(EU) č. 147/2013Nařízení Komise (EU) č. 147/2013 ze dne 13. února 2013 , kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 o energetické statistice, pokud jde o provádění aktualizací pro měsíční a roční energetické statistiky

Publikováno: Úř. věst. L 50, 22.2.2013, s. 1-58 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 13. února 2013 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 14. března 2013 Nabývá účinnosti: 14. března 2013
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 147/2013

ze dne 13. února 2013,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 o energetické statistice, pokud jde o provádění aktualizací pro měsíční a roční energetické statistiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 a článek 8 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií (2) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (3) požadují, aby členské státy předávaly kvantitativní energetické údaje. Pro sledování pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v uvedených směrnicích jsou potřebné podrobné a aktuální energetické údaje, které se shromažďují harmonizovaným způsobem s vysokou kvalitou. Uvedené zpravodajské povinnosti jsou nezbytné mimo jiné pro dosahování cílů týkajících se energetické účinnosti, a měly by být tudíž i nadále trvalým prvkem vývoje právního rámce EU v této oblasti; část těchto údajů je již Komisi (Eurostatu) předávána a tyto údaje jsou Komisí (Eurostatem) zavedeny jako roční energetické statistiky.

(2)

Nařízení (ES) č. 1099/2008 stanoví společný rámec pro vypracovávání, předávání, hodnocení a rozšiřování srovnatelných energetických statistik v Unii.

(3)

Energetická statistika je velmi dynamickou statistickou oblastí vzhledem k intenzivnímu vývoji politik Unie, technologickému pokroku a k významu, který má stanovení cílů Unie na základě energetických údajů. Proto jsou třeba pravidelné aktualizace, aby byla sladěna statistická oblast působnosti s rostoucími nebo měnícími se potřebami.

(4)

Nařízení (ES) č. 1099/2008 svěřilo Komisi prováděcí pravomoci, pokud jde o úpravy statistických příloh. K první takové úpravě došlo v roce 2010; od té doby byla provedena nová vylepšení a úpravy jak u měsíčních, tak u ročních statistik, a je proto třeba je zohlednit.

(5)

Komise vypracovala požadované aktualizace a s členskými státy projednala proveditelnost, náklady na tvorbu, důvěrnost a zpravodajské zatížení.

(6)

Nařízení (ES) č. 1099/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro evropský statistický systém,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy nařízení (ES) č. 1099/2008 se nahrazují přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Nařízení Komise (EU) č. 844/2010 (4) se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. února 2013.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 304, 14.11.2008, p. 1.

(2)  Úř. věst. L 52, 21.2.2004, p. 50.

(3)  Úř. věst. L 114, 27.4.2006, p. 64.

(4)  Úř. věst. L 258, 30.9.2010, s. 1.


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA A

VYSVĚTLIVKY K TERMINOLOGII

Tato příloha obsahuje vysvětlení nebo definice pojmů, které jsou použity v ostatních přílohách.

1.   POZNÁMKY K ZEMĚPISNÉ OBLASTI PŮSOBNOSTI

Následující zeměpisné definice se použijí pouze pro účely statistického výkaznictví:

Austrálie nezahrnuje zámořská území,

Dánsko nezahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko,

Francie zahrnuje Monako a nezahrnuje francouzská zámořská území Guadeloupe, Martinik, Guyanu, Réunion, Saint Pierre a Miquelon, Novou Kaledonii, Francouzskou Polynésii, Wallis a Futunu a Mayotte,

Itálie zahrnuje San Marino a Vatikán,

Japonsko zahrnuje Okinawu,

Nizozemsko nezahrnuje Surinam a Nizozemské Antily,

Portugalsko zahrnuje Azory a Madeiru,

Španělsko zahrnuje Kanárské ostrovy, Baleárské ostrovy a Ceutu a Melillu,

Švýcarsko nezahrnuje Lichtenštejnsko,

Spojené státy zahrnují 50 států, District of Columbia, Americké Panenské ostrovy, Portoriko a Guam.

2.   SOUHRNNÉ UKAZATELE

Výrobci jsou klasifikováni podle účelu produkce:

výrobci s hlavní činností: podniky v soukromém nebo veřejném vlastnictví, které vyrábějí elektřinu a/nebo teplo za účelem prodeje třetím stranám jako svoji hlavní činnost,

závodní výrobci: podniky v soukromém nebo veřejném vlastnictví, které vyrábějí elektřinu nebo teplo zcela nebo částečně pro vlastní potřebu jako činnost, která podporuje jejich primární činnost.

Poznámka: Komise může blíže vysvětlit terminologii přidáním příslušných odkazů na NACE regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2, poté co vstoupí v platnost revidovaná klasifikace NACE.

2.1   Dodavatelský sektor a transformační sektor

Produkce / domácí produkce

Množství vytěžených nebo vyrobených paliv vypočítaná po všech úkonech, kterými se odstraní inertní složky. Produkce zahrnuje množství spotřebovaná výrobcem v produkčním procesu (například na vytápění nebo provoz zařízení a pomocných zařízení), jakož i dodávky jiným výrobcům energie pro transformaci nebo jiné použití.

Domácí produkcí se rozumí: produkce ze zdrojů v příslušném státě.

Dovoz/vývoz

Zeměpisné definice viz oddíl „Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti“.

Pokud není stanoveno jinak, „dovoz“ se vztahuje k vlastní zemi původu (země, ve které byl energetický produkt vyroben) a „vývoz“ ke konečné zemi spotřeby vyrobeného energetického produktu.

Množství se považuje za dovezené nebo vyvezené po překročení politické hranice země, ať už bylo nebo nebylo celně odbavené.

Pokud nelze určit původ či destinaci, může se uvést „Ostatní“.

Statistické rozdíly se mohou vyskytnout pouze tehdy, pokud je na výše uvedeném základě k dispozici jen celkový dovoz a vývoz, ale zeměpisné rozdělení je založeno na jiném zjišťování, zdroji či pojetí. V takovém případě se rozdíly zahrnou pod „Ostatní“.

Mezinárodní námořní zásobníky

Množství paliv dodávaná lodím všech vlajek, které se podílejí na mezinárodní plavbě. Mezinárodní plavba se může uskutečňovat na moři, vnitrozemských jezerech a vodních cestách a v pobřežních vodách. Nezahrnuje se:

spotřeba u lodí, které se podílejí na vnitrostátní plavbě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě,

spotřeba u rybářských lodí,

spotřeba u vojenských sil.

Změna stavu zásob

Rozdíl mezi počátečním stavem zásob a konečným stavem zásob držených na území státu.

Hrubá spotřeba (vypočítaná)

Vypočítaná hodnota, definovaná jako:

Formula

Hrubá spotřeba (zjištěná)

Množství skutečně zaznamenané při zjišťování v sektorech konečné spotřeby.

Statistické rozdíly

Vypočítaná hodnota, definovaná jako:

Vypočítaná hrubá spotřeba – zjištěná hrubá spotřeba.

Zahrnuje změny v zásobách u koncových spotřebitelů, pokud je nelze určit jako součást „Změny stavu zásob“.

Měly by se uvést důvody všech významných rozdílů.

Veřejné elektrárny

Množství paliv použitá na výrobu elektřiny.

Paliva použitá v zařízeních s alespoň jednou kogenerační jednotkou (CHP – kombinovaná výroba tepla a elektřiny) se vykazují pod „Veřejné teplárny“.

Veřejné teplárny

Množství paliv použitá na výrobu elektřiny a tepla.

Veřejné výtopny

Množství paliv použitá na výrobu tepla.

Závodní elektrárny

Množství paliv použitá na výrobu elektřiny.

Paliva použitá v zařízeních s alespoň jednou kogenerační jednotkou (CHP – kombinovaná výroba tepla a elektřiny) se vykazují pod „Závodní teplárny“.

Závodní teplárny

Množství paliv, která odpovídají množství vyrobené elektřiny a prodaného tepla.

Závodní výtopny

Množství paliv, která odpovídají množství prodaného tepla.

Černouhelné briketárny

Množství použitá na výrobu paliv.

Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

Koksovny

Množství použitá v koksovnách.

Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

Hnědouhelné/rašelinové briketárny

Množství lignitu použitá na výrobu hnědouhelných briket (BKB) nebo rašeliny na výrobu rašelinových briket (PB).

Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

Plynárny

Množství použitá na výrobu plynu v plynárnách a zařízeních na zplyňování uhlí.

Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

Vysoké pece

Množství koksovatelného uhlí a/nebo bituminózního uhlí (všeobecně známého jako PCI) a koksárenského plynu transformovaného ve vysokých pecích.

Množství použitá jako palivo na vytápění a provoz vysokých pecí (např.: vysokopecní plyn) by se neměla uvádět zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

Zkapalňování uhlí

Množství paliva použitá na výrobu syntetického oleje.

Ropné rafinérie

Množství použitá na výrobu ropných produktů.

Množství použitá jako palivo na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

Jinde neuvedené – Transformace

Množství použitá na transformační činnosti jinde nezahrnuté. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.

2.2   Energetický sektor a konečná spotřeba

Energetický sektor celkem

Množství spotřebovaná energetickým průmyslem na podporu těžby (dobývání, produkce ropy a plynu) nebo zařízení s činností transformace paliv a energie. Odpovídá oddílům 05, 06, 08.92, 07.21, 09.1, 19 a 35 NACE.

Nezahrnuje množství paliv transformovaná na jinou formu energie (což by se mělo uvést v transformačním sektoru) nebo použitá na podporu provozu ropovodů, plynovodů a potrubí na přepravu uhelných kalů (která by se měla uvést v sektoru dopravy).

Zahrnuje výrobu chemických materiálů pro jaderné štěpení a jadernou fúzi a produkty těchto procesů.

Elektrárny, teplárny a výtopny

Množství spotřebovaná jako energie v elektrárnách, teplárnách a výtopnách.

Uhelné doly

Množství spotřebovaná jako energie na podporu těžby a úpravy uhlí v rámci uhelného průmyslu (odvětví těžby uhlí).

Uhlí spálené v důlních elektrárnách by se mělo vykazovat v transformačním sektoru.

Černouhelné briketárny

Množství spotřebovaná jako energie v černouhelných briketárnách.

Koksovny

Množství spotřebovaná jako energie v koksovnách.

Hnědouhelné/rašelinové briketárny

Množství použitá jako energie v zařízeních na výrobu BKP/PB.

Plynárny / zařízení na zplyňování (zplyňovací zařízení)

Množství spotřebovaná jako energie v plynárnách a v zařízeních na zplyňování (zplyňovacích zařízeních).

Vysoké pece

Množství spotřebovaná jako energie ve vysokých pecích.

Zkapalňování uhlí

Množství spotřebovaná jako energie v zařízeních na zkapalňování uhlí.

Ropné rafinérie

Množství spotřebovaná jako energie v ropných rafinériích.

Těžba ropy a plynu

Množství spotřebovaná jako palivo při těžbě ropy a plynu a v zařízeních na zpracování zemního plynu.

Nezahrnuje ztráty v potrubí (je třeba uvést jako distribuční ztráty) a množství energie použitá při provozu potrubí (je třeba uvést v sektoru dopravy).

Konečná spotřeba celkem

Definovaná (vypočítaná) jako:

Formula

Nezahrnuje dodávky pro transformaci, užití v odvětvích vyrábějících energii a distribuční ztráty.

Neenergetické užití

Energetické produkty použité jako suroviny v jednotlivých sektorech; tj. nespotřebované jako palivo nebo netransformované na jiné palivo.

2.3   Specifikace konečného užití energie

Konečná spotřeba energie

Celková spotřeba energie v průmyslu, dopravě a ostatních sektorech.

Průmysl

Týká se množství paliva spotřebovaných průmyslovým podnikem na podporu jeho primárních činností.

Na výtopny nebo teplárny se vztahují jen množství paliv spotřebovaných na výrobu tepla v samotném zařízení. Množství paliv spotřebovaných na výrobu tepla určeného na prodej a na výrobu elektřiny by se měla vykazovat v příslušném transformačním sektoru.

Hutnictví železa: oddíly 24.1, 24.2, 24.3, 24.51 a 24.52 NACE.

Chemický průmysl (včetně petrochemického)

Odvětví chemického a petrochemického průmyslu: oddíly 20 a 21 NACE.

Hutnictví neželezných kovů

Odvětví hutnictví neželezných kovů: oddíly 24.4, 24.53 a 24.54 NACE.

Výroba nekovových minerálních výrobků

Výroba skla, keramických výrobků, cementu a jiných stavebních materiálů: oddíl 23 NACE.

Dopravní zařízení

Odvětví vztahující se k zařízením používaným k dopravním účelům: oddíly 29 a 30 NACE.

Strojírenství

Výroba kovodělných výrobků, strojů a zařízení kromě dopravních zařízení: oddíly 25, 26, 27 a 28 NACE.

Těžební průmysl

Oddíly 07 (kromě 07.21), 08 (kromě 08.92) a 09.9; nezahrnuje odvětví vyrábějící energii.

Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků: oddíly 10, 11 a 12 NACE.

Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

Zahrnuje výrobu nahraných nosičů; oddíly 17 a 18 NACE.

Dřevařský a dřevozpracující průmysl (jiný než celulózy a papíru): oddíl 16 NACE.

Stavebnictví: oddíly 41, 42 a 43 NACE.

Textilní a kožedělný průmysl: oddíly 13, 14 a 15 NACE.

Jinde neuvedené – Průmysl

Spotřeba v odvětvích, která nejsou uvedena výše.

Sektor dopravy

Energie použitá ve všech přepravních činnostech bez ohledu na hospodářské odvětví, ve kterém se činnost uskutečňuje: oddíly 49, 50 a 51 NACE.

Sektor dopravy – Železniční doprava

Celková spotřeba pro využití v železniční dopravě, včetně průmyslových železnic: oddíly 49.1 a 49.2 NACE.

Sektor dopravy – Vnitrostátní plavba

Množství dodaná lodím všech vlajek, které se nepodílejí na mezinárodní plavbě (viz Mezinárodní námořní zásobníky). Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě. Oddíl 50 NACE.

Sektor dopravy – Silniční doprava

Množství použitá v silničních vozidlech.

Zahrnuje palivo použité v zemědělských vozidlech na dálnicích a maziva pro použití v silničních vozidlech.

Nezahrnuje energii užitou ve stacionárních motorech (viz Ostatní sektory), v traktorech mimo dálnice (viz Zemědělství), v silničních vozidlech pro vojenské účely (viz Ostatní sektory – Jinde neuvedené), bitumen použitý na silniční povrchy a energii užitou v motorech na stavbách (viz Stavebnictví). Oddíly 49.3 a 49.4 NACE.

Sektor dopravy – Potrubní doprava

Množství použitá jako energie na podporu a provoz potrubí přepravujících plyny, kapaliny, kaly a jiné komodity; oddíl 49.5 NACE.

Zahrnuje energii použitou pro kompresorové stanice a údržbu potrubí.

Nezahrnuje energii použitou pro distribuci zemního nebo vyrobeného plynu, horké vody nebo páry potrubím od distributora ke koncovým uživatelům (uvede se v položce „Energetický sektor“), energii použitou pro konečnou distribuci vody pro domácnosti, průmyslové, obchodní a jiné uživatele (zahrne se pod položkou „Sektor obchodu a veřejných služeb“) a ztráty, které se vyskytly během dopravy mezi distributorem a koncovými uživateli (uvede se jako distribuční ztráty).

Sektor dopravy – Mezinárodní letecká doprava

Množství leteckých paliv dodaná letadlům používaným v mezinárodní letecké dopravě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti. Část oddílu 51 NACE.

Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Sektor dopravy – Jinde neuvedené“) a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce „Ostatní sektory – Jinde neuvedené“).

Sektor dopravy – Vnitrostátní letecká doprava

Množství leteckých paliv dodaná letadlům používaným ve vnitrostátní letecké dopravě – komerční, soukromé, zemědělské atd. Část oddílu 51 NACE.

Zahrnuje palivo použité pro účely jiné než létání, například zkoušení motorů na zkušební stolici. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti.

Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Sektor dopravy – Jinde neuvedené“) a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce „Ostatní sektory – Jinde neuvedené“).

Sektor dopravy – Jinde neuvedené

Množství použitá na dopravní činnosti jinde nezahrnuté.

Zahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech a paliva použitá v přístavech pro vykladače lodí, různé typy jeřábů.

Uvede se, co je zahrnuto v této položce.

Ostatní sektory

Sektory, která nejsou výslovně uvedeny nebo nespadají pod energetiku, průmysl nebo dopravu.

Ostatní sektory – Obchod a veřejné služby

Paliva spotřebovaná podniky a úřady ve veřejném a soukromém sektoru.

Oddíly 33, 36, 37, 38, 39, 45, 46, 47, 52, 53, 55, 56, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 85, 86, 87, 88, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96 a 99 NACE.

Ostatní sektory – Domácnosti

Uvedou se paliva spotřebovaná všemi domácnostmi včetně „domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu“. Oddíly 97 a 98 NACE.

Ostatní sektory – Zemědělství/lesnictví

Paliva spotřebovaná uživateli zatříděnými jako zemědělství, myslivost a lesnictví; oddíly 01 a 02 NACE.

Ostatní sektory – Rybolov

Paliva dodaná pro vnitrozemský, pobřežní a hlubinný rybolov. Rybolov by měl zahrnovat paliva dodaná lodím všech vlajek, které doplnily palivo v dané zemi (včetně mezinárodního rybolovu), a energii použitou v odvětví rybolovu. Oddíl 03 NACE.

Ostatní sektory – Jinde neuvedené

Jsou to činnosti jinde nezahrnuté. Tato kategorie zahrnuje palivo použité pro vojenské účely v rámci veškeré mobilní a stacionární spotřeby (např. lodě, letadla, silniční vozidla a energie použitá v obytných prostorách) bez ohledu na to, zda palivo bylo dodáno armádě dané země nebo armádě jiné země. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.

3.   OSTATNÍ POJMY

Platí následující význam zkratek:

—   TML: tetramethylolovo,

—   TEL: tetraethylolovo,

—   SBP: speciální bod varu,

—   LPG: zkapalněný ropný plyn,

—   NGL: zemní plyn kapalný,

—   LNG: zkapalněný zemní plyn,

—   CNG: stlačený zemní plyn.

PŘÍLOHA B

ROČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY

Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, referenční období, četnost, lhůty a způsob předávání při ročním sběru energetických statistik.

Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.

1.   TUHÁ FOSILNÍ PALIVA A VYROBENÉ PLYNY

1.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:

Energetické produkty

Definice

1.

Antracit

Uhlí vysoké kvality určené pro využití v průmyslu a v domácnostech. Obecně obsahuje méně než 10 % těkavých látek a má vysoký obsah uhlíku (asi 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 24 000 kJ/kg, počítáno na vlhký stav, bez popele.

2.

Černé uhlí koksovatelné

Bituminózní uhlí takové kvality, která umožňuje výrobu koksu vhodného na podporu zavážky vysokých pecí. Jeho spalné teplo je vyšší než 24 000 kJ/kg, počítáno na vlhký stav, bez popele.

3.

Ostatní bituminózní uhlí

(Energetické uhlí)

Uhlí používané pro výrobu páry, zahrnuje veškeré bituminózní uhlí nezahrnuté v koksovatelném uhlí, ani v antracitu. Je charakterizováno vyšším obsahem těkavých látek, než má antracit (více než 10 %), a nižším obsahem uhlíku (méně než 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 24 000 kJ/kg, počítáno na vlhký stav, bez popele. Pokud se bituminózní uhlí použije v koksárenských pecích, mělo by se vykázat jako koksovatelné uhlí.

4.

Sub-bituminózní uhlí

Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem mezi 20 000 kJ/kg a 24 000 kJ/kg obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.

5.

Lignit

Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem nižším než 20 000 kJ/kg, obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.

6.

Brikety černouhelné

Složené palivo vyrobené z drti černého uhlí s přidáním pojiva. Vyrobené množství černouhelných briket může být proto mírně vyšší než skutečné množství uhlí spotřebované v transformačním procesu.

7.

Koks černouhelný metalurgický

Tuhý produkt získaný karbonizací uhlí, převážně koksovatelného černého uhlí, při vysoké teplotě, má nízký obsah vlhkosti a těkavých látek. Černouhelný metalurgický koks se používá zejména v hutnictví železa jako zdroj energie a jako chemický činitel. Koksový mour a slévárenský koks se zahrnují do této kategorie.

Polokoks (tuhý produkt získaný karbonizací uhlí při nízké teplotě) by se měl zahrnout do této kategorie. Polokoks se používá jako palivo v domácnostech nebo v samotném transformačním zařízení. Tato položka rovněž zahrnuje koks, koksový mour a polokoks vyrobené z lignitu.

8.

Koks černouhelný plynárenský

Vedlejší produkt černého uhlí používaný pro výrobu energoplynu v plynárnách. Černouhelný plynárenský koks se používá pro vytápění.

9.

Dehet černouhelný

Výsledek destruktivní destilace bituminózního uhlí. Černouhelný dehet je kapalný vedlejší produkt destilace uhlí pro výrobu koksu v koksovnách nebo je vyráběn z hnědého uhlí („nízkotepelný dehet“). Černouhelný dehet lze dále destilovat na různé organické produkty (např. benzen, toluen, naftalen), které by se obvykle vykázaly jako vstupní surovina pro petrochemický průmysl.

10.

BKB

(Brikety hnědouhelné)

BKB je složené palivo vyrobené z lignitu nebo sub-bituminózního uhlí, vyrobené briketováním za vysokého tlaku bez přídavku pojiva, včetně vysušené lignitové drti a prachu.

11.

Energoplyn

Zahrnuje všechny druhy plynů vyráběných ve veřejných nebo soukromých zařízeních, jejichž hlavním účelem je výroba, doprava a distribuce plynu. Zahrnuje plyn vyrobený karbonizací (včetně plynu vyrobeného v koksovnách a převedeného na energoplyn), úplným zplyňováním s obohacením nebo bez obohacení ropnými produkty (LPG, topný olej nízkosirný a vysokosirný atd.) a přetvořením a jednoduchým smísením plynů nebo vzduchu, uvedený v řádkách „Z ostatních zdrojů“. V rubrice „Transformační sektor“ uveďte množství energoplynu převedeného na smíšený zemní plyn, který bude distribuován a spotřebován v rozvodné síti zemního plynu.

Výroba ostatních plynů ze zplyňování uhlí (tj. koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí) by se měla vykazovat ve sloupcích týkajících se těchto plynů a nikoliv jako produkce energoplynu. Plyny ze zplyňování uhlí převedené do plynáren by se měly vykazovat (ve vlastním sloupci) v transformačním sektoru pod položkou „Plynárny“. Celkové množství energoplynu, který je výsledkem převodu ostatních plynů ze zplyňování uhlí, by se mělo objevit v rubrice energoplynu.

12.

Koksárenský plyn

Získávaný jako vedlejší produkt výroby černouhelného metalurgického koksu pro hutnictví železa.

13.

Vysokopecní kychtový plyn

Produkovaný během spalování uhlí ve vysokých pecích v hutnictví železa. Získává a používá se jako palivo částečně v daném zařízení a částečně při jiných procesech v ocelářském průmyslu nebo v elektrárnách vybavených k jeho spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno ve spalném teple.

14.

Ostatní získávané plyny

Vedlejší produkt při výrobě oceli v pecích kyslíkovým způsobem, získává se při výstupu z pece. Tyto plyny jsou rovněž známé jako konvertorový plyn, plyn LD nebo plyn BOS. Množství rekuperovaného paliva by mělo být vykázáno ve spalném teple. Rovněž jsou zahrnuty nespecifikované vyrobené plyny výše neuvedené, jako jsou hořlavé plyny tuhého uhlíkatého původu získávané při výrobních a chemických procesech jinde neuvedené.

15.

Rašelina

Hořlavý měkký, porézní nebo stlačený sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vody (až 90 % v surovém stavu), lehce řezatelný, světle až tmavohnědé barvy. Rašelina použitá pro jiné než energetické účely se nezahrnuje.

Touto definicí není dotčena definice obnovitelných zdrojů energie uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (1) ani pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.

16.

Rašelinové produkty

Produkty, jako jsou rašelinové brikety, získané přímo nebo nepřímo z rašelinových drnů nebo mleté rašeliny.

17.

Ropná břidlice a ropné písky

Ropná břidlice a ropné písky jsou sedimentární horniny, které obsahují organické látky ve formě kerogenu. Kerogen je voskovitá látka s vysokým obsahem uhlovodíků považovaná za prekurzor ropy. Ropnou břidlici lze spalovat přímo nebo z ní tepelným zpracováním extrahovat ropu ze živičné břidlice. Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat v ročním dotazníku o ropě v kategorii „Jiné uhlovodíky“.

1.2   Seznam agregátů

Následující seznam agregátů se vykazuje za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě, pokud není uvedeno jinak.

Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.

1.2.1   Dodavatelský sektor a transformační sektor

1.   Produkce

1.1   Z toho: Hlubinná těžba

Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit.

1.2   Z toho: Povrchová těžba

Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit.

2.   Z ostatních zdrojů

Sestává ze dvou složek:

regenerované kaly, meziprodukty a ostatní uhelné produkty nízké kvality, které nelze třídit podle typu uhlí. Zahrnuje uhlí získané z hald a ostatních odpadních sběrných nádrží,

dodávky paliva, jehož výroba je zahrnutá v ostatních palivo-energetických bilancích, ale jehož spotřeba se uvede v energetické bilanci uhlí.

2.1   Z toho: Z ropných produktů

Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí, lignit, rašelinu, rašelinové produkty a ropnou břidlici a ropné písky.

Např.: přidání ropného koksu do koksovatelného uhlí pro koksovny.

2.2   Z toho: Ze zemního plynu

Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí, lignit, rašelinu, rašelinové produkty a ropnou břidlici a ropné písky.

Např.: přidání zemního plynu do energoplynu pro přímou konečnou spotřebu.

2.3   Z toho: Z obnovitelných zdrojů

Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí, lignit, rašelinu, rašelinové produkty a ropnou břidlici a ropné písky.

Např.: průmyslový odpad jako pojivo při výrobě černouhelných briket.

3.   Dovoz

4.   Vývoz

5.   Mezinárodní námořní zásobníky

6.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

7.   Hrubá spotřeba

8.   Statistické rozdíly

9.   Transformační sektor celkem

Množství paliv použitá při primární nebo sekundární přeměně energie (např. uhlí na elektřinu, koksárenského plynu na elektřinu) nebo použitá při transformaci na odvozené energetické produkty (např.: koksovatelného uhlí na koks).

9.1   Z toho: Veřejné elektrárny

9.2   Z toho: Veřejné teplárny

9.3   Z toho: Veřejné výtopny

9.4   Z toho: Závodní elektrárny

9.5   Z toho: Závodní teplárny

9.6   Z toho: Závodní výtopny

9.7   Z toho: Černouhelné briketárny

9.8   Z toho: Koksovny

9.9   Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny

9.10   Z toho: Plynárny

9.11   Z toho: Vysoké pece

Množství koksovatelného uhlí a/nebo bituminózního uhlí (všeobecně známého jako PCI) a koksárenského plynu transformovaného ve vysokých pecích. Množství použité jako palivo pro vytápění a provoz vysokých pecí (např.: vysokopecní plyn) by se nemělo uvádět v transformačním sektoru, ale mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

9.12   Z toho: Zkapalňování uhlí

Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat podle kapitoly 4 této přílohy.

9.13   Z toho: Pro smíšený zemní plyn

Množství energoplynu smíšeného se zemním plynem.

9.14   Z toho: Jinde neuvedené – Transformace

1.2.2   Energetický sektor

1.   Energetický sektor celkem

1.1   Z toho: Elektrárny, teplárny a výtopny

1.2   Z toho: Uhelné doly

1.3   Z toho: Černouhelné briketárny

1.4   Z toho: Koksovny

1.5   Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny

1.6   Z toho: Plynárny

1.7   Z toho: Vysoké pece

1.8   Z toho: Ropné rafinérie

1.9   Z toho: Zkapalňování uhlí

1.10   Z toho: Jinde neuvedené – Energie

2.   Distribuční ztráty

Ztráty vzniklé v důsledku dopravy a distribuce, jakož i hoření vyrobených plynů bez využití.

3.   Konečná spotřeba celkem

4.   Neenergetické užití celkem

4.1   Z toho: Průmysl, transformační sektor a energetický sektor

Neenergetické užití ve všech průmyslových, transformačních a energetických subsektorech, např. uhlí užité pro výrobu methanolu nebo amoniaku.

4.1.1   Z 4.1, z toho: V petrochemickém průmyslu

Neenergetické užití, např. uhlí použité jako vstupní surovina pro výrobu hnojiv a jako vstupní surovina pro ostatní petrochemické produkty.

4.2   Z toho: Sektor dopravy

Neenergetické užití ve všech odvětvích dopravy.

4.3   Z toho: Ostatní sektory

Neenergetické užití v obchodu a veřejných službách, domácnostech, zemědělství a v ostatních jinde neuvedených.

1.2.3   Specifikace konečného užití energie

1.   Konečná spotřeba energie

2.   Průmysl

2.1   Z toho: Hutnictví železa

2.2   Z toho: Chemický a petrochemický průmysl

2.3   Z toho: Hutnictví neželezných kovů

2.4   Z toho: Výroba nekovových minerálních výrobků

2.5   Z toho: Dopravní zařízení

2.6   Z toho: Strojírenství

2.7   Z toho: Těžební průmysl

2.8   Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

2.9   Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

2.10   Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl

2.11   Z toho: Stavebnictví

2.12   Z toho: Textilní a kožedělný průmysl

2.13   Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl

3.   Sektor dopravy

3.1   Z toho: Železniční

3.2   Z toho: Vnitrostátní plavba

3.3   Z toho: Jinde neuvedené – Doprava

4.   Ostatní sektory

4.1   Z toho: Obchod a veřejné služby

4.2   Z toho: Domácnosti

4.3   Z toho: Zemědělství/Lesnictví

4.4   Z toho: Rybolov

4.5   Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní

1.2.4   Dovoz a vývoz

Dovoz podle země původu a vývoz podle země určení.

Vztahuje se na antracit, černé uhlí koksovatelné, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí, lignit, černouhelné brikety, koks černouhelný metalurgický, černouhelný dehet, hnědouhelné brikety, rašelinu, rašelinové produkty a ropnou břidlici a ropné písky.

1.3   Výhřevnost

Vztahuje se na antracit, černé uhlí koksovatelné, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí, lignit, černouhelné brikety, koks černouhelný metalurgický, koks černouhelný plynárenský, černouhelný dehet, hnědouhelné brikety, rašelinu, rašelinové produkty, ropnou břidlici a ropné písky.

Vykáží se jak spalné teplo, tak výhřevnost za následující hlavní agregáty:

1.   Produkce

2.   Dovoz

3.   Vývoz

4.   Použité v koksovnách

5.   Použité ve vysokých pecích

6.   Použité ve veřejných elektrárnách, teplárnách a výtopnách

7.   Použité v průmyslu

8.   Pro ostatní účely

1.4   Jednotky měření

1.

Energetická množství

103 tun

Výjimka: pro plyny (energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn, ostatní získávané plyny) se měření uskutečňuje přímo v energetickém obsahu a jednotka, která se použije, je proto TJ (založená na spalném teple).

2.

Výhřevnost

MJ/tuna

1.5   Výjimky

Nepoužijí se.

2.   ZEMNÍ PLYN

2.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tento sběr údajů se týká zemního plynu, který zahrnuje plyny vyskytující se v podzemních ložiskách, buď zkapalněné nebo plynné, sestávající zejména z methanu.

Zahrnuje jak „nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský) pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě a „doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový) produkovaný se surovou ropou, tak rovněž methan získávaný z uhelných dolů (důlní plyn) nebo z uhelných ložisek (plyn z uhelných ložisek).

Nezahrnuje plyny vytvořené anaerobní digescí biomasy (například komunální nebo splaškový plyn) ani energoplyn.

2.2   Seznam agregátů

Následující seznam agregátů se vykazuje za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě, pokud není uvedeno jinak.

2.2.1   Dodavatelský sektor a transformační sektor

Uvedou se množství vyjádřená jak v objemových, tak energetických jednotkách, včetně spalného tepla a výhřevnosti, za následující agregáty:

1.   Domácí produkce

Veškerá suchá tržní produkce v rámci vnitrostátních hranic, včetně pobřežní produkce. Produkce se měří po čištění a extrakci NGL a síry.

Nezahrnuje těžební ztráty a množství opětovně vstřikovaná, vypouštěná do atmosféry nebo spalovaná bez využití.

Zahrnuje množství použité v rámci odvětví zemního plynu; při těžbě plynu, v soustavách plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních.

1.1   Z toho: „Doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový)

Zemní plyn produkovaný ve spojení se surovou ropou.

1.2   Z toho: „Nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský)

Zemní plyn pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě.

1.3   Z toho: Důlní plyn

Methan produkovaný v uhelných dolech nebo z uhelných ložisek, odvedený na povrch a spotřebovaný v šachtách nebo přenášený plynovodem ke spotřebitelům.

2.   Z ostatních zdrojů

Paliva, která jsou smíchána se zemním plynem a spotřebovávají se jako směs.

2.1   Z toho: Z ropných produktů

LPG pro zušlechtění, např. tepelného obsahu.

2.2   Z toho: Z uhlí

Vyrobený plyn pro smíchání se zemním plynem

2.3   Z toho: Z obnovitelných zdrojů

Bioplyn pro smíchání se zemním plynem

3.   Dovoz

4.   Vývoz

5.   Mezinárodní námořní zásobníky

6.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

7.   Hrubá spotřeba

8.   Statistické rozdíly

Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.

9.   Vytěžitelný plyn: počáteční a konečné zásoby

Množství plynu k dispozici pro dodávky během každého vstupního-výstupního cyklu. Jedná se o vytěžitelný zemní plyn skladovaný ve speciálních skladovacích zařízeních (vyčerpaná plynová nebo ropná pole, vodonosné vrstvy, vytěžené solné prostory, smíšené kaverny nebo jiné) a také skladování zkapalněného zemního plynu. Neměl by se zahrnovat pracovní polštář.

Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.

10.   Plyn vypouštěný do atmosféry

Objem plynu uvolněného do vzduchu v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu.

Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.

11.   Plyn spalovaný bez využití

Objem plynu spáleného bez využití v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu.

Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.

12.   Transformační sektor celkem

Množství paliv použitých při primární nebo sekundární přeměně energie (např. zemní plyn na elektřinu) nebo použitých při transformaci na odvozené energetické produkty (např. zemní plyn na methanol).

12.1   Z toho: Veřejné elektrárny

12.2   Z toho: Závodní elektrárny

12.3   Z toho: Veřejné teplárny

12.4   Z toho: Závodní teplárny

12.5   Z toho: Veřejné výtopny

12.6   Z toho: Závodní výtopny

12.7   Z toho: Plynárny

12.8   Z toho: Koksovny

12.9   Z toho: Vysoké pece

12.10   Z toho: Plyn na kapaliny

Množství zemního plynu použitého jako vstupní surovina pro přeměnu na kapaliny, např. množství paliva vstupujícího do procesu výroby methanolu pro transformaci na methanol.

12.11   Z toho: Neuvedené – Transformace

2.2.2   Energetický sektor

1.   Energetický sektor celkem

1.1   Z toho: Uhelné doly

1.2   Z toho: Těžba ropy a plynu

1.3   Z toho: Vstupy do ropných rafinérií

1.4   Z toho: Koksovny

1.5   Z toho: Vysoké pece

1.6   Z toho: Plynárny

1.7   Z toho: Elektrárny, teplárny a výtopny

1.8   Z toho: Zkapalňování (LNG) nebo zplyňování

1.9   Z toho: Plyn na kapaliny

1.10   Z toho: Jinde neuvedené – Energie

2.   Ztráty při distribuci a dopravě

2.2.3   Specifikace konečného užití energie

Spotřeba zemního plynu se vykazuje zvlášť za energetické užití a (je-li to třeba) za neenergetické užití za všechny následující agregáty:

1.   Konečná spotřeba celkem

Konečná energetická spotřeba a neenergetické užití se uvede zvlášť v této položce.

2.   Sektor dopravy

2.1   Z toho: Silniční doprava

Zahrnuje jak CNG, tak bioplyn.

2.1.1   Z toho: Frakce bioplynu v silniční dopravě.

2.2   Z toho: Potrubní doprava

2.3   Z toho: Jinde neuvedené – Doprava

3.   Průmysl

3.1   Z toho: Hutnictví železa

3.2   Z toho: Chemický a petrochemický průmysl

3.3   Z toho: Hutnictví neželezných kovů

3.4   Z toho: Výroba nekovových minerálních výrobků

3.5   Z toho: Dopravní zařízení

3.6   Z toho: Strojírenství

3.7   Z toho: Těžební průmysl

3.8   Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

3.9   Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

3.10   Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl

3.11   Z toho: Stavebnictví

3.12   Z toho: Textilní a kožedělný průmysl

3.13   Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl

4.   Ostatní sektory

4.1   Z toho: Obchod a veřejné služby

4.2   Z toho: Domácnosti

4.3   Z toho: Zemědělství/Lesnictví

4.4   Z toho: Rybolov

4.5   Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní

2.2.4   Dovoz a vývoz

Uvede se jak množství zemního plynu celkem, tak jeho příslušná část LNG, podle země původu u dovozu a podle země určení u vývozu.

2.2.5   Skladovací kapacity plynu

1.   Název

Název místa skladovacího zařízení.

2.   Typ

Typ skladování, jako je vyčerpané plynové pole, solná kaverna atd.

3.   Provozní kapacita

Celková skladovací kapacita plynu bez pracovního polštáře. Pracovní polštář je celkový objem plynu, který musí být trvalou zásobou pro udržení přiměřeného tlaku v podzemních skladovacích nádržích a výtlaku po celý výstupní cyklus.

4.   Špičkový výkon

Maximální míra, při které může být plyn čerpán z příslušného skladovacího prostoru; odpovídá maximální použitelné kapacitě.

2.3   Jednotky měření

1.

Energetická množství

Pokud není uvedeno jinak, uvádějí se množství zemního plynu podle energetického obsahu, tj. v TJ na základě spalného tepla.

Pokud se požadují fyzická množství, jednotka se uvádí v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101,325 kPa).

2.

Výhřevnost

kJ/m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101,325 kPa).

3.

Provozní skladovací kapacita

106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101,325 kPa).

4.

Špičkový výkon

106 m3/den za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 °C, 101,325 kPa).

2.4   Výjimky

Nepoužijí se.

3.   ELEKTŘINA A TEPLO

3.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola pokrývá teplo a elektřinu.

3.2   Seznam agregátů

Následující seznam agregátů se vykazuje za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě, pokud není uvedeno jinak.

Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této kapitole. Definice a jednotky zmíněné v kapitolách 1, 2, 4 a 5 se vztahují na energetické produkty, které patří mezi tuhá paliva a vyrobené plyny, zemní plyn, ropu a ropné produkty, a na obnovitelné zdroje energie a energii z odpadu.

3.2.1   Dodavatelský sektor a transformační sektor

Následující zvláštní definice se vztahují na agregáty za elektřinu a teplo v této kapitole:

—   Hrubá výroba elektřiny: součet výroby elektrické energie všech generátorů (včetně přečerpávacích vodních elektráren) měřené na výstupních svorkách hlavních transformátorů.

—   Hrubá výroba tepla: celkové teplo vyrobené danými instalacemi, zahrnuje teplo použité pomocnými zařízeními, které využívají horké kapaliny (vytápění vnitřních prostor, vytápění tekutým palivem atd.) a ztráty v zařízeních / tepelné výměníkové síti, stejně tak jako teplo z chemických procesů použité jako primární forma energie.

—   Čistá výroba elektřiny: hrubá výroba elektřiny bez elektrické energie absorbované pomocnými výrobními provozy a ztráty v hlavních generátorových transformátorech.

—   Čistá výroba tepla: teplo dodávané do rozvodné soustavy určené měřením výstupních a zpětných toků.

Agregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují zvlášť za výrobce s hlavní činností a za závodní výrobce. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje hrubá a čistá výroba elektřiny a tepla zvlášť za elektrárny, za teplárny a za výtopny vždy, je-li to třeba, pro následující agregáty:

1.   Celková výroba

1.1   Z toho: Jaderná

1.2   Z toho: Vodní

1.2.1   Z toho: Část vodní energie vyráběná v přečerpávacích vodních elektrárnách

1.3   Z toho: Geotermální

1.4   Z toho: Solární

1.5   Z toho: Přílivová, vlnová, oceánská

1.6   Z toho: Větrná

1.7   Z toho: Paliva

Paliva schopná vznícení nebo hoření, tj. reakcí s kyslíkem produkují výrazný nárůst teploty, a spalovaná přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla.

1.8   Z toho: Tepelná čerpadla

Tepelný výkon z tepelných čerpadel jen tam, kde se teplo prodává třetím stranám (tj. v případech, kde k výrobě dochází v transformačním sektoru).

1.9   Z toho: Elektrické kotle

Množství tepla z elektrických kotlů, pokud se výkon prodává třetím stranám.

1.10   Z toho: Teplo z chemických procesů

Teplo pocházející z procesů bez vstupní energie, jako je chemická reakce.

Nezahrnuje odpadní teplo pocházející z energetických procesů, které by se mělo uvést jako teplo vyráběné z příslušného paliva.

1.11   Z toho: Z ostatních zdrojů (specifikujte prosím)

Agregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují za celek, za elektřinu a teplo zvlášť vždy, je-li třeba je takto vykazovat. U prvních tří agregátů v následující tabulce by se množství měla vypočítat z hodnot vykázaných podle předchozí tabulky a být s nimi v souladu.

1.   Hrubá výroba celkem

2.   Vlastní použití v zařízení

3.   Čistá výroba celkem

4.   Dovoz

Viz též vysvětlivka č. 5 „Vývoz“.

5.   Vývoz

Množství elektřiny se považují za dovezená nebo vyvezená, překročila-li politické hranice země, ať už byla nebo nebyla celně odbavena. Pokud je elektřina přepravována přes území země, mělo by být toto množství vykázáno jako dovoz i jako vývoz.

6.   Použité v tepelných čerpadlech

7.   Použité v elektrických parních kotlích

8.   Použité v přečerpávacích vodních elektrárnách

9.   Použité při výrobě elektřiny

10.   Energie dodaná do sítě

U elektřiny: úhrn čisté výroby elektrické energie dodané všemi elektrárnami v zemi, snížený o množství současně použité pro tepelná čerpadla, elektricky poháněné parní kotle, čerpání a snížený nebo zvýšený o vývoz do zahraniční nebo dovoz ze zahraničí.

U tepla: úhrn čisté výroby tepla na prodej všemi zařízeními v zemi, snížený o teplo použité pro výrobu elektřiny a snížený nebo zvýšený o vývoz do zahraničí nebo dovoz ze zahraničí.

11.   Přenosové a distribuční ztráty

Všechny ztráty v důsledku dopravy a distribuce elektrické energie a tepla.

U elektřiny se zahrnují ztráty v transformátorech, které nejsou považovány za nedílnou součást elektráren.

12.   Hrubá spotřeba (vypočítaná)

13.   Statistické rozdíly

14.   Hrubá spotřeba (zjištěná)

Vyrobenou elektřinu, prodané teplo a použitá množství paliv včetně jejich příslušné celkové energie z paliv uvedených v následující tabulce se vykazují zvlášť za výrobce s hlavní činností a za závodní výrobce. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje tato výroba elektřiny a tepla zvlášť za elektrárny, za teplárny a za výtopny vždy, je-li to třeba:

1.   Tuhá paliva a vyrobené plyny

1.1   Antracit

1.2   Černé uhlí koksovatelné

1.3   Ostatní bituminózní uhlí

1.4   Sub-bituminózní uhlí

1.5   Lignit

1.6   Rašelina

1.7   Brikety černouhelné

1.8   Koks černouhelný metalurgický

1.9   Koks černouhelný plynárenský

1.10   Dehet černouhelný

1.11   BKB (brikety hnědouhelné)

1.12   Energoplyn

1.13   Koksárenský plyn

1.14   Vysokopecní kychtový plyn

1.15   Ostatní získávané plyny

1.16   Rašelinové produkty

1.17   Ropná břidlice a ropné písky

2.   Ropa a ropné produkty

2.1   Surová ropa

2.2   NGL

2.3   Rafinérský plyn

2.4   LPG

2.5   Primární benzin (naphtha)

2.6   Tryskové palivo petrolejového typu

2.7   Ostatní petrolej

2.8   Plynový olej / motorová nafta (destilovaný topný olej)

2.9   Těžký topný olej

2.10   Bitumen (rovněž Orimulsion)

2.11   Ropný koks

2.12   Ostatní ropné produkty

3.   Zemní plyn

4.   Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu

4.1   Průmyslový odpad (neobnovitelný)

4.2   Komunální odpad (obnovitelný)

4.3   Komunální odpad (neobnovitelný)

4.4   Pevné biosložky

4.5   Bioplyny

4.6   Biosložky do motorové nafty

4.7   Ostatní kapalné biosložky

3.2.2   Spotřeba elektřiny a tepla v energetickém sektoru

1.   Energetický sektor celkem

Nezahrnuje vlastní použití v zařízení, použité pro přečerpávací vodní elektrárny, tepelná čerpadla a elektrické kotle.

1.1   Z toho: Uhelné doly

1.2   Z toho: Těžba ropy a plynu

1.3   Z toho: Černouhelné briketárny

1.4   Z toho: Koksovny

1.5   Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny

1.6   Z toho: Plynárny

1.7   Z toho: Vysoké pece

1.8   Z toho: Ropné rafinérie

1.9   Z toho: Jaderný průmysl

1.10   Z toho: Zařízení na zkapalňování uhlí

1.11   Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) / Zařízení na zpětné odpařování

1.12   Z toho: Zařízení na zplyňování (bioplyn)

1.13   Z toho: Plyn na kapaliny

1.14   Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí

1.15   Z toho: Jinde neuvedené – Energie

3.2.3   Specifikace konečného užití energie

1.   Průmysl

1.1   Z toho: Hutnictví železa

1.2   Z toho: Chemický a petrochemický průmysl

1.3   Z toho: Hutnictví neželezných kovů

1.4   Z toho: Výroba nekovových minerálních výrobků

1.5   Z toho: Dopravní zařízení

1.6   Z toho: Strojírenství

1.7   Z toho: Těžební průmysl

1.8   Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

1.9   Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

1.10   Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl

1.11   Z toho: Stavebnictví

1.12   Z toho: Textilní a kožedělný průmysl

1.13   Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl

2.   Sektor dopravy

2.1   Z toho: Železniční

2.2   Z toho: Potrubní doprava

2.3   Z toho: Silniční

2.4   Z toho: Jinde neuvedené – Doprava

3.   Domácnosti

4.   Obchod a veřejné služby

5.   Zemědělství/Lesnictví

6.   Rybolov

7.   Jinde neuvedené – Ostatní

3.2.4   Dovoz a vývoz

Dovoz a vývoz energetických množství elektřiny a tepla podle země.

3.2.5   Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců

Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců elektřiny a závodních výrobců tepla se vykazuje zvlášť za teplárny, elektrárny a výtopny u následujících zařízení nebo činností:

1.   Energetický sektor celkem

1.1   Z toho: Uhelné doly

1.2   Z toho: Těžba ropy a plynu

1.3   Z toho: Černouhelné briketárny

1.4   Z toho: Koksovny

1.5   Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny

1.6   Z toho: Plynárny

1.7   Z toho: Vysoké pece

1.8   Z toho: Ropné rafinérie

1.9   Z toho: Zařízení na zkapalňování uhlí

1.10   Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) / Zařízení na zpětné odpařování

1.11   Z toho: Zařízení na zplyňování (bioplyn)

1.12   Z toho: Plyn na kapaliny

1.13   Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí

1.14   Z toho: Jinde neuvedené – Energie

2.   Sektor dopravy

2.1   Z toho: Železniční

2.2   Z toho: Potrubní doprava

2.3   Z toho: Silniční

2.4   Z toho: Jinde neuvedené – Doprava

3.   Všechny ostatní sektory: shodné se seznamem agregátů u „3.2.3 Specifikace konečného užití energie“.

3.3   Strukturální údaje o výrobě elektřiny a tepla

3.3.1   Čistý maximální elektrický výkon a špičkové zatížení

Výkon by měl být vykázán ke dni 31. prosince příslušného vykazovaného roku.

Zahrnuje elektrický výkon elektráren i tepláren.

Čistý maximální elektrický výkon je součet čistých maximálních výkonů všech stanic, které jsou zohledňovány jednotlivě po celou dobu daného období provozu. Obdobím provozu se pro současné účely rozumí nepřetržitý provoz: v praxi 15 nebo více hodin denně. Čistý maximální výkon je maximální výkon považovaný za výlučně činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu elektrárny na výstupu do sítě. Špičkové zatížení je definováno jako nejvyšší hodnota výkonu absorbovaného nebo dodávaného sítí nebo kombinací sítí v zemi.

Čistý maximální elektrický výkon musí být uveden jak za výrobce s hlavní činností, tak za závodní výrobce:

1.   Celkem

2.   Jaderná

3.   Vodní

3.1   Z toho: Kombinované elektrárny

3.2   Z toho: Čistě přečerpávací vodní elektrárny

4.   Geotermální

5.   Solární fotovoltaická

6.   Solární termální

7.   Přílivová, vlnová, oceánská

8.   Větrná

9.   Paliva

9.1   Z toho: Pára

9.2   Z toho: Vnitřní spalování

9.3   Z toho: Plynová turbína

9.4   Z toho: Kombinovaný cyklus

9.5   Z toho: Ostatní

Je nutné specifikovat, pokud se vykazuje.

Následující informace o špičkovém zatížení musí být uvedeny pro síť:

10.   Špičkové zatížení

11.   Dosažitelný výkon v době špičky

12.   Datum a čas výskytu špičkového zatížení

3.3.2   Čistý maximální elektrický výkon paliv

Čistý maximální elektrický výkon paliv se musí uvést jak za výrobce s hlavní činností a závodní výrobce, tak zvlášť za každý typ jednotky na jeden druh paliva nebo jednotky na více druhů paliva, které jsou zmíněné v následující tabulce. Je třeba označit, jaký typ se použil jako primární palivo, a alternativní paliva je třeba přidat u všech případů jednotek na více druhů paliva.

1.   Jednotky na jeden druh paliva:

1.1   Na uhlí nebo uhelné produkty

Zahrnuje kapacity na spalování koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí.

1.2   Na kapalná paliva

Zahrnuje kapacity na spalování rafinérského plynu.

1.3   Na zemní plyn

Zahrnuje kapacity na spalování energoplynu.

1.4   Na rašelinu

1.5   Na obnovitelná paliva a odpady

2.   Jednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná

3.   Jednotky na více druhů paliva, tuhá paliva a zemní plyn

4.   Jednotky na více druhů paliva, kapalná paliva a zemní plyn

5.   Jednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná paliva a zemní plyn

Systémy na více druhů paliva zahrnují pouze jednotky, které dokáží spalovat více než jeden druh paliva nepřetržitě. Stanice, které mají oddělené jednotky, které používají různá paliva, by se měly rozdělit do příslušných kategorií jednotek na jeden druh paliva.

3.4   Údaje o jaderné energii

Musí se vykázat tyto údaje týkající se využívání jaderné energie pro civilní účely:

1.

Obohacovací kapacita

Roční kapacita separační práce provozovaných zařízení na obohacování (separace izotopů uranu).

2.

Kapacita výroby čerstvých palivových článků

Roční výrobní kapacita zařízení na výrobu paliv. Nezahrnují se zařízení na výrobu paliva MOX.

3.

Výrobní kapacita zařízení na výrobu paliva MOX

Roční výrobní kapacita zařízení na výrobu paliva MOX. Palivo MOX obsahuje směs plutonia a uranu (MOX – směsný oxid).

4.

Výroba čerstvých palivových článků

Výroba hotových čerstvých palivových článků v zařízeních na výrobu jaderného paliva. Nezahrnují se palivové tyče ani jiné dílčí výrobky. Rovněž se nezahrnují výrobní zařízení na výrobu paliva MOX.

5.

Výroba palivových článků MOX

Výroba hotových čerstvých palivových článků v zařízeních na výrobu paliva MOX. Nezahrnují se palivové tyče ani jiné dílčí výrobky.

6.

Výroba tepla z jaderné energie

Celkové množství tepla vyrobeného jadernými reaktory pro výrobu elektřiny nebo pro jiné užitečné využití tepla.

7.

Roční průměrné vyhoření definitivně vyňatých ozářených palivových článků

Vypočítaný průměr vyhoření palivových článků, které byly definitivně vyňaty z jaderných reaktorů během příslušného referenčního roku. Nezahrnují se palivové články, které byly vyňaty dočasně a pravděpodobně budou později opět vsazeny.

8.

Výroba uranu a plutonia v zařízeních na přepracování

Uran a plutonium vyrobené během referenčního roku v zařízeních na přepracování.

9.

Kapacita (uran a plutonium) zařízení na přepracování

Roční kapacita na přepracování uranu a plutonia.

3.5   Jednotky měření

1.

Energetická množství

Elektřina: GWh

Teplo: TJ

Tuhá paliva a vyrobené plyny: použijí se jednotky měření z kapitoly 1 této přílohy.

Zemní plyn: použijí se jednotky měření z kapitoly 2 této přílohy.

Ropa a ropné produkty: použijí se jednotky měření z kapitoly 4 této přílohy.

Obnovitelná paliva a odpad: použijí se jednotky měření z kapitoly 5 této přílohy.

Uran a plutonium: tTK (tuny těžkých kovů).

2.

Výkon

Elektrický instalovaný výkon: MWe

Tepelný instalovaný výkon: MWt

Obohacovací kapacita (separace izotopů uranu): tJSP (tuny jednotek separační práce).

Kapacita výroby jaderných palivových článků: tTK (tuny těžkých kovů).

3.6   Výjimky

Francie má povolenu výjimku ohledně vykazování agregátů týkajících se tepla. Tato výjimka pozbude platnosti, jakmile bude Francie schopna toto vykazování provádět, a v každém případě do 4 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

4.   ROPA A ROPNÉ PRODUKTY

4.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:

Energetické produkty

Definice

1.

Surová ropa

Surová ropa je minerální olej přírodního původu, který obsahuje směs uhlovodíků a přidružených nečistot, jako je síra. Vyskytuje se v kapalné fázi za normální atmosférické teploty a tlaku a jeho fyzikální vlastnosti (hustota, viskozita atd.) se značně mění. Tato kategorie zahrnuje plynové ložiskové kondenzáty získané z „doprovodného“ (zemní plyn naftový) a „nedoprovodného“ plynu (zemní plyn karbonský), kde se smíchává s komerčním tokem surové ropy z vrtů.

2.

NGL

NGL jsou kapalné nebo zkapalněné uhlovodíky získané ze zemního plynu v dělicích zařízeních nebo zařízeních na zpracování plynu. Kapalné podíly zemního plynu zahrnují ethan, propan, butan (normální a iso), (iso)pentan a vyšší pentany (někdy nazývané gazolin nebo přírodní benzin).

3.

Rafinérské poloprodukty

Rafinérský poloprodukt je výchozí produkt ze zpracované ropy určený k dalšímu zpracování (např. primární ropný olej nebo vakuový plynový olej) kromě míchání. Dalším zpracováním se přemění na jednu nebo více složek a/nebo hotové produkty. Tato definice rovněž zahrnuje látky vracené z petrochemického průmyslu do rafinérského průmyslu (např. pyrolitický benzin, C4 frakce, frakce plynového a topného oleje).

4.

Aditiva/oxygenáty

Aditiva jsou neuhlovodíkové sloučeniny přidávané do konečného produktu nebo s ním smíchané, aby se upravily vlastnosti paliv (oktan, cetan, vlastnosti za studena atd.):

oxygenáty, jako například alkoholy (methanol, ethanol), ethery (jako např. MTBE (methyltercbutylether), ETBE (ethyltercbutylether), TAME (terciární amyl methyl ether)),

estery (např. řepkového oleje nebo dimethylester atd.),

chemické sloučeniny (jako TML, TEL a detergenty).

Poznámka: Množství aditiv/oxygenátů (alkoholů, etherů, esterů a jiných chemických sloučenin) uvedených v této kategorii by se měla vztahovat na množství určená ke smíchání s palivy nebo pro použití jako palivo.

4.1

Z toho: Biosložky

Biosložky do motorového benzinu a nafty. Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu.

Množství kapalných biosložek vykazovaných v této kategorii se vztahuje na biosložky a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají.

Nezahrnuje celý obchod biosložkami, které nebyly smíchány s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); tyto by se měly vykázat podle kapitoly 5. Biosložky obchodované jako součást dopravních pohonných hmot by se měly vykázat v příslušném produktu s vyznačením podílu biosložky.

5.

Jiné uhlovodíky

Syntetická surová ropa z dehtových písků, ropné břidlice atd., tekuté produkty ze zkapalňování uhlí (viz kapitola 1), tekuté produkty z přeměny zemního plynu na benzin (viz kapitola 2), hydrogenované a emulgované oleje (např. Orimulsion).

Nezahrnuje produkci ropné břidlice, pro které platí kapitola 1.

Produkce břidličné ropy (druhotný produkt) se vykazuje jako „Z ostatních zdrojů“ v kategorii „Jiné uhlovodíky“.

6.

Rafinérský plyn (nezkapalněný)

Rafinérský plyn zahrnuje směs nekondenzovatelných plynů složených zejména z vodíku, methanu, ethanu a olefinů získaných během destilace surové ropy nebo zpracováním ropných produktů (např. krakování) v rafinériích. Jsou zde zahrnuty také plyny vrácené z petrochemického průmyslu.

7.

Ethan

Přírodní plynný uhlovodík s nerozvětveným řetězcem (C2H6) extrahovaný ze zemního plynu a toku rafinérských plynů.

8.

LPG

LPG jsou lehké nasycené parafinické uhlovodíky pocházející z rafinérských procesů, stabilizace surové ropy a zpracovávání zemního plynu. Obsahují zejména propan (C3H8) a butan (C4Hl0) nebo jejich kombinaci. Rovněž by mohly zahrnovat propylen, butylen, isopropylen a isobutylen. LPG se zkapalňuje pod tlakem pro dopravní a skladovací účely.

9.

Primární benzin (naphtha)

Naphtha je poloprodukt určený pro petrochemický průmysl (např. výroba ethylenu nebo aromatických látek) nebo pro výrobu benzinu reformováním nebo isomerací v rámci rafinérie.

Naphtha představuje materiál s destilačním rozmezím 30 °C až 210 °C či částí tohoto rozmezí.

10.

Motorový benzin

Motorový benzin sestává ze směsi lehkých uhlovodíků destilujících mezi 35 °C a 215 °C. Používá se jako palivo pro pozemní vznětové motory. Motorový benzin může obsahovat aditiva, oxygenáty a činidla zlepšující oktanové číslo, včetně sloučenin olova jako např. TEL a TML.

Zahrnuje mísicí složky motorového benzinu (kromě aditiv/oxygenátů), např. alkyláty, isomeráty, reformáty, štěpený benzin určený pro použití jako hotový motorový benzin.

10.1

Z toho: Biosložky do motorového benzinu

Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu.

11.

Letecký benzin

Motorový benzin připravený zejména pro letecké pístové motory s oktanovým číslem vhodným pro daný motor, s bodem tuhnutí –60 °C a s destilačním rozmezím obvykle mezi 30 °C a 180 °C.

12.

Tryskové palivo benzinového typu

(Tryskové palivo naphthového typu nebo JP4)

Zahrnuje všechny lehké uhlovodíkové oleje pro použití v leteckých turbínových hnacích jednotkách, s destilačním rozmezím 100 °C až 250 °C. Získávají se mícháním petrolejů a benzinů nebo nafty takovým způsobem, že obsah aromátů nepřesahuje 25 % objemu a tlak par je mezi 13,7 kPa a 20,6 kPa.

13.

Tryskové palivo petrolejového typu

Destilát používaný pro letecké turbínové hnací jednotky. Obvykle má stejné destilační vlastnosti mezi 150 °C a 300 °C (obvykle ne nad 250 °C) a bod vzplanutí jako petrolej. Kromě toho má zvláštní technické parametry (jako například bod tuhnutí), které určuje Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA).

Zahrnuje petrolejové mísicí složky.

13.1

Biosložky do leteckého petroleje

Kapalné biosložky získané z biomasy, které se smíchávají s leteckým petrolejem nebo jej nahrazují.

14.

Ostatní petrolej

Rafinovaný petrolejový destilát používaný v odvětvích jiných, než je letecká doprava. Destiluje mezi teplotami 150 °C a 300 °C.

15.

Plynový olej / motorová nafta

(destilovaný topný olej)

Plynový olej / motorová nafta je primárně střední destilát destilující mezi 180 °C a 380 °C. Zahrnuje mísící složky. K dispozici je několik druhů podle použití:

15.1

Z toho: Motorová nafta pro silniční dopravu

Motorová nafta pro silniční dopravu pro vznětové naftové motory (osobní automobily, nákladní automobily atd.), obvykle s nízkým obsahem síry.

15.1.1

Z 15.1, z toho: Biosložky do motorové nafty

Použijí se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu.

15.2

Z toho: Topný a jiný plynový olej

Lehký topný olej pro průmyslové a obchodní využití, lodní motorová nafta a motorová nafta používaná v železniční dopravě, jiný plynový olej včetně těžkých plynových olejů, které destilují mezi 380 °C a 540 °C a které se používají jako petrochemické poloprodukty.

16.

Topný olej

Všechny zbytkové (těžké) topné oleje (včetně těch, které byly získány smísením). Kinematická viskozita je vyšší než 10 cSt při 80 °C. Bod vzplanutí je vždy nad 50 °C a hustota je vždy vyšší než 0,90 kg/l.

16.1

Z toho: nízkosirný

Těžký olej s obsahem síry nižším než 1 %.

16.2

Z toho: vysokosirný

Těžký olej s obsahem síry 1 % a více.

17.

Lakový a technický benzin

Rafinované destilátové poloprodukty při destilaci v rozmezí těžkého benzinu/petroleje. Dělí se dále na:

—   Technický benzin (SBP): Lehké oleje destilující v rozmezí 30 °C a 200 °C. Existuje 7 nebo 8 druhů technického benzinu v závislosti na tom, kde se v destilačním rozmezí provede řez. Druhy jsou definovány podle teplotního rozdílu mezi 5% objemem a 90% objemem destilačních teplot (který není větší než 60 °C).

—   Lakový benzin: Technický benzin s bodem vzplanutí nad 30 °C. Destilační rozmezí lakového benzinu je mezi 135 °C až 200 °C.

18.

Maziva

Uhlovodíky vyrobené z destilačních zbytků; používají se zejména ke zmenšení tření mezi povrchy ložisek.

Zahrnují všechny hotové třídy mazacích olejů, od vřetenového až po válcový olej a všechny ty, které se používají v mazadlech, motorových olejích a všech třídách základních mazacích olejů.

19.

Bitumen

Tuhý, polotuhý nebo vazký uhlovodík s koloidní strukturou, hnědé až černé barvy, získávaný jako zbytek při destilaci surové ropy, vakuovou destilací ropných zbytků z atmosférické destilace ropných zbytků. Bitumen se často označuje jako asfalt a používá se zejména při stavbě silnic a na střešní materiál.

Zahrnuje zkapalněný a ředěný bitumen.

20.

Parafínové vosky

Jde o nasycené alifatické uhlovodíky. Tyto vosky jsou zbytky extrahované při odparafinování mazacích olejů. Mají krystalickou strukturu, více či méně jemnou v závislosti na třídě. Jejich hlavní charakteristiky jsou následující: jsou bezbarvé, bez zápachu a průsvitné, s bodem tání nad 45 °C.

21.

Ropný koks

Černý tuhý zbytek, získávaný hlavně krakováním a karbonizací z ropy získaných poloproduktů, zbytků z vakuové destilace, dehtů a smol v procesech, jako je prodloužené nebo fluidní koksování. Obsahuje zejména uhlík (90 až 95 %) a má nízký obsah popela. Používá se jako surovina do koksárenských pecí v hutnictví železa, pro vytápění, pro výrobu elektrod a pro výrobu chemických látek. Dvěma nejdůležitějšími jakostními druhy jsou „zelený koks“ a „kalcinovaný koks“.

Zahrnuje „katalyzátorový koks“, který se usadí na katalyzátoru během rafinačního procesu; tento koks není obnovitelný a obvykle se spálí jako rafinérské palivo.

22.

Ostatní produkty

Všechny produkty, které nejsou specifikovány výše, například: dehet a síra.

Zahrnuje aromatické látky (např. BTX nebo benzen, toluen a xylen) a olefiny (např. propylen) produkované v rafinériích.

4.2   Seznam agregátů

Následující seznam agregátů se vykazuje za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě, pokud není uvedeno jinak.

4.2.1   Dodávky surové ropy, NGL, rafinérských poloproduktů, aditiv a jiných uhlovodíků

Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu, zemní plyn kapalný, rafinérské poloprodukty, aditiva/oxygenáty (a jejich biosložky) a jiné uhlovodíky:

1.   Domácí produkce

Nevztahuje se na rafinérské poloprodukty a na biosložky.

2.   Z ostatních zdrojů Aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky, jejichž výroba již byla zahrnutá v ostatních palivových bilancích.

Nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérské poloprodukty.

2.1   Z toho: Z uhlí

Zahrnuje tekuté produkty vyráběné v provozech na zkapalňování uhlí, tekuté produkty z koksovacích pecí.

2.2   Z toho: Ze zemního plynu

Výroba syntetického benzinu může vyžadovat zemní plyn jako surovinu. Množství plynu pro výrobu methanolu se vykazuje podle kapitoly 2, zatímco zde se uvádí příjem methanolu.

2.3   Z toho: Z obnovitelných zdrojů

Zahrnuje biosložky, které jsou určeny pro mísení s dopravními pohonnými hmotami.

Výroba se vykazuje podle kapitoly 5, zde se vykazují množství určená pro mísení.

3.   Zpětné toky z petrochemického průmyslu

Hotové výrobky nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií ke zpracování, mísení nebo prodeji. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby.

Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

4.   Převedené produkty

Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.

Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

5.   Dovoz a vývoz

Zahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace.

Zahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného odpařování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem.

Poznámka: Veškerý obchod s biosložkami, které nebyly smíseny s pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě), by měl být uveden v dotazníku o obnovitelných zdrojích energie.

Zpětné vývozy ropy dovážené na zpracování v celních zónách by měly být zahrnuty jako vývoz produktu ze země zušlechtění do konečného místa určení.

6.   Přímé užití

Surová ropa, NGL, aditiva a oxygenáty (a část, kterou představují biosložky) a jiné uhlovodíky použité přímo bez zpracování v ropných rafinériích.

Zahrnuje surovou ropu spalovanou za účelem výroby elektřiny.

7.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

8.   Vypočítaný rafinérský vstup

Celkové množství produktu vypočítané jako vstup do rafinérského procesu. Definuje se jako:

Formula

9.   Statistické rozdíly

Definované jako vypočítaný rafinérský vstup minus zjištěný rafinérský vstup.

10.   Zjištěný rafinérský vstup

Množství naměřená jako vstup do rafinérií.

11.   Rafinérské ztráty

Rozdíl mezi rafinérským vstupem (zjištěným) a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům hmotnosti.

12.   Počáteční a konečné zásoby na území státu celkem

Všechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, u hlavních spotřebitelů nebo distribučních organizací, zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby držené pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období.

13.   Výhřevnost

Produkce, dovoz a vývoz a celkový průměr.

4.2.2   Dodávky ropných produktů

Následující tabulka se vztahuje na hotové výrobky (rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin (naphtha), motorový benzin včetně biosložek do motorového benzinu, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu včetně jeho biosložek, ostatní petrolej, plynový olej / motorová nafta, nízkosirný a vysokosirný topný olej, lakový a technický benzin, maziva, bitumen, parafinové vosky, ropný koks a ostatní produkty). Surová ropa a NGL použité k přímému spálení by měly být zahrnuty do dodávek hotových výrobků a převodů meziproduktů.

1.

Příjmy primárních produktů

Zahrnuje množství domácí nebo dovážené surové ropy (včetně kondenzátů) a domácí NGL použité přímo bez zpracování v ropné rafinérii a množství zpětných toků z petrochemického průmyslu, která, ačkoliv nejsou primárním palivem, se použijí přímo.

2.

Hrubý rafinérský výstup

Výroba hotových výrobků v rafinérii nebo mísírně.

Nezahrnuje rafinérské ztráty, ale zahrnuje rafinérské palivo.

3.

Recyklované výrobky

Hotové výrobky, které podruhé projdou obchodní sítí poté, co již byly jednou dodány koncovému spotřebiteli (např. použitá maziva, která se znovu zpracovávají). Tato množství by se měla rozlišovat od petrochemických zpětných toků.

4.

Rafinérské palivo

Ropné produkty spotřebované jako podpora provozu rafinérie.

Nezahrnuje produkty použité ropnými společnostmi vně rafinačního procesu, tj. zásobníky nebo ropné tankery.

Zahrnuje paliva použitá v rafinériích na výrobu elektřiny a tepla na prodej.

4.1

Z toho: Užité k výrobě elektřiny

Množství užitá k výrobě elektřiny v zařízeních v rafinériích.

4.2

Z toho: Použité pro kogeneraci

Množství použitá v teplárnách v rafinériích.

4.3

Z toho: Užité k výrobě tepla

Množství užitá k výrobě tepla v rafinériích.

5.

Dovoz a vývoz

6.

Mezinárodní námořní zásobníky

7.

Převod meziproduktů

Množství přeřazená do jiné kategorie buď proto, že se změnila jejich specifikace, nebo že jsou smísena v jiném produktu.

Záporný zápis pro jeden produkt je kompenzován kladným zápisem (nebo několika zápisy) pro jeden produkt nebo několik produktů a naopak; celkový čistý výsledek by měl být nula.

8.

Převedené produkty

Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.

9.

Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

10.

Vypočítané hrubé vnitrozemské dodávky

Toto je definováno jako:

Formula

11.

Statistické rozdíly

Definované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka minus zjištěná.

12.

Zjištěné hrubé vnitrozemské dodávky

Zjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.

Tento údaj se může lišit od vypočítaného údaje v důsledku například rozdílů v působnosti a/nebo rozdílů v definici v různých systémech výkaznictví.

12.1

Z toho: Hrubé dodávky do petrochemického průmyslu

Množství paliv dodaná do petrochemického průmyslu.

12.2

Z toho: Energetické užití v petrochemickém průmyslu

Množství ropy použitá jako palivo pro petrochemické procesy, jako je krakování parou.

12.3

Z toho: Neenergetické užití v petrochemickém průmyslu

Množství ropy použité v petrochemickém průmyslu za účelem výroby ethylenu, propylenu, butylenu, syntetického plynu, aromatických látek, butadienu a jiných surovin na bázi uhlovodíků v procesech, jako je krakování parou, aromatické provozy a reformování parou. Nezahrnuje množství ropy použitá pro palivové účely.

13.

Zpětné toky z petrochemického průmyslu do rafinérií

14.

Počáteční a konečný stav zásob

Všechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, u hlavních spotřebitelů nebo distribučních organizací, zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby držené pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období.

15.

Změna stavu zásob ve veřejných zařízeních

Změny v zásobách, které jsou drženy veřejnými zařízeními a nejsou zahrnuty ve stavu zásob a změnách stavu zásob vykázaných jinde. Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

Případně zahrnuje surovou ropu a NGL použité pro přímé spálení.

16.

Výhřevnost hrubých vnitrozemských dodávek

4.2.3   Hrubé vnitrozemské dodávky podle sektorů

V následujících tabulkách se na surovou ropu, zemní plyn kapalný, rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin (naphthu), motorový benzin celkem a jeho biosložky, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu celkem a jeho biosložky, ostatní petrolej, plynový olej/motorovou naftu (a jeho/její frakce motorové nafty pro silniční dopravu, topný olej a jiný plynový olej, biosložky do motorové nafty a plynový olej / motorovou naftu bez biosložek), topný olej celkem (včetně jeho nízkosirných a vysokosirných frakcí), lakový a technický benzin, maziva, bitumen, parafinové vosky, ropný koks a ostatní ropné produkty vztahují následující agregáty.

Je třeba vykázat množství týkající se energetického užití a neenergetického užití a jejich celkový úhrn.

1.   Transformační sektor celkem

Celková množství paliv použitých pro primární nebo sekundární přeměnu energie.

1.1   Z toho: Veřejné elektrárny

1.2   Z toho: Závodní elektrárny

1.3   Z toho: Veřejné teplárny

1.4   Z toho: Závodní teplárny

1.5   Z toho: Veřejné výtopny

1.6   Z toho: Závodní výtopny

1.7   Z toho: Plynárny / zplyňovací zařízení

1.8   Z toho: Pro smíšený zemní plyn

1.9   Z toho: Koksovny

1.10   Z toho: Vysoké pece

1.11   Z toho: Petrochemický průmysl

1.12   Z toho: Černouhelné briketárny

1.13   Z toho: Jinde neuvedené – Transformace

2.   Energetický sektor celkem

Celkové množství užité jako energie v energetickém sektoru.

2.1   Z toho: Uhelné doly

2.2   Z toho: Těžba ropy a plynu

2.3   Z toho: Koksovny

2.4   Z toho: Vysoké pece

2.5   Z toho: Plynárny

2.6   Z toho: Energetická zařízení

Elektrárny, teplárny a výtopny

2.7   Z toho: Jinde neuvedené – Energie

3.   Distribuční ztráty

Ztráty vzniklé vně rafinérie v důsledku dopravy a distribuce.

Zahrnuje ztráty v potrubí.

4.   Konečná spotřeba energie

5.   Průmysl

5.1   Z toho: Hutnictví železa

5.2   Z toho: Chemický a petrochemický průmysl

5.3   Z toho: Hutnictví neželezných kovů

5.4   Z toho: Výroba nekovových minerálních výrobků

5.5   Z toho: Dopravní zařízení

5.6   Z toho: Strojírenství

5.7   Z toho: Těžební průmysl

5.8   Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

5.9   Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

5.10   Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl

5.11   Z toho: Stavebnictví

5.12   Z toho: Textilní a kožedělný průmysl

5.13   Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl

6.   Sektor dopravy

6.1   Z toho: Mezinárodní letecká doprava

6.2   Z toho: Vnitrostátní letecká doprava

6.3   Z toho: Silniční

6.4   Z toho: Železniční

6.5   Z toho: Vnitrostátní plavba

6.6   Z toho: Potrubní doprava

6.7   Z toho: Jinde neuvedené – Doprava

7.   Ostatní sektory

7.1   Z toho: Obchod a veřejné služby

7.2   Z toho: Domácnosti

7.3   Z toho: Zemědělství/Lesnictví

7.4   Z toho: Rybolov

7.5   Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní

8.   Neenergetické užití celkem

Množství použitá jako suroviny v různých sektorech a nespotřebovaná jako palivo nebo netransformovaná do jiného paliva. Tato množství jsou zahrnuta v agregátech uvedených výše.

8.1   Z toho: Transformační sektor

8.2   Z toho: Energetický sektor

8.3   Z toho: Sektor dopravy

8.4   Z toho: Průmysl

8.4.1   Průmysl, z toho: Chemický (včetně petrochemického)

8.5   Z toho: Ostatní sektory

4.2.4   Dovoz a vývoz

Dovoz podle země původu a vývoz podle země určení. Viz rovněž poznámky pod 4.2.1, agregát č. 5.

4.3   Jednotky měření

1.

Energetická množství

103 tun

2.

Výhřevnost

MJ/tuna

4.4   Výjimky

Kypr je osvobozen od vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 4 (Ostatní sektory) a 5 (Neenergetické užití celkem); vykazují se jen celkové hodnoty.

Kypr má povolenu výjimku z vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 2 (Průmysl) a 3 (Sektor dopravy) po dobu 3 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Během doby platnosti výjimky se vykazují jen celkové hodnoty.

5.   OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ENERGIE Z ODPADU

5.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:

Energetické produkty

Definice

1.

Vodní energie

Potenciální a kinetická energie vody přeměněná na elektřinu v hydroelektrárnách. Je třeba zahrnout přečerpávací vodní elektrárny. Výrobu je třeba vykazovat za elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW a za přečerpávací vodní elektrárny.

2.

Geotermální

Energie dostupná jako teplo vyzařované ze zemské kůry obvykle ve formě horké vody nebo páry. Produkce této energie je rozdílem mezi entalpií kapaliny produkované ve vrtu a entalpií kapaliny, se kterou se nakonec nakládá. Využívá se ve vhodných lokalitách:

pro výrobu elektřiny využitím suché páry nebo vysoké entalpie solanky po odpaření,

přímo jako teplo pro dálkové vytápění, zemědělství atd.

3.

Solární energie

Sluneční záření využívané pro výrobu teplé vody a elektřiny. Výrobou této energie je teplo dostupné pro přenosové médium tepla, tj. dopadající solární energie snížená o optické ztráty a ztráty v kolektorech. Pasivní solární energie pro přímé vytápění, chlazení a osvětlení obydlí a jiných budov se nezahrnuje.

3.1

Z toho: Solární fotovoltaická

Sluneční světlo přeměněné na elektřinu použitím solárních článků vyrobených většinou z polovodičových materiálů, které při vystavení světlu generují elektřinu.

3.2

Z toho: Solární termální

Teplo ze slunečního záření; může se jednat o:

a)

solární termální elektrárny nebo

b)

zařízení pro výrobu domácí teplé vody nebo pro sezónní vytápění bazénů (např. ploché kolektory, zejména termosifonového typu).

4.

Přílivová, vlnová, oceánská

Mechanická energie získaná z pohybu přílivu, vln nebo oceánských proudů a využívaná pro výrobu elektřiny.

5.

Větrná

Kinetická energie větru využitá pro výrobu elektřiny ve větrných turbinách.

6.

Průmyslový odpad (neobnovitelný)

Vykazují se odpady průmyslového neobnovitelného původu (pevné nebo kapalné) spalované přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Obnovitelný průmyslový odpad by se měl vykazovat v kategoriích „Pevné biosložky“, „Bioplyn“ a/nebo „Kapalné biosložky“.

7.

Komunální odpad

Odpady produkované domácnostmi, nemocnicemi a terciárním sektorem spalované ve specifických zařízeních, na bázi výhřevnosti.

7.1

Z toho: Obnovitelný

Podíl komunálního odpadu, jenž je biologického původu.

7.2

Z toho: Neobnovitelný

Podíl komunálního odpadu, jenž je nebiologického původu.

8.

Pevné biosložky

Jde o organický, nefosilní materiál biologického původu, jenž může být použit jako palivo pro výrobu tepla nebo výrobu elektřiny. Zahrnuje:

8.1

Z toho: Dřevěné uhlí

Pevný zbytek destruktivní destilace a pyrolýzy dřeva a jiných rostlinných látek.

9.

Bioplyn

Plyn složený převážně z methanu a oxidu uhličitého produkovaného anaerobní digescí biomasy.

10.

Kapalné biosložky

Množství kapalných biosložek vykázaných v této kategorii by se mělo vztahovat na množství biosložek a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají. U konkrétního případu dovozu a vývozu kapalných biosložek jde jen o obchod s množstvím, které nebylo smícháno s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); obchod s kapalnými biosložkami smíchanými s dopravními pohonnými hmotami by se měl vykazovat v kapitole 4 v údajích o ropě.

Jedná se o následující kapalné biosložky:

10.1

Z toho: Biosložky do motorového benzinu

Tato kategorie zahrnuje bioethanol (ethanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), biomethanol (methanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), bioETBE (ethyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi bioethanolu; objemové procento biosložky v bioETBE je 47 %) a bioMTBE (methyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi biomethanolu: objemové procento biosložky v bio-ETBE je 36 %).

10.1.1

Z biosložek do motorového benzinu, z toho: Bioethanol

Ethanol produkovaný z biomasy a/nebo biologického rozkladu odpadů.

10.2

Z toho: Biosložky do motorové nafty

Tato kategorie zahrnuje bionaftu (methylester produkovaný z rostlinného nebo živočišného oleje, s kvalitou nafty), biodimethylether (dimethylether produkovaný z biomasy), Fischer-Tropsch (bionaftu získávanou na základě Fischer-Tropschovy syntézy z biomasy), bioolej extrahovaný za studena (olej produkovaný z olejnatých semen jen mechanickým zpracováním) a všechny ostatní kapalné biosložky, která jsou přidávány, smíchávány s motorovou naftou nebo používány přímo jako motorová nafta.

10.3

Biosložky do leteckého petroleje

Kapalné biosložky získané z biomasy, které se smíchávají s leteckým petrolejem nebo jej nahrazují.

10.4

Ostatní kapalné biosložky

Kapalné biosložky použité přímo jako palivo, nezahrnuté v biosložkách do motorového benzinu nebo nafty.

5.2   Seznam agregátů

Následující seznam agregátů se vykazuje za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě, pokud není uvedeno jinak.

5.2.1   Hrubá výroba elektřiny a tepla

Elektřina a teplo vyrobené z energetických produktů zmíněných v bodě 5.1 (kromě dřevěného uhlí, biosložek do motorového benzinu a biosložek do leteckého petroleje) se vykazují zvlášť vždy, je-li to třeba:

za výrobce s hlavní činností a závodní výrobce,

za zařízení vyrábějící pouze elektřinu, zařízení vyrábějící pouze teplo a teplárny.

Tento požadavek se netýká dřevěného uhlí. Z kapalných biosložek jsou vyňaty biosložky do motorového benzinu a biosložky do leteckého petroleje. Údaje za vodní elektrárny je třeba dále členit podle elektrického výkonu: elektrárny s výkonem do 1 MW, 1 až 10 MW a více než 10 MW.

5.2.2   Dodavatelský sektor a transformační sektor

Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v bodě 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské a větrné energie) a použité v dodavatelském sektoru a transformačním sektoru, se vykazují za následující agregáty:

1.   Produkce

2.   Dovoz

3.   Vývoz

4.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

5.   Hrubá spotřeba

6.   Statistické rozdíly

7.   Transformační sektor celkem

Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitých při primární nebo sekundární formě přeměny energie (např. skládkové plyny na elektřinu) nebo použitých při transformaci na odvozené energetické produkty (např.: bioplyn pro smíchání se zemním plynem).

7.1   Z toho: Veřejné elektrárny

7.2   Z toho: Veřejné teplárny

7.3   Z toho: Veřejné výtopny

7.4   Z toho: Závodní elektrárny

7.5   Z toho: Závodní teplárny

7.6   Z toho: Závodní výtopny

7.7   Z toho: Černouhelné briketárny

Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě černouhelných briket. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

7.8   Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny

Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě hnědouhelných briket. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

7.9   Z toho: Energoplyn

Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá na výrobu energoplynu. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

7.10   Z toho: Vysoké pece

Množství obnovitelné energie (např. dřevěného uhlí) transformované ve vysokých pecích.

Obnovitelná energie použitá na vytápění a provoz zařízení by se neměla vykazovat zde; měla by se vykazovat jako spotřeba v energetickém sektoru.

7.11   Z toho: Mísírny zemního plynu

Množství bioplynů smíchaných se zemním plynem, jež se vstřikují do sítě zemního plynu.

7.12   Z toho: Smíchaná s motorovým benzinem / motorovou naftou / petrolejem

Množství kapalných biosložek, která nejsou dodávána ke konečné spotřebě, ale jsou použitá s ostatními ropnými produkty vykazovanými v dotazníku o ropě.

7.13   Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí

Množství dřeva použitá k výrobě dřevěného uhlí.

7.14   Z toho: Jinde neuvedené – Transformace

5.2.3   Energetický sektor

Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v bodě 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) a použité v energetickém sektoru nebo pro konečnou spotřebu, se vykazují za následující agregáty:

1.   Energetický sektor celkem

Obnovitelné zdroje energie a odpady spotřebované energetickým průmyslem na podporu transformační činnosti. Například obnovitelné zdroje energie a odpady použité pro vytápění, osvětlení nebo provoz pump/kompresorů.

Množství obnovitelných zdrojů energie a odpadů transformovaná do jiné energetické formy by se měla vykazovat v transformačním sektoru.

1.1   Z toho: Zařízení na zplyňování

1.2   Z toho: Veřejné elektrárny, teplárny a výtopny

1.3   Z toho: Uhelné doly

1.4   Z toho: Černouhelné briketárny

1.5   Z toho: Koksovny

1.6   Z toho: Ropné rafinérie

1.7   Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny

1.8   Z toho: Energoplyn

1.9   Z toho: Vysoké pece

1.10   Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí

1.11   Z toho: Jinde neuvedené

2.   Distribuční ztráty

Všechny ztráty vzniklé v důsledku dopravy a distribuce.

5.2.4   Konečné užití energie

Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v bodě 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie), se musí vykazovat za následující agregáty:

1.   Konečná spotřeba energie

2.   Průmysl

2.1   Z toho: Hutnictví železa

2.2   Z toho: Chemický a petrochemický průmysl

2.3   Z toho: Hutnictví neželezných kovů

2.4   Z toho: Výroba nekovových minerálních výrobků

2.5   Z toho: Dopravní zařízení

2.6   Z toho: Strojírenství

2.7   Z toho: Těžební průmysl

2.8   Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků

2.9   Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský

2.10   Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl

2.11   Z toho: Stavebnictví

2.12   Z toho: Textilní a kožedělný průmysl

2.13   Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl

3.   Sektor dopravy

3.1   Z toho: Železniční

3.2   Z toho: Silniční

3.3   Z toho: Vnitrostátní plavba

3.4   Z toho: Jinde neuvedené – Doprava

4.   Ostatní sektory

4.1   Z toho: Obchod a veřejné služby

4.2   Z toho: Domácnosti

4.3   Z toho: Zemědělství/Lesnictví

4.4   Z toho: Rybolov

4.5   Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní

5.2.5   Technické charakteristiky instalací

Následující výkony výroby elektřiny se vykazují (podle použitelnosti) na konci vykazovaného roku:

1.   Vodní energie

Výkon je třeba vykazovat za elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW, kombinované elektrárny a za čistě přečerpávací vodní elektrárny, a stejně tak za všechny velikosti dohromady. Podrobné údaje o velikosti jednotek by se měly vykazovat bez přečerpávacích vodních elektráren.

2.   Geotermální

3.   Solární fotovoltaická

4.   Solární termální

5.   Přílivová, vlnová, oceánská

6.   Větrná

7.   Průmyslový odpad (neobnovitelný)

8.   Komunální odpad

9.   Pevné biosložky

10.   Bioplyny

11.   Biosložky do motorové nafty

12.   Ostatní kapalné biosložky

Vykazuje se celková plocha instalovaných solárních kolektorů.

Vykazují se následující výrobní kapacity pro biosložky:

1.   Biosložky do motorového benzinu

2.   Biosložky do motorové nafty

3.   Biosložky do leteckého petroleje

4.   Ostatní kapalné biosložky

5.2.6   Dovoz a vývoz

Dovoz podle země původu a vývoz podle země určení se vykazují za tyto produkty:

1.   Biosložky do motorového benzinu

1.1   Z toho: Bioethanol

2.   Biosložky do leteckého petroleje

3.   Biosložky do motorové nafty

4.   Ostatní kapalné biosložky

5.   Dřevěné pelety

5.2.7   Produkce pevných biosložek a bioplynů

Vykazuje se produkce těchto produktů:

1.   Pevné biosložky (kromě dřevěného uhlí)

1.1   Z toho: Palivové dříví, dřevní odpad a vedlejší produkty

1.1.1   Z palivového dříví, dřevního odpadu a vedlejších produktů, z toho: Dřevěné pelety

1.2   Z toho: Černý louh

1.3   Z toho: Bagasa

1.4   Z toho: Živočišný odpad

1.5   Z toho: Ostatní rostlinné látky a zbytky

2.   Bioplyny z anaerobní fermentace

2.1   Z toho: Skládkový plyn

2.2   Z toho: Splaškový bahenní plyn

2.3   Z toho: Ostatní bioplyny z anaerobní fermentace

3.   Bioplyny z termických procesů

5.3   Výhřevnost

Průměrná výhřevnost se vykazuje za následující produkty:

1.   Biosložky do motorového benzinu

2.   Bioethanol

3.   Biosložky do motorové nafty

4.   Biosložky do leteckého petroleje

5.   Ostatní kapalné biosložky

6.   Dřevěné uhlí

5.4   Jednotky měření

1.

Výroba elektřiny

MWh

2.

Výroba tepla

TJ

3.

Obnovitelné energetické produkty

Biosložky do motorového benzinu, biosložky do motorové nafty a ostatní kapalné biosložky: tuny

Dřevěné uhlí: 1 000 tun

Všechny ostatní: TJ (na bázi výhřevnosti).

4.

Plocha solárních kolektorů

1 000 m2

5.

Výkon jednotek

Biosložky: tuny/rok

Všechny ostatní: MWe

6.

Výhřevnost

KJ/kg

5.5   Výjimky

Nepoužijí se.

6.   PŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ

Následující ustanovení se použijí na sběr údajů, jak je uvedeno v předchozích kapitolách:

1.   Vykazované období:

Kalendářní rok (od 1. ledna do 31. prosince).

2.   Četnost

Roční.

3.   Lhůty pro předávání údajů

Do 30. listopadu roku následujícího po vykazovaném období.

4.   Formát a způsob předávání

Formát předávání se řídí příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.

Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.

PŘÍLOHA C

MĚSÍČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY

Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované období, četnost, lhůty a způsob předávání při měsíčním sběru energetických statistik.

Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.

1.   PEVNÁ PALIVA

1.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:

Energetické produkty

Definice

1.

Černé uhlí

Černým uhlím se rozumí uhlí se spalným teplem 20 000 kJ/kg nebo vyšším, bez popelovin, ale s obsahem vlhkosti a se střední náhodnou odrazností vitrinitu nejméně 0,6 %.

2.

Lignit

Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem nižším než 20 000 kJ/kg, obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.

3.

Rašelina

Hořlavý měkký, porézní nebo stlačený, fosilní sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vody (až 90 % v surovém stavu), lehce řezatelný, světle až tmavohnědé barvy. Rašelina použitá pro jiné než energetické účely by se zde neměla zahrnovat. Mletá rašelina se zde zahrnuje.

4.

Brikety černouhelné

Složené palivo vyrobené z drti černého uhlí s přidáním pojiva.

5.

BKB

(brikety hnědouhelné)

BKB je složené palivo vyrobené z lignitu nebo sub-bituminózního uhlí, vyrobené briketováním za vysokého tlaku bez přídavku pojiva, včetně vysušené lignitové drti a prachu.

6.

Koks

Tuhý produkt získaný karbonizací uhlí, převážně koksovatelného černého uhlí, při vysoké teplotě, má nízký obsah vlhkosti a těkavých látek. Černouhelný metalurgický koks se používá zejména v hutnictví železa jako zdroj energie a jako chemický činitel. Koksový mour a slévárenský koks se zahrnují do této kategorie. Polokoks (tuhý produkt získaný karbonizací uhlí při nízké teplotě) by se měl zahrnout do této kategorie. Polokoks se používá jako palivo v domácnostech nebo v samotném transformačním zařízení. Tato položka rovněž zahrnuje koks, koksový mour, plynárenský koks a polokoks vyrobené z lignitu.

1.2   Seznam agregátů

Následující seznam agregátů se vykazuje za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě, pokud není uvedeno jinak.

Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.

1.2.1   Dodavatelský sektor

Následující agregáty se vztahují na černé uhlí, lignit a rašelinu:

1.   Produkce

2.   Regenerované produkty (vztahuje se jen na černé uhlí)

Kaly a hlušinové haldy vytěžené v dolech.

3.   Dovoz celkem

4.   Vývoz celkem

5.   Zásoby:

Začátek období

Konec období

Změna stavu zásob

Jedná se o množství v dolech a u dovozců.

Nezahrnuje zásoby u spotřebitelů (např. zásoby v elektrárnách a koksovnách) s výjimkou zásob u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

6.   Vypočítané vnitrozemské dodávky

Celkové množství produktu vypočítané jako dodávka pro tuzemskou spotřebu. Definuje se jako:

Formula

7.   Statistické rozdíly

Rovná se rozdílu vypočítaných a zjištěných vnitrozemských dodávek.

Vztahuje se jen na černé uhlí.

8.   Zjištěné vnitrozemské dodávky

Množství dodaná na vnitřní trh. Rovná se součtu dodávek různým typům spotřebitelů. Může vzniknout rozdíl mezi vypočítanými a zjištěnými dodávkami.

Vztahuje se jen na černé uhlí.

8.1   Z toho: Dodávky do veřejných elektráren

8.2   Z toho: Dodávky do koksoven

8.3   Z toho: Dodávky do černouhelných briketáren

Množství použitá na transformaci v černouhelných briketárnách (důlních a nezávislých).

8.4   Z toho: Dodávky do průmyslu celkem

8.5   Z toho: Ostatní dodávky (služby, domácnosti atd.)

Množství paliva pro domácnosti (včetně důlního uhlí dodávaného zaměstnancům v dolech a přidružených jednotkách) a služby (správa, obchody atd.), a také pro sektory jinde neuvedené.

Následující agregáty se vztahují na koks, černouhelné brikety a hnědouhelné brikety:

1.   Produkce

2.   Dovoz celkem

3.   Vývoz celkem

4.   Zásoby:

Začátek období

Konec období

Změna stavu zásob

Množství v koksovnách (koks) a černouhelných briketárnách (černouhelné brikety).

Nezahrnuje zásoby u spotřebitelů kromě zásob u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.

Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

5   Vypočítané vnitrozemské dodávky

Celkové množství produktu vypočítané jako dodávka pro tuzemskou spotřebu. Definuje se jako:

Formula

6   Dodávky do odvětví hutnictví železa (vztahuje se jen na koks)

1.2.2   Dovoz

Dovoz podle země původu a vývoz podle země určení se vykazují za černé uhlí.

1.3   Jednotky měření

Množství všech produktů se vyjadřují v 103 tun.

1.4   Výjimky

Nepoužijí se.

2.   ELEKTŘINA

2.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká elektrické energie.

2.2   Seznam agregátů

Vykazuje se následující seznam agregátů.

2.2.1   Sektor výroby

Za následující agregáty se vykazují hrubá i čistá množství:

1.   Výroba elektřiny celkem

1.1   Z toho: Jaderná

1.2   Z toho: Vodní

1.2.1   Z 1.2, z toho: Část vodní energie vyráběná v přečerpávacích vodních elektrárnách

1.3   Z toho: Geotermální

1.4   Z toho: Konvenční tepelná

1.5   Z toho: Větrná

Vykazují se rovněž následující množství elektrické energie:

2.   Dovoz

2.1   Z toho: Dovoz uvnitř EU

3.   Vývoz

3.1   Z toho: Vývoz vně EU

4.   Použitá pro přečerpávací vodní elektrárny

5.   Použitá pro vnitřní trh

Vypočítá se tímto způsobem:

Formula

Na spotřebu paliva u výrobců s hlavní činností se vztahují následující agregáty (definice lignitu podle přílohy B a definice černého uhlí podle přílohy C):

6.   Celková spotřeba paliv u výrobců s hlavní činností

Celkové množství paliv spotřebovaných na výrobu elektřiny a také na výrobu tepla výlučně na prodej třetím stranám.

6.1   Z toho: Černé uhlí

6.2   Z toho: Lignit

6.3   Z toho: Ropné produkty

6.4   Z toho: Zemní plyn

6.5   Z toho: Druhotný plyn (jde o vyráběné plyny)

6.6   Z toho: Ostatní paliva

2.2.2   Zásoby paliv výrobců s hlavní činností

Pojmem „výrobci s hlavní činností“ se rozumí veřejná zařízení, která pro výrobu elektřiny používají paliva. Je třeba vykazovat následující konečné zásoby (zásoby na konci vykazovaného měsíce):

1.   Černé uhlí

2.   Lignit

3.   Ropné produkty

2.3   Jednotky měření

1.

Energetická množství

Elektřina: GWh

Černé uhlí, lignit a ropné produkty: vyjádřená jak v 103 tun, tak v TJ na bázi výhřevnosti.

Zemní plyn a druhotné plyny: TJ na bázi výhřevnosti.

Ostatní paliva: TJ na bázi výhřevnosti.

Teplo z jaderné energie: TJ.

2.

Zásoby

103 tun

2.4   Výjimky

Nepoužijí se.

3.   ROPA A ROPNÉ PRODUKTY

3.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Pokud není uvedeno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny dále uvedené energetické produkty, pro které platí definice stanovené v příloze B v kapitole 4: surová ropa, NGL, rafinérské poloprodukty, jiné uhlovodíky, rafinérský plyn (ne zkapalněný), ethan, LPG, primární benzin (naphtha), motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu (tryskové palivo naphthového typu nebo JP4), tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej / motorová nafta (destilovaný topný olej), dopravní motorová nafta, topný a jiný plynový olej, topný olej (nízkosirný a vysokosirný), lakový a technický benzin, maziva, bitumen, parafinové vosky a ropný koks.

Kde je to uplatnitelné, je třeba vykazovat motorový benzin ve dvou kategoriích, jmenovitě biosložky do motorového benzinu a motorový benzin bez biosložek; letecký petrolej je třeba vykazovat ve dvou kategoriích, jmenovitě biosložky do leteckého petroleje a letecký petrolej bez biosložek; plynový olej / motorovou naftu je třeba vykazovat ve čtyřech kategoriích, jmenovitě motorová nafta pro silniční dopravu, topný olej a jiný plynový olej, biosložky do motorové nafty a plynový olej / motorová nafta bez biosložek.

„Ostatní produkty“ zahrnují množství, která odpovídají definici v příloze B kapitole 4, a navíc množství lakového a technického benzinu, maziv, bitumenu a parafinových vosků; tyto produkty se nevykazují odděleně.

3.2   Seznam agregátů

Následující seznam agregátů se vykazuje za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě, pokud není uvedeno jinak.

3.2.1   Dodavatelský sektor

Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva/oxygenáty, biosložky a jiné uhlovodíky:

1.   Domácí produkce

Nevztahuje se na rafinérské poloprodukty.

2.   Z ostatních zdrojů

Aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky, jejichž produkce již byla zahrnuta v ostatních palivových bilancích.

Nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérské poloprodukty.

3.   Zpětné toky z petrochemického průmyslu

Hotové výrobky nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií ke zpracování, mísení nebo prodeji. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby. Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

4.   Převedené produkty

Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.

Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.

5.   Dovoz a vývoz

Zahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace.

Zahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného odpařování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem.

Poznámka: Veškerý obchod s biosložkami, které nebyly smíseny s pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě), by měl být uveden v dotazníku o obnovitelných zdrojích energie.

6.   Přímé užití

Surová ropa, NGL a jiné uhlovodíky použité přímo bez zpracování v ropných rafinériích.

Zahrnuje surovou ropu spalovanou za účelem výroby elektřiny.

7.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

8.   Vypočítaný rafinérský vstup

Celkové množství produktu vypočítané jako vstup do rafinérského procesu. Definuje se jako:

Formula

9.   Statistické rozdíly

Definované jako vypočítaný rafinérský vstup minus zjištěný rafinérský vstup.

10.   Zjištěný rafinérský vstup

Množství naměřená jako vstup do rafinérií.

11.   Rafinérské ztráty

Rozdíl mezi rafinérským vstupem (zjištěným) a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství.

Následující tabulka se nevztahuje na rafinérské poloprodukty a na aditiva/oxygenáty:

1.   Příjmy primárních produktů

Zahrnuje množství domácí nebo dovážené surové ropy (včetně kondenzátů) a domácí NGL použité přímo bez zpracování v ropné rafinérii a množství zpětných toků z petrochemického průmyslu, která, ačkoliv nejsou primárním palivem, se použijí přímo.

2.   Hrubý rafinérský výstup

Výroba hotových výrobků v rafinérii nebo mísírně.

Nezahrnuje rafinérské ztráty, ale zahrnuje rafinérské palivo.

3.   Recyklované výrobky

Hotové výrobky, které podruhé projdou obchodní sítí poté, co již byly jednou dodány koncovému spotřebiteli (např. použitá maziva, která se znovu zpracovávají). Tato množství by se měla rozlišovat od petrochemických zpětných toků.

4.   Rafinérské palivo

Ropné produkty spotřebované jako podpora provozu rafinérie.

Nezahrnuje produkty použité ropnými společnostmi vně rafinačního procesu, tj. zásobníky nebo ropné tankery.

Zahrnuje paliva použitá v rafinériích na výrobu elektřiny a tepla na prodej.

5.   Dovoz a vývoz

6.   Mezinárodní námořní zásobníky

7.   Převod meziproduktů

Množství přeřazená do jiné kategorie buď proto, že se změnila jejich specifikace, nebo že jsou smísena v jiném produktu.

Záporný zápis pro jeden výrobek je kompenzován kladným zápisem (nebo několika zápisy) pro jeden výrobek nebo několik výrobků a naopak; celkový čistý výsledek by měl být nula.

8.   Převedené produkty

Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.

9.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

10.   Vypočítané hrubé vnitrozemské dodávky

Toto je definováno jako:

Formula

11.   Statistické rozdíly

Definované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka minus zjištěná.

12.   Zjištěné hrubé vnitrozemské dodávky

Zjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.

Tento údaj se může lišit od vypočítaného údaje v důsledku například rozdílů v působnosti a/nebo rozdílů v definici v různých systémech výkaznictví.

12.1   Z toho: Dodávky pro mezinárodní civilní leteckou dopravu

12.2   Z toho: Dodávky do veřejných elektráren

12.3   Z toho: Dodávky automobilového LPG

12.4   Z toho: Dodávky (hrubé) do petrochemického průmyslu

13.   Zpětné toky z petrochemického průmyslu do rafinérií

14.   Celkové čisté vnitrozemské dodávky

3.2.2   Zásoby

Vykazují se následující počáteční a konečné zásoby za všechny energetické produkty, včetně aditiv/oxygenátů, avšak kromě rafinérského plynu:

1.   Zásoby na území státu

Zásoby v následujících lokalitách: nádrže rafinérií, sběrné terminály, potrubní nádrže, nákladní čluny a pobřežní tankery (v případě, že přístav odplutí a přístav určení jsou v téže zemi), tankery v přístavu členského státu (pokud se má jejich náklad vyložit v přístavu) a vnitrozemské zásobníky lodí. Nezahrnují se zásoby ropy v ropovodech, v železničních cisternách, v automobilových cisternách, v zásobníkách námořních lodí, v čerpacích stanicích, v maloobchodních prodejnách a v zásobníkách na moři.

2.   Zásoby držené pro jiné země na základě dvoustranných mezivládních dohod

Zásoby na území státu, které patří jiné zemi, a přístup k nim je zaručen dohodou mezi příslušnými vládami.

3.   Zásoby se známým zahraničním místem určení

Zásoby nezahrnuté v bodě 2 na území státu, které patří jiné zemi a jsou pro ni určeny. Tyto zásoby mohou být umístěny uvnitř celních zón nebo mimo ně.

4.   Ostatní zásoby v celních zónách

Zahrnuje zásoby nezahrnuté v bodech 2 a 3, ať už byly nebo nebyly celně odbaveny.

5.   Zásoby u hlavních spotřebitelů

Zahrnuje zásoby, které podléhají vládnímu dohledu. Tato definice nezahrnuje ostatní spotřebitelské zásoby.

6.   Zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí v přístavu nebo na kotvišti

Zásoby, ať už byly nebo nebyly celně odbaveny. Tato kategorie nezahrnuje zásoby na palubě plavidel na širém moři.

Zahrnuje ropu v pobřežních tankerech v případě, že jejich přístav odplutí a přístav určení jsou v téže zemi. V případě připlouvajících plavidel s více než jedním přístavem vykládky se vykazuje jen množství, které bude vyloženo ve vykazující zemi.

7.   Zásoby držené vládou na území státu

Zahrnuje zásoby pro nevojenské účely držené v rámci území státu vládou, tyto zásoby jsou majetkem vlády nebo jsou pod jejím dohledem a jsou drženy výlučně pro nouzové účely.

Nezahrnuje zásoby držené státními ropnými společnostmi nebo elektroenergetickými zařízeními nebo zásoby držené přímo ropnými společnostmi pro vlády.

8.   Zásoby u distribučních organizací na území státu

Zásoby držené jak veřejnými, tak soukromými společnostmi zřízenými za účelem udržování zásob výlučně pro nouzové účely.

Nezahrnuje povinné zásoby držené soukromými společnostmi.

9.   Všechny ostatní zásoby držené na území státu

Všechny ostatní zásoby splňující podmínky uvedené výše v bodě 1.

10.   Zásoby držené v zahraničí na základě dvoustranných mezivládních dohod

Zásoby, které patří vykazující zemi, ale jsou držené v jiné zemi a přístup k nim je zaručen dohodou mezi příslušnými vládami.

10.1   Z toho: Vládní zásoby

10.2   Z toho: Zásoby distribučních organizací

10.3   Z toho: Ostatní zásoby

11.   Zásoby držené v zahraničí definitivně určené pro dovoz zásob

Zásoby nezahrnuté v kategorii 10, které patří vykazujícímu státu, ale jsou držené v jiném státě a čekají tam na dovoz.

12.   Ostatní zásoby v celních zónách

Ostatní zásoby na území státu nezahrnuté ve výše uvedených kategoriích.

13.   Náplň ropovodů

Ropa (surová ropa a ropné produkty) nacházející se v ropovodech, nezbytné pro udržení průtoku v potrubí.

Kromě toho se vykazují množství v členění podle příslušné země pro:

konečné zásoby držené pro jiné země na základě oficiální dohody, podle příjemce,

konečné zásoby držené pro jiné země na základě oficiální dohody, z toho „stock tickets“ podle příjemce,

konečné zásoby se známým zahraničním místem určení, podle příjemce,

konečné zásoby držené v zahraniční na základě oficiální dohody, podle umístění,

konečné zásoby držené v zahraniční na základě oficiální dohody, z toho držené jako „stock tickets“, podle umístění,

konečné zásoby držené v zahraniční definitivně určené pro dovoz do země deklaranta, podle umístění.

Počátečními zásobami se rozumí zásoby v poslední den měsíce, který předchází vykazovanému měsíci. Konečnými zásobami se rozumí zásoby v poslední den vykazovaného měsíce.

3.2.3   Dovoz a vývoz

Dovoz podle země původu a vývoz podle země určení.

3.3   Jednotky měření

Energetická množství: 103 tun

3.4   Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti

Vysvětlivky v příloze A kapitole 1 se použijí jen pro účely statistického výkaznictví s následujícími konkrétními výjimkami:

1.

Dánsko zahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko.

2.

Švýcarsko zahrnuje Lichtenštejnsko.

3.5   Výjimky

Nepoužijí se.

4.   ZEMNÍ PLYN

4.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Zemní plyn podle definice v příloze B kapitole 2.

4.2   Seznam agregátů

Následující seznam agregátů se vykazuje za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě, pokud není uvedeno jinak.

4.2.1   Dodavatelský sektor

1.   Domácí produkce

Veškerá suchá tržní produkce v rámci vnitrostátních hranic, včetně pobřežní produkce. Produkce se měří po čištění a extrakci NGL a síry.

Nezahrnuje těžební ztráty a množství opětovně vstřikovaná, vypouštěná do atmosféry nebo spalovaná bez využití.

Zahrnuje množství použité v rámci odvětví zemního plynu; při těžbě plynu, v soustavách plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních.

2.   Dovoz

3.   Vývoz

4.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

5.   Vypočítané hrubé vnitrozemské dodávky

Toto je definováno jako:

Formula

6.   Statistické rozdíly

Definované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka minus zjištěná.

7.   Zjištěné hrubé vnitrozemské dodávky

Zahrnuje plyn použitý plynárenským průmyslem pro vytápění a provoz zařízení (tj. spotřeba při těžbě plynu, v soustavě plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních) a ztráty v distribuci.

8.   Počáteční a konečné úrovně zásob držených na území státu

Množství uskladněná ve speciálních skladovacích zařízeních (vyčerpaná plynová a/nebo ropná pole, vodonosné vrstvy, vytěžené solné prostory, smíšené kaverny nebo jiné) a také skladování zkapalněného zemního plynu. Počátečními zásobami se rozumí zásoby v poslední den měsíce, který předchází vykazovanému měsíci. Konečnými zásobami se rozumí zásoby v poslední den vykazovaného měsíce.

9.   Vlastní spotřeba a ztráty odvětví zemního plynu

Množství plynu použitého vlastním plynárenským průmyslem pro vytápění a provoz zařízení (tj. spotřeba při těžbě plynu, v soustavě plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních).

Zahrnuje ztráty v distribuci.

4.2.2   Dovoz a vývoz

Dovoz a vývoz se v tomto případě na rozdíl od definic v příloze A vykazují podle sousedící země.

4.3   Jednotky měření

Množství se vykazuje ve dvou jednotkách:

fyzické množství, v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu

(15 °C, 101,325 kPa),

energetický obsah, tj. v TJ, na bázi spalného tepla.

4.4   Výjimky

Nepoužijí se.

5.   PŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ

Následující ustanovení se použijí na sběr údajů, jak je uvedeno v předchozích kapitolách:

1.   Vykazované období:

Kalendářní měsíc.

2.   Četnost

Měsíčně.

3.   Lhůty pro předávání údajů

Všechny údaje uvedené v bodě 3 (ropa a ropné produkty) a v bodě 4 (zemní plyn): do 55 dní následujících po vykazovaném měsíci.

Všechny ostatní údaje: do tří měsíců následujících po vykazovaném měsíci.

4.   Formát a způsob předávání

Formát předávání se řídí příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.

Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.

PŘÍLOHA D

KRÁTKODOBÉ MĚSÍČNÍ STATISTIKY

Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované období, četnost, lhůty a způsob předávání při krátkodobém měsíčním sběru statistických údajů.

Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.

1.   ZEMNÍ PLYN

1.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká jen zemního plynu. Zemní plyn podle definice v příloze B kapitole 2.

1.2   Seznam agregátů

Vykazuje se následující seznam agregátů.

1.   Produkce

2.   Dovoz

3.   Vývoz

4.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.

5.   Dodávky

Vypočítá se tímto způsobem:

Formula

6.   Zásoby na konci měsíce

1.3   Jednotky měření

Množství zemního plynu je třeba vykazovat v TJ, na bázi spalného tepla.

1.4   Ostatní příslušná ustanovení

1.   Vykazované období:

Kalendářní měsíc.

2.   Četnost

Měsíčně.

3.   Lhůty pro předávání údajů

Do jednoho měsíce, který následuje po vykazovaném měsíci.

4.   Formát a způsob předávání

Formát předávání se řídí příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.

Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.

1.5   Výjimky

Německo je osvobozeno od sběru těchto údajů do 30. září 2014.

2.   ELEKTŘINA

2.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Tato kapitola se týká jen elektřiny.

2.2   Seznam agregátů

Vykazuje se následující seznam agregátů.

1.   Výroba elektřiny celkem

Celkové hrubé množství vyrobené energie.

Zahrnuje vlastní spotřebu elektráren.

2.   Dovoz

3.   Vývoz

4.   Hrubá dodávka elektřiny

Vypočítá se tímto způsobem:

Formula

2.3   Jednotky měření

Energetická množství je třeba vyjádřit v GWh.

2.4   Ostatní příslušná ustanovení

1.   Vykazované období

Kalendářní měsíc.

2.   Četnost

Měsíčně.

3.   Lhůty pro předávání údajů

Do jednoho měsíce, který následuje po vykazovaném měsíci.

4.   Formát a způsob předávání

Formát předávání se řídí příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.

Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.

2.5   Výjimky

Německo je osvobozeno od sběru těchto údajů.

3.   ROPA A ROPNÉ PRODUKTY

Sběr těchto údajů je obecně známý jako „Dotazník JODI“.

3.1   Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje

Pokud není uvedeno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny dále uvedené energetické produkty, pro které platí definice stanovené v příloze B kapitole 4: surová ropa, LPG, benzin (jenž je součtem motorového benzinu a leteckého benzinu), petrolej (jenž je součtem tryskového paliva petrolejového typu a jiného petroleje), plynový olej/motorová nafta a topný olej (jak nízkosirný, tak vysokosirný).

Kromě toho se sběr údajů vztahuje rovněž na „ropu celkem“, čímž se rozumí úhrn všech těchto produktů kromě surové ropy, a je třeba rovněž zahrnout ostatní ropné produkty, jako je rafinérský plyn, ethan, primární benzin (naphtha), ropný koks, lakový a technický benzin, parafinové vosky, bitumen, maziva a ostatní.

3.2   Seznam agregátů

Následující seznam agregátů se vykazuje za všechny energetické produkty uvedené v předchozím bodě, pokud není uvedeno jinak.

3.2.1   Dodavatelský sektor

Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu:

1.   Produkce

2.   Dovoz

3.   Vývoz

4.   Konečné zásoby

5.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

6.   Rafinérský vstup

Zjištěný výkon rafinérie.

Níže uvedená tabulka se vztahuje na surovou ropu, LPG, benzin, petrolej, plynový olej / motorovou naftu, topný olej a ropu celkem:

1.   Rafinérský výstup

Hrubý výstup, včetně rafinérského paliva.

2.   Dovoz

3.   Vývoz

4.   Konečné zásoby

5.   Změna stavu zásob

Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.

6.   Poptávka

Dodávky nebo prodej na tuzemském trhu (domácí spotřeba) plus rafinérské palivo plus mezinárodní námořní a letecké zásobníky. Poptávka po ropě celkem zahrnuje surovou ropu.

3.3   Jednotky měření

Energetická množství: 103 tun

3.4   Ostatní příslušná ustanovení

1.   Vykazované období

Kalendářní měsíc.

2.   Četnost

Měsíčně.

3.   Lhůty pro předávání údajů

Do 25 dní následujících po vykazovaném měsíci.

4.   Formát a způsob předávání

Formát předávání se řídí příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.

Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.

3.5   Výjimky

Nepoužijí se.


(1)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU