(EU) č. 699/2012Nařízení Komise (EU) č. 699/2012 ze dne 30. července 2012 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Turecka

(1)

Dne 1. listopadu 2011 informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska a Turecka (dále též „dotčené země“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 20. září 2011 Výborem na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování natupo (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 40 % celkové výroby některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

Komise o zahájení řízení úředně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a zástupce dotčených zemí, známé dovozce a uživatele. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(4)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

V souladu s článkem 17 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet výrobců v Unii se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro účely zjištění újmy.

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestával ze tří společností z celkového počtu 22 výrobců v Unii, o nichž bylo známo před zahájením šetření, že vyrábí obdobný výrobek.

(7)

Vzorek byl vybrán na základě objemu prodeje a výroby, jež mohou být přiměřeně prošetřeny v daném časovém rámci. Do vzorku byli zařazeni výrobci se sídlem ve čtyřech členských státech, přičemž na ně připadá 48 % celkového prodeje všech výrobců z Unie, které se uskutečnily v Unii, a představují 64 % výrobců, kteří se přihlásili. Žádná ze zúčastněných stran nevyjádřila nesouhlas s navrženým vzorkem.

(8)

Vzhledem k potenciálně vysokému počtu dovozců, kteří nejsou ve spojení, se v souladu s článkem 17 základního nařízení v oznámení o zahájení řízení předpokládal výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, tak vzorek vybrat, byli všichni dovozci požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení řízení uvedli základní údaje týkající se jejich činností souvisejících s výrobkem, který je předmětem šetření, během období šetření (od 1. října 2010 do 30. září 2011).

(9)

Z celkem 38 dovozců, kteří nejsou ve spojení a na něž se Komise obrátila, odpovědělo ve stanovené lhůtě na dotazník pro výběr vzorku pouze pět společností. Jedna společnost se ukázala být spíše uživatelem, než dovozcem výrobku. Proto se mělo za to, že výběr vzorku není nutný, a dotazníky byly zaslány všem čtyřem dovozcům, kteří se přihlásili. Na dotazník nakonec odpověděli pouze dva dovozci, kteří při šetření plně spolupracovali.

(10)

Vzhledem k zřejmému vysokému počtu vyvážejících výrobců se v oznámení o zahájení řízení počítalo v souladu s článkem 17 základního nařízení s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a pokud ano, tak vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení řízení uvedli aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli základní údaje týkající se jejich činností souvisejících s výrobkem, který je předmětem šetření, během období šetření (od 1. října 2010 do 30. září 2011). Konzultovány byly rovněž orgány dotčených zemí.

(11)

Pokud jde o Rusko, při šetření nespolupracovali žádní vyvážející výrobci. Pokud jde o turecké vyvážející výrobce, přihlásily se tři společnosti, a Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není v případě Turecka nutný. Dané tři spolupracující turecké společnosti představují většinu tureckého vývozu do Unie během období šetření.

(12)

Aby mohla Komise provést svou analýzu, zaslala dotazníky všem třem spolupracujícím tureckým vyvážejícím výrobcům, jakož i výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a spolupracujícím dovozcům a uživatelům, kteří nejsou ve spojení.

(13)

Odpovědi na dotazník přišly od všech tří spolupracujících tureckých vyvážejících výrobců, od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, dvou dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, a čtyř uživatelů.

(14)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. V prostorách těchto společností se uskutečnily inspekce na místě:

(15)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2010 do 30. září 2011 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od roku 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

V platnosti jsou antidumpingová opatření vztahující se na některé potrubní tvarovky ze železa nebo oceli pocházející z Malajsie, Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Thajska a v důsledku praktik obcházení rovněž na některé potrubní tvarovky ze železa nebo oceli pocházející z Čínské lidové republiky a zasílané z Indonésie, Srí Lanky, Filipín a Tchaj-wanu (s určitými výjimkami) (3). Země uvedené v předchozí větě se dále označují jako „země v režimu antidumpingových opatření“.

(17)

Dotčeným výrobkem jsou potrubní tvarovky (jiné nežli lité tvarovky, příruby a tvarovky se závitem) ze železa nebo oceli (kromě korozivzdorné oceli) o největším vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používané ke svařování natupo a jiným účelům, v současnosti kódů KN ex 7307 93 11, ex 7307 93 19 a ex 7307 99 80 („dotčený výrobek“).

(18)

V rámci výrobního procesu se pro výrobu kolen, přechodek a profilů tvaru T používají bezešvé nebo svařované ocelové trubky, zatímco pro výrobu uzávěrů se obvykle jako surovina používají ocelové plechy. Kolena a přechodky se vyrábějí řezáním a tvarováním, ohýbáním nebo krácením. Profily tvaru T se vyrábějí za použití hydrostatického tlaku a uzávěry jsou vyráběny tvarováním plechů nebo desek. Před zabalením výrobku dále obvykle dochází k srážení hran a otryskávání pískem. V určitých případech se též provádí galvanizace výrobku. Všechny typy výrobků mají stejné základní fyzikální, chemické a technické charakteristiky a stejná základní užití.

(19)

Potrubní tvarovky se používají v petrochemickém průmyslu, stavebnictví, při výrobě energie, stavbě lodí a v průmyslových zařízeních. Ve všech výše uvedených aplikacích jsou používány za účelem spojování trubek nebo rour.

(20)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a některé potrubní tvarovky ze železa nebo oceli prodávané na domácím trhu v dotčených zemích a rovněž některé potrubní tvarovky ze železa nebo oceli prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a stejná základní užití. Předběžně se tedy považují za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění výše, žádný ruský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Proto byly v souladu s článkem 18 základního nařízení výpočty související s dumpingem v případě Ruska byly provedeny na základě dostupných údajů, jak je vysvětleno níže.

(22)

V důsledku neexistující spolupráce ze strany ruských vyvážejících výrobců byla běžná hodnota pro Rusko vypočtena na základě dostupných údajů.

(23)

Je třeba připomenout, že podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu v souvislosti s ruským dovozem dotčeného výrobku. V důsledku chybějících podrobnějších informací byl výpočet, jenž vedl k uvedeným důkazům, založen na početně zjištěné běžné hodnotě pro Rusko. Nicméně za účelem přesnějšího stanovení běžné hodnoty Komise předběžně rozhodla, že běžná hodnota pro Rusko má být stanovena na základě informací získaných během šetření od těch tureckých vyvážejících výrobců, kteří používají ruské bezešvé trubky a roury jako vstupy pro výrobu dotčeného výrobku. Náklady na suroviny skutečně představují převážnou část celkových výrobních nákladů dotčeného výrobku, a proto byla tato metoda považována za nejvíce přiměřenou pro stanovení běžné hodnoty pro Rusko na základě dostupných skutečností.

(24)

Běžná hodnota pro Rusko byla tudíž vypočtena určením váženého průměru běžné hodnoty těch spolupracujících tureckých vyvážejících výrobců, kteří kupují část svých surovin z Ruska.

(25)

Je důležité poznamenat, že výsledná běžná hodnota byla místo všech typů dotčeného výrobku stanovena pro typ výrobku (kolena), který představuje nejvyšší objem dovozu, s cílem umožnit reprezentativní srovnání s vývozní cenou (viz následující body odůvodnění).

(26)

V důsledku chybějících podrobnějších informací o cenách byla vývozní cena pro dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska stanovena na základě údajů Eurostatu o dovozu. Vzhledem k velké škále sortimentní skladby spadající pod určité kódy KN byla vývozní cena určena omezením využití údajů Eurostatu na typ výrobku (kolena) představující nejvyšší objem dovozu, což je považováno za reprezentativní pro všechny typy dotčeného výrobku. Vývozní cena byla proto založena na kódu KN 7307 93 11.

(27)

Výše zmíněné údaje Eurostatu o dovozu musely být upraveny s ohledem na skutečnost, že některé dovozní transakce z Ruska do Bulharska, Estonska a Litvy obsahovaly chybná celní prohlášení, s největší pravděpodobností v důsledku chybného zařazení výrobků. Tyto transakce byly určeny s využitím statistiky dovozu dostupné v databázi podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení a byly vyňaty z výpočtu vývozní ceny s cílem vyhnout se při výpočtu dumpingu použití zkreslené vývozní ceny.

(28)

Dumpingové rozpětí bylo stanoveno srovnáním vývozní ceny ze závodu na základě údajů Eurostatu s běžnou hodnotou pro Rusko stanovenou, jak je uvedeno výše.

(29)

Pro účely stanovení vývozní ceny ze závodu byla vývozní cena CIF vycházející z údajů Eurostatu (s korekcí pro eliminaci zkreslení, jak je uvedeno výše) upravena o náklady na přepravu. Pro tento účel byly použity náklady na přepravu, jak jsou vypočítány v podnětu, což bylo považováno za přiměřený odhad.

(30)

Celostátní dumpingové rozpětí bylo vyjádřeno jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(31)

Na základě výše uvedeného celostátní prozatímní dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(32)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise u každého ze tří spolupracujících vyvážejících výrobců nejdříve stanovila, zda je jejich celkový domácí prodej obdobného výrobku reprezentativní, tj. zda celkový objem těchto prodejů představuje alespoň 5 % jejich celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie. Šetření stanovilo, že domácí prodej obdobného výrobku byl u všech spolupracujících vyvážejících výrobců reprezentativní.

(33)

Komise následně určila ty typy výrobků prodávané na domácím trhu společnostmi s celkově reprezentativním domácím prodejem, které byly shodné s typy prodávanými na vývoz do Unie nebo jim byly velmi podobné.

(34)

Dále bylo pro každý typ obdobného výrobku, který prodali vyvážející výrobci na domácím trhu a který je srovnatelný s typem dotyčného výrobku, jenž je prodáván na vývoz do Unie, zjištěno, zda byl domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům v období šetření představoval přibližně 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku prodávaného na vývoz do Unie. Šetřením bylo zjištěno, že v případě všech tří společností byl domácí prodej pro většinu typů výrobku reprezentativní.

(35)

Komise následně zkoumala, zda je možné prodej každého typu dotčeného výrobku na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Tento přezkum proběhl tak, že byl pro každý typ výrobku stanoven podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(36)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu nejméně ve výši vypočítaných výrobních nákladů představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku a pokud vážený průměr prodejní ceny dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku.

(37)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážený průměr ceny daného typu výrobku nedosahoval jednotkových výrobních nákladů, vycházela běžná hodnota ze skutečné ceny na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku.

(38)

Šetřením bylo stanoveno, že ziskový prodej některých srovnatelných typů výrobků činil více než 80 % celkového domácího prodeje, a proto byl u tohoto prodeje pro výpočet průměrné ceny pro běžnou hodnotu použit veškerý domácí prodej. Pro ostatní typy výrobků rovněž považované za prodávané v běžném obchodním styku byl použit pouze ziskový prodej.

(39)

Pokud byly všechny typy výrobků prodány se ztrátou, mělo se za to, že nebyly prodány v běžném obchodním styku. Pro prodeje typů výrobků neuskutečněné v běžném obchodním styku, jakož i pro typy výrobků, které nebyly prodány na domácím trhu v reprezentativním množství, bylo nezbytné běžnou hodnotu stanovit početně. Všechny tři šetřené společnosti prodávaly tyto typy výrobků na vývoz do Unie, i když pouze v omezeném množství.

(40)

Pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk realizovaný příslušnými spolupracujícími vyvážejícími výrobci při domácím prodeji obdobného výrobku na domácím trhu v běžném obchodním styku během období šetření přičteny k jejich průměrným výrobním nákladům během období šetření. Pro typy výrobku prodávané na domácím trhu v nereprezentativním množství byl ke stanovení běžné hodnoty použit vážený průměr zisku a prodejní, správní a režijní náklady na tento nereprezentativní prodej v běžném obchodním styku.

(41)

Ve všech případech byl dotčený výrobek vyvážen pro nezávislé odběratele v Unii, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo vývozních cen, které je třeba zaplatit.

(42)

Jedna ze tří spolupracujících tureckých společností během období šetření uskutečnila prodej na vývoz do Unie pouze ve velmi omezeném množství. Dotyčná společnost tvrdila, že chce zvýšit svůj vývoz do Unie, avšak nebyla schopna nabízet dovozcům dostatečně nízké ceny, a požádala, aby tato skutečnost byla při analýze vzata v úvahu.

(43)

Pokud však jde o výpočet dumpingu pro tuto společnost, bylo nutné vycházet z jejího omezeného prodeje. Ačkoli byl prodej této společnosti do Unie omezený, musí být brán v potaz a použit jako jediný možný základ pro výpočet individuálního dumpingového rozpětí pro tuto společnost. V žádném případě nelze neschopnost společnosti prodat více kvůli své údajně vysoké ceně posuzovat jako faktor, který by měl ovlivnit výpočet dumpingu ve vztahu k této společnosti.

(44)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly porovnány na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Příslušné úpravy byly provedeny ve všech případech, kdy to bylo považováno za přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy. Zejména byla umožněna úprava zohledňující náklady na přepravu a pojištění včetně přepravy ve vyvážející zemi, slev, provizí, úvěrových nákladů a bankovních poplatků.

(45)

Prozatímní dumpingová rozpětí byla vyjádřena jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením.

(46)

Individuální dumpingové rozpětí u jednoho ze tří spolupracujících vyvážejících výrobců bylo stanoveno v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem ceny společností za dotčený výrobek při vývozu do Unie.

(47)

Pokud však jde o zbývající dva spolupracující turecké výrobce, výpočty týkající se dumpingu v jejich případě ukázaly, že společnosti prováděly cílený dumping, a sice pokud jde o konkrétní období, jakož i konkrétní zákazníky a regiony. Ukázalo se, že jejich vývozní ceny byly jasně strukturované a lišily se pro různé zákazníky, regiony i časová období. Kromě toho výpočet dumpingu na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen neodráží plný rozsah dumpingu, kterého se dopouštěli oba dotčení výrobci.

(48)

Za účelem zohlednění plného rozsahu dumpingu prováděného oběma dotčenými společnostmi byla proto v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení běžná hodnota stanovená na základě váženého průměru v jejich případě porovnána s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí směřujících do Unie.

(49)

Pokud jde o všechny nespolupracující turecké vyvážející výrobce, bylo stanoveno zbytkové dumpingové rozpětí. Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla považována za poměrně nízkou (objem vývozu tří spolupracujících tureckých společností představoval méně než 80 % celkového tureckého vývozu do Unie během období šetření), bylo zbytkové dumpingové rozpětí určeno na základě odpovídající metody vedoucí k rozpětí, které je vyšší než nejvyšší z individuálních rozpětí uvedených tří spolupracujících společností. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě prodeje reprezentativních typů výrobku, který uskutečnil turecký spolupracující výrobce s nejvyšším dumpingovým rozpětím z uvedených tří spolupracujících společností.

(50)

Na základě výše uvedeného prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(51)

V průběhu období šetření vyrábělo obdobný výrobek 22 výrobců v Unii. Všech 22 výrobců v Unii představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a bude tudíž dále souhrnně označováno jako „výrobní odvětví Unie“.

(52)

Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění výše, tři výrobci v Unii vybraní do vzorku představují přibližně 50 % celkového prodeje obdobného výrobku uskutečněného výrobci z Unie.

(53)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie podle informací získaných z odpovědí společností vybraných do vzorku na dotazník, na základě odhadů uvedených v podnětu týkajících se zbývajících výrobců v Unii a na základě údajů Eurostatu o objemu dovozu.

(54)

Spotřeba v Unii mezi rokem 2008 a obdobím šetření výrazně poklesla, a sice o 40 %. V roce 2009 se snížila o 44 % a na dané úrovni se udržela i v roce 2010 a poté se v období šetření mírně zvýšila o 4 procentní body.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(55)

Komise zjišťovala, zda by dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska a Turecka neměly být posouzeny souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(56)

Šetření v případě obou dotčených zemí ukázalo, že dumpingová rozpětí byla nad úrovní minimální hranice určené v čl. 9 odst. 3 základního nařízení a že objem dumpingového dovozu z těchto dvou zemí nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(57)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dovozem z Ruska a Turecka v případě obdobného výrobku, z šetření vyplynulo, že výrobci z těchto zemí využívají stejné prodejní kanály a prodávají obdobným kategoriím odběratelů. Z šetření navíc vyplynulo, že dovoz z obou těchto zemí vykazoval v posuzovaném období stoupající trend, pokud jde o podíly na trhu.

(58)

Dva spolupracující turečtí vývozci tvrdili, že kumulace dovozu z Ruska a Turecka není v tomto případě vhodná, neboť dovoz z obou těchto zemí vykazuje různé trendy, pokud jde o objem a ceny.

(59)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že šetřením bylo stanoveno, že zatímco dovoz z Turecka je relativně stabilní, pokud jde o objemy, dovoz z Ruska narůstá. Vzhledem k poklesu poptávky v posuzovaném období však podíl dovozu z obou zemí na trhu roste. Zároveň se nezdá, že jejich ceny přinejmenším v období mezi rokem 2009 a obdobím šetření (vysoká průměrná cena u dovozu z Ruska v roce 2008 byla pravděpodobně důsledkem nesprávného vykazování), byly významně odlišné, přičemž průměrné ruské ceny jsou poněkud nižší, ale velmi blízké průměrným tureckým cenám.

(60)

S ohledem na výše uvedené se má předběžně za to, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení jsou splněna a že dovoz z Ruska a Turecka by měl být posuzován souhrnně.

(61)

Objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku z dotčených zemí na trh Unie v posuzovaném období vzrostl o 46 %. Konkrétně se dovoz v roce 2009 snížil o 31 %, a poté se v roce 2010 prudce zvýšil o 89 procentních bodů a v období šetření mírně klesl přibližně o 12 procentních bodů. Objem dumpingového dovozu v období šetření dosáhl 2 935 tun.

Tabulka 2

Dumpingový dovoz z dotčených zemí

(62)

Podíl dumpingového dovozu z dotčených zemí na trhu se v průběhu posuzovaného období více než zdvojnásobil, když vzrostl z 2 % na 5 %.

(63)

Níže uvedená tabulka udává průměrnou cenu dumpingového dovozu z dotčených zemí s dodáním na hranice Unie před proclením, a to na základě údajů Eurostatu. Během posuzovaného období průměrná cena dovozu z dotčených zemí zůstala obecně na stabilní úrovni 1 961 EUR za tunu, s výjimkou roku 2010, kdy se snížila o zhruba 150 EUR.

Tabulka 3

Průměrné ceny dumpingového dovozu

(64)

Bylo provedeno cenové srovnání jednotlivých typů výrobku z hlediska prodejních cen spolupracujících tureckých vyvážejících výrobců a prodejních cen výrobců z Unie zařazených do vzorku. Vzhledem k tomu, že ruští vývozci při šetření nespolupracovali, byl proveden výpočet podbízení za použití průměrných cen CIF uváděných Eurostatem a průměrných prodejních cen unijních výrobců v rámci Unie. V případě potřeby byly učiněny úpravy s ohledem na obě dotčené země, aby se zohlednila úroveň obchodu a náklady vynaložené po dovozu, včetně cla v případě Ruska.

(65)

Srovnání ukázalo, že u dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a prodávaného v Unii za dumpingové ceny docházelo během období šetření k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie až o cca 30 %.

(66)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje zkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(67)

Jak je vysvětleno výše, Komise v případě výrobců v Unii využila výběr vzorku. Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

(68)

Výroba v Unii mezi rokem 2008 a obdobím šetření klesla o 44 %. Konkrétně v roce 2009 šlo o pokles o 47 % a v roce 2010 o další 2 procentní body, načež v období šetření následoval mírný nárůst o 5 procentních bodů a výroba dosáhla hodnoty 53 653 tun.

Tabulka 4

Výroba

(69)

Výrobní kapacita výrobců v Unii vykazovala v posuzovaném období stálou úroveň a dosahovala hodnoty 179 912 tun.

Tabulka 5

Výrobní kapacita a využití kapacity

(70)

Využití kapacity v roce 2008 odpovídalo 53 %, v roce 2009 se snížilo na 28 %, v roce 2010 na 27 % a v období šetření mírně stouplo na 30 %. Vývoj míry využití jasně odráží trend výroby, neboť výrobní kapacita zůstávala stejná.

(71)

Objem prodeje uskutečněného výrobci v Unii odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, v průběhu posuzovaného období klesl o 38 %. V roce 2009 klesl prodej o 45 %, v roce 2010 zůstal na této úrovni a v období šetření mírně stoupl o 7 procentních bodů. Během období šetření prodej výrobního odvětví Unie činil 42 379 tun.

Tabulka 6

Prodej výrobního odvětví Unie

(72)

Podíl výrobců z Unie na trhu byl během posuzovaného období poměrně stálý a v období šetření dokonce narostl na 72 %. Větší podíl na trhu je odrazem skutečnosti, že se objem prodeje výrobců z Unie snížil o něco méně nežli spotřeba v daném období.

Tabulka 7

Podíl výrobců z Unie na trhu

(73)

Vzhledem k tomu, že spotřeba mezi rokem 2008 a obdobím šetření klesla o 40 %, konstatuje se, že výrobci v Unii nemohli profitovat z růstu trhu.

(74)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie mezi rokem 2008 a obdobím šetření vykazuje pokles o 18 %. Konkrétně počet zaměstnaných lidí významně poklesl mezi lety 2008 a 2009 z 982 na 824 neboli o 16 % a v roce 2010 zůstal blízko této hodnoty, než došlo k dalšímu poklesu na 801 v období šetření.

Tabulka 8

Zaměstnanost

(75)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance a rok, poklesla v průběhu posuzovaného období o 31 %. Tento pokles odráží skutečnost, že se výroba snižovala rychleji než úroveň zaměstnanosti.

Tabulka 9

Produktivita

(76)

Roční průměrné prodejní ceny výrobců v Unii pro nezávislé odběratele na trhu Unie poklesly v průběhu posuzovaného období o více než 10 %. Konkrétně se v roce 2009 průměrné ceny nejprve zvýšily o přibližně 12 %, aby v roce 2010 prudce poklesly o 23 procentních bodů, a na této úrovni se udržely během období šetření. V období šetření průměrná cena výrobců v Unii činila 3 096 EUR za tunu.

Tabulka 10

Průměrné ceny výrobců v Unii

(77)

Jak je uvedeno výše, u prodejních cen výrobního odvětví Unie docházelo k cenovému podbízení prostřednictvím dumpingového dovozu z Ruska a Turecka.

(78)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z Ruska a Turecka nelze považovat dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný. Je důležité připomenout, že proti osmi zemím jsou uplatňována antidumpingová opatření, jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění výše. Vzhledem k tomu, že v období posuzovaném v tomto šetření výrobní odvětví Unie zaznamenalo pokles prodeje a ztráty, není možné zaznamenat žádné skutečné překonání účinků dřívějšího dumpingu a má se za to, že výroba Unie je nadále zranitelná vůči poškozujícímu účinku případného dumpingového dovozu na trhu Unie.

(79)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku poklesl mezi rokem 2008 a obdobím šetření o 18 %. Konkrétně se stav zásob v roce 2009 mírně zvýšil o 2 % a později v roce 2010 klesl o 13 procentních bodů a v období šetření o dalších 7 procentních bodů. V období šetření činil konečný stav zásob výrobců v Unii 5 338 tun.

Tabulka 11

Konečný stav zásob

(80)

Roční mzdové náklady mezi rokem 2008 a obdobím šetření klesly o 10 %. Konkrétně v roce 2009 mzdové náklady významně klesly, a sice o 20 % (což odpovídalo snížení zaměstnanosti), a později v roce 2010 se zvýšily o 4 procentní body a během období šetření o dalších 5 procentních bodů.

Tabulka 12

Roční mzdové náklady

(81)

Během posuzovaného období se ziskovost prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na trhu Unie, uskutečněného výrobním odvětvím Unie, vyjádřená jako procento čistých prodejů, snížila z úrovně zdravých zisků na úroveň významných ztrát. Konkrétně se zisk propadl z 9,6 % v roce 2008 na – 1,2 % v roce 2009 a v roce 2010 následoval další propad na – 7,8 %. V období šetření se situace mírně zlepšila, když ztráty dosahovaly – 7,0 %.

Tabulka 13

Ziskovost a návratnost investic

(82)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, v zásadě odpovídala vývoji ziskovosti.

(83)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti byl v roce 2008 kladný ve výši 9,3 milionu EUR. V roce 2009 došlo k jeho mírnému zvýšení na 9,8 milionu EUR, avšak v roce 2010 nastal pokles až na hodnotu pouze 1,5 milionu EUR, načež v období šetření dosáhl peněžní tok záporné hodnoty – 4,6 milionu EUR.

(84)

Známky toho, že by výrobní odvětví Unie mělo problémy s navyšováním kapitálu, se neobjevily, zejména z toho důvodu, že někteří výrobci jsou součástí větších skupin.

Tabulka 14

Peněžní tok

(85)

Roční investice do výroby obdobného výrobku u společností zařazených do vzorku v průběhu posuzovaného období neustále klesaly. Největší pokles o 32 % nastal v roce 2009, načež následoval pokles o 25 procentních bodů v roce 2010 a o dalších 8 procentních bodů v období šetření. Celkově roční investice poklesly z 8,3 milionu EUR v roce 2008 na 2,9 milionu EUR v období šetření.

Tabulka 15

Čisté investice

(86)

Z rozboru makroekonomických údajů vyplývá, že výrobci v Unii během posuzovaného období významně snížili výrobu a prodej. To se časově shodovalo s poklesem poptávky na trhu Unie, proto došlo k mírnému zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Využití kapacity pokleslo z již nízké hodnoty 53 % v roce 2008 až na hodnotu 30 % v období šetření. Zaměstnanost též poklesla, a to o 18 %.

(87)

Příslušné mikroekonomické ukazatele současně ukazují na jednoznačné zhoršení ekonomické situace výrobců v Unii zařazených do vzorku. Vývoj cen, ziskovost a návratnost investic ukazují velmi negativní obrázek, kdy ze zdravých hodnot dosahovaných v roce 2008 došlo k poklesu s výraznými ztrátami v období šetření. Peněžní tok též významně poklesl.

(88)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(89)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle dumpingového dovozu výrobnímu odvětví Unie způsobovat újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(90)

Mezi rokem 2008 a obdobím šetření vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku o 46 %, a to na trhu, který se zmenšil o 40 %, což mělo za následek zvýšení jeho podílu na trhu Unie ze 2 % na 5 %.

(91)

Nárůst dumpingového dovozu dotčeného výrobku z dotčených zemí v posuzovaném období se časově shodoval s klesající tendencí všech ukazatelů újmy zaznamenaných u výrobního odvětví Unie s výjimkou podílu na trhu. Výrobní odvětví Unie přišlo o 38 % svého prodeje v Unii a prodejní ceny klesly o 11 % kvůli cenovému tlaku, který na trhu Unie působil levný dumpingový dovoz.

(92)

Významné cenové podbízení zabránilo výrobnímu odvětví Unie dále promítnout zvýšené výrobní náklady, což mělo za následek klesající a záporné hodnoty ziskovosti během období šetření.

(93)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že levný dumpingový dovoz z Ruska a Turecka působí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(94)

Během posuzovaného období byl zaznamenán významný dovoz z dalších třetích zemí, včetně zemí v režimu antidumpingových opatření. Celkový podíl dovozu z jiných zemí než z Ruska a Turecka na trhu se mezi rokem 2008 a obdobím šetření snížil z 28 % na 23 %.

(95)

Následující tabulka, která vychází z údajů Eurostatu, ukazuje vývoj dovozních objemů, cen a podílů na trhu zemí v režimu antidumpingových opatření a dalších třetích zemí.

Tabulka 16

Dovoz z dalších třetích zemí

(96)

Jak ukazuje tabulka výše, dovoz z daných osmi zemí v režimu antidumpingových opatření nadále pronikal na trh Unie, ačkoliv jeho podíl na trhu klesl z 21 % v roce 2008 na 17 % v období šetření. Průměrné ceny u uvedeného dovozu jsou obecně nižší než ceny u dumpingového dovozu z dotčených zemí. Výše uvedená tabulka vycházející z údajů Eurostatu samozřejmě ukazuje průměrné ceny CIF před uplatněním cla. Přesto však i v případě, kdy je antidumpingové clo zohledněno, ceny těchto dovozů nadále zůstávají na nízké úrovni srovnatelné s cenami ruského a tureckého dovozu a jsou mnohem nižší než průměrné ceny výrobců v Unii.

(97)

Uznává se však, že výrobek, který je předmětem šetření, existuje ve značném množství různých typů a porovnání celkových průměrných cen možná nemusí být relevantním ukazatelem. Současně se má se za to, že v současnosti platná antidumpingová opatření odstraňují poškozující účinek uvedeného dovozu.

(98)

Vzhledem k tomu, že tržní podíl dovozu ze zemí, které jsou předmětem opatření, se snižuje, na základě uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že jakýkoli nepříznivý účinek tohoto levného dovozu není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a újmou, která je působena výrobnímu odvětví Unie.

(99)

Podíl dovozu z ostatních třetích zemí na trhu během posuzovaného období mírně poklesl z 7 % v roce 2008 na 6 % v období šetření. Průměrné ceny daného dovozu jsou obecně vyšší než u dumpingového dovozu z dotčených zemí, avšak o něco nižší než průměrné ceny u výrobců v Unii.

(100)

Ačkoli porovnání celkových průměrných cen nemusí být považováno za relevantní ukazatel kvůli existenci široké škály typů výrobků, vzhledem k tomu, že uvedený dovoz vykazuje klesající trend, se předběžně konstatuje, že jakýkoli nepříznivý účinek dovozu z ostatních třetích zemí rovněž není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a újmou působenou výrobnímu odvětví Unie.

(101)

Finanční a hospodářská krize z období 2008/09 je se vší pravděpodobností důvodem snížení spotřeby potrubních tvarovek. Spotřeba v letech 2008 a 2009 klesla o více než 40 % a na této nízké úrovni zůstala po celý zbytek posuzovaného období (ačkoliv v období šetření došlo k jejímu mírnému zvýšení). Vzhledem k tomu, že fixní náklady představují až 40 % výrobních nákladů výrobců v Unii, vede snížení poptávky, prodeje a výroby k výrazně vyšším jednotkovým výrobním nákladům. To má samozřejmě významný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie.

(102)

Ačkoliv se uznává, že pokles produkce mohl mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie, a to zejména v roce 2009 (kdy k tomuto poklesu došlo), je možné důvodně očekávat, že výrobní odvětví Unie by za normálních mohlo zvýšit své ceny alespoň ve střednědobém až dlouhodobém horizontu a zvýšení nákladů v následujících letech dále promítnout. Jak je však patrné z klesajících cen v Unii, v tomto případě tomu tak nebylo a má se za to, že důvodem bylo závažné podbízení prostřednictvím dumpingového dovozu.

(103)

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem se vyvozuje prozatímní závěr, že jakýkoli nepříznivý účinek poklesu poptávky není takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi újmou způsobovanou výrobnímu odvětví Unie a dumpingovým dovozem z Ruska a Turecka.

(104)

Závěrem je třeba uvést, že dumpingový dovoz z Ruska a Turecka způsobil podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(105)

Analyzovány byly rovněž jiné činitele, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu. V této souvislosti bylo zjištěno, že dovoz z ostatních třetích zemí, včetně zemí v režimu antidumpingových opatření, a dopad poklesu poptávky, které sice možná také přispěly k újmě, nenarušují příčinnou souvislost.

(106)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů, které mají vliv na situaci výrobního odvětví Unie, náležitě rozlišeny a odděleny od poškozujícího účinku dumpingového dovozu, se vyvozuje předběžný závěr, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(107)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

(108)

V případě uložení opatření se očekává, že dojde ke zmírnění poklesu cen a ztrát a že se prodejní ceny výrobního odvětví Unie začnou narovnávat, což povede k významnému zlepšení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(109)

Pokud by na druhou stranu antidumpingová opatření uložena nebyla, s největší pravděpodobností by se situace výrobního odvětví Unie nadále zhoršovala. Při takovém vývoji by výrobní odvětví Unie mohlo přijít o další podíl na trhu, jelikož není schopno držet krok s tržními cenami určovanými dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Pravděpodobným dopadem by bylo další nikoli nezbytné snižování nákladů a zavírání výrobních zařízení v Unii s následným značným úbytkem pracovních míst.

(110)

S přihlédnutím k výše uvedeným činitelům se vyvozuje předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(111)

Jak je uvedeno výše, pouze dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, při tomto šetření plně spolupracovali a poskytli odpověď na dotazník. Pouze malá část obratu těchto dvou dovozců souvisela s dalším prodejem dotčeného výrobku. Proto je pravděpodobné, že dopad opatření bude minimální.

(112)

Čtyři uživatelé spolupracovali v tomto šetření tím, že předložili odpověď na dotazník. Žádný z nich nedováží předmětný výrobek z dotčených zemí a všichni uvedli, že dopad případných opatření nebude významný.

(113)

Vzhledem k tomu, že se nepřihlásil žádný uživatel dovážející z dotčených zemí a při neexistenci jakýchkoli informací, které by naznačovaly opak, lze vyvodit předběžný závěr, že dopad opatření na ziskovost uživatelských výrobních odvětví a hospodářskou situaci bude spíše omezený.

(114)

Lze vyvodit závěr, že uložení opatření na dumpingový dovoz dotčeného výrobku z Ruska a Turecka umožní výrobnímu odvětví Unie podle očekávání zlepšit jeho situaci skrze vyšší objem prodeje, prodejní ceny a zisky. Ačkoliv se mohou objevit určité nepříznivé dopady v podobě vyšších nákladů pro některé dovozce, budou pravděpodobně omezené.

(115)

Dva spolupracující turečtí vývozci uvedli, že uložení opatření proti malé vyvážející zemi, jako je Turecko, by celý trh Unie prakticky ponechalo několika málo výrobcům, s výsledným negativním dopadem na konkurenční prostředí.

(116)

V této souvislosti je třeba uvést, že platí, že antidumpingové clo nemá být omezujícím prostředkem a bránit obchodním tokům ze zemí, které jsou předmětem šetření. Opatření mají zajistit narovnání podmínek pro různé účastníky na trhu. Zároveň je třeba poznamenat, že na trhu Unie je přítomno více než 20 evropských výrobců a dovoz z dalších třetích zemí je značný. Proto se jakékoli výhrady týkající se konkurenčního prostředí na trhu Unie nezdají být odůvodněné.

(117)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska a Turecka.

(118)

S ohledem na závěry, k nimž se dospělo v souvislosti s dumpingem, újmou, příčinnou souvislostí a zájmem Unie, je třeba uložit prozatímní opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska a Turecka, aby se zabránilo další újmě způsobované výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem.

(119)

Prozatímní opatření na dovoz pocházející z dotčených zemí by měla být uložena ve výši dostatečné k odstranění dumpingu, aniž by přitom přesahovala výši újmy, která je výrobnímu odvětví Unie působena dumpingovým dovozem. Při výpočtu výše cla nezbytného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se má za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout celkově zisku před zdaněním, kterého by bylo možné přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez přítomnosti dumpingového dovozu.

(120)

Vzhledem k tomu, že zjištěná rozpětí cenového podbízení jsou ve všech případech vyšší než příslušná dumpingová rozpětí a že výrobní odvětví Unie utrpělo v období šetření ztráty, byla by jakákoli vypočtená úroveň pro odstranění újmy sama o sobě vždy ještě vyšší. Proto se mělo za to, že podrobný výpočet výše újmy není nutný.

(121)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska a Turecka, a to ve výši odpovídající nižší ze zjištěných hodnot dumpingového rozpětí a úrovně pro odstranění újmy, podle pravidla nižšího cla, jímž je ve všech případech zjištěné dumpingové rozpětí.

(122)

S ohledem na to, že žádný z ruských vyvážejících výrobců nespolupracoval, bylo pro Rusko vypočteno celostátní dumpingové rozpětí, jak bylo vysvětleno výše v 21. až 31. bodě odůvodnění.

(123)

Na základě skutečnosti, že v případě Turecka byla úroveň spolupráce posouzena jako poměrně nízká, bylo zbytkové dumpingové rozpětí založeno na přiměřené metodě vedoucí ke stanovení rozpětí, které je vyšší než nejvyšší individuální dumpingové rozpětí tří spolupracujících společností, jak je vysvětleno ve 49. bodě odůvodnění výše.

(124)

Na základě výše uvedených skutečností navrhované celní sazby činí:

(125)

Individuální sazby antidumpingového cla, stanovené pro jednotlivé společnosti a uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyrobených uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě vztahující se na „všechny ostatní společnosti“.

(126)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být zaslány Komisi (4) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činností společnosti, které se týkají výroby, domácích prodejů a prodejů na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(127)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se výše cla pro všechny ostatní společnosti vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, nýbrž rovněž na výrobce, kteří během období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(128)

V zájmu řádného úředního postupu je nutno stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Je třeba rovněž uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a za účelem uložení případného konečného cla mohou být znovu posouzena,

European Commission

Directorate General for Trade

Direction H

Office Nerv 105

B-1049 Brussels.