(EU) č. 559/2012Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 559/2012 ze dne 26. června 2012 , kterým se ukončuje částečný prozatímní přezkum týkající se vyrovnávacích opatření uložených na dovoz některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie

(1)

Nařízením (ES) č. 2603/2000 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Indie. Konečné závěry zrychleného přezkumu podle článku 20 základního nařízení jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 1645/2005 (3). Po přezkumu před pozbytím platnosti Rada prostřednictvím nařízení (ES) č. 193/2007 (4) uložila konečné vyrovnávací clo na dalších pět let. Vyrovnávací opatření byla pozměněna nařízením Rady (ES) č. 1286/2008 (5) po částečném prozatímním přezkumu (dále jen „poslední přezkumné šetření“). Vyrovnávací opatření mají podobu zvláštního cla. Celní sazba se pohybuje v rozmezí od 0 EUR do 106,5 EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce se zbytkovou celní sazbou 69,4 EUR za tunu uloženou na dovoz od všech ostatních výrobců.

(2)

Po změně názvu jedné indické společnosti, South Asian Petrochem Ltd, Komise v oznámení 2010/C 335/07 (6) dospěla k závěru, že by antisubvenční zjištění týkající se společnosti South Asian Petrochem Ltd měla platit i pro společnost Dhunseri Petrochem & Tea Limited.

(3)

Nařízením (ES) č. 2604/2000 (7) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu PET pocházejících mimo jiné z Indie. Následně byl proveden přezkum podle čl. 11 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (8) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“) týkající se společnosti South Asian Petrochem Ltd a jeho konečné závěry jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 1646/2005 (9). Na základě přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 192/2007 (10) konečné antidumpingové clo na dalších pět let. Antidumpingová opatření byla pozměněna nařízením Rady (ES) č. 1286/2008 po částečném prozatímním přezkumném šetření. Opatření byla stanovena na úrovni odstranění újmy a měla podobu zvláštních antidumpingových cel. Celní sazba se pohybuje v rozmezí od 87,5 do 200,9 EUR za tunu pro jednotlivě vyjmenované indické výrobce se zbytkovou celní sazbou 153,6 EUR za tunu uloženou na dovoz od všech ostatních výrobců (dále jen „stávající antidumpingové opatření“).

(4)

Po změně názvu jedné indické společnosti, South Asian Petrochem Ltd, Komise v oznámení 2010/C 335/06 (11) dospěla k závěru, že by antidumpingová zjištění týkající se společnosti South Asian Petrochem Ltd měla platit i pro společnost Dhunseri Petrochem & Tea Limited.

(5)

Rozhodnutím 2005/697/ES (12) přijala Komise závazky nabídnuté společností South Asian Petrochem Ltd stanovící minimální dovozní cenu (dále jen „MIP“) (dále jen „závazky“). Po změně názvu Komise v oznámení 2010/C 335/05 (13) dospěla k závěru, že by závazky nabídnuté společností South Asian Petrochem Ltd měly platit i pro společnost Dhunseri Petrochem & Tea Limited.

(6)

Společnost Dhunseri Petrochem & Tea Limited, indický vyvážející výrobce PET (dále jen „žadatel“), podala žádost o částečný prozatímní přezkum podle článku 19 základního nařízení. Žádost byla omezena na subvencování a na žadatele. Žadatel zároveň také požádal o přezkum stávajících antidumpingových opatření. Zbytkové antidumpingové clo a vyrovnávací clo jsou použitelná na dovoz výrobků vyrobených žadatelem a závazek se vztahuje na prodej žadatele do Unie.

(7)

Žadatel poskytl důkazy prima facie o tom, že k vyrovnání napadnutelného subvencování není nutno nadále zachovávat současnou výši opatření. Žadatel zejména poskytl důkazy prima facie o tom, že výše jeho subvencí klesla výrazně pod celní sazbu, která se na něj v současné době vztahuje. Toto snížení celkové úrovně subvencí by bylo způsobeno zejména ukončením statusu jednotky orientované na vývoz (dále jen „EOU“). Svým rozsahem ve výši 13,5 % představoval režim EOU velkou většinu subvencí o výši 13,9 % zjištěných během zrychleného přezkumu.

(8)

Po konzultaci s poradním výborem a vyvození závěru, že žádost obsahuje dostatečné důkazy prima facie, Komise dne 2. dubna 2011 oznámila zveřejněním oznámení 2011/C 108/08 (14) zahájení částečného prozatímního přezkumu (dále jen „tento přezkum“) podle článku 19 základního nařízení. Přezkum byl omezen na posouzení subvencování ve vztahu k žadateli.

(9)

O zahájení přezkumu Komise úředně vyrozuměla žadatele, zástupce vyvážející země a sdružení výrobců v Unii. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení.

(10)

Jedna zúčastněná strana požádala o slyšení a byla vyslechnuta.

(11)

S cílem získat informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, zaslala Komise žadateli a indické vládě dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpovědi.

(12)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro stanovení subvencování. Komise provedla inspekce na místě v prostorách žadatele v Kalkatě, Indii a v prostorách indické vlády v Novém Dillí (generální ředitelství pro zahraniční obchod a ministerstvo obchodu) a v Kalkatě (ministerstvo obchodu a průmyslu, vláda státu Západní Bengálsko).

(13)

Šetření subvencování se týkalo období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(14)

Dne 2. dubna 2011 oznámením 2011/C 102/09 (15) oznámila Komise zahájení částečného prozatímního přezkumu stávajících antidumpingových opatření podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení, který se omezil na posouzení dumpingu vzhledem k žadateli.

(15)

V rámci souběžného antidumpingového šetření bylo zjištěno, že změny nejsou trvalé povahy. V důsledku toho bylo přezkumné šetření ukončeno bez změny platných opatření.

(16)

Přezkoumávaným výrobkem je PET s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO 1628-5, v současnosti kódu KN 3907 60 20, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

(17)

Šetření odhalilo, že dotčený výrobek vyráběný v Indii a prodávaný do Unie je z hlediska fyzikálních a chemických vlastností a užití shodný s výrobkem, jenž se vyrábí a prodává na domácím trhu v Indii. Byl proto vyvozen závěr, že výrobky prodávané na domácím trhu a na vývozním trhu jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(18)

Na základě informací, které předložila indická vláda a žadatel, a odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(19)

Režimy a) až d) uvedené v 18. bodu odůvodnění vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu (dále jen „FTP“), které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Pro období přezkumného šetření, které se vztahuje na tento případ, jsou relevantní dva dokumenty o politice zahraničního obchodu, a sice FTP 04-09 a FTP 09-14. Druhý dokument vstoupil v platnost v srpnu 2009. Indická vláda kromě toho stanoví postupy pro dokumenty FTP 04-09 a FTP 09-14 v Příručce postupů, svazku I („Handbook of Procedures, Volume I“, dále jen „HOP I 04-09“ respektive „HOP I 09-14“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(20)

Režim uvedený v písmenu e) vychází z paragrafů 21 a 35 A zákona o bankovní regulaci z roku 1949, který dovoluje Indické centrální bance (dále jen „ICB“) řídit komerční banky v oblasti vývozních úvěrů.

(21)

Režim uvedený v písmenu f) se zakládá na zákonu o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(22)

Režim uvedený v písmenu g) je spravován vládou státu Západní Bengálsko a uveden v oznámení ministerstva obchodu a průmyslu vlády státu Západní Bengálsko č. 580-CI/H ze dne 22. června 1999 (WBIS 1999), které bylo nahrazeno oznámením č. 134-CI/O/Incentive/17/03/I ze dne 24. března 2004 (WBIS 2004).

(23)

Podrobný popis režimu DEPBS je uveden v bodě 4.3 dokumentů FTP 04-09 a FTP 09-14 a v kapitole 4 příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(24)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci.

(25)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry v rámci režimu DEPBS, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby režimu DEPBS byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno či nikoli. Sazba DEPBS pro dotčený výrobek v období přezkumného šetření v rámci stávajícího šetření činila 8 % hodnoty FOB, s maximální hodnotou 58 INR/kg. V důsledku toho činí maximální výhody 4,64 INR/kg.

(26)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí vývozce podat úřadům v Indii prohlášení, že vývoz probíhá v režimu DEPBS. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během odeslání vývozní přepravní doklad. Ten obsahuje mimo jiné výši úvěru v rámci režimu DEPBS, který má být poskytnut pro danou vývozní transakci. V okamžiku vydání vývozního přepravního dokladu vývozce ví, jakou výhodu získá. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPBS. Příslušná sazba režimu DEPBS pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozní deklarace. Neexistuje tudíž možnost zpětné úpravy výše výhody.

(27)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPBS při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Tyto úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv volně dováženého zboží, s výjimkou investičního majetku. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak. Úvěry v rámci režimu DEPBS jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 24 měsíců od data vydání.

(28)

Žádost o úvěry v rámci režimu DEPBS se vyplňují elektronicky a mohou se vztahovat na neomezený počet vývozních transakcí. Pro podávání žádostí o úvěry v rámci režimu DEPBS v podstatě neexistují jasně dané lhůty. Elektronický systém používaný ke správě režimu DEPBS automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podávání uvedené v odstavci 4.47 příručky HOP I 04-09 a HOP I 09-14. Jak je dále stanoveno v odstavci 9.3 příručky HOP I 04-09 a HOP I 09-14, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podání lze vždy přijmout a přitom uložit drobnou pokutu (např. 10 % nároku).

(29)

Bylo zjištěno, že žadatel tohoto režimu v období přezkumného šetření využíval.

(30)

Režim DEPBS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci režimu DEPBS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a sníží tak příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr v rámci režimu DEPBS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(31)

Režim DEPBS je kromě toho právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(32)

Tento režim nelze považovat za povolený režim vracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jak tvrdil žadatel. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok čerpat výhody režimu DEPBS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály na místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy materiál, mají tedy nárok na čerpání výhod v rámci režimu DEPBS.

(33)

Veřejným oznámením č. 54 (RE-2010)/2009-2014 ze dne 17. června 2011 byl režim DEPBS naposledy prodloužen o tři měsíce do 30. září 2011. Vzhledem k tomu, že následně nebylo zveřejněno žádné jeho další prodloužení, režim DEPBS počínaje dnem 30. září 2011 účinně skončil. V důsledku toho nebude tento režim po 30. září 2011 představovat pro žadatele žádné výhody. Musí se proto ověřit, zda by v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení měla být v případě tohoto režimu přijata opatření.

(34)

V tomto ohledu bylo zjištěno, že žadatel získával podobné výhody v rámci paralelního režimu „navracení cla“. Sazba navracení cla pro PET činila 5,5 % hodnoty FOB, podléhající maximální částce 4,64 INR/kg. Nicméně vzhledem k tomu, že režim „navracení cla“ nebyl používán v období přezkumného šetření, není možné vypočítat výši subvence pro tento režim.

(35)

Žadatel tvrdil, že režim navracení cla je v souladu s „hlavními směry o spotřebě vstupů ve výrobním procesu“ v příloze II základního nařízení, zejména odstavce I uvedené přílohy. Nicméně podobně jako v případě režimu DEPBS bylo zjištěno, že sazba navracení cla je stanovena bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno či nikoli.

(36)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku se indická vláda musí vzdát cla, což představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(37)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je považováno za vhodné stanovit, že výhoda vyplývající z režimu DEPBS odpovídá výši úvěrů získaných ze všech vývozních transakcí provedených podle tohoto režimu v období přezkumného šetření.

(38)

V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly podle čl. 7 odst. 1 druhého pododstavce písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence.

(39)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(40)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba subvence pro žadatele zjištěná v souvislosti s tímto režimem v období přezkumného šetření 6,7 %.

(41)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že žadatel v období přezkumného šetření režimy EOU/EPZ/SEZ nevyužíval. Proto nebylo nutné tyto režimy v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(42)

Podrobný popis režimu EPCGS je uveden v kapitole 5 dokumentů FTP 04-09 a FTP 09-14 a v kapitole 5 příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(43)

Pro tento režim jsou způsobilí výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(44)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti dovoleno dovážet kapitálové zboží (nový i použitý investiční majetek až 10 let starý) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem vydává indická vláda po požádání a zaplacení poplatku licenci EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na veškeré kapitálové zboží dovezené v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové zboží během určitého období využito k výrobě určitého množství zboží na vývoz. Při opatřeních FTP 09-14 mohou být výrobní statky dováženy v rámci EPCGS při sazbě v nulové výši, avšak v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní povinnosti kratší.

(45)

Držitel licence EPCGS může také pořídit kapitálové zboží z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce kapitálového zboží využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tohoto kapitálového zboží. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky kapitálového zboží držiteli licence EPCGS.

(46)

Bylo zjištěno, že žadatel tohoto režimu v období přezkumného šetření využíval.

(47)

Režim EPCGS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto poskytuje snížení cla vývozci výhodu, protože ušetřením cla při dovozu se zvyšuje likvidita společnosti.

(48)

Navíc EPCGS právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Žadatel tvrdil, že subvence v rámci režimu EPCGS týkající se nákupu kapitálového zboží, u něhož byla vývozní povinnost splněna již před začátkem období přezkumného šetření, by nadále neměla být považována za závislou na vývozní výkonnosti. Tyto subvence by proto neměly být považovány za specifické a neměly by být vyrovnány. Toto tvrzení však musí být odmítnuto. Je třeba zdůraznit, že samotná subvence byla závislá na vývozní výkonnosti, tj. společnost by ji nezískala, kdyby nepřijala určitou vývozní povinnost.

(49)

Režim EPCGS nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové zboží není zahrnuto do působnosti takových povolených režimů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebován ve výrobě výrobků určených na vývoz.

(50)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého kapitálového zboží na dobu odpovídající běžné době amortizace takového kapitálového zboží v dotčeném výrobním odvětví, tj. 18,93 roku. K této částce byl připočten úrok, aby byla zohledněna úplná hodnota výhody v čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba pro úvěry v místní měně v Indii v období přezkumného šetření.

(51)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v období přezkumného šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(52)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim v období přezkumného šetření pro žadatele činí 0,6 %.

(53)

Podrobný popis režimu FMS je uveden v odstavcích 3.9.1 až 3.9.2.2 dokumentu FTP 04-09 a v odstavcích 3.14.1 až 3.14.3 dokumentu FTP 09-14 a v odstavcích 3.20 až 3.20.3 příručky HOP I 04-09 a v odstavcích 3.8 až 3.8.2 příručky HOP I 09-14.

(54)

Pro tento režim jsou způsobilí všichni výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci.

(55)

Vývoz všech výrobků v rámci tohoto režimu do zemí uvedených v dodatku 37 C) HOP I 04-09 a HOP I 09-14 má nárok na úvěry na clo rovnající se 2,5 % hodnoty FOB výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Na určitý typ vývozních činností, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento režim nevztahuje. Nevztahuje se ani na určité typy výrobků, např. na diamanty, vzácné kovy, rudy, obilí, cukr a ropné produkty.

(56)

Úvěry na clo v rámci FMS jsou volně převoditelné a platné po dobu 24 měsíců ode dne vydání příslušného osvědčení o nároku na úvěr. Mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv vstupního materiálu nebo zboží včetně investičního majetku.

(57)

Osvědčení o nároku na úvěr se vydává v přístavu, ze kterého se vývoz realizuje, po uskutečnění vývozu nebo po odeslání zboží. Pokud žadatel předloží orgánům kopie všech příslušných vývozních dokumentů (např. příkazu k vývozu, faktur, přepravních dokladů, potvrzení banky o uskutečnění vývozu), nemůže indická vláda poskytnutí úvěrů na clo nikterak ovlivnit.

(58)

Bylo zjištěno, že žadatel tohoto režimu v období přezkumného šetření využíval.

(59)

FMS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěr na clo v rámci FMS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit k vyrovnání dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho úvěr na clo v rámci FMS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(60)

Kromě toho FMS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(61)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce má nárok na výhody FMS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají nárok na výhodu z FMS. Kromě toho může vývozce využít úvěry na clo v rámci FMS k dovozu výrobních statků, ačkoliv výrobní statky nespadají do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků.

(62)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a u které bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla zaúčtována žadatelem na základě časového rozlišení jako příjem ve stadiu vývozní transakce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(63)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim v období přezkumného šetření pro žadatele činí méně než 0,1 %.

(64)

Bylo zjištěno, že žadatel získal v období přezkumného šetření do 30. června 2011 výhodu preferenčních úrokových sazeb pro své financování vývozu. Právní základ pro tuto preferenční úrokovou sazbu je stanoven v rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp). BC 07/04.02.02/2009-10 (vývozní úvěr v cizí měně a rupiích a služby pro vývozce) Indické centrální banky (ICB), který je určen všem komerčním bankám v Indii.

(65)

Dne 1. července 2011 byly podmínky režimu vývozních úvěrů upraveny v rámcovém oběžníku DBOD č. DIR. (Exp).BC.04/04.02.002/2011-12. Upravené podmínky nepřinesly žadateli žádné výhody. Podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení by proto neměl být tento režim vyrovnáván.

(66)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že žadatel v období přezkumného šetření režim ITES nevyužíval. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(67)

Stát Západní Bengálsko poskytuje způsobilým průmyslovým podnikům pobídky ve formě výhod, včetně osvobození od daně z prodeje a centrální daně z prodeje uložené na prodej hotových výrobků, aby podpořil rozvoj průmyslu v ekonomicky zaostalých oblastech tohoto státu.

(68)

Podrobný popis tohoto režimu, jak je použit vládou státu Západní Bengálsko, je stanoven v oznámení č. 580-CI/H ze dne 22. června 1999 ministerstva obchodu a průmyslu vlády státu Západní Bengálsko.

(69)

Způsobilé pro využívání výhod v rámci tohoto režimu jsou společnosti zřizující nový průmyslový závod nebo provádějící rozsáhlé rozšíření již existujícího průmyslového závodu v zaostalých oblastech. Existují však kompletní seznamy nezpůsobilých výrobních odvětví (negativní seznam výrobních odvětví), které společnostem působícím v určitých hospodářských oblastech brání těchto pobídek využít.

(70)

V rámci tohoto režimu musí společnosti investovat v zaostalých oblastech. Tyto oblasti, které reprezentují určité teritoriální celky státu Západní Bengálsko, jsou rozděleny podle svého ekonomického rozvoje do různých kategorií, současně však existují rozvinuté oblasti, které jsou z využívání pobídkových režimů vyloučeny. Hlavními kritérii pro zjištění výše pobídek jsou velikost investice a oblast, ve které se podnik nachází nebo bude nacházet.

(71)

Tento režim poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tvoří finanční příspěvek vlády státu Západní Bengálsko, neboť poskytnuté pobídky, v tomto případě osvobození od daně z prodeje a centrální daně z prodeje uložené na prodej hotových výrobků, snižují výnosy z daní, které by jinak byly splatné. Kromě toho tyto pobídky poskytují společnosti výhody, protože vylepšují její finanční situaci, neboť daň, která by jinak byla splatná, se neplatí.

(72)

Tento režim je dále regionálně specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení, protože je dostupný pouze jistým společnostem, které investovaly v určitých vymezených územních oblastech v působnosti dotčeného státu. Není dostupný společnostem majícím sídlo mimo tyto oblasti a kromě toho se míra výhody liší podle příslušné oblasti.

(73)

WBIS 1999 je proto napadnutelný.

(74)

Výše subvence byla vypočtena na základě částky daně z prodeje a centrální daně z prodeje uložené na prodej hotových výrobků běžně splatné v období přezkumného šetření, která však podle tohoto režimu zůstala nezaplacena. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový prodej v období přezkumného šetření (jmenovatel), neboť tato subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Získaná sazba subvence činila 1,4 %.

(75)

Výše napadnutelných subvencí stanovená v souladu s ustanoveními základního nařízení vyjádřená podle hodnoty činí u žadatele 8,7 %. Tato výše subvencí je vyšší než nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(76)

Míry subvencování týkající se žadatele zjištěné ve stávajícím řízení jsou následující:

(77)

Má se tudíž za to, že podle článku 19 základního nařízení byly v období přezkumného šetření nadále poskytovány subvence.

(78)

Podle čl. 19 odst. 4 základního nařízení se také posuzovalo, zda lze změněné okolnosti přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(79)

Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření žadatel nadále požíval výhod v rámci napadnutelného subvencování poskytovaného indickou vládou. Kromě toho je sazba subvence zjištěná během tohoto přezkumu nižší než sazba zjištěná během posledního přezkumného šetření. Bylo rovněž zjištěno, že změny uváděné žadatelem, jak se uvádí v 7. bodu odůvodnění, byly skutečně provedeny. Žadatel skutečně v období přezkumného šetření režim EOU nevyužíval, jak se uvádí ve 41. bodu odůvodnění.

(80)

Bylo ale zjištěno, že nejdůležitější režim využívaný žadatelem v období přezkumného šetření (tj. DEBP) byl ukončen dne 30. září 2011 a v současnosti žadatel využívá jiný režim, který v období přezkumného šetření využíván nebyl (tj. navracení cla). Je proto zjevné, že situace v období přezkumného šetření není trvalé povahy, neboť se mezitím významně změnila.

(81)

Byl proto učiněn závěr, že částečné prozatímní přezkumné šetření by mělo být ukončeno beze změny platných vyrovnávacích opatření. Žadatel a ostatní zúčastněné strany byli informováni o skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo navrženo ukončení šetření,