(EU) č. 419/2013Nařízení Komise (EU) č. 419/2013 ze dne 3. května 2013 , kterým se ukládá prozatímní vyrovnávací clo na dovoz některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie

(1)

Dne 10. srpna 2012 Evropská komise (dále jen „Komise“) zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“), kterým informovala o zahájení antisubvenčního řízení (dále jen „antisubvenční řízení“ nebo „stávající řízení“) týkajícího se dovozu do Unie některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“).

(2)

Týž den Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu do Unie některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie a zahájila samostatné šetření (dále jen „antidumpingové řízení“).

(3)

Antisubvenční řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podala dne 28. června 2012 Evropská federace průmyslu železa a oceli (Eurofer) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují více než 50 % celkové výroby některých drátů z nerezavějící oceli v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o subvencování uvedeného výrobku a o podstatné újmě vyplývající z tohoto subvencování, což bylo uznáno za dostatečný důvod pro zahájení šetření.

(4)

Před zahájením řízení a podle čl. 10 odst. 7 základního nařízení Komise uvědomila indickou vládu o tom, že obdržela podnět s náležitými podklady, v němž se tvrdí, že dochází k subvencovanému dovozu některých drátů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie, který působí podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie. Indická vláda byla vyzvána ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci ohledně obsahu podnětu a dosáhnout řešení na základě dohody. V tomto případě nebylo dosaženo řešení na základě dohody.

(5)

Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, dovozce a uživatele a indické orgány o zahájení šetření.

(6)

Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

Vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců v dotčené zemi, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii podílejících se na šetření, a dále za účelem dokončení šetření v zákonných lhůtách, oznámila Komise v oznámení o zahájení řízení, že se rozhodla omezit počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii, kterých se bude šetření týkat, a to výběrem vzorku v souladu s článkem 27 základního nařízení (tento proces je rovněž označován jako „výběr vzorku“).

(8)

Aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda bude výběr vzorků nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v dotčené zemi požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Celkem osmnáct vyvážejících výrobců, z nichž někteří patřili do stejné skupiny, předložilo ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku; sedm z nich požádalo o individuální přezkoumání, pokud by nebyli do vzorku zahrnuti. Patnáct z těchto spolupracujících společností vykázalo během období šetření vývoz drátů z nerezavějící oceli do Unie. Vzorek byl tedy vybrán na základě informací od těchto patnácti vyvážejících výrobců.

(10)

V souladu s článkem 27 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Vybraný vzorek sestával ze dvou společností a jedné skupiny společností složené ze čtyř společností ve spojení: všechny společnosti ve vzorku dohromady představují více než 63 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie.

(11)

V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byli ve věci výběru reprezentativního vzorku rovněž konzultováni všichni dotčení známí vyvážející výrobci a příslušné indické orgány. K výběru vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky.

(12)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, byl vzorek omezen na přiměřený počet společností, které by mohly být ve stanovené lhůtě přezkoumány. Společnosti prošetřované za účelem šetření subvencování jsou uvedeny níže v 19. bodě odůvodnění.

(13)

Jak již bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, obdržela Komise původně 7 žádostí o individuální přezkoumání. Komise došla k závěru, že v této fázi by individuální přezkoumání znamenalo nepřiměřenou zátěž a bránilo by včasnému dokončení šetření. Žádosti vývozců, kteří předložili nezbytné informace ve stanovených lhůtách, však budou přezkoumány v dalším průběhu šetření.

(14)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek původně sestával z pěti výrobců, o kterých Komise před zahájením šetření věděla, že vyrábějí dráty z nerezavějící oceli v Unii. Komise vybrala vzorek na základě prodeje, objemu výroby a zeměpisné polohy. Zúčastněné strany byly prostřednictvím oznámení o zahájení řízení rovněž vyzvány, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Při analýze odpovědí na dotazník bylo zjištěno, že jeden vybraný výrobce v Unii má v Unii společnost ve spojení, která se rovněž zabývá výrobou a prodejem drátů z nerezavějící oceli. Těchto šest výrobců v Unii zařazených do vzorku představovalo 46,5 % odhadované celkové výroby v Unii. Vzorek se považuje za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(15)

Aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda bude výběr vzorků nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(16)

Celkem devět dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Komise na základě největšího objemu dovozu do Unie vybrala vzorek tří společností, které představují 23,8 % indického dovozu do Unie v průběhu období šetření. Nicméně dva z těchto dovozců zařazených do vzorku nepředložili odpověď na dotazník. Proto nelze v této fázi šetření uskutečnit výběr vzorku; v dalším průběhu šetření bude Komise usilovat o navázání spolupráce s jinými dovozci.

(17)

Dotazníky byly zaslány indické vládě, třem vyvážejícím výrobcům (skupinám vyvážejících výrobců) v Indii zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům, kteří požádali o individuální přezkoumání, šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, třem dovozcům, kteří nejsou ve spojení a byli zařazeni do vzorku, a devíti známým uživatelům.

(18)

Odpovědi na dotazník zaslala indická vláda, tři vyvážející výrobci (skupiny vyvážejících výrobců) v Indii zařazení do vzorku, jeden z vyvážejících výrobců, kteří požádali o individuální přezkoumání, šest výrobců v Unii zařazených do vzorku, jeden dovozce, který není ve spojení, a tři uživatelé.

(19)

Komise si zjistila a ověřila všechny informace, které zúčastněné strany poskytly a které považovala za nezbytné pro předběžné určení míry subvence, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily na půdě indické vlády v Dillí a v těchto společnostech:

(20)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. dubna 2011 do 31. března 2012 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů, které jsou významné pro posouzení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2009 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(21)

Dotčeným výrobkem jsou dráty z nerezavějící oceli:

(22)

Jedna strana uvedla, že existují tzv. „vysoce technické“ typy výrobku, které se liší od ostatních typů dotčeného výrobku vyráběného v Indii a rovněž v Unii. Tato společnost dále uvedla, že narozdíl od většiny typů výrobku dovážených z Indie do Unie nejsou technické typy komoditou, ale zvláštními typy výrobku vyráběnými pro zvláštní použití v určitých jakostních třídách oceli a o určitých průměrech, a neměly by tedy být předmětem šetření.

(23)

V této fázi se zdá, že technické typy spadají do definice výrobku a že mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti ve srovnání s ostatními typy dotčeného výrobku. Navíc se ukazuje, že tyto typy vyrábí také výrobní odvětví Unie, a tudíž jsou tyto technické typy zahrnuty do rozsahu šetření.

(24)

Šetření ukázalo, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii, jakož i výrobek, který vyrábí výrobní odvětví Unie a prodává na trhu Unie, mají tytéž základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití. Proto se uvedené výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(25)

Na základě informací obsažených v podnětu a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence:

(26)

Výše uvedené režimy a), c), d), f), g) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Dokumentem o politice zahraničního obchodu, který se týká období šetření, je dokument „Foreign Trade Policy 2009–2014“ (dále jen „FTP 09-14“). Postupy, jimiž se FTP 09-14 řídí, stanovila indická vláda v publikaci „Příručka postupů, svazek I“ (dále jen „HOP I 09-14“). Příručka postupů se pravidelně aktualizuje.

(27)

Režim ECS uvedený výše v písmeni e) vychází z paragrafů 21 a 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje indické národní bance Reserve Bank of India dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(28)

Režim navracení cla (režim DDS) uvedený výše v písmeni b) vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z Pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z roku 1995. Míry tohoto vracení jsou pravidelně zveřejňovány. Míry, které se vztahují na období šetření, jsou ve výši všech uplatňovaných sazeb pro vracení cla za období 2011–2012, zveřejněné v oznámení č. 68 / 2011- Cus. (N.T). Režim navracení cla (režim DDS ) se v kapitole 4 dokumentu FTP 09-14 označuje rovněž jako režim promíjení cla.

(29)

Podrobný popis režimu DEPBS je uveden v kapitole 4.3 dokumentu FTP 09-14 a v kapitole 4 příručky HOP I 09-14.

(30)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.

(31)

Vývozce může zažádat o úvěry v rámci režimu DEPBS, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby režimu DEPBS byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě standardních norem vstupů a výstupů a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl vstupů ve vyváženém výrobku a daňové zatížení předpokládaného dovozu bez ohledu na to, zda dovozní clo bylo či nebylo skutečně zaplaceno. Sazba DEPBS pro dotčený výrobek během období šetření v rámci stávajícího šetření činila 5 % s maximální hodnotou 97 Rs/kg.

(32)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V době uskutečnění vývozní transakce musí vývozce předložit indickým orgánům prohlášení, v němž uvede, že se vývoz uskutečňuje v rámci režimu DEPBS. K tomu, aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během postupu odeslání vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši úvěru v rámci režimu DEPBS, který má být pro tuto vývozní transakci poskytnut. V onom okamžiku vývozce ví, jakou výhodu získá. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr v rámci režimu DEPBS.

(33)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry v rámci režimu DEPBS při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Tyto úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv zboží s výjimkou kapitálového zboží a zboží, pro nějž existují dovozní omezení. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak. Úvěry v rámci režimu DEPBS jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 24 měsíců od data vydání.

(34)

Žádosti o úvěry v rámci režimu DEPBS jsou uchovávány v elektronické podobě a mohou pokrývat neomezený počet vývozních transakcí. Pro podání žádosti o úvěry v rámci režimu DEPBS ve skutečnosti neexistují žádné striktní lhůty. Elektronický systém používaný ke správě režimu DEPBS automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podání uvedené v kapitole 4.47 HOP I 09-14. Navíc, jak jasně stanoví kapitola 9.3 HOP I 09-14, mohou být zváženy i žádosti obdržené po uplynutí lhůt, ačkoliv je jejich nedodržení spojeno s uložením menší pokuty (např. 10 % nároku).

(35)

Bylo zjištěno, že dvě společnosti zařazené do vzorku využívaly tento režim během prvních dvou čtvrtletí období šetření.

(36)

Režim DEPBS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěry v rámci režimu DEPBS jsou finančním příspěvkem indické vlády, jelikož nakonec budou použity k vyrovnání dovozních cel, čímž se sníží příjem indické vlády z cel, která by byla jinak splatná. Úvěry v rámci režimu DEPBS navíc příjemce zvýhodňují, protože zlepšují jeho likviditu.

(37)

Navíc režim DEPBS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4) prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(38)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož nevyhovuje pravidlům uvedeným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména jde o to, že vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok čerpat výhody režimu DEPBS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály na místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy nárok na čerpání výhod v rámci režimu DEPBS.

(39)

Veřejným oznámením č. 54 (RE-2010)/2009-2014 ze dne 17. června 2011 byl režim DEPBS naposledy prodloužen o tři měsíce, čímž se jeho použitelnost prodloužila do 30. září 2011. Vzhledem k tomu, že následně nebylo zveřejněno žádné další jeho prodloužení, byl režim DEPBS počínaje dnem 30. září 2011 ukončen. Proto bylo nutné ověřit, zda by mohla být uložena opatření v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení.

(40)

Indická vláda vysvětlila Komisi, že při ukončení režimu DEPBS si mohly společnosti vybrat jiné režimy navrácení/prominutí cla uvedené v kapitole 4 dokumentu FTP 09-14, tj. režim předběžného povolení („režim AAS“, Advance Authorisation Scheme) nebo režim navracení cla („režim DDS“, Duty Drawback Scheme).

(41)

Šetřením bylo zjištěno, že obě společnosti zařazené do vzorku začaly ihned po ukončení režimu DEPBS využívat režim DDS. Je třeba uvést, že režim DDS byl zaveden v roce 1995 a fungoval zároveň s režimem DEPBS během prvních dvou čtvrtletí období šetření a řadu let před obdobím šetření. Režim DDS však nemohl být využit současně s režimem DEPBS pro tentýž vývoz.

(42)

Je třeba poznamenat, že indická vláda podnikla opatření pro zajištění plynulého přechodu z režimu DEPBS na režim DDS, jak je uvedeno v oběžníku č. 42 /2011 – Cla ze dne 22. září 2011. V tomto oběžníku se vysvětluje, že „plán navracení [cla] pro tento rok zahrnuje položky, které dosud patřily do režimu DEPBS“. V tomtéž oběžníku je uvedeno, že odvětvím, která fungují v rámci režimu DEPBS, „bylo rozhodnuto poskytnout hladký přechod pro položky v těchto odvětvích a začlenit je do plánu navracení. Jako přechodné opatření budou u těchto položek mírně sníženy jejich sazby DEPBS, a sice v rozmezí od 1 % do 3 % u většiny položek.“ Jinými slovy tento oběžník uvádí, že míry vracení cla platné od 1. října 2011 byly určeny tak, aby poskytovaly podobnou výhodu jako ukončený režim DEPBS.

(43)

U měr režimu DDS použitelných od 1. října 2011 na dotčený výrobek bylo skutečně zjištěno, že poskytují podobné míry subvencování, jako poskytoval režim DEPBS do 30. září 2011. Šetření potvrdilo také velmi podobné úrovně subvenčních rozpětí v rámci režimů DEPBS a DDS u všech společností zařazených do vzorku; všechny tyto společnosti využívaly režim DEPBS během prvních šesti měsíců období šetření a režim DDS v následujících šesti měsících období šetření.

(44)

Ve 41. až 43. bodě odůvodnění výše se uvádí, že navzdory ukončení režimu DEPBS byly zásadní výhody nadále a bez přerušení poskytovány na téměř totožné úrovni tím, že byl zajištěn hladký přechod k režimu navracení cla. Z tohoto důvodu se dospělo k závěru, že subvence nebyly zrušeny ve smyslu čl. 15 odst. 1 základního nařízení a že režim DEPBS je napadnutelný.

(45)

Podle čl. 3 odst. 2 a článku 5 základního nařízení se výše napadnutelných subvencí vypočítala na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která byla zjištěna v období šetření. V tomto ohledu se mělo zato, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V takovém okamžiku se indická vláda musí vzdát cla, což představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné výši úvěru v rámci režimu DEPBS, který má být poskytnut pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení či neudělení subvence nikterak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se považuje za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu DEPBS jako součet úvěrů získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období šetření.

(46)

V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku během období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(47)

Na základě výše uvedeného činily subvenční sazby zjištěné pro tento režim u dotčených společností během období šetření 0,58 % a u společností z Venus Group 0,93 %, 1,04 %, 1,32 %, 2,04 %.

(48)

Podrobný popis režimu DDS je obsažen v Pravidlech pro výběr cel a spotřební daně a vracení daní z roku 1995 ve znění následných oznámení.

(49)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.

(50)

Způsobilý vývozce může zažádat o navrácení částky, která je vypočtena jako procento hodnoty FOB výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby navracení byly stanoveny indickou vládou pro řadu výrobků včetně dotčeného výrobku. Určují se na základě průměrného množství nebo průměrné hodnoty vstupních materiálů použitých při výrobě výrobku a na základě průměrné výše cla zaplaceného za vstupy. Jsou použitelné bez ohledu na to, zda dovozní clo bylo či nebylo skutečně zaplaceno. Sazba DDS pro dotčený výrobek činila během období šetření 4 % hodnoty FOB nebo nejvýše 5 Rs/kg podle toho, která z hodnot byla nižší.

(51)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server (ICEGATE), je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Poté, co přepravní společnost předložila obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovnal s údaji na přepravním dokladu a zjistil, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se vrátilo clo, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.

(52)

Vývozce musí rovněž prokázat, že k uskutečnění vývozu dochází prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění vývozu. Tento dokument může být poskytnut poté, co byla vyplacena částka navraceného cla; indická vláda však bude vyplacenou částku vymáhat zpět, pokud vývozce potvrzení banky o uskutečnění vývozu nepředloží ve stanovené lhůtě.

(53)

Částka navraceného cla může být použita pro jakékoli účely.

(54)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy může být částka navraceného cla při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem.

(55)

U dvou společností zařazených do vzorku bylo zjištěno, že využívaly režim DDS v posledních dvou čtvrtletích období šetření.

(56)

Režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Částka navraceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, protože je vykonávána ve formě přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Kromě toho částka navraceného cla vývozce zvýhodňuje, protože zlepšuje jeho likviditu.

(57)

Režim DDS je kromě toho právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(58)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení.

(59)

Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok čerpat výhody režimu DDS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by musel prokázat, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří pořizují veškeré své vstupy v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiály, mají nárok na výhodu z DDS.

(60)

To potvrzuje i oběžník indické vlády č. 24/2001, který jasně uvádí, že „[sazby navraceného cla] nijak nesouvisejí se skutečnou spotřebou vstupních materiálů a se skutečným dopadem na vstupní materiály konkrétního vývozce nebo jednotlivých zásilek […]“ a regionálním orgánům ukládá, aby „se netrvalo na důkazech o skutečných clech u dovezených nebo domácích vstupních materiálů […] kromě [žádosti o navrácení cla] podané vývozci.“

(61)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že režim DDS je napadnutelný.

(62)

Podle čl. 3 odst. 2 a článku 5 základního nařízení se výše napadnutelných subvencí vypočítala na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která byla zjištěna v období šetření. V tomto ohledu se mělo zato, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V takovém okamžiku musí indická vláda zaplatit částku navraceného cla, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku navraceného cla, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení či neudělení subvence nikterak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se považuje za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu DDS jako součet částek navraceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období šetření.

(63)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byly tyto výše subvence přepočteny na celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(64)

Na základě výše uvedeného činily subvenční sazby zjištěné pro tento režim u spolupracujících společností 0,61 % a u společností z Venus Group 1,14 %, 1,77 %, 1,68 % a 1,91 %.

(65)

Tento režim je podrobně popsán v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentu FTP 09-14 a v kapitolách 4.1 až 4.30 příručky HOP I 09-14.

(66)

Režim AAS má šest podrežimů, které jsou podrobněji popsány v 67. bodě odůvodnění níže. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro fyzický vývoz a pro podrežim AAS pro roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro režim AAS na dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 dokumentu FTP 09-14, jako např. dodavatelé subjektu orientovaného na vývoz, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(67)

Režim AAS může být vydán pro:

i)   fyzický vývoz: jedná se o hlavní podrežim. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. Termín „fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit území Indie. Povolený dovoz a vývozní povinnost včetně typu vyváženého výrobku jsou uvedeny v licenci;

ii)   roční potřebu: toto povolení není určeno pro konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž pro širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, a to až do určité hodnoty stanovené na základě jeho vývozní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě jakékoli z položek spadajících do příslušné skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla;

iii)   dodávky meziproduktů: tento podrežim se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a společně se podílet na výrobním procesu. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiál a pro tento účel může získat režim AAS na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt;

iv)   domnělý vývoz: tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupní materiály potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím zákazníků uvedeným v odstavci 8.2 písm. b) až f), g), i) a j) dokumentu FTP 09-14. Podle indické vlády znamená domnělý vývoz ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz je považována celá řada kategorií dodávek za předpokladu, že je zboží vyrobeno v Indii, jako např. dodávky zboží pro jednotky orientované na vývoz nebo pro společnost, která se nachází ve zvláštní hospodářské zóně;

v)   předběžný příkaz k uvolnění („Advance Release Order“, dále jen „ARO“): držitel režimu AAS, který hodlá získávat vstupní materiály z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem využít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce položek, které jsou v nich uvedeny. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FTP 09-14 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů / domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V rámci mechanismu ARO jsou daně a cla namísto konečnému vývozci vráceny dodavateli, a to ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích i dovezených vstupních materiálů;

vi)   tuzemský back-to-back akreditiv: tento podrežim se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Banka uzná povolení u přímého dovozu pouze pro hodnotu a množství položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FTP 09-14 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů / domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

(68)

V průběhu období šetření získaly úlevu v rámci režimu AAS v souvislosti s dotčeným výrobkem dvě společnosti zařazené do vzorku. Tyto společnosti využívaly jeden z uvedených podrežimů režimu AAS, a sice režim předběžného povolení pro fyzický vývoz. Není tudíž nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podrežimů.

(69)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží / zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.26 a 4.30 a dodatek 23 HOP I 09-14), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní / účetní nákladů a provedené práce, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(70)

Pokud jde o podrežim využívaný během období šetření dotčenými společnostmi, tj. fyzický vývoz, jsou povolený dovoz a povinný vývoz pevně stanoveny co do množství a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají v okamžiku dovozu a vývozu státní úředníci do povolení zaznamenávat příslušné transakce. Objem dovozu povolený v rámci režimu AAS je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů, které existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku.

(71)

Dovezené vstupní materiály nelze převádět a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(72)

Šetřením bylo zjištěno, že požadavky ohledně ověřování stanovené indickými orgány buď nebyly dodrženy, nebo dosud nebyly testovány v praxi.

(73)

Obě ověřované společnosti vedly určité registry týkající se výroby a spotřeby. Registr spotřeby však neumožňoval ověřit, jaké vstupní materiály byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém množství. Pokud jde o požadavky na ověření uvedené v 69. bodě odůvodnění výše, zmiňované společnosti nevedly žádné záznamy, které by prokázaly, že proběhl externí audit registru spotřeby. Celkově se má za to, že vyšetřovaní vývozci nebyli schopni prokázat, že příslušná ustanovení dokumentu FTP byla splněna.

(74)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení: představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje vyšetřované vývozce, protože zlepšuje jejich likviditu.

(75)

Kromě toho je fyzický vývoz v rámci režimu předběžného povolení ze zákona jednoznačně podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z těchto režimů.

(76)

Podrežim použitý v rámci tohoto případu nemůže být považován za přípustný režim navracení cla či režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem žádný kontrolní systém ani postup, aby ověřila, zda byly vstupní materiály spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II část II odstavec 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III základního nařízení část II odstavec 2). Rovněž se má za to, že standardní normy vstupů a výstupů pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné a nemohou samy o sobě tvořit systém zjišťování skutečné spotřeby, protože jsou vytvořeny tak, že neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů jsou spotřebovávána při výrobě vyváženého výrobku. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupních materiálů, ačkoli za normálních okolností by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení ).

(77)

Uvedený podrežim je proto napadnutelný.

(78)

Při neexistenci povoleného režimu navracení cla nebo režimu navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupních materiálů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání „nadměrných“ celních úlev. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout nadměrné vrácení cla pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro režimy navracení použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak, podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného kontrolního systému.

(79)

Výše subvencí pro společnosti, které využívaly režim AAS, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci zmíněného podrežimu během období šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(80)

Subvenční sazby zjištěné pro tento režim v období šetření činí u dotčených společností 2,43 % a u společností z Venus Group 0,15 %, 0 %, 0 % a 0 %.

(81)

Podrobný popis režimu EPCGS je uveden v kapitole 5 dokumentu FTP 09-14 a v kapitole 5 příručky HOP I 09-14.

(82)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(83)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti dovoleno dovážet kapitálové zboží (nový i použitý investiční majetek až 10 let starý) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci pro režim EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla ve výši 3 % použitelnou na veškeré kapitálové zboží dovezené v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové zboží během určitého období využito k výrobě určitého množství zboží na vývoz. Podle dokumentu FTP 09-14 může být kapitálové zboží dováženo v rámci režimu EPCGS při sazbě v nulové výši, avšak v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní povinnosti kratší.

(84)

Držitel licence pro režim EPCGS může také pořídit kapitálové zboží z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce kapitálového zboží využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tohoto kapitálového zboží. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky kapitálového zboží držiteli licence pro režim EPCGS.

(85)

Bylo zjištěno, že všechny tři společnosti zařazené do vzorku získaly v rámci režimu EPCGS úlevy, které by mohly být v období šetření přiřazeny k dotčenému výrobku.

(86)

Režim EPCGS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto snížení cla vývozce zvýhodňuje, protože ušetřením cla při dovozu se zlepšuje jeho likvidita.

(87)

Navíc režim EPCGS právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(88)

Režim EPCGS nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové zboží není zahrnuto do působnosti takových povolených režimů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebováno při výrobě výrobků určených na vývoz.

(89)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého kapitálového zboží na dobu odpovídající běžné době amortizace takového kapitálového zboží v dotčeném výrobním odvětví. Takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná hodnota výhody v čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Indii v průběhu období šetření. V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny poplatky, které byly nezbytně vynaloženy za účelem získání subvence.

(90)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na příslušný vývozní obrat v průběhu období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(91)

Subvenční sazby zjištěné pro tento režim v období šetření činily u dotčených společností 0,09 % a 0,6 % a u společností z Venus Group 0,02 %, 0 %, 0 % a 0 %.

(92)

Podrobnosti o tomto režimu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp).BC 01/04.02.02/2007-08 (vývozní úvěr v rupiích / cizí měně) a rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp).BC 09/04.02.02/2008-09 (vývozní úvěr v rupiích / cizí měně) Indické centrální banky, který je určen všem komerčním bankám v Indii.

(93)

Pro tento režim jsou způsobilí vyrábějící vývozci a obchodující vývozci.

(94)

V rámci tohoto režimu stanovuje Indická centrální banka maximální strop úrokových sazeb použitelných pro vývozní úvěry, které jsou závazné, a to jak v indických rupiích, tak i v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci. Režim vývozních úvěrů se skládá ze dvou podrežimů, režimu vývozních úvěrů před odesláním (dále jen „balicí úvěr“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výroby, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a režimu vývozních úvěrů po odeslání, který zajišťuje půjčky provozního kapitálu za účelem financování vývozních pohledávek. Indická centrální banka také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch financování vývozu.

(95)

Na základě rámcových oběžníků Indické centrální banky mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou stanoveny čistě za tržních podmínek. Rozdíl v sazbách se může snížit pro společnosti s dobrým úvěrovým hodnocením. Společnosti s vysokým hodnocením mohou získat vývozní úvěry a hotovostní úvěry za stejných podmínek.

(96)

Bylo zjištěno, že v období šetření využívaly tento režim dvě ze společností zařazených do vzorku.

(97)

Preferenční úrokové sazby v rámci režimu ECS stanovené rámcovými oběžníky Indické centrální banky zmiňované v 95. bodě odůvodnění mohou snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady stanovenými čistě tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Financování vývozu není samo o sobě bezpečnější než tuzemské financování. Obvykle je vnímáno jako rizikovější a rozsah požadovaných záruk pro určitý úvěr bez ohledu na předmět financování je čistě komerčním rozhodnutím dané komerční banky. Rozdíly v sazbách s ohledem na různé banky jsou výsledkem metodiky Indické centrální banky spočívající ve stanovení maximální úvěrové sazby pro každou komerční banku individuálně.

(98)

Bez ohledu na skutečnost, že jsou preferenční úvěry v rámci režimu ECS poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. V tomto kontextu by mělo být poznamenáno, že ani čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iv) základního nařízení ani Dohoda WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nevyžadují pro zjištění subvence výdej veřejných finančních prostředků, např. odškodnění komerčních bank ze strany indické vlády, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) základního nařízení. Indická centrální banka je veřejnoprávním subjektem a spadá tedy pod definici „vláda“, jak je uvedeno v čl. 2 písm. b) základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno indickou vládou. Indická centrální banka dává pokyny soukromým subjektům ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) druhé odrážky základního nařízení, protože komerční banky jsou vázány podmínkami, které Indická centrální banka stanoví, mimo jiné maximálními stropy úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů stanovenými v rámcových oběžnících Indické centrální banky a ustanoveními Indické centrální banky, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch vývozního financování. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení. Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(99)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období šetření a částkou, která by byla splatná za běžné komerční úvěry využité dotčenou společností. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření nebo celkový vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období šetření u úvěrů, u nichž bylo možné zjistit spojitost s dotčeným výrobkem, a mohla být v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení použita jako vhodný jmenovatel, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(100)

Subvenční sazby zjištěné pro tento režim v období šetření činí u dotčených společností 0,61 % a u společností z Venus Group 0,08 %, 0,28 %, 0,03 % a 0,10 %.

(101)

Podrobný popis režimu FMS je uveden v odstavci 3.14 dokumentu FTP 09-14 a v odstavci 3.8 příručky HOP I 09-14.

(102)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.

(103)

Vývoz všech výrobků v rámci tohoto režimu do zemí uvedených v tabulkách 1 a 2 dodatku 37(C) příručky HOP I 09-14 má nárok na úvěry na clo rovnající se 3 % hodnoty FOB. Od 1. dubna 2011 má vývoz všech výrobků do zemí uvedených v tabulce 3 dodatku 37(C) („Special Focus Markets“) nárok na úvěry na clo rovnající se 4 % hodnoty FOB. Tento režim se nevztahuje na určité typy vývozních činností, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních hospodářských zón / jednotek orientovaných na vývoz. Nevztahuje se ani na určité typy výrobků, např. na diamanty, vzácné kovy, rudy, obilí, cukr a ropné produkty.

(104)

Úvěry na clo v rámci režimu FMS jsou volně přenositelné a platné po dobu 24 měsíců ode dne vydání příslušného osvědčení o nároku na úvěr. Mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv vstupního materiálu nebo zboží včetně kapitálového zboží.

(105)

Osvědčení o nároku na úvěr se vydává v přístavu, ze kterého se vývoz realizuje, po uskutečnění vývozu nebo po odeslání zboží. Pokud žadatel předloží orgánům kopie všech příslušných vývozních dokumentů (např. příkazu k vývozu, faktur, přepravních dokladů, potvrzení banky o uskutečnění vývozu), nemůže indická vláda poskytnutí úvěrů na clo nikterak ovlivnit.

(106)

Bylo zjištěno, že během období šetření využívala tento režim jedna ze společností zařazených do vzorku.

(107)

Režim FMS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěr na clo v rámci režimu FMS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády ze cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr na clo v rámci režimu FMS vývozce zvýhodňuje, protože zlepšuje jeho likviditu.

(108)

Kromě toho režim FMS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(109)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce je způsobilý obdržet výhody režimu FMS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy přesto nárok na výhodu poskytovanou v rámci režimu FMS. Kromě toho může vývozce využít úvěry na clo v rámci režimu FMS k dovozu kapitálového zboží, ačkoliv kapitálové zboží nespadá do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebováno při výrobě vyvážených výrobků.

(110)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a u které bylo zjištěno, že v období šetření byla zaúčtována spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na základě časového rozlišení jako příjem ve stadiu vývozní transakce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na vývozní obrat v období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta na základě množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(111)

Subvenční sazby zjištěné pro tento režim v období šetření činily u společností z Venus Group 0,13 %, 0,71 %, 0,07 %, 0 %.

(112)

Bylo zjištěno, že pouze jedna společnost zařazená do vzorku využila v období šetření režim EOU. V rámci šetření se však zjistilo, že výše napadnutelných subvencí, které byly zjištěny u této společnosti je nižší než de minimis. Režim EOU tedy nebyl dále zkoumán.

(113)

Na základě zjištění, jejichž souhrn je uveden v tabulce níže, bylo zjištěno, že celková výše napadnutelných subvencí vyjádřená ad valorem, dosahuje rozmezí 3,15 % až 4,32 %:

(114)

V souladu s čl. 15 odst. 3 základního nařízení subvenční rozpětí pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, vypočtené na základě váženého průměru subvenčního rozpětí stanoveného pro spolupracující společnosti zařazené do vzorku, které měly svá individuální subvenční rozpětí nad hodnotami de minimis, činí 3,82 %.

(115)

Pokud jde o všechny ostatní vývozce v Indii, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Srovnání údajů Eurostatu o dovozu a údajů o objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, které uvedly spolupracující společnosti nebo skupiny, jež v období šetření vyvážely dotčený výrobek do Unie, naznačuje, že úroveň spolupráce ze strany indických vyvážejících výrobců byla velmi vysoká. Z důvodu takto vysoké úrovně spolupráce je subvenční sazba pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni společnosti s nejvyšší individuální sazbou, tj. na úrovni 4,32 %.

(116)

Obdobný výrobek vyrábí 27 výrobců v Unii. Má se za to, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 8 základního nařízení, proto budou dále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(117)

Ke zjištění celkové výroby v Unii v období šetření byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(118)

Je třeba zmínit, že jeden výrobce v Unii, který je ve spojení s indickým vyvážejícím výrobcem a který nesouhlasil se zahájením šetření, je také zahrnut do definice výrobního odvětví Unie. Na tomto základě činila celková odhadovaná výroba Unie v období šetření přibližně 139 141 tun. Tento údaj zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, kteří se přihlásili Komisi, a odhadovaný objem výroby ostatních výrobců v Unii, kteří se v rámci tohoto šetření nepřihlásili.

(119)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění výše, šest výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, představuje 46,5 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(120)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě údajů o celkovém objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o celkovém objemu dovozu. Rok 2009 se vyznačoval nebývale vysokými cenami niklu, který je hlavní surovinou při výrobě dotčeného výrobku a obdobného výrobku, a celosvětovými nepříznivými dopady finanční krize. Oba tyto faktory vedly v daném roce k velmi nízké úrovni spotřeby Unie. Situace na trhu se však zlepšila, jak je uvedeno v tabulce níže. Mezi rokem 2009 a obdobím šetření spotřeba Unie vzrostla o 50 %.

(121)

Objem dovozu spolupracujících společností, které byly zařazeny do vzorku a u nichž bylo zjištěno, že v období šetření nevyužily režimů subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, byl vyloučen z celkového objemu dovozu z Indie. Jelikož se údaje o dovozu dotčeného výrobku týkají dvou společností, bylo z důvodu zachování jejich důvěrné povahy považováno za vhodné vykázat je v podobě indexu.

(122)

Bylo zjištěno, že během posuzovaného období se dovoz subvencovaných výrobků do Unie od spolupracujících vyvážejících výrobců, pokud jde o jeho objem a podíl na trhu, vyvíjel takto:

(123)

Objem dovozu subvencovaných výrobků z Indie se během posuzovaného období značně zvýšil, a to o 110 %. Tento vzrůst byl zvláště patrný mezi rokem 2009 a 2010, kdy se dovoz z Indie zvýšil o 72 % a spotřeba v Unii o 42 %. Avšak zatímco spotřeba se mezi rokem 2010 a obdobím šetření zvýšila pouze o 5 %, objem dovozu z Indie v tomtéž období se i nadále významně zvyšoval (o 22 %).

(124)

Podíl na trhu subvencovaných výrobků z Indie se během posuzovaného období značně zvýšil, a to o 40 %.

(125)

Jak je vysvětleno v 22. bodě odůvodnění výše, jedna strana vyjádřila obavy týkající se skutečnosti, že antisubvenční dotazník neumožňoval rozlišovat zejména některé určité typy dotčeného výrobku, které jsou podle názoru této strany odlišné.

(126)

Tato záležitost byla v dotazníku řešena tak, že se rozšířila škála tzv. kontrolních čísel výrobku (PCN), aby bylo při šetření možné jasně identifikovat příslušné typy, a to zejména za účelem srovnání cen. V této fázi šetření se odhalilo, že indičtí vyvážející výrobci vyvezli pouze omezené množství těchto vysoce technických typů výrobku. Nicméně je třeba upozornit na to, že díky změnám provedeným v PCN bylo možné přímo porovnávat ceny určitých typů výrobků s cenami podobných typů výrobků.

(127)

Níže uvedená tabulka udává průměrnou cenu dovážených subvencovaných výrobků.

(128)

Průměrné ceny dovozu z Indie se během posuzovaného období zvýšily o 35 %, ale zůstaly nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie ve stejném období (viz 145. bod odůvodnění níže). To vysvětluje prudký nárůst objemu dovozu a významné zvýšení (o 40 %) podílu indických vývozců na trhu ve stejném období.

(129)

Za účelem určení cenového podbízení během období šetření byly porovnány vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku, upravené na úroveň ceny ze závodu a účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, s odpovídajícími váženými průměrnými cenami (stanovenými na úrovni CIF s odpovídající úpravou nákladů vynaložených po dovozu) u jednotlivých typů dovážených subvencovaných výrobků od dvou indických výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku a získali napadnutelné subvence nad úroveň de minimis, prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie.

(130)

Výsledek srovnání vyjádřený jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření poukázal na vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 12,5 % subvencovaného dovozu z dotčené země na trhu Unie. Nižší ceny subvencovaného dovozu v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vysvětlují, proč se mezi rokem 2009 a obdobím šetření podstatně zvýšil objem indického dovozu a jeho podíl na trhu Unie.

(131)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků subvencovaného dovozu z Indie na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(132)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění výše, za účelem posouzení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(133)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. V tomto ohledu se hospodářská situace výrobního odvětví Unie posuzuje a) na základě makroekonomických ukazatelů, tj. ukazatelů, jako například výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, velikost skutečného subvenčního rozpětí a překonání dřívějšího subvencování (v tomto případě byly údaje shromážděny na úrovni celého výrobního odvětví Unie); b) na základě mikroekonomických ukazatelů, tj. ukazatelů, jako jsou průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál, zásoby a náklady práce (v tomto případě byly údaje shromážděny na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku).

(134)

Je třeba poznamenat, že ke stanovení makroekonomických ukazatelů byly použity všechny dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před a po zahájení šetření a odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a zejména údaje týkající se výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku.

(135)

Mikroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě informací, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku ve svých odpovědích na dotazník.

(136)

Pokud jde o výrobu v Unii, výrobní kapacitu a její využití, vyvíjela se situace během posuzovaného období takto:

(137)

Výroba v Unii vzrostla během posuzovaného období o 32 %, což do jisté míry odráželo pozitivní vývoj v oblasti spotřeby. Mezi rokem 2010 a obdobím šetření však objem výroby stagnoval.

(138)

Zatímco využití kapacity se v průběhu posuzovaného období zlepšilo a zvýšilo o 13 procentních bodů, výrobní kapacita zůstala během posuzovaného období v zásadě stabilní.

(139)

Pokud jde o trendy v oblasti objemu prodeje, podílu na trhu a růstu, vyvíjela se situace během posuzovaného období takto:

(140)

Po podstatném nárůstu – v kontextu rostoucí spotřeby – mezi roky 2009 a 2010 se objem prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, zpomalil a netěžil z pokračujícího růstu poptávky (4,9 % mezi rokem 2010 a 2011). To se projevilo také tak, že stavy zásob na konci roku měly vzrůstající tendenci: během posuzovaného období vzrostly o 41 %, jak je popsáno ve 153. bodě odůvodnění níže. Kromě toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období snížil o 4,7 procentního bodu, a to navzdory konzistentnímu 50 % zvýšení spotřeby.

(141)

Jak je uvedeno ve 120. bodě odůvodnění výše, mezi rokem 2009 a obdobím šetření vzrostla spotřeba v Unii o 50 % a v témže období významně vzrostl také objem subvencovaného dovozu, a to o 110 %, jak je uvedeno ve 122. a 123. bodě odůvodnění výše. Růst trhu Unie mezi rokem 2009 a obdobím šetření byl tudíž částečně absorbován subvencovaným dovozem, zatímco prodej výrobního odvětví Unie v Unii vzrostl v témže období o 40 %. To ukazuje, že výrobní odvětví Unie nemohlo mít plný prospěch z růstu spotřeby v Unii v důsledku narůstajícího tržního podílu dovážených subvencovaných výrobků.

(142)

Navzdory složité finanční situaci popsané ve 147. až 152. bodě odůvodnění níže, byla zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období relativně stálá. Vzhledem k rostoucímu objemu výroby (viz 136. bod odůvodnění výše) se produktivita (měřená jako výkon v tunách na zaměstnance za rok) ve stejném období zvýšila o 30 %, což naznačuje, že se výrobní odvětví Unie významně zvýšilo svoji účinnost.

(143)

Subvenční rozpětí dvou indických vyvážejících výrobců zařazených do vzorku převyšuje úroveň de minimis (viz 113. bod odůvodnění výše). Vzhledem k odvětví dotčeného výrobku, objemu, podílu na trhu a cenám dovážených subvencovaných výrobků z Indie, které byly zmíněny výše, nelze dopad skutečného subvenčního rozpětí na výrobní odvětví Unie považovat za zanedbatelný.

(144)

V této souvislosti je vhodné připomenout, že v roce 1999 byla na dotčený výrobek uložena antidumpingová a antisubvenční vyrovnávací opatření. Avšak vzhledem k době, která uplynula mezi pozbytím platnosti opatření zavedených v roce 1999 a současným šetřením, nejsou k dispozici žádné údaje pro posouzení účinků dřívějšího subvencování (7). V rámci tohoto šetření nebyly každopádně předloženy žádné důkazy, že by se výrobní odvětví stále zotavovalo z účinků dřívějšího subvencování.

(145)

Během posuzovaného období se průměrná jednotková prodejní cena a výrobní náklady výrobců v Unii vyvíjely takto:

(146)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vzrostly během posuzovaného období o 34 %. Nárůst odráží obecný nárůst cen surovin, k němuž došlo v tomto odvětví během stejného období. V roce 2011 a během období šetření mohli výrobci v Unii zvýšit ceny pouze mírně, aby pokryli rostoucí výrobní náklady, což postačovalo k udržení ziskovosti mírně nad 1 % v roce 2011 a na samé hranici rentability v období šetření. Z tohoto důvodu, jak ukazuje tabulka výše, ani výrazný nárůst prodejní ceny neumožnil výrobnímu odvětví Unie dosáhnout přiměřené ziskovosti.

(147)

V průběhu posuzovaného období se situace, pokud jde o ziskovost, peněžní tok, návratnost investic a schopnost výrobců v Unii získávat kapitál, vyvíjela takto:

(148)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku byla stanovena tak, že se čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům, kteří nejsou ve spojení, vyjádřil jako procento příslušného obratu. V roce 2009 vykazovaly zisky výrobců v Unii zařazených do vzorku ztrátu, ale v roce 2010 se jejich situace paralelně s nárůstem spotřeby o 50 % začala zlepšovat, jak je uvedeno ve 120. bodě odůvodnění výše. I když se však ziskovost mírně zvýšila, 0,2 % úroveň zisku byla stále výrazně nižší, než je přiměřená úroveň ziskovosti v odvětví oceli. Cílové ziskové rozpětí bylo předběžně stanoveno na 5 %, protože se má za to, že odpovídá rozpětí, kterého by výrobní odvětví tohoto typu v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, mohlo dosáhnout u prodeje obdobného výrobku v Unii za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dovozu subvencovaných výrobků, jak uvedlo výrobní odvětví Unie. Kromě toho se jedná o 5 % rozpětí zisku před zdaněním, což bylo považováno za přiměřené minimum v jiném šetření týkajícím se podobných výrobků ve stejném odvětví.

(149)

Během období šetření se výrobcům v Unii zařazeným do vzorku podařilo dosáhnout prahu rentability; cenový tlak vyvíjený dovozem subvencovaných výrobků jim však bránil v tom, aby přizpůsobili ceny nákladům, a nemohli tedy dosáhnout uspokojivých výsledků. Tuto situaci lze rovněž vysvětlit skutečností, že výrobek, který je předmětem šetření, se považuje za komoditu, a proto jsou ceny hlavním faktorem, který určuje, který výrobek si zákazník vybere.

(150)

Peněžní tok, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, který byl vypočítán na základě operací, byl do roku 2010 záporný. Ačkoli se v roce 2011 zlepšil, mezi rokem 2011 a obdobím šetření se snížil o 34 %.

(151)

Vývoj v oblasti ziskovosti a peněžního toku v posuzovaném období snížil schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku investovat do vlastních činností a ohrozil jejich rozvoj. V důsledku toho se možnosti výrobců v Unii získávat kapitál a financovat náklady zkomplikovaly. Ačkoli se v roce 2010 výrobcům v Unii zařazeným do vzorku podařilo uskutečnit určité investice, později, a to zejména během období šetření, se investice ve srovnání s rokem 2010 snížily o 51 %. Kromě toho, i kdyby byla v roce 2011 návratnost investic týkajících se obdobného výrobku, vyjádřená jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic, pozitivní, během období šetření se značně snížila (o 5,9 procentního bodu) a dosáhla nízké úrovně ve výši 0,8 %.

(152)

S ohledem na výše uvedené lze dospět k závěru, že finanční situace výrobců v Unii zařazených do vzorku byla v průběhu období šetření do jisté míry nestabilní.

(153)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostla v posuzovaném období o 41 %; nárůst zásob se časově shodoval se ztrátami podílu na trhu, zejména během období šetření.

(154)

Průměrné mzdové náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období vzrostly mírně, a proto nejsou určujícím faktorem nárůstu výrobních nákladů.

(155)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie nemělo možnost plně využít zvýšení spotřeby během posuzovaného období, a zejména během období šetření. Nejprve se mezi lety 2009 a 2010 většina ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie značně zlepšila, ale následně jeho hospodářská situace stagnovala nebo se dokonce zhoršila.

(156)

Mezi rokem 2009 a 2010 se v souvislosti s prudce rostoucím trhem některé ukazatele, jako například výroba a objem prodeje výrobního odvětví Unie, značně zvýšily, ale od roku 2010 začalo docházet ke zpomalování. K této situaci došlo navzdory pokračujícímu nárůstu spotřeby.

(157)

Dále byly cenovým tlakem na trhu Unie, zvláště během období šetření, významně dotčeny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok, investice a ziskovost. Mezi lety 2009 a 2010 nebylo výrobní odvětví Unie schopné zvýšit své ceny tak, aby to stačilo na pokrytí jeho výrobních nákladů. Ziskovost mezi roky 2009 až 2011 vzrostla a v roce 2011 bylo dosaženo mírného zisku ve výši 1,4 %; tato situace se však opět začala zhoršovat v období šetření, kdy se výrobní odvětví Unie ocitlo na hranici rentability. To znamená, že byla rovněž oslabena schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál a schopnost obnovy.

(158)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(159)

V souladu s čl. 8 odst. 5 a 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda subvencovaný dovoz z Indie způsobil újmu výrobnímu odvětví Unie do té míry, že ji lze označit za závažnou. Zkoumány byly rovněž jiné známé činitele než dovoz subvencovaných výrobků, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dovozu subvencovaných výrobků.

(160)

Šetření prokázalo, že během posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 50 % a zároveň se objem dovozu pocházejícího z Indie více než zdvojnásobil. Na druhé straně se zvýšení subvencovaného dovozu časově shodovalo s poklesem objemu prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, ke kterému došlo mezi rokem 2010 a obdobím šetření.

(161)

S ohledem cenový tlak na trhu Unie v posuzovaném období bylo zjištěno, že průměrné dovozní ceny z Indie byly trvale nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. V důsledku cenového podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie (v průměrné výši 12,5 % během období šetření) zvýšil indický dovoz subvencovaných výrobků svůj podíl na trhu od roku 2009 do období šetření o 40 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 4,7 procentního bodu (z 67,6 % v roce 2009 na 62,9 % v období šetření). Ztráta podílu na trhu ukazuje, že výrobní odvětví Unie dokázalo využít zvýšené spotřeby pouze v omezené míře.

(162)

Vzhledem k růstu výrobních nákladů se výrobní odvětví Unie pokusilo zvýšit jednotkové ceny odběratelům, kteří nejsou ve spojení, jak je uvedeno v bodě 145 odůvodnění výše. Z důvodu cenového tlaku vyvíjeného rostoucím objemem subvencovaného indického dovozu, jak je uvedeno výše, nebyl nárůst cen dostatečný k tomu, aby vyrovnal rostoucí náklady, a proto odvětví Unie nemohlo dosáhnout uspokojivé úrovně zisku, která by mohla být považována za nezbytnou pro toto konkrétní výrobní odvětví.

(163)

Z výše uvedeného vyplývá, že prudký nárůst subvencovaného dovozu z Indie za ceny, které byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie, byl pro podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie určující.

(164)

Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj v případě nesubvencovaného objemu vývozu a cen během posuzovaného období. Objem nesubvencovaného vývozu představoval méně než jednu třetinu indického vývozu během období šetření a sledoval stejný trend jako dovoz subvencovaných výrobků.

(165)

Na základě těchto skutečností se má za to, že možný negativní dopad, který mohl mít nesubvencovaný dovoz na trh Unie, nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem z Indie a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v období šetření.

(166)

Kromě subvencovaného dovozu z Indie, který představoval 35 % celkového dovozu na trh Unie během období šetření, existovaly další zdroje dovozu, včetně Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Švýcarska, které musely být zkoumány v kontextu příčinných souvislostí.

(167)

Šetření ukázalo, že průměrné prodejní ceny korejských a švýcarských vyvážejících výrobců se během posuzovaného období, a zejména během období šetření, pohybovaly nad prodejními cenami indických vyvážejících výrobců a nad cenami výrobního odvětví Unie. Kromě toho se jejich podíl na trhu v období šetření snížil o 0,5 a 1,6 procentních bodů.

(168)

Průměrná cena výrobků z Čínské lidové republiky byla nižší než úroveň cen výrobního odvětví Unie a podíl této země na trhu vykazoval během posuzovaného období rostoucí tendenci. Šetření však ukázalo, že sortiment výrobků z čínského dovozu se liší a že čínské výrobky přímo nekonkurují výrobkům odvětví Unie nebo výrobkům na trhu Unie, které jsou původem z Indie. Proto bylo usouzeno, že čínský vývoz nemohl mít významný dopad na hlavní typy výrobku prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie. Veškeré účinky, které mohl mít dovoz z Číny na újmu utrpěnou výrobním odvětvím Unie, byly proto minimální.

(169)

Nicméně jeden vyvážející výrobce tvrdil, že dovoz drátů z nerezavějící oceli z Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Švýcarska měl být zahrnut do oblasti působnosti tohoto šetření.

(170)

Kromě výše uvedených skutečností a úvah je třeba uvést, že v zahajovací fázi řízení neexistoval a ani nyní neexistuje důkaz o subvencování, újmě nebo příčinné souvislosti, který by odůvodňoval zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu z uvedených zemí. Kromě toho, i kdyby existovaly důkazy odůvodňující zahájení vyšetřování ostatního dovozu, rozdíl v zacházení, který spočívá v zahájení antisubvenčního řízení pouze proti dovozu z Indie, by nebyl diskriminační. Tvrzení, že tyto země by měly být zahrnuty do rozsahu šetření, je proto neopodstatněné a mělo by být zamítnuto.

(171)

Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že vývoz ze třetích zemí nepřispěl významným způsobem k újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(172)

Celkový vývoz dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie představoval v období šetření 8,5 % celkové výroby. Tento obraz odráží situace ve vývozu odběratelům, kteří nejsou ve spojení, ze strany výrobců v Unii zařazených do vzorku, jejichž vývoz představoval v období šetření 7 % výroby a jejichž ceny byly o 36 % vyšší než ceny na trhu EU ve stejném období. Proto lze dojít k závěru, že vývozní aktivity výrobního odvětví Unie nemohly být možnou příčinou podstatné újmy.

(173)

Jak bylo uvedeno ve 120. bodě odůvodnění, spotřeba v roce 2009 byla obzvláště nízká v důsledku mimořádně vysoké úrovně cen niklu a dopadů hospodářské krize. Tato situace zcela jistě vysvětluje obzvláště špatnou finanční situaci výrobního odvětví Unie v roce 2009. Je však třeba uvést, že výsledky levného subvencovaného dovozu se liší od výsledků výrobního odvětví Unie také v situaci rostoucí spotřeby od roku 2010.

(174)

Šetření ukázalo, že dokonce ani během všeobecného hospodářského oživení nebylo výrobní odvětví Unie schopno využít rostoucí spotřeby a během posuzovaného období ztrácelo podíl na trhu, zatímco subvencovaný indický dovoz získal další podíl na trhu.

(175)

Přestože tedy není vyloučeno, že hospodářská krize a zvýšení cen surovin mohly přispět ke špatné výkonnosti výrobního odvětví Unie, nelze tento dopad považovat za takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období šetření.

(176)

Bylo prokázáno, že v posuzovaném období se podstatně zvýšil objem a tržní podíl subvencovaného dovozu pocházejícího z Indie (o 110 % a 40 % v uvedeném pořadí). Kromě toho bylo zjištěno, že ceny v rámci tohoto dovozu byly trvale podbízivé ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, a to zejména v období šetření (v průměru o 12,5 %).

(177)

Toto zvýšení objemu a tržního podílu subvencovaného dovozu z Indie se časově shodovalo s pomalým vývojem finanční situace výrobního odvětví Unie, a to zejména od roku 2010. Navzdory oživení spotřeby nebylo výrobní odvětví Unie schopno přenést zvýšení výrobních nákladů na své odběratele na uspokojivé úrovni, a tudíž i finanční ukazatele jako ziskovost, peněžní tok a investice zůstaly na nízké úrovni.

(178)

Zkoumání ostatních známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, ukázalo, že tyto činitele nebyly takové, aby narušily příčinnou souvislost zjištěnou mezi subvencovaným dovozem z Indie a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(179)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie odlišeny a odděleny od účinků subvencovaného vývozu působícího újmu, byl prozatímně učiněn závěr, že subvencovaný dovoz z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(180)

V souladu s článkem 31 základního nařízení se zkoumalo, zda navzdory předběžnému zjištění o škodlivém subvencování neexistují přece jen přesvědčivé důvody pro závěr, že není v zájmu Unie v tomto konkrétním případě přijmout opatření. Analýza zájmu Unie vycházela ze zhodnocení jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(181)

Výrobní odvětví Unie se skládá ze 27 známých výrobců představujících veškerou výrobu Unie obdobného výrobku. Výrobci působí v různých členských státech Unie a v souvislosti s výrobou obdobného výrobku v období šetření přímo zaměstnávali více než 1 747 lidí.

(182)

Jeden výrobce v Unii, který představuje relativně malý podíl výroby v Unii a který má v Indii společnost ve spojení, vyjádřil nesouhlas se zahájením šetření. Jak bylo zmíněno ve 22. bodě odůvodnění, tento výrobce argumentoval tím, že vysoce technické výrobky by neměly být zahrnuty do šetření a že není v zájmu Unie uložit stejná opatření na tento typ výrobku.

(183)

Jak je uvedeno ve 126. bodě odůvodnění, tato záležitost byla v dotazníku řešena tak, že se rozšířila škála PCN, která pro potřeby šetření jasně identifikuje tyto typy. V této fázi se však odhalilo, že šetření se vysoce technických výrobků týká a že indičtí vyvážející výrobci vyvezli pouze omezené množství těchto typů výrobků. Z toho vyplývá, že obavy vyjádřené tímto výrobcem se nepovažovaly za podložené, a jeho tvrzení byl zamítnuto.

(184)

Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou subvencovaným dovozem z Indie. Je nutno připomenout, že výrobní odvětví Unie nemohlo plně těžit z rostoucí spotřeby a finanční situace výrobního odvětví Unie zůstala nadále nestabilní.

(185)

Předpokládá se, že uložením vyrovnávacích cel se obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie a výrobní odvětví Unie bude moci přizpůsobit své ceny obdobného výrobku výrobním nákladům.

(186)

Lze rovněž očekávat, že uložení takových opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, o který přišlo v průběhu posuzovaného období, což bude mít kladný dopad na jeho ziskovost a celkovou finanční situaci. Uložení opatření by výrobnímu odvětví umožnilo udržet a dále rozvíjet své úsilí o efektivní provoz.

(187)

Pokud by opatření uložena nebyla, lze očekávat, že by došlo k další ztrátě podílu na trhu a že by ziskovost výrobního odvětví Unie nadále klesala.

(188)

Proto se došlo k prozatímnímu závěru, že zavedení antisubvenčních opatření na dovoz pocházející z Indie by byl v zájmu výrobního odvětví Unie.

(189)

Dotazníky byly zaslány devíti uživatelům v Unii. Odpověděli pouze tři uživatelé, kteří představovali přibližně 6 % celkového dovozu dotčeného výrobku z Indie během období šetření. Tito uživatelé působí v odvětvích týkajících se zpracování potravin, včetně komerčních kuchyní a stravovacích zařízení, domácích přístrojů a automobilového průmyslu.

(190)

Výrobky z Indie představovaly přibližně 67 % jejich veškerých nákupů dotčeného výrobku; Indie byla výhradním zdrojem dodávek pouze pro jednoho uživatele. Během období šetření představoval průměrný procentní podíl obratu, který zahrnoval dotčený výrobek, 54 % jejich celkového obratu.

(191)

Šetření ukázalo, že během období šetření převyšovala průměrná ziskovost všech spolupracujících uživatelů v odvětvích, která používají dotčený výrobek, 9 % obratu.

(192)

Pravděpodobný vliv navrhovaných opatření byl posouzen na základě odpovědí na dotazník, které zaslali uživatelé a celkový trh Unie s dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem. Pokud vezmeme v úvahu nejhorší scénář pro trh Unie, tj. že by nárůst cen nemohl být přenesen na distribuční řetězec a že by uživatelé nadále nakupovali výrobky z Indie v předchozích objemech, dopad cla na ziskovost uživatelů by znamenal pokles přibližně o 0,2 procentního bodu.

(193)

Je třeba poznamenat, že jeden uživatel zaujal neutrální stanovisko, pokud jde o šetření, protože se domnívá, že uložení opatření nebude mít významný dopad na tržní ceny, neboť potenciální zvýšení cen by bylo absorbováno distributory.

(194)

Další uživatel vyjádřil obavy, že pokud by byla opatření uložena, měla by dopad rovněž na určité typy výrobků, které se v Unii již nevyrábí. Šetření však prokázalo, že typy výrobků zmíněné tímto uživatelem jsou v Unii dosud vyráběny a že poptávka po těchto typech z jakostních tříd nerezavějící oceli není významná. Kromě toho je třeba poznamenat, že výrobci v Unii v posuzovaném období nevyužívali při výrobě celou kapacitu, a proto by se v případě, že by se zvýšila poptávka, mohla zvýšit i výroba.

(195)

Je třeba zdůraznit, že vzhledem k tomu, že dotyčný výrobek je standardizován, pokud jde o odvětví a jeho používání, uživatelé by mohli snadno změnit své zdroje dodávek, pokud jde o kvalitu výrobků nebo cenu. Uložení opatření by nemělo vylučovat možnost dovozu dotčeného výrobku z jiných zemí, nebo dokonce z Indie, až budou účinky narušující obchod způsobené subvencováním odstraněny.

(196)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem (přestože dopad opatření uložených na dovoz z Indie bude mít pravděpodobně negativnější dopad na některé uživatele než jiné) se celkový dopad na uživatele považuje za omezený.

(197)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení, spolupracovali v omezené míře. Devět dovozců poskytlo informace pro účely výběru vzorku, avšak pouze jeden dovozce spolupracoval. Tato společnost představuje přibližně 7 % celkového dovozu z Indie během období šetření a vyslovila se proti zavedení opatření, protože Indie je jejím nejdůležitějším dodavatelem. Ačkoliv uložení opatření by mělo negativní dopad na ziskovost tohoto dovozce v důsledku vyšších nákladů, které by mu vznikly, tato dovážející společnost by měla být schopna přenést přinejmenším část zvýšených nákladů na své odběratele.

(198)

Kromě toho by se dovozci mohli přeorientovat na jiné zdroje, včetně výrobního odvětví Unie a jiných vyvážejících zemí.

(199)

Na základě těchto skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení vyrovnávacích opatření nebude mít na zájem dovozců významné nepříznivé dopady.

(200)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se předběžně konstatuje, že podle dostupných informací ohledně zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Indie.

(201)

Navíc při posouzení celkových dopadů antisubvenčních opatření na trh Unie se zdá, že pozitivní účinky, zejména na výrobní odvětví Unie, převažují nad možnými negativními dopady na ostatní omezenější zájmové skupiny.

(202)

Vzhledem k závěrům, pokud jde o subvencování, újmu, příčinné souvislosti a zájem Unie, by měla být zavedena prozatímní vyrovnávací opatření, aby se zabránilo působení další újmy výrobnímu odvětví Unie subvencovaným dovozem.

(203)

Pro účely stanovení úrovně těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná subvenční rozpětí a výše cla nezbytného pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(204)

Při výpočtu výše cla nezbytné pro odstranění účinků subvencování působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého by bylo možné přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez subvencovaného dovozu, při prodeji obdobného výrobku v Unii.

(205)

Úroveň pro odstranění újmy byla proto vypočítána na základě srovnání vážené průměrné ceny subvencovaného dovozu, jak je stanovena pro výpočty cenového podbízení ve 130. bodě odůvodnění výše, a ceny za obdobný výrobek, která výrobnímu odvětví Unie nezpůsobí újmu. Cena, která nepůsobí újmu, byla stanovena tak, že se k výrobním nákladům připočetla přiměřená úroveň zisku. Cílové ziskové rozpětí bylo předběžně stanoveno na 5 %, jak je uvedeno ve 148. bodě odůvodnění.

(206)

Veškeré rozdíly vyplývající z tohoto srovnání pak byly vyjádřeny jako procento průměrné celkové ceny CIF dovozu (viz 208. bod odůvodnění).

(207)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 12 odst. 1 základního nařízení měla uložit prozatímní vyrovnávací opatření na dovoz pocházející z Indie, a to na úrovni nižší z hodnot rozpětí subvencí a rozpětí újmy, podle pravidla nižšího cla.

(208)

Na základě výše uvedených skutečností byly sazby vyrovnávacího cla stanoveny porovnáním újmy a subvenčních rozpětí. Navrhují se proto následující prozatímní sazby vyrovnávacího cla:

(209)

Pokud jde o souběžné antidumpingové šetření, nesmí být podle čl. 24 odst. 1 pododst. 2 základního nařízení a podle čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (8), na jeden výrobek současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence. Pokud jde o subvenční programy, byla vývozní subvence, jak je uvedeno ve 29. až 112. bodě odůvodnění, poskytnuta v případě všech režimů. Příslušné prozatímní antidumpingové sazby cla daných spolupracujících výrobců budou v souběžném antidumpingovém šetření náležitě upraveny.

(210)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Indie a vyrobeného uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážený dotčený výrobek vyrobený jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a takový výrobek podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(211)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi (9) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených s takovou změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(212)

Aby se zajistilo vhodné vymáhání antisubvenčního cla, nemělo by se zbytkové clo použít pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na ty výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(213)

V zájmu řádné správy je třeba stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že zjištění související s uložením vyrovnávacích cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných zjištění přehodnocena,

—

obsahují (v hmotnostních procentech) 2,5 % nebo více niklu, kromě drátů obsahujících 28 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 31 % niklu a 20 % nebo více, avšak nejvýše 22 % chromu,

—

obsahují (v hmotnostních procentech) méně než 2,5 % niklu, kromě drátů obsahujících 13 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 25 % chromu a 3,5 % nebo více, avšak nejvýše 6 % hliníku,