(EU) č. 967/2012Nařízení Rady (EU) č. 967/2012 ze dne 9. října 2012 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, pokud jde o zvláštní režimy pro neusazené osoby povinné k dani, které poskytují telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby osobám nepovinným k dani

Publikováno: Úř. věst. L 290, 20.10.2012, s. 1-7 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 9. října 2012 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 9. listopadu 2012 Nabývá účinnosti: 1. října 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 967/2012

ze dne 9. října 2012,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, pokud jde o zvláštní režimy pro neusazené osoby povinné k dani, které poskytují telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby osobám nepovinným k dani

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména na článek 397 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2006/112/ES stanoví, že od 1. ledna 2015 musí být veškeré telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronické služby zdaněny ve členském státě, v němž je příjemce usazen nebo v němž má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje (dále jen „členský stát spotřeby“), bez ohledu na to, kde je osoba povinná k dani poskytující tyto služby usazená.

(2)

K usnadnění plnění daňových povinností byl v případech, kdy jsou takové služby poskytnuty osobám nepovinným k dani, zaveden zvláštní režim pro osoby povinné k dani usazené ve Společenství, ale nikoliv v členském státě poskytnutí služby (dále jen „režim Unie“). Na veškeré tyto služby byl rozšířen další stávající zvláštní režim pro osoby povinné k dani neusazené ve Společenství (dále jen „režim mimo Unii“). Neusazené osoby povinné k dani tak budou mít možnost určit členský stát identifikace, který bude jediným místem elektronického kontaktu pro účely identifikace daně z přidané hodnoty (DPH) a podávání přiznání k dani.

(3)

Osoba povinná k dani s provozovnami ve více než jednom členském státě by měla mít v rámci režimu Unie možnost určit jakýkoliv z dotčených členských států jako členský stát identifikace, vyjma případu, kdy má ve Společenství sídlo ekonomické činnosti. V takovém případě je členským státem identifikace stát, v němž má osoba povinná k dani sídlo ekonomické činnosti.

(4)

Aby osoby povinné k dani používající režim Unie nebyly nepřiměřeně zatěžovány, mělo by být ujasněno, jakým způsobem může být provedena změna členského státu identifikace v případě, že osoba povinná k dani přesune svou stálou provozovnu nebo sídlo ekonomické činnosti tak, že je pro další používání uvedeného režimu změna členského státu identifikace nezbytná.

(5)

Na telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronické služby poskytnuté v členském státě, v němž má osoba povinná k dani sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, se ani jeden ze zvláštních režimů nevztahuje. Mělo by být vyjasněno, že poskytnutí těchto služeb by mělo být přiznáno přímo v dotčeném členském státě.

(6)

Protože jsou oba zvláštní režimy dobrovolné, může se neusazená osoba povinná k dani kdykoliv rozhodnout, že je přestane používat. Je třeba stanovit, od kdy taková rozhodnutí nabývají účinku.

(7)

Aby se zabránilo zbytečné zátěži pro správce daně, měl by však být osobě povinné k dani, která se rozhodne ukončit používání jednoho ze zvláštních režimů, na určité období odepřen opětovný přístup k uvedenému režimu.

(8)

Aby byly identifikační údaje v databázi aktuální, spoléhá se členský stát identifikace na informace od osoby povinné k dani. S cílem zajistit, aby byly databáze aktualizovány neprodleně, je třeba stanovit lhůtu, ve které by osoba povinná k dani používající zvláštní režimy měla sdělit veškeré příslušné informace o ukončení nebo změně činností a o změnách již poskytnutých příslušných informací.

(9)

Neusazené osobě povinné k dani, která chce používat zvláštní režim, musí být přiděleno identifikační číslo pro DPH. Aby se zabránilo nezamýšlenému zpětnému používání režimů ze strany osob povinných k dani, které se již pro účely DPH identifikovaly, je třeba upřesnit, od jakého okamžiku by se zvláštní režimy měly uplatňovat.

(10)

Aby se zabránilo pochybnostem o tom, který členský stát je příslušný, měl by být stanoven členský stát, který může vyjmout osobu povinnou k dani ze zvláštního režimu. Měly by být také upřesněny okolnosti, za kterých má uvedený členský stát přijmout rozhodnutí o vynětí, a okamžik, od kterého nabývá takové rozhodnutí účinku.

(11)

Měl by být vyjasněn koncept ukončení činnosti neusazené osoby povinné k dani, na kterou se vztahuje jeden ze zvláštních režimů, a koncept soustavného porušování pravidel neusazenou osobou povinnou k dani.

(12)

Aby se podpořilo plnění dodržování pravidel a zabránilo se zbytečné zátěži pro správce daně, měl by být osobě povinné k dani vyňaté z jednoho ze zvláštních režimů kvůli soustavnému porušování pravidel na určité období odepřen přístup k oběma zvláštním režimům.

(13)

Mělo by být jasně stanoveno, že pokud osoba povinná k dani přestane jeden ze zvláštních režimů používat, je z jednoho ze zvláštních režimů vyňata, nebo změní členský stát identifikace, měla by plnit veškeré daňové povinnosti týkající se zdaňovacích období předcházejících tomuto ukončení, vynětí nebo této změně u členského státu, který byl členským státem identifikace před ukončením, vynětím nebo změnou.

(14)

Aby členský stát spotřeby mohl snadněji provádět kontrolu, je třeba každé zdaňovací období řešit zvlášť a změny by se měly provádět pouze u dotčeného přiznání k dani.

(15)

Z důvodu kontroly je vhodné požadovat, aby neusazená osoba povinná k dani podala přiznání k dani členským státům identifikace i v případě, že ve zdaňovacím období nedošlo k poskytnutí žádné služby. Mělo by být také vyjasněno, že je nutné uvádět přesnou výši daně bez zaokrouhlení nahoru nebo dolů.

(16)

U změn přiznání k dani je třeba stanovit lhůtu, ve které lze elektronicky podat přiznání členskému státu identifikace. Členské státy spotřeby by měly v každém případě mít možnost přijmout nebo požadovat příslušné informace přímo od osoby povinné k dani a provádět vyměřování DPH v souladu se svými vnitrostátními předpisy.

(17)

V případě členského státu identifikace, jehož měnou není euro, by měla být neusazená osoba povinná k dani vázána rozhodnutím daného členského státu, pokud jde o měnu, v jaké by měla být vyhotovena veškerá přiznání k dani v rámci zvláštních režimů.

(18)

Aniž by byla dotčena vnitrostátní pravidla členských států spotřeby pro kompenzace nadměrných plateb, mělo by být zajištěno výhradně za účelem zajištění účinné správy zvláštních režimů členským státem identifikace a zamezení nadměrné administrativní zátěži jak tohoto členského státu, tak členských států spotřeby, aby osoba povinná k dani nemohla zahrnout částky odvedené DPH do více než jednoho přiznání, a to ani od samého počátku, ani cestou následných úprav.

(19)

V případě neuhrazení, částečného uhrazení nebo uhrazení vyšší částky neusazenou osobou povinnou k dani a s ohledem na úroky, sankce a další vedlejší poplatky je důležité přesně určit povinnosti členského státu identifikace i členských států spotřeby, aby se usnadnil výběr DPH a zajistilo, že za služby poskytnuté v rámci zvláštních režimů byla uhrazena správná částka.

(20)

Záznamy, jež vede neusazená osoba povinná k dani, musí být dostatečně podrobné, aby správcům daně členských států spotřeby umožnily ověřit, zda je přiznání k dani správné. Proto by měly být stanoveny minimální požadavky na údaje, které musí tyto záznamy obsahovat.

(21)

Aby se usnadnilo provádění zvláštních režimů a aby služby poskytované od 1. ledna 2015 mohly pod tyto režimy spadat, měly by mít neusazené osoby povinné k dani možnost podávat své identifikační údaje členskému státu, který si určily jako svůj členský stát identifikace, od 1. října 2014.

(22)

Prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011 (2) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V prováděcím nařízení (EU) č. 282/2011 se kapitola XI oddíl 2 nahrazuje tímto:

ODDÍL 2

Zvláštní režimy pro neusazené osoby povinné k dani, které poskytují telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby osobám nepovinným k dani (články 358 až 369k směrnice 2006/112/ES)

Pododdíl 1

Definice

Článek 57a

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

1)

„režimem mimo Unii“ zvláštní režim pro telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby, které poskytují osoby povinné k dani neusazené ve Společenství, jak je stanoveno v hlavě XII kapitole 6 oddílu 2 směrnice 2006/112/ES;

2)

„režimem Unie“ zvláštní režim pro telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby, které poskytují osoby povinné k dani usazené ve Společenství, avšak neusazené v členském státě spotřeby, jak je stanoveno v hlavě XII kapitole 6 oddílu 3 směrnice 2006/112/ES;

3)

„zvláštním režimem“ podle kontextu „režim mimo Unii“nebo „režim Unie“;

4)

„osobou povinnou k dani“ osoba povinná k dani neusazená ve Společenství ve smyslu čl. 358a bodu 1 směrnice 2006/112/ES nebo osoba povinná k dani neusazená v členském státě spotřeby ve smyslu čl. 369a prvního pododstavce bodu 1 uvedené směrnice.

Pododdíl 2

Uplatňování režimu Unie

Článek 57b

Pokud má osoba povinná k dani používající režim Unie sídlo ekonomické činnosti ve Společenství, je členským státem identifikace členský stát, v němž má sídlo ekonomické činnosti.

Pokud má osoba povinná k dani používající režim Unie sídlo ekonomické činnosti mimo Společenství, avšak má ve Společenství více než jednu stálou provozovnu, může si za členský stát identifikace zvolit podle čl. 369a druhého pododstavce směrnice 2006/112/ES kterýkoli členský stát, v němž má stálou provozovnu.

Pododdíl 3

Oblast působnosti režimu Unie

Článek 57c

Režim Unie se nevztahuje na telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby poskytnuté ve členském státě, v němž má osoba povinná k dani sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu. Poskytnutí těchto služeb se přiznává příslušnému správci daně daného členského státu v přiznání k dani podle článku 250 směrnice 2006/112/ES.

Pododdíl 4

Identifikace

Článek 57d

Pokud osoba povinná k dani oznámí členskému státu identifikace, že hodlá používat jeden ze zvláštních režimů, použije se tento zvláštní režim od prvního dne následujícího kalendářního čtvrtletí.

Pokud se však první poskytnutí služby, na které se má tento zvláštní režim vztahovat, uskuteční přede dnem uvedeným v prvním pododstavci, použije se zvláštní režim ode dne tohoto prvního poskytnutí služby, oznámí-li osoba povinná k dani zahájení činnosti, na kterou se má režim vztahovat, členskému státu identifikace nejpozději desátý den v měsíci následujícím po tomto prvním poskytnutí služby.

Článek 57e

Členský stát identifikace určí osobu povinnou k dani používající režim Unie pomocí jejího identifikačního čísla pro DPH, jak je uvedeno v článcích 214 a 215 směrnice 2006/112/ES.

Článek 57f

1.   Pokud osoba povinná k dani používající režim Unie přestane splňovat podmínky stanovené v definici v čl. 369a prvním pododstavci bodu 2 směrnice 2006/112/ES, přestane členský stát, v němž je tato osoba identifikována, být členským státem identifikace. Pokud tato osoba povinná k dani nadále splňuje podmínky pro používání daného zvláštního režimu, označí za účelem jeho dalšího používání za nový členský stát identifikace členský stát, ve kterém má sídlo ekonomické činnosti nebo, pokud nemá sídlo ekonomické činnosti ve Společenství, členský stát, ve kterém má stálou provozovnu.

2.   Změní-li se členský stát identifikace podle odstavce 1, použije se tato změna ode dne, kdy osoba povinná k dani přestane mít sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu v členském státě, který dříve uvedla jako členský stát identifikace.

Článek 57 g

Osoba povinná k dani používající zvláštní režim může tento zvláštní režim přestat používat bez ohledu na to, zda nadále poskytuje služby, na něž se tento zvláštní režim může vztahovat. Osoba povinná k dani informuje členský stát identifikace nejpozději 15 dnů před koncem kalendářního čtvrtletí předcházejícího tomu, ve kterém hodlá ukončit používání daného režimu. Toto ukončení nabývá účinku prvním dnem následujícího kalendářního čtvrtletí.

Daňové povinnosti související s poskytnutím telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronických služeb, které vznikly po dni, kdy ukončení používání režimu nabylo účinku, se plní přímo u správce daně dotčeného členského státu spotřeby.

Pokud osoba povinná k dani přestane používat zvláštní režim podle prvního pododstavce, je po dobu dvou kalendářních čtvrtletí od data ukončení vyňata z používání tohoto režimu ve všech členských státech.

Pododdíl 5

Oznamovací povinnost

Článek 57h

1.   Osoba povinná k dani elektronicky oznámí nejpozději desátý den následujícího měsíce členskému státu identifikace:

ukončení své činnosti, na niž se vztahuje zvláštní režim,

jakékoli změny své činnosti, na niž se vztahuje zvláštní režim, takové povahy, že dotyčná osoba již nesplňuje podmínky nezbytné pro používání tohoto zvláštního režimu, a

jakékoli změny informací dříve poskytnutých členskému státu identifikace.

2.   Změní-li se členský stát identifikace podle článku 57f, uvědomí o tom osoba povinná k dani oba členské státy změnou dotčené nejpozději desátý den v měsíci následujícím po změně usazení. Tato osoba sdělí novému členskému státu identifikace identifikační údaje, které jsou vyžadovány, používá-li osoba povinná k dani zvláštní režim poprvé.

Pododdíl 6

Vynětí

Článek 58

Pokud dojde u osoby povinné k dani používající režim mimo Unii k naplnění alespoň jednoho z kritérií pro vynětí podle článků 363 nebo 369e směrnice 2006/112/ES, členský stát identifikace tuto osobu povinnou k dani z příslušného režimu vyjme.

Osobu povinnou k dani je oprávněn z používání zvláštních režimů vyjmout pouze členský stát identifikace.

Členský stát identifikace založí své rozhodnutí o vynětí na jakýchkoli dostupných informacích, včetně informací poskytnutých jiným členským státem.

Vynětí nabývá účinku prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o vynětí zasláno elektronickými prostředky osobě povinné k dani.

Je-li však vynětí způsobeno změnou sídla ekonomické činnosti nebo stálé provozovny, nabývá vynětí účinku ode dne této změny.

Článek 58a

Pokud osoba povinná k dani používající zvláštní režim po dobu osmi po sobě následujících kalendářních čtvrtletí neposkytla ani v jednom členském státě spotřeby službu, na kterou se daný režim vztahuje, má se za to, že její zdanitelné činnosti skončily ve smyslu čl. 363 písm. b) nebo čl. 369e písm. b) směrnice 2006/112/ES. Toto ukončení osobě povinné k dani nebrání zvláštní režim používat, pokud znovu zahájí svou činnost, na niž se vztahuje jeden z obou režimů.

Článek 58b

1.   Pokud je osoba povinná k dani vyňata ze zvláštního režimu kvůli soustavnému porušování pravidel souvisejících s daným režimem, je vyňata z obou režimů ve všech členských státech po dobu osmi kalendářních čtvrtletí následujících po kalendářním čtvrtletí, v němž byla tato osoba povinná k dani z režimu vyňata.

2.   Má se za to, že osoba povinná k dani soustavně porušuje pravidla související se zvláštním režimem ve smyslu čl. 363 písm. d) nebo čl. 369e písm. d) směrnice 2006/112/ES přinejmenším v těchto případech:

a)

pokud jí byly členským státem identifikace vystaveny upomínky podle článku 60a za tři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí a přiznání k dani za každé z těchto kalendářních čtvrtletí nebylo podáno do deseti dnů po odeslání upomínky;

b)

pokud jí byly členským státem identifikace vystaveny upomínky podle článku 63a za tři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí a osoba povinná k dani neuhradila v plné výši přiznanou daň za každé z těchto kalendářních čtvrtletí do deseti dnů po odeslání upomínky, s výjimkou případů, kdy je zbývající neuhrazená částka nižší než 100 EUR za každé kalendářní čtvrtletí;

c)

pokud na žádost členského státu identifikace nebo členského státu spotřeby a do jednoho měsíce po následné upomínce ze strany členského státu identifikace osoba povinná k dani elektronicky nezpřístupnila záznamy uvedené v článcích 369 a 369k směrnice 2006/112/ES.

Článek 58c

Osoba povinná k dani, která je vyňata z jednoho ze zvláštních režimů, plní všechny své daňové povinnosti související s poskytnutím telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronických služeb, které vznikly po dni, kdy vynětí nabylo účinku, přímo u správce daně dotčeného členského státu spotřeby.

Pododdíl 7

Přiznání k dani

Článek 59

1.   Každé zdaňovací období ve smyslu článku 364 nebo článku 369f směrnice 2006/112/ES je samostatným zdaňovacím obdobím.

2.   Použije-li se zvláštní režim ode dne prvního poskytnutí služby podle čl. 57d druhého pododstavce, podá osoba povinná k dani samostatné přiznání k dani za kalendářní čtvrtletí, během kterého došlo k prvnímu poskytnutí služeb.

3.   Pokud byla osoba povinná k dani zaregistrována během zdaňovacího období do obou zvláštních režimů, podá přiznání k dani a odvede příslušnou daň členskému státu identifikace v každém z režimů za poskytnuté služby a za období, na která se daný režim vztahuje.

4.   Změní-li se členský stát identifikace podle článku 57f po prvním dni dotčeného kalendářního čtvrtletí, podá osoba povinná k dani přiznání k dani a odvede příslušnou daň jak dřívějšímu, tak novému členskému státu identifikace za služby poskytnuté v průběhu příslušných období, ve kterých tyto členské státy byly členským státem identifikace.

Článek 59a

Pokud osoba povinná k dani používající zvláštní režim neposkytla během zdaňovacího období v žádném z členských států spotřeby žádné služby v rámci tohoto zvláštního režimu, podá přiznání k dani, ve kterém uvede, že v daném období nebyly poskytnuty žádné služby (nulové přiznání k dani).

Článek 60

Částky uvedené na přiznáních k dani v rámci zvláštních režimů se nezaokrouhlují nahoru ani dolů na nejbližší celou peněžní jednotku. Přiznána a uhrazena musí být přesná výše daně.

Článek 60a

Členský stát identifikace elektronickými prostředky upomene osoby povinné k dani, které nepodaly daňové přiznání podle článku 364 nebo článku 369f směrnice 2006/112/ES, ohledně jejich povinnosti podat přiznání k dani. Členský stát identifikace vystaví upomínku desátý den ode dne, kdy mělo být přiznání podáno a informuje o vystavení upomínky elektronickými prostředky ostatní členské státy.

Všechny následné upomínky a opatření přijatá za účelem vyměření daně a výběru daně jsou odpovědností dotčeného členského státu spotřeby.

Bez ohledu na upomínky vystavené nebo opatření přijatá členským státem spotřeby podá osoba povinná k dani přiznání k dani členskému státu identifikace.

Článek 61

1.   Změny číselných údajů obsažených v přiznání k dani se po jeho podání provedou pouze formou změn tohoto přiznání k dani a nikoli úpravami některého následného přiznání k dani.

2.   Změny uvedené v odstavci 1 jsou předávány elektronicky členskému státu identifikace po období tří let ode dne, kdy mělo být podáno původní přiznání.

Pravidla členského státu spotřeby ohledně vyměření a změn však nejsou dotčena.

Článek 61a

Pokud osoba povinná k dani:

a)

přestane jeden ze zvláštních režimů používat;

b)

je z jednoho ze zvláštních režimů vyňata nebo

c)

změní členský stát identifikace podle článku 57f,

podá poslední přiznání k dani a odvede odpovídající platbu, jakož i jakékoliv opravy nebo opožděná předchozí přiznání a odpovídající platby členskému státu, který byl členským státem identifikace v okamžiku ukončení, vynětí nebo změny.

Pododdíl 8

Měna

Článek 61b

Pokud členský stát identifikace, jehož měnou není euro, rozhodne, že údaje v přiznání k dani musí být vyjádřeny v jeho národní měně, vztahuje se takové rozhodnutí na přiznání k dani všech osob povinných k dani používajících zvláštní režimy.

Pododdíl 9

Platby

Článek 62

Aniž je dotčen čl. 63a třetí pododstavec a článek 63b, odvede osoba povinná k dani veškeré platby členskému státu identifikace.

Platby daně provedené osobou povinnou k dani podle článku 367 nebo článku 369i směrnice 2006/112/ES odpovídají přiznání k dani podanému podle článku 364 nebo článku 369f uvedené směrnice. Případné pozdější úpravy odvedených částek provede osoba povinná k dani pouze s odkazem na uvedené přiznání k dani a nesmí být přiřazeny k jinému přiznání k dani ani upraveny v některém následném přiznání k dani. Všechny platby odkazují na referenční číslo příslušného přiznání k dani.

Článek 63

Členský stát identifikace, který obdrží platbu vyšší, než je částka vyplývající z přiznání k dani podaného podle článku 364 nebo 369f směrnice 2006/112/ES, vrátí přeplatek přímo dané osobě povinné k dani.

Obdržel-li členský stát identifikace částku na základě přiznání k dani, o němž se následně zjistí, že je nesprávné, a rozdělil-li již tento členský stát tuto částku mezi členské státy spotřeby, tyto členské státy spotřeby vrátí svou příslušnou část přeplatku přímo osobě povinné k dani.

Pokud se však přeplatky vztahují k obdobím až do posledního zdaňovacího období v roce 2018 včetně, vrátí členský stát identifikace náležitou poměrnou část z příslušného podílu, který si ponechal podle čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) č. 904/2010, a členský stát spotřeby vrátí přeplatek po odečtení částky, kterou má vrátit členský stát identifikace.

Členské státy spotřeby informují elektronickými prostředky členský stát identifikace o výši těchto vratek.

Článek 63a

Pokud osoba povinná k dani podala přiznání k dani podle článku 364 nebo článku 369f směrnice 2006/112/ES, ale nebyla provedena platba nebo provedená platba je nižší než platba vyplývající z přiznání k dani, zašle členský stát identifikace osobě povinné k dani desátý den po dni, k němuž měla platba být nejpozději provedena podle článku 367 nebo 369i směrnice 2006/112/ES, elektronickými prostředky upomínku ohledně dlužné daně a informuje elektronickými prostředky členské státy spotřeby.

Členský stát identifikace informuje elektronickými prostředky členské státy spotřeby o zaslání upomínky.

Všechny následné upomínky a opatření přijatá za účelem výběru daně jsou odpovědností dotčeného členského státu spotřeby. Pokud tyto následné upomínky vystavil členský stát spotřeby, je příslušná daň odvedena tomuto členskému státu.

O vystavení upomínky informuje členský stát spotřeby elektronickými prostředky členský stát identifikace.

Článek 63b

Pokud přiznání k dani nebylo podáno, nebo pokud je podáno pozdě nebo je neúplné či nesprávné, nebo pokud dojde k prodlení v odvodu daně, vypočítá a vyměří veškeré úroky, sankce či jiné poplatky členský stát spotřeby. Osoba povinná k dani tyto úroky, sankce či jiné poplatky uhradí přímo členskému státu spotřeby.

Pododdíl 10

Záznamy

Článek 63c

1.   Aby byly záznamy, které vede osoba povinná k dani, považovány za dostatečně podrobné ve smyslu článků 369 a 369k směrnice 2006/112/ES, musí obsahovat tyto informace:

a)

členský stát spotřeby, do něhož byla služba poskytnuta;

b)

druh poskytnuté služby;

c)

datum poskytnutí služby;

d)

základ daně s uvedením použité měny;

e)

veškerá následná zvýšení nebo snížení základu daně;

f)

uplatněnou sazbu daně;

g)

výši splatné daně s uvedením použité měny;

h)

datum a výši obdržených plateb;

i)

veškeré platby na účet obdržené před poskytnutím služby;

j)

je-li vystavena faktura, informace na ní uvedené;

k)

jméno příjemce, je-li osobě povinné k dani známo;

l)

informace použité ke stanovení místa, kde je příjemce usazen nebo kde má bydliště nebo kde se obvykle zdržuje.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 zaznamenává osoba povinná k dani tak, aby mohly být dány k dispozici elektronickými prostředky bez prodlení a za jednotlivé poskytnuté služby.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2015.

Členské státy však povolí neusazeným osobám povinným k dani podat informace požadované podle článku 360 nebo 369c směrnice 2006/112/ES k registraci v rámci zvláštních režimů pro neusazené osoby povinné k dani, které poskytují telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronické služby osobám nepovinným k dani, od 1. října 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 9. října 2012.

Za Radu

předseda

V. SHIARLY


(1)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU