32013D1127(01)Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 26. listopadu 2013 , kterým se určují třetí země, jež Komise považuje za nespolupracující třetí země podle nařízení Rady (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu

(1)

Nařízením (ES) č. 1005/2008 (dále jen „nařízení o rybolovu NNN“) se zavádí systém Evropské unie pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (dále jen „rybolov NNN“).

(2)

Kapitola VI nařízení o rybolovu NNN stanoví postup určení nespolupracujících třetích zemí, oznámení zemím určeným jako nespolupracující třetí země, vytvoření seznamu nespolupracujících zemí, vyškrtnutí ze seznamu nespolupracujících zemí, zveřejnění seznamu nespolupracujících zemí a veškerá mimořádná opatření.

(3)

Podle článku 31 nařízení o rybolovu NNN může Evropská komise určit třetí země, které považuje za nespolupracující třetí země v boji proti rybolovu NNN. Třetí země může být určena jako nespolupracující třetí země, pokud neplní povinnosti, které jí jsou uloženy podle mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, pokud jde o přijetí opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(4)

Určení nespolupracujících třetích zemí je založeno na přezkumu všech informací stanovených v čl. 31 odst. 2 nařízení o rybolovu NNN.

(5)

V souladu s článkem 33 nařízení o rybolovu NNN může Rada vypracovat seznam nespolupracujících zemí. Na tyto země se vztahují opatření stanovená v článku 38 nařízení o rybolovu NNN.

(6)

Podle čl. 20 odst. 1 nařízení o rybolovu NNN je třeba, aby státy vlajky třetích zemí Komisi oznámily, jak zajistily provádění, kontrolu a vymáhání právních a správních předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež musí jejich rybářská plavidla dodržovat.

(7)

Podle čl. 20 odst. 4 nařízení o rybolovu NNN Komise administrativně spolupracuje s třetími zeměmi v oblastech, které souvisejí s prováděním uvedeného nařízení.

(8)

V souladu s článkem 32 nařízení o rybolovu NNN uvědomila Komise rozhodnutím Komise ze dne 15. listopadu 2012 osm třetích zemí, u nichž usuzovala, že mohou být určeny jako nespolupracující třetí země podle nařízení (ES) č. 1005/2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.

(9)

Ve svém rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 uvedla Komise hlavní skutečnosti a faktory, z nichž toto předběžné určení vychází.

(10)

Dne 15. listopadu 2012 Komise prostřednictvím samostatných dopisů těchto osm třetích zemí informovala o skutečnosti, že zvažuje jejich případné určení jako nespolupracujících zemí. K dopisům bylo připojeno rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012.

(11)

V těchto dopisech Komise dotyčné třetí země vyzvala, aby v úzké spolupráci s Komisí vypracovaly a provedly akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 s cílem zamezit jejich určení jako nespolupracujících třetích zemí a jejich navržení pro oficiální zařazení na seznam nespolupracujících třetích zemí, jak je stanoveno v článku 31 resp. článku 33 nařízení o rybolovu NNN. Včasné a účinné provedení akčního plánu dotčenými zeměmi by mohlo zabránit tomu, aby byly určeny jako nespolupracující třetí země a navrženy pro zařazení na definitivní seznam.

(12)

Komise proto dotčených osm třetích zemí vyzvala, aby 1. učinily veškeré potřebné kroky k provedení opatření obsažených v akčních plánech navrhovaných Komisí; 2. posuzovaly provádění opatření obsažených v akčních plánech navrhovaných Komisí; 3. co šest měsíců zasílaly Komisi podrobné zprávy, které hodnotí provádění jednotlivých opatření, co se týká mimo jiné jejich jednotlivé a/nebo celkové účinnosti při zajišťování systému pro kontrolu rybolovu, který je plně v souladu s požadavky.

(13)

Osmi dotčeným třetím zemím byla dána možnost písemně reagovat na záležitosti výslovně uvedené v rozhodnutí Komise a rovněž na jiné důležité informace, bylo jim umožněno předložit důkazy k vyvrácení nebo doplnění skutečností uvedených v rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 nebo případně přijmout akční plán k zlepšení a provést opatření k nápravě situace. Všem osmi zemím bylo zaručeno jejich právo požadovat nebo poskytnout dodatečné informace.

(14)

Rozhodnutím a dopisy ze dne 15. listopadu 2012 zahájila Komise s těmito osmi třetími zeměmi dialog a zdůraznila, že pro urovnání této záležitosti v zásadě pokládá za dostatečnou lhůtu šesti měsíců.

(15)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné. Byly posouzeny a vzaty v úvahu ústní a písemné připomínky, které osm zemí podalo po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Těchto osm zemí bylo průběžně ústně nebo písemně informováno o úvahách Komise.

(16)

Jak je objasněno v tomto prováděcím rozhodnutí Komise, Belize, Kambodžské království a Guinejská republika nevyvrátily skutečnosti předložené Komisí ani se jimi nezabývaly v akčním plánu.

(17)

Tímto prováděcím rozhodnutím Komise se Belize, Kambodžské království a Guinejská republika určují jako třetí země, které Komise považuje za nespolupracující země v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu v rámci provádění nařízení o rybolovu NNN, a toto rozhodnutí je výsledkem šetření a dialogu, jež se uskutečnily v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými v nařízení o rybolovu NNN, které odkazuje mimo jiné na povinnosti třetích zemí, které jim jsou uloženy podle mezinárodního práva jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežnímu státu nebo státu trhu, pokud jde o předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(18)

Prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se Belize, Kambodžské království a Guinejská republika určují jako třetí země, které Komise považuje za nespolupracující třetí země v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, znamená případně důsledky uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. g) nařízení o rybolovu NNN.

(19)

Dne 15. listopadu 2012 Komise prostřednictvím rozhodnutí Komise podle článku 32 nařízení o rybolovu NNN Belize oznámila, že zvažuje možnost určit Belize jako nespolupracující třetí zemi (2).

(20)

Komise Belize vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovalo akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise.

(21)

V navrhovaném akčním plánu určila Komise řadu nedostatků při plnění povinností podle mezinárodního práva, které souvisely zejména s přijetím odpovídajícího právního rámce, neexistencí náležitého a účinného systému pro sledování, kontrolu a dohled, neexistencí systému odrazujících sankcí a náležitým zavedením systému osvědčení o úlovku. Zjištěné nedostatky obecněji souvisejí s plněním mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu a podmínek registrace plavidel podle mezinárodního práva. Zjištěno bylo rovněž nedodržování doporučení a usnesení příslušných subjektů, jako je Mezinárodní akční plán Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (IPOA–UN). Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však pokládalo pouze za podpůrné důkazy, a nikoli za základ určení.

(22)

Dne 20. listopadu 2012 se Komise sešla v Bruselu s belizskými orgány za účelem objasnění současné situace a budoucích kroků přijatých na základě rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(23)

Ve svém podání ze dne 10. prosince 2012 souhlasilo Belize se zahájením jednání s Komisí a projevilo přání vzájemně se dohodnout na plánu dalšího postupu.

(24)

Dne 28. prosince 2012, 29. ledna 2013 a 13. února 2013 předložilo Belize písemná podání.

(25)

Dopisem ze dne 24. ledna 2013 Komise Belize požádala, aby poskytlo aktualizované informace o hlavních oblastech navrhovaného akčního plánu.

(26)

Dne 26. února 2013 předložily belizské orgány tyto dokumenty: 1. průvodní dopis a vysvětlující dopis, 2. aktualizovaný belizský strategický akční plán; 3. informace o hlavních oblastech navrhovaného akčního plánu; 4. návrh harmonogramu inspekcí v přístavech souvisejících s rybolovem na volném moři; 5. seznam porušení předpisů a sankcí v roce 2011 a 2012; 6. statistické údaje o osvědčeních o úlovku; 7. seznam plavidel oprávněných lovit v oblasti Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC); 8. seznam ostatních plavidel oprávněných vykonávat činnost pod belizskou vlajkou.

(27)

Dne 5. března 2013 se v Bruselu uskutečnily technické konzultace mezi Komisí a Belize. Během této schůzky belizské orgány představily Komisi opatření přijatá za účelem řízení a kontroly belizských plavidel pro rybolov na volném moři.

(28)

Dopisem ze dne 14. března 2013 Komise poskytla Belize podrobný a aktualizovaný přehled nedostatků přetrvávajících po technických konzultacích, které se konaly v Bruselu dne 5. března 2013, a vyzvala Belize, aby přezkoumalo připomínky Komise k navrhovanému akčnímu plánu a poskytlo veškeré dodatečné údaje a dokumenty, které považuje za důležité.

(29)

Dne 30. května 2013 předložilo Belize další písemné podání obsahující tyto dokumenty: 1. tabulka s údaji o pokroku, jehož Belize dosáhlo v souladu s navrhovaným akčním plánem Komise; 2. návrh národního akčního plánu pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN (z roku 2005); 3. návrh nařízení o sankcích za rybolov na volném moři; 4. přehled vnitrostátního programu pozorovatelů; 5. seznam plavidel plujících pod belizskou vlajkou (ke dni 20. května 2013); 6. zpráva o vzdělávacím workshopu týkajícím se sběru biologických údajů pro druhy podobné tuňákovi; 7. hlavní prvky nového systému sledování plavidel a elektronického lodního deníku.

(30)

Dne 24. července 2013 se Belize dotázalo na stav řízení. Komise Belize odpověděla dopisem ze dne 5. srpna 2013.

(31)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné. Byly posouzeny a vzaty v úvahu ústní a písemné připomínky, které Belize podalo po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, a Belize bylo průběžně ústně nebo písemně informováno o úvahách Komise.

(32)

Na základě shromážděných faktů (jak jsou uvedeny v oddíle 3 tohoto rozhodnutí) se Komise domnívá, že se Belize nezabývalo dostatečně oblastmi vyvolávajícími obavy a nedostatky popsanými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Rovněž nebyla plně provedena opatření navrhovaná v připojeném akčním plánu.

(33)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise tímto přezkoumává plnění mezinárodních závazků Belize jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a příslušnými informacemi, které poskytlo Belize, navrhovaným akčním plánem a rovněž opatřeními přijatými k nápravě situace. Pro účely tohoto přezkumu vzala Komise v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(34)

Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise na základě informací získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov zjistila, že řada plavidel provádějících rybolov NNN po svém zařazení na tyto seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN plula pod vlajkou Belize (3). Ke dni 15. listopadu 2012 se jednalo o tato plavidla: Goidau Ruey č. 1, Orca, Reymar 6, Sunny Jane, Tching Ye č. 6 a Wen Teng č. 688.

(35)

Na základě údajů získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov Komise zjistila, že v současnosti pluje pod vlajkou Belize po zařazení na tyto seznamy osm plavidel provádějících rybolov NNN (4). Jedná se o tato plavidla: Amorinn, Chia Hao č. 66, Orca, Ray, Reymar 6, Tchaw, Tching Ye č. 6 a Wen Teng č. 688. Plavidla Amorinn, Ray, Tchaw jsou zařazena na seznamu Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) a Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO), plavidla Orca, Reymar 6, Tching Ye č. 6 a Wen Teng č. 688 jsou zařazena na seznamu IATTC a plavidlo Chia Hao č. 66 je zařazeno jak na seznamu IATTC, tak i ICCAT. Komise mimoto zjistila, že podle seznamu plavidel provádějících rybolov NNN přijatého SEAFO pluje pod vlajkou Belize plavidlo Ray.

(36)

Jak je uvedeno v oddíle 3.1 rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, skutečnost, že se v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN vyskytuje řada plavidel provádějících rybolov NNN, která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, je jasnou známkou toho, že Belize neplní své povinnosti státu vlajky podle mezinárodního práva.

(37)

Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 se mimoto počet plavidel plujících pod vlajkou Belize po zařazení na seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN zvýšil na osm. Belize tudíž neplní účinně své závazky a nedodržuje opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, což ukazuje, že Belize neplní své závazky podle čl. 94 odst. 2 písm. b) Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS), v němž je stanoveno, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku. Prokazuje to rovněž, že Belize nezajistilo, aby rybářská plavidla, která jsou oprávněna plout pod jeho vlajkou, neprováděla ani nepodporovala rybolov NNN, což není v souladu s doporučením uvedeným v bodě 34 plánu IPOA NNN, jenž stanoví, že by státy měly zajistit, aby rybářská plavidla oprávněná plout pod jejich vlajkou neprováděla ani nepodporovala rybolov NNN.

(38)

Podle čl. 18 odst. 1 a 2 Dohody OSN o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (UNFSA) je stát vlajky odpovědný za svá plavidla provozovaná na volném moři. Připomíná se, že dohoda UNFSA upravuje záležitosti týkající se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Jak je zdůrazněno v (35) del 5 bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, pět plavidel provádějících rybolov NNN je zařazeno na seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jež se zabývají těmito druhy ryb. Komise se domnívá, že přítomnost pěti plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech IATTC a ICCAT s plavidly provádějícím rybolov NNN, která po zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, je jasnou známkou toho, že Belize neplní své povinnosti státu vlajky podle mezinárodního práva. Přítomnost pěti plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech IATTC a ICCAT s plavidly provádějícími rybolov NNN, která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, také ukazuje, že Belize neplní své závazky podle čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA. Tato situace je rovněž v rozporu s článkem 20 dohody UNFSA, který stanoví povinnost států vyšetřovat, vzájemně spolupracovat a ukládat sankce za činnosti plavidel provádějících NNN, jelikož Belize u těchto pěti plavidel provádějících rybolov NNN nesplnilo své povinnosti podle mezinárodního práva, co se týká mezinárodní spolupráce a vymáhání předpisů.

(39)

Přítomnost osmi plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která po zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, ukazuje, že Belize neplní své povinnosti státu vlajky. Plavidla, u nichž bylo zjištěno provádění rybolovu NNN, skutečně oslabují zachování a řízení živých zdrojů. Belize tudíž nejedná v souladu s článkem 118 úmluvy UNCLOS, který stanoví, že členské státy vzájemně spolupracují na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře.

(40)

Neplněním svých povinností ve vztahu k dodržování a vymáhání předpisů porušuje Belize také čl. III odst. 8 dohody Organizace OSN pro výživu a zemědělství o dodržování opatření (dále jen „dohoda FAO o dodržování opatření“), v němž se uvádí, že každá strana přijímá donucovací opatření vůči rybářským plavidlům oprávněným plout pod její vlajkou, která jednají v rozporu s ustanoveními dohody FAO o dodržování opatření, a porušování těchto ustanovení je podle vnitrostátních právních předpisů případně hodnoceno jako trestný čin. Sankce za tato porušení musí být dostatečně přísné, aby účinně zajistily plnění požadavků dohody FAO o dodržování opatření a připravily pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(41)

Jak je objasněno v 22. a 23. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, vzhledem k ověřenému rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími pod vlajkou Belize nezajistilo Belize přijetí odpovídajících sankcí, neodrazovalo od opakovaného porušování pravidel a nepřipravilo pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Belize nezavedlo rovněž náležitý správní systém pro vyšetřování a sledování jeho plavidel. Tento nedostatek odpovídajících opatření nebyl v době přijetí tohoto rozhodnutí odstraněn.

(42)

Po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 předložilo Belize dokumenty uvedené v (26). a (29). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(43)

Komise zjistila, že Belize nemohlo účinně přijmout odpovídající opatření vůči opakujícímu se rybolovu NNN kvůli nedostatkům v jeho právním rámci. V akčním plánu se proto navrhovala revize právního rámce, která měla zajistit zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře. Návrh zákona o vodních živých zdrojích, který předložilo Belize, však nebyl přijat, a nebyl dokonce ani předložen Poslanecké sněmovně. Návrh zákona obsahuje zejména ustanovení o zachování a řízení rybolovných zdrojů; o požadavcích a podmínkách vztahujících se na vydávání licencí; o rybolovných činnostech v rámci výlučné ekonomické zóny (EEZ) Belize a mimo tuto zónu; o sledování, kontrole a dohledu; o rejstříku rybářských plavidel a rovněž obecná ustanovení o sankcích. Návrh zákona o vodních živých zdrojích je však pouze obecným zákonem, který k zajištění plné funkčnosti v části XXI předpokládá, že k provedení ustanovení tohoto zákona a pro jeho řádnou správu může být nezbytná řada předpisů. V návrhu zákona se uvádí, že tyto předpisy mohou být zapotřebí zejména v těchto oblastech: vydávání licencí a regulace rybolovu; podmínky nebo okolnosti nájmu rybářských plavidel plujících pod vlajkou Belize; instalace a používání mobilních radiostanic na jednotlivých plavidlech nebo u určité kategorie plavidel oprávněných provádět rybolov podle tohoto zákona; jmenování zástupců, kteří jsou oprávněni jednat v jakémkoli procesu podle tohoto zákona, jejich udržení ve funkci a příslušné postupy; stanovení požadavků na poskytování informací o skutečných vlastnících plavidel pro odlov, nakládku, vykládku, manipulaci, překládku, přepravu, držení a prodej ryb; stanovení trestných činů týkajících se porušování předpisů a postihů za tyto trestné činy. Z výše uvedených dokumentů předložily belizské orgány po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 pouze návrh nařízení o sankcích za rybolov na volném moři. Příslušný návrh zákona o vodních živých zdrojích se připravuje již od roku 2011, aniž by od té doby došlo k dalšímu konkrétnímu vývoji. Návrh nebyl dosud přijat, a není proto právně závazný. Příslušné belizské orgány mimoto neposkytly konkrétní harmonogram pro přijetí a provedení tohoto návrhu. V tomto ohledu nedošlo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 k žádnému pokroku.

(44)

Návrh belizského národního akčního plánu pro boj proti rybolovu NNN pochází z roku 2005 a dosud nebyl přijat, což není v souladu s body 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN, které požadují, aby státy vypracovaly národní akční plán proti rybolovu NNN. Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nebylo v tomto ohledu dosaženo žádného pokroku.

(45)

Komise proto konstatuje, že kromě opakovaného výskytu plavidel provádějících rybolov NNN plujících pod belizskou vlajkou nepřijalo Belize systém odrazujících sankcí. Stávající závazné právní předpisy (5) stanoví tyto sankce: písemné upozornění, pokuta, zrušení statusu a/nebo dokladu a pozastavení nebo odnětí oprávnění. Výše maximální pokuty (50 000 USD) není dostatečně odrazující, a není tudíž v souladu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který mimo jiné stanoví, že sankce mají být co do přísnosti odpovídající a měly by pachatele připravovat o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(46)

Jak je popsáno v (43). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Belize předložilo nový návrh nařízení o sankcích za rybolov na volném moři. Jelikož tento návrh je vedlejším právním předpisem k návrhu zákona o vodních živých zdrojích, nevstoupí v platnost před přijetím uvedeného zákona. Návrh nařízení o sankcích za rybolov na volném moři mimoto předpokládá pouze správní sankce. V rámci své oblasti působnosti stanoví ukládání pokut; neupravuje však jednoznačně jejich výši. Postup ukládání sankcí nestanoví jednoznačné lhůty pro prošetření údajného porušení předpisů. Mezi příslušné belizské orgány mimoto nejsou jednoznačně rozděleny povinnosti při uplatňování navrhovaného systému sankcí. Nejednoznačné stanovení výše pokut je známkou toho, že Belize nebude v případě přijetí tohoto návrhu schopno plnit požadavky čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA. Nestanovení jednoznačné výše pokut v případě přijetí návrhu by dále nebylo v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 21 plánu IPOA NNN, v němž se státům doporučuje zajistit, aby sankce za rybolov NNN pro plavidla byly dostatečně přísné, a tak účinně předcházely rybolovu NNN, potíraly a odstraňovaly jej a připravovaly pachatele o výhody z něj plynoucí. Návrh nařízení o sankcích za rybolov na volném moři mimoto nestanoví seznam sankcí za činnosti související s rybolovem NNN, kterých se mohla plavidla plující pod vlajkou Belize dopustit ve vodách třetích zemí.

(47)

Opatření, která Belize přijalo s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s články 94 a 118 úmluvy UNCLOS, články 18, 19 a 20 dohody UNFSA a čl. III odst. 8 dohody FAO o dodržování opatření.

(48)

S ohledem na 21. až 27. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN názor, že Belize neplnilo povinnosti, které pro něj jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, pokud jde o plavidla provádějící rybolov NNN a rybolov NNN prováděný nebo podporovaný rybářskými plavidly plujícími pod jeho vlajkou nebo jeho státními příslušníky, a nepřijalo dostatečná opatření, aby čelilo doloženému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly, která dříve plula pod jeho vlajkou.

(49)

Jak je popsáno v 31. až 36. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise zkoumala, zda Belize přijalo účinná donucovací opatření vůči provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby pachatele připravily o výhody plynoucí z rybolovu NNN.

(50)

Jak je popsáno v 33. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Belize nezajistilo, aby sankce pro plavidla provádějící rybolov NNN a v co největší možné míře i pro státní příslušníky spadající do jeho působnosti byly dostatečně přísné, a účinně tak předcházely, potíraly a odstranily rybolov NNN a připravily pachatele o výhody plynoucí z tohoto rybolovu.

(51)

Jak je uvedeno v (45). a (46). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Belize nezavedlo po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 systém odrazujících sankcí. Stávající seznam sankcí není v souladu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který mimo jiné stanoví, že sankce mají být co do přísnosti odpovídající a měly by pachatele připravovat o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti.

(52)

Dostupné důkazy potvrzují, že Belize neplní své závazky podle mezinárodního práva, co se týká účinných donucovacích opatření. Jak je uvedeno v (35). až (40). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, osm plavidel provádějících rybolov NNN uvedených v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN plulo po svém zařazení na tyto seznamy pod vlajkou Belize. Přítomnost těchto plavidel provádějících rybolov NNN svědčí o tom, že Belize neplní povinnosti vůči svým plavidlům provádějícím činnost na volném moři, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA.

(53)

Jak je uvedeno v 32. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, skutečnost, že řada plavidel provádějících rybolov NNN, která se nacházela v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, i po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Belize, jen potvrzuje, že Belize neuplatňuje na svých rybářských lodích svou jurisdikci v plném rozsahu. V současnosti se po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 počet plavidel provádějících rybolov NNN uvedených v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která po zařazení na tyto seznamy plula pod belizskou vlajkou, zvýšil na osm. Belize tudíž neprokázalo, že plní podmínky čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, v němž se stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku.

(54)

Jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, stupeň rozvoje Belize nelze považovat za faktor, který by oslaboval schopnost příslušných orgánů spolupracovat s dalšími zeměmi a provádět donucovací kroky. Posouzení zvláštních omezení rozvoje je blíže popsáno v (70). až (72). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(55)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů posuzovaného rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opakující se rybolovné činnosti NNN prováděné plavidly plujícími pod belizskou vlajkou do roku 2013. Komise vzala v úvahu rovněž vývoj, k němuž došlo po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(56)

Opatření, která Belize přijalo s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS a články 18 a 19 dohody UNSFA.

(57)

S ohledem na 31. až 36. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 5 písm. b), c) a d) nařízení o rybolovu NNN názor, že Belize neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(58)

Jak je popsáno v 39. až 63. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise provedla analýzu veškerých důležitých informací týkajících se statusu Belize jako smluvní strany IOTC a ICCAT a jako spolupracující strany WCPFC. Vzhledem k tomu, že Belize bylo až do konce roku 2011 spolupracující stranou Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), zabývala se Komise také údaji, které považovala za důležité ve vztahu k dané regionální organizaci pro řízení rybolovu. Komise mimoto provedla analýzu všech důležitých informací týkajících se statusu Belize jako smluvního člena IOTC a ICCAT po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(59)

Připomíná se, že po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 zaslala ICCAT v roce 2013 Belize dopis, v němž vyjádřila své znepokojení (6). Sekretariát ICCAT vyjádřil znepokojení s ohledem na tyto záležitosti: potřeba dalšího šetření možných nehlášených nebo nepovolených překládek vedlejších úlovků druhů ryb řízených ICCAT; funkčnost nového systému sledování plavidel (VMS), který zavedlo Belize, a potřeba dalších informací o správě kvót pro mečouna obecného. V této souvislosti sekretariát ICCAT uvedl, že doporučí vhodná opatření k vyřešení nedostatků v údajích a neposkytování informací, které se vyžadují za účelem úplného provedení doporučení ICCAT týkajících se těchto záležitostí.

(60)

Komise provedla rovněž analýzu dostupných informací od ICCAT týkajících se dodržování pravidel ICCAT a informačních povinností ze strany Belize. Komise k tomu použila souhrnné tabulky ICCAT o plnění požadavků za rok 2012 (7). Podle dostupných informací byly v případě Belize zjištěny nedostatky, pokud jde o překládky na moři mimo program pozorovatelů zaměřený na překládky, a rovněž nedostatky týkající se přenosů VMS. Belize mimoto dosud nedokončilo plán k zlepšení sběru údajů týkajících se žraloků na úrovni jednotlivých druhů.

(61)

Podle informací odvozených ze zprávy IOTC o plnění požadavků z roku 2013 (8) Belize v roce 2012 nesplnilo nebo splnilo jen částečně několik usnesení přijatých IOTC. Co se týká usnesení IOTC 12/13 pro plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru ohledně právních a správních opatření k provedení uzavření oblasti, Belize neposkytlo informace o období zastavení 2012/2013. Co se týká usnesení IOTC 10/08 o seznamu aktivních plavidel, Belize nepředložilo v roce 2012 povinnou zprávu o plavidlech v oblasti IOTC. Pokud jde o usnesení 07/02 o seznamu oprávněných plavidel o celkové délce 24 m nebo více, Belize je splnilo pouze částečně, jelikož chyběly některé povinné údaje, jako jsou informace o provozu přístavů, typu lovného zařízení a plavidlech s neplatným povolením. Pokud jde o usnesení IOTC 06/03 o přijetí systému sledování plavidel (VMS), Belize nepředložilo povinnou zprávu VMS o pokroku a provádění, jak vyžaduje toto usnesení. Co se týká usnesení IOTC 10/02 o povinných statistických údajích, Belize neposkytlo údaje o nominálních odlovech, úlovcích a intenzitě rybolovu a o velikosti a četnosti v souladu s normou vyžadovanou tímto usnesením. Pokud jde o usnesení IOTC 05/05 o předkládání údajů týkajících se žraloků, Belize je splnilo pouze částečně, jelikož nebyly poskytnuty údaje o velikosti. Co se týká usnesení 12/05 o překládkách na moři, Belize nepředložilo povinnou zprávu. Pokud jde o usnesení 11/04 o pozorovatelích, Belize nezavedlo program pozorovatelů, jak požaduje toto usnesení. Belize zejména nezavedlo program povinného pozorování 5 % rybolovných činností na moři u plavidel o délce větší než 24 m a neplní povinnost pozorovatelů podávat zprávy. Co se týká usnesení IOTC 01/06 o programu statistické dokumentace, Belize neposkytlo informace o instituci a osobě oprávněné potvrzovat statistickou dokumentaci pro tuňáka velkookého.

(62)

Výkon Belize s ohledem na povinnosti stanovené ICCAT (jak je uvedeno v (59). a (60). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí) a rovněž skutečnost, že IOTC neposkytlo informace uvedené v (61). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, poukazují na to, že Belize nesplnilo své povinnosti státu vlajky, jak je stanoveno v úmluvě UNCLOS a dohodě UNFSA. Neposkytnutí včasných informací o statistikách, systému sledování plavidel, úlovcích a intenzitě rybolovu, překládce na moři a programu pozorovatelů oslabuje schopnost Belize plnit povinnosti podle článků 117 a 118 úmluvy UNCLOS, které stanoví povinnosti států přijmout pro své státní příslušníky opatření pro zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat na opatřeních pro zachování a řízení živých zdrojů v oblasti volného moře.

(63)

Jak je popsáno v 46. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, při misi v Belize v listopadu 2010 vyšla najevo řada dalších skutečností, zejména co se týká provozní schopnosti systému sledování plavidel a programu pozorovatelů. Další obavy v souvislosti se systémem inspekcí a dohledu nad překládkami byly uvedeny v 51. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 s ohledem na zprávu IOTC o plnění požadavků za rok 2010. Informace poskytnuté belizskými orgány ve vztahu k zavedení spolehlivého systému inspekcí, programu pozorovatelů, hlášení o vykládkách, dohledu nad překládkami a sledování vykládaných úlovků odhalily, že orgány nezajistily účinnou a účelnou kontrolu a sledování plavidel plujících pod vlajkou Belize v souladu s mezinárodními závazky. Belize bylo zejména vyzváno, aby vyvinulo a zavedlo vnitrostátní systém pro sledování, kontrolu a dohled, systém lodních deníků a podávání zpráv o úlovcích, systém prohlášení o vykládce, systém inspekcí a kontrol vykládky, systém určených přístavů a program pozorovatelů. Belizské orgány poskytly informace o vnitrostátním programu pozorovatelů a hlavních prvcích nového systému sledování plavidel a elektronických lodních deníků. Tyto dokumenty však popisují pouze přípravnou fázi procesu a neobsahují podrobný harmonogram vstupu v platnost a náležitého uplatňování. Návrh harmonogramu inspekcí v přístavech souvisejících s rybolovem na volném moři, který Belize předložilo dne 5. března 2013, se nachází v přípravné fázi a vyžaduje rozsáhlou další práci, než bude mít dopad v praxi. Vnitrostátní program pozorovatelů se dosud vypracovává. Stávající systém inspekcí nezajišťuje náležité pokrytí plavidel plujících pod belizskou vlajkou, která provádějí činnost na volném moři, kvůli nedostatečným prostředkům na provádění inspekcí. V této souvislosti se připomíná, že Belize má vážné problémy s poskytováním údajů různým regionálním organizacím pro řízení rybolovu, což oslabuje schopnost země plnit povinnosti státu vlajky.

(64)

Jak je popsáno v 41. a 42, 51. a 52. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise z listopadu 2012 a v (62). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Belize neplní své povinnosti týkající se vedení záznamů a podávání zpráv. Po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 Belize uvedlo, že otázka vedení záznamů není podstatná, aniž by však zjištění regionálních organizací pro řízení rybolovu, která se týkají plnění požadavků, zpochybnilo. V této souvislosti se podotýká, že mezi oficiální dokumentací regionálních organizací pro řízení rybolovu a tvrzeními Belize existují rozpory. Komise zejména zjistila, že se belizský elektronický systém pro podávání zpráv o úlovcích nachází teprve ve fázi vývoje a vyžaduje další testování. Informace, které Belize poskytlo, neprokazují žádnou změnu v dodržování požadavků ze strany této země, pokud jde o programy dodržování předpisů přijaté regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jež byly uvedeny v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Belize svá tvrzení nedoložilo příslušnou dokumentací, která by Komisi umožnila nebrat v potaz stávající zprávy regionálních organizací pro řízení rybolovu o plnění požadavků, které se (jak již bylo uvedeno v tomto oddílu) k uplatňování mezinárodních pravidel ze strany Belize vyjadřují mimořádně kriticky. Od přijetí rozhodnutí Komise dne 15. listopadu 2012 nebylo v tomto ohledu dosaženo žádného pokroku.

(65)

Co se týká systému sledování plavidel, jak bylo popsáno v 48. a 52. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a v (63). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Komise připomíná různé problémy, na něž upozornily WCPFC, IOTC a ICCAT. Po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 Belize uvedlo, že v současnosti svůj systém sledování plavidel modernizuje. Nový informační systém pro rybolov a systém elektronických lodních deníků se však teprve vyvíjí a není dosud funkční. Belize mimoto nemá funkční středisko pro sledování rybolovu. Co se týká plnění požadavků regionálních organizací pro řízení rybolovu vztahujících se na systém sledování plavidel, mezi oficiální dokumentací regionálních organizací pro řízení rybolovu a tvrzeními Belize existují rozpory. Belize zjištění regionálních organizací pro řízení rybolovu zpochybnilo. Informace, které Belize poskytlo, však neprokazují žádnou změnu ve výkonu této země v rámci programů dodržování předpisů přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. Belize nedoložilo své tvrzení příslušnou dokumentací, která by Komisi umožnila nebrat v potaz stávající zprávy regionálních organizací pro řízení rybolovu o plnění požadavků. Belize proto neplní podmínky stanovené v čl. 18 odst. 3 písm. g) dohody UNFSA vzhledem k získaným informacím o schopnosti belizských úřadů sledovat, kontrolovat a dohlížet na plavidla, zejména co se týká provozní schopnosti a funkčnosti.

(66)

Fakta uvedená v oddíle 3.3 tohoto rozhodnutí prokazují, že Belize jedná v rozporu s požadavky čl. 18 odst. 3 dohody UNFSA.

(67)

Jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, odpovědnost za registraci plavidel ponechává Belize na mezinárodním rejstříku obchodního loďstva (IMMARBE), což nezajišťuje přímou vazbu mezi plavidly plujícími pod vlajkou Belize a touto zemí. Belize uvedlo, že nad svými rybářskými plavidly vykonává kontrolu bez ohledu na skutečnost, že IMMARBE spravuje soukromý subjekt. Z veřejně dostupných informací bylo zjištěno, že vláda Belize od června 2013 (9) převzala kontrolu nad fungováním IMMARBE. Ačkoli o znárodnění IMMARBE rozhodlo Belize dne 13. července 2013, Komise neobdržela od Belize žádné podání, které by obsahovalo dodatečné údaje prokazující existenci přímé vazby mezi Belize a plavidly zaregistrovanými pod jeho vlajkou. Tato situace není v souladu s povinnostmi stanovenými v článku 91 úmluvy UNCLOS.

(68)

Opatření, která Belize přijalo s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s články 91, 117 a 118 úmluvy UNCLOS a čl. 18 odst. 3 dohody UNSFA.

(69)

S ohledem na 39. až 63. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN názor, že Belize nesplnilo své povinnosti, které pro něj jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(70)

Je třeba připomenout, že podle ukazatele lidského rozvoje zavedeného Organizací spojených národů (10) je Belize považováno za zemi na středním stupni lidského rozvoje (96. místo ze 186 zemí) a podle nařízení (ES) č. 1905/2006 je Belize uvedeno v kategorii zemí s nižším středním příjmem.

(71)

Jak je popsáno v 66. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, nebyla zjištěna žádná fakta naznačující, že neplnění povinností vyplývajících pro Belize z mezinárodního práva je důsledkem nedostatečného rozvoje. Po 15. listopadu 2012 nebyly předloženy dodatečné konkrétní důkazy o tom, že zjištěné nedostatky souvisejí s nedostatečnými kapacitami a administrativní infrastrukturou.

(72)

S ohledem na 65. a 66. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN názor, že úroveň rozvoje této země nemá negativní vliv na vývojový status a celkový výkon Belize.

(73)

Dne 15. listopadu 2012 Komise prostřednictvím rozhodnutí Komise podle článku 32 nařízení o rybolovu NNN Kambodžskému království oznámila, že zvažuje možnost určit Kambodžu jako nespolupracující třetí zemi (11).

(74)

Komise Kambodžu vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovala akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise.

(75)

V navrhovaném akčním plánu určila Komise řadu nedostatků při plnění povinností podle mezinárodního práva, které souvisely zejména s přijetím odpovídajícího právního rámce, neexistencí náležitého a účinného systému pro sledování, kontrolu a dohled, neexistencí systému odrazujících sankcí a náležitým zavedením systému osvědčení o úlovku. Zjištěné nedostatky obecněji souvisejí s plněním mezinárodních závazků a podmínek pro registraci plavidel podle mezinárodního práva. Zjištěno bylo rovněž nedodržování doporučení a usnesení příslušných subjektů, jako je Mezinárodní akční plán Organizace spojených národů proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (IPOA–UN). Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však pokládalo pouze za podpůrné důkazy, a nikoli za základ určení.

(76)

Dne 22. listopadu 2012 se Komise sešla v Bruselu s kambodžskými orgány za účelem objasnění současné situace a budoucích kroků přijatých na základě rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(77)

Na dopis ze dne 15. listopadu 2012 Kambodža odpověděla dne 7. února 2013 dopisem, který obsahoval seznam opatření přijatých v boji proti rybolovu NNN. Kambodža uvedla, že dokončila rámec pro strategické plánování rybolovu na období 2010–2019, včetně kambodžského kodexu chování pro odpovědný rybolov, hlavního dokumentu pro kontrolu a rozvoj mořských rybolovných zdrojů a odstranění nezákonného rybolovu, lodního deníku rybářského plavidla pro mořský rybolov a prohlášení o technických požadavcích na řízení rybářských plavidel. Kambodža rovněž uvedla, že posílila a rozšířila systém pro sledování, kontrolu a dohled a že spolupracovala s členskými státy regionálního akčního plánu proti rybolovu NNN při provádění tohoto akčního plánu. V dopise ze dne 7. února 2013 Kambodža uvedla, že na úplné splnění závazků potřebuje více času kvůli nedostatku lidských a finančních zdrojů.

(78)

Komise se několikrát pokusila Kambodžu kontaktovat s cílem pokročit v jednáních o navrhovaném akčním plánu. Dne 29. dubna 2013 zaslala Komise druhý dopis, v němž připomenula svou žádost ze dne 15. listopadu 2012 a požádala o dokumenty dokládající opatření, která již Kambodža přijala.

(79)

Dne 24. května 2013 byla se zástupci Kambodže uspořádána videokonference. Během videokonference učinili zástupci Kambodže toto ústní podání: systém registrace plavidel se změnil v roce 2003, kdy se rejstřík přesunul od soukromého subjektu se sídlem v Singapuru na soukromý subjekt se sídlem v Koreji. Kambodža zdůraznila svůj závazek dodržovat veškeré mezinárodní a vnitrostátní předpisy. Nástrojem, který bude Kambodža používat v boji proti rybolovu NNN, bude zrušení registrace plavidla, s ohledem na něž se usuzuje, že se podílí na rybolovu NNN. Registrace bude zrušena u řady plavidel provádějících rybolov NNN. Je-li plavidlo uvedeno na seznamu plavidel provádějících rybolov NNN, nemůže jej Kambodža zaregistrovat. Kambodža uvedla, že od roku 2010 nezaregistrovala žádná nová rybářská plavidla.

(80)

Během videokonference dne 24. května 2013 zdůraznila Komise zjištění uvedená v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, připomenula kambodžským orgánům naléhavou potřebu odstranit zjištěné nedostatky a předložit dokumenty na podporu ústních a písemných podání Kambodži a vysvětlila možné důsledky v případě neodstranění zjištěných nedostatků.

(81)

Dopisem ze dne 14. června 2013 poskytla Kambodža dodatečné údaje o své současné politice v oblasti boje proti rybolovu NNN a akční plán proti rybolovu NNN, který uplatňuje její správní orgán státu vlajky, kambodžský mezinárodní rejstřík lodí. Tyto údaje byly v souladu s ústními podáními předloženými během videokonference dne 24. května 2013. Kambodža poskytla rovněž seznam rybářských plavidel a nákladních rybářských plavidel/chladírenských plavidel/lodí pro přepravu chlazeného nákladu plujících pod kambodžskou vlajkou podle stavu v květnu 2013.

(82)

Kambodža neuvedla, zda budou stávající politiky v oblasti boje proti rybolovu NNN a závazky podle akčního plánu proti rybolovu NNN přeměněny na závazné právní předpisy, které budou přijaty a uplatňovány kambodžskými orgány.

(83)

Komise neobdržela podrobnější informace o opatřeních, která Kambodža přijala v boji proti rybolovu NNN.

(84)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné. Byly posouzeny a vzaty v úvahu ústní a písemné připomínky, které Kambodža podala po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, a Kambodža byla průběžně ústně nebo písemně informována o úvahách Komise.

(85)

Na základě shromážděných faktů (jak jsou uvedeny v následujícím oddíle) se Komise domnívá, že se Kambodža nezabývala dostatečně oblastmi vyvolávajícími obavy a nedostatky popsanými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Rovněž nebyla plně provedena opatření navrhovaná v připojeném akčním plánu.

(86)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise tímto přezkoumává plnění mezinárodních závazků Kambodže jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a navrhovaným akčním plánem, jak byl dále upřesněn příslušnými informacemi, které Kambodža poskytla. Pro účely tohoto přezkumu vzala Komise v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(87)

Jak je uvedeno v 75. a 76. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, na základě informací získaných od regionálních informací pro řízení rybolovu a vlastní práce Komise zjistila, že několik plavidel provádělo rybolov NNN, zatímco plulo pod kambodžskou vlajkou.

(88)

Jak je zmíněno v 75. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, na základě informací získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN zjistila Komise několik případů výskytu rybolovných činností NNN prováděných plavidly plujícími pod kambodžskou vlajkou nebo plavidly s kambodžským povolením k rybolovu. Rybářská loď Draco-1 (nyní pod jménem (12) Shaanxi Henan 33; jméno v listopadu 2012 uvedené v 75. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012: Xiong Nu Baru 33) plující pod vlajkou Kambodže byla v lednu 2010 (13) a v dubnu 2010 (14) pozorována, jak nezákonně loví v oblasti úmluvy CCAMLR. Navíc rybářská loď Trosky (nyní pod jménem (15) Huiqunan; jméno v listopadu 2012 uvedené v 75. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012: Yangzi Hua 44) plující pod vlajkou Kambodže byla spatřena při nezákonném rybolovu v oblasti úmluvy CCAMLR v dubnu 2010 (16).

(89)

Jak je uvedeno v oddíle 5.1 rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, řada plavidel provádějících rybolov NNN uvedených v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která po svém zařazení na tyto seznamy plula pod vlajkou Kambodže, je jasnou známkou toho, že Kambodža nedostála svým povinnostem státu vlajky podle mezinárodního práva.

(90)

Jak je popsáno v 76. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise shromáždila důkazy o porušování opatření pro zachování a řízení zdrojů požadovaných mezinárodním právem ze strany Kambodže. Komise na základě osvědčení Unie o úlovku shromáždila věcné důkazy o opakovaném porušování opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů konkrétním kambodžským plavidlem a tyto důkazy vedly nakonec k označení těchto činností jako rybolovu NNN. Tato porušení se týkala kambodžského nákladního plavidla, které lovilo ryby na moři pomocí košelkových nevodů. V souladu s doporučením ICCAT 06-11 nejsou košelkové nevody pro lov tuňákovitých ryb v oblasti úmluvy ICCAT povoleny. Kambodžská nákladní loď nebyla navíc zapsána v rejstříku ICCAT pro nákladní plavidla s oprávněním působit v oblasti úmluvy ICCAT, jak je stanoveno v oddílu 3 doporučení ICCAT 06-11. Kambodžské orgány nepřijaly v tomto ohledu žádná opatření. Postoj Kambodže je v rozporu s čl. 94 odst. 1 a 2 úmluvy UNCLOS, které stanoví, že každý stát vlajky má účinně vykonávat svou jurisdikci a kontrolu nad plavidly plujícími pod jeho vlajkou. Kambodža nezajistila odpovídající sankce, neodrazovala od opakovaného porušování pravidel a nepřipravila pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti, což není v souladu s doporučením v bodě 21 plánu IPOA NNN.

(91)

S ohledem na ověřený rybolov NNN prováděný plavidly plujícími pod kambodžskou vlajkou nepředložila Kambodža navzdory žádostem v tomto smyslu, které byly uvedeny v akčním plánu, žádnou dokumentaci k doložení opatření přijatých s ohledem na předpokládané nezákonné rybolovné činnosti, která by prokazovala existenci odpovídajících sankcí, odrazování od opakovaného porušování pravidel a připravení pachatelů o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Kambodža pouze uvedla, že její politikou v oblasti boje proti rybolovu NNN je zrušení registrace plavidla a odebrání licence, osvědčení, povolení nebo dokladu vydaného plavidlu plujícímu pod její vlajkou. Kambodža postrádá rovněž náležitý správní systém pro vyšetřování a sledování jejích plavidel. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(92)

S ohledem na revizi právního rámce k zajištění zachování a řízení živých zdrojů na volném moři Kambodža uvedla, že dokončila rámec pro strategické plánování rybolovu na období 2010–2019, včetně kambodžského kodexu chování pro odpovědný rybolov. Kambodžské podání však nepotvrzuje, že byla zavedena konkrétní opatření s cílem vyřešit a napravit nedostatky uvedené v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Dokumenty, které Kambodža předložila, byly obecné povahy a neobsahovaly konkrétní akční plán zaměřený na zajištění zachování a řízení živých zdrojů na volném moři. Tyto dokumenty obsahovaly obecné zásady a odkazovaly výhradně na rybolov v Kambodži (ve vnitrozemských a pobřežních vodách). Uveden byl rovněž popis odvětví rybolovu v Kambodži a mandát správního orgánu pro rybolov, který je velmi obecný a nezabývá se konkrétním řízením rybolovu. Kambodžské podání obsahovalo analýzu, která potvrzovala nedostatky omezené správy, právního a regulačního prostředí v některých oblastech, nevymezení a nedostatečné vymáhání předpisů, omezené dovednosti, normy a pokyny. Navzdory žádostem Komise nepředložila Kambodža žádné dokumenty prokazující záměr změnit v návaznosti na přijetí výše uvedeného rámce strategického plánování a kodexu chování pro odpovědný rybolov příslušný právní rámec.

(93)

S ohledem na právní rámec týkající se registrace rybářských plavidel nepředložila Kambodža žádnou dokumentaci. Kambodža uvedla, že dokončila prohlášení o technických pokynech k řízení rybářských pravidel, které se týká otázek bezpečnosti na moři.

(94)

V souvislosti s revizí právního rámce za účelem zavedení systému odrazujících sankcí nepředložila Kambodža žádné dokumenty.

(95)

Kambodža neposkytla žádné informace o bodech uvedených v akčním plánu, pokud jde o revizi právního rámce, která je nezbytná k tomu, aby mohly orgány požadovat informace od provozovatelů, registrovaných vlastníků a skutečných majitelů rybářských plavidel plujících pod vlajkou Kambodže a provádět vyšetřování těchto subjektů.

(96)

Postoj Kambodže k záležitostem uvedeným v tomto oddíle rozhodnutí, které se týkají opatření zaměřených na odstranění opakujícího se rybolovu NNN, není v souladu se základními povinnostmi států vlajky, jak je uvedeno v čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, podle něhož stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku, pokud jde o správní, technické a sociální záležitosti týkající se plavidel. Podání Kambodže Komisi neumožnilo mít za to, že od přijetí rozhodnutí ze dne 15. listopadu 2012 dosáhla Kambodža prokazatelného zlepšení svého právního rámce.

(97)

Opatření, která Kambodža přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s článkem 94 úmluvy UNCLOS. Připomíná se, že není podstatné, zda Kambodža skutečně ratifikovala úmluvu UNCLOS, jelikož ustanovení této úmluvy týkající se plavby na volném moři (články 86 až 115 úmluvy UNCLOS) byla uznána jako mezinárodní zvykové právo. Tato ustanovení kodifikují již existující pravidla mezinárodního zvykového práva a přejímají téměř doslovně znění Úmluvy o volném moři a Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu přilehlém, které Kambodža v uvedeném pořadí ratifikovala a k nimž přistoupila.

(98)

S ohledem na 76. až 79. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN názor, že Kambodža neplnila povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, pokud jde o plavidla provádějící rybolov NNN a rybolov NNN prováděný nebo podporovaný rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou nebo jejími státními příslušníky, a nepřijala dostatečná opatření, aby čelila doloženému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly, která dříve plula pod její vlajkou.

(99)

Jak je popsáno v 83. až 86. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise hodnotila, zda Kambodža přijala účinná donucovací opatření ve vztahu k provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly uplatněny dostatečně přísné sankce, které by pachatele připravily o výhody plynoucí z rybolovu NNN.

(100)

Jak je popsáno v 84. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Kambodža nezajistila, aby sankce pro plavidla provádějící rybolov NNN a v co největší možné míře i pro státní příslušníky spadající do její působnosti byly dostatečně přísné, a účinně tak předcházely, potíraly a odstranily rybolov NNN a připravily pachatele o výhody plynoucí z tohoto rybolovu.

(101)

Během videokonference dne 24. května 2013 Kambodža ústně sdělila, že zrušila registraci plavidel, s ohledem na něž se usuzovalo, že prováděla rybolovné činnosti NNN. V dopise ze dne 14. června 2013 Kambodža uvedla, že je-li zjištěno, že se plavidlo podílelo na nezákonném rybolovu, včetně jeho zařazení na seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, měl by kambodžský mezinárodní rejstřík plavidel přijmout okamžitá a rozhodná disciplinární opatření, včetně zrušení registrace plavidla a odnětí licence, osvědčení, povolení nebo dokladu vydaného plavidlu plujícímu pod kambodžskou vlajkou. Komise se domnívá, že pouhé zrušení registrace plavidla bez dodatečné pokuty či jiné sankce představuje opatření, které není dostatečně přísné. Pouhé zrušení registrace nepřipravuje pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Toto opatření mimoto pachateli nebrání v záměně vlajky plavidla za tzv. „výhodnou“ vlajku. Navzdory žádostem Komise nepředložila Kambodža žádné dokumenty k doložení těchto ústních a písemných podání. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(102)

Jak je objasněno v (91). až (95). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nezavedla Kambodža systém odrazujících sankcí. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(103)

Jak je uvedeno v 86. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Kambodža má s ohledem na spolupráci s jinými zeměmi a provádění donucovacích opatření kapacitní problémy, které souvisejí s neexistencí právního a správního prostředí a zmocnění orgánů k plnění povinností. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(104)

Pokud jde o odbornou přípravu kambodžských pozorovatelů a přístavních úředníků, Kambodža nepředložila žádnou dokumentaci. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(105)

Postoj Kambodže k záležitostem uvedeným v tomto oddíle rozhodnutí, které se týkají opatření zaměřených na spolupráci a vymáhání předpisů, není v souladu se základními povinnostmi států vlajky, jak je stanoveno v čl. 94 odst. 1 a 2 úmluvy UNCLOS, podle nichž má každý stát vlajky účinně vykonávat svou jurisdikci a kontrolu nad plavidly plujícími pod jeho vlajkou, a svědčí to o tom, že Kambodža neplní své povinnosti vůči svým plavidlům provádějícím činnost na volném moři.

(106)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů posuzovaného rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opakující se rybolovné činnosti NNN prováděné plavidly plujícími pod kambodžskou vlajkou do roku 2013. Komise vzala v úvahu rovněž vývoj, k němuž došlo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(107)

Opatření, která Kambodža přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s článkem 94 úmluvy UNCLOS.

(108)

S ohledem na 83. až 86. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 5 písm. b), c) a d) nařízení o rybolovu NNN názor, že Kambodža neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(109)

Jak je popsáno v 89. až 96. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise provedla analýzu veškerých informací, které považovala za důležité a které byly získány z dostupných údajů zveřejněných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, zejména ICCAT a Komisí pro ochranu živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR). Komise provedla rovněž analýzu důležitých informací týkajících se statusu Kambodže jako nesmluvní strany ICCAT a CCAMLR po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(110)

Připomíná se, že od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 souhlasila ICCAT ve zprávě ICCAT pro dvouleté období 2012–2013 (17) s tím, aby bylo určení Kambodže zachováno, jelikož na dopisy Komise nebyla obdržena žádná odpověď. Vzhledem k neexistenci odpovědi Kambodži, která by poskytovala požadované informace týkající se dodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů, rozhodla ICCAT o zachování určení Kambodže v roce 2013. Výbor ICCAT přezkoumal dostupné informace, aby posoudil spolupráci nesmluvních stran, a v návaznosti na dopis o určení, který Komise zaslala Kambodži, neobdržel sekretariát žádnou korespondenci. V této souvislosti bylo rozhodnuto o zachování určení Kambodže, dokud nebudou obdrženy další informace. Tato situace potvrzuje, že Kambodža neplní žádné z povinností státu vlajky stanovených úmluvou UNCLOS, které se týkají opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(111)

Podle informací získaných od komise CCAMRL (18), které se týkají systému dokumentace úlovků, se mohla Kambodža jako nesmluvní strana, která nespolupracuje s komisí CCAMLR, v roce 2012 podílet na odlovu ledovky a/nebo obchodu s ledovkou. V roce 2012 se CCAMRL oficiálně obrátila na Kambodžu, aby ji požádala o spolupráci a poskytnutí údajů o obchodu s ledovkou. Nebyly však poskytnuty žádné informace. Tato situace potvrzuje, že Kambodža neplní žádné z povinností státu vlajky stanovených úmluvou UNCLOS, které se týkají opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(112)

Co se týká vytvoření spolehlivého systému inspekcí, programu pozorovatelů, hlášení o vykládkách, dohledu nad překládkami a sledování vykládaných úlovků, neposkytla Kambodža navzdory žádostem uvedeným v akčním plánu žádné dokumenty. Kambodža uvedla, že dokončila lodní deník rybářského plavidla pro mořský rybolov a rovněž posílila a rozšířila systém pro sledování, kontrolu a dohled, avšak bez dalšího upřesnění. Kambodža předložila pouze šablonu lodního deníku rybářského plavidla. Komisi nebyla předložena žádná další příslušná dokumentace. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(113)

S ohledem na povinnosti týkající se vedení záznamů a podávání zpráv nepředložila Kambodža žádné dokumenty, a to navzdory žádostem uvedeným v akčním plánu. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(114)

Ve vztahu k systému sledování plavidel Kambodža uvedla, že nákladní rybářská plavidla plující pod vlajkou Kambodže budou v zásadě vybavena potřebnými palubními systémy, včetně systému sledování plavidel. K doložení tohoto písemného podání nepředložila Kambodža navzdory žádostem uvedeným v akčním plánu žádnou dokumentaci. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(115)

Vzhledem ke způsobu jednání popsanému v (112). až (114). bodě odůvodnění Kambodža neprokázala, že splňuje podmínky uvedené v čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, v němž je stanoveno, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každé plavidlo plující pod jeho vlajkou, jeho velitele, důstojníky i posádku, pokud jde o správní, technické a sociální záležitosti týkající se plavidel.

(116)

Jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, odpovědnost za registraci plavidel ponechává Kambodža na mezinárodním rejstříku lodí, který vykonává funkce jako kambodžský správní orgán státu vlajky, jak je uvedeno v podání Kambodže ze dne 14. června 2013. Kambodžský mezinárodní rejstřík lodí má sídlo mimo Kambodžu a nezajišťuje přímou vazbu mezi plavidly plujícími pod vlajkou Kambodže a touto zemí. Kambodža nepředložila žádnou dokumentaci, která by prokazovala změnu v systému registrace rybářských plavidel, kromě ústního a písemného podání, že od roku 2010 je zakázána registrace nových rybářských plavidel plujících pod vlajkou Kambodže. V dopise ze dne 14. června 2013 se uvádí, že podle stavu v květnu 2013 má Kambodža v rejstříku plavidel 6 rybářských plavidel a 78 nákladních rybářských plavidel/chladírenských plavidel/lodí pro přepravu chlazeného nákladu. Veřejně dostupné informace (19) však prokazují, že pod kambodžskou vlajkou je zaregistrováno 150 rybářských plavidel. Toto loďstvo představuje značnou rybolovnou kapacitu, která nepodléhá účinnému systému sledování, což Kambodži neumožňuje zajistit v plném rozsahu plnění jejích povinností jako státu vlajky. Komise neobdržela od Kambodži žádné podání, které by poskytovalo dodatečné údaje prokazující existenci přímé vazby mezi Kambodžou a plavidly zaregistrovanými pod její vlajkou. Tato situace není v souladu s povinnostmi stanovenými v článku 91 úmluvy UNCLOS.

(117)

Opatření, která Kambodža přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky, proto nepostačují k zajištění souladu s články 91 a 94 úmluvy UNCLOS.

(118)

S ohledem na 83. až 86. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 6 nařízení o rybolovu NNN názor, že Kambodža nesplnila své povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky vyplývají z mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(119)

Jak je popsáno v 99. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Kambodža je považována za zemi na středním stupni lidského rozvoje (138. místo ze 186 zemí) (20) a podle nařízení (ES) č. 1905/2006 je Kambodža uvedena ve skupině nejméně rozvinutých zemí.

(120)

Jak je popsáno ve 100. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, nebyly zjištěny žádné skutečnosti naznačující, že neplnění povinností vyplývajících pro Kambodžu z mezinárodního práva je výsledkem nedostatečného rozvoje. V dopise ze dne 7. února 2013 Kambodža uvedla, že na úplné splnění povinností vyžadovaných EU potřebuje více času kvůli nedostatečným lidským a finančním zdrojům. Nebyly předloženy další konkrétní důkazy, které by prokazovaly, že zjištěné nedostatky souvisejí s nedostatečnými kapacitami a infrastrukturou.

(121)

S ohledem na 99. a 100. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN názor, že úroveň rozvoje této země nemá negativní vliv na vývojový status a celkový výkon Kambodže.

(122)

Dne 15. listopadu 2012 Komise prostřednictvím rozhodnutí Komise podle článku 32 nařízení o rybolovu NNN Guinejské republice (Guinea) oznámila, že zvažuje možnost určit Guineu jako nespolupracující třetí zemi (21).

(123)

Komise Guineu vyzvala, aby v úzké spolupráci s jejími útvary vypracovala akční plán k nápravě nedostatků uvedených v rozhodnutí Komise.

(124)

Hlavní nedostatky, které Komise určila v navrhovaném akčním plánu, souvisely s nedokončenými reformami, jež jsou nezbytné k zajištění dostatečně účelného a účinného sledování rybářských plavidel, s účinným uplatňováním vnitrostátních právních a správních předpisů v oblasti rybolovu, vymáháním pravidel stíháním rybolovných činností NNN a ukládáním sankcí za tyto činnosti, posílením prostředků na provádění inspekcí a dohledu, systémem odrazujících sankcí, rybářskou politikou, která je v souladu se správní kapacitou, pokud jde o kontrolu a dohled. Zjištěné nedostatky souvisejí obecněji s dodržováním mezinárodních závazků, včetně doporučení a usnesení regionálních organizací pro řízení rybolovu a podmínek registrace plavidel podle mezinárodního práva. Nedodržování nezávazných doporučení a usnesení se však pokládalo pouze za podpůrné důkazy, a nikoli za základ určení.

(125)

Dne 6. prosince 2012 se konala schůzka Komise s guinejskými orgány v Bruselu. Komise odpověděla na dotazy guinejských orgánů a vyjádřila se k otázkám uvedeným v rozhodnutí Komise a opatřením navrhovaným v akčním plánu.

(126)

Dne 7. prosince 2012 předložila Guinea dokumenty týkající se rozhodnutí ministra rybolovu a akvakultury o propuštění guinejského úředníka spojovaného s vydáváním falešných guinejských licencí zahraničním plavidlům provozovaným v guinejské výlučné ekonomické zóně (EEZ).

(127)

Dne 10. prosince 2012 předložila Guinea dodatečné podání, v němž souhlasila se zahájením jednání s Komisí a požádala o prodloužení lhůty pro odpověď na oznámení Komise do dne 17. ledna 2013. Guinea předložila tyto dokumenty: 1. dopis ministra hospodářství a financí; 2. dopis ministra rybolovu a akvakultury s připojeným návrhem akčního plánu, rozpočtem na jeho provedení a harmonogramem provádění.

(128)

Dne 10. ledna 2013 předložila Guinea za účelem doplnění prvního podání tyto dokumenty: 1. dopis ministra hospodářství a financí; 2. dopis ministra rybolovu a akvakultury s připojeným návrhem akčního plánu, rozpočtem na jeho provedení a harmonogramem provádění; 3. dopis ministra rybolovu a akvakultury s připojeným memorandem o výsledcích šetření a opatřeních přijatých v souvislosti s vydáváním falešných guinejských licencí plavidlům EU provozovaným v guinejské výlučné ekonomické zóně (EEZ).

(129)

Dne 22. ledna 2013 poskytla Guinea dodatečné informace o konkrétních opatřeních, která jsou naplánována za účelem odstranění hlavních zjištěných problémů: 1. nařízení ze dne 18. června 2012 o zřízení námořní prefektury; 2. nařízení ze dne 18. června 2012 o jmenování prefekta; 3. nařízení ze dne 15. ledna 2013 o zřízení a složení národní dozorčí komise zaměřující se na rybářská plavidla, která nedodržují předpisy; 4. dokumenty o semaforovém systému dohledu; 5. zpráva o zasedání meziministerského námořního výboru; 6. zpráva o zasedání v listopadu 2012, které se týkalo národní strategie pro námořní bezpečnost.

(130)

Dne 24. ledna 2013 se Komise sešla v Bruselu s guinejskými orgány, které si vyžádaly projednání memoranda o hlavních nevyřešených záležitostech.

(131)

Komise na žádost Guineje odpověděla dne 4. února 2013, kdy guinejským orgánům předala dopis společně s memorandem, v němž byly shrnuty hlavní záležitosti, jimiž je třeba se zabývat v souladu s rozhodnutím ze dne 15. listopadu 2012 a navrhovaným akčním plánem.

(132)

Dne 19. února 2013 se Komise sešla v Bruselu s guinejskými orgány za účelem uspořádání mise na místě v Guineji ve dnech 26. února až 1. března 2013.

(133)

Komise uskutečnila misi v Guineji ve dnech 26. února až 1. března 2013 a navštívila všechny dotčené guinejské orgány, konkrétně premiéra, ministra hospodářství a financí, ministra rybolovu a akvakultury a ministra dopravy, námořního prefekta a zvláštního poradce prezidenta Guinejské republiky, přičemž všichni byli informováni o vývoji situace v souladu s rozhodnutím Komise ze dne 15. listopadu 2012 a navrhovaným akčním plánem. V průběhu této mise na místě mohly guinejské orgány v reakci na rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a memorandum předané dne 4. února 2013, v němž byly shrnuty hlavní záležitosti, jimiž je třeba se zabývat, učinit prohlášení a poskytnout veškeré příslušné dokumenty.

(134)

Dne 26. února 2013 předložila Guinea tyto dokumenty: 1. proces vypracování a provádění akčního plánu a informace o využití finančních prostředků plynoucích z provádění dohody o rybolovu v roce 2009; 2. seznam plavidel plujících trvale a dočasně pod guinejskou vlajkou; 3. seznam zahraničních plavidel s povolením k rybolovu v roce 2013, a to podle mezistátní dohody uzavřené mezi Guineou a danou cizí zemí o udělení přístupu ke guinejským živým zdrojům v její výlučné ekonomické zóně nebo v rámci soukromých povolení k rybolovu vydaných zahraničním rybářským plavidlům provádějícím činnost v guinejských vodách; 4. odpovědi na jednotlivé body uvedené v memorandu, které Komise předala dne 4. února 2013; 5. seznam sankcí uplatňovaných u rybářských plavidel provozovaných v guinejské výlučné ekonomické zóně v roce 2012 a 2013; 6. zpráva o vědecké kampani pro rok 2012; 7. podrobný rozpočet a harmonogram provádění akčního plánu; 8. Arrêté č. A/2012/942 o podmínkách překládky v guinejských vodách; 8. mezistátní dohoda uzavřená mezi Guineou a Čínskou lidovou republikou na období 2012–2013 týkající se udělení přístupu čínským plavidlům do guinejských vod za zvláštních podmínek.

(135)

Dne 1. března 2013 předala Komise guinejským orgánům na místě písemné připomínky k nevyřešeným záležitostem, aby je informovala o hodnocení situace v této fázi procesu. Týž dokument byl všem příslušným guinejským orgánům oficiálně zaslán dopisem dne 14. března 2013.

(136)

Dne 6. března 2013 předložila Guinea část dokumentů požadovaných během mise na místě: 1. průvodní dopis generálního ředitele Centre National de Surveillance et de Protection des Pêches; 2. tabulka s údaji o případech porušení předpisů a inspekcích provedených v roce 2011 a 2012; 3. zprávy o porušení předpisů, jichž se dopustila zahraniční plavidla v guinejské výlučné ekonomické zóně; 4. tabulka s údaji o celkových úlovcích a procentuálním množství pro každý druh rybolovu za rok 2012; 5. několik zpráv pozorovatelů.

(137)

Dne 1. dubna 2013 poskytla Guinea dodatečné informace s cílem informovat Komisi o podmínkách, za nichž plavidla EU provozují v roce 2013 činnost v guinejských vodách.

(138)

Dne 14. května 2013 poskytla Guinea tyto dodatečné informace: 1. odpovědi na písemné připomínky předané Komisí dne 1. března 2013; 2. návrh nařízení o sankcích a vedlejších sankcích vztahujících se na porušení předpisů; 3. stanovy společnosti oprávněné zastupovat zahraniční plavidla v Guineji.

(139)

Dne 30. května 2013 se Komise sešla v Bruselu s guinejskými orgány, které předložily aktualizovaný akční plán společně s informacemi o úrovni provedení. Jak bylo požadováno, Komise guinejským orgánům sdělila, že dosud nebyl vyřešen značný počet záležitostí uvedených v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a že dosud nebyla provedena opatření navrhovaná v akčním plánu.

(140)

Dne 16. července 2013 předložila Guinea tyto dokumenty: 1. seznam opatření, která Guinea plánuje provést s ohledem na memorandum předané Komisí dne 4. února 2013, společně s popisem úrovně provedení; 2. kopie Arrêté ze dne 13. června 2013 o zřízení Comité de suivi-évaluation s ohledem na opatření, jejichž přijetí je naplánováno v souvislosti s rozhodnutím Komise ze dne 15. listopadu 2012; 3. kopie správního rozhodnutí ze dne 1. července 2013 o pravidlech, jež mají být používána s ohledem na zařízení systému sledování plavidel na palubě guinejských rybářských plavidel a rybářských plavidel provozovaných v guinejských vodách; 4. kopie správního rozhodnutí ze dne 1. července 2013 o zřízení Comité de suivi-évaluation s ohledem na provádění guinejského plánu řízení rybolovu; 5. kopie dopisu ze dne 27. června 2013 zaslaného ministrem rybolovu, v němž se požadovaly konzultace s hospodářskými subjekty působícími v odvětví rybolovu ohledně období biologického zotavení („période de repos biologique“); 6. kopie dopisu ministra rybolovu a akvakultury ze dne 15. května 2013 za účelem posílení spolupráce s námořní prefekturou (Préfecture Maritime); 7. návrh revidovaného zařízení o nových sankcích, které mají být uplatňovány.

(141)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné. Byly posouzeny a vzaty v úvahu ústní a písemné připomínky, které Guinea podala po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, a Guinea byla průběžně ústně nebo písemně informována o úvahách Komise.

(142)

Komise se domnívá, že se Guinea nezabývala dostatečně oblastmi vyvolávajícími obavy a nedostatky popsanými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Rovněž nebyla plně provedena opatření navrhovaná v připojeném akčním plánu.

(143)

Podle čl. 31 odst. 3 nařízení o rybolovu NNN Komise tímto přezkoumává plnění mezinárodních závazků Guineje jako státu vlajky, státu přístavu, pobřežního státu nebo státu trhu v souladu se zjištěními uvedenými v rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a příslušnými informacemi, které Guinea poskytla, navrhovaným akčním plánem a rovněž opatřeními přijatými k nápravě situace. Pro účely tohoto přezkumu vzala Komise v úvahu parametry uvedené v čl. 31 odst. 4 až 7 nařízení o rybolovu NNN.

(144)

Jak je uvedeno v 153. a 154. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise na základě informací získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN zjistila, že řada plavidel provádějících rybolov NNN po svém zařazení na tyto seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN plula pod vlajkou Guineje (22). Ke dni 15. listopadu 2012 těmito plavidly byly Daniaa (dřívější jméno: Carlos) a Maine.

(145)

Na základě údajů získaných ze seznamů regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN (23) Komise mimoto zjistila, že jedno plavidlo provádějící rybolov NNN uvedené v příslušných seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN (RED, dříve pod jménem KABOU) plulo po zařazení na tyto seznamy pod guinejskou vlajkou (24).

(146)

Na základě informací získaných ze seznamů s plavidly provádějícími rybolov NNN přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu Komise zjistila, že v současnosti jsou v příslušných seznamech s plavidly provádějícími rybolov NNN uvedena dvě plavidla plující pod guinejskou vlajkou (25). Těmito plavidly jsou Daniaa a Maine.

(147)

Jak je uvedeno v oddíle 9.1 rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise má za to, že přítomnost plavidel provádějících rybolov NNN v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která v současné době plují pod vlajkou Guineje nebo pod ní plula poté, co byla zařazena do zmíněných seznamů, je jasnou známkou toho, že Guinea neplní své povinnosti státu vlajky podle mezinárodního práva.

(148)

Kromě těchto guinejských plavidel, jež jsou v současnosti zařazena v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, jak je uvedeno v 155., 156., 174. a 175. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise zjistila, že další tři guinejská plavidla lovící košelkovými nevody a plující pod guinejskou vlajkou v roce 2010 a 2011 opakovaně prováděla rybolovné činnosti v rozporu s doporučeními ICCAT. Komise zjistila, že tato guinejská plavidla, která představují veškeré guinejské loďstvo pro lov tuňáků provádějící činnost v oblasti úmluvy ICCAT, prováděla v roce 2010 a během několika měsíců v roce 2011 soustavně rybolovné činnosti bez mezinárodního povolení k rybolovu a bez zařízení systému sledování plavidel instalovaného na palubě a že provedla nejméně 30 nezákonných překládek na moři v rozporu s pravidly ICCAT. Podle informací, které má Komise k dispozici, se tyto činnosti týkaly značného množství ryb ulovených za nezákonných podmínek (8 922 tun různých druhů tuňáků v roce 2010) a rovněž značného množství ryb nezákonně přeložených na moři (nejméně 14 200 tun v roce 2010 a 2011). Komise mimoto v červenci 2013 obdržela od orgánu jednoho členského státu dodatečné informace o domnělých činnostech těchto tří plavidel lovících košelkovými nevody v oblasti rybolovu NNN v průběhu roku 2012. Vzhledem k opakovanému a dlouhotrvajícímu nezákonnému jednání těchto plavidel lovících tuňáky, která představují celé guinejské loďstvo provozující činnost v oblasti úmluvy ICCAT, považovala Komise tyto zjištěné skutečnosti za důležitou známku toho, že rybářská plavidla plující pod vlajkou Guineje provádějí opakovaně rybolov NNN. Jak je jednoznačně prokázáno v tomto oddíle rozhodnutí, tato plavidla i nadále provozují činnost pod guinejskou vlajkou bez jakékoli změny provozních a regulačních podmínek kromě instalace zařízení systému sledování plavidel na palubě. Komise zjistila, že od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nebylo dosaženo dostatečného pokroku k zajištění účinné kontroly a sledování činností guinejských rybářských plavidel provádějících činnost v oblasti úmluvy ICCAT.

(149)

Komise rovněž zjistila, že Guinea nepřijala odpovídající opatření k odhalování pokračujícího a opakovaného porušování mezinárodního práva a k zamezení vstupu produktů rybolovu, které pocházejí z rybolovu NNN, na trh EU. V této souvislosti se připomíná, že Unie zavedla opatření, která zakazují vstup produktů rybolovu do EU z hygienických důvodů (26). Komise zjistila, že tři plavidla plující pod guinejskou vlajkou a lovící košelkovými nevody uvedená v (148). bodě odůvodnění v roce 2010 systematicky získávala osvědčení o úlovku za účelem vývozu produktů rybolovu, které byly uloveny a přeloženy nezákonně, na trh EU. V této souvislosti Komise zjistila, že guinejské orgány přitom potvrzovaly osvědčení o úlovku, která jednoznačně naznačovala, že tato tři plavidla provádějí nezákonné překládky na moři, pokud jde o produkty rybolovu, které mají být vyvezeny do EU (překládky na moři byly zmíněny v osvědčeních o úlovku, která byla podepsána velitelem poskytujícího i shromažďujícího plavidla a která uváděla zeměpisnou polohu překládek na moři).

(150)

Jak je uvedeno v 161. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, přítomnost řady plavidel v seznamech regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN, která plula pod vlajkou Guineje po zařazení do těchto seznamů, prokazuje, že Guinea není schopna zajistit, aby se rybářská plavidla oprávněná plout pod její vlajkou nezapojovala do rybolovu NNN, ani tento rybolov nepodporovala, což není v souladu s doporučením uvedeným v bodě 34 plánu IPOA NNN.

(151)

Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 se mimoto počet plavidel, která po zařazení na seznamy regionálních organizací pro řízení rybolovu s plavidly provádějícími rybolov NNN plula pod guinejskou vlajkou, nesnížil a podmínky, za nichž guinejské loďstvo lovící tuňáky provádí činnost v oblasti úmluvy ICCAT, se v zásadě nezměnily. Komise během mise v únoru 2013 zjistila, že Guinea instalovala na palubu těchto plavidel zařízení systému sledování plavidel, aniž by však skutečně sledovala a kontrolovala jejich rybolovné činnosti a překládky na moři. V této souvislosti Komise zjistila, že při neprovedení reformy guinejského rybolovného kodexu provádějí tato plavidla i nadále činnost bez mezinárodního povolení k rybolovu a že nebyla přijata žádná opatření, která by zajistila, aby tato plavidla skutečně dodržovala pravidla ICCAT, pokud jde o zákaz překládek na moři (v rozporu s pravidly ICCAT nejsou například na palubě přítomni žádní pozorovatelé, což by zlepšilo schopnost Guineje kontrolovat a sledovat činnosti jejích rybářských plavidel lovících na volném moři). Jelikož Guinea není schopna kontrolovat svá plavidla provádějící činnost na volném moři a nemůže zajistit dodržování regionálních opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze strany plavidel plujících pod její vlajkou, Komise se domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle článků 18 a 19 úmluvy UNFSA.

(152)

V této souvislosti Komise usuzovala, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti týkající se zajištění toho, aby její rybářské loďstvo dodržovalo opatření pro zachování a řízení zdrojů stanovená regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. Komise má za to, že situace popsaná v (144). až (151). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí svědčí o tom, že Guinea neplní své závazky podle článků 94 a 117 úmluvy UNCLOS.

(153)

Podle čl. 18 odst. 1 a 2 dohody UNFSA je stát vlajky odpovědný za svá plavidla provozovaná na volném moři. Připomíná se, že dohoda UNFSA upravuje záležitosti týkající se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Jak je uvedeno v (144). až (151). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, rybářské loďstvo plující pod guinejskou vlajkou a provádějící činnost v oblasti úmluvy ICCAT v roce 2010 a 2011 opakovaně a soustavně porušovalo pravidla ICCAT, což je regionální organizace pro řízení rybolovu těchto rybích populací. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo zjištěno, že celé guinejské loďstvo provádějící činnost v oblasti úmluvy ICCAT porušovalo soustavně a po dlouhou dobu pravidla ICCAT, má Komise za to, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle mezinárodního práva. Kromě výše uvedených skutečností přítomnost jednoho guinejského plavidla provádějícího rybolov NNN v seznamu ICCAT s plavidly provádějícími rybolov NNN, které po zařazení na tento seznam plulo pod guinejskou vlajkou, naznačuje, že Guinea neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 a 2 dohody UNFSA.

(154)

Obecné nedodržování předpisů guinejskými plavidly lovícími tuňáky, která provozují činnost v oblasti úmluvy ICCAT, tudíž ukazuje, že Guinea neplní své povinnosti jako stát vlajky. Zjištěné rybolovné činnosti NNN, které provádí guinejské rybářské loďstvo provozující činnost v oblasti úmluvy ICCAT, skutečně oslabují zachování a řízení živých zdrojů. Guinea proto nejedná v souladu s článkem 118 úmluvy UNCLOS, v němž se uvádí, že státy musí spolupracovat na zachování a řízení živých zdrojů v oblastech volného moře.

(155)

Co se týká opatření, která Guinea přijala s ohledem na situaci popsanou v (144). až (154). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, Komise zjistila, že Guinea nemohla účinně přijmout odpovídající opatření s ohledem na opakující se rybolov NNN prováděný rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou kvůli nedostatkům jejího právního rámce pro zajištění účinné kontroly a sledování činností jejích plavidel provádějících činnost na volném moři. V akčním plánu se proto navrhovalo, aby Guinea provedla potřebné reformy, aby bylo možno zajistit účinnou kontrolu a sledování jejích plavidel provádějících činnost na volném moři. Komise zopakovala svůj návrh týkající se zahájení reformy guinejského právního rámce v písemném dokumentu, který byl guinejským orgánům předán dne 1. března 2013. Ve svém podání uvedeném v oddíle 6 tohoto rozhodnutí Guinea oznámila, že své právní a správní předpisy v oblasti rybolovu hodlá revidovat. Guinea však dosud reformu svého právního rámce nezahájila. Nebyl předložen ani konkrétní harmonogram přijetí této reformy. V tomto ohledu nebylo proto od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(156)

Co se týká opatření, která Guinea přijala s ohledem na situaci popsanou v (148). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí (a jak je uvedeno v 162. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012), Komise zjistila, že Guinea nezajistila odpovídající sankce, neodrazovala od opakovaného porušování pravidel a nepřipravila pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Neexistuje rovněž náležitý správní systém pro vyšetřování a sledování jejích plavidel. V době přijetí tohoto rozhodnutí nebyl tento nedostatek odpovídajících opatření odstraněn.

(157)

Co se týká revize právního rámce a účinného prosazování systému odrazujících sankcí, Guinea přijala dne 1. března 2012 nové nařízení, které posílilo výši sankcí. Oblast působnosti guinejského rybolovného kodexu se však nevztahuje na případné nezákonné rybolovné činnosti prováděné na volném moři rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou Guineje. V této souvislosti se Komise vzhledem k zjištěnému opakovanému výskytu a rozsahu rybolovných činností NNN prováděných guinejskými rybářskými plavidly na volném moři (jak je uvedeno v 155. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012) domnívá, že toto opatření nemůže dosáhnout cíle spočívajícího v zajištění odpovídajících sankcí, odrazování od opakovaného porušování pravidel a připravení pachatelů o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. V tomto ohledu nebylo proto od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo konkrétního pokroku. Jelikož Guinea není schopna přijmout pro své státní příslušníky opatření nezbytná pro zachování živých zdrojů na volném moři, Komise má za to, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle článku 117 úmluvy UNCLOS. Jelikož Guinea není obdobně schopna zajistit, aby plavidla plující pod její vlajkou dodržovala regionální opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, má Komise za to, že Guinea neplní své povinnosti jako stát vlajky podle článku 19 dohody UNFSA.

(158)

Komise se domnívá, že postoj Guineje s ohledem na účinná donucovací opatření není v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 21 plánu IPOA NNN, v němž se státům doporučuje zajistit, aby sankce za rybolov NNN pro plavidla a v co největší míře i pro jejich státní příslušníky v jejich jurisdikci byly dostatečně přísné, aby předcházely, potíraly a odstraňovaly rybolov NNN a připravovaly pachatele o výhody vyplývající z tohoto rybolovu. Guinea v tomto ohledu neprovedla akční plán pro boj proti rybolovu NNN, což není v souladu s doporučeními uvedenými v bodě 25 plánu IPOA NNN.

(159)

V průběhu mise, která se uskutečnila v květnu 2011, Komise na základě přiměřeně zdokumentovaných důkazů, které předložily guinejské orgány, zjistila opakující se rybolov NNN prováděný rybářskými plavidly provozovanými v guinejských vodách.

(160)

Jak je uvedeno v 163. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise zjistila, že ve vztahu k těmto opakovaným rybolovným činnostem NNN nepřijala Guinea dostatečná opatření k předcházení opakovaným rybolovným činnostem NNN prováděným rybářskými plavidly provozovanými v jejích vodách, jejich odhalování a ukládaní sankcí za tyto činnosti.

(161)

Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 přijala Guinea s ohledem na tyto opakovaně prováděné rybolovné činnosti NNN určitá opatření s cílem zlepšit odhalování rybolovných činností NNN ve výlučné ekonomické zóně. Guinea posílila své prostředky pro kontrolu a sledování činností na moři ve výlučné ekonomické zóně (do vzdálenosti 50 námořních mil) výstavbou semaforu na ostrově Tamara a zřízením námořní prefektury, která je pověřena koordinací činností v oblasti dohledu na moři (k odhalování rybolovných činností NNN ve výlučné ekonomické zóně jsou používána hlídková plavidla námořnictva).

(162)

Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nepřijala Guinea s ohledem na opatření v boji proti těmto opakovaným rybolovným činnostem NNN dosud žádná zásadní opatření navrhovaná v akčním plánu, který byl předán dne 15. listopadu 2012, uvedená v memorandu, jež bylo guinejským orgánům předáno dne 4. února 2013, a stanovená v písemných připomínkách k nevyřešeným záležitostem, jež byly guinejským orgánům předány dne 1. března 2013: za porušení předpisů zjištěná na základě písemných důkazů (výkazy úlovků, zprávy pozorovatelů, zprávy ze systému sledování plavidel) nebyly uloženy žádné sankce; nedošlo k posílení postavení a výsad pozorovatelů na palubě; mnoho povinností stanovených v guinejských právních předpisech nebylo v době přijetí tohoto rozhodnutí dosud guinejskými orgány prováděno a vymáháno (např. povinnost hlásit polohu prostřednictvím systému sledování plavidel; sankce uložené provozovatelům, kteří nevysílají signály ze systému sledování plavidel; povinnost předat na konci rybolovné sezóny kopie lodních deníků; povinnost hlásit vstup do výlučné ekonomické zóny Guineje a výstup z této zóny).

(163)

Komise se mimoto domnívá, že opatření, která Guinea přijala a která jsou popsána v (161). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, představují pouze obecné předpoklady, které jako takové nepostačují pro předcházení, zjišťování a odstranění opakujícího se rybolovu NNN prováděného rybářskými plavidly provozovanými v guinejských vodách. Jak je uvedeno v 163. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea jako pobřežní stát dosud účinně neuplatňuje svůj právní rámec a nestíhá náležitě rybolov NNN a neukládá sankce plavidlům a provozovatelům podílejícím se na rybolovu NNN. V tomto ohledu se Komise domnívá, že Guinea od roku 2011 uplatňuje neúčinnou politiku, pokud jde o stíhání a donucovací opatření v souvislosti s opakovanými rybolovnými činnostmi NNN v jejích vodách. V průběhu mise, která se uskutečnila ve dnech 26. února až 1. března 2013, Komise zejména zjistila, že k tomuto datu byly v sedmi případech porušení předpisů, jichž se dopustila zahraniční plavidla provozovaná v guinejských vodách a jež odhalily guinejské orgány, uloženy nejnižší možné pokuty stanovené v guinejských právních předpisech. Ačkoli článek 7 nařízení č. 27 ze dne 1. března 2012 stanoví pokuty v rozmezí od 15 000 USD do 30 000 USD s automatickým zabavením lovného zařízení v případě rybolovných činností s nezákonným lovným zařízením nebo sítěmi, uložily guinejské orgány ve třech případech nezákonných rybolovných činností s nezákonnými sítěmi, jichž se dne 8. listopadu 2012 dopustila tři plavidla, nejnižší správní pokutu (15 000 USD), aniž by bylo dotyčné lovné zařízení zabaveno. Ačkoli článek 6 nařízení č. 27 ze dne 1. března 2012 obdobně stanoví pokuty v rozmezí od 30 000 USD do 50 000 USD s automatickým zabavením úlovků a lovného zařízení v případě nezákonných rybolovných činností v zakázané oblasti nebo oblasti vyhrazené pro drobný rybolov, uložily guinejské orgány ve čtyřech případech nezákonných rybolovných činností v zakázaných oblastech, jichž se dne 30. listopadu 2012 dopustila čtyři plavidla, navzdory závažnosti tohoto porušení předpisů nejnižší správní pokutu (30 000 USD), aniž by zabavily lovné zařízení a úlovky v rozporu s guinejskými právními předpisy.

(164)

Vzhledem k situaci popsané v (159). až (163). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí se Komise domnívá, že Guinea tím, že neuplatňuje účinně svůj právní rámec pro náležité stíhání opakujícího se rybolovu NNN v jejích vodách a ukládání sankcí dotyčným plavidlům a provozovatelům, jedná v rozporu s články 61 a 62 úmluvy UNCLOS, podle nichž musí pobřežní stát podporovat cíl optimálního využívání živých zdrojů ve své výlučné ekonomické zóně a zajistit, aby tyto živé zdroje nebyly ohroženy nadměrným vyčerpáváním.

(165)

Opatření, která Guinea přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky a pobřežního státu, proto nepostačují k zajištění souladu s články 61, 62, 94, 117 a 118 úmluvy UNCLOS a články 18, 19 a 20 dohody UNFSA.

(166)

S ohledem na 153. až 163. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a odst. 4 písm. a) nařízení o rybolovu NNN názor, že Guinea neplnila povinnosti, které pro ni jako pro stát vlajky a pobřežní stát vyplývají z mezinárodního práva, pokud jde o plavidla provádějící rybolov NNN a rybolov NNN prováděný nebo podporovaný rybářskými plavidly plujícími pod její vlajkou nebo provozovanými v jejích vodách nebo jejími státními příslušníky, a nepřijala dostatečná opatření, aby čelila doloženému a opakujícímu se rybolovu NNN prováděnému plavidly plujícími pod její vlajkou nebo provozovanými v jejích vodách.

(167)

Jak je popsáno v 165. až 180. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise zkoumala, zda Guinea přijala účinná donucovací opatření vůči provozovatelům odpovědným za rybolov NNN a zda byly použity dostatečně přísné sankce, aby pachatele připravily o výhody plynoucí z rybolovu NNN.

(168)

Jak je popsáno v 165. až 175. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea nezajistila, aby sankce za opakující se rybolov NNN prováděný plavidly plujícími pod její vlajkou a státními příslušníky spadajícími do její působnosti byly dostatečně přísné, a účinně tak předcházely, potíraly a odstranily rybolov NNN a připravily pachatele o výhody plynoucí z tohoto rybolovu.

(169)

Pokud jde o 165. až 175. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea uložila v průběhu postupu, který Komise zahájila podle článku 27 nařízení o rybolovu NNN, správní sankce třem plavidlům lovícím košelkovými nevody a plujícím pod její vlajkou, aby zamezila zařazení těchto tří plavidel plujících pod guinejskou vlajkou na seznam s plavidly provádějícími rybolov NNN. Komise se domnívala, že celková výše uložených sankcí není dostatečně přísná, aby účinně zajistila dodržování předpisů a odrazovala od porušování pravidel ICCAT. S přihlédnutím k opakování a době trvání protiprávního jednání a rovněž množství a druhům úlovků, jichž se tyto nezákonné činnosti týkaly, se Komise domnívala, že konečné uložené sankce jsou zjevně nedostatečné k tomu, aby pachatele připravily o výhody plynoucí z jeho nezákonné činnosti. Při použití svého právního rámce nebyla Guinea s to uložit těmto plavidlům více odrazující sankci. Jak je objasněno v (157). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, sankce, které Guinea uložila plavidlům provádějícím činnost na volném moři v rozporu s mezinárodními pravidly ICCAT, nemají pevný právní základ, jelikož guinejský rybolovný kodex nelze uplatnit na činnosti prováděné mimo guinejské vody. V tomto ohledu nemůže Guinea uplatňovat dostatečně přísné sankce, které by účinně zajistily dodržování předpisů, odrazovaly od porušování pravidel a připravily pachatele o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Komise se proto domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle článku 117 úmluvy UNCLOS a čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(170)

Co se týká 173. bodu odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, navzdory přijetí nařízení ze dne 1. března 2012 (jak bylo uvedeno výše v (157). bodě odůvodnění) není výše sankcí dosud zjevně přiměřená, aby pachatele připravila o výhody vyplývající z jejich nezákonné činnosti. Jak je objasněno v (157). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, vzhledem ke skutečnosti, že se guinejský rybolovný kodex může použít pouze na rybolovné činnosti v guinejských vodách, se bez zásadnější revize guinejského rybolovného kodexu toto opatření nemůže vztahovat na případné nezákonné rybolovné činnosti prováděné rybářskými plavidly plujícími pod guinejskou vlajkou na volném moři. V tomto ohledu není Guinea schopna zajistit dodržování mezinárodních opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze strany plavidel plujících pod její vlajkou. Komise se proto domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle článku 117 úmluvy UNCLOS a čl. 19 odst. 1 dohody UNFSA. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(171)

Jak je popsáno v 168. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea má právní rámec, který nezajišťuje přiměřené podmínky pro spolupráci s EU nebo se třetími zeměmi či regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, pokud jde o sledování rybolovných činností NNN prováděných rybářskými plavidly pro lov na dlouhou vzdálenost provozovanými na volném moři a přijímání účinných donucovacích opatření vůči provozovatelům a plavidlům odpovědným za rybolov NNN. V tomto ohledu Guinea nespolupracuje s Komisí a s ICCAT s cílem zajistit dodržování a vymáhání mezinárodních opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Komise se proto domnívá, že Guinea neplní své povinnosti státu vlajky podle článku 118 úmluvy UNCLOS a článku 20 dohody UNFSA. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(172)

Jak je popsáno v 176. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea jako pobřežní stát nevymáhá povinnosti plavidel a hospodářských subjektů působících v její výlučné ekonomické zóně a neukládá plavidlům a provozovatelům, u nichž byly zjištěny rybolovné činnosti NNN, odpovídající sankce. Komise v průběhu mise, která se uskutečnila ve dnech od 26. února do 1. března 2013, zjistila, že se situace popsaná v rozhodnutí Komise nezlepšila, jelikož bylo zaznamenáno, že mnoho případů porušení předpisů není guinejskými orgány dosud stíháno (např. neexistence signálů ze systému sledování plavidel, opakovaná porušení pravidel týkajících se vedlejších úlovků) nebo není náležitě sankcionováno (např. v posledních sedmi případech porušení předpisů, které guinejské orgány zjistily v guinejských vodách do doby konání mise v únoru 2013, byla uložena nejnižší možná pokuta, a to i v případě závažného porušení pravidel). Tím, že Guinea neuplatňuje účinně svůj právní rámec za účelem náležitého stíhání opakujícího se rybolovu NNN v jejích vodách a ukládání sankcí dotyčným plavidlům a provozovatelům, jedná v rozporu s články 61 a 62 úmluvy UNCLOS, které pobřežním státům ukládají povinnost zajistit, aby nedocházelo k nadměrnému vyčerpávání zdrojů.

(173)

Pokud jde o případ týkající se vydávání falešných guinejských licencí zahraničním plavidlům provozovaným v guinejských vodách v roce 2012, Komise v průběhu mise ve dnech 26. února až 1. března 2013 zjistila, že Ministerstvo rybolovu a akvakultury nezahájilo trestní vyšetřování a řízení proti fyzickým a právnickým osobám podílejícím se na tomto podvodu v rozporu s postupem stanoveným v článku 10 nařízení ze dne 1. března 2012 o sankcích a vedlejších sankcích. V tomto konkrétním případě byla v memorandu předaném dne 4. února 2013, v němž byly shrnuty hlavní záležitosti, jimiž je třeba se zabývat, Guinea Komisí oficiálně vyrozuměna a vyzvána, aby vymáhala příslušná ustanovení guinejských právních a správních předpisů s cílem ukládat sankce za tyto podvodné praktiky, u nichž přímo hrozí nebezpečí nadměrného vyčerpávání živých zdrojů ve výlučné ekonomické oblasti Guineji, a odrazovat od takovýchto praktik. Nepřijetím účinných opatření v tomto konkrétním případě jednala Guinea jako pobřežní stát v rozporu s články 61 a 62 úmluvy UNCLOS a jako stát vlajky jednala v rozporu s čl. 19 odst. 2 dohody UNFSA, který stanoví povinnost provést neprodleně veškerá vyšetřování a soudní řízení.

(174)

Jak je popsáno v 177. a 178. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea jako pobřežní stát rovněž aktivně nespolupracuje s ostatními dotčenými státy s cílem zajistit dodržování a vymáhání opatření pro zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. V tomto ohledu Komise v průběhu mise, která se uskutečnila ve dnech od 26. února do 1. března 2013, zjistila, že guinejský plán rybolovu (Plan de Pêche) pro rok 2013 nezavádí udržitelnou a věrohodnou politiku vydávání povolení k rybolovu pro určité vysoce stěhovavé rybí populace a tažné populace ryb (malé pelagické ryby) v souladu s vědeckými doporučeními, která byla vypracována na mezinárodní úrovni. Rybolovná práva pro malé pelagické ryby platná v roce 2013 jsou v rozporu s vědeckým doporučením, které vydal Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (27) (FCECA). Ačkoli se ve zprávě FCECA za rok 2011 doporučovalo, aby celkové úlovky malých pelagických ryb ve výlučných ekonomických zónách Guineji-Bissau, Guineji, Sierry Leone a Libérie nepřesáhly 112 000 tun ročně, Guinea jednala v rozporu s tímto doporučením a stanovila jen pro rok 2013 vnitrostátní kvótu pro guinejskou výlučnou ekonomickou zónu ve výši 100 000 tun. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku. Postoj guinejských orgánů ode dne 15. listopadu 2012 naopak nasvědčuje nedostatečné spolupráci s mezinárodním společenstvím v boji proti rybolovu NNN.

(175)

Ačkoli guinejský plán rybolovu na rok 2012 stanovil právní omezení na základě kapacity plavidel s cílem omezit intenzitu rybolovu v guinejské výlučné ekonomické zóně a chránit zdroje malých pelagických ryb, příslušné guinejské orgány omezení v plánu rybolovu na rok 2013 zmírnily, takže v roce 2013 je možno vydávat povolení k rybolovu větším plavidlům. Podle guinejského plánu rybolovu na rok 2012 byla k provádění činnosti v Guineji oprávněna pouze plavidla pro lov malých pelagických ryb s hrubou prostorností nižší než 2 000 BRT („tonneaux de jauge brut“). Komise zjistila, že plán rybolovu na rok 2013 byl pozměněn tak, aby bylo možno povolit činnost v guinejských vodách i rybářským plavidlům s vyšší kapacitou (s hrubou prostorností až 4 500 BRT). Kvůli této změně guinejského plánu rybolovu na rok 2013 bylo v roce 2013 k rybolovu v guinejských vodách oprávněno dalších pět plavidel pro pelagický rybolov s významnou rybolovnou kapacitou, a to na základě guinejských povolení k rybolovu vydaných Ministerstvem rybolovu a akvakultury.

(176)

V kontextu popsaném výše v (174). a (175). bodě odůvodnění bylo zjištěno, že Guinea přijala v roce 2013 národní plán řízení rybolovu v rozporu se subregionálními a regionálními opatřeními na zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Komise se proto domnívá, že Guinea neplní své povinnosti jako stát vlajky podle článku 20 dohody UNFSA, v němž se uvádí, že státy musí okamžitě a neprodleně spolupracovat, aby zajistily dodržování a vymáhání opatření na zachování a řízení zdrojů. Stejně tak bylo zjištěno, že se Guinea v roce 2013 rozhodla změnit opatření pro zachování a řízení malých pelagických ryb, aniž by vzala v úvahu vědecká doporučení. Komise zjistila, že Guinea jednala v rozporu se zásadou optimálního využívání živých mořských zdrojů v její výlučné ekonomické zóně, což dotyčné rybí populace ohrožuje nadměrným vyčerpáváním. Komise se domnívá, že Guinea jako pobřežní stát neplní své povinnosti podle článků 61 a 62 úmluvy UNCLOS.

(177)

S ohledem na historii, povahu, okolnosti, rozsah a závažnost projevů rybolovu NNN vzala Komise v úvahu opětovně se vyskytující a opakované činnosti plavidel plujících pod guinejskou vlajkou v oblasti rybolovu NNN do roku 2013, opětovně se vyskytující a opakované činnosti rybářských plavidel provozovaných v jejích vodách v oblasti rybolovu NNN a rovněž rybolovné činnosti NNN podporované jejími státními příslušníky. Komise vzala v úvahu rovněž vývoj po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(178)

Komise mimoto zjistila, že mezi nově zřízenou námořní prefekturou (Préfecture Maritime) a národním střediskem pro sledování rybolovu (Centre National de Surveillance des Pêches) dosud neexistuje dostatečná koordinace. V tomto ohledu Komise v průběhu mise, která se uskutečnila ve dnech 26. února až 1. března 2013, zjistila a sdělila guinejským orgánům, že by se koordinace mezi námořní prefekturou (která je podřízena úřadu prezidenta) a národním střediskem pro sledování rybolovu (Ministerstvo rybolovu a akvakultury) měla zlepšit, aby byly zajištěny konkrétní výsledky, pokud jde o odhalování rybolovu NNN v guinejské výlučné ekonomické zóně a ukládání sankcí za tento rybolov. Tato situace snižuje účinnost donucovacích postupů, které Guinea zavedla jako pobřežní stát a stát vlajky, a není tudíž v souladu s dohodou UNFSA.

(179)

Opatření, která Guinea přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky a pobřežního státu, proto nepostačují k zajištění souladu s články 61, 62, 94, 117 a 118 úmluvy UNCLOS a články 18, 19 a 20 dohody UNFSA.

(180)

S ohledem na 165. až 180. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a 5 nařízení o rybolovu NNN názor, že Guinea neplní povinnosti, které má podle mezinárodního práva jako stát vlajky a pobřežní stát v souvislosti se spoluprací a vymáháním právních předpisů.

(181)

Jak je popsáno v 183. až 205. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise provedla analýzu všech důležitých informací týkajících se statusu Guineji jako smluvní strany IOTC a ICCAT. Komise mimoto provedla analýzu veškerých důležitých informací týkajících se statusu Guineji jako smluvní strany IOTC a ICCAT po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012.

(182)

Komise zjistila, že po přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 zaslala ICCAT v roce 2013 Guineji dopis, v němž vyjádřila své znepokojení (28). Navzdory úsilí, které Guinea vynaložila, vyjádřil sekretariát ICCAT obavy ohledně nedostatků v podávání zpráv v roce 2012. V tomto dopise bylo konkrétně uvedeno, že Guinea neplní účinně a v plném rozsahu svou povinnost poskytovat příslušné informace týkající se obchodu, jak je stanoveno v doporučení ICCAT 06-13. ICCAT vyslovila obavy ohledně toho, že Guinea neposkytuje veškeré potřebné informace a zprávy, pokud jde o statistické zpravodajské povinnosti (doporučení ICCAT 05-09); část II výroční zprávy; údaje o související s úkolem 1 (statistické údaje týkající se loďstva nebo údaje o velikosti) a informace týkající se opatření pro řízení velkokapacitních plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru pro lov tuňáků a tabulky o plnění požadavků. Je rovněž důležité zmínit, že ICCAT požadovala od Guineje informace týkající se opatření přijatých s ohledem na loď Daniaa, která je od roku 2008 zařazena na seznam s plavidly provádějícími rybolov NNN. Co se týká doporučení ICCAT 11-18 o seznamu plavidel, u nichž se předpokládá, že provádějí rybolovné činnosti NNN, ICCAT Guineu požádala, aby toto prověřila a informovala ji o stávající vlajce lodi Daniaa.

(183)

Komise provedla rovněž analýzu dostupných informací od ICCAT týkajících se dodržování pravidel ICCAT a informačních povinnosti ze strany Guineje. Komise za tímto účelem posoudila souhrnné tabulky ICCAT o plnění požadavků za rok 2012 (29). Podle dostupných informací byly v případě Guineje zjištěny nedostatky, pokud jde o nepodávání zpráv o kvótách a omezení odlovů, opatření pro zachování a řízení zdrojů pro plavidla o celkové délce 20 m nebo více, část II výroční zprávy, údaje související s úkolem 1 týkající se loďstva a velikosti. Guinea mimoto neinformovala o opatřeních přijatých s ohledem na jedno konkrétní plavidlo v seznamu ICCAT s plavidly provádějícími rybolov NNN (Daniaa).

(184)

Podle informací odvozených ze zprávy IOTC o plnění požadavků z roku 2013 (30) nesplnila Guinea v roce 2012 několik usnesení přijatých IOTC. Guinea zejména neposkytla zprávu o provádění podle článku X dohody IOTC. Co se týká usnesení IOTC 10/09 o povinnosti přijmout opatření, Guinea neposkytla vyplněný dotazník týkající se plnění požadavků. Co se týká usnesení IOTC 12/11 o podávání zpráv o plavidlech, Guinea neposkytla povinnou zprávu o svých základních kapacitách pro tropického tuňáka a/nebo mečouna a tuňáka křídlatého. Pokud jde o usnesení IOTC 10/02 o povinných statistických údajích, Guinea neposkytla údaje o nominálních odlovech, úlovcích a intenzitě rybolovu a o velikosti a četnosti, jak vyžaduje toto usnesení. Pokud jde o usnesení IOTC 05/05 o předkládání údajů týkajících se žraloků, Guinea nesplnila toto usnesení, jelikož neposkytla povinnou zprávu s údaji týkajícími se žraloků.

(185)

Výkon Guineje s ohledem na povinnosti ICCAT (jak je uvedeno v (182). a (183). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí) a rovněž skutečnost, že IOTC neposkytla informace uvedené v (184). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, poukazují na to, že Guinea nesplnila své povinnosti jako stát vlajky, jak je stanoveno v úmluvě UNCLOS a dohodě UNFSA. Neposkytnutí informací o statistikách, úlovcích a intenzitě rybolovu, základních kapacitách pro tuňáka, mečouna a tuňáka křídlatého a údajů týkajících se žraloků oslabuje schopnost Guineji plnit povinnosti podle článků 117 a 118 úmluvy UNCLOS, které stanoví povinnosti států přijmout pro své státní příslušníky opatření pro zachování živých zdrojů na volném moři a spolupracovat na opatřeních pro zachování a řízení živých zdrojů v oblasti volného moře.

(186)

Na základě nových faktů uvedených v (182). až (184). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, která potvrzují 200. až 205. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, se Komise domnívá, že Guinea neplní své povinnosti jako stát vlajky podle čl. 18 odst. 3 a 4 dohody UNFSA. V tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(187)

Pokud jde o 191. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a nedodržování doporučení ICCAT 03-14 (týkajícího se minimálních norem pro zavedení systému sledování plavidel v oblasti úmluvy ICCAT), Guinea přijala opatření k nápravě a k zajištění fungování systému sledování plavidel ode dne 1. ledna 2013. V průběhu mise, která se konala ve dnech 26. února až 1. března 2013, však Komise zjistila a sdělila Guineji, že podmínky, za nichž se systém sledování plavidel používá v současnosti, nemohou zajistit účinné a účelné sledování a kontrolu rybolovných činností plavidel plujících pod guinejskou vlajkou a zahraničních plavidel provozovaných v guinejské výlučné ekonomické zóně (např. nezajištění nepřetržitého provozu v noci a o víkendech; řada rybářských plavidel, která nehlásí svou polohu prostřednictvím systému sledování plavidel; diskriminační vymáhání plnění platných povinností; nedostatečné vzdělávání zaměstnanců; nedostatečná spolupráce a koordinace mezi národním střediskem pro sledování rybolovu, které je podřízeno Ministerstvu rybolovu a akvakultury, a semaforem fungujícím v rámci pravomoci námořní prefektury). Komise se domnívá, že správní rozhodnutí ze dne 1. července 2013 o pravidlech, jež mají být používána s ohledem na zařízení systému sledování plavidel (jak je uvedeno v (140). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí), je pozitivní, z provozního hlediska však nepostačuje k zajištění účinného a účelného sledování a kontroly rybolovných činností plavidel plujících pod guinejskou vlajkou a zahraničních plavidel provozovaných v guinejské výlučné ekonomické zóně. Jelikož Guinea nebyla v době přijetí tohoto rozhodnutí schopna účinně sledovat a kontrolovat činnosti plavidel plujících pod její vlajkou a provádějících činnost v oblasti úmluvy ICCAT prostřednictvím plně funkčního střediska pro sledování rybolovu, Komise se domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle čl. 18 odst. 3 písm. g) úmluvy UNFSA. Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nebylo proto v tomto ohledu dosaženo žádného pokroku.

(188)

S ohledem na 192. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a nedodržování doporučení ICCAT 06-11 (zavedení programu pro překládky) předložila Guinea (jak je uvedeno (134). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí) nařízení, které Guinea přijala jakožto pobřežní stát a které zakazuje překládky na moři v jejích vodách a reguluje překládky v přístavech. Od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 však Guinea jako stát vlajky nepřijala žádná preventivní ani nápravná opatření s cílem zajistit účinnou kontrolu a vymáhání zákazu překládek na moři v oblasti úmluvy ICCAT, pokud jde o tři plavidla lovící pomocí košelkových nevodů a plující pod guinejskou vlajkou, která v roce 2010 a 2011 opakovaně a soustavně porušovala doporučení ICCAT 06-11. Jelikož Guinea nebyla v době přijetí tohoto rozhodnutí schopna účinně regulovat překládky na moři u plavidel plujících pod její vlajkou a provádějících činnost v oblasti úmluvy ICCAT, Komise se domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle čl. 18 odst. 3 písm. h) dohody UNFSA. V tomto ohledu proto nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo dostatečného pokroku.

(189)

Co se týká povinností uložených Guineji jako pobřežnímu státu mezinárodním právem, Komise s ohledem na 193. a 194. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 (a jak je objasněno v (174). a (175). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí) zjistila, že pokud jde o řízení intenzity rybolovu, situace je v současnosti ještě horší než v době přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012. Komise zjistila, že v důsledku stávající politiky Ministerstva rybolovu a akvakultury se počet zahraničních rybářských plavidel, která jsou oprávněna provádět činnost v guinejských vodách, zvýšil ze 60 v roce 2010 a 56 v červnu 2011 na 70 v únoru 2013, přičemž Guinea není schopna účinně sledovat a kontrolovat rybolovné činnosti prováděné v její výlučné ekonomické zóně. Komise se v této souvislosti domnívá, že rybářská politika Guineji (vyšší intenzita rybolovu v jejích vodách, která není v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými informacemi a která neodpovídá správní kapacitě pro sledování a kontrolu) je v rozporu se zásadou optimálního využívání živých zdrojů v její výlučné ekonomické zóně, což dotčené rybí populace (malé pelagické druhy ryb, druhy žijící při dně a korýše) pravděpodobně ohrozí nadměrným vyčerpáváním.

(190)

Jak je uvedeno v 206. až 208. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, stávající rybářská politika Guineji nezajišťuje v rozporu s povinnostmi, které Guineji jako pobřežnímu státu ukládá mezinárodní právo, náležitá opatření pro zachování a řízení zdrojů na základě nejlepších vědeckých důkazů, aby živé zdroje v její výlučné ekonomické zóně nemohly být ohroženy nadměrným vyčerpáváním. V tomto ohledu proto nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku. Komise naopak zjistila, že Guinea přijala nová opatření, která jsou v rozporu s dostupnými nejlepšími vědeckými důkazy, a změnila opatření pro zachování a řízení zdrojů tak, že by mohla ohrozit živé zdroje ve výlučné ekonomické zóně a vysoce stěhovavé rybí populace a tažné populace ryb, aniž by spolupracovala s ostatními pobřežními státy v dané oblasti. Komise se domnívá, že Guinea neplní své povinnosti pobřežního státu podle článků 61 a 62 úmluvy UNCLOS. V tomto ohledu mohla opatření přijatá příslušnými guinejskými orgány snížit účinnost guinejských právních a správních předpisů a mezinárodních opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(191)

Na základě čl. 31 odst. 6 písm. c) nařízení o rybolovu NNN Komise během mise uskutečněné ve dnech od 26. února do 1. března 2013 zjistila, že guinejské Ministerstvo rybolovu a akvakultury změnilo guinejský plán rybolovu, jak je popsáno v (174). a (175). bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí. Tyto změny, které guinejské orgány provedly v roce 2013, snížily účinnost platných právních a správních předpisů. Politika vydávání povolení k rybolovu, kterou uplatňují guinejské orgány, je v rozporu s vědeckými doporučeními vypracovanými na mezinárodní úrovni (FCECA) pro určité vysoce stěhovavé druhy a tažné populace ryb (malé pelagické druhy ryb). Komise se domnívá, že správní rozhodnutí ze dne 1. července 2013 o zřízení Comité de suivi-évaluation s ohledem na provádění guinejského plánu řízení rybolovu (jak je popsáno v (140). bodě odůvodnění) nemůže samo o sobě napravit situaci, která by vyžadovala spíše zásadní revizi guinejského plánu rybolovu, aby bylo dosaženo cíle spočívajícího v zamezení nadměrnému vyčerpávání živých zdrojů v guinejské výlučné ekonomické zóně.

(192)

S ohledem na 209. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 nepřijala Guinea žádná opatření k vypracování národního akčního plánu proti rybolovu NNN ve smyslu bodů 25, 26 a 27 plánu IPOA NNN. V tomto ohledu nebylo proto od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(193)

Co se týká 210. bodu odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Komise zjistila, že Guinea nepřijala žádná opatření k zrušení nebo změně postupu, který umožňuje dočasnou registraci plavidel pod guinejskou vlajkou bez jakýchkoli záruk s cílem odrazovat od registrace plavidel provádějících rybolov NNN a zabránit této registraci. Komise během mise, která se uskutečnila ve dnech od 26. února do 1. března 2013, mimoto zjistila a sdělila guinejským orgánům, že nedostatečná koordinace mezi Agence de Navigation Maritime (ANAM), která je podřízena Ministerstvu dopravy, a Ministerstvem rybolovu a akvakultury vytváří dodatečné riziko registrace plavidel provádějících rybolov NNN pod guinejskou vlajkou. Jelikož Guinea ke dni přijetí tohoto rozhodnutí nebyla schopna účinně vykonávat svou jurisdikci a kontrolu nad plavidly, která by mohla být dočasně zaregistrována pod její vlajkou, Komise se domnívá, že Guinea neplní své povinnosti státu vlajky podle čl. 94 odst. 2 písm. b) úmluvy UNCLOS, v němž se stanoví, že stát vlajky přejímá pod svou jurisdikci v rámci svého vnitrostátního práva každé plavidlo plující pod jeho vlajkou a jeho velitele, důstojníky i posádku. V tomto ohledu proto nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku.

(194)

S ohledem na zavedení náležitého systému vydávání licencí pro plavidla lovící na volném moři a plující pod guinejskou vlajkou Komise v průběhu mise na místě v Guineji ve dnech od 26. února do 1. března 2013 zjistila, že v tomto ohledu nebylo od přijetí rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 dosaženo žádného pokroku. Jelikož Guinea ke dni přijetí tohoto rozhodnutí nebyla schopna účinně kontrolovat plavidla plující pod její vlajkou vydáváním povolení k rybolovu a přijetím předpisů o podmínkách vztahujících se na tato povolení k rybolovu, Komise se domnívá, že Guinea jako stát vlajky neplní své povinnosti podle čl. 18 písm. b) dohody UNFSA.

(195)

Opatření, která Guinea přijala s ohledem na své povinnosti státu vlajky a pobřežního státu, proto nepostačují k zajištění souladu s články 61, 62, 94, 117 a 118 úmluvy UNCLOS a články 18 a 20 dohody UNFSA.

(196)

S ohledem na 182. až 210. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 3 a 6 nařízení o rybolovu NNN názor, že Guinea nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva, co se týče mezinárodních pravidel, předpisů a opatření pro zachování a řízení zdrojů.

(197)

Jak je popsáno v 212. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, Guinea je považována za zemi na nízkém stupni lidského rozvoje (178. místo ze 186 zemí) (31) a podle nařízení (ES) č. 1905/2006 je Guinea uvedena v kategorii nejméně rozvinutých zemí.

(198)

Jak je popsáno v 215. a 216. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, EU poskytovala Guineji v posledních letech finanční a technickou pomoc.

(199)

S ohledem na 180. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 Komise zjistila, že Guinea obdržela od jednoho členského státu EU další technickou a finanční podporu určenou na rozvoj svého systému pro sledování, kontrolu a dohled v zájmu zlepšení své schopnosti odhalovat rybolov NNN ve svých vodách a bojovat proti němu (např. zařízení dvou semaforů, technická spolupráce a pomoc poskytovaná na místě příslušníkem armády při zřizování námořní prefektury a koordinace opatření a činností na moři).

(200)

S ohledem na 217. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 a vývoj od 15. listopadu 2012 zastává Komise na základě čl. 31 odst. 7 nařízení o rybolovu NNN názor, že úroveň rozvoje této země může mít negativní vliv na vývojový status Guineji. Avšak vzhledem k povaze zjištěných nedostatků Guineje, pomoci poskytované EU a členskými státy a opatřením přijatým k nápravě situace nemůže úroveň rozvoje této země vysvětlit celkový výkon Guineje jako státu vlajky nebo pobřežního státu, pokud jde o rybolov a nedostatečnost jejích opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN.

(201)

Vzhledem k výše vyvozeným závěrům ohledně skutečnosti, že Belize, Kambodža a Guinea neplní své povinnosti, které jim jakožto státům vlajky, státům přístavu, pobřežním státům nebo státům trhu ukládá mezinárodní právo, a nepřijaly příslušná opatření pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN, měly by být tyto země v souladu s článkem 31 nařízení o rybolovu NNN určeny jako země, které Komise považuje za nespolupracující třetí země v boji proti rybolovu NNN.

(202)

S ohledem na čl. 18 odst. 1 písm. g) nařízení o rybolovu NNN jsou příslušné orgány členských států případně povinny odmítnout dovoz produktů rybolovu do Unie, aniž by musely žádat dodatečné důkazy nebo posílat žádost o pomoc státu vlajky, pokud si jsou vědomy toho, že osvědčení o úlovku potvrdily orgány státu vlajky určeného v souladu s článkem 31 jako nespolupracující stát.

(203)

Je třeba uvést, že určení Belize, Kambodže a Guineji jako zemí, které Komise pro účely tohoto rozhodnutí považuje za nespolupracující země, nebrání tomu, aby Komise nebo Rada učinily následný krok pro účely vypracování seznamu nespolupracujících zemí.

(204)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,