(EU) č. 540/2012Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 540/2012 ze dne 21. června 2012 , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 954/2006, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny

(1)

V březnu 2005 zahájila Komise šetření (2) týkající se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících mimo jiné z Ukrajiny (dále jen „původní šetření“). V červnu 2006 bylo nařízením Rady (ES) č. 954/2006 (3) uloženo konečné antidumpingové clo. Kromě toho dne 30. listopadu 2007 Komise zveřejnila oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, v němž bere na vědomí změnu názvů dvou ukrajinských vyvážejících výrobců (4).

(2)

Dne 8. září 2006 společnosti Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube a Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (dále též „skupina Interpipe“ nebo „žadatelé“) podaly k Soudu prvního stupně Evropských společenství (dále jen „Soud prvního stupně“) žádost (5) o zrušení nařízení (ES) č. 954/2006, v rozsahu, v němž se uvedené nařízení týká těchto společností.

(3)

Pokud jde o společnosti CJSC Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube a OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (NTRP), je třeba připomenout, že se jejich názvy v únoru 2007 změnily na CJSC Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube, respektive na OJSC Interpipe Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (6). CJSC Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube následně přestala existovat jako právní subjekt a veškerá její práva a závazky převzala společnost LLC Interpipe Niko Tube, která byla založena v prosinci 2007.

(4)

Rozsudkem ze dne 10. března 2009 (7) Soud prvního stupně zrušil článek 1 nařízení (ES) č. 954/2006 v rozsahu, v němž antidumpingové clo stanovené pro vývoz uskutečněný žadateli přesahuje clo, které by bylo použito, kdyby nebyla provedena úprava vývozní ceny z důvodu provize v případě, kdy byly prodeje uskutečněny prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení.

(5)

Rada Evropské unie a Komise, jakož i žadatelé, podali kasační opravné prostředky, v nichž žádali Soudní dvůr Evropské unie (dále též ESD), aby rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. března 2009 zrušil. Dne 16. února 2012 ESD svým rozsudkem („rozsudek“) (8) zamítl hlavní kasační opravné prostředky i vedlejší kasační opravný prostředek, a potvrdil tak rozsudek Soudu prvního stupně (nyní Tribunál) ze dne 10. března 2009.

(6)

Článek 1 nařízení (ES) č. 954/2006 byl následně zrušen v rozsahu, v němž antidumpingové clo uložené na vývoz zboží vyrobeného a vyvezeného skupinou Interpipe do Evropské unie převyšovalo clo, které by bylo použito, pokud by nebyla vývozní cena upravena o provizi v případě, kdy se prodeje uskutečnily prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení.

(7)

Soudy uznávají (9), že v případě, kdy řízení sestává z několika kroků, zrušením jednoho z těchto kroků není zrušeno celé řízení. Antidumpingové řízení je příkladem takového řízení sestávajícího z více kroků. Proto zrušení některých částí nařízení o uložení konečného antidumpingového cla neznamená zrušení celého postupu předcházejícího přijetí dotčeného nařízení. Na druhé straně jsou podle článku 266 Smlouvy o fungování Evropské unie orgány Unie povinny řídit se rozsudkem soudů Evropské unie. Orgány Unie mají proto možnost opravit ty prvky napadeného nařízení, které vedly k jeho zrušení, a vyhovět tak rozsudku, a části, jež nebyly napadeny a jež nejsou rozsudkem dotčeny, ponechat beze změn (10).

(8)

Toto nařízení má opravit prvky nařízení (ES) č. 954/2006, které byly shledány v rozporu se základním nařízením, a které proto vedly ke zrušení některých částí dotyčného nařízení. Všechna ostatní zjištění uvedená v nařízení (ES) č. 954/2006 zůstávají v platnosti.

(9)

Proto byla v souladu s článkem 266 Smlouvy o fungování Evropské unie sazba antidumpingového cla pro skupinu Interpipe na základě rozsudku vypočtena znovu.

(10)

Prvkem rozsudku, kterého se týká toto nařízení, je výpočet dumpingového rozpětí, přesněji výpočet úpravy vývozní ceny o rozdíly v provizích v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(11)

Jak je uvedeno ve 131. a 134. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 954/2006, byla vývozní cena upravena o provize v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení v případě prodejů prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení.

(12)

Soud prvního stupně ve svém rozsudku dospěl k závěru a ESD tento závěr později potvrdil, že orgány Unie při porovnávání běžné hodnoty a vývozní ceny neměly v tomto konkrétním případě provádět úpravu o provize.

(13)

Proto bylo dumpingové rozpětí vypočteno znovu, bez úpravy vývozní ceny o rozdíly v provizích.

(14)

Srovnání takto vypočtené vážené průměrné vývozní ceny s váženým průměrem běžné hodnoty zjištěným během původního šetření, podle typu výrobku a na základě ceny ze závodu, prokázalo existenci dumpingu. Zjištěné dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF na hranice Unie před proclením, činí 17,7 %.

(15)

Všechny zúčastněné strany dotčené prováděním rozsudku byly informovány o návrhu na opravu sazeb antidumpingového cla pro skupinu Interpipe. Zúčastněným stranám byla také poskytnuta lhůta, ve které mohly po obdržení těchto informací vznést námitky v souladu s ustanoveními základního nařízení.

(16)

Na základě výše uvedených skutečností by celní sazba pro skupinu Interpipe měla být odpovídajícím způsobem změněna. Pozměněná sazba by se měla použít rovněž se zpětným účinkem ode dne 30.6.2006 (kdy nařízení (ES) č. 954/2006 vstoupilo v platnost), a to takto: o vrácení nebo prominutí je nutno požádat vnitrostátní celní orgány v souladu s příslušnými celními předpisy. Pokud bylo například o vrácení nebo prominutí požádáno na základě čl. 236 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (11), musí být v zásadě poskytnuto pouze tehdy, pokud byla žádost podána u příslušného celního úřadu ve lhůtě tří let ode dne, kdy byla částka cla dlužníkovi sdělena. (Pokud bylo například clo vybráno krátce po vstupu nařízení Rady (ES) č. 954/2006 v platnost a žádost o vrácení byla podána do tří let ode dne, kdy byla částka dlužníkovi sdělena, mělo by být za normálních okolností žádosti vyhověno, za předpokladu, že splňuje i všechny ostatní náležitosti),