(EU) č. 482/2012Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 482/2012 ze dne 7. června 2012 , kterým se schvalují změny menšího rozsahu ve specifikaci označení zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Tettnanger Hopfen (CHZO))

PŘÍLOHA I

Ve specifikaci chráněného zeměpisného označení „Tettnanger Hopfen“ se schvaluje tato změna:

Metoda produkce:

1)

Následující čtvrtá, pátá a šestá věta se zcela zrušují: Na rozdíl od jiných pěstitelských oblastí, kde se dráty instalují v zimě, může producent chmele v regionu Tettnang práce začít až na jaře. Důvodem je opěrný systém, který má každá oblast vlastní. Ve srovnání s jinými pěstitelskými oblastmi, kde převládá jednořadý systém, je v regionu Tettnang mezi průjezdy šest řad chmele. Vysvětlení: nové (odlišné) systémy opěrných konstrukcí se zavádějí z ekonomických důvodů, protože usnadňují především využití strojů.

2)	V sedmé větě se výraz na „před polovinou dubna“ nahrazují slovy „od začátku března do poloviny dubna“. Vysvětlení: prodloužení období ořezávání umožňuje lépe se přizpůsobit stále nepříznivějším meteorologickým faktorům vyplývajícím ze změny klimatu, jakož i lépe využívat pracovní sílu.

3)

Následující šestnáctá a sedmnáctá věta se zcela zrušují: Zvláštním rysem pěstování je skutečnost, že od fáze kvetení probíhá ozelenění (používání herbicidů je na rozdíl od jiných pěstitelských oblastí na základě závazku samotných pěstitelů zakázáno), v důsledku čehož není více potřeba půdu obdělávat. Tím se zabraňuje zhutnění půdy a záplavám a zároveň se podporuje tvorba humusu. Vysvětlení: je možné, že při nových systémech opěrných konstrukcí bude třeba používat herbicidy. Taková potřeba nastává jen v poměrně ojedinělých případech, kdy dochází k nadměrnému růstu plevele. Herbicidy jsou pak nezbytné pro zvýšení množství vody, které mají chmelové sazenice k dispozici. Kvalita chmele by tedy neměla být ovlivněna.

4)

V dvacáté větě se údaj „62 °C“ nahrazuje údajem „65 °C“. Vysvětlení: z nových vědeckých poznatků vyplývá, že nutná maximální teplota sušení je 65 °C. Zvýšení maximální teploty sušení odpovídá obecným podmínkám smlouvy o dodávkách chmele, přičemž v tabulce kvality německého chmele nacházející se ve smlouvě se uvádí, že surový chmel musí být vysušen při teplotě 60–65 °C. Sušení při vyšší teplotě mimo jiné zlepšuje energetickou účinnost. Tento postup nemá žádný negativní dopad na jemné aroma chmele.

PŘÍLOHA II

JEDNOTNÝ DOKUMENT

Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

„TETTNANGER HOPFEN“

č. ES: DE-PGI-0105-0528-03.11.2011

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název

„Tettnanger Hopfen“

2.   Členský stát nebo třetí země

Německo

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.8

Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Botanika: Z botanického hlediska patří chmel (Humulus lupulus) do řádu kopřivotvarých (Urticales) a do čeledi konopovitých (Cannabaceae). Chmel je dvoudomá rostlina, tzn. jednotlivé rostliny tvoří buď výlučně samičí nebo výhradně samčí květenství. Pěstují se jen samičí rostliny, z jejichž květů se vyvinou šištice. Ochrana podle nařízení (ES) č. 510/2006 se má vztahovat jen na samičí chmelové šištice (přírodní chmel) a produkty vzniklé jejich zpracováním, konkrétně chmelové pelety a chmelový extrakt. Šištice skládají ze šupin, šupinek, stopky a vřetena. V nich se nacházejí látky, které chmelu „Tettnanger Hopfen“ dodávají kvalitu důležitou pro vaření piva. Chmel je krátkodenní rostlina, tzn. růst nastává během prodlužujících se dní, kvést začíná přibližně od 21. června, kdy se dny začnou zkracovat. Tettnanger Hopfen dosahuje díky výhodným podmínkám pěstitelské oblasti (půda, množství srážek a průměrné teploty) v porovnání s ostatními oblastmi pěstování chmele růstovou výšku až do 8,30 m (opěrné konstrukce v jiných oblastech mají zpravidla výšku 7–7,50 m). Jde o rychle rostoucí (až 30 cm za den) a pravotočivou rostlinu. Jako „Tettnanger Hopfen“ se označují aromatické druhy z pěstitelské oblasti Tettnang. Kromě hlavních druhů známých pod názvem Tettnanger (od roku 1973 se používá jednotný název „Tettnanger Frühhopfen“, P. Heidtmann „Grünes Gold“ 1994, s. 342) a Hallertauer Mittelfrüher se pěstují i druhy Hallertauer Tradition a Perle. Druh Tettnanger se pěstuje výhradně v pěstitelské oblasti Tettnang.

Použití: chmel „Tettnanger Hopfen“ se téměř výhradně (přibližně 99 %) využívá při výrobě piva (jen velmi malá část se využívá ve farmacii). K zákazníkovi se dostává převážně ve zpracované podobě jako pelety a v menší míře i jako chmelový extrakt, protože při extrakci se mohou ztratit vzácné aromatické látky chmele „Tettnanger Hopfen“.

Složky: Látky, které mají rozhodující vliv na aroma, jsou hořčiny (chmelové pryskyřice), aromatické látky (éterické oleje) a třísloviny (polyfenoly). Tettnang patří do oblasti pěstování aromatického chmele.

Chmel „Tettnanger Hopfen“ vděčí za svůj věhlas především mimořádně jemným aromatickým látkám, které se skládají z více než 300 složek éterických olejů (tzv. „buket chmele“). Popis aromatu chmele „Tettnanger Hopfen“ se pohybuje na škále květinová, citrusová, ovocná, rybízová, sladká, kořeněná. Celkový dojem, pokud jde chmel pěstovaný v oblasti Tettnang, lze popsat jako „harmonický, intenzivní a jemný“.

Kromě tohoto rozdělení se druhy v rámci obchodování s chmelem oficiálně posuzují podle skupin „chmel s nejjemnějším aroma“, „aromatický chmel“, „hořký chmel“ a „chmel s vysokým obsahem alfa látek“. 96 % chmele Tettnanger Hopfen (druhy Tettnanger a Hallertauer) spadají do skupiny „chmele s nejjemnějším aroma“, zbylé 4 % (druhy Perle a Hallertauer Tradition) do skupiny „aromatického chmele“. Jelikož mnohé z 300 aromatických složek ještě není možné senzoricky uchopit, spoléhají se osoby odpovědné v pivovarech za rozhodnutí a nákup chmele stále na subjektivní dojem z aromatu (nákupčí při výběru ponoří nos do chmele). Odborníci chmel „Tettnanger Hopfen“ obvykle definují jako ten nejjemnější.

3.3.   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

—

3.5.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti

Celá produkce surového chmele až po balení šištic, označení a certifikaci ve středisku kvality, probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

—

3.7.   Zvláštní pravidla pro označování

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Příslušná zeměpisná oblast odpovídá chmelařské oblasti rozkládající se na území Tettnangu. Území zahrnuje:

1.	ve správním okrese (Landkreis) Bodamského jezera obce Eriskirch, Friedrichshafen, Hagnau am Bodensee, Immenstaad am Bodensee, Kressbronn am Bodensee, Langenargen, Markdorf, Meckenbeuren, Neukirch, Oberteuringen a Tettnang;

2.	v okrese Ravensburg obce Achberg, Amtzell, Berg, Bodnegg, Grünkraut, Ravensburg, Wangen im Allgäu (území bývalých obcí Neuravensburg a Schomburg);

3.	v okrese Lindau (Bodamské jezero) obce Bodolz, Lindau (Bodamské jezero), Nonnenhorn a Wasserburg (Bodamské jezero).

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1.   Specifičnost zeměpisné oblasti

První písemná zmínka o pěstování chmele v oblasti Tettnang pochází z roku 1150 (P. Heidtmann „Grünes Gold“ 1994, s. 12). V roce 1838 tehdejší radnice v Tettnangu evidovala 14 pivovarů (srov. Memminger „Beschreibung des Oberamts Tettnang“, 1838, s. 62), z toho 3 jen pro město. O tři roky později, tedy v roce 1841, jich už bylo 6 (P. Heidtmann, „Grünes Gold“, 1994, s. 13). Jejich majitelé si chmel pěstovali sami. Plánovaně se začal pěstovat od roku 1844, kdy ho zavedl obvodní lékař Johann Nepomuk von Lentz spolu dalšími osmi občany města Tettnang, cíleně pro klimatickou hranici oblasti pěstování révy (P. Heidtmann „Grünes Gold“ 1994, s. 15). Rozšíření pěstování na celé území, které se na severu brzy spojilo se starší oblastí produkce okolo regionu Altshausen (zhruba od roku 1821; P. Heidtmann „Grünes Gold“ 1994, s. 14) bylo zaznamenáno od roku 1860 (1864 = 91 ha, 1866 = 160 ha, 1875 = 400 ha, 1914 = 630 ha; P. Heidtmann, „Grünes Gold“, 1994, s. 22 a následující). Největší rozmach pěstitelské oblasti Tettnang nastal v devadesátých letech 20. století - na plochu o rozloze 1 650 hektarů (zpráva EU o trhu s chmelem z roku 1997, zpráva sdružení HVG z roku 1997). V pěstitelské oblasti Tettnang se vždy šlechtil a pěstoval jen aromatický chmel.

Chmel „Tettnanger Hopfen“ se pěstuje výhradně na štěrku níže položených teras vytvořených pozdní morénou Würmské doby ledové, v kotlině řeky Schussen, podél řeky Argent a na jejích březích pocházejících z doby ledové. Tato geologická formace s hlubokými prameny spodní vody umožňuje chmelu hluboce se zakořenit (až do hloubky 2 m). Zároveň zajišťuje chmelu stálou vláhu, a to i při extrémním suchu. Významnou roli při rozvinutí zvláštního aromatu chmele „Tettnanger Hopfen“ hraje i mírné klima ve výši 400 až 600 m nad mořem, které ovlivňuje i Bodamské jezero.

Chmel „Tettnanger Hopfen“ se pěstuje v oblasti s jedinečnými klimatickými podmínkami (střední hodnoty průměrné roční teploty, počet slunečních hodin a množství srážek). Například průměrné hodnoty uplynulých 30 let (stav z roku 2009) s teplotou 9,4 stupňů Celsia, téměř 1 800 slunečních hodin a množstvím srážek 1 136 mm jsou vysoko nad třicetiročním průměrem ostatních pěstitelských oblastí v Německu.

5.2.   Specifičnost produktu

Jako „Tettnanger Hopfen“ se označují aromatické druhy z pěstitelské oblasti Tettnang. Kromě hlavních druhů Tettnanger a Hallertauer Mittelfrüher se pěstují i druhy Hallertauer Tradition a Perle. Druh Tettnanger se pěstuje výhradně v pěstitelské oblasti Tettnang.

Chmel „Tettnanger Hopfen“ obsahuje jemné aromatické látky, které se skládají z více než 300 složek vonných silic (tzv. „buket chmele“). Popis aromatu chmele „Tettnanger Hopfen“ se pohybuje na škále květinová, citrusová, ovocná, rybízová, sladká, kořeněná. Celkový dojem, pokud jde chmel pěstovaný v oblasti Tettnang, lze popsat jako „harmonický, intenzivní a jemný“.

Podle kategorií vypracovaných obchodníky s chmelem 96 % chmele Tettnanger Hopfen (druhy Tettnanger a Hallertauer) spadají do skupiny „chmele s nejjemnějším aroma“, zbylé 4 % (druhy Perle a Hallertauer Tradition) do skupiny „aromatického chmele“.

Chmel „Tettnanger Hopfen“ se vyznačuje rovněž značnou homogenitou

Tu každoročně potvrzují analýzy dodaných dávek prováděné ve specializované laboratoři v Tettnangu, při kterých se zkoumají vnější znaky kvality.

Tyto závěry v případě druhu Tettnanger potvrdila univerzita v Hohenheim, v případě druhu Hallertauer Mittelfrüher pivovar Anheuser/Busch.

Chmel „Tettnanger Hopfen“ si vybudoval dobrou pověst i daleko za hranicemi regionu. Nejjemnější aroma z malé elegantní metropole pěstování chmele Tettnang si získala příznivce na celém světě, od Japonska až po Spojené státy. Mimořádným projevem úcty a kvality je například skutečnost, že pivovarníci ve Spojených státech na svých obalech nezřídka uvádějí „brewed with Tettnang Hops“ (uvařeno z chmele odrůdy Tettnang). Díky své kvalitě dosahuje chmel „Tettnanger Hopfen“ stále nejvyšší prodejní ceny (roční zprávy EU z devadesátých let, roční zprávy 1990–2000 bavorského zemského orgánu, P. Heidtmann, „Grünes Gold“, 1994, s. 368–369). Ale i obyvatelé města Tettnang žijí naplno chmelem. Důkazem jsou regionální struktury a události s chmelem spojené. Například muzeum Tettnanger Hopfenmuseum, založené v roce 1995, dokumentuje celou fascinující kulturu spojenou s chmelem. Na čtyřkilometrové naučné stezce Tettnanger Hopfenlehrpfad se zájemci mohou dozvědět všechny informace a zajímavosti o chmelu „Tettnanger Hopfen“. Chmelovými poli v oblasti produkce Tettnang přechází i cyklistický okruh Tettnanger Hopfenschlaufe s celkovou délkou 42 km. Na každoročních chmelových slavnostech v Tettnang-Kau oslavují obyvatelé oblasti Tettnang vždy v srpnu krátce před zahájením sběru dlouhou tradici svého „zeleného zlata“. Zmínit musíme i chmelové panovnice (chmelová královna a dvě princezny) oblasti Tettnang, které se volí každé dva roky a které chmel „Tettnanger Hopfen“ reprezentují na regionální i mezinárodní úrovni.

5.3.   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Spolupůsobení geologického podkladu (kvalita půdy) a klimatických podmínek vytvářejí optimální podmínky pro růst a vytváření šištic chmele „Tettnanger Hopfen“, a tím i jeho do velké míry geograficky podmíněné homogenity. Významnou roli při rozvinutí mimořádně jemného aromatu chmele „Tettnanger Hopfen“ hraje jakost půdy ve vymezené zeměpisné oblasti a mírné klima, které ovlivňuje i Bodamské jezero. Chmel „Tettnanger Hopfen“ vděčí za své světové renomé především mimořádně jemnému aromatu. Díky dlouholeté tradici pěstování chmele v regionu Tettnang se místní obyvatelé s chmelem „Tettnanger Hopfen“ ztotožnili a chmel má své pevné místo v kulturním životě regionu.

Odkaz na zveřejnění specifikace

Markenblatt č. 33 ze dne 20. srpna 2010, část 7a-bb, s. 14729

http://register.dpma.de/DPMAregister/geo/detail.pdfdownload/19450