(EU) č. 490/2013Nařízení Komise (EU) č. 490/2013 ze dne 27. května 2013 , kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie

(1)

Dne 29. srpna 2012 informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie (dále jen „dotčené země“) do Unie.

(2)

Šetření bylo zahájeno na základě podnětu, který podala dne 17. července 2012 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 60 % celkové výroby bionafty v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

(3)

Dne 30. ledna 2013 zavedla Komise celní evidenci dovozu téhož výrobku pocházejícího z dotčených zemí podle nařízení Komise (EU) č. 79/2013 ze dne 28. ledna 2013 (3).

(4)

Dne 10. listopadu 2012 informovala Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie do Unie a zahájila samostatné šetření.

(5)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2011 do 30. června 2012 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2009 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v Argentině a Indonésii, známé dovozce, dodavatele, distributory, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká, jakož i orgány Argentiny a Indonésie o zahájení šetření. V oznámení o zahájení řízení byly všechny strany, jichž se šetření týkalo, vyzvány, aby se obrátily na Komisi a přihlásily se.

(7)

Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(8)

Žadatel, vyvážející výrobci v Argentině a Indonésii, dovozci a orgány Argentiny a Indonésie sdělili svá stanoviska. Všem zúčastněným stranám, které požádaly o slyšení a doložily zvláštní důvody pro takové slyšení, bylo vyhověno.

(9)

Vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců v Argentině a Indonésii, dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii podílejících se na šetření a za účelem dokončení šetření v zákonných lhůtách oznámila Komise v oznámení o zahájení řízení, že by mohla omezit řízení na přiměřený počet vyvážejících výrobců v Argentině a Indonésii, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii, jichž se bude řízení týkat, a sice prostřednictvím výběru vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v Argentině požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli informace, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení.

(11)

Deset vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců poskytlo požadované informace a souhlasilo se svým zařazením do vzorku. Dvě společnosti však uvedly, že v období šetření neuskutečnily žádný vývoz do Unie (nebo vůbec nevyráběly).

(12)

Zbývajících osm (skupin) vyvážejících výrobců představovalo celý objem vyvezený do Unie během období šetření.

(13)

Podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců založený na největším reprezentativním objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek představoval 86 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie v období šetření podle údajů od osmi vyvážejících výrobců uvedených výše ve 12. bodě odůvodnění.

(14)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku konzultován se všemi známými vyvážejícími výrobci, jakož i s argentinským sdružením výrobců a argentinskými orgány a nebyly vzneseny žádné námitky.

(15)

Žádná argentinská společnost, která nebyla zařazena do vzorku, nepožádala o individuální zjišťování v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v Indonésii požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli informace, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení.

(17)

Osm vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců poskytlo požadované informace a souhlasilo se svým zařazením do vzorku. Tři společnosti však uvedly, že v období šetření neuskutečnily žádný vývoz do Unie.

(18)

Zbývajících pět (skupin) vyvážejících výrobců představovalo celý objem vyvezený do Unie během období šetření.

(19)

Podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek čtyř vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců založený na největším reprezentativním objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek představoval 99 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie v období šetření podle údajů od pěti vyvážejících výrobců uvedených výše v 18. bodě odůvodnění.

(20)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli konzultováni všichni známí vyvážející výrobci, jakož i indonéské úřady a nebyly vzneseny žádné námitky.

(21)

Žádná indonéská společnost, která nebyla zařazena do vzorku, nepožádala o individuální zjišťování v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(22)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli informace, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení. Žádní dovozci však při tomto šetření nespolupracovali.

(23)

Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestával z osmi výrobců v Unii, o nichž bylo Komisi před zahájením šetření známo, že vyrábějí bionaftu. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby, objemu prodeje a zeměpisné polohy. Výrobci v Unii vybraní do vzorku představovali 27 % výroby v Unii.

(24)

Zúčastněné strany byly v oznámení o zahájení řízení rovněž vyzvány, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Po zveřejnění navrhovaného vzorku dvě ze společností, které byly do vzorku zařazeny, od spolupráce odstoupily a byly nahrazeny dvěma jinými společnostmi. Výrobní odvětví Unie také vzneslo připomínku, že vzhledem k vysokému počtu výrobců bionafty z řad malých a středních podniků by alespoň jeden měl být také zařazen do vzorku. Tato žádost byla přijata.

(25)

Vzorek se považuje za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(26)

Dotazníky byly zaslány třem vyvážejícím výrobcům nebo skupinám výrobců v Argentině zařazeným do vzorku, čtyřem vyvážejícím výrobcům nebo skupinám výrobců v Indonésii zařazeným do vzorku a osmi výrobcům v Unii zařazeným do vzorku.

(27)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od sedmi vyvážejících výrobců nebo skupin výrobců v Argentině a Indonésii zařazených do vzorku, od osmi výrobců v Unii zařazených do vzorku a od tří uživatelů.

(28)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(29)

Dotčeným výrobkem jsou monoalkylestery mastných kyselin a /nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a /nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, buď v čisté formě, nebo obsažené ve směsi, pocházející z Argentiny a Indonésie, v současnosti kódů KN ex 1516 20 98, ex 1518 00 91, ex 1518 00 95, ex 1518 00 99, ex 2710 19 43, ex 2710 19 46, ex 2710 19 47, 2710 20 11, 2710 20 15, 2710 20 17, ex 3824 90 97, 3826 00 10 a ex 3826 00 90 (dále jen „dotčený výrobek“, běžně označovaný jako „bionafta“).

(30)

Z šetření vyplynulo, že bionafta vyráběná v Argentině je výlučně „methylester ze sójového oleje“ (dále jen „SME“) získaný ze sójového oleje a že bionafta vyráběná v Indonésii je výlučně „methylester z palmového oleje“ (dále jen „PME“) získaný z palmového oleje, ale bionafta vyráběná v Unii je převážně „methylester z řepkového oleje“ (dále jen „RME“), ale také z jiných surovin, včetně odpadních olejů i panenských olejů.

(31)

SME, PME i RME patří do kategorie methylesterů mastných kyselin. Pojem „ester“ odkazuje na transesterifikaci rostlinných olejů, konkrétně míšení oleje s alkoholem, čímž vzniká bionafta a jako vedlejší produkt glycerin. Pojem „methyl“ odkazuje na methanol, nejběžněji používaný alkohol v daném procesu.

(32)

Bionaftu SME a PME lze používat v čisté formě, ale obecně se mísí, buď mezi sebou navzájem, nebo s RME před tím, než se použijí v Evropské unii. Důvodem pro míšení SME s PME je to, že SME v čisté formě nesplňuje evropskou normu EN 14214, pokud jde o jodové a cetanové číslo. Důvodem pro míšení PME (a SME) s RME je to, že PME a SME mají vyšší filtrovatelnost při nízkých teplotách (CFPP) než RME, a nejsou proto vhodné pro použití v čisté formě během zimních měsíců ve studených regionech Evropské unie.

(33)

Směsi bionafty a minerální nafty se v zásadě používají v odvětví dopravy jako pohonná hmota pro naftové motory v silničních vozidlech, např. osobních a nákladních automobilech a autobusech a rovněž ve vlacích. Bionaftu v čisté formě nebo její směsi s minerální naftou lze také používat jako palivo pro domácí, obchodní nebo průmyslové kotle a jako palivo pro generátory na výrobu elektřiny.

(34)

Z šetření vyplynulo, že dotčený výrobek, tedy výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu Argentiny a Indonésie, a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití. Předběžně se tedy považují za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(35)

Jeden indonéský výrobce požádal, aby byly z oblasti působnosti tohoto řízení vyloučeny frakcionované methylestery. Frakční destilace rozloží methylestery mastných kyselin na složky s odlišnými chemickými vlastnostmi pro jiná konečná použití. Tvrdil, že frakcionované methylestery, které společnost vyráběla a vyvážela do EU, nejsou bionafta a nepoužívají se pro paliva, ale pro jiné průmyslové aplikace. Rovněž tvrdil, že surovinou použitou pro tyto frakcionované methylestery byl kokosový olej nebo olej z palmových jader, a nikoli surový palmový olej obvykle používaný k výrobě bionafty v Indonésii.

(36)

Frakcionované methylestery spadají do popisu dotčeného výrobku, jelikož jsou stále methylestery mastných kyselin a jsou vyrobeny ze surovin, které se používají pro výrobu bionafty. Ačkoli samy o sobě nesplňují evropskou normu (EN 14214), mohou být smíšeny s jinou bionaftou, aby se vytvořila směs, která tuto normu splňuje. To je totéž jako v případě bionafty z palmového methylesteru, která bez smíšení sama o sobě nesplňuje evropskou normu. Tato námitka se proto zamítá.

(37)

Avšak jeden evropský dovozce methylesteru mastných kyselin z oleje z palmových jader z Indonésie požádal o osvobození pro koncového uživatele pro svůj dovoz, který nebyl určen pro použití jako palivo, ale ke zpracování na nenasycený mastný alkohol.

(38)

Osvobození pro koncového uživatele je režim, který spravují celní správy jednotlivých států, přičemž clo zaplacené z dovozu je předmětem osvobození na základě potvrzeného konečného použití dovezených surovin. Tento režim je stanoven v prováděcích předpisech k celnímu kodexu Společenství (6).

(39)

Touto žádostí se bude Komise zabývat v konečné fázi šetření poté, co obdrží připomínky od zúčastněných stran k tomu, zda by této konkrétní žádosti mělo být vyhověno v případě dovozu methylesteru mastných kyselin z oleje z palmových jader pro použití jiné než jako palivo. Tyto připomínky by se měly týkat otázky, zda by toto osvobození mohlo být využíváno k obcházení případného konečného cla, pokud bude uloženo, a účinků na dovoz bionafty pro použití jiné než jako palivo ze zemí, pro které již byla opatření zavedena.

(40)

Komise nejprve u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku zjišťovala, zda celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům v Argentině byl reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje na vývoz dotčeného výrobku do Unie během období šetření v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Komise zjistila, že pro každou společnost nebo skupinu společností zařazenou do vzorku představoval celkový objem tohoto prodeje alespoň 5 % celkového objemu prodeje na vývoz do Unie během období šetření.

(41)

Komise následně určila pro každou společnost nebo skupinu společností zařazenou do vzorku ty druhy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Unie.

(42)

U každého druhu výrobku prodávaného každou společností nebo skupinou společností zařazenou do vzorku na domácím trhu, který byl uznán za shodný nebo srovnatelný s druhem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, bylo zkoumáno, zda byl prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého druhu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje tohoto druhu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval nejméně 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku na vývoz do Unie.

(43)

Komise následně posoudila pro každou společnost nebo skupinu společností zařazenou do vzorku, zda se prodej obdobného výrobku na domácím trhu uskutečnil v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto posouzení proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje každého druhu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(44)

Z šetření vyplynulo, že argentinský trh je silně regulován státem. Míšení fosilní nafty a bionafty je v Argentině povinné (v podílu 7 % bionafty během období šetření). Celkové množství bionafty potřebné ke splnění tohoto požadavku na míšení je prostřednictvím přidělování kvót rozvrženo mezi vybraný počet argentinských výrobců bionafty. Ropné společnosti jsou povinny odebírat bionaftu od těch argentinských společností vyrábějících bionaftu, které splňují požadavky povinného míšení. Cena je stanovená státem a je zveřejněna argentinským ministerstvem energetiky. Během období šetření byla tato státem stanovená referenční cena vypočtena podle složitého vzorce, který zohledňoval výrobní náklady (suroviny, dopravu a jiné náklady) a zajišťoval dosažení určitého zisku. Parametry použité při určení referenční ceny byly stanoveny na základě odhadovaných nákladů nejméně schopného výrobce se sídlem v nejvzdálenější oblasti země a vedly k významné ziskovosti argentinských výrobců.

(45)

Za těchto okolností nebyl prodej na domácím trhu považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku a běžná hodnota obdobného výrobku musela být předběžně určena v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení tak, že se k vlastním výrobním nákladům společnosti během období šetření přičetly vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí. Žadatelé tvrdili, že systém rozdílné vývozní daně v Argentině snižuje ceny sójových bobů a sójového oleje, a proto zkresluje náklady výrobců bionafty. Komise nemá v této fázi dostatek informací na to, aby mohla dospět co nejvhodnějším způsobem k rozhodnutí o řešení tohoto tvrzení. Otázka, zda náklady přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou dotčeného výrobku, bude proto dále zkoumána v konečné fázi a rovněž během probíhajícího antisubvenčního šetření.

(46)

S ohledem na převažující tržní podmínky, jak je popsáno výše ve 44. bodě odůvodnění, dospěla Komise k názoru, že zisk nebylo možné založit na skutečných údajích o společnostech zařazených do vzorku. Proto byl zisk použitý při výpočtu běžné hodnoty stanoven podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení na základě přiměřeného zisku, kterého by mohlo dosáhnout mladé a inovativní výrobní odvětví tohoto typu náročné na kapitál za běžných podmínek hospodářské soutěže na svobodném a otevřeném trhu, tj. 15 % na základě obratu.

(47)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(48)

Byl-li dotčený výrobek vyvážen přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek.

(49)

Pokud prodej na vývoz do Unie probíhal prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem v Unii, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takových případech byly provedeny úpravy o veškeré náklady vzniklé mezi dovozem a novým prodejem a o zisk. Pro účely tohoto výpočtu se považovala za přiměřenou úroveň zisku ve výši 5 % na základě obratu.

(50)

Běžná hodnota a vývozní cena vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(51)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(52)

Na tomto základě byly provedeny úpravy o náklady na dopravu, námořní dopravu a pojištění, náklady na manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, vývozní cla a provize ve všech případech, které prokazatelně ovlivňují srovnatelnost cen.

(53)

Pokud se prodej na vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem mimo Unii, zkoumala Komise, zda by tito obchodníci ve spojení měli být považováni za vývozní oddělení vyvážejícího výrobce nebo za obchodní zástupce pracující za provizi, či nikoli.

(54)

Jedna obchodní společnost byla v úzkém spojení s vyvážejícím výrobcem, který ji plně kontroloval, neměla žádnou vyjednávací pravomoc ani vliv na ceny nebo dodací podmínky a obchodovala výlučně s výrobky vyráběnými tímto vyvážejícím výrobcem v Argentině. Proto se považuje za vývozní oddělení vyvážejícího výrobce a nebyla provedena žádná úprava o provize. U jedné obchodní společnosti se sídlem mimo EU bylo zjištěno, že má volnější vazby na vyvážejícího výrobce v Argentině, nebyla pod jeho kontrolou a obchodovala s řadou jiných výrobků vyrobených jinými výrobci. V tomto případě se mělo za to, že tato obchodní společnost plní funkce podobné funkcím obchodníka pracujícího za provizi. V důsledku toho byly vývozní ceny upraveny v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, aby se zohlednily teoretické přirážky obchodníka.

(55)

Skutečný rozdíl mezi prodejními cenami účtovanými vyvážejícím výrobcem v Argentině obchodníkovi ve spojení a prodejními cenami účtovanými obchodníky ve spojení prvnímu nezávislému odběrateli v EU nebyl pro výpočet této úpravy použit. Úprava byla vypočtena na základě prodejních, správních a režijních nákladů obchodníka ve spojení a přiměřeného zisku. Skutečný zisk společnosti se nepovažoval v důsledku povahy tohoto vztahu za spolehlivý.

(56)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(57)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě rozpětí stanovených pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(58)

Pokud jde o všechny ostatní vyvážející výrobce v Argentině, dumpingové rozpětí bylo stanoveno v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. Za tímto účelem byla nejprve stanovena úroveň spolupráce srovnáním objemu vývozu do Unie podle údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců s odpovídajícími statistickými údaji Eurostatu o dovozu. Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla velmi vysoká, a sice 100 % celkového vývozu do Unie během období šetření, bylo zbytkové dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v Argentině stanoveno na úrovni, která odpovídá úrovni zjištěné pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(59)

Takto stanovená prozatímní dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou tato:

Dumpingové rozpětí

(60)

Komise nejprve u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku zjišťovala, zda celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům v Indonésii byl reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje na vývoz dotčeného výrobku do Unie během období šetření v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Komise zjistila, že s výjimkou dvou vyvážejících výrobců prodej na domácím trhu reprezentativní nebyl.

(61)

U vyvážejících výrobců s obecnou reprezentativností Komise následně určila ty druhy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Unie.

(62)

U těchto shodných nebo srovnatelných druhů výrobků bylo zkoumáno, zda byl prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého druhu výrobku na domácím trhu byl uznán za dostatečně reprezentativní, jestliže celkový objem prodeje takového druhu výrobku vyvážejícími výrobci nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představoval nejméně 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie. U vyvážejících výrobců s obecnou reprezentativností nebyl zjištěn žádný reprezentativní prodej nebo vůbec žádný prodej na domácím trhu, pokud jde o vyvážený druh výrobku.

(63)

Proto byla u všech vyvážejících výrobců běžná hodnota obdobného výrobku předběžně určena v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení tak, že se k vlastním výrobním nákladům společnosti během období šetření přičetly vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí. Žadatelé tvrdili, že systém rozdílné vývozní daně v Indonésii snižuje cenu palmového oleje, a proto zkresluje náklady výrobců bionafty. Komise nemá v této fázi dostatek informací na to, aby mohla dospět co nejvhodnějším způsobem k rozhodnutí o řešení tohoto tvrzení. Otázka, zda náklady přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou dotčeného výrobku, bude tedy dále zkoumána v konečné fázi a rovněž během probíhajícího antisubvenčního šetření.

(64)

Z šetření vyplynulo, že indonéský domácí trh s bionaftou je silně regulován státem. Ropná a plynárenská společnost Pertamina, která je plně ve vlastnictví státu, je zdaleka největší společností působící na domácím trhu (více než 90 % domácích nákupů bionafty od výrobců zařazených do vzorku). Pertamina je z pověření státu povinna mísit biopaliva s fosilními palivy, aby je mohla prodávat na svých čerpacích stanicích. Každý měsíc indonéské ministerstvo obchodu úředně stanoví tzv. „cenu HPE (neboli cenu podle vývozní kontroly)“, což je referenční cena použitá k výpočtu měsíční úrovně vývozních cel. Pertamina nakupuje bionaftu na úrovni ceny HPE stanovené indonéskou vládou.

(65)

Za těchto podmínek nemohl být zisk založen na skutečných údajích od společností zařazených do vzorku, protože prodej na domácím trhu se nepovažuje za uskutečněný v běžném obchodním styku. Proto byl zisk použitý při výpočtu běžné hodnoty stanoven podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení na základě přiměřeného zisku, kterého by mohlo dosáhnout mladé a inovativní výrobní odvětví tohoto typu náročné na kapitál za běžných podmínek hospodářské soutěže na svobodném a otevřeném trhu, tj. 15 % na základě obratu.

(66)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(67)

Byl-li dotčený výrobek vyvážen přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek.

(68)

Pokud prodej na vývoz do Unie probíhal prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem v Unii, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takových případech byly provedeny úpravy o veškeré náklady vzniklé mezi dovozem a novým prodejem a za přiměřený byl považován zisk ve výši 5 % na základě obratu.

(69)

Prémie účtované zákazníkům v jednom členském státě, kteří se po nákupu bionafty snažili využít regulačního rámce pro bionaftu obnášejícího „dvojnásobné započtení“ (7), se nepovažovaly za součást vývozní ceny. Tyto prémie nejsou vázány na dotčený výrobek jako takový, ale spíše na poskytnutí dokumentů dovozcem ve spojení s cílem získat osvědčení od vlády, které umožňuje zákazníkovi dovozce ve spojení splnit nezbytné podmínky pro přimíšení pouze poloviny množství bionafty (jelikož tuto bionaftu lze započítat „dvojnásobně“).

(70)

Běžná hodnota a vývozní cena vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(71)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(72)

Na tomto základě byly provedeny úpravy o náklady na dopravu, námořní dopravu a pojištění, náklady na manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na úvěry, vývozní cla, poplatky za dohled, bankovní poplatky a provize ve všech případech, které prokazatelně ovlivňují srovnatelnost cen.

(73)

Pokud se prodej na vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem mimo Unii, zkoumala Komise, zda by tito obchodníci ve spojení měli být považováni za vývozní oddělení vyvážejícího výrobce nebo za obchodní zástupce pracující za provizi, či nikoli.

(74)

U jedné společnosti nebo skupiny společností bylo zjištěno, že uzavřela smlouvu s jednou obchodní společností ve spojení mimo jiné za účelem obchodu s bionaftou za provizi. V tomto případě se dospělo k závěru, že tento obchodník ve spojení by se měl považovat za obchodního zástupce pracujícího za provizi, a proto byly vývozní ceny upraveny v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, aby se zohlednily přirážky obchodníka.

(75)

V případě jednoho vyvážejícího výrobce byl dotčený výrobek (PME) před prodejem prvnímu nezávislému odběrateli smíšen s RME. Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. a) provedena úprava o rozdíly ve fyzických vlastnostech dotčeného výrobku.

(76)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(77)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, přičemž nebylo zohledněno rozpětí vyvážejícího výrobce s nulovým dumpingovým rozpětím.

(78)

Pokud jde o všechny ostatní vyvážející výrobce v Indonésii, dumpingové rozpětí bylo stanoveno v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. Za tímto účelem byla nejprve stanovena úroveň spolupráce srovnáním objemu vývozu do Unie podle údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců s odpovídajícími statistickými údaji Eurostatu o dovozu. Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla velmi vysoká, a sice 99 % celkového vývozu do Unie během období šetření, bylo zbytkové dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v Indonésii stanoveno na úrovni, která odpovídá úrovni zjištěné pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(79)

Takto stanovená prozatímní dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou tato:

Dumpingové rozpětí

(80)

Obdobný výrobek vyrábí 254 výrobců v Unii. Představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení a dále se na ně bude odkazovat jako na „výrobní odvětví Unie“.

(81)

Tvrdilo se, že značný počet velkých výrobců v Unii je ve spojení s vývozci v Argentině a /nebo že dovážejí bionaftu z Argentiny, a měli by proto být vyloučeni z definice výrobního odvětví Unie.

(82)

Po provedení šetření byly z definice výrobního odvětví Unie vyloučeny tři společnosti, a to z důvodu jejich závislosti na dovozu z dotčených zemí, přičemž dovoz dosáhl 63 %, 85 % a 71 % jejich vlastní výroby během období šetření. Další dvě společnosti byly vyloučeny, jelikož během období šetření bionaftu nevyráběly. V níže uvedených oddílech nebyly použity žádné údaje od těchto společností. Byl učiněn předběžný závěr, že neexistují žádné důvody pro vyloučení jakýchkoli dalších výrobců v Unii z definice výrobního odvětví Unie.

(83)

Pro stanovení celkové výroby v Unii během období šetření byly použity všechny dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací obsažených v podnětu a údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a po jeho zahájení. Na základě těchto informací bylo zjištěno, že celková výroba v Unii činila během období šetření asi 9 052 871 tun. Jak bylo uvedeno výše, osm výrobců v Unii bylo zařazeno do vzorku a představovali 27 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(84)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu celkové výroby v Unii všech výrobců v Unii na trhu Unie, s odečtením jejich vývozu a přičtením dovozu z Argentiny a Indonésie a dovozu z jiných třetích zemí.

(85)

Objem dovozu z Argentiny a Indonésie byl získán z údajů Eurostatu vztahujících se k jednotlivým kódům KN, pod něž byl výrobek zařazen.

(86)

Na základě výše uvedených skutečností se spotřeba bionafty v Unii zvýšila mezi rokem 2009 a koncem období šetření o 5 %.

(87)

Jak je stanoveno v čl. 3 odst. 4 základního nařízení, účinek dovozu ze dvou zemí může být posuzován souhrnně pouze tehdy, pokud jsou splněny dvě podmínky.

(88)

První podmínkou je, že dumpingové rozpětí ve vztahu k dovozu z obou zemí není nepatrné a objem dovozu není zanedbatelný. Dumpingové rozpětí stanovené ve vztahu k dovozu z Argentiny a Indonésie bylo nad minimální hranicí definovanou v čl. 9 odst. 3 základního nařízení a objem dovozu z každé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení, jelikož jeho podíl na trhu činil v období šetření 10,8 %, resp. 8,5 %.

(89)

Druhou podmínkou je, že existuje hospodářská soutěž mezi dováženými výrobky navzájem a hospodářská soutěž s obdobným výrobkem Unie. Dovoz bionafty z Argentiny a Indonésie mísí s minerální naftou tytéž obchodní společnosti a je prodáván odběratelům v celé Unii v přímé hospodářské soutěži s bionaftou vyráběnou výrobním odvětvím Unie.

(90)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl učiněn předběžný závěr, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení jsou splněna a že dovoz z Argentiny a Indonésie by měl být pro účely analýzy újmy posuzován souhrnně.

(91)

Objem dovozu z Argentiny a Indonésie se od roku 2009 do období šetření značně zvýšil a dovoz z Indonésie vzrůstá rychleji než dovoz z Argentiny. Podíl na trhu se v průběhu téhož období zvýšil z 9,1 % na 19,3 %.

(92)

I když se dovozní ceny během posuzovaného období zvýšily, zejména mezi roky 2010 a 2011, ceny bionafty z Argentiny i Indonésie zůstaly v průběhu posuzovaného období nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(93)

S cílem určit cenové podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upraveny na úroveň cen ze závodu, srovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu argentinských a indonéských dovozců zařazených do vzorku pro prvního nezávislého odběratele na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o celní poplatky a náklady po dovozu.

(94)

Srovnání mezi SME z Argentiny a PME z Indonésie s výrobkem vyráběným a prodávaným na trhu Unie vycházelo z filtrovatelnosti při nízkých teplotách (CFPP), což je teplota, při níž se bionafta mění zpět na tuk a již nemůže být použita jako palivo.

(95)

CFPP veškerého prodeje z Argentiny do EU byla 0 °C. Tento prodej byl tedy srovnán s prodejem výrobců bionafty s CFPP s hodnotou 0 v Unii.

(96)

CFPP veškerého prodeje z Indonésie do EU byla 13 °C. Vzhledem k velmi nízkému objemu prodeje výrobců v Unii, pokud jde o tuto CFPP (protože PME z Indonésie je před prodejem prvnímu nezávislému odběrateli téměř vždy smíšen s jinou bionaftou z jiných zdrojů), nepovažovalo se přímé srovnání za přiměřené. Vývozní cena PME z Indonésie u CFPP s hodnotou 13 byla proto upravena směrem nahoru na cenu CFPP s hodnotou 0 pomocí rozdílu v ceně na trhu Unie mezi prodejem PME s CFPP s hodnotou 13 vyráběného výrobním odvětvím Unie a průměrnou cenou bionafty s CFPP s hodnotou 0.

(97)

Rozdíl mezi cenami z Argentiny a Indonésie a cenami Unie, vyjádřený jako procentní podíl vážené průměrné ceny výrobního odvětví Unie ze závodu, tj. rozpětí cenového podbízení, byl na základě výše popsané metodiky v rozpětí od 2,5 % do 9,1 %.

(98)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zhodnocení všech ekonomických ukazatelů stanovených pro výrobní odvětví Unie během analyzovaného období.

(99)

Jak bylo uvedeno výše, ověřené údaje od vzorku výrobců v Unii byly použity za účelem posouzení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(100)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise analyzovala makroekonomické ukazatele za posuzované období na základě údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie, které se vztahovaly na všechny výrobce v Unii. Mikroekonomické ukazatele analyzovala Komise na základě ověřených údajů shromážděných od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(101)

Na základě informací, které se týkají všech výrobců bionafty v Unii, byly posouzeny tyto makroekonomické ukazatele: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(102)

Na základě informací, které se týkají výrobců bionafty v Unii zařazených do vzorku, byly posouzeny tyto mikroekonomické ukazatele: průměrné jednotkové ceny, jednotkové výrobní náklady, mzdové náklady, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál.

(103)

Výroba výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvyšovala v souladu se spotřebou. Kapacita zůstala poměrně stabilní, zejména mezi rokem 2010 a obdobím šetření, a proto bylo využití kapacity v průběhu tohoto období nízké. Výrobní odvětví Unie nebylo schopné používat dříve instalované kapacity nebo v jakémkoli rozsahu během daného období využít zvýšení kapacity, ke kterému došlo v důsledku očekávaného účinku uložení opatření proti USA nebo očekávaných systémů kvót a zvýšených požadavků některých členských států.

(104)

Objem prodeje společnostem v Unii, které nejsou ve spojení, zůstal v posuzovaném období spíše stabilní. Vzhledem k tomu, že spotřeba během tohoto období mírně vzrostla, stabilní objem prodeje vedl ke snížení podílu na trhu (pokles o 5,5 procentních bodů) a tento podíl převzal dovoz z dotčených zemí.

(105)

Růst výrobního odvětví Unie se odráží v objemových ukazatelích, jako je výroba a prodej, ale zejména podíl na trhu. I přes vzrůst spotřeby během analyzovaného období nerostl podíl výrobců v Unii na trhu v souladu se spotřebou. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v tomto období snižoval, jelikož objem dovozu vzrůstal. Během téhož období se dovozu z Indonésie a Argentiny podařilo získat více než 10 procentních bodů podílu na trhu. Skutečnost, že výrobní odvětví Unie nemohlo mít plný prospěch z růstu trhu, měla celkový negativní dopad na jeho hospodářskou situaci.

(106)

Vzhledem k tomu, že odvětví bionafty je odvětvím se značnými nároky na kapitál a nevyžaduje velký počet pracovníků ve výrobním procesu, a vzhledem k výši subdodávek v oblasti skutečné výroby bionafty není počet osob zaměstnaných ve výrobě velký. Jelikož se objem výroby během daného období mírně zvýšil, vzrostla i zaměstnanost.

(107)

Jelikož zaměstnanost vzrostla, avšak rychleji než výroba, produktivita se mezi rokem 2009 a koncem období šetření snížila o 7 procentních bodů.

(108)

Výrobnímu odvětví Unie byla působena újma v důsledku dumpingového dovozu ze Spojených států amerických do roku 2009, kdy začíná období šetření pro účely tohoto řízení. Platná cla na dovoz ze Spojených států amerických byla uzpůsobena tak, aby byly zajištěny rovné podmínky, za nichž by výrobní odvětví Unie mohlo soutěžit s tímto dovozem a vyrovnat se se způsobenou újmou.

(109)

K tomu však zjevně nedošlo. Výrobní odvětví Unie je nyní méně ziskové než v roce 2009 a ztratilo svůj podíl na trhu, dokonce i ve srovnání s rokem 2009, ve prospěch dovozu z Argentiny a Indonésie, který představuje cenové podbízení vůči cenám Unie. Využití kapacity je nižší, dokonce i přes nárůst spotřeby v Unii. K překonání účinků dřívějšího dumpingu jednoznačně nedošlo.

(110)

Dumpingová rozpětí pro vyvážející výrobce v Argentině a Indonésii jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. U jednoho vyvážejícího výrobce v Indonésii, který představoval jen malý podíl dovozu z Indonésie, nebyl dumping zjištěn. Avšak u ostatních vyvážejících výrobců v Indonésii a u všech vyvážejících výrobců v Argentině bylo zjištěno, že se dopouštějí dumpingu bionafty na trhu Unie. Navíc vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu z těchto dvou dotčených zemí nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

(111)

Ačkoliv v posuzovaném období bylo výrobní odvětví Unie schopné zvýšit svou prodejní cenu, v důsledku špatné sklizně řepky v roce 2011 vzrostly výrobní náklady v takové míře, že je nebylo možné vyrovnat zvýšením prodejní ceny. Pro výrobní odvětví Unie bylo neekonomické dovážet alternativní suroviny z Argentiny a Indonésie v důsledku daňových režimů zavedených v těchto zemích, a proto bylo nuceno dovážet hotovou bionaftu, aby omezilo své náklady, a tím snížilo celkové ztráty.

(112)

Zároveň vzrostly u společností zařazených do vzorku během posuzovaného období náklady na mzdy, což znovu donutilo společnosti hledat způsob, jak snížit celkové náklady.

(113)

Během analyzovaného období se zásoby bionafty zvýšily přibližně o 40 %. Toto zvyšování stavu zásob probíhalo během celého analyzovaného období. Jelikož však bionafta nemůže být skladována déle než šest měsíců (průměrná doba skladování je pouze asi tři měsíce), údaje týkající se zásob mají pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie jen omezenou hodnotu.

(114)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku byla stanovena pomocí vyjádření čistého zisku z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie před zdaněním jako procento obratu z tohoto prodeje. Během analyzovaného období se ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku významně snížila, a sice z 3,5 % na - 2,5 %.

(115)

Míra investic do výroby bionafty uskutečněných výrobci v Unii zařazenými do vzorku v daném období poklesla a prokazuje, že výrobci zařazení do vzorku byli sice stále ještě schopni investovat do výroby bionafty, ale výše prostředků dostupných pro tyto investice se snížila, podobně jako podíl výrobců v Unii na trhu.

(116)

Návratnost investic výrobců v Unii zařazených do vzorku, která vyjadřuje jejich hospodářský výsledek před zdaněním jako procento průměrné počáteční a konečné čisté účetní hodnoty prostředků použitých při výrobě bionafty, odpovídala negativnímu vývoji ziskovosti. Zhoršení návratnosti investic je jasnou známkou zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie během sledovaného období.

(117)

Peněžní tok, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, vykázal během analyzovaného období výrazný pokles, což svědčí o tom, že společnosti zařazené do vzorku měly potíže konkurovat dumpingovému dovozu z Argentiny a Indonésie.

(118)

Z analýzy ověřených údajů jasně vyplývá, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Při rostoucí spotřebě ztratilo svůj podíl na trhu a ziskovost, zatímco dovoz podíl na trhu získal a představoval cenové podbízení vůči cenám výrobců v Unii.

(119)

Ostatní ukazatele rovněž vykazují klesající nebo stabilní trend, a to i po uložení opatření vůči USA a rozšíření cla na dovoz z Kanady, kterým se opatření obcházela.

(120)

Výrobci v Unii byli sice schopni přenést většinu zvýšených výrobních nákladů od roku 2010 do roku 2011 (+33 procentních bodů), ale pouze snížením ziskovosti až na hranici rentability. Nemohli však přenést další zvýšení nákladů od roku 2011 do období šetření v důsledku zvýšení cen surovin, což představuje téměř 80 % úplných nákladů na výrobu bionafty. Toto zvýšení nákladů nemohlo být zcela přeneseno na odběratele na trhu Unie, což vedlo ke ztrátám v období šetření.

(121)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz pocházející z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou.

(122)

Byly zkoumány i jiné známé činitele než dumpingový dovoz, které mohly ve stejné době způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána dumpingovému dovozu.

(123)

Bylo zjištěno, že během období šetření jen malá část dovozu (mezi 2 % a 6 %) z Indonésie do EU nebyla dumpingová. U zbývajícího množství dovozu z Indonésie a veškerého dovozu z Argentiny byl zjištěn dumping. Odstranění uvedeného malého množství nedumpingového dovozu z celkového deklarovaného dovozu z Indonésie nemá vliv na trend dovozu podrobně popsaný výše.

(124)

Z šetření vyplynulo, že levný dumpingový dovoz z dotčených zemí během posuzovaného období značně vzrostl, pokud jde o objem (více než dvojnásobně). To vedlo k podstatnému zvýšení jeho podílu na trhu o 10 procentních bodů, z 9,1 % v roce 2009 na 18,8 % na konci období šetření.

(125)

Zároveň přišlo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období, i přes zvýšení spotřeby, o 5,5 procentních bodů svého podílu na trhu.

(126)

Průměrné ceny u dumpingového dovozu se mezi rokem 2009 a obdobím šetření zvýšily o 48 %, ale přesto byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie v tomtéž období. Dumpingový dovoz představoval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, přičemž průměrné rozpětí cenového pobízení činilo během období šetření 4 % pro Indonésii a 8 % pro Argentinu.

(127)

Tlak způsobený nárůstem levného dumpingového dovozu na trhu Unie neumožnil výrobnímu odvětví Unie stanovit prodejní ceny odpovídající podmínkám na trhu a zvýšení nákladů. Společnosti zařazené do vzorku byly schopny přenést na své odběratele pouze 38% zvýšení cen, ale jejich celkové náklady se v témže období zvýšily o 47 %.

(128)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že levný dumpingový dovoz z dotčených zemí, který během období šetření představoval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie a jehož objem rovněž značně vzrostl, měl rozhodující vliv na podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(129)

Dovoz ze třetích zemí, zejména z USA, Norska a Jižní Korey, se od roku 2009 do konce období šetření podstatně snížil. Tento pokles byl způsoben uložením opatření na dovoz z USA v roce 2009 a v návaznosti na šetření obcházení opatření proti dovozu zasílanému z Kanady v roce 2010. Vzhledem k poklesu podílu dovozů z jiných třetích zemí na trhu v době, kdy došlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie, mohl mít dovoz z jiných třetích zemí pouze zanedbatelný podíl na újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Nelze tedy dospět k závěru, že narušuje příčinnou souvislost mezi újmou a účinkem dumpingového dovozu.

(130)

Byl zjištěn nedumpingový dovoz z dotčených zemí, ale pouze v druhé polovině roku 2011. Vzhledem ke krátké době, ve které se tento dovoz uskutečňoval, a k jeho omezenému množství mohl mít jen zanedbatelný podíl na újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie a není schopen narušit příčinnou souvislost mezi újmou a účinkem dumpingového dovozu.

(131)

S ohledem na malý objem výroby výrobců v Unii vyloučených z definice výrobního odvětví Unie a s ohledem na malý objem jejich dovozu celkově nebyli tito výrobci považováni za příčinu újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(132)

CARBIO, sdružení argentinských výrobců bionafty, tvrdilo, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dovozem z Argentiny a Indonésie ze strany výrobců v Unii. Označilo tento dovoz za újmu, kterou si výrobci v Unii způsobili sami, a prohlásili, že by neměl být brán v úvahu jako příčina újmy způsobené chováním argentinských výrobců.

(133)

Z údajů, které poskytlo výrobní odvětví Unie, jasně vyplývá, že během posuzovaného období dováželi množství bionafty z Argentiny a Indonésie až do výše 60 % veškerého dovozu uskutečněného v období šetření z těchto zemí. Uvedlo však, že tento dovoz prováděli v sebeobraně. Krátkodobý prospěch z dumpingových cen tohoto dovozu napomohl výrobcům v Unii v tom, aby mohli ve střednědobém horizontu pokračovat ve své obchodní činnosti.

(134)

Dovoz bionafty za dumpingové ceny uskutečňovaný výrobním odvětvím Unie značně vzrostl v roce 2011 a v období šetření, kdy se nejvíce projevil vliv rozdílné vývozní daně z bionafty a z jejích surovin, jelikož právě v té době se dovoz surovin (sójového a palmového oleje) stal nerentabilním ve srovnání s dovozem hotového výrobku. Systém rozdílných vývozních daní v obou zemích ukládá vyšší daň z vývozu surovin, než je daň z hotového výrobku. Otázka, zda lze tuto rozdílnou vývozní daň považovat za subvenci ve smyslu článku 2 základního antisubvenčního nařízení, bude zkoumána během probíhajícího antisubvenčního šetření.

(135)

Například v některých měsících období šetření byla dovozní cena sójového oleje z Argentiny vyšší než dovozní cena SME, čímž se nákup sójového oleje stal ekonomicky nevýhodný. Za této situace byl nákup SME jedinou ekonomicky ospravedlnitelnou možností.

(136)

V každém případě, kdyby tento objem bionafty nedovezlo výrobní odvětví Unie, dovezly by jej obchodní společnosti v Unii, jejich cena by byla nižší než cena výrobního odvětví Unie a prodávaly by tuto bionaftu na trhu Unie, jelikož ji již z těchto zemí dovážejí za účelem prodeje naftovým rafineriím, které konkurují výrobnímu odvětví Unie. Příčinná souvislost není tímto dovozem narušena, a tento argument se tedy předběžně zamítá.

(137)

Sdružení CARBIO dále tvrdí, že k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie došlo v důsledku nadbytečné kapacity způsobené nadměrným rozšířením. Jelikož využití kapacity v roce 2008 činilo 50 %, tvrdí, že výrobní odvětví se dále rozšiřovalo bez odpovídajícího nárůstu poptávky.

(138)

Skutečností je, že během posuzovaného období zůstalo využití kapacity v celé Unii na nízké úrovni, přičemž nejnižší úroveň během období šetření činila 40 %. Některé společnosti proto nevyužívaly kapacitu, kterou instalovaly.

(139)

Využití kapacity však bylo nízké již na počátku posuzovaného období a zůstalo nízké po celé toto období a bylo stabilní i u společností zařazených do vzorku.

(140)

Společnosti zařazené do vzorku byly na začátku posuzovaného období ziskové a na jeho konci ztrátové, se stabilním využitím kapacity. Je oprávněné z toho vyvozovat, že celé výrobní odvětví se také stalo méně ziskovým, zatímco jeho využití kapacity zůstalo stabilní. Toto tedy nelze považovat za hlavní příčinu újmy, jelikož se zdá, že zde neexistuje žádná příčinná souvislost. Tento argument se tedy předběžně zamítá.

(141)

CARBIO rovněž tvrdí, že výrobnímu odvětví Unie je působena újma z důvodu špatné efektivity, zejména proto, že není vertikálně integrováno a nenachází se v blízkosti zdrojů surovin.

(142)

Uvedené argumenty se předběžně zamítají. Některé společnosti zařazené do vzorku se nacházejí v přístavech, kde mají snadný přístup k surovinám, které přivážejí lodě, a ostatní společnosti zařazené do vzorku umístily své závody na výrobu bionafty na stejném místě jako své závody vyrábějící rostlinný olej. Mnoho výrobců bionafty v jižní Evropě sídlí záměrně v přístavech, aby měli přístup k surovinám dováženým z Argentiny a Indonésie, nebo na týchž místech jako jejich odběratelé (rafinérie fosilní ropy). Vzhledem k tomu, že účinek rozdílné vývozní daně způsobil, že suroviny byly dražší než hotový výrobek, bylo výrobní odvětví Unie zjevně poškozeno tím, že nebylo ekonomicky možné vyrábět PME a SME v EU.

(143)

CARBIO rovněž odkázalo na některé regulační činitele, které údajně způsobily újmu výrobnímu odvětví Unie, z nichž některé jsou návrhy a do dnešního dne nebyly uvedeny v platnost. Klade však důraz na systém „dvojnásobného započtení“, který je popsán níže.

(144)

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie ukládá členským státům vyžadovat, aby byl s minerální naftou před jejím prodejem uživatelům smíšen určitý podíl bionafty. Některé členské státy využily ustanovení v uvedené směrnici, které umožňuje tento podíl snížit o polovinu, pokud použitá bionafta byla vyrobena z odpadních olejů nebo použitých živočišných tuků. Například, pokud dotčený členský stát vyžaduje, aby bylo smícháno 7 % bionafty s 93 % minerální nafty, oněch 7 % se snižuje na 3,5 %, pokud se jedná o bionaftu vyrobenou z odpadních olejů.

(145)

CARBIO tvrdí, že pravidla dvojnásobného započtení způsobila v období šetření pokles prodeje tzv. bionafty „první generace“ o 1 milion tun a že to je příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Toto tvrzení se zamítá, jelikož vzorek výrobců v Unii obsahuje některé společnosti, které vyrábějí bionaftu s dvojnásobným započtením a jejich finanční situace není výrazně odlišná od finanční situace společností zařazených do vzorku, které vyrábějí bionaftu z panenských rostlinných olejů. U těchto společností se během ověřování jejich údajů ukázalo, že cena jejich bionafty byla ovlivněna nízkou cenou dumpingového dovozu z Argentiny a Indonésie, jelikož jsou v nepřímé soutěži s PME a SME z dotčených zemí.

(146)

Byl rovněž vznesen argument, že výrobnímu odvětví Unie je působena újma tím, že neinvestuje více do biopaliv druhé generace, jako je využívání odpadních olejů. Tento argument byl předběžně zamítnut, protože v Unii není k dispozici tolik odpadních olejů, aby se výrazně zvýšil objem zpracování ve srovnání se současnou situací.

(147)

CARBIO rovněž tvrdilo, že újma, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, nemohla být způsobena dovozem z dotčených zemí z důvodu systémů kvót a daňových režimů v různých členských státech, které omezují přístup na tyto trhy. Rovněž tvrdí, že některé trhy v EU jsou kvůli klimatickým podmínkám pro SME a PME uzavřeny.

(148)

Pravdou je, že filtrovatelnost při nízkých teplotách (CFPP) u PME (při teplotě + 13 °C) znamená, že PME nelze používat v celé Unii, aniž by bylo smícháno s jinými bionaftami za účelem snížení CFPP. CFPP u SME při 0 °C však umožňuje jeho širší použití, zejména během letních měsíců.

(149)

Argument, že právě regulační systém v některých členských státech působí újmu výrobnímu odvětví Unie, byl důkladně posuzován během celého šetření.

(150)

V některých členských státech jsou zavedeny systémy kvót, které přidělují společnostem v daném členském státě nebo v jiných členských státech v rámci celé Unie určité výrobní kvóty. Avšak většina zemí poskytovala výhody pomocí daňového systému a tyto výhody se postupně omezují nebo ruší.

(151)

Například Francie má také zvýhodnění v podobě osvobození od daně ve výši 90 EUR za tunu bionafty vyrobené na základě kvót. Avšak vzhledem k nízkým cenám dumpingového dovozu je často levnější bionaftu dovážet než ji nakupovat od výrobního odvětví Unie, a to i včetně daňového zvýhodnění. Důkazem je skutečnost, že argentinský dovoz je na francouzském trhu zcela zjevně přítomen.

(152)

V některých členských státech dovoz z Argentiny a Indonésie přítomen není, a to buď v důsledku klimatických podmínek, nebo kvůli systémům kvót. Nicméně ve větší části Unie dovoz z Argentiny a Indonésie na trhu přítomen je, a to buď kvůli neexistenci systému kvót, nebo kvůli tomu, že cena je nižší než jakékoli daňové zvýhodnění, které členský stát může poskytnout.

(153)

Vzhledem k tomu, že PME a SME po smíchání s RME vyrobeným v Unii nebo jinou bionaftou mohou být prodávány v celé Unii a že dovoz se vyskytuje ve velkém množství a za dumpingové ceny i v členských státech, kde existují systémy daňového zvýhodnění, se toto tvrzení předběžně zamítá, jelikož stávající systémy kvót a daňové režimy nejsou schopné narušit příčinnou souvislost mezi újmou a účinkem dumpingového dovozu.

(154)

Výše uvedená analýza prokázala, že došlo k výraznému nárůstu objemu a podílu levného dumpingového dovozu pocházejícího z dotčených zemí na trhu. Zároveň bylo zjištěno, že ceny u tohoto dovozu představovaly během období šetření cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(155)

Z údajů vyplývá, že jak narůstá objem levného dovozu z dotčených zemí, významně se zhoršuje hospodářská situace výrobního odvětví Unie.

(156)

Výše uvedená analýza náležitě odlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působících újmu. Na základě této analýzy byl předběžně vyvozen závěr, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(157)

V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení byly posouzeny jiné známé činitele než dumpingový dovoz a nebyly zjištěny žádné důkazy o tom, že by narušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(158)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijmout opatření. Zjištění zájmu Unie bylo založeno na posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, dodavatelů surovin a uživatelů.

(159)

Jak bylo uvedeno výše, výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, která byla způsobena dumpingovým dovozem pocházejícím z dotčených zemí. Neuložení opatření by s největší pravděpodobností vedlo k pokračování negativního vývoje finanční situace výrobního odvětví Unie. Situace výrobního odvětví Unie byla zvláště ovlivněna poklesem ziskovosti z +3 % v roce 2009 na –2,5 % na konci období šetření. Jakýkoli další pokles výkonnosti by nakonec vedl k omezení výroby a dalšímu rušení výrobních podniků, což by ohrozilo zaměstnanost a investice v Unii.

(160)

Uložení opatření by obnovilo spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Klesající trend ziskovosti výrobního odvětví Unie je výsledkem obtížné soutěže s levným dumpingovým dovozem pocházejícím z dotčených zemí a rovněž výsledkem skutečnosti, že kvůli režimu vývozních daní v obou zemích se snižuje cena dovozu SME a PME na trhu Unie a současně se zvyšuje cena surovin. Uložení antidumpingových opatření by tedy výrobnímu odvětví Unie umožnilo zvýšit ziskovost na úrovně považované za nezbytné pro toto odvětví náročné na kapitál.

(161)

Opatření by měla výrobnímu odvětví Unie poskytnout příležitost překonat účinky dumpingu působícího újmu, který byl zjištěn v rámci tohoto šetření.

(162)

Dovozci/obchodníci v Unii, kteří nejsou ve spojení, byli vyzváni, aby se Komisi přihlásili. Avšak žádný dovozce při šetření spolupracoval.

(163)

Jelikož nebyly k dispozici žádné údaje od dovozců nebo obchodníků, kteří nejsou ve spojení, neexistovaly žádné důkazy o tom, že by uložení opatření bylo prokazatelně v rozporu se zájmy těchto stran.

(164)

Všem známým společnostem uživatelů působícím v oblasti výroby a distribuce minerální nafty a uskutečňujícím rovněž povinné míšení minerální nafty s bionaftou byly při zahájení řízení zaslány dotazníky.

(165)

Tři uživatelé bionafty odpověděli na dotazník pro uživatele, ale uvedli, že bionafta představuje jen velmi malou část jejich obchodních činností. Uvedli, že by byli z právního hlediska povinni nakupovat bionaftu, a pokud by se v důsledku cla cena bionafty zvýšila, přenesli by tedy toto zvýšení ceny automaticky na své odběratele, k čemuž došlo již v minulosti.

(166)

Vzhledem k omezenému množství dostupných informací by uložení opatření mělo mít jen velmi omezený dopad na konečné odběratele, jelikož procentní podíl bionafty, který je míšen s minerální naftou, kterou nakupují na čerpacích stanicích, je malý. Nebyly zjištěny žádné důkazy o tom, že by uložení opatření bylo prokazatelně v rozporu se zájmy uživatelů nebo odběratelů.

(167)

Jedno sdružení dodavatelů surovin, FEDIOL (federace zastupující evropské odvětví rostlinných olejů a proteinové moučky v Evropě), odpovědělo na dotazník zaslaný dodavatelům surovin. Uvedlo, že v důsledku dovozu z dotčených zemí se snížila poptávka po řepkovém oleji v celé Unii, a sice o více než 1 milion tun v letech 2009 až 2011.

(168)

Domnívá se, že uložení opatření bude mít pozitivní účinek na dodavatelské odvětví v EU, jelikož se zvýší využití kapacity. Případný nárůst poptávky po řepkovém oleji by se potom projevil v odvětví krmných směsí – ty se totiž získávají ze zbytků z výroby řepkového oleje – a v odvětví zemědělství v EU, které je producentem řepky.

(169)

Ze získaných důkazů tedy vyplývá, že uložení opatření by bylo v zájmu dodavatelů surovin v Unii.

(170)

Uložení opatření na dovoz bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie by bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie. Tato opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnila dosáhnout růstu a začít se vyrovnávat s újmou způsobenou dumpingovým dovozem. Kdyby však žádná opatření uložena nebyla, hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se nadále zhoršovala a další hospodářské subjekty by byly nuceny ukončit svou obchodní činnost. Ačkoli nebylo možné učinit jasný závěr, pokud jde o uživatele a dovozce, uložení opatření by mělo být v zájmu dodavatelů surovin.

(171)

Neexistují žádné přesvědčivé důvody, z nichž by vyplývalo, že uložení prozatímních antidumpingových opatření na dovoz bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie by bylo zjevně v rozporu se zájmem Unie.

(172)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(173)

Pro účely stanovení úrovně těchto opatření bylo přihlédnuto k zjištěným dumpingovým rozpětím a k výši cla potřebného pro odstranění újmy působené výrobcům v Unii, aniž by byla překročena.

(174)

Při výpočtu výše cla potřebného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Unie pokrýt své výrobní náklady a vytvořit zisk před zdaněním, kterého lze přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za situace, kdy nedochází k dumpingovému dovozu.

(175)

Za tímto účelem lze za přiměřenou úroveň považovat ziskové rozpětí ve výši 15 % z obratu, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, kdyby neexistoval dumping působící újmu, a to na základě zjištění předchozího šetření týkajícího se dovozu ze Spojených států amerických, kdy se toto rozpětí považovalo za přiměřené pro zaručení produktivních investic v tomto odvětví v dlouhodobém horizontu.

(176)

Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Unie vypočítána cena obdobného výrobku, která nepůsobí újmu. Cena, která nepůsobí újmu, byla získána úpravou prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku o skutečné zisky/ztráty dosažené během období šetření a připočtením uvedeného ziskového rozpětí.

(177)

Nezbytné zvýšení ceny pak bylo určeno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců v dotčených zemích zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s cenou obdobného výrobku prodávaného výrobci v Unii zařazenými do vzorku na trhu Unie v období šetření, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento celkové hodnoty CIF dovozu.

(178)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení by měla být uložena prozatímní antidumpingová cla na dovoz bionafty pocházející z Argentiny a Indonésie podle pravidla nižšího cla, tj. nižší z uvedených dvou vypočtených rozpětí, buď dumpingu, nebo újmy.

(179)

Sazby antidumpingového cla byly stanoveny srovnáním rozpětí pro odstranění újmy a dumpingového rozpětí. V důsledku toho jsou prozatímní sazby antidumpingového cla vyjádřené jako cena CIF s dodáním na hranice Unie před proclením tyto:

(180)

Jelikož se však antidumpingové clo použije jak na směsi, které obsahují bionaftu (v poměru k jejich obsahu bionafty podle hmotnosti), tak na čistou bionaftu, bude pro správné uplatňování cla celními orgány členských států přesnější a přiměřenější vyjádřit clo jako pevnou částku v EUR/t netto a použít ji na dovezenou čistou bionaftu nebo na podíl bionafty ve směsi.

(181)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během tohoto šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážený dotčený výrobek vyrobený jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a tento výrobek podléhá celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(182)

Veškeré žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (8) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího prodeje a prodeje na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(183)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí podle nařízení Komise (EU) č. 79/2013 ze dne 28. ledna 2013. Tato evidence byla zavedena s ohledem na možné uplatnění antidumpingových opatření se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení. V této fázi řízení nelze učinit žádné rozhodnutí o možném uplatnění antidumpingových opatření se zpětnou působností.

(184)

V zájmu řádné správy mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě jednoho měsíce od vyhlášení tohoto nařízení. Zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely jakýchkoli konečných opatření mohou být znovu přehodnocena,