(EU) č. 1273/2012Nařízení Rady (EU) č. 1273/2012 ze dne 20. prosince 2012 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (přepracované znění)

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1104/2008 ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (2) a rozhodnutí Rady 2008/839/SVV ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (3) byly podstatně změněny. Vzhledem k potřebě provést další změny by měly být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti tyto akty přepracovány.

(2)

Schengenský informační systém (SIS) zřízený v souladu s ustanoveními hlavy IV Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody uzavřené dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (4) (dále jen „Schengenská úmluva“) a jeho rozšířená verze SIS1 + představují nezbytný nástroj pro uplatňování ustanovení schengenského acquis začleněného do rámce Evropské unie.

(3)

Vývoj Schengenského informačního systému druhé generace (dále jen „SIS II“) byl Radou svěřen Komisi na základě nařízení (ES) č. 2424/2001 (5) a rozhodnutí 2001/886/SVV (6). Platnost těchto aktů skončila dnem 31. prosince 2008, ještě před ukončením vývoje souvisejícího se SIS II. Bylo teda třeba je doplnit nejdříve o nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV a následně o toto nařízení a nařízení Rady (EU) č. 1272/2012 ze dne 20. prosince 2012 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (7), a to nejpozději do dokončení přechodu z SIS 1+ na SIS II nebo do dne, který stanoví Rada v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (8) a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (9).

(4)

SIS II byl zřízen nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV. Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení uvedených aktů.

(5)

Některé testy SIS II jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 189/2008 (10) a v rozhodnutí Rady 2008/173/SVV (11).

(6)

Je třeba, aby vývoj SIS II pokračoval a byl dokončen v rámci celkového harmonogramu SIS II schváleného Radou dne 6. června 2008 a následně pozměněného v říjnu roku 2009 v souladu se směry vytyčenými Radou (pro spravedlnost a vnitřní věci) dne 4. června 2009. Nové znění celkového harmonogramu SIS II Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě v říjnu roku 2010.

(7)

Souhrnný test SIS II by měl být proveden za plné spolupráce členských států s Komisí v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Co nejdříve po dokončení souhrnného testu SIS II by mělo proběhnout ověření výsledků tohoto testu nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/JVV.Pro účely souhrnného testu by měly být používány pouze testovací údaje.

(8)

Členské státy by měly provést test výměny doplňujících informací.

(9)

Pokud jde o SIS 1+, stanoví Schengenská úmluva technickou podpůrnou funkci (C.SIS). Pokud jde o SIS II, stanoví nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV, že centrální SIS II sestává z technické podpůrné funkce a jednotného vnitrostátního rozhraní (NI-SIS). Technická podpůrná funkce centrálního SIS II se nachází ve Štrasburku (Francie) a záložní středisko ve městě St. Johann im Pongau (Rakousko).

(10)

Pro lepší zvládání případných obtíží spojených s přechodem ze SIS 1+ na SIS II by měla být pro SIS vytvořena a otestována provizorní architektura přechodu. Provizorní architektura přechodu by neměla mít žádný vliv na provozní dostupnost SIS 1+. Komise by měla poskytnout převodník.

(11)

Členský stát pořizující záznam je povinen zajistit, aby údaje zadané do SIS byly přesné, aktuální a zákonné.

(12)

Komise by měla být i nadále odpovědná za centrální SIS II a jeho komunikační infrastrukturu. Tato odpovědnost zahrnuje údržbu a pokračování vývoje SIS II a jeho komunikační infrastruktury, včetně průběžných oprav chyb. Komise by měla koordinovat a podporovat společné činnosti. Komise by měla zejména poskytovat potřebnou technickou a operativní pomoc členským státům na úrovni centrálního SIS II, včetně poskytnutí asistenční služby.

(13)

Členské státy jsou a měly by i nadále zůstat odpovědné za vývoj a údržbu svých vnitrostátních systémů (N.SIS II).

(14)

Francie by měla být i nadále odpovědná za technickou podpůrnou funkci SIS 1+, jak je výslovně stanoveno v Schengenské úmluvě.

(15)

Zástupci členských států, které se účastní SIS 1+, by měli koordinovat svou činnost v rámci Rady. Je třeba stanovit rámec této organizační činnosti.

(16)

Komise by měla na podporu členských států při výběru nejvýhodnějšího technického a finančního řešení zahájit bez prodlení proces úpravy tohoto nařízení a navrhnout takový právní rámec pro přechod z SIS 1+ na SIS II, ve kterém se bude lépe odrážet technický přístup k přechodu, jak jej nastiňuje Plán přechodu pro projekt SIS (dále jen „plán přechodu“) přijatý Komisí dne 23. února 2011 po kladném výsledku hlasování ve Výboru pro SIS-VIS.

(17)

Plán přechodu předpokládá, že v průběhu období přepojování provedou všechny členské státy postupně přepojení svých vnitrostátních aplikací ze SIS 1+ na SIS II. Z technického hlediska je žádoucí, aby členské státy, které přepojení provádějí, mohly používat SIS II v plném rozsahu již od přepojení a nemusely čekat až přepojení provedou i ostatní členské státy. Proto je nutné uplatňovat nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV již od zahájení přepojení prvním státem. V zájmu právní jistoty by přepojování mělo trvat co nejkratší dobu a nemělo by překročit dvanáct hodin. Uplatňování nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV by členským státům, které přepojení ještě neprovedly nebo které přepojení musely z technických důvodů přerušit, nemělo bránit v tom, aby v průběhu intenzivního monitorování využívaly SIS II, jehož funkcionalita je omezena na SIS 1+. Aby byly na záznamy, zpracování údajů a ochranu údajů ve všech členských státech uplatňovány tytéž normy a podmínky, je nutné použít právní rámec SIS II na operační činnosti SIS členských států, které dosud přepojení neprovedly.

(18)

Je nezbytné přechodně zachovat použitelnost některých ustanovení hlavy IV Schengenské úmluvy tím, že se začlení do tohoto nařízení, jelikož tato ustanovení poskytují právní rámec pro převodník a provizorní architekturu přechodu v průběhu přechodu. Provizorní architektura přechodu pro fungování SIS 1+ umožňuje, aby SIS 1+ a některé technické součásti architektury SIS II fungovaly po omezené přechodné období souběžně, což je nutné k umožnění postupného přechodu z SIS 1+ na SIS II.

(19)

Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV stanoví, že pro centrální SIS II by se na základě analýzy nákladů a přínosů měla použít nejlepší dostupná technologie. Příloha závěrů Rady o dalším směřování SIS II ze dne 4. a 5. června 2009 uvádí mezníky, které by měly být splněny v zájmu pokračování ve stávajícím projektu SIS II. Současně byla provedena studie týkající se vypracování alternativního technického scénáře pro vývoj SIS II na základě rozvoje SIS 1+ (SIS 1+ RE) jako pohotovostního plánu pro případ, že testy prokáží neplnění požadavků týkajících se mezníků. Na základě těchto parametrů může Rada rozhodnout, že vyzve Komisi, aby přešla na alternativní technický scénář.

(20)

Popis technických složek provizorní architektury přechodu by měl být proto uzpůsoben tak, aby umožňoval i jiné technické řešení, a to zejména SIS 1+ RE, pokud jde o vývoj centrálního SIS II. Možným technickým řešením pro rozvoj centrálního SIS II a pro dosažení cílů SIS II stanovených v nařízení (ES) č. 1987/2006 a v rozhodnutí 2007/533/SVV je SIS 1+ RE.

(21)

SIS 1+ RE se vyznačuje jedinečností prostředků mezi rozvojem SIS II a systémem SIS 1+. Odkazy na technickou architekturu SIS II a na proces přechodu, které jsou uvedeny v tomto nařízení, by se proto v případě provádění alternativního scénáře měly chápat jako odkazy na SIS II na základě jiného technického řešení, použité obdobně na technické zvláštnosti tohoto řešení v souladu s cílem rozvíjet centrální SIS II.

(22)

Při jakémkoliv technickém scénáři by výsledkem přechodu na centrální úrovni měla být dostupnost databáze SIS 1+ a nových funkcí SIS II v centrálním SIS II, a to včetně dodatečných kategorií údajů. Pro usnadnění načtení údajů by se mělo upřesnit, že vymazané údaje podle čl. 113 odst. 2 Schengenské úmluvy nebudou součástí přechodu z SIS 1+ na SIS II.

(23)

Komise by měla být oprávněna zadat plnění úkolů svěřených jí tímto nařízením a úkolů souvisejících s plněním rozpočtu třetím stranám, včetně vnitrostátních veřejných subjektů, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (12) (dále jen „finanční nařízení“).

Každé takové zadání by mělo dodržovat pravidla ochrany údajů a zabezpečení údajů a zohlednit roli příslušných orgánů ochrany údajů v oblasti SIS, a zejména ustanovení Schengenské úmluvy a tohoto nařízení.

(24)

Pokud jde o financování rozvoje centrálního SIS II na základě alternativního technického řešení, mělo by být prováděno ze souhrnného rozpočtu Unie při respektování zásady řádného finančního řízení. V souladu s finančním nařízením může Komise svěřit úkoly související s plněním rozpočtu vnitrostátním veřejným subjektům. Na základě politické orientace a s výhradou podmínek stanovených ve finančním nařízení by Komise v případě přechodu na alternativní řešení byla vyzvána, aby svěřila Francii úkoly plnění rozpočtu, pokud jde o rozvoj SIS II na základě SIS 1+ RE.

(25)

Nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV, jakož i rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (13), byl mezi způsobilá opatření, která mohou být spolufinancována z Fondu pro vnější hranice, zařazen rozvoj SIS II na vnitrostátní úrovni. V rozhodnutí Komise 2007/599/ES ze dne 27. srpna 2007, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES, pokud jde o přijetí strategických zásad na období let 2007–2013 (14), byl systém SIS II dále označen za jednu z pěti strategických priorit v rámci Fondu pro vnější hranice, čímž bylo uznáno, že je důležité podporovat jednotný a včasný rozvoj vnitrostátních projektů paralelně s centrálním SIS II.

Od přijetí těchto právních aktů se v průběhu roku 2010 po dokončení důležitého testování (tzv. mezník 1) značně změnila orientace projektu SIS II. Navíc vývoj ve využití SIS členskými státy přinesl nutnost aktualizovat technické požadavky na SIS II, pokud jde o výkon a kapacitu paměti, což ovlivnilo náklady na projekt SIS II jak na centrální, tak vnitrostátní úrovni.

(26)

Pokud jde o proces přechodu z SIS 1+ na SIS II, vývoj v požadavcích a pokroky při dokončování projektu SIS II vedly ke změně vymezení architektury přechodu, harmonogramu přechodu a testovacích požadavků. S mnoha opatřeními, která by nyní byla nutná provést na úrovni jednotlivých členských států pro přechod na SIS II, nebylo v době přijímání nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV ani v době vypracovávání finančního balíčku a víceletých programů v rámci Fondu pro vnější hranice počítáno. Proto je nutné částečně opětovně sladit zásady rozdělení nákladů na přechod ze SIS 1+ na SIS II. Některé činnosti na vnitrostátní úrovni související s uvedeným přechodem, zejména s účastí členských států na testování spojené s uvedeným přechodem, by mohly být spolufinancovány z rozpočtové linie souhrnného rozpočtu Unie určené na SIS II. Tato možnost by měla pokrývat konkrétní a přesně vymezené činnosti, které přesahují rozsah jiných s nimi se nekryjících opatření souvisejících se SIS II, jež budou i nadále podporována v rámci Fondu pro vnější hranice. Finanční pomocí poskytovanou v rámci tohoto nařízení by se tedy měla doplňovat pomoc z Fondu pro vnější hranice.

(27)

V souvislosti se spolufinancováním poskytnutým podle tohoto nařízení by měla být učiněna příslušná opatření, která mají předejít nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky pro zpětné získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (15), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (16) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (17).

(28)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by s přihlédnutím k finančním dopadům rozhodnutí na členské státy, které by měly zůstat do činností zapojeny i poté, co bude Komise vykonávat své prováděcí pravomoci, měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady týkající se mechanismů, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (18).

(29)

Komise a členské státy by měly ve všech fázích rozvoje SIS II a přechodu z SIS 1+ na SIS II nadále úzce spolupracovat, aby se uvedený proces dokončil. V závěrech Rady o SIS II ze dne 26. a 27. února 2009 a 4. a 5. června 2009 byl ustaven neformální orgán sestávající z odborníků z členských států, nazvaný Rada pro řízení globálního programu, s cílem posílit spolupráci a zajistit pro centrální projekt SIS II přímou podporu ze strany členských států. Pozitivní výsledek práce uvedené skupiny odborníků a nutnost dále posílit spolupráci a transparentnost projektu centrálního SIS II jsou důvodem pro formální začlenění skupiny odborníků do řídící struktury SIS II. K doplnění stávající organizační struktury SIS II by proto měla být formálně zřízena skupina odborníků nazvaná Rada pro řízení globálního programu. V zájmu účinnosti i nákladové efektivnosti by měl být počet odborníků omezen. Činností Rady pro řízení globálního programu by neměla být dotčena působnost Komise a členských států.

(30)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi a orgány Společenství a o volném pohybu těchto údajů (19) se vztahuje na zpracovávání osobních údajů Komisí.

(31)

Evropský inspektor ochrany údajů je odpovědný za sledování a zajišťování uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 a má pravomoc sledovat činnosti orgánů a institucí Unie související se zpracováváním osobních údajů. Společný kontrolní orgán odpovídá za dohled nad technickou podpůrnou funkcí stávajícího SIS 1+, a to až do doby, kdy vstoupí v platnost právní rámec pro SIS II. Vnitrostátní kontrolní orgány odpovídají za dohled nad zpracováním osobních údajů v SIS 1+ na území příslušného členského státu a budou i nadále odpovídat za sledování zákonnosti zpracování osobních údajů v SIS II na území svých členských států. Tímto nařízením by neměla být dotčena zvláštní ustanovení Schengenské úmluvy, ani nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV o ochraně a bezpečnosti osobních údajů. Zmíněný právní rámec pro SIS II stanoví, že vnitrostátní kontrolní orgány a evropský inspektor ochrany údajů zajišťují koordinovaný dohled nad SIS II.

(32)

Přechod z SIS 1+ na SIS II je složitý proces, který i přes rozsáhlou přípravu ze strany všech zúčastněných stran přináší značná technická rizika. Je žádoucí, aby právní rámec umožňoval nezbytnou flexibilitu při reakci na neočekávané potíže, kterým by centrální systém nebo jeden či několik vnitrostátních systémů mohlo v průběhu přechodu čelit. Ačkoli by fáze přepojení i období intenzivního monitorování, kdy zůstává provizorní architektura přechodu zachována, měly být v zájmu právní jistoty co nejkratší, Rada by měla mít možnost v případě technických potíží stanovit datum dokončení přechodu podle čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV.

(33)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž vytvoření provizorní architektury přechodu a přenos údajů ze SIS 1+ na SIS II, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(34)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(35)

V zájmu aktivace finančního nástroje, jenž může být členským státům poskytnut ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu stímto nařízením, v roce 2012 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení.

(36)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o jejich přidružení k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (20), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí Rady 1999/437/ES (21) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.

(37)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (22), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (23).

(38)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (24), která spadají do oblasti uvedené v článku 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/ES (25).

(39)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, mělo by se Dánsko rozhodnout v souladu s článkem 4 tohoto protokolu do šesti měsíců od přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(40)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (26); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(41)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení acquis  (27); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(42)

Tímto nařízením nejsou dotčena opatření pro částečnou účast Irska a Spojeného království v schengenském acquis, která byla stanovena pro Spojené království v rozhodnutí Rady 2000/365/ES a pro Irsko v rozhodnutí Rady 2002/192/ES.

(43)

Pokud jde o Kypr, je toto nařízení aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(44)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a dne 9. července 2012 zaujal stanovisko (28),

a)

„centrálním SIS II“ technická podpůrná funkce SIS II obsahující databázi (dále jen „databáze SIS II“) a jednotné vnitrostátní rozhraní (NI-SIS);

b)

„C.SIS“ technická podpůrná funkce SIS 1+ obsahující referenční databázi pro SIS 1+ a jednotné vnitrostátní rozhraní (N.COM);

c)

„N.SIS“ vnitrostátní systém SIS 1+ sestávající z vnitrostátních datových systémů, které komunikují s C.SIS;

d)

„N.SIS II“ vnitrostátní systém SIS II sestávající z vnitrostátních datových systémů, které komunikují s centrálním SIS II;

e)

„převodníkem“ technický nástroj umožňující trvalou a spolehlivou komunikaci C.SIS s centrálním SIS II, který zajišťuje funkce uvedené v čl. 10 odst. 3, a umožňující přeměnu a synchronizaci údajů mezi C.SIS a centrálním SIS II;

f)

„souhrnným testem“ test uvedený v čl. 55 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 1987/2006;

g)

„testem doplňujících informací“ funkční testy mezi centrálami SIRENE.

a)

údržba SIS II a jeho další vývoj;

b)

souhrnný test SIS II;

c)

test doplňujících informací;

d)

další vývoj a testování převodníku;

e)

zřízení a testování provizorní architektury přechodu;

f)

přechod ze SIS 1+ na SIS II.

a)

C.SIS a připojení k převodníku;

b)

komunikační infrastruktura pro SIS 1+ umožňující komunikaci C.SIS s N.SIS;

c)

N.SIS;

d)

centrální SIS II, NI-SIS a komunikační infrastruktura pro SIS umožňující komunikaci centrálního SIS II s N.SIS II a převodníkem;

e)

N.SIS II;

f)

převodník.

—

střídavého předsednictví Komise a předsednictví Rady,

—

místa zasedání,

—

přípravy jednání,

—

umožnění účasti dalších odborníků,

—

plánu komunikace zajišťujícího plné informování nezúčastněných členských států.