2013/288/EU2013/288/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 13. června 2013 , kterým se mění rozhodnutí 2011/30/EU o rovnocennosti systémů veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí některých třetích zemí, které se vztahují na auditory a auditorské subjekty, a o přechodném období pro auditorské činnosti auditorů a auditorských subjektů z některých třetích zemí v Evropské unii (oznámeno pod číslem C(2013) 3491) Text s významem pro EHP

(1)

Podle rozhodnutí Komise 2011/30/EU (2) mají auditoři a auditorské subjekty ze třetích zemí a území uvedených v příloze uvedeného rozhodnutí možnost nadále vykonávat svoje činnosti v Unii, pokud jde o zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za finanční roky začínající v období od 2. července 2010 do 31. července 2012.

(2)

Komise posoudila systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské subjekty ze třetích zemí a území uvedených v příloze rozhodnutí 2011/30/EU. Toto posouzení bylo provedeno za pomoci Evropské skupiny orgánů pro dohled nad auditory. Systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské subjekty z uvedených třetích zemí a území byly posouzeny na základě kritérií stanovených v článcích 29, 30 a 32 směrnice 2006/43/ES, které upravují systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské společnosti členských států. Hlavním cílem spolupráce mezi systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahujícími se na auditory a auditorské subjekty v členských státech a třetích zemích by mělo být dosažení vzájemné důvěry v systémy dohledu druhé strany na základě rovnocennosti těchto systémů.

(3)

Z posouzení je patrné, že Abú Dhabí, Brazílie, Mezinárodní finanční centrum v Dubaji, Guernsey, Indonésie, Jersey, Malajsie, Ostrov Man, Thajsko a Tchaj-wan mají systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí pro auditory a auditorské subjekty, jejichž činnost podléhá obdobným pravidlům, jako jsou pravidla stanovená v článcích 29, 30 a 32 směrnice 2006/43/ES. Je proto třeba považovat systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí pro auditory a auditorské subjekty z uvedených třetích zemí za rovnocenné systémům veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí pro auditory a auditorské společnosti členských států.

(4)

Bermudy, Egypt, Kajmanské ostrovy, Mauricius, Nový Zéland, Rusko a Turecko zřídily nebo zřizují systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí pro auditory a auditorské subjekty. Informace o fungování a pravidlech, jimiž se tyto systémy řídí, však nejsou dostatečné k tomu, aby bylo možno posoudit rovnocennost. K provedení dalšího posouzení, které by umožnilo přijmout konečné rozhodnutí o rovnocennosti těchto systémů, je od uvedených třetích zemí a území nutno získat doplňkové informace, aby bylo možné jejich systémům lépe porozumět. Je proto třeba prodloužit přechodné období stanovené v rozhodnutí 2011/30/EU s ohledem na auditory a auditorské subjekty, kteří předkládají zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek společností se sídlem v uvedených třetích zemích a územích.

(5)

Auditoři a auditorské subjekty, kteří předkládají zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek společností se sídlem v Hongkongu, Indii a Izraeli, využívali přechodné období dané rozhodnutím 2011/30/EU. Od té doby nemají tyto třetí země nebo území nezávislý systém veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí. Nepředložily informace týkající se jejich auditorských regulačních systémů a systémů dohledu. Za této situace se zdá, že uvedené třetí země nebo území nepřijaly nezbytná opatření k tomu, aby jejich právní úpravu auditu Komise uznala za rovnocennou systémům veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahujícím se na auditory a auditorské subjekty v členských státech. Pokud jde o auditory a auditorské subjekty, kteří předkládají roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky společností se sídlem v uvedených třetích zemích, přechodné období stanovené v rozhodnutí 2011/30/EU by proto nemělo být prodlouženo.

(6)

Na ochranu investorů by měli mít auditoři a auditorské subjekty, kteří předkládají zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek společností se sídlem ve třetích zemích uvedených v příloze II tohoto rozhodnutí, možnost vykonávat během přechodného období nadále auditorské činnosti v Unii, aniž by byli zaregistrováni podle článku 45 směrnice 2006/43/ES, pouze tehdy, když poskytnou požadované informace. Jestliže informace předloží, měli by mít uvedení auditoři a auditorské subjekty možnost nadále vykonávat svoje auditorské činnosti, pokud jde o zprávy auditora týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za finanční roky začínající v období od 1. srpna 2012 do 31. července 2015. Toto rozhodnutí by nemělo mít vliv na právo členských států uplatňovat ve vztahu k těmto auditorům a auditorským subjektům své systémy vyšetřování a sankcí.

(7)

Rozhodnutí 2011/30/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 48 odst. 1 směrnice 2006/43/ES,

1)

V článku 1 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Pokud jde o auditorské činnosti týkající se ročních účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za finanční roky počínající 1. srpnem 2012, považují se pro účely čl. 46 odst. 1 směrnice 2006/43/ES za rovnocenné systémům veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahujícím se na auditory a auditorské společnosti členských států systémy veřejného dohledu, zajištění kvality, vyšetřování a sankcí vztahující se na auditory a auditorské subjekty z těchto třetích zemí a území:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Bod 10) prvního odstavce článku 1 pozbývá platnosti dne 31. července 2013.“

4)

Příloha se nahrazuje přílohou I tohoto rozhodnutí.

5)

Doplňuje se nová příloha II ve znění přílohy II tohoto rozhodnutí.