2013/163/EU2013/163/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 26. března 2013 , kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého (oznámeno pod číslem C (2013) 1728) Text s významem pro EHP

Publikováno:	Úř. věst. L 100, 9.4.2013, s. 1-45	Druh předpisu:	Prováděcí rozhodnutí
Přijato:	26. března 2013	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	27. března 2013	Nabývá účinnosti:	27. března 2013
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 26. března 2013,

kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého

(oznámeno pod číslem C(2013) 1728)

(Text s významem pro EHP)

(2013/163/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice.

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice.

(3)

„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 odst. 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření.

(4)	V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II uvedené směrnice.

(5)

Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 směrnice 2010/75/EU.

(6)

Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí spojených s BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky.

(7)	Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT.

(8)	V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo.

(9)

Rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), bylo zřízeno fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí.

(10)	V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 13. září 2012 obdržela stanovisko (3) uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého a zveřejnila je.

(11)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Závěry o BAT pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 26. března 2013.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise

(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(2) Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.

(3) http://circa.europa.eu/Public/irc/env/ied/library?l=/ied_art_13_forum/opinions_article

PŘÍLOHA

ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH PRO VÝROBU CEMENTU, VÁPNA A OXIDU HOŘEČNATÉHO

OBLAST PŮSOBNOSTI

POZNÁMKA K VÝMĚNĚ INFORMACÍ

DEFINICE

OBECNÉ ÚVAHY

ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT)

1.1	Obecné závěry o BAT

1.1.1

Systémy environmentálního managementu (EMS)

1.1.2

Hluk

1.2	Závěry o nejlepších dostupných technikách pro průmyslové odvětví výroby cementu

1.2.1

Obecné primární techniky

1.2.2

Monitorování

1.2.3

Spotřeba energie a volba procesu

1.2.4

Využití odpadů

1.2.5

Emise prachu

1.2.6

Plynné sloučeniny

1.2.7

Emise polychlorovaných dibenzodioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F)

1.2.8

Emise kovů

1.2.9

Procesní ztráty/odpady

1.3	Závěry o nejlepších dostupných technikách pro průmyslové odvětví výroby vápna

1.3.1

Obecné primární techniky

1.3.2

Monitorování

1.3.3

Spotřeba energie

1.3.4

Spotřeba vápence

1.3.5

Výběr paliv

1.3.6

Emise prachu

1.3.7

Plynné sloučeniny

1.3.8

Emise polychlorovaných dibenzodioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F)

1.3.9

Emise kovů

1.3.10

Procesní ztráty/odpady

1.4	Závěry o nejlepších dostupných technikách pro průmyslové odvětví výroby oxidu hořečnatého

1.4.1

Monitorování

1.4.2

Spotřeba energie

1.4.3

Emise prachu

1.4.4

Plynné sloučeniny

1.4.5

Procesní ztráty/odpady

1.4.6

Použití odpadů jako paliv a/nebo surovin

POPIS TECHNIK

1.5	Popis technik pro průmyslové odvětví výroby cementu

1.5.1

Emise prachu

1.5.2

Emise NOx

1.5.3

Emise SOx

1.6	Popis technik pro průmyslové odvětví výroby vápna

1.6.1

Emise prachu

1.6.2

Emise NOx

1.6.3

Emise SOx

1.7	Popis technik pro průmyslové odvětví výroby oxidu hořečnatého (suchým procesem)

1.7.1

Emise prachu

1.7.2

Emise SOx

OBLAST PŮSOBNOSTI

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách se týkají následujících průmyslových činností uvedených v oddílu 3.1 přílohy I směrnice 2010/75/EU, konkrétně:

„3.1.

Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého“, což zahrnuje:

a)	výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t za den nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den;

b)	výrobu vápna v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den;

c)	výrobu oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den.

Pokud jde o výše uvedený bod 3.1 písm. c), tyto závěry o nejlepších dostupných technikách upravují pouze výrobu MgO suchým procesem, který vychází z těženého přírodního magnezitu (uhličitanu hořečnatého – MgCO3).

S ohledem na výše uvedené činnosti se závěry o nejlepších dostupných technikách zejména týkají:

—	výroby cementu, vápna a oxidu hořečnatého (suchým procesem);

—	surovin – skladování a přípravy;

—	paliv – skladování a přípravy;

—	využití odpadů jako surovin, případně paliv – kvalitativních požadavků, řízení a přípravy;

—	výrobků – skladování a přípravy;

—	balení a expedice.

Tyto závěry o nejlepších dostupných technikách se netýkají následujících činností:

—	výroby oxidu hořečnatého mokrým procesem používajícím jako výchozí surovinu chlorid hořečnatý, která je zahnuta v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (LVIC-S);

—	výroby dolomitického vápna s nízkým zbytkovým obsahem CO2 (tj. směsi oxidu vápenatého a hořečnatého vyráběné téměř úplnou dekarbonizací dolomitu (CaCO3.MgCO3). Zbytkový obsah CO2 ve výrobku je méně než 0,25 % a objemová hmotnost významně menší než 3,05 g/cm3);

—	šachtových pecí na výrobu cementového slínku;

—	činností, které nejsou přímo spojeny s primární činností, např. těžba.

Další referenční dokumenty, které jsou významné pro činnosti zahrnuté do těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách jsou uvedeny níže:

Referenční dokumenty	Činnost
Emise ze skladování (EFS)	Skladování a nakládání se surovinami a výrobky
Obecné principy monitorování (MON)	Monitorování emisí
Odvětví zpracování odpadů (WT)	Zpracování odpadů
Energetická účinnost (ENE)	Celková energetická účinnost
Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM)	Ekonomické a mezisložkové vlivy technik

Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o nejlepších dostupných technikách nejsou ani normativní, ani vyčerpávající. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

Pokud tyto závěry o nejlepších dostupných technikách zmiňují zařízení na spoluspalování odpadů, nejsou tím dotčena ustanovení kapitoly IV a přílohy VI směrnice 2010/75/EU.

Pokud tyto závěry o nejlepších dostupných technikách zmiňují energetickou účinnost, nejsou tím dotčena ustanovení nové směrnice 2012/27/EU Evropského parlamentu a Rady (1) o energetické účinnosti.

POZNÁMKA K VÝMĚNĚ INFORMACÍ

Výměna informací o nejlepších dostupných technikách pro průmyslovou oblast cementu, vápna a oxidu hořečnatého skončila v roce 2008. K vytvoření těchto závěrů o BAT byly využity informace získané v rámci uvedené výměny a byly doplněny o dodatečné informace o emisích z výroby oxidu hořečnatého.

DEFINICE

Pro účely těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách platí tyto definice:

Použitý termín

Definice

Nové zařízení

Zařízení instalované na místo stávajícího zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo úplná náhrada zařízení na základech původního zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách.

Stávající zařízení

Zařízení, které není novým zařízením.

Významná modernizace

Modernizace zařízení nebo pece zahrnující významnou změnu požadavků nebo technologie pece, popřípadě výměnu pece.

„Využití odpadu jako paliva a/nebo suroviny“

Termín zahrnuje použití:

—	odpadových paliv s významnou výhřevností;

—	odpadních materiálů bez významné výhřevnosti, ale s minerálními složkami, které jsou použity jako suroviny, které přispívají ke slínkovému meziproduktu;

—	odpadních materiálů, které mají vysokou výhřevnost i minerální složky.

Definice určitých výrobků

Použitý termín

Definice

Bílý cement

Cement spadající pod kód PRODCOM 2007: 26.51.12.10 – Portlandský cement bílý.

Speciální cement

Speciální cement spadající pod tyto kódy PRODCOM 2007:

—	26.51.12.50 – Hlinitanový cement;

—	26.51.12.90 – Ostatní hydraulické cementy.

Dolomitické vápno nebo kalcinovaný dolomit

Směs oxidů vápníku a hořčíku vyrobená dekarbonizací dolomitu (CaCO3.MgCO3) se zbytkovým obsahem CO2 ve výrobku vyšším než 0,25 % a objemovou hmotností tržního výrobku výrazně nižší než 3,05 g/cm3. Obsah volného MgO je obvykle mezi 25 % a 40 %.

Slinované dolomitické vápno

Směs oxidů vápníku a hořčíku používaná výlučně pro výrobu žáruvzdorných cihel a jiných žáruvzdorných materiálů o minimální objemové hmotnosti nejméně 3,05 g/cm3.

Definice určitých látek znečišťujících ovzduší

Použitý termín	Definice
NOx vyjádřené jako NO2	Úhrnné množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) vyjádřené jako NO2.
SOx vyjádřené jako SO2	Úhrnné množství oxidu siřičitého (SO2) a oxidu sírového (SO3) vyjádřené jako SO2.
Chlorovodík vyjádřený jako HCl	Všechny plynné chloridy vyjádřené jako HCl.
Fluorovodík vyjádřený jako HF	Všechny plynné fluoridy vyjádřené jako HF.

Zkratky

ASK

Prstencová šachtová pec

DBM

Tvrdě pálený magnezit

I-TEQ

Mezinárodní ekvivalent toxicity

LRK

Dlouhá rotační pec

MFSK

Šachtová pec se smíšenou vsázkou

Ostatní pece

V odvětví výroby vápna sem patří:

—	dvojitě skloněné šachtové pece;

—	vícekomorové šachtové pece;

—	šachtové pece s centrálním hořákem;

—	šachtové pece s externí komorou;

—	šachtové pece s hořákovým prámem;

—	šachtové pece s vnitřním obloukem;

—	pece s pohyblivým roštem;

—	pece s „tvarovaným víkem“;

—	pece s bleskovou kalcinací;

—	pece s rotujícím topeništěm.

OSK

Ostatní šachtové pece (šachtové pece jiné než ASK a MFSK)

PCDD

Polychlorovaný dibenzo-p-dioxin

PCDF

Polychlorovaný dibenzofuran

PFRK

Souproudá regenerativní šachtová pec

PRK

Rotační pec s předehřívačem

OBECNÉ ÚVAHY

Doby pro zprůměrování a referenční podmínky pro emise do ovzduší

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) uvedené v těchto závěrech o nejlepších dostupných technikách jsou vztaženy ke standardním podmínkám: suchý plyn při teplotě 273 K a tlaku 1 013 hPa.

Hodnoty uvedené u koncentrací platí za těchto referenčních podmínek:

Činnosti		Referenční podmínky
Činnosti pece	Odvětví výroby cementu	10 obj. % kyslíku
	Odvětví výroby vápna (2)	11 obj. % kyslíku
	Odvětví výroby oxidu hořečnatého (suchým procesem) (3)	10 obj. % kyslíku
Činnosti mimo pec	Všechny procesy	Bez korekce na kyslík
Činnosti mimo pec	Závody na hašení vápna	Provozní stavové podmínky (bez korekce na kyslík a suchý plyn)

Pro doby pro zprůměrování platí tyto definice:

Denní průměrná hodnota	Průměrná hodnota za období 24 hodin měřená kontinuálním monitorováním emisí.
Průměr za vzorkovací období	Průměrná hodnota zjištěná při bodových (periodických) měřeních v intervalech nejméně 30 minut, pokud není uvedeno jinak.

Přepočet na referenční koncentraci kyslíku

Vzorec pro výpočet emisních koncentrací při referenční koncentraci kyslíku je znázorněn níže:

Formula

kde

ER (mg/Nm3)	:	je emisní koncentrace vztažená k referenční koncentraci kyslíku OR
OR (obj. %)	:	je referenční koncentrace kyslíku
EM (mg/Nm3)	:	je emisní koncentrace vztažené k naměřené koncentraci kyslíku OM
OM (vol %)	:	je naměřená koncentrace kyslíku

ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT)

1.1 Obecné závěry o BAT

Nejlepší dostupné techniky uvedené v tomto oddílu platí pro všechna zařízení zahrnutá do těchto závěrů o BAT (odvětví výroby cementu, vápna a oxidu hořečnatého).

Vedle všeobecných nejlepších dostupných technik uvedených v tomto oddílu platí také nejlepší dostupné techniky pro konkrétní postupy uvedené v oddílech 1.2–1.4.

1.1.1 Systémy environmentálního managementu (EMS)

1. Za účelem zlepšení celkového vlivu závodů/zařízení vyrábějících cement, vápno a oxid hořečnatý na životní prostředí by nejlepší dostupná výrobní technika měla zavést a dodržovat systém environmentálního managementu (EMS), který zahrnuje všechny následující prvky:

i.	závazek vedoucích pracovníků, včetně nejvyššího vedení;

ii.	formulace politiky ochrany životního prostředí, která obsahuje neustálé zlepšování zařízení ze strany vedení;

iii.	plánování a zavedení nezbytných postupů, záměrů a cílů ve spojení s finančním plánováním a investicemi;

iv.

provádění postupů, které se zaměřují zvláště na:

a)	strukturu a odpovědnost;

b)	školení, zvyšování povědomí a způsobilost;

c)	komunikaci;

d)	zapojení zaměstnanců;

e)	dokumentaci;

f)	účinné řízení procesů;

g)	programy údržby;

h)	připravenost a reakci na mimořádné situace;

i)	zabezpečování shody s environmentálními právními předpisy;

kontrola výkonu a provádění nápravných opatření se zvláštním důrazem na:

a)	monitorování a měření (viz též referenční dokument o obecných principech monitorování);

b)	nápravná a preventivní opatření;

c)	vedení záznamů;

d)	nezávislý (pokud možno) vnitřní a vnější audit s cílem zjistit, zda EMS odpovídá plánovaným opatřením a zda je řádně prováděn a dodržován;

vi.	přezkoumání systému EMS a jeho další vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti pracovníky ve vyšších řídicích pozicích;

vii.	sledování rozvoje čistších technologií;

viii.

zvažování ekologických dopadů případného vyřazení stávajícího zařízení z provozu ve fázi projektování nového zařízení a po celou dobu jeho životnosti;

ix.	pravidelné referenční porovnávání postupů a výrobků v rámci odvětví (benchmarking).

Použitelnost

Rozsah (např. míra podrobností) a charakter EMS (např. standardizovaný nebo nestandardizovaný) se budou obecně vztahovat k povaze, rozsahu a složitosti zařízení a k rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.

1.1.2 Hluk

2. Za účelem snížení/minimalizace emisí hluku při výrobě cementu, vápna a oxidu hořečnatého by nejlepší dostupná technika měla využít kombinaci těchto technik:

	Technika
a	Zvolení vhodného umístění hlučných provozů
b	Zakrytování hlučných provozů nebo výrobních jednotek
c	Používání izolace k utlumení vibrací provozů nebo výrobních jednotek
d	Používání vnitřního a vnějšího obložení z materiálu tlumícího nárazy
e	Používání zvukově izolovaných budov k umístění všech hlučných provozů využívajících zařízení na přeměnu materiálů
f	Používání protihlukových stěn a/nebo přirozených zvukových bariér
g	Používání tlumičů hluku na vyústění výduchů do ovzduší
h	Izolování potrubí a koncových ventilátorů umístěných ve zvukově izolovaných budovách
i	Zavírání dveří a oken krytých prostor
j	Používání zvukové izolace strojoven
k	Používání zvukové izolace u stavebních otvorů, například pomocí instalace propusti v místě vstupu pásového dopravníku
l	Instalování tlumičů hluku na odtahy vzduchu, např. na výstupu čistého plynu z odlučovačů prachu
m	Snížení průtoku v potrubích
n	Používání zvukové izolace potrubí
o	Používání odděleného uspořádání zdrojů hluku a případných rezonujících součástí, např. kompresorů a potrubí
p	Používání tlumičů hluku u ventilátorů filtrů
q	Používání zvukově izolačních modulů u technických zařízení (např. kompresorů)
r	Používání pryžových krytů u drtičů (bránící kontaktu kovu s kovem)
s	Stavění budov nebo sázení stromů a keřů mezi chráněnou oblastí a hlučnou činností

1.2 Závěry o nejlepších dostupných technikách pro průmyslové odvětví výroby cementu

Není-li uvedeno jinak, závěry o nejlepších dostupných technikách předložené v tomto oddílu mohou být použity pro všechna zařízení v odvětví výroby cementu.

1.2.1 Obecné primární techniky

3. Za účelem snížení emisí z pece a efektivního využití energie by se nejlepší dostupná technika měla zaměřit na dosažení plynulého a stabilního provozu pece blížícího se určeným provozním parametrům, a to s využitím těchto technik:

	Technika
a	Optimalizace řízení procesu, včetně automatického řízení počítačem
b	Používání moderních gravimetrických systémů pro dávkování pevných paliv

4. Za účelem předcházení vzniku emisí a jejich snižování by nejlepší dostupná technika měla provádět pečlivý výběr a řízení všech látek vstupujících do pece.

Popis

Pečlivý výběr a řízení látek vstupujících do pece může vést ke snížení emisí. Chemické složení látek a způsob, jakým jsou do pece dávkovány, jsou faktory, které by při výběru měly být brány v úvahu. Mezi látky vyvolávající obavy mohou patřit látky uvedené v BAT 11 a BAT 24 až 28.

1.2.2 Monitorování

5. Nejlepší dostupná technika by měla provádět pravidelné monitorování a měření provozních parametrů a emisí a monitorovat emise v souladu s příslušnými normami EN, případně, pokud normy EN nejsou k dispozici, normami ISO, vnitrostátními nebo jinými mezinárodními normami, které zajistí předkládání údajů rovnocenné vědecké hodnoty, včetně následujících:

	Technika	Použitelnost
a	Kontinuální měření provozních parametrů dokládajících stabilitu procesu, např. teploty, obsahu O2, tlaku a průtoku	Obecně použitelné
b	Monitorování a stabilizace kritických provozních parametrů, tj. přívod homogenní surovinové směsi a paliv, pravidelné dávkování a přebytek kyslíku	Obecně použitelné
c	Kontinuální měření emisí NH3, je-li použita selektivní nekatalytická redukce (SNCR)	Obecně použitelné
d	Kontinuální měření emisí prachu, NOx, SOx, a CO	Použitelné pro procesy v peci
e	Periodické měření emisí PCDD/F a kovů
f	Kontinuální nebo periodické měření emisí HCl, HF a TOC
g	Kontinuální nebo periodické měření emisí prachu	Použitelné pro činnosti mimo pec U malých zdrojů (< 10 000 Nm3/h) z prašných provozů jiných než chlazení a hlavní mletí by četnost měření nebo kontrol měla vycházet ze systému řízení údržby.

Popis

Volba kontinuálního nebo periodického měření zmíněná v BAT 5 bodu f) závisí na zdroji emisí a typu očekávané znečišťující látky.

1.2.3 Spotřeba energie a volba procesu

1.2.3.1 Volba procesu

6. Za účelem snížení spotřeby energie by nejlepší dostupná technika měla využívat pec se suchým procesem s vícestupňovým výměníkem a předkalcinací.

Popis

U tohoto typu pecního systému lze využít odpadní plyny a odpadní teplo z chladiče k předehřívání a předkalcinaci vsázky suroviny před vstupem do pece, čímž je dosaženo významných úspor spotřeby energie.

Použitelnost

Použitelné pro nová zařízení a významné modernizace v závislosti na obsahu vlhkosti v surovině.

Úrovně spotřeby energie spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 1.

Tabulka č. 1

Úrovně spotřeby energie spojené s nejlepší dostupnou technikou pro nová zařízení a významné modernizace využívající suchý proces v peci s vícestupňovým výměníkem a předkalcinací

Proces	Jednotka	Úrovně spotřeby energie spojené s nejlepší dostupnou technikou (4)
Suchý proces s vícestupňovým výměníkem a předkalcinací	MJ/t slínku	2 900–3 300 (5) (6)

1.2.3.2 Spotřeba energie

7. Za účelem snížení/minimalizování spotřeby tepelné energie by nejlepší dostupná technika měla využít kombinaci těchto technik:

Technika

Použitelnost

Používání zdokonalených a optimalizovaných pecních systémů a plynulého a stabilního provozu pece probíhajícího blízko nastavených hodnot provozních parametrů pomocí:

I.	optimalizace řízení procesu, včetně systémů automatického řízení počítačem

II.	moderních gravimetrických systémů pro dávkování pevných paliv

III.	předehřívání a předkalcinace, a to v nejvyšší možné míře při zohlednění stávající konfigurace pecního systému

Obecně použitelné. U stávajících pecí je využití předehřívání a předkalcinace závislé na konfiguraci pecního systému.

Využití přebytečného tepla z pecí, zvláště z jejich chladicí zóny. Přebytečné teplo z chladicí zóny pece (horký vzduch) nebo z výměníku lze zejména využít k sušení surovin

Obecně použitelné v odvětví výroby cementu.

Přebytečného tepla z chladicí zóny je možné využít, pokud jsou použity roštové chladiče.

S rotačními chladiči lze dosáhnout jen omezené účinnosti využití přebytečného tepla.

Používání vhodného počtu cyklonových stupňů výměníku v závislosti na charakteristikách a vlastnostech použité suroviny a paliva

Stupně cyklonového výměníku lze využít u nových zařízení a významných modernizací.

Používání paliv, jejichž vlastnosti příznivě ovlivňují spotřebu tepelné energie

Tato technika je obecně použitelná pro cementářské pece pod podmínkou dostupnosti paliv a u stávajících pecí je její použití závislé na technických možnostech dávkování paliva do pece.

Při náhradě konvenčních paliv odpadovými palivy používání optimalizovaných a vhodných systémů cementářských pecí pro spalování odpadů

Obecně použitelné pro všechny typy cementářských pecí.

Snížení průtoku v obtoku plynu (bypassu)

Obecně použitelné pro výrobu cementu.

Popis

Spotřebu energie v moderních pecních systémech ovlivňuje řada faktorů, jako jsou vlastnosti surovin (např. obsah vlhkosti, palitelnost), použití paliv s různými vlastnostmi a rovněž použití systému obtoku plynu (bypassu). Na energetickou náročnost pece má vliv také výrobní kapacita.

Technika 7c: vhodný počet cyklonových stupňů výměníku pro předehřívání je dán výrobní kapacitou a obsahem vlhkosti v surovinách a palivech, které se musí sušit pomocí zbytkového tepla kouřových plynů, neboť místní suroviny se velmi liší, pokud jde o obsah vlhkosti a palitelnost

Technika 7d: v odvětví výroby cementu lze použít konvenční paliva i odpadová paliva. Takové vlastnosti použitých paliv, jako je dostatečná výhřevnost a nízký obsah vlhkosti, příznivě ovlivňují měrnou spotřebu energie v peci.

Technika 7f: odvádění horké suroviny a horkého plynu vede ke zvýšení specifické spotřeby energie o zhruba 6–12 MJ/t slínku na jeden procentní bod odvedeného plynu na vstupu pece. Proto omezení využití obtoku plynu (bypassu) příznivě ovlivňuje spotřebu energie.

8. Za účelem snížení primární spotřeby energie by nejlepší dostupná technika měla zvážit snížení obsahu slínku v cementu a cementářských výrobcích.

Popis

Snížení obsahu slínku v cementu a cementářských výrobcích lze zajistit přidáním plniv a/nebo příměsí, jako je vysokopecní struska, vápenec, popílek a pucolán, ve fázi mletí v souladu s příslušnými normami platnými pro výrobu cementu.

Použitelnost

Obecně použitelné pro výrobu cementu v závislosti na (místní) dostupnosti plniv a/nebo příměsí a zvláštnostech místního trhu.

9. Za účelem snížení primární spotřeby energie by nejlepší dostupná technika měla zvážit kogenerační/kombinovanou výrobu tepla a energie.

Popis

Využití kogeneračních zařízení na výrobu páry a elektřiny nebo kombinovaných zařízení na výrobu tepla a elektřiny lze v odvětví výroby cementu uplatnit ve formě rekuperace odpadního tepla z chladiče slínku nebo pecních kouřových plynů při použití konvenčních procesů parního cyklu nebo jiných technik. Přebytečného teplo regenerované z chladiče slínku nebo pecních kouřových plynů lze také využít pro dálkové vytápění nebo průmyslové aplikace.

Použitelnost

Technika je použitelná ve všech cementářských pecích, pokud je k dispozici dostatek přebytečného tepla, pokud lze dosáhnout vhodných provozních parametrů a je zajištěna hospodářská proveditelnost.

10. Za účelem snížení/minimalizování spotřeby elektrické energie by nejlepší dostupná technika měla využít některou z následujících technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Používání systémů řízení spotřeby energie
b	Používání zdrobňovacích a dalších elektrických zařízení s vysokou energetickou účinností
c	Použití zdokonalených monitorovacích systémů
d	Omezení přístupu vzduchu do systému netěsnostmi
e	Optimalizace řízení procesů

1.2.4 Využití odpadů

1.2.4.1 Řízení kvality odpadů

11. Za účelem zabezpečení charakteristik odpadů, které budou použity v cementářské peci jako paliva a/nebo suroviny, a snížení emisí by nejlepší dostupná technika měla využívat tyto techniky:

Technika

Používání systémů řízení kvality s cílem zabezpečit určitou charakteristiku odpadů a analyzování jakýchkoliv odpadů, které se mají používat jako suroviny a/nebo palivo v cementářské peci pokud jde o:

I.	konstantní kvalitu;

II.	fyzikální kritéria, např. tvorba emisí, zrnitost, reaktivita, palitelnost, výhřevnost;

III.	chemická kritéria, např. obsah chloru, síry, alkálií a fosforečnanů a obsah příslušných kovů

Řízení hodnot příslušných parametrů u všech odpadů používaných jako surovina a/nebo palivo v cementářské peci, jako je obsah chloru, příslušných kovů (např. kadmia, rtuti, thallia), síry, celkového obsahu halogenů

Používání systémů zajištění kvality pro každou vsázku odpadů

Popis

Primární suroviny a/nebo fosilní paliva lze při výrobě cementu nahradit různými druhy odpadních materiálů, které pomohou ušetřit přírodní zdroje.

1.2.4.2 Dávkování odpadů do pece

12. Za účelem zajištění správného nakládání s odpady použitými v peci jako palivo a/nebo suroviny by nejlepší dostupná technika měla využívat tyto techniky:

	Technika
a	Používání vhodných míst dávkování odpadu do pece z hlediska teploty a doby prodlení v závislosti na konstrukčních vlastnostech a provozu pecí
b	Dávkování odpadových materiálů obsahujících organické složky, které mohou těkat před kalcinační zónou do zón pecního systému s adekvátně vysokou teplotou
c	Udržování provozu takovým způsobem, aby se plyn vznikající při procesu spoluspalování odpadů ohřál řízeným a stejnoměrným způsobem i za nejméně příznivých podmínek na teplotu 850 °C na dobu dvou sekund
d	Zvyšování teploty na 1 100 °C, pokud se spoluspalují nebezpečné odpady s obsahem více než 1 % halogenovaných organických látek – vyjádřeno jako obsah chloru
e	Dávkování odpadů plynule a nepřetržitě
f	Odložení nebo přerušení spoluspalování odpadu v průběhu spouštění a/nebo odstavování pece, kdy nelze dosáhnout vhodných teplot a dob prodlev, jak je stanoveno v bodech a) až d) výše

1.2.4.3 Řízení bezpečnosti při používání materiálů z nebezpečných odpadů

13. Nejlepší dostupná technika by měla při skladování nebezpečných odpadů, nakládání s nimi a jejich dávkování používat řízení bezpečnosti, jako například přístup založený na rizicích v závislosti na zdroji a druhu odpadu, a to při označování, kontrole, odběru vzorků a zkoušení odpadů, s kterými se bude dále nakládat.

1.2.5 Emise prachu

1.2.5.1 Difúzní prachové emise

14. Za účelem minimalizování/zabránění difúzním prachovým emisím by nejlepší dostupná technika měla využít některou z následujících technik nebo jejich kombinaci:

Technika

Použitelnost

Používání jednoduchého a lineárního uspořádání místa zařízení

Použitelné pouze pro nová zařízení

Uzavření/zakrytování prašných operací, jako je drcení, třídění a mísení

Obecně použitelné

Zakrývání dopravníků a elevátorů, které jsou konstruovány jako uzavřené systémy, je-li pravděpodobné, že se z prašného materiálu budou uvolňovat difúzní prachové emise

Omezení úniků a netěsností

Používání automatických zařízení a řídicích systémů

Zajištění bezporuchového provozu

Zajištění řádné a kompletní údržby zařízení s využitím mobilního a stacionárního vysávacího zařízení:

—

při údržbářských činnostech nebo v případě problémů s dopravním systémem může dojít k rozsypání materiálu. Aby nedošlo ke vzniku difúzních prachových emisí, měly by být použity odsávací systémy. Nové budovy lze snadno vybavit potrubím pro stacionární vysávací zařízení, zatímco stávající budovy je obvykle lépe vybavit mobilními systémy a pružnými přípojkami;

—	v určitých případech je možné upřednostnit cirkulační techniku pro pneumatické dopravní systémy.

Ventilace a jímání prachu textilními filtry:

—	kdekoli je to možné, nakládání s materiálem by vždy mělo být prováděno v uzavřeném systému, v němž je udržován podtlak. Odsávaný vzduch z tohoto zařízení je pak před vypuštěním do ovzduší zbaven prachu pomocí textilního filtru.

Používání uzavřených skladovacích prostor s automatickým systémem manipulace:

—

za nejúčinnější řešení problému difúzních prachových emisí vznikajících při skladování velkých objemů materiálů se považují slínková sila a uzavřená plně automatizovaná skladiště surovin. Tyto typy skladů jsou vybaveny jedním nebo více textilními filtry, které brání tvorbě difúzních prachových emisí při nakládce a vykládce;

—	používání skladovacích sil s dostatečnou kapacitou, ukazatelem hladiny s pojistným vypínačem a filtry na čištění zaprášeného vzduchu, který je vytlačován během plnění.

Používání ohebného plnicího potrubí vybaveného odsávacím systémem pro odvod prachu, které je umístěné u nakládací plošiny nákladního vozidla, a to při expedici a nakládce cementu

15. Za účelem minimalizování/zabraňování difúzním prachovým emisím z prostor skladování volně loženého materiálu by nejlepší dostupná technika měla využít některou z následujících technik nebo jejich kombinaci:

Technika

Zakrývání prostor skladování volně loženého materiálu a skladovacích hald nebo jejich uzavření clonami, obezdívkou nebo vertikální zelení (umělými nebo přirozenými protivětrnými bariérami na ochranu otevřených skládek před větrem).

Používání ochrany otevřených skládek před větrem:

—	venkovní skládky prachového materiálu by se používat neměly, ale pokud již existují, je možné omezit difúzní prachové emise použitím správně navržených protivětrných bariér.

Používání zkrápění vodou a chemických omezovačů prašnosti:

—

jestliže je bodový zdroj difúzních prachových emisí dobře lokalizovaný, lze nainstalovat vstřikovací systém pro vodní zkrápění. Zvlhčování napomáhá shlukování prachových částic, a tak přispívá k usazování prachu. K dispozici je také široká škála prostředků zlepšujících celkovou účinnost vodního zkrápění.

Zajištění vydláždění, zvlhčování cest a úklidu:

—

plochy používané nákladními vozidly by měly být zpevněné, kdekoli je to možné, a jejich povrch je třeba udržovat co nejčistší. Difúzní prachové emise může omezit zvlhčování cest, zejména za suchého počasí. Také se mohou čistit s využitím zametacích vozů. Je třeba používat správné postupy čištění s cílem udržet difúzní prachové emise na nejnižší úrovni.

Zajištění zvlhčování skladovacích hald:

—	difúzní prachové emise ze skladovacích hald lze snížit pomocí dostatečného zvlhčování násypných a výsypných míst a používáním pásových dopravníků s nastavitelnou výškou.

Upravování výsypné výšky podle měnící se výšky haldy, a to pokud možno automaticky nebo snížením rychlosti vysýpání, nelze-li difúzním prachovým emisím z násypných nebo výsypných míst skladišť zabránit.

1.2.5.2 Bodové emise prachu z výduchů prašných operací

Tento oddíl se týká emisí prachu vznikajících při prašných operacích jiných než z procesů výpalu v peci, chlazení a hlavního mletí. Zahrnuje procesy, jako je drcení surovin, dopravníky a elevátory surovin, skladování surovin, slínku a cementu, skladování paliv a expedice cementu.

16. Za účelem snížení bodových emisí prachu z výduchů prašných operací by nejlepší dostupná technika měla využít systém řízení údržby, který se zejména zaměří na výkon filtrů použitých při prašných operacích jiných než z procesů výpalu v peci, chlazení a hlavního mletí. Při uvážení tohoto systému řízení by nejlepší dostupná technika měla používat suché čištění kouřového plynu pomocí filtru.

Popis

Suché čištění kouřového plynu pomocí filtru u prašných operací obvykle spočívá v použití textilního filtru. Popis textilních filtrů je uveden v oddílu 1.5.1.

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou (BAT-AEL)

Hodnota BAT-AEL pro bodové emise prachu z výduchů prašných operací (jiných než z procesů výpalu v peci, chlazení a hlavního mletí) je < 10 mg/Nm3 jako průměr po dobu odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny).

Je třeba poznamenat, že u malých zdrojů (< 10 000 Nm3/h) je třeba zohlednit prioritní přístup založený na systému řízení údržby, pokud jde o četnost kontroly filtru (viz též BAT 5).

1.2.5.3 Prachové emise z procesů výpalu v peci

17. Za účelem snížení prachových emisí z kouřových plynů z procesu výpalů v peci by nejlepší dostupná technika měla využívat suché čištění kouřového plynu pomocí filtru.

	Technika (7)	Použitelnost
a.	Elektrostatické odlučovače (ESP)	Použitelné pro všechny pecní systémy
b.	Textilní filtry
c.	Hybridní filtry

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnota BAT-AEL pro prachové emise z kouřových plynů z procesu výpalu v peci je < 10–20 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota. Při použití textilních filtrů nebo nových či zrekonstruovaných elektrostatických odlučovačů se dosahuje nižší úrovně.

1.2.5.4 Prachové emise z procesů chlazení a mletí

18. Za účelem snížení emisí prachu z kouřových plynů z procesů chlazení a mletí by nejlepší dostupná technika měla využívat suché čištění kouřového plynu pomocí filtru.

	Technika (8)	Použitelnost
a.	Elektrostatické odlučovače (ESP)	Obecně použitelné pro chladiče slínku a mlýny cementu
b.	Textilní filtry	Obecně použitelné pro chladiče slínku a mlýny
c.	Hybridní filtry	Použitelné pro chladiče slínku a mlýny cementu

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnota BAT-AEL pro emise prachu z kouřových plynů z procesů chlazení a mletí je < 10–20 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny). Při použití textilních filtrů nebo nových či zrekonstruovaných elektrostatických odlučovačů se dosahuje nižší úrovně.

1.2.6 Plynné sloučeniny

1.2.6.1 Emise NOx

19. Za účelem snížení emisí NOx z kouřových plynů z procesu výpalů v peci a/nebo z procesů předehřívání/předkalcinace by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto technik nebo jejich kombinaci:

Technika (9)

Použitelnost

Primární techniky

I.	Chlazení plamene

Použitelné pro všechny typy pecí používaných pro výrobu cementu. Míra použitelnosti může být omezena požadavky na kvalitu výrobku a možnými dopady na stabilitu procesu.

II.	Hořáky s nízkými emisemi NOx

Použitelné pro všechny rotační pece, a to jak hlavní, tak i předkalcinační

III.	Spalování ve středu pece

Obecně použitelné pro dlouhé rotační pece

IV.	Přídavek mineralizátorů pro zlepšení palitelnosti surovinové moučky (mineralizovaný slínek)

Obecně použitelné pro rotační pece v závislosti na požadavcích na kvalitu konečného výrobku

V.	Optimalizace procesů

Obecně použitelné pro všechny pece

Postupné spalování (konvenčních paliv nebo odpadových paliv), též v kombinaci s předkalcinátorem a použitím optimalizované palivové směsi

V podstatě lze použít jen v pecích vybavených předkalcinátorem. U systémů cyklonových výměníků bez předkalcinátoru jsou nutné významné úpravy zařízení.

U pecí bez předkalcinátoru by mohlo mít příznivý účinek na snížení emisí NOx spalování kusového paliva v závislosti na schopnosti vytvořit řízenou redukční atmosféru a regulovat související emise CO.

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)

V zásadě použitelné pro rotační cementářské pece. Vstřikovací zóny se liší podle typu pecního procesu. U dlouhých pecí s mokrým i suchým procesem může být obtížné dosáhnout správné teploty a potřebné retenční doby. Viz též BAT 20

Selektivní katalytická redukce (SCR)

Použitelnost závisí na vývoji vhodného katalyzátoru a procesu v odvětví výroby cementu

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 2.

Tabulka č. 2

Úrovně emisí NOx z kouřových plynů z procesů výpalu v peci a/nebo z procesů předehřívání/předkalcinace v odvětví výroby cementu spojené s nejlepší dostupnou technikou

Typ pece

Jednotka

BAT-AEL

(denní průměrná hodnota)

Pece s výměníkem

mg/Nm3

< 200–450 (10) (11)

Pece Lepol a dlouhé rotační pece

mg/Nm3

400–800 (12)

20. Pokud je používána selektivní nekatalytická redukce, nejlepší dostupná technika by měla dosáhnout účinného snížení NOx a zároveň udržet únik amoniaku co možná nejníže, a to využitím následující techniky:

	Technika
a	Uplatňování vhodné a dostatečné účinnosti snižování NOx spolu se stabilním výrobním procesem
b	Uplatňování správného stechiometrického poměru amoniaku s cílem dosáhnout nejvyšší účinnosti snižování NOx a omezit únik NH3
c	Udržování emisí uniklého NH3 (kvůli nezreagovanému amoniaku) z kouřových plynů co nejníže, přičemž je třeba uvážit vztah mezi účinností snižování NOx a únikem NH3

Použitelnost

Selektivní nekatalytická redukce je obecně použitelná pro rotační cementářské pece. Vstřikovací zóny se liší podle typu pecního procesu. U dlouhých pecí s mokrým i suchým procesem může být obtížné dosáhnout správné teploty a potřebné retenční doby. Viz též BAT 19.

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 3.

Tabulka č. 3

Úrovně emisí pro únik NH3 v kouřových plynech spojené s nejlepší dostupnou technikou, je-li použita selektivní nekatalytická redukce

Parametr

Jednotka

BAT-AEL

(denní průměrná hodnota)

Únik NH3

mg/Nm3

< 30–50 (13)

1.2.6.2 Emise SOx

21. Za účelem snížení/minimalizování emisí SOx z kouřových plynů z procesů výpalu v peci a/nebo z procesů předehřívání/předkalcinace by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto technik:

	Technika (14)	Použitelnost
a	Přídavek absorbentu	Přídavek absorbentu je v zásadě použitelný pro všechny pecní systémy, i když většinou je využíván u disperzních výměníků. Přídavek vápna do vsázky pece snižuje u pecí typu Lepol kvalitu částic/hrudek a způsobuje problémy s průtokem. U pecí s výměníkem bylo zjištěno, že přímé vstřikování hašeného vápna do kouřového plynu je méně účinné než přidávání hašeného vápna do vsázky pece.
b	Mokrá vypírka plynu	Použitelné pro všechny typy cementářských pecí s vhodnými (dostatečnými) úrovněmi SO2 pro výrobu sádry.

Popis

V závislosti na kvalitě surovin a paliv lze emise SOx udržet na nízké úrovni bez nutnosti použít techniku k jejich snižování.

Pokud je potřeba, lze emise SOx snižovat primárními technikami a/nebo technikami omezování emisí, např. přídavkem absorbentu nebo pomocí mokré vypírky plynu.

Mokré vypírky plynu jsou již v provozu v zařízeních, kde byly původní úrovně SOx před jejich omezováním vyšší než 800–1 000 mg/Nm3.

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 4.

Tabulka č. 4

Úrovně emisí SOx z kouřových plynů z procesů výpalu v peci a/nebo z procesů předehřívání/předkalcinace v odvětví výroby cementu spojené s nejlepší dostupnou technikou

Parametr

Jednotka

BAT-AEL (15) (16)

(denní průměrná hodnota)

SOx vyjádřené jako SO2

mg/Nm3

< 50–400

22. Za účelem snížení emisí SO2 z pece by nejlepší dostupná technika měla optimalizovat proces mletí suroviny.

Popis

Technika spočívá v optimalizaci procesu mletí suroviny tak, aby surovinový mlýn mohl při provozu plnit funkci omezování emisí SO2 z pece. Toho lze dosáhnout úpravou některých faktorů, např.:

—	vlhkosti suroviny;

—	teploty mlýna;

—	doby setrvání ve mlýně;

—	jemnosti mletého materiálu.

Použitelnost

Použitelné, pokud je použit proces suchého mletí ve sdruženém provozu pece s mlýnem.

1.2.6.3 Emise CO a nárazové nárůsty koncentrace CO

1.2.6.3.1 Snižování nárazových nárůstů koncentrace CO

23. Za účelem minimalizování četnosti nárazových nárůstů koncentrace CO a udržení doby jejich celkového trvání pod hodnotou 30 minut za rok při použití elektrostatických odlučovačů (ESP) nebo hybridních filtrů by nejlepší dostupná technika měla využít kombinaci těchto technik:

	Technika
a	Řízení nárazových nárůstů koncentrace CO, aby se zkrátily odstávky elektrostatických odlučovačů
b	Kontinuální automatické měření CO pomocí monitorovacího zařízení s krátkou odezvou umístěného v blízkosti zdroje CO

Popis

Při zvýšených úrovních CO v kouřových plynech budou muset být elektrostatické odlučovače z bezpečnostních důvodů vypnuty, protože hrozí nebezpečí výbuchu. Následující techniky předcházejí nárazovým nárůstům koncentrace CO, a tím zkracují dobu vypnutí elektrostatických odlučovačů:

—	řízení procesu spalování;

—	řízení obsahu organických látek v surovinách;

—	řízení kvality paliv a systému dávkování paliva.

K narušení procesu dochází převážně během fáze uvádění do provozu. V zájmu bezpečnosti musí být analyzátory plynu pro ochranu elektrostatických odlučovačů připojeny během všech fází provozu a odstávky elektrostatických odlučovačů lze zkrátit použitím záložního monitorovacího systému, který bude v provozu.

Kontinuální systém monitorování CO je nutno optimalizovat z hlediska reakční doby a měl by být umístěn v blízkosti zdroje CO, jako např. na výstupu z výměníku nebo v případě použití v peci s mokrým procesem na vstupu do pece.

Pokud jsou použity hybridní filtry, doporučuje se uzemnit nosnou klec s vaky ke stěně.

1.2.6.4 Emise celkového organického uhlíku (TOC)

24. Za účelem udržení nízkých emisí celkového organického uhlíku z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla zabránit dávkování surovin s vysokým obsahem těkavých organických látek (VOC) do pecního systému vstupem pro surovinu.

1.2.6.5 Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF)

25. Za účelem předcházení vzniku / snížení emisí HCl z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto primárních technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Používání surovin a paliv s nízkým obsahem chloru
b	Omezení množství chloru obsaženého v jakémkoli odpadu, který má být použit v cementářské peci jako surovina a/nebo palivo

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnota BAT-AEL pro emise HCl je < 10 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny).

26. Za účelem předcházení vzniku / snížení emisí HF z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto primárních technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Používání surovin a paliv s nízkým obsahem fluoru
b	Omezení množství fluoru obsaženého v jakémkoli odpadu, který má být použit v cementářské peci jako surovina a/nebo palivo

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnota BAT-AEL pro emise HF je < 1 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny).

1.2.7 Emise polychlorovaných dibenzodioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F)

27. Za účelem předcházení vzniku emisí PCDD/F z kouřových plynů z procesů výpalu v peci nebo udržení těchto emisí na nízké úrovni by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto technik nebo jejich kombinaci:

	Technika	Použitelnost
a	Pečlivý výběr a řízení látek vstupujících do pece (surovin), tj. jejich obsahu chloru, mědi a těkavých organických látek	Obecně použitelné
b	Pečlivý výběr a řízení látek vstupujících do pece (paliv), tj. jejich obsahu chloru a mědi	Obecně použitelné
c	Omezení nebo vynechání použití odpadů, které obsahují chlorované organické látky	Obecně použitelné
d	Nepoužívání paliv s vysokým obsahem halogenů (např. chloru) při sekundárním výpalu	Obecně použitelné
e	Rychlé zchlazení kouřových plynů z pece na teplotu nižší než 200 °C a minimalizování doby setrvání kouřových plynů a obsahu kyslíku v zónách, kde se teplota pohybuje mezi 300 a 450 °C	Použitelné v dlouhých pecích s mokrým a suchým procesem bez předehřívání. U moderních pecí s výměníkem a předkalcinátorem je tento prvek již zabudován.
f	Zastavení spoluspalování odpadů během některých provozních fází jako je spouštění a odstavování	Obecně použitelné

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnota BAT-AEL pro emise PCDD/F z kouřových plynů z procesů výpalu v peci je < 0,05–0,1 ng PCDD/F I-TEQ/Nm3 jako průměr za období odběru vzorků (6–8 hodin).

1.2.8 Emise kovů

28. Za účelem minimalizování emisí kovů z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Výběr materiálů s nízkým obsahem příslušných kovů a omezení obsahu příslušných kovů v materiálech, zejména rtuti
b	Používání systému zajištění kvality pro zabezpečení charakteristik použitých odpadních materiálů
c	Používání účinných technik pro odstraňování prachu, jak jsou popsány v BAT 17

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 5.

Tabulka č. 5

Úrovně emisí kovů z kouřových plynů z procesů výpalu v peci spojené s nejlepší dostupnou technikou

Kovy	Jednotka	BAT-AEL (průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny))
Hg	mg/Nm3	< 0,05 (18)
Σ (Cd, Tl)	mg/Nm3	< 0,05 (17)
Σ (As, Sb, Pb, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, V)	mg/Nm3	< 0,5 (17)

1.2.9 Procesní ztráty/odpady

29. Za účelem snížení množství pevných odpadů z procesu výroby cementu za současného dosažení úspor surovin by nejlepší dostupná technika měla:

	Technika	Použitelnost
a	Opětovně používat zachycený prach ve výrobním procesu, kdykoli je to proveditelné	Obecně použitelné, ale podmíněno chemickým složením prachu
b	Využít tento prach v jiných komerčních výrobcích, je-li to možné	Využití prachu v jiných komerčních výrobcích nemusí být řízena provozovatelem

Popis

Zachycený prach lze recyklovat zpět do výrobních procesů, kdykoli je to proveditelné. Při této recyklaci může být prach vháněn přímo do pece nebo do vsázky pece (limitujícím faktorem je obsah alkalických kovů) nebo může být smícháván s hotovými cementovými výrobky. Pokud je shromážděný prach recyklován zpět do výrobních procesů, může být požadováno uplatnění postupu zajištění kvality. Pro materiál, který nelze recyklovat (např. přísada pro odsíření kouřových plynů ve spalovacích zařízeních), lze najít alternativní využití.

1.3 Závěry o nejlepších dostupných technikách pro průmyslové odvětví výroby vápna

Není-li uvedeno jinak, závěry o nejlepších dostupných technikách předložené v tomto oddílu mohou být použity pro všechna zařízení v odvětví výroby vápna.

1.3.1 Obecné primární techniky

30. Za účelem snížení všech emisí z pece a efektivního využití energie by se nejlepší dostupná technika měla zaměřit na dosažení plynulého a stabilního provozu pece blížícího se určeným provozním parametrům, a to s využitím těchto technik:

	Technika
a	Optimalizace řízení procesu, včetně automatického řízení počítačem
b	Používání moderních gravimetrických systémů pro dávkování pevných paliv a/nebo plynových průtokoměrů

Použitelnost

Optimalizace řízení procesů je v různé míře použitelná pro všechna zařízení na výrobu vápna. Úplné automatizace procesů zpravidla nelze dosáhnout, a to kvůli neregulovatelným proměnným faktorům, jako je kvalita vápence.

31. Za účelem předcházení vzniku emisí a/nebo jejich snižování by nejlepší dostupná technika měla provádět pečlivý výběr a řízení všech surovin vstupujících do pece.

Popis

Suroviny vstupující do pece obsahují nečistoty a mají proto významný vliv na emise do ovzduší. Pečlivý výběr surovin může snížit tyto emise u zdroje. Například kolísání obsahu síry a chloru ve vápenci/dolomitu má vliv na rozsah emisí SO2 a HCl v kouřovém plynu, zatímco přítomnost organických látek ovlivňuje emise celkového organického uhlíku (TOC) a CO.

Použitelnost

Rozsah použitelnosti závisí na (místní) dostupnosti surovin s nízkým obsahem nečistot. Další omezení může představovat druh konečného produktu a typ pece.

1.3.2 Monitorování

32. Nejlepší dostupná technika by měla provádět pravidelné monitorování a měření provozních parametrů a emisí a monitorovat emise v souladu s příslušnými normami EN, případně pokud normy EN nejsou k dispozici, normami ISO, vnitrostátními nebo jinými mezinárodními normami, které zajistí předkládání údajů rovnocenné vědecké hodnoty, včetně následujících:

	Technika	Použitelnost
a	Kontinuální měření provozních parametrů dokládajících stabilitu procesu, např. teploty, obsahu O2, tlaku, průtoku a emisí CO	Použitelné pro procesy v peci
b	Monitorování a stabilizace kritických provozních parametrů, např. přívod paliva, pravidelné dávkování a přebytek kyslíku	Použitelné pro procesy v peci
c	Kontinuální nebo periodické měření emisí prachu, NOx, SOx, CO a NH3, je-li použita selektivní nekatalytická redukce (SNCR)	Použitelné pro procesy v peci
d	Kontinuální nebo periodické měření emisí HCl a HF v případě spoluspalování odpadů	Použitelné pro procesy v peci
e	Kontinuální nebo periodické měření emisí celkového organického uhlíku (TOC) nebo kontinuální měření v případě spoluspalování odpadů	Použitelné pro procesy v peci
f	Periodické měření emisí PCDD/F a kovů	Použitelné pro procesy v peci
g	Kontinuální nebo periodické měření emisí prachu	Použitelné pro procesy mimo pec U malých zdrojů (< 10 000 Nm3/h) by četnost měření měla být stanovena na základě systému řízení údržby.

Popis

Volba kontinuálního nebo periodického měření zmíněná v BAT 32 bodu c) až f) závisí na zdroji emisí a typu očekávané znečišťující látky.

Pro periodická měření emisí prachu, NOx, SOx a CO je orientačně stanovena četnost jednou za měsíc a až jednou za rok v době běžných provozních podmínek.

Pro periodická měření emisí PCDD/F, celkového organického uhlíku, HCl, HF a kovů by měla být uplatněna četnost vhodná pro dané suroviny a paliva použitá v procesu.

1.3.3 Spotřeba energie

33. Za účelem snížení/minimalizování spotřeby tepelné energie by nejlepší dostupná technika měla využít kombinaci těchto technik:

Technika

Popis

Použitelnost

Používání zdokonalených a optimalizovaných pecních systémů a plynulého a stabilního provozu pece blížícího se určeným provozním parametrům pomocí:

I.	optimalizace řízení procesů

II.	opětovné využití tepla z odpadních plynů (např. použití přebytečného tepla z rotačních pecí na sušení vápence pro jiné procesy, jako je mletí vápence)

III.	moderních gravimetrických systémů pro dávkování pevných paliv

IV.	údržby zařízení (např. kontroly vzduchotěsnosti, koroze žáruvzdorné vyzdívky)

V.	použití optimalizované zrnitosti kamene

Udržování parametrů řízení pece blízko jejich optimálních hodnot vede ke snížení všech parametrů spotřeby zejména díky nižšímu počtu odstávek a nerovnovážných stavů.

Používání optimalizované zrnitosti kamene je podmíněno dostupností suroviny.

Technika a) II je použitelná pouze u dlouhých rotačních pecí (LRK).

Používání paliv, jejichž vlastnosti příznivě ovlivňují spotřebu tepelné energie

Vlastnosti použitých paliv, např. vysoká výhřevnost a nízký obsah vlhkosti, mají příznivý vliv na spotřebu tepelné energie.

Použitelnost závisí na technických možnostech dávkování vybraného paliva do pece a dostupnosti vhodných paliv (např. s vysokou výhřevností a nízkou vlhkostí), což může být ovlivněno energetickou politikou daného členského státu.

Omezování přebytku vzduchu

Snížení přebytku vzduchu používaného ke spalování má přímý vliv na spotřebu paliva, neboť vysoké procento přebytku vzduchu vyžaduje více tepelné energie k zahřátí nadbytečného objemu.

Omezování přebytku vzduchu má dopad na spotřebu tepelné energie pouze u dlouhých rotačních pecí (LRK) a rotačních pecí s předehřívačem (PRK).

Technika může potenciálně zvyšovat emise celkového organického uhlíku a CO.

Použitelné pro dlouhé rotační pece a rotační pece s předehřívačem v rámci omezení daného možným přehřátím některých oblastí v peci a následným snížením životnosti žáruvzdorné vyzdívky.

Úrovně spotřeby spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 6.

Tabulka č. 6

Úrovně spotřeby tepelné energie v odvětví výroby vápna a dolomitického vápna spojené s nejlepší dostupnou technikou

Typ pece	Spotřeba tepelné energie (19) GJ/t produktu
Dlouhé rotační pece (LRK)	6,0 – 9,2
Rotační pece s předehřívačem (PRK)	5,1 – 7,8
Souproudé regenerativní šachtové pece (PFRK)	3,2 – 4,2
Prstencové šachtové pece (ASK)	3,3 – 4,9
Šachtové pece se smíšenou vsázkou (MFSK)	3,4 – 4,7
Ostatní pece (OK)	3,5 – 7,0

34. Za účelem minimalizování spotřeby elektrické energie by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Používání systémů řízení spotřeby energie
b	Používání optimalizované zrnitosti vápence
c	Používání zdrobňovacích a dalších elektrických zařízení s vysokou energetickou účinností

Popis – technika (b)

Vertikální pece mohou obvykle vypalovat pouze hrubý vápencový štěrk. Ale rotační pece s vyšší spotřebou energie mohou zužitkovat i drobné frakce a nové vertikální pece mohou vypalovat malá zrna od 10 mm. Větší pecní kusové vsázky se používají více ve vertikálních pecích než v rotačních pecích.

1.3.4 Spotřeba vápence

35. Za účelem minimalizování spotřeby vápence by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto technik nebo jejich kombinaci:

Technika

Použitelnost

Těžba a drcení specifické pro daný účel a správné použití vápence (kvalita, zrnitost)

Obecně použitelné v odvětví výroby vápna, avšak zpracování kamene je závislé na kvalitě vápence.

Volba pecí s optimalizovanými technikami pracujícími se širším rozsahem zrnitosti vápence, které zajistí optimální využití těženého vápence

Použitelné pro nová zařízení a významné modernizace pece.

Vertikální pece mohou v zásadě vypalovat pouze hrubý vápencový štěrk. Souproudé regenerativní šachtové pece na jemné vápno a/nebo rotační pece mohou pracovat s jemnější zrnitostí vápence.

1.3.5 Výběr paliv

36. Za účelem předcházení vzniku emisí a jejich snižování by nejlepší dostupná technika měla provádět pečlivou volbu a řízení paliv vstupujících do pece.

Popis

Paliva vstupující do pece mohou mít významný vliv na emise do ovzduší, protože obsahují nečistoty. Obsah síry (zejména u dlouhých rotačních pecí), dusíku a chloru má vliv na rozpětí emisí SOx, NOx a HCl v kouřovém plynu. V závislosti na chemickém složení paliva a typu používané pece může výběr vhodných paliv nebo palivové směsi vést ke snížení emisí.

Použitelnost

U všech typů pecí s výjimkou šachtových pecí se smíšenou vsázkou lze použít všechny typy paliv a palivových směsí v závislosti na dostupnosti těchto paliv, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. Volba paliva závisí také na požadované kvalitě konečného výrobku, technických možnostech vnášení paliva do vybrané pece a ekonomických hlediscích.

1.3.5.1 Využití odpadových paliv

1.3.5.1.1 Řízení kvality odpadů

37. Za účelem zabezpečení charakteristik odpadu, který má být použit ve vápenické peci jako palivo, by nejlepší dostupná technika měla využívat tyto techniky:

Technika

Používání systému řízení kvality s cílem zabezpečit a regulovat charakteristiky odpadů a analyzování jakýchkoliv odpadů, které se mají používat jako palivo v peci s ohledem na:

I.	konstantní kvalitu;

II.	fyzikální kritéria, např. tvorba emisí, zrnitost, reaktivita, palitelnost, výhřevnost;

III.	chemická kritéria, např. celkový obsah chloru, síry, alkálií a fosforečnanů a obsah příslušných kovů (např. celkový obsah chromu, olova, kadmia, rtuti, thallia)

Řízení množství příslušných složek u všech odpadů používaných jako palivo, jako je celkový obsah halogenů, kovů (např. celkový obsah chromu, olova, kadmia, rtuti, thallia) a síry

1.3.5.1.2 Dávkování odpadů do pece

38. Za účelem předcházení vzniku / snížení emisí vzniklých při použití odpadových paliv v peci by nejlepší dostupná technika měla využít tyto techniky:

	Technika
a	Používání vhodných hořáků pro příslušné odpady v závislosti na konstrukci pece a provozu pece
b	Udržování provozu takovým způsobem, aby se plyn vznikající při procesu spoluspalování odpadů ohřál řízeným a stejnoměrným způsobem i za nejméně příznivých podmínek na teplotu 850 °C na dobu dvou sekund
c	Zvýšení teploty na 1 100 °C, pokud se spoluspalují nebezpečné odpady s obsahem více než 1 % halogenovaných organických látek – vyjádřeno jako obsah chloru
d	Dávkování odpadů plynule a nepřetržitě
e	Přerušení dávkování odpadů při operacích, jako je spouštění a/nebo odstavování pece, kdy nelze dosahovat vhodných teplot a doby prodlevy, jak je uvedeno v bodech b) a c) výše

1.3.5.1.3 Řízení bezpečnosti při používání materiálů z nebezpečných odpadů

39. Za účelem předcházení vzniku náhodných emisí by nejlepší dostupná technika měla využít řízení bezpečnosti při skladování nebezpečných odpadů, nakládání s nimi a jejich dávkování do pece.

Popis

Využití řízení bezpečnosti při skladování nebezpečných odpadů, nakládání s nimi a jejich dávkování spočívá v použití přístupu založeného na rizicích v závislosti na zdroji a druhu odpadu při označování, kontrole, odběru vzorků a zkoušení odpadů určených k nakládání.

1.3.6 Emise prachu

1.3.6.1 Difúzní prachové emise

40. Za účelem minimalizování/zabraňování difúzním prachovým emisím by nejlepší dostupná technika měla využít některou z následujících technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Uzavření/zakrytování prašných operací, jako je drcení, třídění a mísení
b	Používání krytých dopravníků a elevátorů, které jsou konstruovány jako uzavřené systémy, je-li pravděpodobné, že se z prašného materiálu budou uvolňovat difúzní prachové emise
c	Používání skladovacích sil s dostatečnou kapacitou, ukazatelem hladiny s pojistným vypínačem a filtry na čištění zaprášeného vzduchu, který je vytlačován během plnění
d	Používání cirkulační techniky, která je upřednostňována u pneumatických dopravních systémů
e	Nakládání s materiálem v uzavřených systémech, v nichž je udržován podtlak a odstraňování prachu z odsávaného vzduchu před jeho vypuštěním do ovzduší textilními filtry
f	Omezení míst netěsností a úniků, utěsnění zařízení
g	Řádná a kompletní údržba zařízení
h	Používání automatických přístrojů a řídicích systémů
i	Zajištění nepřetržitého bezporuchového provozu
j	Při nakládce vápna používání ohebného plnicího potrubí vybaveného odsávacím systémem pro odvod prachu, které je umístěné u nakládací plošiny nákladního vozidla

Použitelnost

Při přípravě surovin, jako je drcení a prosévání, není obvykle odlučování prachu potřeba díky obsahu vlhkosti v surovině.

41. Za účelem minimalizování/zabraňování difúzním prachovým emisím z prostor skladování volně loženého materiálu by nejlepší dostupná technika měla využít některou z následujících technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Zakrývání skladišť clonami, obezdívkou nebo vertikální zelení (umělými nebo přirozenými protivětrnými bariérami na ochranu otevřených skládek před větrem).
b	Skladování výrobků v silech a využívání uzavřených, plně automatizovaných skladišť surovin. Tyto typy skladů jsou vybaveny jedním nebo více textilními filtry, které brání tvorbě difúzních prachových emisí při nakládce a vykládce.
c	Snížení difúzních prachových emisí ze skladovacích hald pomocí dostatečného zvlhčování násypných a výsypných míst a používáním pásových dopravníků s nastavitelnou výškou. Při použití opatření/technik zvlhčování nebo zkrápění lze podklad utěsnit a přebytečnou vodu jímat a, je-li třeba, čistit a používat v uzavřených cyklech.
d	Snižování difúzních prachových emisí v násypných a výsypných místech skladišť, nelze-li jim zabránit, a to úpravou výsypné výšky podle měnící se výšky haldy, a to pokud možno automaticky nebo snížením rychlosti vysýpání.
e	Zvlhčování zejména suchých prostor pomocí skrápěcího zařízení a jejich čištění čisticími vozy.
f	Používání podtlakových systémů při odstraňování prachu. Nové budovy lze snadno vybavit potrubím pro stacionární vysávací zařízení, zatímco stávající budovy je obvykle lépe vybavit mobilními systémy a pružnými přípojkami.
g	Omezení difúzních prachových emisí vznikající na plochách, po kterých se pohybují nákladní vozidla jejich zpevněním a udržováním jejich povrchu v nejvyšší možné čistotě. Difúzní prachové emise může omezit zvlhčování cest, zejména za suchého počasí. Je třeba používat správné postupy čištění s cílem udržet difúzní prachové emise na nejnižší úrovni.

1.3.6.2 Bodové emise prachu z výduchů prašných operací jiných než z procesů výpalu v peci

42. Za účelem snížení bodových emisí prachu z výduchů prašných operací jiných než z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z následujících technik a používat systém řízení údržby, který se zejména zaměří na výkon filtrů:

Technika (20) (21)	Použitelnost
Textilní filtr	Obecně použitelné pro mlýny a drtiče a pomocné procesy v odvětví výroby vápna; přepravu materiálu a pro skladovací a nakládací zařízení. Použitelnost textilních filtrů v závodech na výrobu hašeného vápna může být omezena vysokou vlhkostí a nízkou teplotou kouřových plynů.
Mokré vypírky plynu	Použitelné zejména pro závody na výrobu hašeného vápna

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 7.

Tabulka č. 7

Úrovně bodových emisí prachu z výduchů prašných operací jiných než z procesů výpalu v peci spojené s nejlepší dostupnou technikou

Technika

Jednotka

BAT-AEL

(denní průměr nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny))

Textilní filtr

mg/Nm3

< 10

Mokrá vypírka plynu

mg/Nm3

< 10–20

Je třeba poznamenat, že u malých zdrojů (< 10 000 Nm3/h) je třeba zohlednit prioritní přístup, pokud jde o četnost kontroly filtru (viz BAT 32).

1.3.6.3 Prachové emise z procesů výpalu v peci

43. Za účelem snížení prachových emisí z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využívat čištění kouřového plynu pomocí filtru. Je možné použít některou z následujících technik nebo jejich kombinaci:

	Technika (22)	Použitelnost
a	Elektrostatické odlučovače (ESP)	Použitelné pro všechny pecní systémy
b	Textilní filtr	Použitelné pro všechny pecní systémy
c	Mokrý odlučovač prachu	Použitelné pro všechny pecní systémy
d	Odstředivý odlučovač / cyklon	Odstředivé odlučovače jsou vhodné pouze jako předodlučovače a mohou se použít pro předčištění kouřových plynů ze všech pecních systémů.

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 8.

Tabulka č. 8

Úrovně emisí prachu z kouřových plynů z procesů výpalu v peci spojené s nejlepší dostupnou technikou

Technika

Jednotka

BAT-AEL

(denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny))

Textilní filtr

mg/Nm3

< 10

Elektrostatické odlučovače (ESP) nebo jiné filtry

mg/Nm3

< 20 (23)

1.3.7 Plynné sloučeniny

1.3.7.1 Primární techniky ke snižování emisí plynných sloučenin

44. Za účelem snížení emisí plynných látek (tj. NOx, SOx, HCl, CO, celkového organického uhlíku/těkavých organických látek, těkavých kovů) z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto technik nebo jejich kombinaci:

Technika

Použitelnost

Pečlivý výběr a řízení látek vstupujících do pece

Obecně použitelné

Omezení obsahu prekurzorů znečišťujících látek v palivech a, je-li to možné, i v surovinách, tzn.

I.	výběr paliv, jsou-li k dispozici, s nízkým obsahem síry (zvláště u dlouhých rotačních pecí), dusíku a chloru

II.	výběr surovin pokud možno s nízkým obsahem organických látek

III.	výběr vhodných odpadových paliv pro daný proces a hořák

Obecně použitelné v odvětví výroby vápna v závislosti na místní dostupnosti surovin a paliv, typu použité pece, požadované kvalitě výrobků a technických možnostech dávkování paliv do vybrané pece.

Používání technik optimalizace procesu pro zajištění účinné absorpce oxidu siřičitého (např. účinný kontakt mezi pecními plyny a páleným vápnem)

Použitelné pro všechny závody na výrobu vápna

Úplné automatizace procesů zpravidla nelze dosáhnout, a to kvůli neregulovatelným proměnným faktorům, jako je kvalita vápence.

1.3.7.2 Emise NOx

45. Za účelem předcházení vzniku / snížení emisí NOX z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto primárních technik nebo jejich kombinaci:

Technika

Použitelnost

Primární techniky

I.	Správný výběr paliva spolu s omezením obsahu dusíku v palivu

Obecně použitelné v odvětví výroby vápna v závislosti na dostupnosti paliv, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu, a na technických možnostech vnášení určitého paliva do vybrané pece.

II.	Optimalizace procesu včetně tvarování plamene a teplotního profilu

Optimalizaci procesu a řízení procesu lze v odvětví výroby vápna využít, ale toto využití je podmíněno kvalitou konečného výrobku.

III.	Konstrukce hořáku (hořák s nízkými emisemi NOX) (24)

Hořáky s nízkými emisemi NOX jsou použitelné pro rotační pece a prstencové šachtové pece představující podmínky s velkým množstvím primárního vzduchu. Souproudé regenerativní šachtové pece a ostatní šachtové pece mají bezplamenné spalování, tudíž provedení hořáku s nízkými emisemi NOX není pro tento typ pece použitelné.

IV.	Postupné spalování (24)

Nelze použít pro šachtové pece.

Použitelné pouze u rotační pece s předehřívačem, ale ne tam, kde se vyrábí tvrdě pálené vápno. Použitelnost může být omezena podmínkami danými typem konečného výrobku kvůli možnému přehřátí v některých částech pece a následnému zhoršení kvality žáruvzdorné vyzdívky.

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) (24)

Použitelné pro rotační pece typu Lepol. Viz též BAT 46

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 9.

Tabulka č. 9

Úrovně emisí NOx z kouřových plynů z procesů výpalu v peci v odvětví výroby vápna spojené s nejlepší dostupnou technikou

Typ pece

Jednotka

BAT-AEL

(denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny), vyjádřený jako NO2)

Souproudé regenerativní šachtové pece (PFRK), prstencové šachtové pece (ASK), šachtové pece se smíšenou vsázkou (MFSK), ostatní šachtové pece (OSK)

mg/Nm3

100–350 (25) (27)

Dlouhé rotační pece (LRK), rotační pece s předehřívačem (PRK)

mg/Nm3

< 200–500 (25) (26)

46. Pokud je používána selektivní nekatalytická redukce, nejlepší dostupná technika by měla dosáhnout účinného snížení NOx a zároveň udržet únik amoniaku co možná nejníže, a to využitím následující techniky:

	Technika
a	Uplatňování vhodné a dostatečné účinnosti snižování NOx spolu se stabilním výrobním procesem
b	Uplatňování správného stechiometrického poměru a rozdělení amoniaku s cílem dosáhnout nejvyšší účinnosti snižování NOx a omezit únik amoniaku
c	Udržování emisí uniklého NH3 (kvůli nezreagovanému amoniaku) z kouřových plynů co nejníže, přičemž je třeba uvážit vztah mezi účinností snižování NOx a únikem NH3

Použitelnost

Použitelné pouze pro rotační pece typu Lepol, kde je možné dosáhnout ideálního rozpětí teplot od 850 do 1 020 °C. Viz též BAT 45, technika b).

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnota BAT-AEL pro emise uniklého NH3 z kouřových plynů je < 30 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny).

1.3.7.3 Emise SOx

47. Za účelem snížení emisí SOx z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto primárních technik nebo jejich kombinaci:

	Technika	Použitelnost
a	Optimalizace procesu pro zajištění účinné sorpce oxidu siřičitého (např. účinný kontakt mezi pecními plyny a páleným vápnem)	Optimalizace řízení procesů je použitelná pro všechna zařízení na výrobu vápna.
b	Výběr paliv s nízkým obsahem síry	Obecně použitelné, pokud jsou, zejména pro použití v dlouhých rotačních pecích (LRK), dostupná vhodná paliva, kvůli vysokým emisím SOx
c	Používání sorpčních technik (např. přídavek sorbentu, suché čištění kouřových plynů pomocí filtru, mokrá vypírka plynu nebo injektáž aktivního uhlí) (28)	Sorpční techniky jsou v odvětví výroby vápna v zásadě použitelné, avšak v roce 2007 zatím nebyla tato technika v oblasti výroby vápna použita. Zejména u rotačních vápenických pecí je třeba dalšího zkoumání k posouzení její použitelnosti.

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 10.

Tabulka č. 10

Úrovně emisí SOx z kouřových plynů z procesů výpalu v peci v odvětví výroby vápna spojené s nejlepší dostupnou technikou

Typ pece

Jednotka

BAT-AEL (29) (30)

(denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny), SOx vyjádřeny jako SO2)

Souproudé regenerativní šachtové pece (PFRK), prstencové šachtové pece (ASK), šachtové pece se smíšenou vsázkou (MFSK), ostatní šachtové pece (OSK), rotační pece s předehřívačem (PRK)

mg/Nm3

< 50–200

Dlouhé rotační pece (LRK)

mg/Nm3

< 50–400

1.3.7.4 Emise CO a nárazové nárůsty koncentrace CO

1.3.7.4.1 Emise CO

48. Za účelem snížení emisí CO z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto primárních technik nebo jejich kombinaci:

Technika

Použitelnost

Výběr surovin s nízkým obsahem organických látek

Obecně použitelné v odvětví výroby vápna v rámci omezení daných místní dostupností a složením surovin, typem použité pece a kvalitou konečného výrobku

Používání technik optimalizace procesu, které zajistí stabilní a úplné spalování

Použitelné pro všechny závody na výrobu vápna

Úplné automatizace procesů zpravidla nelze dosáhnout, a to kvůli neregulovatelným proměnným faktorům, jako je kvalita vápence.

V těchto souvislostech viz též BAT 30 a 31 v oddílu 1.3.1 a BAT 32 v oddílu 1.3.2.

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 11.

Tabulka č. 11

Úrovně emisí CO z kouřových plynů z procesů výpalu v peci spojené s nejlepší dostupnou technikou

Typ pece

Jednotka

BAT-AEL (31) (32)

(denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny))

Souproudé regenerativní šachtové pece (PFRK), ostatní šachtové pece (OSK), dlouhé rotační pece (LRK), rotační pece s předehřívačem (PRK)

mg/Nm3

< 500

1.3.7.4.2 Snižování nárazových nárůstů koncentrace CO

49. Za účelem minimalizování četnosti nárazových nárůstů koncentrace CO při použití elektrostatických odlučovačů by nejlepší dostupná technika měla využít tyto techniky:

	Technika
a	Řízení výskytu nárazových nárůstů koncentrace CO, aby se zkrátily odstávky elektrostatických odlučovačů
b	Kontinuální automatické měření CO pomocí monitorovacího zařízení s krátkou odezvou umístěného v blízkosti zdroje CO

Popis

—	řízení procesu spalování;

—	řízení obsahu organických látek v surovinách;

—	řízení kvality paliv a systému dávkování paliva.

K narušení procesu dochází převážně během fáze uvádění do provozu. V zájmu bezpečnosti musí být analyzátory plynu pro ochranu elektrostatických odlučovačů připojeny během všech fází provozu. Odstávky elektrostatických odlučovačů lze zkrátit použitím záložního monitorovacího systému, který bude v provozu.

Kontinuální systém monitorování CO je nutno optimalizovat z hlediska reakční doby a měl by být umístěn v blízkosti zdroje CO, jako např. na výstupu z předehřívače nebo v případě použití v peci s mokrým procesem na vstupu do pece.

Použitelnost

Obecně použitelné pro rotační pece vybavené elektrostatickými odlučovači (ESP)

1.3.7.5 Emise celkového organického uhlíku (TOC)

50. Za účelem snížení emisí TOC z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto primárních technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Uplatnění všeobecných primárních technik a monitorování (viz též BAT 30 a 31 v oddílu 1.3.1 a BAT 32 v oddílu 1.3.2)
b	Zabránění dávkování surovin s vysokým obsahem těkavých organických složek (s výjimkou výroby hydraulického vápna) do pecního systému

Použitelnost

Rozsah použitelnosti všeobecných primárních technik a monitorování je popsán v BAT 30 a 31 v oddílu 1.3.1 a BAT 32 v oddílu 1.3.2.

Technika b) je obecně použitelná v odvětví výroby vápna v závislosti na místní dostupnosti surovin a/nebo druhu vyráběného vápna.

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 12.

Tabulka č. 12

Úrovně emisí celkového organického uhlíku (TOC) z kouřových plynů z procesů výpalu v peci spojené s nejlepší dostupnou technikou

Typ pece

Jednotka

BAT-AEL (33)

(denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny))

Dlouhé rotační pece (LRK), rotační pece s předehřívačem (PRK)

mg/Nm3

< 10

Prstencové šachtové pece (ASK), šachtové pece se smíšenou vsázkou (MFSK) (34), souproudé regenerativní šachtové pece (PFRK) (34)

mg/Nm3

< 30

1.3.7.6 Emise chlorovodíku (HCl) a fluorovodíku (HF)

51. Za účelem snížení emisí HCl a emisí HF z kouřových plynů z procesů výpalu v peci při používání odpadů by nejlepší dostupná technika měla využít tyto primární techniky:

	Technika
a	Používání konvenčních paliv s nízkým obsahem chloru a fluoru
b	Omezení množství chloru a fluoru obsaženého v jakémkoli odpadu, který má být použit ve vápenické peci jako palivo

Použitelnost

Tyto techniky jsou obecně použitelné v odvětví výroby vápna, nicméně v závislosti na místní dostupnosti vhodného paliva.

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 13.

Tabulka č. 13

Úrovně emisí HCl a HF z kouřových plynů z procesů výpalu v peci spojené s nejlepší dostupnou technikou při využití odpadů

Emise

Jednotka

BAT-AEL

(denní průměrná hodnota nebo průměrná hodnota za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny))

HCl

mg/Nm3

< 10

mg/Nm3

< 1

1.3.8 Emise polychlorovaných dibenzodioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F)

52. Za účelem zabránění vzniku nebo snížení emisí PCDD/F z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto primárních technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Výběr paliv s nízkým obsahem chloru
b	Omezování vstupu mědi prostřednictvím paliva
c	Minimalizování doby setrvání kouřových plynů a obsahu kyslíku v zónách, kde se teplota pohybuje mezi 300 a 450 °C

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnoty BAT-AEL jsou < 0,05–0,1 ng PCDD/F I-TEQ/Nm3 jako průměr za období odběru vzorků (6–8 hodin).

1.3.9 Emise kovů

53. Za účelem minimalizování emisí kovů z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto primárních technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Výběr paliv s nízkým obsahem kovů
b	Používání systému zajištění kvality pro zabezpečení charakteristik použitých odpadových paliv
c	Omezování obsahu příslušných kovů v materiálech, zejména rtuti
d	Používání některé z technik pro odstraňování prachu nebo jejich kombinace, jak jsou popsány v BAT 43

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 14.

Tabulka č. 14

Úrovně emisí kovů z kouřových plynů z procesů výpalu v peci spojené s nejlepší dostupnou technikou při využití odpadů

Kovy

Jednotka

BAT-AEL

(průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny))

mg/Nm3

< 0,05

Σ (Cd, Tl)

mg/Nm3

< 0,05

Σ (As, Sb, Pb, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, V)

mg/Nm3

< 0,5

Poznámka:

Nízké hladiny byly hlášeny při uplatňování technik uvedených v BAT 53 písm. a) až d).

Dále v těchto souvislostech viz též BAT 37 (oddíl 1.3.5.1.1) a BAT 38 (oddíl 1.3.5.1.2).

1.3.10 Procesní ztráty/odpady

54. Za účelem snížení množství pevných odpadů z výroby vápna a dosažení úspor surovin by nejlepší dostupná technika měla využít tyto techniky:

	Technika	Použitelnost
a	Recyklace zachyceného prachu nebo dalších částic látek (např. písku, štěrku) ve výrobním procesu	Obecně použitelné, kdykoli je to proveditelné
b	Využití prachu, nehašeného vápna a vápenného hydrátu s nedostatečnou kvalitou ve vybraných komerčních produktech	Obecně využívané v různých druzích vybraných komerčních produktů, kdykoli je to proveditelné

1.4 Závěry o nejlepších dostupných technikách pro průmyslové odvětví výroby oxidu hořečnatého

Není-li uvedeno jinak, závěry o nejlepších dostupných technikách předložené v tomto oddílu mohou být použity pro všechna zařízení v odvětví výroby oxidu hořečnatého (suchým procesem).

1.4.1 Monitorování

55. Nejlepší dostupná technika by měla provádět pravidelné monitorování a měření provozních parametrů a emisí a monitorovat emise v souladu s příslušnými normami EN, případně pokud normy EN nejsou k dispozici, normami ISO, vnitrostátními nebo jinými mezinárodními normami, které zajistí předkládání údajů rovnocenné vědecké hodnoty, včetně následujících:

	Technika	Použitelnost
a	Kontinuální měření provozních parametrů dokládajících stabilitu procesu, např. teploty, obsahu O2, tlaku, průtoku	Obecně použitelné pro procesy v peci
b	Monitorování a stabilizace kritických provozních parametrů, tj. přívod surovin a paliv, pravidelné dávkování a přebytek kyslíku	Obecně použitelné pro procesy v peci
c	Kontinuální nebo periodické měření emisí prachu, NOx, SOx, a CO	Obecně použitelné pro procesy v peci
d	Kontinuální nebo periodické měření emisí prachu	Použitelné pro procesy mimo pec U malých zdrojů (< 10 000 Nm3/h) by četnost měření nebo kontrol výkonu měla být stanovena systémem řízení údržby.

Popis

Volba kontinuálního nebo periodického měření zmíněná v BAT 55 c) závisí na zdroji emisí a typu očekávané znečišťující látky.

Pro periodická měření emisí prachu, NOx, SOx a CO je orientačně stanovena četnost jednou za měsíc a až jednou za rok v době běžných provozních podmínek.

1.4.2 Spotřeba energie

56. Za účelem snížení spotřeby tepelné energie by nejlepší dostupná technika měla využít kombinaci těchto technik:

Technika

Popis

Použitelnost

Používání zdokonalených a optimalizovaných pecních systémů a plynulého a stabilního provozu pece pomocí:

I.	optimalizace řízení procesů

II.	rekuperace tepla z kouřových plynů z pece a chladičů

Lze použít rekuperaci tepla z kouřových plynů předběžným zahříváním magnezitu s cílem snížit využívání energie paliv. Teplo získané z pece může být využito pro sušení paliv, surovin a některých obalových materiálů.

Optimalizace řízení procesů je použitelná pro všechny typy pecí používané v odvětví výroby oxidu hořečnatého.

Používání paliv, jejichž vlastnosti příznivě ovlivňují spotřebu tepelné energie

Vlastnosti použitých paliv, např. dostatečná výhřevnost a nízký obsah vlhkosti, mají příznivý vliv na spotřebu tepelné energie.

Obecně použitelné v závislosti na dostupnosti paliv, typu použitých pecí, požadované kvalitě výrobků a technických možnostech vstřikování paliv do pece.

Omezování přebytku vzduchu

Úroveň přebytku kyslíku pro dosažení požadované kvality výrobků a pro optimální spalování je v praxi obvykle okolo 1–3 %.

Obecně použitelné

Úrovně spotřeby spojené s nejlepší dostupnou technikou

Spotřeba tepelné energie spojená s nejlepší dostupnou technikou je 6–12 GJ/t, v závislosti na daném procesu a výrobcích (35).

57. Za účelem minimalizování spotřeby elektrické energie by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Používání systémů řízení spotřeby energie
b	Používání zdrobňovacích a dalších elektrických zařízení s vysokou energetickou účinností

1.4.3 Emise prachu

1.4.3.1 Difúzní prachové emise

58. Za účelem minimalizování/zabraňování difúzním prachovým emisím by nejlepší dostupná technika měla využít některou z následujících technik nebo jejich kombinaci:

	Technika
a	Jednoduché a lineární uspořádání místa zařízení
b	Udržování pořádku v budovách a na silnicích spolu s řádnou a kompletní údržbou zařízení
c	Zavlažování skladovacích hald surovin
d	Uzavření/zakrytování prašných operací, jako je drcení a třídění
e	Používání krytých dopravníků a elevátorů, které jsou konstruovány jako uzavřené systémy, je-li pravděpodobné, že se z prašného materiálu budou uvolňovat difúzní prachové emise
f	Používání skladovacích sil s dostatečnou kapacitou, vybavenými filtry na čištění vzduchu s podílem prachu, který je vytlačován během plnění
g	U pneumatických dopravních systémů je upřednostňována cirkulační technika
h	Omezení míst netěsností a úniků
i	Používání automatických zařízení a řídicích systémů
k	Zajištění nepřetržitého bezporuchového provozu

1.4.3.2 Bodové emise prachu z výduchů prašných operací jiných než z procesů výpalu v peci

59. Za účelem snížení bodových emisí prachu z výduchů prašných operací jiných než z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla používat čištění kouřových plynů pomocí filtru s využitím některé z následujících technik nebo jejich kombinace a používat systém řízení údržby, který se zejména zaměří na výkon technik:

	Technika (36)	Použitelnost
a	Textilní filtry	Obecně použitelné pro všechny jednotky ve výrobním procesu oxidu hořečnatého, zvláště u prašných operací, třídění, drcení a mletí.
b	Odstředivé odlučovače / cyklony	Kvůli omezenému stupni separace závislému na daném systému jsou cyklony použitelné hlavně jako předběžné odlučovače pro hrubý prach a kouřové plyny.
c	Mokré odlučovače prachu	Obecně použitelné

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnota BAT-AEL pro bodové emise prachu z výduchů prašných operací jiných než z procesů výpalu v peci je < 10 mg/Nm3 jako denní průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny).

Je třeba poznamenat, že u malých zdrojů (< 10 000 Nm3/h) je třeba zohlednit prioritní přístup založený na systému řízení údržby, pokud jde o četnost kontroly výkonu filtru (viz BAT 55).

1.4.3.3 Prachové emise z procesu výpalu v peci

60. Za účelem snížení emisí prachu z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla používat čištění kouřových plynů pomocí filtru s využitím některé z následujících technik nebo jejich kombinace:

	Technika (37)	Použitelnost
a	Elektrostatické odlučovače (ESP)	Elektrostatické odlučovače lze použít hlavně u rotačních pecí. Jsou použitelné při teplotách kouřových plynů vyšších než teplota rosného bodu a až do 370–400 °C.
b	Textilní filtry	Textilní filtry pro odstranění prachu z kouřových plynů mohou být v zásadě použity pro všechny jednotky ve výrobním procesu oxidu hořečnatého. Jsou použitelné při teplotách kouřových plynů vyšších než teplota rosného bodu a až do 280 °C. Pro výrobu kaustického kalcinovaného magnezitu (CCM) a slinutého / tvrdě páleného magnezitu (DBM) se musí kvůli vysokým teplotám, žíravé povaze a velkému objemu kouřových plynů vznikajících z procesu výpalu v peci použít speciální textilní filtry s vysoce tepelně odolným filtračním materiálem. Zkušenosti ze závodů na výrobu oxidu hořečnatého vyrábějících tvrdě pálený magnezit (DBM) však ukazují, že není k dispozici žádné vhodné zařízení pro teploty kouřových plynů okolo 400 °C.
c	Odstředivé odlučovače / cyklony	Kvůli omezenému stupni separace závislém na daném systému jsou cyklony použitelné hlavně jako předběžné odlučovače pro hrubý prach a kouřové plyny.
d	Mokré odlučovače prachu	Obecně použitelné

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnota BAT-AEL pro emise prachu z kouřových plynů z procesů výpalu v peci je < 20–35 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny).

1.4.4 Plynné sloučeniny

1.4.4.1 Obecné primární techniky pro snižování emisí plynných sloučenin

61. Za účelem snížení emisí plynných sloučenin (tj. NOx, HCl, SOx, CO) z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít některou z těchto primárních technik nebo jejich kombinaci:

Technika

Použitelnost

Pečlivý výběr a kontrola látek vstupujících do pece s cílem omezit přítomnost předstupňů znečišťujících látek, tj.:

I.	výběr paliv s nízkým obsahem síry, jsou-li k dispozici, chloru a dusíku

II.	výběr surovin s nízkým obsahem organických látek

III.	výběr vhodných odpadových paliv pro daný proces a hořák

Obecně použitelné v závislosti na dostupnosti surovin a paliv, typu použité pece, požadované kvalitě výrobků a technických možnostech vnášení paliv do vybrané pece

V odvětví výroby oxidu hořečnatého lze považovat odpadní materiály za palivo, ale do roku 2007 zatím nebyly v tomto odvětví použity.

Používání opatření/technik optimalizace procesu, které zajistí plynulý a stabilní pecní proces pracující blízko stechiometrického poměru potřebného vzduchu

Optimalizace řízení procesů je použitelná pro všechny typy pecí používané v odvětví výroby oxidu hořečnatého. Může však být nezbytný vysoce propracovaný systém řízení procesu.

1.4.4.2 Emise NOx

62. Za účelem snížení emisí NOx z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít kombinaci těchto technik:

	Technika	Použitelnost
a	Správný výběr paliva spolu s omezením obsahu dusíku v palivu	Obecně použitelné v závislosti na dostupnosti paliv
b	Optimalizace procesu a zdokonalená technika výpalu	Obecně použitelné v odvětví výroby oxidu hořečnatého

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnota BAT-AEL pro emise NOX z kouřových plynů z procesů výpalu v peci je < 500–1 500 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny) vyjádřená jako NO2. Vyšší hodnoty souvisí s vysokoteplotním procesem výroby tvrdě páleného magnezitu (DBM).

1.4.4.3 Emise CO a nárazové nárůsty koncentrace CO

1.4.4.3.1 Emise CO

63. Za účelem snížení emisí CO z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít kombinaci těchto technik:

Technika

Popis

Výběr surovin s nízkým obsahem organických látek

Část emisí CO pochází z organické hmoty v surovinách, proto výběr surovin s nízkým obsahem organické hmoty může emise CO snižovat.

Optimalizace řízení procesů

Pro snižování emisí CO je nezbytné úplné a správné spalování. Přívod vzduchu z chladiče, primárního vzduchu a také odsávaného vzduchu z komínového ventilátoru lze řídit tak, aby se hladina kyslíku během spalování držela na hodnotě mezi 1 % (slinovaný výrobek) a 1,5 % (kaustický výrobek). Změna dávkování vzduchu a paliva může snížit emise CO. Emise CO lze dále snížit změnou hloubky hořáku.

Dávkování paliv řízeným způsobem, konstantní rychlostí a kontinuálně

Řízené přidávání paliva zahrnuje např.:

—	používání váhových dávkovačů a přesných rotačních ventilů pro dávkování ropného koksu a/nebo

—	používání průtokoměrů a přesných ventilů pro dávkování těžkého oleje nebo regulace přívodu plynu do hořáku pece.

Použitelnost

Tyto techniky omezování emisí CO jsou obecně použitelné v odvětví výroby oxidu hořečnatého. Výběr surovin s nízkým obsahem organických látek závisí na dostupnosti surovin.

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Hodnota BAT-AEL pro emise CO z kouřových plynů z procesů výpalu v peci je < 50–1 000 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny).

1.4.4.3.2 Snižování nárazových nárůstů koncentrace CO

64. Za účelem minimalizování počtu nárazových nárůstů koncentrace CO při použití elektrostatických odlučovačů by nejlepší dostupná technika měla využít tyto techniky:

	Technika
a	Omezení nárůstu koncentrace CO a tím odstávek elektrostatických odlučovačů
b	Kontinuální automatické měření CO pomocí monitorovacího zařízení s krátkou odezvou umístěného v blízkosti zdroje CO

Popis

Při zvýšených úrovních CO v kouřových plynech budou muset být kvůli nebezpečí výbuchu elektrostatické odlučovače z bezpečnostních důvodů vypnuty. Následující techniky předcházejí únikům CO, a tím zkracují dobu vypnutí elektrostatických odlučovačů:

—	řízení procesu spalování;

—	řízení obsahu organických látek v surovinách;

—	řízení kvality paliv a systému dávkování paliva.

Kontinuální systém monitorování CO je nutno optimalizovat z hlediska reakční doby a měl by být umístěn v blízkosti zdroje CO, jako např. na výstupu z věže předehřívače nebo v případě použití v peci s mokrým procesem na vstupu do pece.

Použitelnost

Obecně použitelné pro pece vybavené elektrostatickými odlučovači (ESP).

1.4.4.4 Emise SOx

65. Za účelem snížení emisí SOx z kouřových plynů z procesů výpalu v peci by nejlepší dostupná technika měla využít kombinaci těchto primárních a sekundárních technik:

	Technika	Použitelnost
a	Techniky optimalizace procesů	Obecně použitelné
b	Výběr paliv s nízkým obsahem síry	Obecně použitelné v závislosti na dostupnosti paliv s nízkým obsahem síry, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. Volba paliva závisí také na kvalitě konečného výrobku, technických možnostech a ekonomických hlediscích.
c	Technika přídavku suchého absorbentu (přídavek sorbentu do proudu kouřového plynu, např. reaktivních typů MgO, hašeného vápna, aktivního uhlí atd.) v kombinaci s filtrem (38)	Obecně použitelné
d	Mokrá vypírka plynu (38)	V suchých oblastech může být použitelnost omezena potřebou velkého objemu vody, nezbytností čištění odpadních vod a souvisejícími mezisložkovými vlivy.

Úrovně emisí spojené s nejlepší dostupnou technikou

Viz tabulka č. 15.

Tabulka č. 15

Úrovně emisí SOx z kouřových plynů z procesu výpalu v peci v odvětví výroby oxidu hořečnatého spojené s nejlepší dostupnou technikou

Parametr

Jednotka

BAT-AEL (39) (40)

(denní průměrná hodnota nebo průměr za období odběru vzorků (jednorázové měření po dobu nejméně půl hodiny))

SOx vyjádřené jako SO2

mg/Nm3

< 50–400 (41)

1.4.5 Procesní ztráty/odpady

66. Za účelem snížení/minimalizování procesních ztrát/odpadů by nejlepší dostupná technika měla v procesu opětovně využívat různé druhy zachyceného prachu uhličitanu hořečnatého.

Použitelnost

Obecně použitelné, podmíněno chemickým složením prachu.

67. Za účelem snížení/minimalizování procesních ztrát/odpadů by nejlepší dostupná technika měla využívat různé druhy zachyceného prachu uhličitanu hořečnatého v jiných komerčních výrobcích, pokud ho není možné recyklovat.

Použitelnost

Využití prachu uhličitanu hořečnatého v jiných komerčních výrobcích nemusí být pod kontrolou provozovatele.

68. Za účelem snížení/minimalizování procesních ztrát/odpadů by nejlepší dostupná technika měla v procesu nebo v jiných oblastech opětovně využívat kaly vznikající při mokrém procesu odsíření kouřových plynů.

Použitelnost

Využití kalů vznikajících při mokrém procesu odsíření kouřových plynů v jiných oblastech nemusí být pod kontrolou provozovatele.

1.4.6 Použití odpadů jako paliv a/nebo surovin

69. Za účelem zabezpečení charakteristik odpadů, které mají být použity v peci na výrobu oxidu hořečnatého jako paliva a/nebo suroviny, by nejlepší dostupná technika měla využívat tyto techniky:

Technika

Zvolení vhodných odpadů pro daný proces a hořák

Používání systému zajištění kvality s cílem zabezpečit a regulovat charakteristiky odpadů a analyzování jakýchkoliv odpadů, které se mají používat jako palivo v peci s ohledem na:

I.	dostupnost;

II.	konstantní kvalitu;

III.	fyzikální kritéria, např. tvorba emisí, zrnitost, reaktivita, palitelnost, výhřevnost;

IV.	chemická kritéria, např. obsah chloru, síry, alkalických složek a fosforečnanů a obsah příslušných kovů (např. celkový obsah chromu, olova, kadmia, rtuti, thallia)

Řízení množství příslušných složek u všech odpadů používaných jako palivo, jako je celkový obsah halogenů, kovů (např. celkový obsah chromu, olova, kadmia, rtuti, thallia) a síry

Použitelnost

Odpady se mohou použít v odvětví výroby oxidu hořečnatého jako paliva a/nebo suroviny (i když do roku 2007 zatím nebyly v tomto odvětví použity) v závislosti na dostupnosti, typu použité pece, požadované kvalitě výrobků a technických možnostech vnášení paliv do pece.

POPIS TECHNIK

1.5 Popis technik pro průmyslové odvětví výroby cementu

1.5.1 Emise prachu

	Technika	Popis
a	Elektrostatické odlučovače	Elektrostatické odlučovače (ESP) vytvářejí elektrostatické pole napříč cesty prachových částic v proudu vzduchu. Částice se záporně nabijí a pohybují se směrem ke kladně nabitým sběrným deskám. Sběrné desky se pravidelně vyklepávají nebo vytřepávají, což uvolní materiál a umožní jeho vypadnutí do sběrných košů níže. Je důležité, aby byl cyklus vyklepávání elektrostatických odlučovačů optimalizován tak, aby se minimalizovalo zpětné unášení částic a tím se omezila možnost ovlivnit viditelnost kouřové vlečky. Elektrostatické odlučovače jsou charakterizovány svojí schopností fungovat v podmínkách vysokých teplot (až do přibližně 400 °C) a vysoké vlhkosti. Hlavní nevýhodou této techniky je snížená účinnost kvůli vzniku izolační vrstvy a nahromadění materiálu, k němuž může dojít při vysokých přísunech chloru a síry. Pro celkový výkon elektrostatických odlučovačů je důležité zabránit nárazovým nárůstům koncentrací CO. Přestože neexistují technická omezení použitelnosti elektrostatických odlučovačů v různých procesech v odvětví výroby cementu, pro odstraňování prachu v cementárnách nejsou častou volbou kvůli investičním nákladům a účinnosti (poměrně vysokým emisím) během spouštění a odstavování.
b	Textilní filtry	Textilní filtry jsou účinné odlučovače prachu. Základním principem filtrace je u textilního filtru použití textilní membrány, která je propustná pro plyn, ale která zachytí prachové částice. Filtrační prostředek je v podstatě uspořádán geometricky. Zpočátku se prach ukládá jak na povrchových vláknech, tak i mezi nimi, ale jak povrchová vrstva přibývá, převažujícím filtračním prostředkem se stávají samotné prachové částice. Odpadní plyn může proudit zevnitř pytle ven nebo naopak. Jak prachová vrstva zesiluje, vzrůstá odpor vůči průtoku plynu. Proto je nutné periodické čištění filtračního prostředku za účelem regulace poklesu tlaku plynupři průchodu filtrem. Textilní filtr by měl mít víc oddílů, které mohou být jednotlivě izolovány pro případ závady na pytli, a zbývající oddíly by měly stačit k tomu, aby umožnily udržení odpovídajícího výkonu, je-li jeden oddíl vyřazen. Dále by v každém oddílu měly být „detektory prasklých pytlů“, které ohlásí potřebu opravy, pokud tato situace nastane. K dostání jsou filtrační pytle vyrobené z řady tkaných i netkaných textilií. Moderní syntetické textilie mohou pracovat při poměrně vysokých teplotách až do 280 °C. Výkon textilních filtrů je především ovlivněn různými parametry, jako je slučitelnost filtračního prostředku s charakteristikami kouřového plynu a prachu, vhodnými vlastnostmi z hlediska tepelné, fyzikální a chemické odolnosti, např. vůči hydrolýze, kyselinám, zásadám a oxidaci nebo provozní teplotě. Při výběru techniky je nutné vzít v úvahu vlhkost a teplotu kouřových plynů.
c	Hybridní filtry	Hybridní filtry jsou kombinací elektrostatických odlučovačů a textilních filtrů ve stejném zařízení. Obecně jsou výsledkem rekonstrukce stávajících elektrostatických odlučovačů. Částečně umožňují opakované použití starého vybavení.

1.5.2 Emise NOx

Technika

Popis

Primární opatření/techniky

I	Chlazení plamene

Přidávání vody do paliva nebo přímo do plamene pomocí různých vstřikovacích metod, jako je vstřikování jedné tekutiny (kapaliny) nebo dvou tekutin (kapalina a stlačený vzduch nebo pevné látky) nebo použití kapalných/pevných odpadů s vysokým obsahem vody, snižuje teplotu a zvyšuje koncentraci hydroxylových radikálů. To může mít pozitivní vliv na snížení emisí NOx v zóně spalování.

II	Hořáky s nízkými emisemi NOx

Konstrukce hořáků s nízkými emisemi NOx (nepřímé spalování) se v detailech liší, ale v zásadě se palivo a vzduch přivádějí do pece soustřednými trubkami. Podíl primárního vzduchu se redukuje na 6–10 % objemu požadovaného pro stechiometrické spalování (v tradičních hořácích bývá 10–15 %). Axiální proud vzduchu se vhání s vysokou pohybovou energií do vnějšího kanálu. Uhlí se může vhánět střední trubkou nebo prostředním kanálem. Třetí kanál se používá pro vířivý vzduch, přičemž víření se vytváří lopatkami ve výstupu nebo za výstupem hořákové trubice. Základním účelem této konstrukce hořáku je velmi brzké vznícení, a to zvláště u těkavých sloučenin v palivu, v atmosféře s nedostatkem kyslíku, což bude snižovat tvorbu NOx.

Použití hořáků s nízkými emisemi NOx nevede vždy ke snížení emisí NOx. Nastavení hořáku je třeba optimalizovat.

III	Spalování ve středu pece

U dlouhých pecí s mokrým a suchým procesem může vytvoření redukční zóny spalováním kusového paliva snížit emise NOx. Jelikož dlouhé pece normálně nemají vstup do zóny s teplotou okolo 900–1 000 °C, byly u některých zařízení instalovány systémy spalování ve středu pece umožňující použití odpadového paliva, které nemůže projít hlavním hořákem (např. pneumatiky).

Rychlost hoření paliv může být kriticky důležitá. Je-li příliš nízká, může k redukčním podmínkám dojít v pálící zóně, což může silně ovlivnit kvalitu produktu. Je-li příliš vysoká, může se řetězové pásmo pece přehřát, což vede k přepálení článků. Teplotní interval pod 1 100 °C vylučuje použití nebezpečného odpadu s obsahem chloru vyšším než 1 %.

IV	Přídavek mineralizátorů pro zlepšení palitelnosti surovinové moučky (mineralizovaný slínek)

Přidávání mineralizátorů, např. fluoru, k surovině je technologie pro úpravu kvality slínku umožňující snížení teploty ve slinovací zóně. Snížením teploty hoření se také snižuje tvorba NOx.

V	Optimalizace procesu

Optimalizaci procesu, jako je zajištění plynulejšího provozu a optimalizace chodu pece a podmínek spalování, optimalizace řízení chodu pece a/nebo homogenizace dávkování paliva, lze použít pro redukci emisí NOx. Používají se obecná primární opatření/techniky optimalizace, jako např. opatření/techniky řízení procesů, vylepšená technologie nepřímého spalování, optimalizované propojení chladičů a výběr paliva a optimalizované úrovně kyslíku.

Postupné spalování (konvenčních paliv nebo odpadových paliv), též v kombinaci s předkalcinátorem a použitím optimalizované palivové směsi

Postupné spalování se používá u cementářských pecí se speciálně navrženým předkalcinátorem. První stupeň spalování probíhá v rotační peci při optimálních podmínkách procesu výpalu slínku. Druhým stupněm spalování je hořák na vstupu do pece vytvářející redukční atmosféru, která rozkládá část oxidů dusíku vznikajících ve slinovací zóně. Vysoká teplota v této zóně je zvlášť příznivá pro reakce, které přeměňují NOx zpět na elementární dusík. Ve třetím stupni spalování se kalcinační palivo přivádí do kalcinátoru s určitým množstvím terciárního vzduchu, čímž se zde rovněž vytváří redukční atmosféra. Tento systém snižuje tvorbu NOx z paliva a také snižuje množství NOx odcházejících z pece. Ve čtvrtém a posledním stupni spalování se zbývající terciární vzduch přivádí do systému jako „horní vzduch“ pro zbytkové spalování.

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)

Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) představuje vhánění čpavkové vody (až 25 % NH3), amoniových prekurzorových sloučenin nebo roztoku močoviny do kouřových plynů za účelem redukce NO na N2. Reakce probíhá optimálně v teplotním rozpětí přibližně 830 až 1 050 °C a pro vháněné prostředky musí být zajištěn dostatečný retenční čas, aby reagovaly s NO.

Selektivní katalytická redukce (SCR)

Selektivní katalytická redukce redukuje NO a NO2 na N2 za pomoci NH3 a katalyzátoru při teplotním rozpětí přibližně od 300 do 400 °C. Tato technologie se hojně používá k odlučování NOx v jiných průmyslových odvětvích (uhelných elektrárnách, spalovnách odpadu). V průmyslovém odvětví výroby cementu se v podstatě uvažují dva systémy: malé množství prachu mezi odlučovačem a komínem a velké množství prachu mezi výměníkem a odlučovačem. Systémy pro kouřové plyny s malým obsahem prachu vyžadují opětné zahřívání kouřových plynů po odloučení prachu, což vede k dalším nákladům na energii a tlakovým ztrátám. Z technických i ekonomických důvodů se považují za vhodnější systémy s velkým obsahem prachu. Tyto systémy nevyžadují opětovný ohřev, protože teplota odpadního plynu na výstupu ze systému předehřívače je obvykle ve správném teplotním intervalu pro proces selektivní katalytické redukce.

1.5.3 Emise SOx

Technika

Popis

Přídavek absorbentu

Absorbent je přidáván buď k surovinám (např. přísada hašeného vápna) nebo vstřikován do proudícího plynu (např. vápenný hydrát nebo hašené vápno (Ca(OH)2), pálené vápno (CaO), aktivní popílek s vysokým obsahem CaO nebo hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3)).

Hašené vápno se může dávkovat do surovinového mlýna spolu s ostatními složkami surovin nebo přidávat přímo do vsázky pece. Přidávání hašeného vápna má tu výhodu, že příměs obsahující vápník tvoří reakční produkty, které se mohou přímo zapojit do procesu výpalu slínku.

Vhánění absorbentu do proudícího plynu lze použít v suché či mokré formě (polosuché praní). Absorbent je vháněn do vedení kouřových plynů při teplotách blízkých rosnému bodu vody, což vytváří příznivější podmínky pro zachycování SO2. V systémech cementářských pecí je teplot v tomto rozpětí obvykle dosaženo v oblasti mezi surovinovým mlýnem a odlučovačem prachu.

Mokrá vypírka plynu

Mokrá vypírka plynu je nejpoužívanější technikou odsiřování odpadních plynů v uhelných elektrárnách. U procesů výroby cementu je mokrý proces zavedenou metodou snižování emisí SO2. Mokré vypírání je založeno na následující chemické reakci:

Formula

SOx jsou absorbovány tekutinou/kalem, který je rozstřikován ve sprchové věži. Absorbentem je zpravidla uhličitan vápenatý. Mokré vypírky plynu vykazují nejvyšší účinnost odstraňování rozpustných kyselých plynů u všech metod odsiřování kouřových plynů (FGD) s nejnižšími činiteli překročení stechiometrických podmínek a nejnižší mírou produkce pevného odpadu. Technologie potřebuje určité množství vody s následnou potřebou čištění odpadních vod.

1.6 Popis technik pro průmyslové odvětví výroby vápna

1.6.1 Emise prachu

	Technika	Popis
a	Elektrostatické odlučovače (ESP)	Obecný popis elektrostatických odlučovačů je uveden v oddílu 1.5.1. Elektrostatické odlučovače jsou vhodné pro použití při teplotách nad rosným bodem a až do 400 °C. Dále je také možné používat elektrostatické odlučovače blízko rosného bodu nebo pod ním. Kvůli vysokoobjemovým tokům a relativně vysokému prachovému zatížení jsou zejména rotační pece bez předehřívačů, ale i rotační pece s předehřívači elektrostatickými odlučovači vybaveny. V případě kombinace se stabilizátorem lze dosáhnout vynikajícího výkonu.
b	Textilní filtr	Obecný popis textilních filtrů je uveden v oddílu 1.5.1. Textilní filtry jsou velmi vhodné pro pece, mlýny a drtiče nehašeného vápna, jakož i na vápenec, zařízení na hašení vápna, dopravu materiálu a skladovací a nakládací zařízení. Často se s výhodou používá kombinace s cyklónovými předřazenými filtry. Provoz textilních filtrů je omezen podmínkami kouřových plynů, jako je teplota, vlhkost, zatížení prachem a chemické složení. Existují různé textilní materiály, které jsou schopny odolávat mechanickému, tepelnému a chemickému opotřebení tak, aby těmto podmínkám vyhověly.
c	Mokrý odlučovač prachu	U mokrých odlučovačů prachu dochází k odstranění prachu z proudů odpadního plynu tak, že se tok plynu přivede do blízkého kontaktu s vypírací kapalinou (obvykle s vodou), prachové částice se v kapalině zachytí a mohou být spláchnuty. Pro odstraňování prachu je k dispozici řada různých typů mokrých vypírek plynu. Hlavními typy používanými ve vápenických pecích jsou vícekaskádová/vícestupňová mokrá vypírka, dynamická mokrá vypírka a Venturiho pračka. Převážnou většinu mokré vypírky plynu používané ve vápenických pecích představuje vícekaskádová/vícestupňová mokrá vypírka plynu. Mokrá vypírka plynu se volí, pokud je teplota kouřových plynů blízko rosného bodu nebo nižší. Může se rovněž volit v případě, když je k dispozici málo místa. Mokrá vypírka plynu se někdy používá u plynů s vyšší teplotou, v tomto případě voda plyny ochlazuje a redukuje jejich objem.
d	Odstředivý odlučovač/cyklon	V odstředivém odlučovači/cyklonu jsou prachové částice, které mají být odstraněny z proudu odpadního plynu, nuceně hnány k vnější stěně jednotky působením odstředivé síly a poté jsou odstraněny otvorem na spodní straně jednotky. Odstředivé síly mohou být vyvinuty nasměrováním toku plynu spirálovitým pohybem směrem dolů skrz válcovitou nádobu (cyklonový odlučovač) nebo rotujícím oběžným kolem zamontovaným do jednotky (mechanické odstředivé odlučovače). Nicméně kvůli své omezené účinnosti při odstraňování částic se hodí pouze jako předodlučovače a odlehčují elektrostatickým odlučovačům a textilním filtrům od velkého zatížení prachem a zmírňují problémy spojené s obrušováním.

1.6.2 Emise NOx

	Technika	Popis
a	Konstrukce hořáku (hořák s nízkými emisemi NOx)	Hořáky s nízkými emisemi NOx jsou užitečné při snižování teploty plamene, a tedy snižování emisí NOx vznikajících při zahřívání a (do určité míry) pocházejících z paliva. Snížení emisí NOx je dosaženo díky přívodu proplachového vzduchu za účelem snížení teploty plamene nebo pulzním provozem hořáků. Hořáky s nízkými emisemi NOx jsou konstruovány tak, aby snižovaly podíl primárního vzduchu, což vede k nižší tvorbě NOx, naopak běžné vícekanálové hořáky pracují s podílem primárního vzduchu 10 až 18 % z celkového spalovacího vzduchu. Vyšší podíl primárního vzduchu vede ke krátkému a intenzivnímu plameni tím, že se brzy smísí s horkým sekundárním vzduchem a palivem. To má za následek vysoké teploty plamene a zároveň vznik velkého množství NOx, čemuž lze používáním hořáků s nízkými emisemi NOx předcházet.
b	Postupné spalování	Redukční zóna se vytvoří omezením dodávky kyslíku v primárních reakčních zónách. Vysoké teploty v této zóně jsou zvlášť příznivé pro reakce, které přeměňují NOx zpět na elementární dusík. V následných spalovacích zónách se přívod vzduchu a kyslíku zvýší, aby došlo k oxidaci vznikajících plynů. Je třeba zajistit účinné mísení vzduchu/plynu v zóně výpalu, aby se hladiny CO i NOx udržovaly na nízké úrovni. Do roku 2007 nebylo postupné spalování v odvětví výroby vápna použito.
c	Selektivní nekatalytická redukce (SNCR)	Oxidy dusíku (NO a NO2) jsou z kouřových plynů odstraňovány selektivní nekatalytickou redukcí a přeměňovány na dusík a vodu tak, že se do pece vhání redukční činidlo, které reaguje s oxidy dusíku. Jako redukční činidlo se obvykle používá amoniak nebo močovina. Reakce probíhají při teplotách mezi 850 a 1 020 °C, přičemž optimální rozmezí je obvykle mezi 900 a 920 °C.

1.6.3 Emise SOx

Technika

Popis

Techniky přidávání absorbentu

Tato technika spočívá v přidávání absorbentu v suché formě přímo do pece (dávkováním nebo vnášením) nebo v suché či mokré formě (např. hašené vápno nebo hydrogenuhličitan sodný) do kouřových plynů za účelem odstranění emisí SOx. Poté, co byl absorbent do kouřových plynů vnesen, musí být zajištěna dostatečně dlouhá doba jeho setrvání mezi místem dávkování a odlučovačem prachu (textilním filtrem nebo elektrostatickým odlučovačem), aby došlo k účinné absorpci.

U rotačních pecí mohou absorpční techniky zahrnovat:

—

použití jemného vápence: u přímých rotačních pecí plněných dolomitem může docházet k významnému snížení emisí SO2 s kameny vsázky, které buď obsahují vysoký podíl jemně rozpojeného vápence, nebo mají sklon se při zahřívání rozpadat. Kalcinované částice jemně rozpojeného vápence jsou unášeny pecními plyny a odstraňují SO2 cestou do lapače prachu a v něm;

—	vhánění vápna do spalovacího vzduchu: patentovaná technika (EP 0 734 755 A1) odstraňuje emise SO2 z rotačních pecí vháněním jemně rozpojeného nehašeného vápna nebo vápenného hydrátu přiváděného do spalovací hlavy pece.

1.7 Popis technik pro průmyslové odvětví výroby oxidu hořečnatého (suchým procesem)

1.7.1 Emise prachu

	Opatření/technika	Popis
a	Elektrostatické odlučovače (ESP)	Obecný popis elektrostatických odlučovačů je uveden v oddílu 1.5.1.
b	Textilní filtry	Obecný popis textilních filtrů je uveden v oddílu 1.5.1. Textilní filtry vykazují vysokou míru záchytu částic, obvykle více než 98 % a až do 99 % podle velikosti částic. Tato technika nabízí nejlepší účinnost při zachycování částic ve srovnání s ostatními opatřeními/technikami omezování prašnosti používanými v odvětví výroby oxidu hořečnatého. Vzhledem k vysokým teplotám pecních kouřových plynů je však třeba používat speciální filtrační materiál, který vysokým teplotám odolá. Při výrobě tvrdě páleného magnezitu (DBM) se používají filtrační materiály, které pracují při teplotách až do 250 °C, např. filtrační materiál z PTFE (teflonu). Tento filtrační materiál vykazuje dobrou odolnost proti kyselinám a zásadám a díky němu se vyřešila řada problémů s korozí.
c	Cyklony (odstředivé odlučovače)	Obecný popis cyklonových odlučovačů je uveden v oddílu 1.6.1. Jsou to robustní zařízení a pracují v širokém rozpětí provozních teplot s malými energetickými nároky. Kvůli omezenému stupni separace závislém na daném systému jsou cyklony používány hlavně jako předběžné odlučovače pro hrubý prach a kouřové plyny.
d	Mokré odlučovače prachu	Obecný popis mokrých odlučovačů prachu (také nazývaných mokré vypírky plynu) je uveden v oddílu 1.6.1. Mokré odlučovače prachu se mohou dělit na různé typy podle jejich konstrukce a principů fungování, jako např. Venturiho typ. Tento typ mokrého odlučovače prachu nachází v odvětví výroby oxidu hořečnatého řadu uplatnění, včetně zařízení, kde je plyn veden skrz nejužší část Venturiho trubice, tzv. „Venturiho hrdlo“ a rychlosti plynu mohou dosahovat 60 až 120 m/s. Promývací kapaliny, které jsou přiváděny do hrdla Venturiho trubice, jsou rozprašovány na mlhu velmi jemných kapének, které se důkladně mísí s plynem. Částice zachycené vodními kapénkami ztěžknou a snadno se odstraňují pomocí odlučovače kapek připojeného k Venturiho pračce.

1.7.2 Emise SOx

	Technika	Popis
a	Technika přídavku absorbentu	Tato technika spočívá ve vnášení absorbentu v suché či mokré formě (polosuché praní) do kouřových plynů za účelem odstranění emisí SOx. Z hlediska dosažení vysoce účinné absorpce je velmi důležitá dostatečně dlouhá doba setrvání plynu mezi místem vnášení a lapačem prachu. Jako účinné absorbenty pro SO2 lze v odvětví výroby oxidu hořečnatého použít reaktivní typy MgO. I přes nižší účinnost v porovnání s jinými absorbenty má použití reaktivních typů MgO dvojí výhodu, neboť snižuje investiční náklady a navíc odfiltrovaný prach není kontaminován jinými látkami, proto může být znovu použit jako surovina pro výrobu magnézie nebo využit jako hnojivo (síran hořečnatý), čímž se omezuje vznik odpadů.
b	Mokrá vypírka plynu	Při využití techniky mokrého vypírání je SOx absorbován tekutinou/kalem, který je rozstřikován proti proudu do kouřových plynů ve sprchové věži. Tato technologie potřebuje vodu v množství mezi 5 a 12 m3/t produktu s následnou potřebou čištění odpadních vod.

(1) Úř. věst 315, 14.11.2012, s. 1.

(2) U slinovaného dolomitického vápna vyráběného „dvoufázovým procesem“ se korekce na kyslík nepoužije.

(3) U tvrdě páleného magnezitu (DBM) vyrobené „dvoufázovým procesem“ se korekce na kyslík nepoužije.

(4) Úrovně se nevztahují na zařízení vyrábějící speciální cement nebo bílý cementový slínek, které kvůli specifikaci výrobků vyžadují výrazně vyšší provozní teploty.

(5) Za normálních provozních podmínek (s výjimkou např. spouštění a odstavování provozu) a optimalizovaných provozních podmínek.

(6) Výrobní kapacita má vliv na energetickou náročnost, přičemž vyšší kapacita přináší úspory energie a nižší kapacita vyšší nároky na energii. Spotřeba energie také závisí na počtu stupňů cyklonového výměníku, kde více stupňů cyklonového výměníku vede k nižší spotřebě energie pro proces v peci. Vhodný počet stupňů cyklonového výměníku je dán hlavně obsahem vlhkosti v surovinách.

(7) Popis technik je uveden v oddílu 1.5.1.

(8) Popis technik je uveden v oddílu 1.5.1.

(9) Popis technik je uveden v oddílu 1.5.2.

(10) Horní mez rozpětí hodnot BAT-AEL je 500 mg/Nm3, pokud po primárních technikách je počáteční hladina NOx > 1 000 mg/Nm3.

(11) Stávající konstrukce pecního systému, vlastnosti palivové směsi včetně odpadů, palitelnost surovin (např. speciálního cementu nebo bílého cementového slínku) může ovlivňovat schopnost pohybovat se v daném rozsahu. V pecích s vhodnými podmínkami se při použití selektivní nekatalytické redukce dosahuje úrovní pod 350 mg/Nm3. Dolní hodnota 200 mg/Nm3 byla hlášena v roce 2008 jako měsíční průměr pro tři zařízení (při použití snadno spalitelné směsi) používající selektivní nekatalytickou redukci.

(12) v závislosti na počátečních hladinách a úniku NH3.

(13) Únik amoniaku závisí na počáteční hladině NOx a na účinnosti snižování NOx. Pro pece typu Lepol a dlouhé rotační pece může být tato hladina i vyšší.

(14) Popis technik je uveden v oddílu 1.5.3.

(15) Rozsah přihlíží k obsahu síry v surovinách.

(16) U výroby bílého a speciálního cementového slínku je schopnost slínku zachytit síru z paliva významně nižší, což vede k vyšším emisím SOX.

(17) Byly hlášeny nízké hladiny na základě kvality surovin a paliv.

(18) Byly hlášeny nízké hladiny na základě kvality surovin a paliv. Hodnoty vyšší než 0,03 mg/Nm3 je nutno dále zkoumat. Hodnoty blízké 0,05 mg/Nm3 vyžadují uvážení dalších technik (např. snížení teploty kouřových plynů, aktivní uhlí).

(19) Spotřeba energie závisí na druhu produktu, kvalitě produktu, procesních podmínkách a na surovinách

(20) Popis technik je uveden v oddílu 1.6.1.

(21) Je-li potřeba, pro předčištění kouřových plynů je možné použít odstředivé odlučovače/cyklony.

(22) Popis technik je uveden v oddílu 1.6.1.

(23) Ve výjimečných případech, kde je měrný odpor prachu vysoký, může být BAT-AEL jako denní průměrná hodnota vyšší, a to až do 30 mg/Nm3.

(24) Popis technik je uveden v oddílu 1.6.2.

(25) Horní hranice rozsahů se vztahují k výrobě dolomitického a tvrdě páleného vápna. Hladiny vyšší než horní meze rozsahu mohou souviset s výrobou slinovaného dolomitického vápna.

(26) U dlouhé rotační pece a rotační pece s předehřívačem s šachtou na výrobu tvrdě páleného vápna je horní úroveň 800 mg/Nm3.

(27) Pokud nejsou primární techniky uvedené v BAT 45 a) I dostačující a pokud nejsou k dispozici sekundární techniky ke snížení emisí NOx na 350 mg/Nm3, je horní úroveň 500 mg/Nm3, zejména pro tvrdě pálené vápno a při použití biomasy jako paliva.

(28) Popis technik je uveden v oddílu 1.6.3.

(29) Úroveň závisí na počáteční úrovni SOx v kouřovém plynu a na použité technice snižování.

(30) Při výrobě slinovaného dolomitického vápna „dvoufázovým procesem“ mohou být emise SOx vyšší než horní mez rozpětí.

(31) Emise mohou být vyšší v závislosti na použitých surovinách a/nebo druhu vyráběného vápna, např. hydraulického vápna.

(32) BAT-AEL neplatí pro šachtové pece se smíšenou vsázkou (MFSK) a prstencové šachtové pece (ASK).

(33) Úroveň může být vyšší v závislosti na obsahu organických látek v použitých surovinách a/nebo druhu vyráběného vápna, zejména u výroby přirozeného hydraulického vápna.

(34) Ve výjimečných případech může být úroveň vyšší.

(35) Tento rozsah jen odráží informace obsažené v kapitole o oxidu hořečnatém referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF). Konkrétnější informace o nejlépe fungujících technikách spolu s vyráběnými výrobky poskytnuty nebyly.

(36) Popis techniky je uveden v oddílu 1.7.1.

(37) Popis technik je uveden v oddílu 1.7.1.

(38) Popis opatření/techniky je uveden v oddílu 1.7.2

(39) Hodnoty BAT-AEL závisejí na obsahu síry v surovinách a palivech. Nižší úrovně jsou spojené s použitím surovin s nízkým obsahem síry a zemního plynu, vyšší úrovně jsou spojené s použitím surovin s vysokým obsahem síry a/nebo paliv obsahujících síru.

(40) Při posuzování optimální kombinace nejlepších dostupných technik ke snížení emisí SOx je třeba vzít v úvahu mezisložkové vlivy.

(41) Jestliže nelze použít mokrou vypírku plynu, hodnoty BAT-AEL závisejí na obsahu síry v surovinách a palivech. V tom případě je hodnota BAT-AEL < 1 500 mg/Nm3 při zajištění účinnosti odstraňování emisí SOX nejméně 60 %.

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání