(EU) č. 1071/2012Nařízení Komise (EU) č. 1071/2012 ze dne 14. listopadu 2012 , kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky a Thajska

(1)

Dne 16. února 2012 informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky, Thajska a Indonésie (dále jen „dotčené země“).

(2)

Řízení bylo zahájeno v důsledku podnětu, který podal dne 3. ledna 2012 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 50 % celkové výroby příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem (dále jen „fitinky z kujné (tvárné) litiny se závitem“) v Unii. Podnět obsahoval prima facie důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

(3)

Komise o zahájení řízení úředně vyrozuměla žadatele, výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele a zástupce vyvážejících zemí. Komise rovněž vyrozuměla výrobce v Argentině, neboť byla navržena coby možná srovnatelná země. Zúčastněné strany měly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem k vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR, výrobců v Unii a dovozců, kteří nejsou ve spojení, byl v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení navržen výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR, výrobci v Unii a dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se přihlásili a ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení poskytli Komisi základní informace o své činnosti související s fitinkami z kujné (tvárné) litiny se závitem (jak je vymezeno v části B níže) od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011. Pokud jde o další dvě dotčené země, Thajsko a Indonésii, sestavení vzorku nebylo pro vyvážející výrobce navrženo.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským orgánům a vyvážejícím výrobcům v ČLR, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká. Dvě společnosti požádaly v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení o zacházení jako v tržním hospodářství a čtyři společnosti požádaly v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení o individuální zacházení.

(7)

Komise dotčeným vyvážejícím výrobcům v ČLR, čínským orgánům a žadateli oficiálně sdělila výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Tito měli možnost písemně sdělit své připomínky.

(8)

Pokud jde o výrobce v Unii, a jak je blíže uvedeno v 29. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo šest výrobců v Unii. Na základě informací získaných od spolupracujících výrobců v Unii vybrala Komise podle výše objemu jejich prodeje vzorek tří výrobců v Unii.

(9)

Jak je uvedeno níže v 31. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 33 dovozců, kteří nejsou ve spojení. Na základě informací poskytnutých těmito stranami Komise vybrala vzorek devíti dovozců, a to podle největšího objemu dovozu a jejich geografického umístění v Unii. Konečný vzorek se však skládal pouze z osmi dovozců, neboť jeden z dovozců nepředložil odpovědi na předložený dotazník.

(10)

Jak je uvedeno níže v 30. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo dvanáct vyvážejících výrobců z ČLR. Na základě informací poskytnutých těmito stranami Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců z ČLR s největším objemem vývozu do Unie.

(11)

Komise zaslala dotazníky třem vybraným výrobcům v Unii, třem čínským vybraným vyvážejícím výrobcům, třem thajským vyvážejícím výrobcům, třem indonéským vyvážejícím výrobcům, devíti vybraným dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a sedmi uživatelům.

(12)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, tří čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, dvou thajských vyvážejících výrobců, jednoho indonéského vyvážejícího výrobce a od osmi dovozců, kteří nejsou ve spojení. Žádný z uživatelů nepředložil vyplněný dotazník.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(14)

Vzhledem k nutnosti stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým není zacházení jako v tržním hospodářství přiznáno, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů z Indie jako srovnatelné země v prostorách této společnosti:

(15)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období šetření“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od roku 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

Dotčeným výrobkem popsaným v oznámení o zahájení šetření je příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN ex 7307 19 10.

(17)

Hlavními vstupními surovinami jsou kovový šrot, koks/elektřina, písek (pro tvarování) a zinek (pro pozinkování). V první fázi výroby se kovový šrot taví v tavících pecích. Poté následuje tvarování a odlévání různých tvarů, které jsou následně odděleny na jednotlivé kusy. Výrobky musí projít zdlouhavým procesem žíhání, který má zajistit, že jsou dostatečně tvárné k použití pro následné úpravy, kde je např. vyžadována odolnost vůči nárazům, vibracím a náhlým změnám teplot. Je-li zapotřebí, mohou být fitinky pozinkovány. Poté dochází k řezání závitů.

(18)

Fitinky z kujné (tvárné) litiny se závitem se používají ke spojení dvou či více trubek nebo trub, připojení trubek k přístroji, změně toku kapaliny či k uzavření trubky. Fitinky z kujné (tvárné) litiny se závitem se používají zejména v plynových, vodních a topných rozvodech obytných a neobytných budov. Rovněž se používají v potrubních systémech ropných rafinérií. Fitinky z kujné (tvárné) litiny se závitem se vyrábějí v řadě podob, nejběžnější jsou devadesátistupňová kolena, profily tvaru T, spojky, křížení a napojení. Jsou vyráběny jak v černé (nepozinkované), tak i v pozinkované podobě.

(19)

Dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, Thajsku a Indonésii a na domácím trhu v Indii, která sloužila jako srovnatelná země, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné fyzické a technické vlastnosti. Předběžně se proto pokládají za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení (dále jen „obdobný výrobek“).

(20)

Několik tvrzení, která uvedli dovozci, ale i orgány členského státu, se týkalo vymezení výrobku. Tato jednotlivá tvrzení jsou posouzena níže.

(21)

Jeden z dovozců uváděl, že „elektricky pozinkované fitinky“ by měly být z definice fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem vyňaty. Opíral se při tom o tvrzení, že výroba elektricky pozinkovaných fitinek vyžaduje další výrobní kroky po vyřezání závitu, jako je např. mytí a následné elektrické pozinkování. To údajně vede k řadě kvalitativních zlepšení a výhodám oproti běžným fitinkám. Je však zjevné, že elektricky pozinkované fitinky jsou zcela zaměnitelné s běžnými, a tudíž mají totožné základní fyzikální a technické vlastnosti. Proto jsou považovány za dotčený výrobek.

(22)

Totožný dovozce dováží části kompresních fitinek, z nichž společně s dalšími díly sestavuje konečné kompresní fitinky. Zpochybnil, zda části kompresních fitinek náleží do definice dotčeného výrobku. I když tyto části vypadají obdobně jako fitinky a jsou opatřeny závitem, nelze je ke spojování potrubí použít přímo, neboť je nutné, aby byly předtím, než je možné spojit potrubí takto smontovanou fitinkou, sestaveny. I když jsou dražší, jsou zaměnitelné s jinými fitinkami se závitem, neboť se rovněž používají ke spojování trubek a trub, i když zejména při opravách, a nikoliv při montáži nového systému. Vzhledem k tomu byl učiněn předběžný závěr, že kompresní fitinky a jejich části spadají do definice dotčeného výrobku.

(23)

Některé strany uváděly, že fitinky z kujné (tvárné) litiny vyráběné a prodávané výrobci v Unii není možno považovat za srovnatelné s fitinkami, které jsou vyráběny a vyváženy do Unie dotčenými vyvážejícími zeměmi, neboť v případě výroby v Unii se používá materiál s jakostí bílého lomu, zatímco v případě materiálu vyvážených fitinek, jde o kujnou (tvárnou) litinu s černým lomem.

(24)

Jak již bylo vyřčeno v závěru uvedeném v nařízení Rady (ES) č. 1784/2000 (3) ohledně stejného výrobku, šetření prozatím prokázalo, že pokud jde o vnímání trhu, není rozdílů mezi fitinkami s bílým lomem a fitinkami s černým lomem, neboť kromě obsahu uhlíku mají velmi podobné vlastnosti, totožné koncové uživatele, a tudíž jsou zaměnitelné. To potvrdila skutečnost, kdy dovozci/obchodníci, kteří nakupují jak fitinky z tvárné (kujné) litiny s černým lomem z dotčených zemí, tak i fitinky z tvárné (kujné) litiny s bílým lomem vyráběné výrobním odvětvím Unie, prodávají tyto výrobky uživatelům, aniž by rozlišovali mezi oběma jakostmi materiálu. Pokud jde o uživatele dotyčného výrobku, šetření potvrdilo, že nedělají žádný podstatný rozdíl mezi fitinkami s bílým a černým lomem.

(25)

O tom napovídá rovněž skutečnost, že jak fitinky s bílým, tak i s černým lomem jsou zařazeny do evropské normy EN 10242 a mezinárodní normy ISO 49, které stanoví požadavky na návrh a provedení kujných (tvárných) fitinek. Co se konkrétně týče jakosti použitého materiálu, je přípustná tvárná litina s bílým i černým lomem.

(26)

Vzhledem k výše uvedenému se vyvozuje prozatímní závěr, že fitinky z kujné (tvárné) litiny vyráběné a prodávané výrobci z Unie by měly být považovány za výrobek srovnatelný s fitinkami z kujné (tvárné) litiny s černým lomem, které jsou vyráběny a vyváženy do Unie dotčenými vyvážejícími zeměmi.

(27)

Jeden dovozce dováží omezené množství nedokončených fitinek, které nejsou opatřeny závitem. Závit je vyřezán později dovozcem. Vzhledem k tomu, že dovážené zboží není opatřeno závitem, není považováno za dotčený výrobek.

(28)

Orgány jednoho členského státu uvedly, že podle vysvětlujících poznámek ke kombinované nomenklatuře (4) zahrnuje výraz „kujné (tvárné)“ litinu s kuličkovým grafitem (shodná s tvárnou litinou). I když během období šetření žádná ze zúčastněných stran neuvedla prodej fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem, existují indicie, že k tomu mohlo dojít. Vzhledem k tomu, že tyto fitinky mají stejné základní vlastnosti jako fitinky z kujné (tvárné) litiny se závitem, na něž se šetření vztahuje, považuje se za vhodné upřesnit, že řízení a opatření se vztahují rovněž na tvárné výrobky ze železa.

(29)

V souladu s článkem 17 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem určeného zákazníkům v Unii, kteří nejsou v spojení, který lze ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřit. Vybraný vzorek se sestává ze tří výrobců, kteří jsou součástí dvou skupin společností, které představují 81 % prodeje fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem zákazníkům v Unii, z celkového počtu šesti výrobců v Unii, o nichž je známo, že obdobný výrobek vyrábějí. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli v Unii konzultováni všichni výrobci a žadatelé a veškeré zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k navrhovanému vzorku vyjádřily. K výběru vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky.

(30)

V souladu s článkem 17 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozu, který lze ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřit. Dvanáct vyvážejících výrobců, kteří představují 51 % čínského vývozu do Unie během období šetření, předložilo informace pro účely výběru vzorku požadované podle přílohy A oznámení o zahájení řízení. Vybraný vzorek tvoří tři společnosti představující 88 % objemu vývozu spolupracujících stran z ČLR do Unie. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení proběhly konzultace se všemi dotčenými vyvážejícími výrobci a s čínskými orgány. K výběru vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky.

(31)

V souladu s článkem 17 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu dovozu do Unie a geografické polohy společností, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Informace pro účely výběru vzorku požadované podle přílohy B oznámení o zahájení řízení předložilo celkem 33 dovozců, kteří nejsou ve spojení. Prvotní vybraný vzorek tvořilo šest dovozců z pěti členských států, kteří představují 59 % dovozu fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem do Unie od spolupracujících dovozců. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení proběhly konzultace se všemi dovozci. Po připomínkách byly do vzorku doplněny další tři společnosti, a tudíž se konečný vzorek skládal z devíti dovozců ze šesti členských států, kteří představují 67 % dovozu fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem do Unie od spolupracujících dovozců. K rozšířenému vzorku nebyly obdrženy žádné další připomínky. Konečný vzorek se však skládal pouze z osmi dovozců, neboť jeden z dovozců nepředložil odpovědi na předložený dotazník.

(32)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingového šetření dovozu z ČLR určí běžná hodnota podle čl. 2 odst. 1 až 6 pro výrobce, kteří splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(33)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(34)

Dva vyvážející výrobci požádali o status zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách odpověděli na formulář žádosti o status tržního hospodářství.

(35)

Komise si vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a ověřila informace uvedené v žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství v prostorách dotčených společností.

(36)

Na základě ověření bylo zjištěno, že ani jeden z vyvážejících výrobců, kteří žádají o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, nesplňuje podmínky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(37)

Auditovaná účetní závěrka v případě obou vývozců nesplňovala mezinárodní účetní standardy a u jednoho z vývozců nebyla auditovaná účetní závěrka kompletní, neboť neobsahovala výkaz peněžních toků. Je tudíž zjevné, že tito vývozci nesplnili kritérium č. 2.

(38)

Jeden z vývozců nemohl doložit řádné ocenění kapitálových vkladů během jeho privatizace a druhý obdržel státní zvýhodnění v podobě preferenční sazby daně z příjmu. Proto nesplňují podmínky podle kritéria č. 3.

(39)

Jedna ze společností žádající o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství uvedla připomínky týkající se oznámení prozatímních zjištění. Nezpochybnila žádnou ze skutečností uvedených v prozatímním zjištění, avšak ve svých připomínkách uvedla tři zásadní důvody.

(40)

Zaprvé uvedla, že určení týkající se zacházení jako v tržním hospodářství je protiprávní, neboť k němu došlo téměř dva měsíce po lhůtě stanovené v právních předpisech. V tomto ohledu je třeba uvést, že toto zpoždění bylo způsobeno tím, že k ověření přiznání zacházení jako v tržním hospodářství nemohlo dojít dříve, neboť čínští vývozci nebyli v uvedeném okamžiku k dispozici. Mělo by být zdůrazněno, že okamžik určení přiznání zacházení jako v tržním hospodářství neměl žádný dopad na výsledek.

(41)

Druhým uváděným důvodem bylo, že nedodržení podmínky auditovaných účetních závěrek bylo stanoveno výlučně na základě formálních důvodů. Dále bylo argumentováno tím, že „účetní postupy, které nejsou formálně zcela v souladu s mezinárodními účetními standardy, nejsou porušením druhého kritéria pro přiznání tržního zacházení, nebyly-li dotčeny finanční výsledky společnosti.“ V tomto ohledu je třeba uvést, že druhé kritérium neobsahuje žádný odkaz k finančním výsledkům společnosti. Výše zmíněné tvrzení je tedy nepodložené. Příslušné kritérium, které stanoví, že „účetní záznamy, které jsou ověřeny nezávislým auditem podle mezinárodních účetních standardů,“ je skutečně formálním požadavkem. Je však třeba uvést, že v případě všech porušení se jednalo o porušení závažné povahy, a to buď v důsledku rozsahu dotčených množství, nebo z důvodu závažnosti porušení (tj. nebyla provedena ani povinná analýza).

(42)

Bylo rovněž uvedeno, že zvýhodnění obdržené v podobě preferenční sazby daně z příjmu nebylo v minulosti použito k zamítnutí žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství. V této souvislosti je třeba uvést, že každý případ je posuzován jednotlivě s ohledem na jeho specifické okolnosti. Podle kritéria č. 3 týkajícího se žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství se posuzuje, zda se čínských vývozců týkají podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství. V tomto případě k tomu došlo z důvodu státních zvýhodnění v podobě zvýhodněné daňové sazby. Obecné připomínky vycházející z takových tvrzení, které předložil čínský vývozce, nejsou proto dostatečně odůvodněné.

(43)

Závěrem je, že ani jedním z vyvážejících výrobců nebylo prokázáno splnění kritérií č. 2 a 3 pro udělení zacházení jako v tržním hospodářství. Zacházení jako v tržním hospodářství proto těmto společnostem nemůže být uděleno.

(44)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedené ustanovení případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(45)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(46)

Všichni vyvážející výrobci, kteří nesplnili kritéria udělení zacházení jako v tržním hospodářství, jakož i třetí výrobce zařazený do vzorku, požádali o individuální zacházení. Na základě dostupných informací bylo předběžně rozhodnuto, že tito všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku splňují požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a tudíž jim lze přiznat individuální zacházení.

(47)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se u vyvážejících výrobců, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určí běžná hodnota na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (srovnatelné země).

(48)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla svůj záměr použít Argentinu jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(49)

K výběru srovnatelné země předložila vyjádření řada vývozců a dovozců, přičemž uváděli, že Argentina nebude vhodnou srovnatelnou zemí, a to zejména v důsledku nízké konkurence na argentinském domácím trhu a na ni navazující vysoké cenové hladiny na tomto trhu. Indicie opravdu svědčí o tomto rozdělení argentinského trhu mezi tři domácí výrobce. Podle argentinských statistických výkazů je dovoz na argentinský trh zanedbatelný, neboť Brazílie a Čína, tradičně největší zahraniční dodavatelé, podléhají vysokému antidumpingovému clu.

(50)

Titíž vývozci a dovozci navrhli, že vhodnější srovnatelné země budou představovat Thajsko, Indie a Indonésie. Vzhledem k připomínkám zúčastněných stran byli o spolupráci požádání výrobci z Argentiny a Indie, přičemž následně se spoluprací souhlasili jeden argentinský a jeden indický výrobce.

(51)

Analýza těchto odpovědí prokázala, že domácí ceny uvedené jediným spolupracujícím výrobcem z Argentiny byly opravdu velmi vysoké a značnou měrou převyšovaly cenu prodeje u vzorku vybraných výrobců v Unii a jejich cenu, v jejímž důsledku nedochází k žádné újmě.

(52)

Na druhou stranu se ukázalo, že v případě indického trhu se jedná o trh se silným konkurenčním prostředím, přičemž na něm podle odhadů působí 300 výrobců. Vzhledem k tomu lze považovat domácí ceny uvedené spolupracujícím výrobcem z Indie za přiměřené.

(53)

Stejné šetření se týká i Thajska a Indonésie, avšak v obou těchto zemích působí velmi nízký počet výrobců, a proto je na jejich domácích trzích oproti Indii slabší konkurenční prostředí. Proto bylo předběžně rozhodnuto, že Indie je vhodnou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(54)

Vzhledem k tomu, že žádnému z čínských vývozců nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, byla stanovena podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení běžná hodnota, přičemž Indie byla použita coby srovnatelná třetí země s tržním hospodářstvím.

(55)

Nejprve bylo u každého dotčeného vyvážejícího výrobce stanoveno, zda celkové domácí prodeje fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem výrobce ze srovnatelné země byly dostatečně reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval u každého vyvážejícího výrobce minimálně 5 % celkového objemu prodeje u vývozu dotčeného výrobku do Unie během období šetření. K tomu došlo v případě dvou ze tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(56)

Následně byly určeny druhy výrobku prodávané na domácím trhu společnostmi, měl-li odpovídají výrobce ze srovnatelné země celkový reprezentativní domácí prodej stejný nebo přímo srovnatelný s druhy výrobků prodávanými na vývoz do Unie.

(57)

U každého typu výrobku, který výrobce ve srovnatelné zemi prodává na svém domácím trhu a u něhož byla zjištěna přímá srovnatelnost s druhem fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem prodávaným na vývoz do Unie, bylo stanoveno, zda je prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní. Prodej určitého druhu výrobku na tuzemském trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto typu výrobku na tuzemském trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval u vyvážejícího výrobce nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku na vývoz do Unie.

(58)

Komise následně ve vztahu k výrobci ze srovnatelné země přezkoumala, zda by bylo možné domácí prodej každého srovnatelného výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje každého druhu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření.

(59)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud se vážená průměrná cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána coby vážený průměr veškerého domácího prodeje tohoto typu během období šetření.

(60)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu, nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného typu.

(61)

Pokud byly všechny typy výrobků prodány se ztrátou, mělo se za to, že nebyly prodány v běžném obchodním styku.

(62)

U prodeje těch typů výrobků, které se neuskutečnily v běžném obchodním styku, i u typů výrobků, které nebyly prodány v reprezentativním množství na domácím trhu, bylo třeba běžnou hodnotu vypočítat.

(63)

Za účelem početního zjištění běžné hodnoty byly k vlastním průměrným výrobním nákladům v průběhu období šetření připočteny vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk dosažený v období šetření jediným spolupracujícím výrobcem ze srovnatelné země u domácího prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku. Pro veškeré typy výrobku prodávané na domácím trhu v nereprezentativním množství byl ke stanovení běžné hodnoty použit vážený průměr zisku a prodejní, správní a režijní náklady na tento nereprezentativní prodej v běžném obchodním styku. V případě potřeby byly výrobní náklady a prodejní, správní a režijní náklady před posouzením běžného obchodního styku a při početním zjištění běžné hodnoty upraveny.

(64)

Protože výrobcům, kteří byli vybráni ve vzorku, bylo uděleno individuální zacházení a veškerý vývoz dotyčného výrobku do Unie byl uskutečněn přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, zejména na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

(65)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(66)

Za účelem zajištění spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(67)

Příslušné úpravy týkající se charakteristických vlastností, nepřímých daní, dopravy, nakládky, pojištění, manipulačních a vedlejších nákladů, balení, úvěrových a bankovních poplatků byly provedeny ve všech případech, kdy byly přiměřené, přesné a podložené ověřenými podklady.

(68)

U společností zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku stanovená pro srovnatelnou zemi srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(69)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(70)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(71)

Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku předběžně stanoveno na hodnotu 42,3 %.

(72)

Pokud jde o všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR, byla dumpingová rozpětí stanovena na základě dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem byla nejprve stanovena úroveň spolupráce srovnáním objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie s odpovídajícími statistickými údaji Eurostatu o dovozu.

(73)

Vzhledem k tomu, že spolupráce představuje více než 50 % celkového čínského vývozu do Unie a průmyslové odvětví lze považovat za roztříštěné, neboť v ČLR působí značný počet vyvážejících výrobců, lze úroveň spolupráce považovat za vysokou. Vzhledem k tomu, že nebyl žádný důvod se domnívat, že by se jakýkoli vyvážející výrobce spolupráce neúčastnil, bylo zbývající dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni společnosti vybrané ve vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné indicie, které by prokazovaly, že se dumping společností, které nespolupracovaly, pohybuje na nižší úrovní, a rovněž tak v zájmu zajištění účinnosti jakýchkoli opatření, bylo takové stanovení rozpětí považováno za odpovídající.

(74)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(75)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise u každého ze spolupracujících vyvážejících výrobců nejdříve stanovila, zda je jejich celkový domácí prodej obdobného výrobku reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představuje alespoň 5 % jejich celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie. Šetření stanovilo, že domácí prodej obdobného výrobku byl u všech spolupracujících vyvážejících výrobců v Thajsku a Indonésii reprezentativní.

(76)

Komise následně určila ty typy výrobků prodávané na domácím trhu společnostmi s celkově reprezentativním domácím prodejem, které byly shodné s typy prodávanými na vývoz do Unie nebo jim byly velmi podobné.

(77)

Dále bylo pro každý typ obdobného výrobku, který prodali vyvážející výrobci na svém domácím trhu a který je srovnatelný s typem dotčeného výrobku, jenž je prodáván na vývoz do Unie, zjištěno, zda byl domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého typu výrobku na tuzemském trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto typu výrobku na tuzemském trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(78)

Komise následně přezkoumala, zda by bylo možné domácí prodej každého typu obdobného výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Tento přezkum proběhl tak, že byl pro každý typ výrobku stanoven podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(79)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu nejméně ve výši vypočítaných výrobních nákladů představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku a pokud vážený průměr prodejní ceny dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku.

(80)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážený průměr ceny daného typu výrobku nedosahoval jednotkových výrobních nákladů, vycházela běžná hodnota ze skutečné ceny na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku.

(81)

Pokud byly všechny typy výrobků prodány se ztrátou, mělo se za to, že nebyly prodány v běžném obchodním styku.

(82)

U prodeje těch typů výrobků, které se neuskutečnily v běžném obchodním styku, i u typů výrobků, které nebyly prodány v reprezentativním množství na domácím trhu, bylo třeba běžnou hodnotu vypočítat.

(83)

Za účelem početního zjištění běžné hodnoty byly k vlastním průměrným výrobním nákladům v průběhu období šetření připočteny vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk dosažený v období šetření dotčenými spolupracujícími vyvážejícími výrobci u domácího prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku. Pro veškeré typy výrobku prodávané na domácím trhu v nereprezentativním množství byl ke stanovení běžné hodnoty použit vážený průměr zisku a prodejní, správní a režijní náklady na tento nereprezentativní prodej v běžném obchodním styku.

(84)

Protože byl veškerý vývoz dotčeného výrobku ze strany spolupracujících thajských a indonéských vývozců uskutečněn přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, zejména na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

(85)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(86)

Za účelem zajištění spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(87)

Příslušné úpravy týkající se objemu obchodu, dopravy, nakládky, pojištění, manipulačních a vedlejších nákladů, balení, úvěrových a bankovních poplatků byly provedeny ve všech případech, kdy byly přiměřené, přesné a podložené ověřenými podklady.

(88)

U dvou spolupracujících společností v Thajsku byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(89)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla považována za vysokou (objem vývozu dvou spolupracujících thajských společností představoval více než 80 % celkového thajského vývozu do Unie během období šetření), bylo dumpingové rozpětí stanoveno pro všechny vyvážející výrobce z Thajska na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí u dvou spolupracujících společností.

(90)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí pro thajské společnosti, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením, činí:

(91)

U jediné spolupracující společnosti byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(92)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla považována za vysokou (objem vývozu jediné spolupracující indonéské společnosti představoval více než 80 % celkového indonéského vývozu do Unie během období šetření), bylo dumpingové rozpětí stanoveno pro všechny vyvážející výrobce z Indonésie na stejné úrovni jako u spolupracující společnosti.

(93)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(94)

V průběhu období šetření vyrábělo obdobný výrobek šest výrobců v Unii. Jak bylo uvedeno v 29. bodě odůvodnění, do vzorku byli zařazeni tři výrobci z Unie, kteří jsou součástí dvou skupin společností, které představují 81 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(95)

Všech šest stávajících výrobců v Unii vyrábějících obdobný výrobek v období šetření představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a bude tudíž dále souhrnně označováno jako „výrobní odvětví Unie“.

(96)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a objemu dovozu, který vykázal Eurostat, a byla upravena podle zjištění učiněných během šetření.

(97)

Spotřeba v Unii mezi roky 2008 a 2009 poklesla o 21 % a následně vzrostla o dvanáct procentních bodů na úroveň o 9 % nižší, než byla spotřeba na začátku posuzovaného období.

(98)

Komise zjišťovala, zda lze dovoz fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejících z dotčených zemí hodnotit souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(99)

Dumpingová rozpětí stanovená ve vztahu k dovozu z každé dotčené země byla na úrovni minimální hranice definované v čl. 9 odst. 3 základního nařízení (viz 74., 90. a 93. bod odůvodnění výše).

(100)

Pokud jde o objem dumpingového dovozu z Indonésie, bylo zjištěno, že tvořil přibližně pouze 2,5 % veškerého dovozu obdobného výrobku do Unie během období šetření. Proto jej lze považovat za dovoz, který nepůsobí výrobnímu odvětví Unie závažnou újmu ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení nebo ve smyslu ustanovení antidumpingové dohody WTO (5).

(101)

V této předběžné fázi šetření rovněž stanovilo, že většina dovozu z Indonésie mohla být rovněž vykazována pod jiným kódem KN, konkrétně pod 7307 99 10 místo 7307 19 10, jenž je obvykle používán pro příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem. Všechen nebo přinejmenším převážná většina tohoto pravděpodobně nesprávně vykázaného dovozu však již je zahrnuta v údaji 2,5 %, který je uveden v předchozím bodě odůvodnění.

(102)

Vzhledem k výše uvedenému bylo prozatímně rozhodnuto, že tento dovoz nebude přičítán k dumpingovému dovozu z Thajska a ČLR.

(103)

Pokud jde o objem dumpingového dovozu z Thajska a ČLR, nelze jej považovat za zanedbatelný, neboť v období šetření dosahuje tržního podílu 5,4 %, resp. 47,3 %.

(104)

Vzhledem ke srovnatelným podmínkám konkurenčního prostředí u dovozu z těchto dvou zemí a obdobného výrobku z Unie, tj. stejných prodejních kanálů a určení pro stejné kategorie zákazníků, bylo považováno za vhodné provést souhrnné posouzení. V řadě případů se skutečně prokázalo, že výrobky dovážené z ČLR a Thajska byly prodávány prostřednictvím stejných distributorů.

(105)

S ohledem na výše uvedené byl stanoven předběžný závěr, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení jsou splněna. Dovoz z Thajska a ČLR byl proto posuzován souhrnně. Dále se na něj odkazuje jako na „dovoz ze dvou dotčených zemí“.

(106)

Objem dovozu dotčeného výrobku z dotčených zemí na trh Unie v posuzovaném období vzrostl o 15 %. Zatímco dovoz nejprve v rozmezí let 2008 a 2009 v důsledku poklesu spotřeby poklesl o 16 %, jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění, došlo následně do období šetření k podstatnému nárůstu o 31 procentních bodů.

(107)

Tržní podíl dumpingového dovozu ze dvou dotčených zemí vzrostl během posuzovaného období o 11 procentních bodů z 41,7 % na 52,7 %. K tomuto růstu tržního podílu došlo zejména mezi rokem 2010 a obdobím šetření, v němž došlo k oživení poptávky.

(108)

Níže uvedená tabulka udává průměrnou cenu dumpingového dovozu ze dvou dotčených zemí s dodáním na hranice Unie před proclením, a to na základě údajů Eurostatu. Během posuzovaného období průměrná cena dovozu ze dvou dotčených zemí průběžně rostla, a to celkem o 14 %.

(109)

Bylo provedeno srovnání jednotlivých typů výrobků z hlediska prodejních cen vyvážejících výrobců a prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku v Unii. Za tímto účelem byly porovnány ceny účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku nezávislým odběratelům a ceny vyvážejících výrobců ze dvou dotčených zemí zařazených do vzorku. V případě potřeby byly provedeny úpravy zohledňující rozdíly v úrovni obchodu (zejména prodej na trhu výrobců původních výrobků) a v nákladech vynaložených po dovozu.

(110)

Z tohoto srovnání vyplynulo, že v období šetření se dotčené výrobky dovezené z Thajska a ČLR prodávaly v Unii za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie v procentním vyjádření ve vztahu k těmto cenám o 25 % až 55 %.

(111)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie. Níže uvedené údaje se týkají všech výrobců v Unii, pokud jde o výrobu, výrobní kapacitu, využití kapacity, prodej a tržní podíly, a výrobců v Unii zařazených do vzorku, pokud jde o zbývající ukazatele. Pokud jde o ukazatele vycházející od výrobců zařazených do vzorku, nemohly být z důvodu důvěrné povahy zveřejněny agregované údaje v příslušných níže uvedených tabulkách, neboť vzorek byl složen pouze ze dvou skupin výrobců. Místo toho jsou uvedeny pouze indexy, které dokládají vývoj těchto ukazatelů.

(112)

Mezi rokem 2008 a 2009 došlo k prudkému poklesu objemu výroby v Unii o 39 %, po němž následoval opět mírný pokles i přes nárůst spotřeby o 12 procentních bodů v následujících letech, jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění výše.

(113)

Během posuzovaného období, a zejména mezi rokem 2008 a 2009, poklesla výrobní kapacita průmyslového odvětví Unie o 21 %. Hlavním důvodem pro pokles výrobní kapacity bylo uzavření provozu u tří výrobců v Unii, ke kterému došlo v rámci posuzovaného období.

(114)

Kromě poklesu výrobní kapacity došlo v Unii i k poklesu využití kapacity výrobního odvětví Unie o 26 %, a to zejména mezi rokem 2008 a 2009.

(115)

Během posuzovaného období poklesl objem zásob o 23 % ve shodě s poklesem objemu prodeje a výroby výrobního odvětví Unie.

(116)

V důsledku poklesu poptávky došlo mezi rokem 2008 a 2009 na trhu Unie ke značnému poklesu objemu prodeje u všech výrobců v Unii, a to o 25 %. Po roce 2009 však došlo ke značnému nárůstu poptávky v Unii, jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění výše, avšak prodej v Unii zůstal až do konce posuzovaného období na nízké úrovni roku 2009.

(117)

Tržní podíl výrobního odvětví Unie v posuzovaném období trvale klesal o 9 procentních bodů, nebo jinak vyjádřeno o 18 %, zatímco dumpingový dovoz narostl ve stejném období o 11 procentních bodů, jak je uvedeno výše ve 107. bodě odůvodnění.

(118)

Během posuzovaného období mohli výrobci Unie zařazení do vzorku zvýšit své prodejní ceny pouze nepatrně, a to o 4 %. Tento nárůst ceny byl v důsledku narůstajícího množství dumpingového dovozu, který vstupoval na trh Unie, nižší než nárůst nákladů.

(119)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Zatímco ziskovost výrobního odvětví Unie byla na začátku posuzovaného období dostatečná, v roce 2009 nebyla téměř žádná. I když následně došlo k jejímu nárůstu, zůstala ziskovost během zbývající části posuzovaného období hluboko pod úrovní, jež by nezpůsobovala újmu.

(120)

Co se týká návratnosti investic, vyjádřené jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic, sledoval tento ukazatel stejnou tendenci jako ziskovost.

(121)

Během posuzovaného období čisté peněžní toky z provozních činností trvale klesaly, a to o 64 %, a během období šetření klesly na velmi nízkou úroveň.

(122)

Jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění výše, došlo mezi rokem 2009 a obdobím šetření ke značnému nárůstu spotřeby v Unii, a to o 8 000 tun, zatímco objem dumpingového dovozu narostl ve stejném období o 9 000 tun, jak je uvedeno výše ve 106. bodě odůvodnění. Celkový růst trhu Unie mezi rokem 2009 a obdobím šetření byl tudíž zcela absorbován dumpingovým dovozem, zatímco prodej výrobního odvětví Unie v Unii zůstal na velmi nízké úrovni roku 2009. Z toho plyne, že výrobní odvětví Unie nemohlo těžit z nedávného růstu spotřeby v Unii v důsledku narůstajícího tržního podílu dumpingového dovozu ze dvou dotčených zemí.

(123)

Během posuzovaného období se investice výrobců v Unii zařazených do vzorku vyvíjely takto:

(124)

Jak ukazuje výše uvedená tabulka, došlo u výrobců v Unii mezi rokem 2008 a 2010 ke značnému snížení investic. Tento vývoj byl zvrácen během období šetření, v němž došlo ke značnému oživení investic, avšak ani tak nebylo dosaženo úrovně z počátku posuzovaného období.

(125)

Někteří z výrobců v Unii zaznamenali v důsledku nedostatečné ziskovosti popsané výše ve 119. bodě odůvodnění těžkosti při získávání kapitálu pro další investice za stávajících podmínek. Obtíže při získávání kapitálu dále rovněž prohlubuje neuspokojivá návratnost investic.

(126)

Zaměstnanost počítaná v ekvivalentu plného pracovního úvazku z valné většiny sledovala vývoj objemu výroby (viz 112. bod odůvodnění výše), což naznačuje, že se výrobní odvětví Unie pokoušelo snížit své výrobní náklady, pokud to bylo nutné. Výrobní odvětví Unie se pokoušelo přizpůsobit svou pracovní sílu zhoršující se situaci na trhu, což vedlo během posuzovaného období k trvalému celkovému poklesu zaměstnanosti o 36 %.

(127)

Mezi rokem 2008 a 2009 i přes snahu výrobního odvětví Unie o přizpůsobení zaměstnanosti zhoršující se situaci na trhu značně poklesl výstup ekvivalentů plného pracovního úvazku u výrobců v Unii, a to o 19 %. Tento stav se průběžně následně zlepšil, avšak oproti začátku posuzovaného období byl o 9 % nižší.

(128)

Během posuzovaného období průměrné mzdové náklady u výrobního odvětví Unie trvale rostly, celkově o 12 %.

(129)

Dumpingové rozpětí u dovozu ze dvou dotčených zemí, jak je blíže uvedeno v 74. a 90. bodě odůvodnění, je vysoké. Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu nelze dopad dumpingových rozpětí pokládat za zanedbatelný.

(130)

Na fitinky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházející z Brazílie, České republiky, Japonska, ČLR, Korejské republiky a Thajska se již v období 2000 až 2005 (6) vztahovala příslušná opatření (7) (dřívější opatření). Uspokojivá ziskovost výrobního odvětví Unie na počátku posuzovaného období (viz 119. bod odůvodnění výše) svědčí o tom, že tato opatření přinesla výrobnímu odvětví Unie dočasnou úlevu. Rostoucí objem dumpingového dovozu však toto převážně příznivé období ukončil. Rovněž se uvádí, že společný tržní podíl šesti zemí, na které se vztahovala předcházející opatření, nikdy nepřekročil 29 % (8), zatímco dvě země, na které se vztahuje stávající šetření, zaujímají během období šetření tržní podíl o velikosti 52,7%, jak je uvedeno ve 107. bodě odůvodnění.

(131)

Ukazatele újmy se v posuzovaném období vyvíjely negativně. To je obzvláště patrné u ukazatelů ziskovosti, objemů výroby, využití kapacity, objemů prodeje a podílu na trhu, které všechny vykazovaly jednoznačně se zhoršující tendenci.

(132)

Dovozy fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházející ze dvou dotčených zemí zároveň cenovým podbízením ohrožovaly ceny výrobního odvětví Unie, a to během období šetření až o 55 % (viz 110. bod odůvodnění výše) a současně v jejich důsledku došlo ke značnému nárůstu jejich podílu na trhu (viz výše uvedený 107. bod odůvodnění).

(133)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(134)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo předmětem šetření, zda dumpingový dovoz z ČLR a Thajska způsobil podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a to v míře, kterou lze považovat za podstatnou. Byly zkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(135)

Mezi rokem 2008 a obdobím šetření vzrostl objem dumpingového dovozu ze dvou dotčených zemí o 15 %, a to na trhu, který se zmenšil o 9 %, což mělo za následek zvýšení podílu na trhu Unie z 41,7 % na 52,7 %.

(136)

Nárůst dumpingového dovozu dotčeného výrobku ze dvou dotčených zemí v posuzovaném období se časově shodoval s klesající tendencí u většiny ukazatelů újmy výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie utrpělo ztrátu 8,7 procentního bodu, pokud jde o jeho podíl na trhu, a bylo nuceno snížit svou výrobu o 41 %. Značné cenové podbízení znemožnilo výrobnímu odvětví Unie promítnout do prodejních cen v přijatelné míře vyšší výrobní náklady, což po většinu posuzovaného období vedlo k velmi nízké míře ziskovosti.

(137)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že levný dumpingový dovoz ze dvou dotčených zemí, který v průběhu celého posuzovaného období vstupoval na trh Unie ve velkém a rostoucím objemu a jehož ceny byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(138)

I když během celého posuzovaného období Eurostat uvádí značný dovoz z Indie za velmi nízké ceny, existují indicie svědčící o tom, že tento dovoz se netýká dotčeného výrobku, ale rozdílných výrobků vykázaných pod stejným kódem KN.

(139)

Pokud jde o další třetí země, byl v rámci celého posuzovaného období dovoz na velmi nízké úrovni. Celkový podíl dovozu z jiných zemí než dvou dotčených zemí na trhu se snížil o 2,1 procentního bodu, z 10,5 % na 8,4 %.

(140)

Druhým největším zdrojem dovozu byly během období šetření Indonésie, Brazílie a Turecko, jejichž podíl na trhu byl mezi 1,3 % a 1,6 %, a u všech těchto zemí došlo během posuzovaného období k poklesu podílu na trhu.

(141)

Vzhledem k malému objemu a klesajícím trendům lze dospět k závěru, že nelze u dovozu ze třetích zemí jiných než dotčených zemí předpokládat, že přispěl k újmě, kterou během období šetření utrpělo výrobní odvětví Unie.

(142)

Pokud jde o vývoj prodeje vývozu výrobního odvětví Unie, vývoz během posuzovaného období trvale klesal, a to celkem o 34 %.

(143)

Během celého posuzovaného období však prodej vývozu představoval pouze 13 až 15 % výroby výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tomu se nezdá, že by podstatným způsobem přispěl k jakékoli závažné míře újmy, kterou během období šetření utrpělo výrobní odvětví Unie.

(144)

Jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění výše, mezi roky 2008 a 2009 poklesla spotřeba v Unii o 21 %, což vedlo ve stejném období k poklesu prodeje výrobního odvětví Unie o 25 %. Po roce 2009 však došlo ke značnému nárůstu spotřeby v Unii, a to přibližně o 8 000 tun, zatímco objem dumpingového dovozu narostl ve stejném období o 9 000 tun, jak je uvedeno výše ve 106. bodě odůvodnění. Celkový růst trhu Unie mezi rokem 2009 a obdobím šetření byl tudíž zcela absorbován dumpingovým dovozem, zatímco prodej výrobního odvětví Unie v Unii zůstal na velmi nízké úrovni roku 2009.

(145)

Zúčastněné strany uváděly, že významnou příčinou újmy byla krize španělského trhu v oblasti stavebnictví, která údajně podstatnou měrou dopadla na španělskou společnost ATUSA, která je jedním z hlavních žadatelů. Společnost ATUSA však uskutečňuje prodej ve většině členských států EU, a proto se vlastní dopad španělské krize ve stavebnictví projevil pouze u prodeje této společnosti ve Španělsku, přičemž tento prodej nikdy nezaujímal většinový podíl veškerého prodeje společnosti. Vysledovaný rozsah újmy je kromě toho jasný jak ve vztahu ke skupinám společností vybraných do vzorku, tak ve vztahu ke všem žadatelům, jakož i ve vztahu k celému výrobnímu odvětví Unie. Analýza újmy se proto netýkala pouze výsledků jednoho výrobce v Unii či jednoho národního trhu, ale vzala v úvahu celé výrobní odvětví Unie.

(146)

Zúčastněné strany rovněž uváděly, že újma způsobená záporným vývojem spotřeby v Unii nebyla způsobena dumpingovým dovozem, ale došlo k ní v důsledku substituce. V tomto ohledu se uvádí, že záporný vývoj spotřeby v Unii mohl způsobit újmu výrobcům v Unii. Tato újma však byla prohloubena trvalým nárůstem dumpingového dovozu na zmenšující se trh. Jak je uvedeno výše, z nedávného oživení spotřeby Unie těžil výlučně dumpingový dovoz, zatímco výrobci Unie nemohly dosáhnout nárůstu svého objemu prodeje.

(147)

Zúčastněné strany uváděly skutečnost, že společnost Georg Fischer („GF“) i přes své vyšší ceny byla i nadále zisková, zatímco jiní výrobci v Unii nedosáhli úspěšných výsledků, což svědčí o tom, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nezpůsobil dumpingový dovoz, ale strukturální problémy. Nepříznivými dopady však byla postižena i společnost GF, neboť ztratila podíl na trhu a určitou část ze své ziskové marže. Došlo u ní k poklesu zaměstnanosti, jakož i k poklesu výroby. Tvrzení, že společnost GF újmu neutrpěla, tudíž nelze přijmout.

(148)

Tlaku na ceny vyvolanému dumpingovým dovozem byli dále vystaveni všichni výrobci v Unii, včetně společnosti GF.

(149)

Obdobně zúčastněné strany uváděly, že újmu nezpůsobil dumpingový dovoz, ale jiné příčiny, neboť společnost Berg Montana, bulharská dceřiná společnost skupiny ATUSA, rovněž i nadále vykazovala ziskovost. Společnost Berg Montana však byla rovněž nepříznivě dotčena čínským dovozem, neboť u ní došlo ke značnému poklesu výroby, využití kapacity a zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že většina prodeje společnosti Berg Montana směřuje spřízněným společnostem v rámci skupiny ATUSA, není možné tuto záležitost posuzovat výlučně pohledem na ziskovost společnosti Berg Montana, aniž by byly vzaty v úvahu finanční výsledky celé skupiny, neboť ziskovost společnosti Berg Montana je ovlivněna cenovými přesuny, přičemž ve skutečnosti vykazuje skupina ATUSA celkově ztrátu. Tvrzení, že společnost Berg Montana újmu neutrpěla, tudíž rovněž nelze přijmout.

(150)

Je možné tvrdit, že 9% pokles produktivity práce mezi rokem 2008 a obdobím šetření, jak je uvedeno ve 127. bodě odůvodnění, svědčí o strukturálním problému. K tomuto poklesu však došlo v období, v němž výrobní odvětví Unie snížilo celkově pracovní sílu o 36 % a výrobu o 41 %. Tato snížení svědčí o tom, že výrobci v Unii byli neustále nuceni přizpůsobovat své činnosti tržnímu tlaku, který byl vyvoláván dumpingovým dovozem a dočasným oslabením poptávky. S ohledem na tyto nepříznivé hospodářské podmínky lze považovat 9% snížení produktivity práce za velmi mírné.

(151)

Závěrem se uvádí, že výše uvedená analýza prokázala, že dovoz ze dvou dotčených zemí v posuzovaném období vzrostl, pokud jde o množství, a získal značný podíl na trhu. Toto vyšší množství se mimoto dostávalo na trh Unie za dumpingové ceny, které byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(152)

Analyzovány byly rovněž jiné faktory, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu. V této záležitosti bylo zjištěno, že dovoz z dalších třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a vývoj spotřeby v Unii pravděpodobně nedosáhly takového významu, aby mohly přerušit příčinnou souvislost, která byla zjištěna mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v období šetření.

(153)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z ČLR a Thajska způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(154)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Za tímto účelem byl v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení posouzen pravděpodobný dopad možných opatření na všechny strany, které jsou účastníky tohoto řízení, jakož i pravděpodobné důsledky nepřijetí opatření, a to na základě veškerých předložených důkazů.

(155)

Všichni známí výrobci v Unii podporují uložení antidumpingových opatření. Připomíná se, že většina ukazatelů újmy vykazovala negativní tendenci a že velmi nepříznivě byly dotčeny zejména ukazatele újmy týkající se objemu výroby a prodeje a podílu na trhu, a rovněž i finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost a návratnost investic.

(156)

V případě uložení opatření se očekává, že se pokles cen a úbytek podílu na trhu zmírní a že se prodejní ceny výrobního odvětví Unie začnou zvyšovat, což povede k významnému zlepšení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(157)

Pokud by na druhou stranu antidumpingová opatření uložena nebyla, je pravděpodobné, že bude pokračovat zhoršování tržní a finanční situace výrobního odvětví Unie. Při takovém vývoji by výrobní odvětví Unie dále ztrácelo podíl na trhu, jelikož není schopno držet krok s tržními cenami určovanými dumpingovým dovozem ze dvou dotčených zemí. Pravděpodobným dopadem by bylo další omezování výroby a zavírání výrobních zařízení v Unii a následný značný úbytek pracovních míst.

(158)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným činitelům se vyvozuje předběžný závěr, že by uložení antidumpingových opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(159)

Jak je uvedeno výše ve 31. bodě odůvodnění, v rámci vyšetřování spolupracovalo 32 dovozců, kteří nejsou ve spojení, jejichž dovoz představuje přibližně 45 % celkového dovozu ze dvou dotčených zemí. Dovozci jsou obecně proti uložení antidumpingových opatření. Ve většině případů se však dopad opatření jeví jako nízký. V řadě případů však z hlediska veškerých podnikatelských činností dovozce představuje dotčený výrobek pouze menšinový podíl. Někteří dovozci rovněž již nakoupili fitinky z kujné (tvárné) litiny se závitem z jiných zdrojů a dovozci, kteří v současnosti nakupují pouze ze dvou dotčených zemí, mohou rovněž využít jiné zdroje, včetně výrobního odvětví Unie. Na základě těchto skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení prozatímních opatření nebude mít na zájem dovozců významné nepříznivé dopady.

(160)

Jak je uvedeno výše v 18. bodě odůvodnění, fitinky z kujné (tvárné) litiny se závitem se používají zejména v plynových, vodních a topných rozvodech obytných a jiných budov. Fitinky z kujné (tvárné) litiny se závitem tedy používají převážně instalatéři. V rámci šetření však nespolupracovala žádná sdružení uživatelů či spotřebitelů. Hodnota fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem rovněž představuje pouze malou část celkových nákladů na rozvody plynu, vody či topné soustavy. Na základě těchto skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení prozatímních opatření nebude mít na zájem uživatelů významné nepříznivé dopady.

(161)

Při posouzení celkových dopadů antidumpingových opatření se zdá, že kladné dopady na výrobní odvětví Unie jednoznačně vyvažují možné negativní dopady na ostatní zájmové skupiny. Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových cel není v rozporu se zájmem Unie.

(162)

Zúčastněné strany tvrdí, že v případě zavedení antidumpingových opatření se na trhu Unie může vytvořit duopol, který by byl ovládán dvěma hlavními žadateli, tj. společností ATUSA a GF. V této souvislosti by mělo být nejprve uvedeno, že stávající podíl těchto dvou skupin na trhu je po porovnání malý, neboť údajný „duopol“ by zaujímal podíl na trhu o poměrně umírněné velikosti 30 %. To by mělo být srovnáno s podílem dvou dotčených zemí na trhu, který dosahuje 52,7 %, zatímco dovoz z jiných třetích zemí představuje podíl na trhu o velikosti 8,4 %. Další výrobci v Unii rovněž zaujímají podíl na trhu o velikosti 7,5 %.

(163)

Účelem antidumpingového cla dále není zakázat veškerý dovoz, ale obnovit rovné podmínky. Je třeba uvést, že předcházející opatření, která platila v období 2000 až 2005, dovoz nezastavila. ČLR naopak vyvážela v letech 2002, 2003 a 2004 vyšší množství než před uložením opatření, kterým bylo antidumpingové clo ve výši 49,4 %. Skutečnost, že na trhu Unie působí značné množství aktérů, kromě toho svědčí o tom, že riziko duopolu zabraňujícího hospodářské soutěži, jenž by ovládl trh Unie, je velmi nízké.

(164)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že celkově neexistují podle dostupných informací o zájmu Unie žádné přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz fitinek z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejících z ČLR a Thajska.

(165)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, výsledné újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní opatření, aby se zabránilo působení další újmy výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem ze dvou dotčených zemí.

(166)

Pro účely stanovení úrovně těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytného pro odstranění újmy způsobené výrobcům v Unii.

(167)

Při výpočtu výše cla nezbytného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobcům v Unii umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého by mohli v tomto odvětví výrobci tohoto druhu výrobku přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku v Unii za běžných podmínek hospodářské soutěže, tzn. bez dumpingového dovozu.

(168)

V předcházejícím šetření, které se týkalo totožného výrobku, byl tento přiměřený zisk stanoven na úrovni 7 % (9). Vzhledem k tomu, že výrobci v Unii zařazení do vzorku tento zisk na počátku posuzovaného období mohli dosáhnout, nic nenasvědčuje tomu, že by toto ziskové rozpětí nebylo již přiměřené.

(169)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobcům v Unii. Cena, která nepůsobí újmu, byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 7 % k výrobním nákladům.

(170)

Nezbytné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny s váženým průměrem ceny nepůsobící újmu obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie. Všechny rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly pak vyjádřeny jako procento vážené průměrné dovozní CIF hodnoty.

(171)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření z dovozu pocházejícího z ČLR a Thajska, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(172)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce od spolupracujících vyvážejících výrobců z Číny a Thajska bylo clo pro ostatní společnosti v obou zemích stanoveno na úrovni nejvyššího cla, jež má být uloženo společnostem, které byly buď v rámci příslušné země zařazeny do vzorku nebo během šetření spolupracovaly. Clo pro všechny ostatní společnosti bude použito na společnosti, které v rámci šetření nespolupracovaly.

(173)

Pro spolupracující čínské společnosti nezařazené do vzorku, které jsou uvedeny v příloze, je prozatímní sazba cla stanovena jako vážený průměr sazeb pro společnosti zařazené do vzorku.

(174)

Navrhují se proto tyto sazby prozatímního antidumpingového cla:

Čínská lidová republika

Thajsko

(175)

Výše uvedená antidumpingová opatření se prozatímně stanoví ve formě valorických cel.

(176)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a Thajska vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název není konkrétně uveden v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými subjekty, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celní sazbě uplatňované na „všechny ostatní společnosti“.

(177)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi (10) a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím a vývozním prodejem, která je spojena například s takovou změnou názvu nebo takovou změnou výrobních či prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(178)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se výše cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, nýbrž rovněž na výrobce, kteří během období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(179)

Pokud však v případě Thajska posledně jmenované společnosti splní požadavky stanovené v čl. 11 odst. 4 druhém pododstavci základního nařízení, mohou podle uvedeného článku předložit žádost o přezkum, aby byla jejich situace posouzena individuálně.

(180)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v nařízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je třeba uvést, že závěry o uložení cla učiněné pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a mohou být přezkoumány za účelem uložení jakéhokoliv konečného cla,