(EU) č. 472/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi

Publikováno: Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1-10 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 21. května 2013 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 30. května 2013 Nabývá účinnosti: 30. května 2013
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 472/2013

ze dne 21. května 2013

o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Bezprecedentní celosvětová krize, která od roku 2007 zasáhla svět, vážně poškodila hospodářský růst a finanční stabilitu a vyvolala podstatné zhoršení schodku veřejných financí a zadlužení členských států, což vede řadu těchto států k tomu, aby hledaly finanční pomoc v rámci i mimo rámec Unie.

(2)

Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.

(3)

Plný soulad mezi rámcem Unie pro mnohostranný dohled zřízeným Smlouvou o fungování EU a možnými podmínkami politiky vztahujícími se k finanční pomoci by měl být zakotven v právu Unie. Hospodářská a finanční integrace všech členských států, a zejména těch, jejichž měnou je euro, si žádá posílení dohledu, aby se zabránilo přenosu závažných obtíží v oblasti finanční stability, jimiž je členský stát postižen či ohrožen, na zbytek eurozóny a obecněji na Unii jako celek.

(4)

Stupeň hospodářského a rozpočtového dohledu by měl být úměrný a přiměřený závažnosti vzniklých finančních obtíží a měl by zohlednit povahu přijaté finanční pomoci, jež se může pohybovat od pouhé preventivní podpory na základě podmínek způsobilosti až po úplný makroekonomický ozdravný program zahrnující přísnou podmíněnost politiky. Jakýkoli makroekonomický ozdravný program by měl zohledňovat národní program reforem dotyčného členského státu v souvislosti se strategií Unie pro růst a zaměstnanost.

(5)

Pokud je členský stát, jehož měnou je euro, postižen či ohrožen závažnými finančními obtížemi, měl by podle tohoto nařízení podléhat posílenému dohledu, aby se zajistil jeho urychlený návrat k normálnímu stavu a aby se ochránily jiné členské státy eurozóny před možnými nepříznivými efekty přelévání. Tento posílený dohled by měl být přiměřený závažnosti problémů a podle ní by měl být upraven. Měl by zahrnovat širší přístup k informacím, které jsou potřebné pro pečlivé sledování hospodářské, fiskální a finanční situace, a pravidelné podávání zpráv příslušnému výboru Evropského parlamentu a Hospodářskému a finančnímu výboru nebo jakémukoli podvýboru, který Hospodářský a finanční výbor může pro tento účel určit. Stejné dohledové postupy by se měly vztahovat na členské státy žádající o preventivní pomoc od jednoho či několika dalších členských států nebo třetích zemí, z evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), evropského mechanismu stability (ESM), evropského nástroje finanční stability (EFSF),) nebo od jiné příslušné mezinárodní finanční instituce, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF).

(6)

Členský stát podléhající posílenému dohledu by měl také přijmout opatření zabývající se zdroji či potenciálními zdroji svých obtíží. Za tímto účelem by měla být zohledněna veškerá doporučení, jež mu byla sdělena v průběhu postupu při nadměrném schodku nebo postupu při nadměrné makroekonomické nerovnováze.

(7)

Hospodářský a rozpočtový dohled by měl být výrazně posílen u členských států podléhajících makroekonomickému ozdravnému programu. Vzhledem ke komplexní povaze tohoto programu by měly být jiné postupy hospodářského a rozpočtového dohledu pozastaveny nebo případně zefektivněny po dobu trvání makroekonomického ozdravného programu, aby tak byla zajištěna soudržnost dohledu nad hospodářskými politikami a nedošlo k duplicitě povinnosti podávat zprávy. Při přípravě makroekonomického ozdravného programu by však měla být zohledněna veškerá doporučení podaná členskému státu v průběhu postupu při nadměrném schodku nebo postupu při nadměrné makroekonomické nerovnováze.

(8)

Výrazně přibývá problémů spojených s daňovými podvody a úniky. Globalizace hospodářství, technologický vývoj, internacionalizace podvodů a z toho plynoucí vzájemná závislost členských států ukazují meze čistě vnitrostátních přístupů a posilují potřebu společné akce.

(9)

Problémy zapříčiněné daňovými podvody a úniky v členských státech podléhajících makroekonomickému ozdravnému programu by měly být řešeny prostřednictvím zlepšeného výběru příjmů v těchto členských státech a prostřednictvím posílené spolupráce mezi správci příjmů v Unii a ve třetích zemích.

(10)

Měla by být stanovena pravidla, aby se posílil dialog mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a zajistila větší transparentnost a odpovědnost. Parlament členského státu podléhajícího makroekonomickému ozdravnému programu či posílenému dohledu by měl být informován v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy.

(11)

Členské státy by měly v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy zapojovat do přípravy, provádění, sledování a hodnocení programů finanční pomoci sociální partnery a organizace občanské společnosti.

(12)

Příslušné orgány ESM a EFSF by měly mít ještě před přijetím rozhodnutí Rady o makroekonomickém ozdravném programu podle tohoto nařízení příležitost diskutovat o výsledcích jednání mezi Komisí, která jedná jménem ESM či EFSF v součinnosti s Evropskou centrální bankou (ECB) a případně s MMF, a přijímajícím členským státem o možných podmínkách politiky, jež se vážou k programu finanční pomoci tohoto členského státu. Memoranda o porozumění, která stanoví podrobné podmínky, za nichž je finanční pomoc poskytována, mají být přijata na základě Smlouvy o zřízení evropského mechanismu stability a Rámcové dohody o evropském nástroji finanční stability.

(13)

Není-li stanoveno jinak, měly by odkazy na finanční pomoc v textu tohoto nařízení rovněž zahrnovat finanční podporu poskytovanou z preventivních důvodů a úvěry určené na rekapitalizaci finančních institucí.

(14)

Rozhodnutí Komise podřídit určitý členský stát posílenému dohledu podle tohoto nařízení by mělo být přijato v úzké spolupráci s Hospodářským a finančním výborem, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3), Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (4) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5) (společně dále jen „evropské orgány dohledu“) a Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (6). Komise by s Hospodářským a finančním výborem měla spolupracovat rovněž při rozhodování o tom, zda posílený dohled prodloužit.

(15)

Na odůvodněnou žádost členského státu podléhajícího makroekonomickému ozdravnému programu nebo případně z důvodu výjimečných hospodářských okolností by Komise měla mít možnost doporučit snížení nebo zrušení jakýchkoli stávajících úročených i neúročených vkladů či pokut uložených Radou v rámci preventivní či nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu.

(16)

Přístup k informacím o přípravných pracích, jež byly vykonány před přijetím doporučení podle tohoto nařízení, by se měl řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2011 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (7).

(17)

Pokud je na základě tohoto nařízení přijato rozhodnutí, že členský stát neplní požadavky obsažené ve svém makroekonomickém ozdravném programu, a události a analýzy jasně ukazují, že k zajištění dodržení jeho závazků vůči věřitelům a stabilizace jeho hospodářské a finanční situace je zapotřebí mechanismu, je Komise vyzvána, aby předložila návrh takového mechanismu.

(18)

Radě by měla být svěřena pravomoc přijímat doporučení, jež se týkají přijetí preventivních nápravných opatření nebo přípravy makroekonomického ozdravného programu, pravomoc schvalovat makroekonomické ozdravné programy, pravomoc přijímat rozhodnutí ohledně hlavních požadavků politiky, jež ESM nebo EFSF plánuje zahrnout do podmínek, které podmiňují poskytnutí finanční pomoci z preventivních důvodů, úvěrů určených na rekapitalizaci finančních institucí nebo do jakéhokoli nového finančního nástroje dohodnutého v rámci ESM, jakož i pravomoc doporučit přijetí nápravných opatření členským státům podléhajícím dohledu po ukončení programu. Jedná se o pravomoci, která mají značný význam pro politiku hospodářské koordinace členských států, jež má být podle článku 121 Smlouvy o fungování EU vykonávána v rámci Rady,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení upravuje posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy, jejichž měnou je euro, pokud tyto členské státy:

a)

jsou postiženy nebo ohroženy závažnými obtížemi, pokud jde o jejich finanční stabilitu nebo udržitelnost jejich veřejných financí, a tyto obtíže vedou k možným nepříznivých efektům přelévání na další členské státy eurozóny; nebo

b)

požadují nebo přijímají finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z evropského mechanismu finanční stabilizace (EFSM), evropského mechanismu stability (ESM), evropského nástroje finanční stability (EFSF) nebo od jiných příslušných mezinárodních finančních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF).

2.   Toto nařízení rovněž upravuje posílenou koordinaci hospodářské politiky.

3.   Toto nařízení se vztahuje na členské státy, jejichž měnou je euro.

4.   Při uplatňování tohoto nařízení Rada, Komise a členské státy plně dodržují článek 152 Smlouvy o fungování EU. Při uplatňování tohoto nařízení a doporučení přijatých na jeho základě zohledňují Rada, Komise a členské státy vnitrostátní pravidla a postupy a článek 28 Listiny základních práv Evropské unie. Uplatňováním tohoto nařízení a zmíněných doporučení není tudíž dotčeno právo sjednávat, uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní akci podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 2

Členské státy podléhající posílenému dohledu

1.   Komise může rozhodnout, že členský stát, jehož finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi, jež by mohly mít nepříznivý efekt přelévání na jiné členské státy eurozóny, podřídí posílenému dohledu.

Při posuzování, zda je finanční stabilita členského státu ohrožena závažnými obtížemi, použije Komise, mimo jiná kritéria, mechanismus varování zřízený podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (8) nebo případně nejnovější hloubkový přezkum. Komise rovněž provede komplexní posouzení, v jehož rámci vezme v úvahu zejména podmínky, za nichž tento členský stát získává půjčky, splatnostní profil jeho dluhových závazků, odolnost jeho rozpočtového rámce, dlouhodobou udržitelnost jeho veřejných financí, velikost jeho dluhového břemene a riziko nákazy, které pro jeho rozpočtovou situaci nebo finanční sektor jiných členských států představují silné tlaky v jeho finančním sektoru.

Než Komise přijme rozhodnutí o podřízení členského státu posílenému dohledu, je dotyčnému členskému státu poskytnuta možnost vyjádřit své názory. Komise rozhoduje o prodloužení posíleného dohledu nad daným členským státem každých šest měsíců.

2.   Pokud Komise rozhodne o podřízení členského státu posílenému dohledu podle odstavce 1, informuje dotyčný členský stát o všech výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 1 a uvědomí Evropskou centrální banku (ECB), coby orgán dohledu, a příslušné evropské orgány dohledu a ESRB.

3.   Komise podřídí posílenému dohledu členský stát, který přijímá z preventivních důvodů finanční pomoc z jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z EFSM, ESM, EFSF nebo jiné příslušné mezinárodní finanční instituce, jako je MMF.

Veškerá svá rozhodnutí přijatá v souladu s odstavcem 1 a s tímto odstavcem Komise zveřejní.

4.   Odstavec 3 se nevztahuje na členský stát přijímající z preventivních důvodů finanční pomoc ve formě úvěrové linky, která není podmíněna přijetím nových opatření politiky daným členským státem, pokud se z této úvěrové linky nečerpá.

5.   Komise pro informaci zveřejní seznam nástrojů, jejichž prostřednictvím je poskytována preventivní finanční pomoc ve smyslu odstavce 3, a pravidelně jej aktualizuje, aby byly zohledněny případné změny politiky finanční podpory ESM, EFSF nebo jiné příslušné mezinárodní finanční instituce.

Článek 3

Posílený dohled

1.   Po konzultaci a ve spolupráci s Komisí, která jedná v součinnosti s ECB, evropskými orgány dohledu, ESRB a případně MMF, přijme členský stát podléhající posílenému dohledu opatření, jejichž cílem je zabývat se zdroji nebo možnými zdroji obtíží. Členský stát přitom zohlední veškerá doporučení, která mu byla určena na základě nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (9), nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (10) nebo nařízení (EU) č. 1176/2011, jež se týkají jeho národního programu reforem a jeho programu stability.

Opatření uvedená v prvním pododstavci oznámí Komise příslušnému výboru Evropského parlamentu, Hospodářskému a finančnímu výboru, Pracovní skupině pro Euroskupinu a je-li to vhodné a v souladu s vnitrostátními postupy, parlamentu dotyčného členského státu.

2.   Podrobnější sledování fiskální situace stanovené v čl. 10 odst. 2, 3 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013. [o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně] (11) se vztahuje na členský stát podléhající posílenému dohledu bez ohledu na to, zda v tomto členském státě existuje nadměrný schodek. Zpráva vypracovaná v souladu s čl. 10 odst. 3 uvedeného nařízení se předkládá čtvrtletně.

3.   Na žádost Komise členský stát podléhající posílenému dohledu podle čl. 2 odst. 1:

a)

sdělí ECB, coby orgánu dohledu, a případně příslušným evropským orgánům dohledu v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 v požadovaných intervalech členěné informace o vývoji v jeho finančním systému, včetně rozboru výsledků zátěžových testů a analýz citlivosti provedených podle písmene b) tohoto odstavce;

b)

provede za dohledu ECB, coby orgánu dohledu, nebo případně příslušných evropských orgánů dohledu podle potřeby zátěžové testy nebo analýzy citlivosti za účelem posouzení odolnosti finančního sektoru vůči různým makroekonomickým a finančním otřesům, jak určí Komise a ECB v součinnosti s příslušnými evropskými orgány dohledu a ESRB;

c)

strpí pravidelné posouzení své kapacity pro dohled nad finančním sektorem v rámci konkrétního vzájemného hodnocení prováděného ECB, coby orgánem dohledu,nebo případně příslušnými evropskými orgány dohledu;

d)

sdělí Komisi veškeré informace potřebné pro sledování makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1176/2011.

ECB, coby orgán dohledu, a příslušné evropské orgány dohledu připraví v součinnosti s ESRB na základě rozboru výsledků zátěžových testů a analýz citlivosti uvedených v prvním pododstavci písm. a) a s ohledem na závěry vyvozené z ukazatelů obsažených ve srovnávacím přehledu makroekonomické nerovnováhy stanoveném nařízením (EU) č. 1176/2011 posouzení možných slabin finančního systému a toto posouzení předloží Komisi v jí stanovených intervalech a ECB.

4.   Na žádost Komise členský stát podléhající posílenému dohledu podle čl. 2 odst. 3:

a)

sdělí Komisi, ECB a případně příslušným evropským orgánům dohledu v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 v požadovaných intervalech členěné informace o vývoji v jeho finančním systému, včetně rozboru výsledků zátěžových testů a analýz citlivosti provedených podle písmene b);

b)

provede za dohledu ECB, coby orgánu dohledu, nebo případně příslušných evropských orgánů dohledu podle potřeby zátěžové testy nebo analýzy citlivosti za účelem posouzení odolnosti finančního sektoru vůči různým makroekonomickým a finančním otřesům, jak určí Komise a ECB v součinnosti s příslušnými evropskými orgány dohledu a ESRB, a sdílí s nimi podrobné výsledky;

c)

strpí pravidelná posouzení své kapacity pro dohled nad finančním sektorem v rámci konkrétního vzájemného hodnocení prováděného ECB, coby orgánem dohledu, nebo případně příslušnými evropskými orgány dohledu;

d)

sdělí Komisi veškeré informace potřebné pro sledování makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. 1176/2011.

Komise, ECB a příslušné evropské orgány dohledu považují za důvěrné veškeré členěné informace, které obdržely.

5.   Komise uskutečňuje v součinnosti s ECB a příslušnými evropskými orgány dohledu a případně s MMF pravidelné kontrolní mise v členském státě podléhajícím posílenému dohledu, aby ověřila pokrok dosažený tímto členským státem při provádění opatření uvedených v odstavcích 1, 2, 3 a 4.

Své posouzení sdělí Komise každé čtvrtletí příslušnému výboru Evropského parlamentu a Hospodářskému a finančnímu výboru. V tomto posouzení zejména prověří, zda jsou třeba další opatření.

Kontrolní mise uvedené v prvním pododstavci nahrazují sledování na místě stanovené v čl. 10a odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97.

6.   Při přípravě posouzení uvedeného v odstavci 5 Komise zohlední výsledky hloubkového přezkumu podle nařízení (EU) č. 1176/2011, včetně hodnocení efektů přelévání vnitrostátních hospodářských politik na členský stát podléhající posílenému dohledu, v souladu s čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení.

7.   Pokud Komise na základě kontrolních misí uvedených v odstavci 5 dojde k závěru, že je třeba dalších opatření a že finanční a hospodářská situace dotyčného členského státu má významné nepříznivé účinky na finanční stabilitu v eurozóně nebo v jejích členských státech, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise dotyčnému členskému státu doporučit, aby přijal preventivní nápravná opatření či aby připravil návrh makroekonomického ozdravného programu.

Rada může rozhodnout, že své doporučení zveřejní.

8.   Je-li doporučení uvedené v odstavci 7 zveřejněno,

a)

příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu a Komisi nabídnout možnost účastnit se výměny názorů;

b)

zástupce Komise může být parlamentem dotyčného členského státu vyzván k účasti na výměně názorů;

c)

Rada informuje v náležité lhůtě příslušný výbor Evropského parlamentu o obsahu doporučení.

9.   Příslušný výbor Evropského parlamentu a parlament dotyčného členského státu mohou v průběhu posíleného dohledu vyzvat zástupce Komise, ECB a MMF k účasti na hospodářském dialogu.

Článek 4

Podávání zpráv v případě finanční podpory na rekapitalizaci finančních institucí

Členské státy podléhající posílenému dohledu nebo makroekonomickému ozdravnému programu, které dostávají finanční podporu na rekapitalizaci svých finančních institucí, předkládají Hospodářskému a finančnímu výboru dvakrát ročně zprávy o podmínkách stanovených pro tyto finanční instituce, včetně podmínek týkajících se odměňování vedoucích pracovníků. Tyto členské státy rovněž předkládají zprávy o úvěrových podmínkách nabízených reálné ekonomice finančním sektorem.

Článek 5

Informace o plánovaných žádostech o finanční pomoc

Členský stát, který má v úmyslu požádat o finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z ESM, EFSF nebo od jiné příslušné finanční instituce, jako je MMF, o svém záměru neprodleně informuje předsedu Pracovní skupiny pro Euroskupinu, člena Komise odpovědného za hospodářské a měnové záležitosti a prezidenta ECB.

Pracovní skupina pro Euroskupinu poté, co obdrží od Komise hodnocení, projedná plánovanou žádost s cílem posoudit zejména možnosti, které jsou v rámci stávajících finančních nástrojů Unie či eurozóny k dispozici předtím, než se dotyčný členský stát obrátí na případné věřitele.

Členský stát, který má v úmyslu požádat o finanční pomoc z EFSM, o svém záměru neprodleně informuje předsedu Hospodářského a finančního výboru, člena Komise odpovědného za hospodářské a měnové záležitosti a prezidenta ECB.

Článek 6

Hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu

Žádá-li členský stát o finanční pomoc z EFSM, ESM nebo EFSF, vyhodnotí Komise v součinnosti s ECB a pokud je to možné, s MMF udržitelnost veřejného dluhu tohoto členského státu a jeho skutečné či možné finanční potřeby. Komise toto hodnocení předloží Pracovní skupině pro Euroskupinu v případě, že finanční pomoc má být poskytnuta v rámci ESM či EFSF, a Hospodářskému a finančnímu výboru v případě, že finanční pomoc má být poskytnuta v rámci EFSM.

Hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu vychází z nejpravděpodobnějšího makroekonomického scénáře nebo obezřetnějšího scénáře a rozpočtových prognóz, pro něž se použijí co nejaktuálnější informace a při nichž se náležitě zohlední výsledek zpráv uvedených v čl. 3 odst. 3 písm. a) a veškeré úkoly v oblasti dohledu vykonávané v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. b). Komise rovněž vyhodnotí dopad makroekonomických a finančních otřesů a nepříznivého vývoje na udržitelnost schodku veřejného dluhu.

Komise zveřejní makroekonomický scénář, včetně scénáře růstu, příslušných parametrů, o něž se opírá hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu dotyčného členského státu, a předpokládaný dopad souhrnných rozpočtových opatření na hospodářský růst.

Článek 7

Makroekonomický ozdravný program

1.   Žádá-li členský stát o finanční pomoc od jednoho nebo několika jiných členských států nebo třetích zemí, z EFSM, ESM, EFSF nebo od MMF, vypracuje po dohodě s Komisí, která jedná v součinnosti s ECB a případně s MMF, návrh makroekonomického ozdravného programu, který vychází z programu hospodářského partnerství podle nařízení (EU) č. 473/2013, přičemž tento program nahrazuje, a který uvádí roční rozpočtové cíle.

Návrh makroekonomického ozdravného programu se zaměřuje na konkrétní rizika, jež daný členský stát představuje pro finanční stabilitu eurozóny, a usiluje o rychlé opětovné nastolení zdravé a udržitelné hospodářské a finanční situace a obnovení úplné finanční soběstačnosti členského státu na finančních trzích.

Návrh makroekonomického ozdravného programu vychází z hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu uvedeného v článku 6, které je aktualizováno, aby zahrnovalo dopad návrhu nápravných opatření, jež byla vyjednána s dotyčným členským státem, a náležitě zohlední doporučení určená tomuto členskému státu podle článků 121, 126, 136 nebo 148 Smlouvy o fungování EU, jakož i kroky tohoto státu pro dodržování uvedených doporučení, a zaměří se na rozšíření, posílení a prohloubení požadovaných opatření politiky.

Návrh makroekonomického ozdravného programu zohlední postupy a subjekty pověřené tvorbou mezd a národní program reforem dotyčného členského státu v souvislosti se strategií Unie pro růst a zaměstnanost.

Návrh makroekonomického ozdravného programu je plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a článkem 28 Listiny základních práv Evropské unie. Komise ústně informuje předsedu a místopředsedu příslušného výboru Evropského parlamentu o pokroku, jehož bylo dosaženo v přípravě návrhu makroekonomického ozdravného programu. Tyto informace jsou považovány za důvěrné.

2.   Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou schválí makroekonomický ozdravný program, který v souladu s odstavcem 1 připravil členský stát žádající o finanční pomoc.

Komise zajistí, aby memorandum o porozumění, které Komise podepsala jménem ESM nebo EFSF, bylo plně v souladu s makroekonomickým ozdravným programem schváleným Radou.

3.   Komise zajistí soudržnost procesu hospodářského a rozpočtového dohledu nad členským státem podléhajícím makroekonomickému ozdravnému programu, aby zabránila zdvojování oznamovacích povinností.

4.   Komise v součinnosti s ECB a případně s MMF sleduje pokrok dosažený členským státem při plnění jeho makroekonomického ozdravného programu.

Každé tři měsíce informuje Komise o tomto pokroku Hospodářský a finanční výbor.Dotyčný členský stát s Komisí a ECB plně spolupracuje. Zejména Komisi a ECB poskytne veškeré informace, které pokládají za nezbytné pro sledování plnění makroekonomického ozdravného programu v souladu s čl. 3 odst. 4.

Komise ústně informuje předsedu a místopředsedu příslušného výboru Evropského parlamentu o závěrech ze sledování makroekonomického ozdravného programu. Tyto informace jsou považovány za důvěrné.

5.   Komise v součinnosti s ECB a případně s MMF přezkoumá s dotyčným členským státem změny a aktualizace, které může být třeba v jeho makroekonomickém ozdravném programu provést s cílem náležitě zohlednit zejména každý významný rozdíl mezi makroekonomickými prognózami a skutečnými údaji, včetně možných důsledků vyplývajících z makroekonomického ozdravného programu, nepříznivých efektů přelévání a makroekonomických a finančních otřesů. Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodne o každé změně, kterou je nutno v tomto programu provést.

6.   Dotyčný členský stát v úzké spolupráci s Komisí zváží, zda přijmout veškerá nezbytná opatření s cílem vybídnout soukromé investory, aby zachovali svůj celkový rozsah expozice na dobrovolném základě.

7.   Pokud sledování uvedené v odstavci 4 ukáže významné odchylky od makroekonomického ozdravného programu členského státu, může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodnout, že dotyčný členský stát neplní požadavky politiky obsažené v jeho programu. Komise ve svém návrhu výslovně vyhodnotí, zda jsou tyto významné odchylky způsobeny příčinami, jež jsou mimo kontrolu dotyčného členského státu.

Úsilí o rozpočtovou konsolidaci stanovené v makroekonomickém ozdravném programu zohlední nutnost zajistit dostatečné prostředky pro základní politiky, jako je vzdělávání a zdravotnictví.

Je-li přijato rozhodnutí podle tohoto odstavce, přijme dotyčný členský stát v úzké spolupráci s Komisí a v součinnosti s ECB a případně s MMF opatření zaměřená na stabilizaci trhů a na udržení bezproblémového fungování svého finančního sektoru.

8.   Členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu, který se potýká se s nedostatečnou správní kapacitou nebo závažnými problémy při plnění programu, požádá Komisi o technickou pomoc, která může pro tento účel vytvořit skupiny odborníků složené ze zástupců jiných členských států, dalších orgánů Unie a příslušných mezinárodních institucí. Cíle a prostředky technické pomoci jsou výslovně vymezeny v aktualizovaných verzích makroekonomického ozdravného programu a zaměří se na oblasti, v nichž byly identifikovány hlavní potřeby. Součástí technické pomoci může být ustavení stálého zástupce a podpůrného personálu, kteří orgánům poskytují poradenství ohledně plnění programu.

Makroekonomický ozdravný program se zveřejní, včetně jeho cílů a předpokládaného rozvržení úsilí o ozdravení.

K makroekonomickému ozdravnému programu se jako příloha připojí závěry hodnocení udržitelnosti veřejného dluhu.

9.   Členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu provede komplexní audit svých veřejných financí, mimo jiné s cílem vyhodnotit důvody, jež vedly k nepřiměřenému nárůstu dluhu, a s cílem prošetřit veškeré možné nesrovnalosti.

10.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu a Komisi nabídnout možnost účasti na výměně názorů na dosažený pokrok při plnění makroekonomického ozdravného programu.

11.   Zástupci Komise mohou být vyzváni parlamentem dotyčného členského státu k účasti na výměně názorů na dosažený pokrok při plnění jeho makroekonomického ozdravného programu.

12.   Tento článek se nevztahuje na nástroje, jejichž prostřednictvím je finanční pomoc poskytována z preventivních důvodů, na úvěry na rekapitalizaci finančních institucí nebo na jakýkoli nový finanční nástroj ESM, pro který pravidla ESM nestanoví makroekonomický ozdravný program.

Komise pro informaci vypracuje seznam nástrojů finanční pomoci uvedené v prvním pododstavci a pravidelně ho aktualizuje, aby byly zohledněny případné změny politiky finanční podpory ESM.

Co se týče těchto nástrojů, Rada na doporučení Komise schválí rozhodnutím určeným dotyčnému členskému státu hlavní požadavky politiky, které má ESM nebo EFSF v plánu zahrnout do podmínek své finanční pomoci, v rozsahu, v jakém obsah těchto opatření spadá do pravomocí Unie stanovených Smlouvami.

Komise zajistí, aby memorandum o porozumění, které podepsala jménem ESM nebo EFSF, bylo plně v souladu s takovým rozhodnutím Rady.

Článek 8

Zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti

Členský stát při přípravě svého návrhu makroekonomického ozdravného programu a ve snaze přispět k dosažení shody, pokud jde o jeho obsah, usiluje o názory sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti.

Článek 9

Opatření na ochranu daňových příjmů

Je-li to nutné, přijme členský stát v úzké spolupráci s Komisí a v součinnosti s ECB a případně s MMF opatření zaměřená na posílení účinnosti a účelnosti schopnosti výběru příjmů a na boj proti daňovým podvodům a únikům,s cílem zvýšit daňové příjmy.

Článek 10

Soulad s Paktem o stabilitě a růstu

1.   Členský stát podléhající ozdravnému makroekonomickému programu a jeho změnám podle článku 7 tohoto nařízení nemusí předkládat program stability podle článku 3 nařízení (ES) č. 1466/97, přičemž obsah takového programu stability začlení do svého makroekonomického ozdravného programu.

2.   Pokud se na členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu vztahuje rovněž doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU nebo rozhodnutí o výzvě podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU pro nápravu nadměrného schodku,

a)

nemusí podávat zprávy podle čl. 3 odst. 4a či případně čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97;

b)

roční rozpočtové cíle v každém makroekonomickém ozdravném programu jsou začleněny do doporučení podle čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 či rozhodnutí o výzvě podle čl. 5 odst. 1 zmíněného nařízení a pokud se na dotyčný členský stát vztahuje rozhodnutí o výzvě uvedené v čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU, opatření přispívající k dosažení těchto cílů v makroekonomickém ozdravném programu jsou začleněna do rozhodnutí o výzvě podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97;

c)

vzhledem ke sledování podle čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení je osvobozen od sledování podle čl. 10 odst. 1 a článku 10a nařízení (ES) č. 1467/97 a sledování, jež je podkladem pro jakékoli rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 a čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 11

Soulad s nařízením (EU) č. 1176/2011

Na členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu se po dobu trvání tohoto programu nevztahuje nařízení (EU) č. 1176/2011, přičemž ukazatele ve srovnávacím přehledu stanoveném nařízením (EU) č. 1176/2011 jsou začleněny do sledování makroekonomického ozdravného programu.

Článek 12

Soulad s evropským semestrem pro koordinaci hospodářských politik

Členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu je po dobu trvání tohoto programu osvobozen od sledování a posuzování evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik podle článku 2-a nařízení (ES) č. 1466/97.

Článek 13

Soulad s nařízením (EU) č. 473/2013

Na členský stát podléhající makroekonomickému ozdravnému programu se po dobu trvání tohoto programu nevztahuje nařízení (EU) č. 473/2013 s výjimkou článků 1 až 5 a 13 až 18 uvedeného nařízení.

Článek 14

Dohled po ukončení programu

1.   Členský stát podléhá dohledu po ukončení programu, dokud není splaceno nejméně 75 % finanční pomoci přijaté od jednoho nebo několika jiných členských států, z EFSM, ESM nebo EFSF. Rada může na návrh Komise prodloužit dobu trvání dohledu po ukončení programu v případě, že rizika pro finanční stabilitu nebo fiskální udržitelnost dotyčného členského státu přetrvávají. Návrh Komise se považuje za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí do deseti dnů od jeho přijetí Komisí.

2.   Na žádost Komise členský stát podléhající dohledu po ukončení programu splní požadavky uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení a poskytne informace uvedené v čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 473/2013.

3.   Komise uskuteční v součinnosti s ECB pravidelné kontrolní mise v členském státě podléhajícím dohledu po ukončení programu, aby posoudila jeho hospodářskou, fiskální a finanční situaci. Svá posouzení sdělí každých šest měsíců příslušnému výboru Evropského parlamentu, Hospodářskému a finančnímu výboru a parlamentu dotyčného členského státu, a zejména posoudí, zda jsou třeba nápravná opatření.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může dotyčnému členskému státu a Komisi nabídnout možnost účastnit se výměny názorů na pokrok dosažený při provádění dohledu po ukončení programu.

4.   Rada může na návrh Komise doporučit členskému státu podléhajícímu dohledu po ukončení programu, aby přijal nápravná opatření. Návrh Komise se považuje za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu do deseti dnů od jeho přijetí Komisí.

5.   Parlament dotyčného členského státu může vyzvat zástupce Komise, aby se zúčastnili výměny názorů na dohled po ukončení programu.

Článek 15

Hlasování v Radě

Ve věci opatření podle tohoto nařízení hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.

Kvalifikovaná většina členů Rady uvedená v prvním odstavci se vypočítá podle čl. 238 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

Článek 16

Použití na členské státy využívající finanční pomoc

Na členské státy, které k 30. května 2013. využívají finanční pomoc, se toto nařízení vztahuje od uvedeného dne.

Článek 17

Přechodná ustanovení

Bez ohledu na článek 14 se na členské státy, které podléhají k 30. května 2013. dohledu po ukončení programu, použijí pravidla, podmínky a postupy pro dohled po ukončení programu platné pro finanční pomoc, kterou využívají.

Článek 18

Informování Evropského parlamentu

Evropský parlament může vyzvat zástupce Rady a Komise k zahájení dialogu o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 19

Zprávy

Komise do 1. ledna 2014 a poté každých pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, případně doplněnou o návrh na změnu tohoto nařízení. Komise tuto zprávu zveřejní.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci mimo jiné vyhodnotí:

a)

účinnost tohoto nařízení;

b)

pokrok při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU;

c)

přínos tohoto nařízení ke splnění strategie Unie pro růst a zaměstnanost.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku 21. května 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předsedkyně

L. CREIGHTON


(1)  Úř. věst. C 141, 17.5.2012, s. 7.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. května 2013.

(3)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.

(4)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.

(5)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.

(6)  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(8)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(9)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

(11)  Viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU