznivému vývoji ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Unie se má za to, že výrobnímu odvětví Unie byla v průběhu posuzovaného období nadále působena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(89)

V průběhu posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie v nejisté situaci, neboť bylo nadále vystaveno škodlivým účinkům dumpingového dovozu z ČLR.

(90)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení byl posouzen dovoz z dotčené země s cílem zjistit, zda je pravděpodobné, že újma přetrvá i nadále, pokud by opatření zanikla.

(91)

Je třeba připomenout, že spotřeba na trhu Unie od doby původního šetření výrazně klesla, zejména v důsledku hospodářského útlumu. Za těchto okolností objem čínského dovozu v období přezkumného šetření vzrostl na úroveň značně převyšující 50 000 kg. Objem dovozu vzrostl o 9 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesal.

(92)

Jak je uvedeno v 46. bodě odůvodnění, na základě dostupných informací existuje v ČLR značná volná kapacita. Lze očekávat, že velká část této volné kapacity by mohla být využita ke zvýšení dovozu na trh Unie, pokud by nebyla zavedena antidumpingová opatření. Je to proto, že nic nenasvědčuje tomu, že by trhy ve třetích zemích či domácí trh v ČLR dokázaly absorbovat významnou produkci čínské volné kapacity. Existuje tudíž kapacita pro významné zvýšení dovozu do Unie. Během období přezkumného šetření by nevyužitá kapacita byla odhadem pětkrát větší než spotřeba v Unii.

(93)

Mimoto informace předložené během šetření ukazují na významná narušení trhu se surovinou (parawolframan amonný), která se používá na výrobu přezkoumávaného výrobku. Na tuto surovinu se vztahují vývozní kvóty a vývozní daně uložené čínskými orgány. Tím se omezuje vývoz parawolframanu amonného a uměle se zvyšuje jeho cena na světovém trhu. Tato narušení pravděpodobně pobídnou čínský průmysl k výrobě a vývozu za nízké ceny, zatímco výrobní odvětví Unie je nuceno vyrábět obdobný výrobek na základě uměle vysokých cen surovin.

(94)

Bylo prokázáno, že čínští vyvážející výrobci projevovali trvalý zájem o trh v Unii a byli schopni zvyšovat objem dovozu na úkor odbytu výrobního odvětví Unie. V období přezkumného šetření dokonce zvýšili svůj již beztak značný podíl na trhu.

(95)

Výrobní odvětví Unie bylo po několik let poškozováno účinky čínského dumpingového dovozu a stále je v nejisté hospodářské situaci.

(96)

Pokud by opatření zanikla, existuje velká pravděpodobnost vyššího objemu dumpingového dovozu, který by mohl vážně ohrozit existenci výrobního odvětví Unie. ČLR totiž disponuje značnou volnou výrobní kapacitou, která bude pravděpodobně z velké části směřována na trh Unie za dumpingové ceny, které vykazují cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie, pokud by platnost těchto opatření zanikla.

(97)

S ohledem na výsledky šetření, zejména ohledně přetrvávání dumpingu, volné kapacity v ČLR, zjištěného narušení na trhu surovin, potenciálu vyvážejících výrobců v ČLR přesměrovat svůj objem vývozu na trh Unie, chování čínských vývozců, pokud jde o vývozní ceny, které vykazují jasné podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, a přitažlivosti trhu Unie, by případné zrušení opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání újmy.

(98)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl určen na základě zhodnocení zájmů různých subjektů, jichž se věc týká, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(99)

Je nutno připomenout, že se v původním šetření mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(100)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěru, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu působícího újmu, existují přesvědčivé důvody, jež by vedly k závěru, že není v zájmu Unie v daném konkrétním případě opatření zachovat.

(101)

Vzhledem k situaci výrobního odvětví Unie a analýze pravděpodobnosti obnovení újmy je zřejmé, že výrobní odvětví Unie by pravděpodobně zažilo vážné zhoršení své finanční situace v případě, že by antidumpingová opatření zanikla. Během celého posuzovaného období výrobní odvětví Unie přicházelo o objem výroby a prodeje, zatímco dovoz z dotčené země i přes platná opatření rostl. Během stejného období se finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršovala vinou těžkých ztrát. Na trhu Unie je proto nutno posílit podmínky pro účinnou hospodářskou soutěž.

(102)

Má se za to, že pokračování opatření by výrobnímu odvětví Unie prospělo, neboť by pak mělo být schopno zvýšit objem prodeje a zlepšit svou finanční situaci. Naopak ukončení platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(103)

Žádný z 15 oslovených uživatelů neprojevil ochotu ke spolupráci. Stejně jako v původním šetření nedošly odpovědi na dotazník od zainteresovaných uživatelů. V původním šetření se nespolupráce vysvětlovala slabým dopadem wolframových elektrod na jejich výrobní náklady, protože se ukazuje, že hlavními kritérii pro odběratele jsou kvalita a spolehlivost. Vzhledem k zřejmě okrajovému dopadu přezkoumávaného výrobku na náklady spojené s navazujícími výrobky byl vyvozen závěr, že opatření nebudou mít nepříznivý dopad na výrobní odvětví uživatelů.

(104)

Tři dovozci se obrátili na Komisi na začátku šetření, ale nebyli shledáni zúčastněnými stranami, jelikož v období přezkumného šetření nedováželi dotčený výrobek z ČLR. Vzhledem k tomu, že dovozci wolframových elektrod neprojevili během šetření žádný zájem, byl učiněn závěr, že zachování opatření by nepochybně nebylo v rozporu se zájmem EU.

(105)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje závěr, že neexistují přesvědčivé důvody pro nezachování stávajících antidumpingových opatření.

(106)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit, aby byla současná opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(107)

Z výše uvedených důvodů by měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých wolframových elektrod pocházejících z ČLR uložená nařízením (ES) č. 260/2007.

(108)

Aby bylo minimalizováno riziko obcházení uložených opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách, má se za to, že v tomto případě jsou nezbytná zvláštní opatření za účelem zajištění řádného uplatňování antidumpingových cel. Tato zvláštní opatření, která se týkají pouze společností, pro něž je stanovena individuální celní sazba, zahrnují: povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v příloze tohoto nařízení. Dovoz, k němuž uvedená faktura přiložena není, podléhá zbytkovému antidumpingového clu použitelnému na všechny ostatní výrobce,