(EU) č. 157/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 157/2013 ze dne 18. února 2013 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických

Publikováno: Úř. věst. L 49, 22.2.2013, s. 10-28 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 18. února 2013 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 23. února 2013 Nabývá účinnosti: 23. února 2013
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 23. února 2018
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 157/2013

ze dne 18. února 2013

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1   Zahájení řízení

(1)

Dne 25. listopadu 2011 Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámila, že zahajuje antidumpingové řízení (dále též „řízení“), pokud jde o dovoz bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických (dále též „USA“ nebo „dotčená země“) do Unie.

(2)

Téhož dne Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (3) oznámila, že zahajuje antisubvenční řízení, pokud jde o dovoz bioethanolu pocházejícího z USA do Unie, a zahájila samostatné šetření (dále jen „antisubvenční řízení“). Toto řízení bylo ukončeno dne 21. prosince 2012 bez uložení vyrovnávacích opatření.

(3)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 12. října 2011 Sdružením evropských výrobců obnovitelného ethanolu (ePURE) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby bioethanolu v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

1.2   Strany dotčené řízením

(4)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, vývozce/výrobce v USA, dovozce a další strany, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i orgány USA. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(5)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

1.2.1   Výběr vzorku vývozců/výrobců v USA

(6)

Vzhledem k možnému vysokému počtu vývozců/výrobců v USA se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku podle článku 17 základního nařízení.

(7)

Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vývozci/výrobci v USA požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení vyplnili formulář pro výběr vzorku, v němž uvedou základní údaje o svých činnostech souvisejících s výrobou a prodejem bioethanolu v období od 1. října 2010 do 30. září 2011 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“).

(8)

Výběr reprezentativního vzorku byl rovněž konzultován s příslušnými orgány USA.

(9)

V 15denní lhůtě se přihlásilo více než 60 vývozců/výrobců, kteří poskytli požadované informace.

(10)

V souladu s článkem 17 základního nařízení Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního množství vývozu bioethanolu do Unie, které může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumáno. Vybraný vzorek tvořilo šest výrobců bioethanolu v USA (dále jen „vzorek za USA“).

(11)

Během šetření bylo zjištěno, že výroba jednoho výrobce zařazeného do vzorku za USA nebyla během období šetření vyvážena do Unie. Tato společnost byla tudíž ze vzorku vyloučena.

(12)

Navzdory skutečnosti, že další výrobci zařazení do vzorku uvedli ve formuláři pro výběr vzorku vývoz bioethanolu do Unie, šetření prokázalo, že žádný z nich bioethanol na trh Unie nevyvážel. Ve skutečnosti jej prodávali obchodníkům/výrobcům směsí na domácím trhu, kteří nejsou ve spojení, a ti jej poté smíchali s benzinem a znovu prodávali, a to jak na domácím trhu, tak na vývoz, zejména do Unie. V průběhu šetření na místě se ukázalo, a to navzdory dojmu vyplývajícímu z informací poskytnutých výrobci v USA zařazenými do vzorku prostřednictvím formulářů pro výběr vzorku, že si tito výrobci nebyli ve všech případech vědomi toho, zda je jejich výroba určena pro trh Unie či pro jinou destinaci, včetně trhu USA, a neměli představu o prodejních cenách účtovaných obchodníky/výrobci směsí. To tudíž znamená, že výrobci bioethanolu v USA nejsou vývozci dotčeného výrobku do Unie. Skutečnými vývozci jsou obchodníci/výrobci směsí. Na základě údajů shromážděných a ověřených na úrovni vzorku za USA v předběžné fázi tudíž nebylo možné stanovit, zda byl bioethanol pocházející z USA během období šetření vyvážen do Unie za dumpingové ceny.

(13)

Žádné antidumpingové opatření tedy v té době nemohlo být uloženo.

(14)

Pro účely zjištění vývozu bioethanolu do Unie se v rámci vzorku za USA vycházelo zejména z údajů, které poskytli výrobci směsí/obchodníci, kteří nejsou ve spojení, již nebyli v předběžné fázi zahrnuti do šetření. Přestože v předběžné fázi jeden obchodník při šetření spolupracoval a poskytl doplňující údaje, nebyly tyto údaje dostačující k tomu, aby bylo možné přesně a spolehlivě stanovit údaje potřebné k výpočtu dumpingových rozpětí.

(15)

V zájmu dokončení šetření dumpingu bylo tedy považováno za nutné vycházet spíše z údajů obchodníků a výrobců směsí, kteří dotčený výrobek do Unie ve skutečnosti vyváželi.

(16)

Dotazníky týkající se dumpingu byly tedy zaslány osmi největším obchodníkům/výrobcům směsí v USA, kteří byli identifikováni během šetření v rámci vzorku za USA. Tito obchodníci/výrobci směsí představují více než 90 % celkového vývozu bioethanolu do Unie. Dva z nich se spoluprací při šetření souhlasili a jejich vývoz představuje přibližně 51 % celkového vývozu bioethanolu do Unie během období šetření.

1.2.2   Výběr vzorku výrobců v Unii

(17)

Vzhledem k možnému vysokému počtu výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku podle článku 17 základního nařízení.

(18)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii (dále jen „vzorek za EU“). Tento vzorek tvořilo pět společností a skupin z 19 výrobců v Unii, kteří byli známí před zahájením šetření. Vzorek byl vybrán na základě objemu výroby bioethanolu během období šetření a polohy známých výrobců. Tento vzorek představoval 48 % celkové odhadované výroby v Unii během období šetření.

(19)

Během šetření se však ukázalo, že skupiny zařazené do vzorku za EU tvoří vysoký počet společností či jednotlivých subjektů vyrábějících a prodávajících obdobný výrobek. To by znamenalo provést šetření ve 13 společnostech, což nebylo vzhledem k času, který byl na šetření vyčleněn, možné. Bylo tedy rozhodnuto znovu přezkoumat údaje, které byly k dispozici pro výběr reprezentativního vzorku. Vycházelo se z toho, že vzorek by měl být založen na největších jednotlivých výrobních subjektech v Unii a v rámci skupin a při výběru by mělo být zohledněno také určité geografické rozložení výrobců v Unii.

(20)

Proto byl nakonec vybrán konečný vzorek za EU složený z šesti jednotlivých výrobců zvolených na základě reprezentativnosti z hlediska výroby a objemu prodeje bioethanolu v období šetření a geografické polohy výrobce. Tito výrobci, kteří se nacházejí v Belgii, Nizozemsku, Francii, Spojeném království, Švédsku a Německu, představují 36 % celkové odhadované výroby v Unii a 44 % celkové výroby uvedené společnostmi, které poskytly údaje pro účely výběru vzorku. Tento vzorek byl považován za reprezentativní pro účely posouzení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(21)

Zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit připomínky ke vhodnosti výběru vzorku.

(22)

Některé strany tvrdily, že vzorek za EU je méně reprezentativní než vzorek původní, který obsahoval celé skupiny společností. Podle jejich názoru by objektivní analýzu situace ve výrobním odvětví Unie bylo možné provést pouze začleněním všech společností, které jsou součástí skupin ve vzorku. Uvedly zejména, že náklady a příjmy mohou být přiděleny určitým společnostem ve skupině, v nichž se neuskuteční návštěva, a tudíž nemusí být zohledněny při analýze újmy.

(23)

V tomto ohledu je třeba podotknout, že Komise náležitě zvážila a přezkoumala údaje poskytnuté všemi společnostmi, a to těmi, které byly zařazeny do vzorku, i těmi, které zařazeny nebyly, a zejména společnostmi patřícími do skupin, aby se ujistila, že veškeré náklady a příjmy spojené s výrobou a prodejem u společností zařazených do vzorku byly při analýze újmy v plném rozsahu a správně zohledněny.

(24)

Některé strany napadly skutečnost, že do vzorku za EU byli zařazeni výrobci v Unii, kteří se nacházeli ve fázi rozběhu činnosti. Rovněž tvrdily, že by do vzorku neměla být zařazena jedna společnost, která měla v roce 2011 významnou volnou kapacitu, nacházející se v členském státě, který neprovedl směrnici o energii z obnovitelných zdrojů (4). Rovněž zaznělo, že pokud by tyto společnosti do vzorku nakonec zařazeny byly, měla by Komise údaje o nich upravit tak, aby byly tyto mimořádné okolnosti zohledněny.

(25)

Má se za to, že skutečnost, že společnosti v nedávné době rozběhly nebo obnovily provoz, není důvodem k tomu, aby byly vyloučeny ze vzorku. Zařazení takovýchto společností do vzorku není v rozporu s kritérii pro výběr vzorku, která jsou stanovena v článku 17 základního nařízení. Pokud jde o úpravu údajů, strany neposkytly žádný konkrétní materiál nebo podložené důkazy, kterými by své tvrzení podpořily, ani podklady pro to, jak by se měla požadovaná úprava provést.

(26)

Kromě toho nebyly při šetření zjištěny žádné náklady, například zrychlené odpisy, které by měly být upraveny, aby se napravilo zkreslení způsobené rozběhem činnosti. Tento požadavek se proto zamítá.

(27)

Některé strany rovněž vznesly námitky proti tomu, že součástí vzorku za EU již není společnost, která do něj byla prozatímně vybrána a nachází se v členském státě s vysokou spotřebou a výrobou bioethanolu. Tvrdily, že ekonomická situace této společnosti je dobrá, a naznačily, že právě to bylo důvodem k jejímu vyloučení ze vzorku. Dále tvrdily, že výběr vzorku byl zkreslen tak, aby byla zjištěna újma. Podle těchto stran měla Komise rozeslat tzv. minidotazníky všem výrobcům, aby shromáždila patřičné údaje pro výběr vzorku.

(28)

Pokud jde o rozesílání minidotazníků, je třeba poznamenat, že před výběrem vzorku si Komise vyžádala informace od všech výrobců v Unii, o nichž bylo známo, že jsou záležitostí dotčeni, aby shromáždila příslušné údaje pro výběr vzorku. Jak je uvedeno v bodě 5.2.1 oznámení o zahájení řízení, tyto informace byly k dispozici ode dne zahájení šetření v dokumentu „For inspection by interested parties“ a nebyly takové povahy, aby z nich byla zřejmá ekonomická situace respondentů. Komise tedy měla k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohla vybrat reprezentativní vzorek v souladu s kritérii uvedenými v článku 17 základního nařízení, ale nemohla společnosti vybírat tak, aby bylo dosaženo určitého výsledku. Výše uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(29)

Na závěr bylo vzneseno tvrzení, že vzorek měl obsahovat společnosti vyrábějící bioethanol z cukrové řepy, jelikož výroba z této suroviny může být mnohem ziskovější než výroba například z pšenice. Třebaže toto tvrzení nebylo podložené, z dostupných informací vyplývá, že bioethanol vyráběný z cukrové řepy představuje pouze malou část celkové výroby v Unii, v roce 2011 přibližně 12 %, a že dvě ze společností zařazených do vzorku cukrovou řepu jako vstupní surovinu k výrobě bioethanolu zčásti používají. Toto tvrzení se proto zamítá.

(30)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že vzorek vybraný výše popsaným způsobem pro účely analýzy újmy je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

1.2.3   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(31)

Vzhledem k možnému vysokému počtu dovozců zapojených do řízení se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku dovozců podle článku 17 základního nařízení.

(32)

Pouze tři dovozci poskytli ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců nebyl výběr vzorku považován za nutný.

1.2.4   Odpovědi na dotazník a ověřování

(33)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká. Dotazníky byly tedy zaslány vývozcům/výrobcům v USA zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, třem spolupracujícím dovozcům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a všem uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká.

(34)

Odpovědi zaslali vývozci/výrobci v USA zařazení do vzorku, výrobci v Unii zařazení do vzorku, dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, a čtyři uživatelé.

(35)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které poskytly zúčastněné strany a které považovala za nezbytné pro účely konečného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie.

(36)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Vývozci/výrobci v USA

Marquis Energy LLC, Hennepin, Illinois

Patriot Renewable Fuels LLC, Annawan, Illinois

Platinum Ethanol LLC, Arthur, Iowa

Plymouth Energy Company LLC, Merrill, Iowa

POET LLC, Wichita, Kansas a Sioux Falls, Jižní Dakota

 

Obchodník v USA, který není ve spojení

Bio Urja Trading LLC, Houston, Texas

 

Obchodník ve Švýcarsku, který je ve spojení

Cargill International SA, Ženeva

 

Výrobci v Unii

Abengoa Energy Netherlands B.V., Rotterdam, Nizozemsko

BioWanze S.A., Wanze, Belgie

Crop Energies Bioethanol GmbH, Mannheim, Německo

Ensus, Yarm, Spojené království

Lantmännen Energi/Agroetanol, Norrköping, Švédsko

Tereos BENP, Lillebonne, Francie

 

Dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení

Shell Trading Rotterdam B.V., Rotterdam, Nizozemsko

Greenergy Fuels Limited, Londýn, Spojené království

 

Uživatelé v Unii

Shell Nederland Verkoopmaatschappij B.V. Rotterdam, Nizozemsko

1.3   Období šetření a posuzované období

(37)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2010 do 30. září 2011. Analýza tendencí významných pro posouzení újmy se týkala období od ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1   Dotčený výrobek

(38)

Dotčeným výrobkem je bioethanol, někdy označovaný jako „palivo ethanol“, tj. ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie), denaturovaný či nedenaturovaný, s výjimkou produktů s obsahem vody převyšujícím 0,3 % (m/m) měřeno v souladu s normou EN 15376, avšak včetně ethylalkoholu vyráběného ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie) ve směsi s benzinem o obsahu ethylalkoholu převyšujícím 10 % (v/v), pocházející z USA, v současnosti kódů KN ex 2207 10 00, ex 2207 20 00, ex 2208 90 99, ex 2710 12 21, ex 2710 12 25, ex 2710 12 31, ex 2710 12 41, ex 2710 12 45, ex 2710 12 49, ex 2710 12 51, ex 2710 12 59, ex 2710 12 70, ex 2710 12 90, ex 3814 00 10, ex 3814 00 90, ex 3820 00 00 a ex 3824 90 97.

(39)

Bioethanol lze vyrábět z různých zemědělských vstupních surovin, např. cukrové třtiny, cukrové řepy, brambor, manioku a kukuřice. V USA se bioethanol rozlišuje podle různých vstupních surovin, jak je popsáno níže:

a)

Konvenční biopalivo (vyráběné především ze vstupní suroviny kukuřice a běžně nazývané kukuřicový ethanol), které je definováno jako obnovitelné palivo získávané z kukuřičného škrobu a vyráběno v zařízeních, jejichž výstavba byla zahájena po datu uzákonění zákona o energetické nezávislosti a bezpečnosti v prosinci 2007 (5), a které musí v budoucnosti dosáhnout 20 % snížení emisí skleníkových plynů ve srovnání se základními emisemi skleníkových plynů z benzinu a nafty v průběhu životního cyklu.

b)

Vyspělé biopalivo, definované jako obnovitelné palivo jiné než ethanol získaný z kukuřičného škrobu, které je získáváno z obnovitelné biomasy a jehož emise skleníkových plynů v průběhu životního cyklu, určené správcem podle zákona o energetické politice (Energy Policy Act, EPA), jsou alespoň o 50 % nižší než základní emise skleníkových plynů. Tento pojem zahrnuje „celulózová biopaliva“ jako bioethanol a „naftu z biomasy“. Soupis pro vyspělá biopaliva zahrnuje soupis pro celulózová biopaliva, naftu z biomasy a nerozlišená vyspělá biopaliva.

(40)

Konkrétněji je celulózové biopalivo (6) definováno jako obnovitelné palivo získané z jakékoli celulózy, hemicelulózy nebo ligninu získaných z obnovitelné biomasy, jehož emise skleníkových plynů v průběhu životního cyklu, určené správcem podle zákona o energetické politice, jsou alespoň o 60 % nižší než základní emise skleníkových plynů v průběhu životního cyklu. Celulózová biopaliva zahrnují celulózový bioethanol. Federální vláda Spojených států ve značné míře podporuje výzkum a pilotní projekty zabývající se výrobou vyspělých biopaliv, a zejména celulózového bioethanolu vyráběného především z odpadu ze zemědělství a lesnictví. Podle činitelů USA a veřejně dostupných údajů (7) dosáhne výroba tohoto typu bioethanolu v roce 2014 přibližně 4 miliard litrů a do roku 2021 přesáhne 50 miliard litrů. Výroba celulózového bioethanolu byla během období šetření zanedbatelná.

(41)

Během období šetření a až do současnosti byla hlavní vstupní surovinou používanou v USA kukuřice, zatímco hlavní vstupní surovinou používanou v Unii je pšenice.

(42)

Z šetření vyplynulo, že bioethanol se obecně prodává v čisté formě výrobcům směsí/obchodníkům, kteří jej smísí (8) s benzinem především s cílem vyrobit směsi s vysokým obsahem bioethanolu, které se vyvážejí nebo prodávají na domácím trhu k dalšímu mísení a používají jako palivo ke spotřebě. Mísení není příliš složité a lze je provést smísením výrobků ve zvláštních nádržích, do nichž se přidají požadované procentní podíly bioethanolu a benzinu.

(43)

Aby bylo možné určit různé druhy bioethanolu a směsi bioethanolu používané na celém světě, jsou směsi paliva ethanolu značeny tzv. čísly „E“, která popisují procentní podíl objemu paliva ethanolu ve směsi. Například E85 znamená, že směs obsahuje 85 % bezvodného ethanolu a 15 % benzinu. Směsi s nízkým obsahem ethanolu v rozmezí od E5 do E25 jsou rovněž známé jako gasohol, ačkoli mezinárodně pojem gasohol nejčastěji označuje směs E10. Směsi E10 nebo směsi slabší se do roku 2011 používaly ve více než dvaceti zemích světa a vedoucí příčku zaujímaly Spojené státy americké, kde byl téměř všechen maloobchodní benzin v roce 2010 smíšen s 10 % bioethanolu.

(44)

Z šetření vyšlo najevo, že podle stávajícího programu pro národní normu pro obnovitelná paliva (National Renewable Fuel Standard program, RFS1) zřízeného v rámci zákona o energetické politice z roku 2005, jímž se změnil zákon o ochraně ovzduší (Clean Air Act) a který stanovil první národní normu pro obnovitelná paliva, jsou všechny druhy bioethanolu považovány za biopaliva. Odpovědnost za koordinaci činností s ministerstvem energetiky Spojených států, ministerstvem zemědělství Spojených států a zúčastěnými subjekty za účelem koncipování a provádění tohoto programu přidělil Kongres Spojených států Úřadu pro ochranu životního prostředí Spojených států (US Environmental Protection Agency, EPA).

(45)

V důsledku své politiky v oblasti energetiky jsou Spojené státy od roku 2005 největším světovým výrobcem bioethanolu a připadá na ně 57,5 % světové produkce. Požadavky EPA zaručily, že v roce 2009 bylo vyrobeno nejméně 11 miliard amerických galonů obnovitelných paliv, a to zejména za účelem splnění cílů stanovených zákonem o energetické nezávislosti a bezpečnosti z roku 2007. Výroba v tak velkém měřítku rovněž umožnila výrobcům v USA vyvážet bioethanol i na jiné trhy, včetně Unie.

(46)

Podle úředních zdrojů, informací o trhu a veřejně dostupných informací (9) jsou všechny druhy bioethanolu a bioethanolu ve směsích, zejména směsích bioethanolu a minerálního benzinu, jak je vysvětleno ve 43. bodě odůvodnění výše, které se vyrábějí v USA a prodávají se buď v USA, nebo na vývoz, považovány za paliva z bioethanolu a jsou součástí legislativního balíčku týkajícího se energetické účinnosti a obnovitelné energie a náhradních paliv v USA.

(47)

Bylo zjištěno, že všechny druhy bioethanolu a bioethanolu ve směsích, kterých se týká toto šetření, mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o vstupní suroviny použité pro jejich výrobu, nebo odlišnostem ve výrobním postupu tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Malé odlišnosti, které dotčený výrobek může vykazovat, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak ho různé strany vnímají.

(48)

Některé strany tvrdily, že definice dotčeného výrobku není jasná, zejména proto, že neumožňuje rozlišovat mezi bioethanolem pro použití v palivu a bioethanolem pro jiná použití. Z toho důvodu prohlásily, že by se šetření mělo vztahovat na ethanol určený pro všechna použití a ethanol ze všech zdrojů včetně syntetického ethanolu, který konkuruje bioethanolu pro průmyslové použití.

(49)

Další strana tvrdila opak, konkrétně že šetření by se mělo vztahovat pouze na bioethanol pro použití v palivu, a že bioethanol pro průmyslové použití by tím pádem měl být vyloučen.

(50)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že dotčený výrobek by měl být definován především podle základních fyzikálních, technických a chemických vlastností, nikoli podle použití či uplatnění. Výrobek, který má různá uplatnění, může mít samozřejmě tytéž nebo obdobné základní vlastnosti bez ohledu na další použití a za určitých okolností může být nutné prohloubit analýzu definice výrobku s ohledem na specifické rysy výrobního odvětví a trhu.

(51)

V tomto případě bylo jasné, že oznámení o zahájení řízení neobsahovalo záměr zahrnout do definice výrobků také syntetický ethanol. Syntetický ethanol má jiné vlastnosti než bioethanol a neodpovídá výše popsaným kritériím týkajícím se definice dotčeného výrobku. Do šetření se nezapojil žádný výrobce, který se soustředí na výrobu uvedeného výrobku. Z toho důvodu nelze syntetický ethanol zařadit do definice dotčeného výrobku a spadá mimo rámec šetření. V rozporu s názorem některých stran toto upřesnění nevede ke změně rámce šetření ani definice dotčeného výrobku a nemělo dopad na kvalitu použitých údajů.

(52)

Bioethanol pro použití v palivu a bioethanol pro jiná použití mohou mít obdobné vlastnosti. Šetření se však věnovalo dumpingu na úrovni hospodářských subjektů v USA, které vyráběly nebo míchaly bioethanol pro použití v palivu, zejména bioethanol určený pro palivové směsi. I šetření výrobců v Unii se zaměřilo na bioethanol určený pro použití v palivu, a nikoli pro jiné účely. Na bioethanol pro jiná použití, než je použití v palivu, by se tudíž rámec tohoto šetření neměl vztahovat.

(53)

Dovozci, kteří nebudou využívat bioethanol pro použití v palivu dovážený z USA, mohou podat prohlášení, podle ustanovení týkajících se konečného použití stanovených prováděcími pravidly obsaženými v článcích 291 až 300 celního kodexu Unie (10).

2.2   Obdobný výrobek

(54)

Bylo zjištěno, že bioethanol vyráběný výrobním odvětvím Unie a prodávaný na trhu Unie má obdobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako bioethanol vyvážený do Unie z USA.

(55)

Jak je popsáno ve 39. bodě odůvodnění výše, bioethanol lze vyrábět z různých vstupních surovin. Šetření však nepoukázalo na skutečnost, že by použitá vstupní surovina vedla k jakýmkoli rozdílům, pokud jde o vlastnosti konečného výrobku. Bylo zjištěno, že dotčený výrobek vyráběný v USA, zejména z kukuřice, a vyvážený na trh Unie je vzájemně zaměnitelný s dotčeným výrobkem, zejména ze pšenice, vyráběným a prodávaným v Unii tamními výrobci. Pokud jde o bioethanol, neexistují kromě toho žádné významné rozdíly, jsou-li vůbec nějaké, v používání a přístupu ze strany hospodářských subjektů a uživatelů na trhu.

(56)

Je tedy potvrzeno, že bioethanol vyráběný a prodávaný v Unii a dotčený výrobek vyvážený z USA by měly být považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(57)

Někteří výrobci v USA zařazení do vzorku tvrdili, že bioethanol vyráběný a prodávaný na trhu USA není jako dotčený výrobek, protože striktně neodpovídá znění popisu výrobku uvedenému v oznámení o zahájení řízení. Druhy bioethanolu prodávané na trhu USA skutečně odpovídají normě uplatňované ve Spojených státech (ASTM) spíše než EN 15376 a obsah vody u nich přesahuje hranici 0,3 %.

(58)

Šetření však ukázalo, že bioethanol vyráběný k prodeji na trhu USA má ve značné míře stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako dotčený výrobek. Čl. 1 odst. 4 základního nařízení stanoví, že obdobný výrobek nemusí být nezbytně podobný ve všech ohledech s dotčeným výrobkem, ale může se jednat o výrobek, který ačkoliv není podobný ve všech ohledech, má vlastnosti úzce se podobající vlastnostem dotčeného výrobku. To je případ bioethanolu prodávaného na trhu USA a bioethanolu vyváženého do Unie. Existují precedenty, kdy se výrobky považovaly za obdobné jako dotčený výrobek i navzdory určitým rozdílům (11).

(59)

Proto bylo rozhodnuto prozatímní zjištění zvrátit a považovat bioethanol odpovídající normě ASTM a prodávaný na trhu USA za výrobek obdobný dotčenému výrobku ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1   Úvod

(60)

Jak je vysvětleno v 6. až 16. bodě odůvodnění výše, šetření se za účelem prošetření možného dumpingu týkalo jak výrobců bioethanolu, tak obchodníků/výrobců směsí, kteří vyváželi dotčený výrobek na trh Unie.

(61)

Podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení se v nařízení o uložení cla stanoví clo pro každého dodavatele, nebo není-li to proveditelné, pro danou dodavatelskou zemi.

(62)

Někteří výrobci tvrdili, že bylo možné identifikovat a sledovat jejich výrobky prodané hospodářským subjektům v USA za účelem vývozu, zejména do Unie. Odvolávali se na certifikační postup, který stanoví směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, ale nedokázali najít konkrétní vazbu mezi jejich prodejem na trhu USA a vývozem uskutečňovaným jinými hospodářskými subjekty do EU. Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění výše a 63. bodě odůvodnění níže, tito výrobci rovněž neměli představu o úrovni vývozních cen do Unie.

(63)

V tomto případě bylo zjištěno, že vzhledem ke struktuře odvětví bioethanolu a způsobu výroby a prodeje dotčeného výrobku na trhu USA a způsobu jeho vývozu do Unie není proveditelné stanovit individuální dumpingová rozpětí pro výrobce v USA. Přesněji, výrobci zařazení do vzorku za USA dotčený výrobek do Unie nevyváželi a obchodníci/výrobci směsí, kteří byli zahrnuti do šetření, získávali bioethanol od různých výrobců, míchali jej a prodávali zejména na vývoz do Unie, tudíž navzdory tvrzením výše uvedených stran nebylo možné všechny jednotlivé nákupy vysledovat a srovnat běžné hodnoty s příslušnými vývozními cenami a nelze určit výrobce v okamžiku vývozu do Unie. Jinými slovy, každá dodávka odeslaná do EU obsahuje bioethanol vyrobený v USA různými výrobci v USA, ne pouze těmi, kteří jsou zařazeni do vzorku za USA. Šetření také ukázalo, že úroveň cen, které účtovali výrobci ve vzorku za USA svým odběratelům v USA, nebyla v souladu s cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za dotčený výrobek v případě vývozu do Unie.

(64)

Z toho důvodu se má za to, že by mělo být stanoveno celostátní dumpingové rozpětí.

3.2   Běžná hodnota

(65)

Pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zjišťovala, zda byl dotčený výrobek prodáván dvěma spolupracujícími obchodníky/výrobci směsí nezávislým odběratelům na domácím trhu v reprezentativním objemu, tj. zda celkový objem takového prodeje představoval během období šetření nejméně 5 % celkového objemu vývozu do Unie.

(66)

Jelikož byl obdobný výrobek prodáván na domácím trhu v dostatečném množství, byla běžná hodnota určena na základě ceny zaplacené nebo splatné dvěma výše uvedeným obchodníkům/výrobcům směsí v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli v USA.

3.3   Vývozní cena

(67)

Spolupracující obchodníci/výrobci směsí poskytli údaje, které umožnily stanovit vývozní cenu na základě jejich cen, které jsou skutečně zaplacené nebo které je třeba zaplatit, podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení. U transakcí, při nichž se dovoz do Unie uskutečnil prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení, byla vývozní cena určena početně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny obchodníka ve spojení, za kterou byl výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii.

(68)

Pokud jde o prodej uskutečněný prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem ve Švýcarsku, nebyly od vývozní ceny odečteny prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jelikož nebyly považovány za náklady v období mezi dovozem a novým prodejem do Unie. Šetření ukázalo, že hlavní činnost obchodníka ve spojení představovalo řízení peněžních prostředků jednotky pro obchod v oblasti „cukru“, do níž biopaliva patří, a zajišťování rizik spojených s obchodem v zemědělském odvětví uzavíráním derivátových smluv, a to jak v rámci mimoburzovního trhu, tak i organizovaného finančního trhu.

(69)

Někteří výrobci ve Spojených státech tvrdili, že běžnou praxí orgánů je považovat prodejní cenu účtovanou vývozcem prvnímu nezávislému odběrateli za vývozní cenu, která slouží k výpočtu dumpingu. V tomto případě by touto cenou byla prodejní cena účtovaná výrobci ve Spojených státech obchodníkům/výrobcům směsí ve Spojených státech, kteří nejsou ve spojení. Jak je však uvedeno v 62. a 63. bodě odůvodnění výše, žádný z výrobců bioethanolu ve Spojených státech dotčený výrobek do Unie nevyvážel a neměl představu o úrovni vývozních cen do EU. Jejich cenu účtovanou na domácím trhu tedy použít nelze, protože se nejedná o vývozní cenu zaplacenou nebo splatnou za dotčený výrobek v Unii. Jejich tvrzení tudíž nelze přijmout.

3.4   Srovnání

(70)

Srovnání mezi váženým průměrem běžné hodnoty a váženým průměrem vývozní ceny podle druhu výrobku stanovenými pro spolupracující obchodníky/výrobce směsí bylo provedeno na základě ceny ze závodu a v souladu s čl. 2 odst. 10 při něm byly zohledněny rozdíly u činitelů, které prokazatelně ovlivnily ceny a srovnatelnost cen. Jeden obchodník/výrobce směsí tvrdí, že údaje o prodeji na domácím trhu nebyly reprezentativní. Jelikož daný obchodník/výrobce směsí však nebyl schopen údaje o veškerém prodeji na domácím trhu poskytnout, vychází výpočet z údajů získaných z dotazníku a inspekce na místě.

(71)

Jeden obchodník/výrobce směsí uvádí, že výpočet prodejní ceny na domácím trhu by měl vycházet z údajů burzy NYMEX o spotovém trhu. Komise má za to, že spolehlivější jsou ověřené údaje od dvou obchodníků/výrobců směsí.

(72)

Za tímto účelem byly v příslušných a odůvodněných případech provedeny náležité úpravy o rozdíly u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(73)

Zvláštností u dotčeného výrobku a obdobného výrobku je skutečnost, že obchodníci/výrobci směsí získali během období šetření subvenci, zejména formou slev na spotřební dani u jejich prodeje směsí bioethanolu. K určení běžné hodnoty a vývozní ceny se použije metoda, při níž jsou plně zohledněny skutečné prodejní ceny uvedených obchodníků/výrobců směsí, a to jak pro prodej na domácím trhu, tak na vývoz. Srovnání prodeje uskutečněného obchodníky/výrobci směsí na trhu USA a vývozních cen obchodníků/výrobců směsí uplatňovaných pro EU tak za účelem vypočítání úrovně dumpingu u dotčeného výrobku eliminuje případný dopad subvence na ceny, neboť tato subvence během období šetření ovlivnila stejnou měrou jak prodej na domácím trhu, tak prodej na vývoz. Jeden obchodník/výrobce směsí uvedl, že subvenci na prodej na domácím trhu nedostal. Své tvrzení však není schopen prokázat; tvrzení je rovněž obtížně porovnatelné s informacemi, které o použití subvence poskytly orgány USA.

3.5   Dumping

(74)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle druhu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího druhu dotčeného výrobku. Na základě tohoto srovnání bylo zjištěno, že se spolupracující obchodníci/výrobci směsí, kteří nejsou ve spojení, podíleli na dumpingových praktikách.

(75)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí bylo stanoveno ve výši 9,5 % na základě souhrnných údajů od spolupracujících obchodníků/výrobců směsí a představuje celostátní dumpingové rozpětí pro USA.

(76)

Někteří z výrobců ve Spojených státech zařazení do vzorku uvedli, že budou-li uložena konečná antidumpingová opatření, očekávají, že jim bude uděleno individuální celní rozpětí. Vzhledem k obsahu 6. až 16. bodu odůvodnění a argumentaci uvedené v 60. až 64. bodě odůvodnění nelze toto tvrzení přijmout, neboť šetření potvrdilo, že v případě těchto hospodářských subjektů, konkrétně proto, že během období šetření neuskutečnily žádný vývoz do Unie, nebylo možné jejich výrobky při vývozu do Unie sledovat a ony samy obecně neměly informace o časovém plánu vývozu ani o cenách zaplacených nebo splatných dovozci v Unii, a tudíž pro tyto výrobce nebylo možné vývozní cenu a dumpingové rozpětí spolehlivě stanovit.

(77)

Někteří výrobci požádali o více podrobností o výpočtu dumpingu stanoveného pro dva spolupracující obchodníky/výrobce směsí. Je však třeba mít na paměti, že požadované informace obsahují obchodní tajemství, a nelze je tedy zpřístupnit jiné straně, než je strana dotčená. Na druhou stranu je běžné, že orgány zpřístupní obecnou metodu použitou k určení dumpingu všem stranám, u nichž nebyly pro výpočty použity žádné jednotlivé údaje. Tato metoda byla popsána v obecném informačním dokumentu, který byl rozeslán všem stranám.

4.   ÚJMA

4.1   Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie

(78)

Výroba v Unii byla stanovena na základě zprávy o trhu, kterou během šetření poskytl žadatel. Celková výroba obdobného výrobku v Unii, uvedená v této zprávě, byla srovnána s údaji poskytnutými 17 spolupracujícími výrobci v Unii. Mezi těmito dvěma soubory údajů byl zjištěn drobný rozdíl o přibližně 5 %. Důvodem je skutečnost, že údaje o výrobě neposkytli někteří relativně malí nespolupracující výrobci v Unii. Podle těchto podkladů byla celková výroba v Unii v období šetření stanovena na 3,42 milionu tun. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu v Unii, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou proto uváděni jako „výrobní odvětví Unie“.

4.2   Spotřeba v Unii

(79)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě celkové výroby v Unii uskutečněné výrobním odvětvím Unie po přičtení objemu dovozu z třetích zemí, který byl stanoven na základě nejlepších dostupných statistik, a odečtení změny zásob a vývozu uskutečněného výrobním odvětvím Unie podle údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie. Některé strany tvrdily, že statistiky použité ke stanovení spotřeby nebyly kompletní, neboť nezohledňovaly významný dovoz bioethanolu z dalších třetích zemí, a to zejména v období šetření. Dále se domnívaly, že Komise nadhodnotila objem dovozu ze Spojených států, a údaje o spotřebě a podílu na trhu tudíž nejsou spolehlivé.

(80)

Tato tvrzení byla analyzována a porovnána s dostupnými informacemi. Ve věci dovozu z dalších zemí strany neposkytly žádné důkazy o objemech dovozu dotčeného výrobku. Dovoz z dalších zemí byl nicméně v rámci odhadu dovozu zohledněn. Pokud jde o objem dovozu ze Spojených států, byla v odhadu dovozu z USA během období šetření zjištěna administrativní chyba. Objem dovozu byl tedy znovu posouzen a podle potřeby upraven. Tato skutečnost však nemá žádný dopad na závěry týkající se posouzení újmy a příčinné souvislosti.

(81)

V souvislosti s dovozem dotčeného výrobku je třeba zdůraznit, že pro dotčený výrobek neexistují žádné zvláštní celní kódy kombinované nomenklatury. Kódy kombinované nomenklatury, pod nimiž lze dotčený výrobek celním orgánům oznámit, zahrnují navíc vedle dotčeného výrobku i jiné výrobky.

(82)

Co se týče dovozu směsí bioethanolu, z ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých dovozci, kteří nejsou ve spojení, se ukázalo, že se většina dovozu celním orgánům oznamuje pod kódem TARIC 3824909799. Objem dovozu však nelze získat přímo od Eurostatu, protože tento kód TARIC zahrnuje vedle dotčeného výrobku i různé další chemické výrobky.

(83)

Co se týče dovozu deklarovaného pod kódy 2207 10 00 a 2207 20 00 kombinované nomenklatury, nebylo možné rozlišovat mezi dotčeným výrobkem a jinými výrobky, které nebyly předmětem šetření, vzhledem k nedostatku informací o dováženém výrobku.

(84)

Jelikož údaje získané od Eurostatu neposkytovaly ucelený obrázek o dovozu, bylo za účelem stanovení dovozu dotčeného výrobku na trh Unie rozhodnuto, že se použijí také další zdroje informací.

(85)

V zájmu dosažení nejpřesnějšího odhadu dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z USA se za nejspolehlivější podklady považovaly statistiky, které poskytla americká komise pro mezinárodní obchod (International Trade Commission, ITC). Uvedené objemy vývozu odpovídají kódům celního sazebníku Spojených států 22071060 a 22072000.

(86)

K odhadu tohoto dovozu se přistoupilo racionálně a při stanovení dovozu z USA na trh Unie byla zohledněna všechna množství, která uvedla americká komise pro mezinárodní obchod.

(87)

Podklady pro odhad dovozu pocházejícího z Brazílie do Unie představovaly tyto zdroje: zprávy o dovozu do Spojeného království vydané agenturou pro obnovitelná paliva Spojeného království, výpisy z podrobné celní databáze dovozu, které poskytlo Nizozemsko, Švédsko a Finsko, a Eurostat. V případě Nizozemska, Švédska a Finska byl objem dovozu odhadován podle názvů dovozců a vývozců a popisu výrobku, byl-li k dispozici. K odhadu tohoto dovozu se použil konzervativní přístup. Při výpočtu dovozu se zohlednila veškerá uvedená množství.

(88)

Pro odhad zbytkového dovozu do Unie za ostatní členské státy, vyjma členských států uvedených v 87. bodě odůvodnění výše, byly použity údaje Eurostatu. Objem dovozu byl upraven na základě procenta bioethanolu použitého v Unii jako palivo. Podklady pro tuto úpravu lze najít v podnětu. Uvedené procento bylo získáno z roční bilance pro ethanol zveřejňované Evropskou komisí (12). Procento bioethanolu pro použití v palivu činilo v Unii 54 % v roce 2008, 66 % v roce 2009 a 68 % v roce 2010. Pro účely odhadu příslušného dovozu, který byl uskutečněn během období šetření, bylo pro období šetření použito procento za rok 2010.

(89)

Pro odhad dovozu jiného původu se vycházelo z údajů Eurostatu a z výpisů z podrobné celní databáze dovozu poskytnutých Nizozemskem, Švédskem a Finskem. Použila se stejná metodika jako v případě stanovení dovozu pocházejícího z Brazílie.

(90)

Jako zdroj údajů pro výpočet průměrné jednotkové ceny CIF pro dovoz z USA a Brazílie sloužily výpisy z podrobné celní databáze dovozu poskytnuté Nizozemskem, Švédskem a Finskem. V případě USA byly použity i ověřené údaje uvedené v dotazníku dovozci, kteří nejsou ve spojení. Pro USA byly průměrné ceny CIF pro roky 2008 a 2009 odhadnuty na základě průměrné ceny, kterou pro tyto roky uvedla americká komise pro mezinárodní obchod, vyjádřené ve vztahu k průměrné jednotkové ceně CIF získané za rok 2010.

(91)

Změna zásob byla stanovena na základě údajů o výrobním odvětví Unie, které poskytl žadatel.

(92)

Podle těchto podkladů se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

 

2008

2009

2010

Celková výroba v Unii (v tunách) (A)

2 153 118

2 797 948

3 274 665

3 389 503

Celkový dovoz ze třetích zemí včetně dotčené země (v tunách) (B)

1 252 705

1 130 703

859 605

1 031 226

Celkový vývoz výrobního odvětví Unie do zemí, které nejsou členy EU (v tunách) (C)

26 263

41 023

53 085

59 633

Změna zásob (13) (v tunách) (C)

0

4 730

–8 415

–5 458

Spotřeba v Unii (v tunách)

3 379 559

3 882 897

4 089 600

4 366 554

Index: 2008 = 100

100

115

121

129

Zdroj:

(A) zpráva o trhu; (B) Eurostat, americká komise pro mezinárodní obchod, agentura pro obnovitelná paliva Spojeného království a celní databáze dovozu poskytnutá Nizozemskem, Švédskem a Finskem; (C) podnět, odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, údaje o výrobním odvětví Unie uvedené v podnětu.

(93)

Během posuzovaného období spotřeba v Unii výrazně vzrostla o 29 %. Tento nárůst podnítilo provádění směrnice o energii z obnovitelných zdrojů v členských státech, která stanovila cíle pro růst spotřeby energie z obnovitelných zdrojů.

4.3   Dovoz z dotčené země do Unie

4.3.1   Objem, podíl na trhu a cena dovozu z dotčené země

(94)

Z hlediska objemu, podílu na trhu a ceny se dovoz z USA do Unie během posuzovaného období vyvíjel takto:

 

2008

2009

2010

Objem dovozu z USA (v tunách) (A)

63 406

53 332

348 868

686 185

Index: 2008 = 100

100

84

550

1 082

Podíl na trhu (v %)

1,9

1,4

8,5

15,7

Index: 2008 = 100

100

73

454

837

Průměrná cena v EUR/t (B)

590,6

552,5

542,5

626,7

Index: 2008 = 100

100

94

92

106

Zdroj:

(A) objem vývozu deklarovaný americkou komisí pro mezinárodní obchod; (B) celní databáze dovozu poskytnutá Nizozemskem, Švédskem a Finskem a ověřené odpovědi na dotazník od dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(95)

Objem dovozu z USA během posuzovaného období významně vzrostl z 63 406 tun na 686 185 tun. Ve stejném období podobně vzrostl také podíl vývozců z USA na trhu Unie, a to z 1,9 % na 15,7 %.

(96)

Ačkoliv průměrné ceny dovozu z USA vzrostly během posuzovaného období o 6 %, byly ceny účtované vývozci z USA trvale nižší než průměrné ceny výrobců v Unii, jak se uvádí ve 117. bodě odůvodnění níže. Toto systematické cenové podbízení praktikované vývozci z USA vysvětluje významný nárůst podílu na trhu, jehož během posuzovaného období dosáhli.

4.3.2   Cenové podbízení dovozu z dotčené země

(97)

Pro účely posouzení případného cenového podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých druhů výrobku účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami jednotlivých druhů výrobku účtovanými vývozci z USA prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF. V zájmu spravedlivého srovnání cen byly u ceny týkající se USA provedeny příslušné úpravy o stávající celní poplatky a náklady po dovozu.

(98)

Výsledky tohoto srovnání, vyjádřené jako procentní podíl prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření, prokázaly trvalé cenového podbízení dosahující v průměru 5,6 %. Toto cenové podbízení naznačuje cenový tlak, který dovoz z dotčené země vyvíjel na trh Unie, a to zejména během období šetření.

4.4   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1   Předběžné poznámky

(99)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zhodnocení všech hospodářských ukazatelů pro posouzení stavu výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(100)

Pokud jde o makroekonomické údaje, jako je výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, stav zásob, zaměstnanost, produktivita a rozsah dumpingového rozpětí, vychází analýza újmy z údajů o výrobním odvětví Unie jako celku od sdružení ePURE.

(101)

Pokud jde o mikroekonomické údaje, jako jsou ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získávat kapitál, mzdy a stav zásob, vychází analýza újmy z údajů, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku v ověřených odpovědích na dotazník.

(102)

Odvětví bioethanolu je v Unii stále v počáteční fázi. Společnosti v poslední době investovaly do nových výrobních zařízení nebo rozšiřovaly stávající kapacity, aby mohly uspokojit rostoucí poptávku v Unii. Skutečnost, že během posuzovaného období zahájili výrobu noví výrobci, kladně ovlivnila takové ukazatele, jako například výrobu, výrobní kapacitu, objem prodeje a zaměstnanost.

(103)

Šetření rovněž prokázalo, že tento typ výrobního odvětví potřebuje k tomu, aby dosáhl běžných úrovní výroby, určitou dobu, a to dva až tři roky od okamžiku zahájení činnosti.

4.4.2   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2008

2009

2010

Objem výroby (v tunách)

2 153 118

2 797 948

3 274 665

3 389 503

Index: 2008 = 100

100

130

152

157

Výrobní kapacita (v tunách)

3 443 766

3 992 640

4 670 076

4 734 915

Index: 2008 = 100

100

116

136

137

Využití kapacity (v %)

63

70

70

72

Index: 2008 = 100

100

112

112

114

Zdroj:

založeno na údajích o výrobním odvětví Unie, které poskytl žadatel.

(104)

V důsledku směrnice o energii z obnovitelných zdrojů značně vzrostla v posuzovaném období výroba v Unii, a to o přibližně 57 %. V období 2008–2010 výroba v Unii vzrostla o 36 %, poté však míra růstu významně zpomalila a ve srovnání s rokem 2010 činila v období šetření pouze 3,5 %.

(105)

Výrobní kapacita vzrostla během posuzovaného období o 37 % a její vývoj sledoval podobný trend jako výroba.

(106)

Využití kapacity vzrostlo během posuzovaného období o 14 %, přičemž tohoto nárůstu bylo dosaženo na počátku posuzovaného období. Vzhledem k skutečnosti, že v roce 2009 se někteří výrobci v Unii nacházeli ve fázi rozběhu činnosti, předpokládalo se, že využití kapacity dále poroste, protože výrobci obvykle potřebují k dosažení běžných úrovní výroby po zahájení činnosti dva až tři roky, jak je vysvětleno ve 103. bodě odůvodnění výše. K tomu však nedošlo.

(107)

Šetření tak potvrdilo, že v souvislosti s očekávaným vyhlášením směrnice o energii z obnovitelných zdrojů několik společností v EU zahájilo na počátku posuzovaného období nebo v jeho průběhu svoji činnost. To vedlo ke kladnému vývoji, zejména pokud jde o výše uvedené činitele újmy, a to především v období do roku 2010. Situace na trhu Unie se však změnila souběžně s nárůstem dumpingového dovozu ze Spojených států v roce 2010 a předpokládaný růst se během období šetření nedostavil.

4.4.3   Objem prodeje a podíl na trhu

 

2008

2009

2010

Objem prodeje (v tunách)

2 035 367

2 650 526

3 117 410

3 229 326

Index: 2008 = 100

100

130

152

159

Podíl na trhu (v %)

60,2

68,3

76,2

74,0

Index: 2008 = 100

100

113

126

122

Zdroj:

založeno na údajích o výrobním odvětví Unie, které poskytl žadatel.

(108)

Během posuzovaného období vzrostl objem prodeje výrobního odvětví Unie o 59 % a podíl na trhu si připsal 13,8 procentního bodu. V letech 2008 až 2010 rostl objem prodeje rovnoměrně, ale mezi rokem 2010 a obdobím šetření méně než spotřeba, která v uvedeném období vzrostla o 6,8 %.

(109)

Podobně se vedlo i podílu výrobního odvětví Unie na trhu, který do roku 2010 rostl, ale v období šetření pak klesal. Mezi rokem 2010 a obdobím šetření, kdy dovoz z USA svůj podíl na trhu téměř zdvojnásobil a připočítal si 7,2 procentního bodu, ztratilo výrobní odvětví Unie 2,2 procentního bodu.

4.4.4   Růst

(110)

V posuzovaném období spotřeba v Unii výrazně vzrostla o 29,2 %. Ačkoli objem prodeje a podíl na trhu v témže období rovněž vzrostly, výrobní odvětví Unie z tohoto růstu spotřeby plně neprofitovalo, zejména pak od roku 2010. Od roku 2010 do období šetření růst objemu prodeje výrobního odvětví Unie oproti předchozím letům zvolnil a podíl na trhu klesl.

(111)

Některé strany tvrdily, že trend růstu, který dokládaly určité ukazatele během posuzovaného období, neodráží situaci výrobního odvětví, jemuž byla působena újma. Jak je však vysvětleno výše, ze šetření je patrné, že zpomalení růstu výrobního odvětví Unie v roce 2010 a v období šetření koliduje s nárůstem levného dumpingového dovozu z USA.

4.4.5   Zaměstnanost a produktivita

 

2008

2009

2010

Počet zaměstnanců

2 331

2 419

2 523

2 552

Index: 2008 = 100

100

104

108

109

Produktivita

(v jednotkách/zaměstnanec)

924

1 157

1 298

1 328

Index: 2008 = 100

100

125

141

144

Zdroj:

založeno na údajích o výrobním odvětví Unie, které poskytl žadatel.

(112)

Zaměstnanost vzrostla v posuzovaném období o 9 %. Přesněji, v letech 2008 až 2010 vzrostla o 8 %, ale během období šetření jen nepatrně – pouze o 1 %. Tento trend odráží tendence v oblasti kapacity a výroby v Unii.

(113)

Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Unie se měřila jako výroba na jednoho zaměstnance za rok. V posuzovaném období prudce vzrostla o 44 %, což odráželo efekt učení a zvyšování efektivity během fáze rozběhu činnosti a po ní.

4.4.6   Rozsah skutečného dumpingového rozpětí

(114)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu z dotčené země nelze dopad dumpingových rozpětí stanovených během období šetření na výrobní odvětví Unie pokládat za zanedbatelný.

4.4.7   Překonávání účinků minulého dumpingu

(115)

V tomto případě není vzhledem k neexistenci účinků minulého dumpingu tento bod relevantní.

4.4.8   Průměrné jednotkové ceny výrobního odvětví Unie

 

2008

2009

2010

Jednotkové ceny (v EUR/kg)

702,59

634,88

657,41

768,59

Index: 2008 = 100

100

90

94

109

Zdroj:

odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(116)

Ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostly celkově o 9 %. V roce 2009 oproti roku 2008 klesly, pak ale rovnoměrně do konce období šetření rostly. Ze šetření je patrné, že zvýšení cen však výrobnímu odvětví Unie nepostačovalo k pokrytí nákladů. Propast mezi prodejními cenami a náklady se dále prohlubovala, zejména během období šetření. Tato situace kolidovala se zvyšujícím se výskytem levného dumpingového dovozu z USA na trhu Unie.

(117)

Šetření ukázalo, že ceny výrobního odvětví Unie zůstaly v posuzovaném období vyšší (až o 23 %) než ceny dumpingového dovozu z USA.

4.4.9   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

 

2008

2009

2010

Čistý zisk před zdaněním (v EUR)

–33 305 225

1 343 823

–33 932 738

–82 070 168

Index: 2008 = –100

– 100

4

– 102

– 246

Ziskovost prodeje Unie (v % čistého prodeje)

–11,65

0,33

–5,72

–9,74

Index: 2008 = –100

– 100

3

–49

–84

Peněžní tok (v EUR)

–2 528 061

34 783 260

48 733 697

36 832 646

Index: 2008 = –100

– 100

1 376

1 928

1 457

Peněžní tok v % prodeje Unie stranám, které nejsou ve spojení

–0,9

8,7

8,2

4,4

Index: 2008 = –100

– 100

980

930

494

Investice (v EUR)

330 441 830

86 279 988

38 710 739

23 018 175

Index: 2008 = 100

100

26

12

7

Návratnost investic (v %)

–10

2

–88

– 357

Index: 2008 = –100

– 100

15

– 870

–3 538

Zdroj:

odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(118)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena jak v absolutních hodnotách (čistý zisk před zdaněním), tak vyjádřením čistého zisku nebo ztráty před zdaněním procentem obratu prodeje obdobného výrobku. Ziskovost výrobního odvětví Unie byla během posuzovaného období negativní, s výjimkou roku 2009, kdy se společnostem ve vzorku podařilo dosáhnout nulové ztráty.

(119)

Návratnost investic sledovala podobný trend a zdaleka nedosahovala návratnosti, která by umožňovala výrobnímu odvětví Unie přežít.

(120)

Peněžní tok byl v roce 2008 negativní a v letech 2009 a 2010 došlo ke zlepšení. Během období šetření ale peněžní tok začal opět klesat, což odráželo zhoršující se schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost.

(121)

Vývoj ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic v posuzovaném období omezoval schopnost výrobního odvětví Unie investovat do své činnosti a podkopával jeho rozvoj, což jasně dokládá 93% pokles investic v tomto období.

4.4.10   Mzdy

 

2008

2009

2010

Mzdy (v EUR)

45 066 253

57 253 228

68 711 959

76 030 008

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance (v EUR)

75 691

81 233

88 638

99 646

Index: 2008 = 100

100

107

117

132

Zdroj:

odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(122)

Mzdy v posuzovaném období vzrostly o 32 %, což odráželo zvýšení produktivity zaměstnanců.

4.4.11   Zásoby

 

2008

2009

2010

Stav zásob na konci roku (v tunách)

34 585

24 022

38 649

31 408

Index: 2008 = 100

100

69

112

91

Stav zásob v poměru k výrobě (v %)

8,3

3,5

3,8

2,5

Zdroj:

odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(123)

Stavy zásob během posuzovaného období mírně klesly.

4.5   Závěr ohledně újmy

(124)

Šetřením bylo prokázáno, že k nárůstu levného dumpingového dovozu do Unie došlo v roce 2010 a zejména během období šetření. V uvedeném období se některé ukazatele újmy pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie zlepšily, růst však neodpovídal nárůstu spotřeby v posuzovaném období, a zlepšení tak výrobnímu odvětví Unie dostatečně neumožňovalo rozvíjet svoji činnost.

(125)

Jak tomu obvykle bývá u nové a rozvíjející se činnosti, určité ukazatele, jako například objem prodeje, výroba a využití kapacity, vykazovaly během posuzovaného období kladný trend. Důvodem je skutečnost, že na trh v daném období vstoupili noví výrobci v Unii. Šetření nicméně prokázalo, že situace na trhu Unie od roku 2010, kdy došlo k nárůstu levného dovozu, nedovolovala výrobcům v Unii dosáhnout takové úrovně činnosti a cen, která by byla dostatečná pro rozvoj a udržení významných investic, které byly uskutečněny v posuzovaném období.

(126)

Bylo zjištěno, že docházelo k neustálému cenovému podbízení levného dovozu ve vztahu k cenám výrobního odvětví Unie. Hladina cen uvedenému výrobnímu odvětví neumožňovala pokrýt své náklady a realizovat peněžní tok a zisk, které jsou nezbytné pro rozvoj činnosti.

(127)

Ukazatele újmy týkající se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, si pohoršily nebo zaostávaly daleko za běžnou úrovní. Tato skutečnost silně poškodila schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál a dále investovat do činnosti.

(128)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že výrobnímu odvětví Unie byla během období šetření způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

5.1   Úvod

(129)

V souladu s čl. 3 odst. 5 a čl. 3 odst. 6 základního antidumpingového nařízení bylo posouzeno, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země působil újmu výrobnímu odvětví Unie; zkoumaly se rovněž jiné známé činitele než dumpingový dovoz, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu.

5.2   Účinek dumpingového dovozu

(130)

Jak je uvedeno výše, spotřeba Unie během posuzovaného období významně vzrostla o 29,2 %. Objem dumpingového dovozu z dotčené země však významně vzrostl, tj. jeho podíl na trhu Unie činil na začátku posuzovaného období 1,9 % a během období šetření dosáhl 15,7 %. Tato situace jednoznačně vyvíjela tlak na výrobní odvětví Unie, a to především od roku 2010 do konce období šetření, kdy se tento dovoz více než zdvojnásobil. Od roku 2010, a zejména pak během období šetření, zaplavoval levný dovoz z USA trh Unie a ve vztahu k cenám výrobního odvětví Unie docházelo k cenovému podbízení. Tato situace výrobnímu odvětví neumožnila dosáhnout v období šetření předpokládaného rozvoje.

(131)

Některé strany tvrdí, že právě v období od roku 2010 do období šetření se situace výrobního odvětví Unie zlepšila, což koliduje se zdvojnásobením vývozu z USA. Jak je vysvětleno výše ve 102. a 107. bodě odůvodnění, vývoj určitých činitelů újmy, jako je například výroba a objem prodeje, kladně ovlivnila skutečnost, že během posuzovaného období začalo vstupovat na trh mnoho výrobců v Unii. Oproti roku 2010 však v období šetření přišlo výrobní odvětví Unie o podíl na trhu a ve stejné době trh Unie zaznamenal nejsilnější nárůst dumpingového dovozu z USA. Cenové podbízení a cenový tlak měly za následek zhoršení obecné finanční situace výrobního odvětví Unie, především pokud jde o ziskovost.

(132)

Levný dovoz se tudíž významně podílel na tom, že výrobní odvětví Unie během období šetření utrpělo podstatnou újmu.

5.3   Účinky jiných činitelů

(133)

Zkoumaly se tyto jiné známé činitele než dumpingový dovoz, které by mohly působit újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito činiteli není přičítána dumpingovému dovozu: dovoz z jiných zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dopad hospodářské krize a jiné činitele, například kolísání cen surovin, vývoj poptávky a údajné interní problémy společností v rámci výrobního odvětví Unie.

5.3.1   Dovoz z jiných zemí (Brazílie)

(134)

Podle dostupných informací do Unie v posuzovaném období nevyvážela významná množství dotčeného výrobku vedle Brazílie žádná další země. Pokud jde o ceny, pohybovaly se ceny brazilského dovozu hluboko pod úrovní cen výrobců v Unii. Dovoz z Brazílie však během posuzovaného období zaznamenal pokles objemu (–81 %) i podílu na trhu (–25,8 %). Jelikož objem dovozu klesl během období šetření na tak nízkou úroveň, nelze mít za to, že narušil příčinnou souvislost mezi levným dovozem z USA a újmou, která výrobnímu odvětví Unie během období šetření vznikla.

 

2008

2009

2010

Objem dovozu pocházejícího z Brazílie (v tunách)

1 022 980

884 020

396 249

195 342

Index: 2008 = 100

100

86

39

19

Podíl dovozu z Brazílie na trhu (v %)

30,3

22,8

9,7

4,5

Průměrná jednotková cena CIF

(v EUR/t dovozu)

560,8

496,2

580,8

622,4

Index: 2008 = 100

100

88

104

111

Zdroj:

Eurostat, agentura pro obnovitelná paliva Spojeného království, celní databáze dovozu poskytnutá Nizozemskem, Švédskem a Finskem a podnět.

(135)

Strany uváděly, že dovoz z Brazílie přesahoval během celého posuzovaného období zanedbatelnou úroveň a docházelo k němu na trhu Unie za dumpingové ceny. Dále tvrdily, že dovoz z USA pouze zaplnil podíl na trhu, který uvolnil dovoz z Brazílie. Dovoz z USA tudíž údajně nelze považovat za příčinu podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(136)

Jak bylo uvedeno výše, dovoz z Brazílie v posuzovaném období výrazně poklesl. Jeho podíl na trhu se v momentu, kdy spotřeba významně vzrostla, propadl z 30,3 % na 4,5 %. Vzhledem k cenám uplatňovaným brazilskými vývozci na trhu Unie nelze vyloučit, že přítomnost brazilského bioethanolu do určité míry přispěla k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Má se však za to, že tento dovoz klesl během období šetření natolik, že jej nelze vnímat jako významnou příčinu uvedené újmy. V době mezi rokem 2010 a obdobím šetření, kdy dovoz z Brazílie klesl o 200 000 tun, vzrostl dumpingový dovoz z USA o více než 330 000 tun. Proto se má za to, že přítomnost bioethanolu z Brazílie na trhu Unie, a to především během období šetření, není natolik významná, aby narušila příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z USA a újmou způsobenou v uvedeném období výrobnímu odvětví Unie.

5.3.2   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

 

2008

2009

2010

Objem vývozu (v tunách)

26 263

41 023

53 085

59 633

Zdroj:

podnět a odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(137)

Šetření ukázalo, že během období šetření výrobní odvětví Unie vyváželo bioethanol v malých objemech, a to za ceny znatelně převyšující ceny běžně účtované na trhu Unie. Z toho se usoudilo, že vývozní výkonnost není činitelem, který by narušil příčinnou souvislost mezi újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie a dumpingovým dovozem z dotčené země.

5.3.3   Dopad hospodářské krize

(138)

Bylo zjištěno, že hospodářská krize neměla na výrobní odvětví Unie negativní dopad. Růst spotřeby bioethanolu v Unii dosáhl maxima v roce 2009, tedy v roce, který je z pohledu hospodářské krize obecně považován za nejhorší. V téže době vzrostly i výroba a prodej výrobců v Unii.

(139)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že hospodářská krize nenarušila příčinnou souvislost mezi levným dovozem z dotčené země a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.3.4   Jiné činitele

(140)

Strany uvedly i jiné činitele, které mohly narušit příčinnou souvislost, například kolísání cen surovin, vývoj poptávky, která byla nižší, než se očekávalo, právní rámec Unie, který údajně výrobce v Unii znevýhodňuje, a některé údajné interní problémy výrobců v Unii.

(141)

Pokud jde o kolísání cen surovin, bylo zjištěno, že během posuzovaného období kolísaly jak ceny kukuřice, tak pšenice. Šetření ukázalo, že většina výrobců toto riziko vyrovnává prostřednictvím zvláštního mechanismu stanovení cen, v němž jsou zapojeni jejich dodavatelé, nebo prostřednictvím finančních trhů. A tak ačkoli ceny vstupních surovin skutečně kolísaly, zejména v letech 2008–2010, kdy cena kukuřice byla nižší než cena pšenice, byly ceny vstupních surovin v druhé polovině období šetření prakticky stejné. Z toho je patrné, že případný cenový rozdíl je snížen na minimum a není trvalé povahy.

(142)

Některé strany tvrdily, že provádění směrnice o energii z obnovitelných zdrojů probíhalo v členských státech příliš pomalu a spotřeba pokulhávala za cíli, které uvedená směrnice stanovila. Přestože během posuzovaného období nebylo původních cílů zcela dosaženo, představoval významný nárůst spotřeby v daném období, konkrétně o 29,2 %, pozitivní vliv, který nelze při analýze ignorovat. V žádném případě nelze však údajným pomalým prováděním směrnice o energii z obnovitelných zdrojů odůvodnit výskyt vysokého objemu levného dovozu na trhu Unie, související cenové podbízení ve vztahu k cenám výrobního odvětví Unie a újmu, která byla tomuto výrobnímu odvětví způsobena. Toto tvrzení se proto zamítá.

(143)

Strany rovněž tvrdily, že vzhledem k právní nejistotě nebylo v silách samotného výrobního odvětví Unie uspokojit poptávku v Unii a že systém certifikace je velmi pomalý, čímž podkopává přínos pro certifikované výrobce v Unii. Některé strany rovněž tvrdily, že způsobenou újmu vysvětlují interní problémy, se kterými se mnoho výrobců v Unii během posuzovaného období potýkalo. Tato tvrzení však nebyla opodstatněná a šetření je nepotvrdilo. Je třeba nicméně zdůraznit, že šetření prokázalo, že hlavním důvodem pro případnou údajnou nízkou úroveň výroby v Unii byly nízké prodejní ceny na trhu Unie, na který dolehl příliv levného dumpingového dovozu z USA, který se vyznačoval cenovým podbízením ve vztahu k cenám výrobců v Unii, a to především během období šetření. Zdá se, že výrobci v EU neměli jinou možnost než výrobu zastavit, jelikož ceny jim ani neumožňovaly pokrýt náklady na suroviny, zejména pak během období šetření. Výše uvedená nepodložená tvrzení tedy nejsou takové povahy, aby narušila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, která byla během období šetření výrobnímu odvětví Unie způsobena.

(144)

Z toho tedy vyplývá závěr, že všechny výše uvedené činitele nemohly narušit příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z USA.

(145)

Strany zmiňují, že v průběhu období šetření bylo podstatné množství dovozu deklarováno pod číslem KN 3824, na které se vztahovalo nízké clo. Po konci období šetření bylo příslušné clo zvýšeno. Mají za to, že újmu způsobilo nízké clo, nikoli dumping. K této otázce stačí podotknout, že cla se mohou kdykoli měnit, a tento argument tudíž nemůže zpochybnit újmu, ke které během období šetření došlo.

5.4   Závěr týkající se příčinné souvislosti

(146)

Výše uvedená analýza prokázala, že se během posuzovaného období podstatně zvýšil objem levného dovozu pocházejícího z dotčené země i jeho podíl na trhu. Navíc bylo zjištěno, že ceny tohoto dovozu byly nižší než ceny účtované výrobním odvětvím Unie na trhu Unie.

(147)

Nárůst objemu levného dovozu z dotčené země a jeho podílu na trhu kolidoval s celkovým a průběžným nárůstem spotřeby v Unii a taktéž se zápornými výsledky výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. Vývozcům z dotčené země se podařilo zvýšit podíl na trhu systematickým cenovým podbízením ve vztahu k cenám výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie současně nebylo schopné dosáhnout stabilních kladných hodnot ziskovosti, a to navzdory zvýšení činnosti.

(148)

Při zkoumání jiných známých činitelů, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, bylo zjištěno, že se nezdá, že by tyto činitele byly takové, aby narušily příčinnou souvislost, která byla zjištěna mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(149)

Na základě výše provedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z USA způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

6.   ZÁJEM UNIE

6.1   Předběžná poznámka

(150)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory závěru o újmě způsobené dumpingovým dovozem z dotčené země neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

6.2   Zájem výrobního odvětví Unie

(151)

Šetření ukázalo, že výrobnímu odvětví Unie byla dumpingovým dovozem z USA způsobena podstatná újma. Bez opatření, která by napravila nepříznivé účinky tohoto dovozu na obchod, je velmi pravděpodobné, že se bude hospodářská situace výrobního odvětví Unie dále zhoršovat.

(152)

Předpokládá se, že uložení antidumpingového cla obnoví účinné obchodní podmínky na trhu Unie a umožní, aby ceny výrobního odvětví Unie odrážely skutečné náklady na výrobu. Lze očekávat, že uložení opatření výrobnímu odvětví Unie rovněž umožní zvýšit objem prodeje, a tím i získat podíl na trhu, o který přišlo kvůli dumpingovému dovozu. To bude mít další pozitivní dopad na finanční situaci a ziskovost výrobního odvětví Unie.

(153)

Byl tudíž učiněn závěr, že uložení antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z USA by nebylo v rozporu se zájmem výrobního odvětví Unie.

6.3   Zájem dovozců

(154)

Odpovědi na dotazník určený pro dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, zaslaly dvě společnosti. V prostorách těchto spolupracujících dovozců se uskutečnily inspekce na místě. U obou navštívených společností představuje obchodování bioethanolem pouze malou část jejich celkového obratu (méně než 5 %). Obě rovněž uvedly, že by případné zvýšení cen mohly přenést na odběratele – uživatele.

(155)

Z dostupných informací bylo vyvozeno, že by uložení opatření nemělo na dovozce podstatný nepříznivý dopad.

6.4   Zájem uživatelů

(156)

Odpovědi na dotazník určený pro uživatele v Unii zaslaly čtyři společnosti. V prostorách jedné z nich se uskutečnily inspekce na místě.

(157)

U navštívené společnosti představuje obchodování bioethanolem malou část obratu – méně než 5 %. Společnost provedla posouzení dopadů, které se týkalo směsi E5, a výpočtem zjistila, že clo ve výši 100 EUR/m3 by vedlo ke zvýšení ceny na čerpací stanici o 0,005 EUR/litr.

(158)

Z údajů, které ve svých odpovědích na dotazník uvedli další tři uživatelé, je patrné, že i v jejich případě by byl dopad omezený. Jedna společnost nakupuje z dotčené země v poměrně omezeném objemu a uložení antidumpingového cla by mělo pouze minimální dopad na její ziskovost.

(159)

V dalších dvou případech se jedná o spolupracující uživatele, kteří jsou ve spojení, a oba uvedli, že případné uložení antidumpingového cla lze přenést na odběratele. Vysvětlili také, že mají dostatečný výběr, pokud jde o zdroje dodávek, a nejsou závislí na dovozu z USA.

(160)

Strany tvrdily, že Unie nedisponuje dostatečnou kapacitou, aby uspokojila celkovou poptávku, a že k tomu, aby zajistila své potřeby v oblasti bioethanolu, se Unie neobejde bez dovozu. Ověřené údaje o kapacitě ukazují, že v Unii byla volná kapacita, zejména vzhledem k nízké hladině prodejních cen. Z toho vyplývá, že výrobci v Unii by dokázali zvýšit výrobu, aby byla uspokojena rostoucí poptávka, a to zejména v případě, že z trhu zmizí narušení obchodu. V blízké budoucnosti se dále očekává výstavba a zahájení provozu nových zařízení, což snižuje případné údajné riziko nedostatku v Unii.

(161)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že účinek antidumpingových opatření namířených proti dovozu bioethanolu z USA by na uživatele v Unii neměl významný nepříznivý dopad.

6.5   Závěr ohledně zájmu Unie

(162)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo konstatováno, že na základě dostupných informací ohledně zájmu Unie celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových opatření na dovoz bioethanolu pocházejícího z USA.

7.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

7.1   Úroveň pro odstranění újmy

(163)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobnímu odvětví Unie způsobené dumpingovým dovozem.

(164)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, aniž by přitom byla překročena zjištěná dumpingová rozpětí.

(165)

Při výpočtu výše cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého mohou přiměřeně dosáhnout výrobci ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného výrobku v Unii.

(166)

V tomto případě se má vzhledem ke zjištěním uvedeným zejména ve 102. a 103. bodě odůvodnění výše za to, že cílový zisk výrobního odvětví Unie by měl vycházet ze zisku dosahovaného v době, kdy byl dovoz z USA zanedbatelný, tj. z průměrného ziskového rozpětí před zdaněním jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku z let 2008 a 2009, přesněji výrobce, který v uvedené době nerozbíhal činnost. Má se tedy za to, že rozpětí 6,8 % z obratu je přiměřené a lze je chápat jako odpovídající minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout za běžných obchodních podmínek, pokud by během období šetření neexistoval dumping působící újmu.

(167)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. K ceně nepůsobící újmu se dospělo úpravou prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku o skutečné zisky/ztráty dosažené v průběhu období šetření a připočtením zmíněného ziskového rozpětí.

(168)

Nezbytné zvýšení ceny pak bylo určeno na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v USA, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie na trhu Unie v období šetření nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento průměrné celkové hodnoty CIF dovozu.

7.2   Forma a úroveň cel

(169)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení měla uložit konečná antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. Je tudíž třeba stanovit všechny celní sazby na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí.

(170)

Navrhované konečné antidumpingové clo je následující:

 

Dumpingové rozpětí

Rozpětí újmy

Konečné clo

Celostátní dumpingové rozpětí (v %)

9,5

31,1

9,5

(171)

Vzhledem ke skutečnosti, že se antidumpingové clo bude vztahovat i na směsi obsahující podle objemu více než 10 % (v/v) bioethanolu, a to úměrně jejich obsahu bioethanolu, pokládá se pro účely účinného provádění opatření celními orgány členských států za vhodné, aby bylo clo stanoveno jako paušální částka na základě obsahu čistého bioethanolu.

(172)

Sazba antidumpingového cla uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě nálezů tohoto šetření. Proto odráží situaci zjištěnou během uvedeného šetření. Toto celostátní clo platné pro všechny společnosti se použije na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z USA.

(173)

Ačkoliv původně měla být platnost opatření omezena na tři roky vzhledem k vývoji trhu s dotčeným výrobkem, který je vnímán jako dynamický, došlo na základě připomínek zúčastněných stran k přehodnocení tohoto pohledu. Žadatelé zejména uváděli, že v této fázi je příliš brzy na to předvídat významnou změnu struktury trhu, jelikož přechod na novou generaci bioethanolu s velkou pravděpodobností potrvá poměrně dlouho a nemělo by se k němu v rámci stávajícího návrhu přihlížet. Bylo by také předčasné předvídat, jaký výsledek a dopad budou mít některé návrhy právních předpisů, které jsou v současnosti předmětem jednání, pro všechny hospodářské subjekty na trhu. Po prošetření těchto argumentů bylo rozhodnuto, že není vhodné odklonit se od obvyklé doby platnosti opatření stanovené v čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Tímto není dotčena možnost jakékoli ze zúčastněných stran požádat o přezkum podle čl. 11 odst. 3, budou-li to okolnosti vyžadovat.

8.   CELNÍ EVIDENCE

(174)

Komise od žadatele obdržela žádost o celní evidenci dovozu bioethanolu pocházejícího z USA. Podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení může Komise po konzultaci s poradním výborem vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči takovému dovozu zavedena opatření ode dne celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie. Žadatel tvrdil, že jelikož byla celní evidence zavedena v rámci paralelního antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu bioethanolu pocházejícího z USA (14), jsou tyto podmínky automaticky splněny.

(175)

Je však potřeba zdůraznit, že celní evidence byla v rámci paralelního antisubvenčního řízení zavedena za zcela jiných okolností. Jak se uvádí v 10. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 771/2012, navzdory kladným zjištěním, pokud jde o vyrovnávací subvencování a v důsledku toho podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie během období šetření, se Komise rozhodla nepřijmout prozatímní vyrovnávací clo, protože bylo předběžně zjištěno, že hlavní program subvencování platný během období šetření byl ukončen a že v době, kdy by byla uložena předběžná opatření, by již neposkytoval zvýhodnění. Existovaly však důkazy, že USA mohou hlavní program subvencování, který byl shledán napadnutelným, v následujících měsících znovu zavést, a to se zpětným účinkem. V takovém případě se Komise domnívala, že by byla oprávněna přijmout (a případně vybírat) v rámci stávajícího šetření prozatímní vyrovnávací clo. V zájmu zachování práv Evropské unie se Komise za těchto zvláštních okolností tudíž rozhodla vyzvat celní orgány, aby zavedly celní evidenci dovozu. Tyto zvláštní okolnosti se na aktuální antidumpingové řízení nevztahují,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz bioethanolu, označovaného jako „palivo ethanol“, tj. ethylalkoholu vyráběného ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie), denaturovaného či nedenaturovaného, s výjimkou produktů s obsahem vody převyšujícím 0,3 % (m/m) měřeno v souladu s normou EN 15376, avšak včetně ethylalkoholu vyráběného ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie) ve směsi s benzinem o obsahu ethylalkoholu převyšujícím 10 % (v/v) určeného pro použití v palivu, v současnosti kódů KN ex 2207 10 00, ex 2207 20 00, ex 2208 90 99, ex 2710 12 21, ex 2710 12 25, ex 2710 12 31, ex 2710 12 41, ex 2710 12 45, ex 2710 12 49, ex 2710 12 51, ex 2710 12 59, ex 2710 12 70, ex 2710 12 90, ex 3814 00 10, ex 3814 00 90, ex 3820 00 00 a ex 3824 90 97 (kódů TARIC 2207100012, 2207200012, 2208909912, 2710122111, 2710122592, 2710123111, 2710124111, 2710124511, 2710124911, 2710125111, 2710125911, 2710127011, 2710129011, 3814001011, 3814009071, 3820000011 a 3824909767), a pocházejícího ze Spojených států amerických.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na výrobek popsaný v odstavci 1 činí 62,3 EUR/t netto. Antidumpingové clo se uplatní na hmotnostní podíl celkového obsahu čistého ethylalkoholu vyrobeného ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie) (obsah bioethanolu) ve výrobku.

3.   Výrobky popsané v odstavci 1 jsou osvobozeny od konečného antidumpingového cla, pakliže jsou určeny k jiným účelům než pro použití v palivu. Na osvobození se vztahují podmínky stanovené příslušnými předpisy Evropské unie, jež se týkají celní kontroly použití tohoto zboží (viz články 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93).

4.   V případech, kdy dojde k poškození zboží před propuštěním do volného oběhu, a kdy je proto cena, která skutečně byla nebo má být zaplacena, poměrně rozdělena za účelem určení celní hodnoty podle článku 145 nařízení (EHS) č. 2454/93, se výše antidumpingového cla, vypočtená na základě výše stanovených částek, sníží o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení ceny, která skutečně byla nebo má být zaplacena.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. února 2013.

Za Radu

předseda

S. SHERLOCK


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 345, 25.11.2011, s. 7.

(3)  Úř. věst. C 345, 25.11.2011, s. 13.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře a využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(5)  Viz www.ethanol.org– RFS (norma pro obnovitelná paliva – Renewable fuels standard) podle zákona o energetické nezávislosti a bezpečnosti (Energy Independence and Security Act) z roku 2007.

(6)  Viz daňový zákoník USA (US Internal Revenue Code, IRC) – oddíl 40(b)(4) písmeno E.

(7)  Viz www.ethanol.org– RFS (norma pro obnovitelná paliva – Renewable fuels standard) podle zákona o energetické nezávislosti a bezpečnosti (Energy Independence and Security Act) z roku 2007.

(8)  Šetření ukázalo, že aby bylo možné udělit daňovou úlevu z alkoholové směsi, jak je definováno v oddíle 40(b)(3) daňového zákoníku v USA, stačí smíchat čistý bioethanol s pouhým 0,1 % benzinu.

(9)  Např. a) informace zveřejněné na internetových stránkách americké koalice pro ethanol (American Coalition for Ethanol, ACE); b) zákon o energetické politice (EPA) z roku 2005, zejména P.L. 109-58; c) zákon o energetické nezávislosti a bezpečnosti z roku 2007 (P.L. 110-140, H.R.6), který změnil a posílil normu pro obnovitelná paliva (RFS) a požadoval, aby v roce 2008 bylo využito 9 miliard galonů obnovitelných paliv a v roce 2011 13,9 miliardy galonů; d) informační letáky vydané ministerstvem energetiky USA v rámci akcí pro čistá města (Clean cities actions) atd.

(10)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

(11)  Například nařízení Rady (ES) č. 2961/95 o persíranech, které stanoví, že čínský výrobek je „obdobný“ výrobku EU, navzdory rozdílům v jakosti, pokud jde o čistotu a obsah železa (Úř. věst. L 308, 21.12.1995, s. 61, 10. bod odůvodnění). Viz též rozsudek Tribunálu ve věci T-2/95, Industrie des Poudres Sphériques, v němž Tribunál rozhodl, že „orgány mohou v souladu s právními předpisy přijmout rozhodnutí, podle něhož jsou kovy vápníku z Číny a Ruska „obdobné“ kovům vápníku z EU, navzdory rozdílům v obsahu kyslíku, kvůli kterým není výrobek z EU vhodný pro určité zvláštní uplatnění, představující 11 % spotřeby v EU (T-2/95, body 202–221)“. Tento bod nebyl napadnut v rámci kasačního opravného prostředku (C-458/98 P).

(12)  Úř. věst. C 225, 18.9.2009, s. 13, Úř. věst. C 176, 2.7.2010, s. 6, Úř. věst. C 236, 12.8.2011, s. 16.

(13)  Předpokládá se, že v roce 2008 nedošlo ke změně zásob.

(14)  Nařízení Komise (EU) č. 771/2012 (Úř. věst. L 229, 24.8.2012, s. 20).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU