(EU) č. 796/2012Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 796/2012 ze dne 30. srpna 2012 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Nařízením (ES) č. 1136/2006 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu pákových mechanismů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) ve výši 27,1 % a 47,4 %.

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 26. dubna 2011 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podalo sdružení výrobců pákových mechanismů jménem tří výrobců v Unii (dále jen „žadatel“) představujících významnou část, v tomto případě více než 50 %, výroby pákových mechanismů v Unii.

(3)

Žádost obsahovala dostatečné důkazy, že by skončení platnosti opatření uložených na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR pravděpodobně vedlo k přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(4)

Jelikož Komise po konzultaci s poradním výborem zjistila, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existuje dostatek důkazů, oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) dne 23. července 2011 informovala o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Šetření týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu zahrnovalo období od 1. července 2010 do 30. června 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání tendencí významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v dotčené zemi, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a rovněž zástupce dotčené země.

(7)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(8)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení počítalo s výběrem vzorku.

(9)

Pokud jde o vyvážející výrobce v ČLR a dovozce, kteří nejsou ve spojení, tyto strany byly požádány, aby se do 15 dnů od zahájení přezkumu přihlásily a poskytly Komisi informace požadované v oznámení o zahájení řízení, aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku, a pokud ano, vybrat reprezentativní vzorek. Jelikož se nepřihlásil žádný vyvážející výrobce v ČLR, který by Komisi poskytl informace uvedené v oznámení o zahájení řízení, a přihlásil se pouze jeden dovozce, který není ve spojení, neposkytl však Komisi informace požadované v oznámení o zahájení řízení, mělo se za to, že výběr vzorku není nutný.

(10)

Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestával ze dvou společností z celkem šesti výrobců v Unii známých před zahájením řízení, které byly vybrány na základě jejich objemu prodeje a výroby dotčeného výrobku v roce 2010 a rovněž zeměpisné polohy v Unii. Vzorek představoval více než 50 % celkové odhadované výroby a prodeje v Unii v období přezkumného šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby nahlédly do spisu a aby se do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení vyjádřily k vhodnosti tohoto výběru. Proti navrhovanému vzorku nevznesla žádná zúčastněná strana námitky.

(11)

Komise zaslala dotazníky oběma výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozci, který se přihlásil, a všem uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká.

(12)

Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od obou výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvou uživatelů. Dovozce zmíněný v 9. bodě odůvodnění, který není ve spojení a který se přihlásil, neodpověděl na otázky pro výběr vzorku, ani neposkytl odpověď na dotazník.

(13)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(14)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je stejný jako výrobek v původním nařízení, a to pákové mechanismy obvykle používané pro archivaci listů papíru a jiných dokumentů v pořadačích nebo deskách, v současnosti kódu KN ex 8305 10 00 (kód TARIC 8305100050) (dále jen „dotčený výrobek“), pocházející z Čínské lidové republiky. Tyto pákové mechanismy sestávají z masivních kovových prvků ve tvaru oblouku (obvykle dvou) upevněných na zadní desce a mají nejméně jedno zařízení na otevírání, které umožňuje vkládání a zařazení listů papíru nebo jiných dokumentů. Pro účely tohoto šetření nejsou do definice dotčeného výrobku zahrnuty mechanismy kroužkových pořadačů zařazené do téhož kódu KN.

(15)

Toto přezkumné šetření potvrdilo, že stejně jako v původním šetření má dotčený výrobek a výrobek vyráběný v Unii výrobci v Unii stejné základní technické a fyzické vlastnosti a stejné užití. Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se zkoumalo, zda je v případě, že by stávající opatření pozbyla platnosti, pravděpodobné přetrvání dumpingu nebo jeho obnovení.

(17)

Jak bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, při šetření nespolupracoval žádný ze známých čínských vyvážejících výrobců, kteří byli kontaktováni při zahájení řízení. Čínské orgány byly vyrozuměny o této skutečnosti a rovněž o možném použití čl. 18 odst. 1 základního nařízení a byla jim poskytnuta příležitost, aby se k tomu vyjádřily. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(18)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení musela proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, která jsou uvedena níže, vycházet z dostupných údajů, zejména veřejně dostupných informací, jako jsou oficiální internetové stránky společností a vyhledávače výrobků na internetu, informací uvedených v žádosti o přezkum a informací získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (tj. žadatelů a výrobců v Unii zařazených do vzorku).

(19)

Pro účely stanovení běžné hodnoty se v oznámení o zahájení řízení odkazovalo na použití srovnatelné země.

(20)

Co se týká vývozní ceny, jelikož vyvážející výrobci v ČLR ani dovozci na trh Unie, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali, nebyla Komise s to zjistit objem vývozu ani ceny na obchodním základě. Komise proto uvážila alternativní způsoby stanovení vývozní ceny.

(21)

Za prvé se zvažovalo, zda by jako alternativní způsob stanovení vývozních cen bylo možno použít údaje Eurostatu porovnané s jinými dostupnými údaji. Usuzovalo se, že tyto údaje nejsou vhodné, jelikož jeden ze zdrojů zahrnoval rovněž jiný dovoz než dotčený výrobek a ostatní zdroje neumožňovaly srovnat vývozní ceny s cenami výrobního odvětví Unie podle jednotlivých typů.

(22)

Komise za druhé uvážila rovněž použití vývozních cen uvedených v žádosti o přezkum. Připomíná se, že tato metoda byla použita v původním šetření a že umožňuje srovnání podle jednotlivých typů. Faktury obsažené v žádosti o přezkum se však týkaly cen vývozu do ostatních třetích zemí.

(23)

Nebylo proto možné provést výpočet dumpingu na základě cen vývozu do Unie a zjistit existenci dumpingu. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(24)

Pokud jde o šetření týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu, analyzovány byly tyto prvky: vztah mezi běžnou hodnotou a cenami vývozu do třetích zemí; výrobní kapacita, výroba a volná kapacita v ČLR a přitažlivost trhu Unie pro dovoz z ČLR.

(25)

Jelikož vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení srovnána s cenami vývozu z ČLR.

(26)

Jelikož ČLR je hospodářství v procesu transformace, bylo v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení nutno běžnou hodnotu stanovit na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (srovnatelná země) nebo ceny, za niž se výrobek prodává ze srovnatelné země do jiných zemí, včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové rozpětí.

(27)

V žádosti o přezkum podané výrobním odvětvím Unie byla uvedena řada výrobců v zemích s tržním hospodářstvím mimo Unii (konkrétně Indie, Írán a Thajsko). Po zahájení řízení Komise kontaktovala zmíněné výrobce a rovněž jiné potenciální výrobce v těchto zemích, jež bylo možno zjistit z veřejně dostupných zdrojů.

(28)

V oznámení o zahájení řízení bylo uvedeno, že pokud nebudou výrobci v zemích s tržním hospodářstvím mimo Unii spolupracovat, použije Komise jako základ pro stanovení běžné hodnoty skutečně zaplacené nebo splatné ceny v Unii. Ceny skutečně zaplacené nebo splatné v Unii byly základem použitým při stanovení běžné hodnoty rovněž v původním šetření.

(29)

Žádná zúčastněná strana se nevyjádřila k vhodnosti výše uvedeného základu pro stanovení běžné hodnoty.

(30)

Žádný z výrobců v zemích s tržním hospodářstvím mimo Unii, na něž se Komise obrátila, se nerozhodl pro spolupráci při tomto šetření.

(31)

Na základě výše uvedených skutečností neměla Komise jinou možnost, než použít jako základ pro stanovení běžné hodnoty skutečně zaplacené nebo splatné ceny v Unii.

(32)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení (a jak bylo objasněno v 26. až 31. bodě odůvodnění) byla běžná hodnota stanovena pomocí skutečně zaplacené ceny nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, u nichž bylo zjištěno, že se jedná o ceny v běžném obchodním styku.

(33)

Běžná hodnota byla proto stanovena jako vážená průměrná cena, za niž výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávají dotčený výrobek odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na domácím trhu.

(34)

Nejprve se zjišťovalo, zda je v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyvezeného do Unie. Jelikož vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali, bylo nutno informace o celkovém objemu prodeje vyvezeném do Unie zjistit na základě dostupných údajů. Jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění, údaje Eurostatu a ostatní statistické údaje se pro účely zjištění přetrvávání dumpingu nepovažovaly za vhodné, lze je však použít k určení úrovně dovozu do Unie (potřebné pro celkový objem vývozu z ČLR). Na tomto základě se mělo za to, že celkově byl domácí prodej výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření dostatečně reprezentativní. Jelikož vývozci v ČLR nespolupracovali, nebylo možno analyzovat reprezentativnost na základě jednotlivých typů.

(35)

Poté Komise přezkoumala, zda lze domácí prodej každého výrobce v Unii zařazeného do vzorku považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, tj. zda byly u každého výrobce v Unii zařazeného do vzorku průměrné prodejní ceny stejné nebo vyšší než průměrné výrobní náklady, a tudíž ziskové.

(36)

Na tomto základě bylo zjištěno, že prodej výrobců v Unii byl v průměru ziskový, a běžná hodnota byla poté stanovena na základě vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(37)

Jelikož vyvážející výrobci nespolupracovali, bylo shledáno, že nejvhodnějším základem jsou informace o cenách vývozu z ČLR do třetích zemí, jež byly uvedeny v žádosti o přezkum.

(38)

Srovnání mezi váženou průměrnou běžnou hodnotou a váženou průměrnou vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Toto srovnání prokázalo, že cena vývozu do třetích zemí uvedená v žádosti o přezkum je podstatně nižší než běžná hodnota (o více než 30 %). To naznačuje, že ceny do Unie budou velmi pravděpodobně dumpingové, pokud by byla opatření zrušena.

(39)

Jelikož vyvážející výrobci nespolupracovali, vycházejí níže uvedené závěry především z informací obsažených v žádosti o přezkum, které byly pokud možno porovnány s veřejně dostupnými informacemi.

(40)

Na tomto základě bylo zjištěno, že se kapacita pro výrobu pákových mechanismů v ČLR odhaduje přinejmenším v rozmezí od 600 milionů do 700 milionů kusů, přičemž tento odhad je založen na informacích, které poskytlo výrobní odvětví Unie.

(41)

Informace získané během šetření mimoto prokazují, že čínskou kapacitu pro výrobu pákových mechanismů lze v případě vyšší poptávky snadno zvýšit, mimo jiné zaměstnáním dodatečných pracovníků a omezenými investicemi do vybavení stroji.

(42)

Žádná zúčastněná strana nepředložila ohledně výrobní kapacity v ČLR jiné připomínky a/nebo informace.

(43)

Na tomto základě je výrobní kapacita v ČLR přibližně o 170 % až 350 % vyšší než spotřeba v Unii a významně vyšší než výroba v Unii.

(44)

Jelikož vyvážející výrobci nespolupracovali, vycházely informace o skutečné výrobě a volné kapacitě především z údajů obsažených v žádosti o přezkum, které byly pokud možno porovnány s veřejně dostupnými informacemi.

(45)

V žádosti o přezkum se výroba pákových mechanismů odhadovala na 200 až 400 milionů kusů a volná kapacita v rozmezí od 200 do 500 milionů kusů. Tato volná kapacita odpovídá přibližně spotřebě v Unii.

(46)

Po porovnání s veřejně dostupnými zdroji, pokud to bylo možné, bylo zjištěno, že poskytnuté odhady jsou přiměřené.

(47)

Pokud jde o volnou kapacitu, jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, informace získané během šetření prokazují, že čínskou kapacitu pro výrobu pákových mechanismů lze v případě vyšší poptávky snadno zvýšit, mimo jiné zaměstnáním dodatečných pracovníků a omezenými investicemi do vybavení stroji.

(48)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit přiměřeně závěr, že v ČLR existuje značná volná kapacita. Jak je objasněno v 49. až 55. bodě odůvodnění, je velmi pravděpodobné, že by tato volná kapacita byla nasměrována na trh Unie, pokud by byla opatření zrušena.

(49)

Informace shromážděné během tohoto přezkumu ukazují, že by trh Unie byl přitažlivým trhem pro dovoz pákových mechanismů z ČLR, pokud by byla opatření zrušena. Připomíná se, že před uložením platných opatření byla spotřeba v Unii značná a blížila se 400 milionům kusů. Dovoz z ČLR současně činil více než 200 milionů kusů, což představuje více než 50 % celkové spotřeby v Unii.

(50)

Šetření prokázalo, že poptávka Unie po pákových mechanismech je i nadále značná. Spotřeba v Unii se v posuzovaném období snížila pouze mírně, jak je uvedeno v 63., 64. a 98. bodě odůvodnění, a trh Unie je i nadále celosvětově největším trhem pro pákové mechanismy a představuje více než 50 % světového trhu.

(51)

Pro pákové mechanismy mimoto existuje jen málo jiných trhů, jež by pravděpodobně nebyly schopny absorbovat nadbytečnou kapacitu v ČLR.

(52)

Jak bylo zjištěno v 38. bodě odůvodnění, ze srovnání cen vývozu z ČLR do třetích zemí s cenami na trhu Unie vyplývá, že by v případě zrušení opatření byl trh Unie přitažlivý pro tento levný dovoz. Důvodem je rovněž skutečnost, že převládající ceny na trhu Unie jsou obvykle vyšší než ceny na ostatních vývozních trzích.

(53)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je pravděpodobné, že by vývoz z ČLR byl nasměrován na trh Unie, pokud by byla opatření zrušena.

(54)

Veřejně dostupné informace o výrobcích v ČLR prokazují, že tyto společnosti často směrují svůj prodej především nebo výhradně na vývozní trhy.

(55)

Je třeba rovněž podotknout, že od uložení konečných opatření byla zaznamenána řada případů nesprávného zařazení dovážených pákových mechanismů, přičemž velké objemy samostatných pákových mechanismů a desek byly nahlášeny jako kompletní pákové pořadače. To mělo za následek nehrazení cla z tohoto dovozu. Toto nesprávné zařazování přimělo Výbor pro celní kodex (v listopadu 2010), aby v prohlášení objasnil, že pákové mechanismy dovezené za těchto podmínek je nutno nahlásit zvlášť. Je ještě příliš brzy na to, aby bylo možno zjistit, zda toto prohlášení mělo požadovaný účinek, a Komise hodlá situaci podrobně sledovat. Praxe však ukazuje, že navzdory opatřením je trh Unie pro vyvážející výrobce v ČLR i nadále přitažlivý.

(56)

Jak je uvedeno v 38. bodě odůvodnění, srovnání cen při vývozu do ostatních třetích zemí, které byly uvedeny v žádosti o přezkum, s cenou na trhu Unie prokazuje velkou pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(57)

Vzhledem k značné výrobní kapacitě, která je v ČLR k dispozici, schopnosti čínských výrobců rychle zvýšit objemy výroby a nasměrovat je na vývoz, pravděpodobným nízkým cenám tohoto vývozu a přitažlivosti trhu Unie pro tento vývoz lze přiměřeně předpokládat, že by zrušení opatření vedlo k vyššímu vývozu pákových mechanismů z ČLR do Unie za dumpingové ceny.

(58)

Během období přezkumného šetření vyrábělo pákové mechanismy v Unii šest známých výrobců, z nichž tři představovali žadatele v daném případě. V průběhu tohoto šetření se jako výrobci v Unii nepřihlásily žádné jiné společnosti. Usuzuje se proto, že těchto šest výrobců představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení (dále jen „výrobní odvětví Unie“).

(59)

Pro účely analýzy újmy byly údaje získány ze statistik Eurostatu a jiných statistických zdrojů, které měla Komise k dispozici, žádosti o přezkum, odpovědí na dotazník a informací shromážděných během inspekcí na místě.

(60)

Makroekonomické ukazatele, a to výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, prodej v Unii a na třetích trzích, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita, velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, jsou založeny na údajích, které poskytlo výrobní odvětví Unie. V této souvislosti byly odpovědi na dotazník, které poskytli dva výrobci v Unii zařazení do vzorku, doplněny o údaje poskytnuté všemi ostatními výrobci v Unii.

(61)

Mikroekonomické ukazatele, a to zásoby, mzdy, prodejní ceny, ziskovost, investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získat kapitál, vycházejí z údajů, které poskytli dva výrobci v Unii zařazení do vzorku. Jelikož společnosti zařazené do vzorku představují více než 50 % celkové odhadované výroby a prodeje v Unii, považovali se pro účely tohoto přezkumu výrobci v Unii zařazení do vzorku za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. V zájmu zachování důvěrnosti citlivých obchodních informací podle článku 19 základního nařízení lze údaje týkající se obou společností zařazených do vzorku uvést pouze ve formě indexu.

(62)

Jelikož čínští vyvážející výrobci a dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali, jsou údaje o vývoji dovozní ceny a cenovém podbízení založeny na alternativních zdrojích, jako je žádost o přezkum, údaje Eurostatu a jiné důvěrné statistické údaje, které měla Komise k dispozici, a rovněž na informacích shromážděných během inspekcí na místě. Údaje o dovozu vycházely ze žádosti o přezkum, která byla založena na údajích Eurostatu. Jelikož se tyto údaje týkaly i jiného dovozu než dotčeného výrobku, byly porovnány a náležitě upraveny na základě jiných důvěrných statistických zdrojů, které měla Komise k dispozici. Některé níže uvedené údaje jsou proto v zájmu ochrany důvěrných statistických údajů uvedeny ve formě indexu nebo rozpětí.

(63)

Spotřeba v Unii byla zjištěna na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a dovozu. Bylo zjištěno, že spotřeba v období přezkumného šetření byla v rozmezí od 200 do 350 milionů kusů.

(64)

Spotřeba pákových mechanismů v Unii v posuzovaném období klesla o 12 %. To lze částečně přičíst hospodářské krizi a rovněž měnící se struktuře spotřeby (např. prosazování ekologických kanceláří a elektronických podání, celkové snižování počtu administrativních pracovních míst).

Tabulka 1

Spotřeba

(65)

Jak je popsáno v tabulce 2, podíl na trhu se v posuzovaném období snížil o 54 %.

(66)

Od uložení antidumpingového cla v roce 2006 se čínský dovoz významně snížil, a to z 51 % podílu na trhu v období šetření v rámci původního šetření na 7 % až 15 % v období přezkumného šetření. Co se týká objemu dovozu z ČLR, ten byl v posuzovaném období kvůli platným antidumpingovým opatřením nízký. Kvůli omezenému vývozu pákových mechanismů z ostatních třetích zemí však byl čínský dovoz i nadále hlavním zdrojem celkového dovozu do Unie (v období přezkumného šetření 85 až 95 %). V posuzovaném období dovoz klesl o 59 %.

Tabulka 2

Dovoz z ČLR

(67)

Vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, a neexistenci alternativních zdrojů nebylo možné zjistit přesnou dovozní cenu. Jak je objasněno v 21. bodě odůvodnění, důvodem je skutečnost, že se statistiky nepovažovaly za vhodné, jelikož jeden ze zdrojů zahrnoval rovněž jiný dovoz než dotčený výrobek a ostatní zdroje neumožňovaly srovnat vývozní ceny s cenami výrobního odvětví Unie podle jednotlivých typů.

(68)

Usuzovalo se však, že ostatní důvěrné statistické zdroje, které měla Komise k dispozici, jsou vhodné k určení celkového vývoje cen dovozu z ČLR. Vývoj dovozních cen prokazuje jejich růst v posuzovaném období.

Tabulka 3

Ceny dovozu dotčeného výrobku

(69)

Vzhledem ke skutečnosti, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, a neexistenci alternativních zdrojů byl výpočet cenového podbízení z důvodů objasněných v 37. bodě odůvodnění založen na cenách vývozu do třetích zemí, jež byly uvedeny v žádosti o přezkum. Úroveň cenového podbízení, která byla zjištěna orientačně, činí přibližně 20 %.

(70)

Hlavní výrobci pákových mechanismů ve světě se nacházejí v Unii a ČLR. Bylo zjištěno, že dovoz z ostatních třetích zemí, jako je Indie, byl zanedbatelný a byl nižší než 1 %.

(71)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(72)

Objem výroby v Unii byl v posuzovaném období ve stejném rozmezí s výjimkou roku 2009. Pokles v roce 2009, který byl do jisté míry zapříčiněn světovou hospodářskou krizí, byl vyrovnán růstem v roce 2010.

(73)

Navzdory klesající tendenci prodeje v Unii se výrobcům v Unii (jak je objasněno v 75. až 77. bodě odůvodnění) podařilo zachovat v posuzovaném období úrovně výroby, jelikož byli schopni zvýšit svůj vývoz na třetí trhy, jak je vysvětleno v 78. bodě odůvodnění.

Tabulka 4

Celková výroba v Unii

(74)

Výrobní kapacita mírně vzrostla kvůli investicím do dodatečné kapacity a modernizaci, kterou výrobci v Unii provedli v posuzovaném období. Využití kapacity bylo poměrně stálé a v roce 2009 vykázalo mírný pokles. Tento mírný pokles lze přičíst především dopadům světové hospodářské krize v uvedeném roce.

Tabulka 5

Výrobní kapacita a využití kapacity

(75)

Níže uvedené údaje představují objem prodeje výrobního odvětví Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie.

Tabulka 6

Prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení

(76)

Prodej na trhu Unie se v posuzovaném období snížil o 4 %.

(77)

V roce 2009 klesl prodej o 11 %. Tento pokles je nutno přičíst dopadům světové hospodářské krize. V následujících letech prodej opět rostl a v období přezkumného šetření se přiblížil údajům z roku 2008.

(78)

Níže uvedené údaje představují objem prodeje výrobního odvětví Unie na třetí trhy a prokazují prudký nárůst tohoto prodeje v posuzovaném období.

Tabulka 7

Prodej do třetích zemí

(79)

Navzdory poklesu prodeje v Unii se podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období zvýšil o 9 % a v období přezkumného šetření dosáhl rozpětí mezi 80 % a 93 %. Zvýšení podílu na trhu Unie bylo výsledkem snižování spotřeby na trhu Unie a nižšího podílu dovozu z ČLR na trhu.

Tabulka 8

Podíl na trhu Unie

(80)

Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba v Unii snížila o 12 %. Objem prodeje výrobců v Unii na trhu Unie klesl o 4 %. Podíl výrobců v Unii na trhu Unie vzrostl o 9 %.

(81)

Zaměstnanost v dotyčném odvětví se v posuzovaném období v Unii snížila. Tento pokles souvisel s modernizací a mechanizací výrobního procesu ze strany výrobního odvětví Unie.

Tabulka 9

Zaměstnanost v Unii

(82)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená jako výstup na zaměstnance za rok se v posuzovaném období vyvíjela kladně a v průběhu roku 2010 a v období přezkumného šetření byla stálá.

(83)

Toto zvýšení produktivity souvisí s procesem modernizace, který je popsán v 93. bodě odůvodnění.

Tabulka 10

Produktivita

(84)

Připomíná se, že kvůli okolnostem popsaným v 19. až 23. bodě odůvodnění nebylo možno provést výpočet dumpingu. Pravděpodobnost obnovení dumpingu však byla zjištěna srovnáním běžné hodnoty stanovené podle průměrných prodejních cen výrobního odvětví Unie a vývozní ceny zjištěné na základě cen při vývozu do třetích zemí.

(85)

Analýza prokazuje, že se v důsledku uložení opatření na dumpingový dovoz výrobní odvětví Unie do značné míry zotavilo a platná opatření se ukázala jako účinná.

(86)

Níže uvedené údaje představují objem zásob na konci každého období.

Tabulka 11

Konečný stav zásob

(87)

Šetřením bylo prokázáno, že zásoby výrobního odvětví Unie nejsou vhodným ukazatelem pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie, jelikož stav zásob sezónně kolísá.

(88)

V posuzovaném období vzrostla průměrná mzda zaměstnance o 33 %.

Tabulka 12

Mzdy (náklady na zaměstnance)

(89)

Průměrné jednotkové ceny pákových mechanismů v Unii mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření mírně vzrostly. Relativní pokles v roce 2010 oproti roku 2009 souvisí s kolísáním cen surovin.

Tabulka 13

Jednotková cena na trhu Unie

(90)

Níže uvedená rozpětí ziskovosti byla stanovena vyjádřením finančního výsledku, jehož dosáhlo výrobní odvětví Unie, jako procentního podílu obratu dosaženého na trhu Unie.

Tabulka 14

Ziskovost

(91)

Před uložením konečných opatření v roce 2006 bylo výrobní odvětví Unie velmi ztrátové. Od té doby se hospodářská situace odvětví pákových mechanismů v posuzovaném období zlepšila, během období přezkumného šetření však zaostávala za cílovým ziskem ve výši 5 %, jenž byl stanoven v původním šetření.

(92)

Tendence v oblasti investic, návratnosti investic a peněžního toku jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 15

Investice, návratnost investic a peněžní tok

(93)

Vzhledem k zotavení po uložení opatření v roce 2006 vynaložilo výrobní odvětví značné investice do modernizace a rozšíření výrobních zařízení, zejména v roce 2008 a 2009. Vyšší ziskovost se projevuje rovněž v lepším peněžním toku.

(94)

Při šetření nebyly zjištěny žádné zvláštní problémy, pokud jde o schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál.

(95)

Na základě výše uvedené analýzy se hospodářská situace výrobního odvětví Unie zlepšila a po uložení opatření v roce 2006 prokázalo výrobní odvětví svou životaschopnost. Vzhledem ke skutečnosti, že k výše zmíněnému pozitivnímu vývoji došlo až po uložení opatření, klesající zaměstnanosti a ziskovosti, která dosud zaostává za cílovou výší, se však usuzuje, že hospodářská situace výrobního odvětví je i nadále nejistá a zranitelná. Lze proto vyvodit závěr, že z důkazů vyplývá, že odstranění újmy je zcela nebo částečně zapříčiněno existencí opatření.

(96)

Od uložení platných opatření se situace výrobního odvětví Unie značně zlepšila. Zjištění této analýzy však prokazují, že situace výrobního odvětví Unie je dosud nejistá a zranitelná.

(97)

Za této situace je vhodné provést analýzu pravděpodobnosti obnovení podstatné újmy za účelem přezkoumání, zda by v případě zrušení opatření předpokládaný vývoj z hlediska objemů a cen dovozu pocházejícího z ČLR současnou situaci zhoršil, jak je podrobně popsáno v 98. až 106. bodě odůvodnění.

(98)

Ve světě existují dva hlavní výrobci pákových mechanismů – ČLR a Unie. Unie je celosvětově největším trhem pro pákové mechanismy, za ní následuje Jižní Amerika a Rusko. V ostatních zemích, jako je Indie, existují malí výrobci, ti se však soustředí na své domácí trhy. USA a Kanada používají jiné systémy archivace.

(99)

Připomíná se, že v ČLR existuje značná volná kapacita a že by výrobu pákových mechanismů v ČLR bylo možno snadno zvýšit, jak bylo objasněno v 45. až 48. bodě odůvodnění.

(100)

Připomíná se rovněž, že volná kapacita, která existuje v ČLR, odpovídá přibližně spotřebě v Unii (viz 45. bod odůvodnění).

(101)

Bylo také zjištěno, že by případný vyšší objem výroby pákových mechanismů v ČLR byl pravděpodobně vyvezen do Unie, pokud by byla opatření zrušena (viz 53. bod odůvodnění). To se zakládá na skutečnosti, že trh Unie je celosvětově největším trhem pro pákové mechanismy s poměrně stálou spotřebou, a na skutečnosti, že převládající ceny na trhu Unie jsou celkově vyšší než na ostatních vývozních trzích (viz 52. bod odůvodnění). Je třeba vzít v úvahu rovněž skutečnost, že kromě Unie a ČLR neexistují žádné jiné významné vyvážející země, které by vyráběly pákové mechanismy.

(102)

Jak je zmíněno v 41. bodě odůvodnění, výrobní kapacitu v ČLR lze snadno zvýšit pouhým zajištěním dodatečných pracovních sil. Vývoz z ČLR by byl proto schopen pokrýt případné zvýšení spotřeby v Unii. Vzhledem k potenciálně nízké ceně čínského dovozu, jak prokazuje srovnání s cenami na trzích třetích zemí, a zjevně neomezené schopnosti dodávat za nízké ceny by v případě zrušení opatření nebylo výrobní odvětví Unie s velkou pravděpodobností s to využít případnou vyšší poptávku, což by mělo za následek významný úbytek podílu na trhu.

(103)

Na tomto základě je nutno očekávat, že případné budoucí významné zvýšení dovozu pákových mechanismů z ČLR do Unie bude mít vážné nepříznivé důsledky pro situaci výrobního odvětví Unie. Jak bylo zmíněno výše, v případě zrušení opatření by byl objem dovozu pákových mechanismů z ČLR podle očekávání značný. Tento dovoz by se vší pravděpodobností vyvíjel na trhu Unie značný cenový tlak, a tudíž i tlak na výrobní odvětví Unie, jak naznačují údaje o výši cen na trzích třetích zemí. Podle dostupných údajů se odhaduje, že stávající čínské ceny jsou přibližně o 20 % nižší než ceny v Unii, jak je popsáno v 69. bodě odůvodnění, což v případě zrušení opatření naznačuje velkou pravděpodobnost čínského dovozu za ceny, které jsou podstatně nižší než ceny v Unii.

(104)

Přitažlivost trhu Unie pro čínské vývozce dokazují rovněž pokusy o nesprávné zařazení s cílem vyhnout se uloženým antidumpingovým opatřením (viz 55. bod odůvodnění).

(105)

Na základě výše uvedených skutečností je pravděpodobné, že by skončení platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR vedlo k prudkému nárůstu objemu dovozu do Unie za velmi nízké ceny, které by velmi pravděpodobně byly podstatně nižší než prodejní ceny Unie. To by způsobilo podstatnou újmu a zmařilo investice a úsilí o zotavení, které výrobní odvětví vynaložilo v minulých letech.

(106)

Na tomto základě se vyvozuje závěr, že by zrušení platných opatření uložených na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(107)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se ověřovalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření bylo v rozporu se zájmem celé Unie.

(108)

Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých dotčených zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(109)

V původním šetření se mělo za to, že přijetí opatření není v rozporu se zájmem Unie. Toto šetření je navíc přezkumem před pozbytím platnosti, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již zavedena.

(110)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěru ohledně pravděpodobného obnovení dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není zachování opatření v zájmu Unie.

(111)

Zachování antidumpingových opatření uložených na dovoz z dotčené země by zvýšilo možnost výrobního odvětví Unie dosáhnout přiměřené úrovně ziskovosti, jelikož by pomohlo zamezit tomu, aby bylo výrobní odvětví Unie vytlačeno z trhu značnými objemy dovozu z ČLR.

(112)

Je jednoznačně pravděpodobné, že by u značných objemů došlo k obnovení dumpingu působícího újmu, jemuž by výrobní odvětví Unie nebylo s to čelit. Výrobní odvětví Unie by proto mělo ze zachování stávajících antidumpingových opatření i nadále prospěch.

(113)

Vyvozuje se proto závěr, že by zachování antidumpingových opatření uložených ČLR bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(114)

Jak bylo uvedeno výše, žádný ze zjištěných dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl odpovědi na dotazník. Dovozci pákových mechanismů jsou obvykle rovněž uživateli dotčeného výrobku, jelikož jej používají k výrobě pákových pořadačů.

(115)

V průběhu šetření se přihlásilo několik uživatelů, tj. výrobců pákových pořadačů. Pouze jeden uživatel poskytl odpověď na dotazník, kterou bylo vzhledem ke kvalitě poskytnutých údajů možné ověřit během inspekce na místě pouze do jisté míry.

(116)

Uživatel, u něhož se uskutečnila inspekce, uvedl, že by antidumpingová opatření měla být uložena rovněž na dovoz pákových pořadačů z ČLR. Tato tvrzení však nebyla doložena příslušnými důkazy.

(117)

Dva uživatelé vyslovili námitky proti zachování opatření. Jejich tvrzení však nebyla odůvodněna.

(118)

Analýza na druhou stranu rovněž prokázala, že pokud by se v důsledku zrušení opatření Číňané stali jedinými dodavateli pákových mechanismů, bylo by ohroženo rovněž postavení výrobců pákových pořadačů, jelikož na světovém trhu s pákovými mechanismy by neexistovala žádná hospodářská soutěž. Usuzovalo se proto, že stávající opatření přispějí k zachování rozmanitosti dodávek a hospodářské soutěže na světovém trhu s pákovými mechanismy, což je i v zájmu uživatelů.

(119)

Další tři uživatelé, kteří používají pouze pákové mechanismy vyrobené v Unii, byli neutrální a jeden z nich podpořil zachování opatření.

(120)

Jelikož náklady na pákový mechanismus představují pouze minimální procentní podíl maloobchodní ceny pákových pořadačů, nemají opatření prakticky žádný, ne-li vůbec žádný, dopad na cenu konečného výrobku (pákových pořadačů), a tudíž ani žádný dopad na konečné spotřebitele.

(121)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným faktorům se vyvozuje závěr, že neexistují přesvědčivé důvody pro nezachování stávajících antidumpingových opatření.

(122)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit zachování stávajících opatření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k zveřejněným zjištěním. Tato podání a připomínky byly analyzovány, nevedly však ke změně nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o zachování antidumpingových opatření.

(123)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření vztahující se na dovoz pákových mechanismů pocházejících z ČLR zachována,