(EU) č. 115/2012Nařízení Komise (EU) č. 115/2012 ze dne 9. února 2012 , kterým se ukládá prozatímní vyrovnávací clo z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie

(1)

Dne 13. května 2011 informovala Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie (dále též „dotčená země“) do Unie (dále jen „antisubvenční řízení“).

(2)

Týž den Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie do Unie a zahájila samostatné šetření (dále jen „antidumpingové řízení“).

(3)

Antisubvenční řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 31. března 2011 Evropským institutem pro průmyslové spojovací prostředky (European Industrial Fasteners Institute, EiFi) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o subvencování uvedeného výrobku a o podstatné újmě vyplývající z tohoto subvencování, což bylo uznáno za dostatečný důvod pro zahájení šetření.

(4)

Před zahájením řízení a podle čl. 10 odst. 7 základního nařízení uvědomila Komise indickou vládu o tom, že obdržela náležitě podložený podnět, v němž se tvrdí, že dochází k subvencovanému dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie, který působí podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie. Indická vláda byla vyzvána ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci ohledně obsahu podnětu a dosáhnout řešení na základě dohody. Řešení na základě dohody však dosaženo nebylo.

(5)

Komise o zahájení řízení úředně vyrozuměla výrobce v Unii, jejichž jménem byl podán podnět, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a také indické orgány. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(6)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

V souladu s článkem 27 základního nařízení a s ohledem na velký počet vyvážejících výrobců v Indii se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku pro účely zjištění míry subvencování.

(8)

S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci v Indii požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a domácím prodeji a své přesné činnosti v souvislosti s výrobou dotčeného výrobku a jména a činnosti všech společností, které se podílely na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku v období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011 a s nimiž jsou ve spojení.

(9)

Výběr reprezentativního vzorku byl konzultován též s příslušnými indickými orgány.

(10)

Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení poskytlo požadované informace a se zařazením do vzorku souhlasilo celkem pět vyvážejících výrobců v Indii, včetně skupiny společností, jež jsou ve spojení. Tyto spolupracující společnosti vykázaly vývoz dotčeného výrobku do Unie v období šetření. Srovnání údajů Eurostatu o dovozu a údajů o objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, které uvedlo pro období šetření zmíněných pět spolupracujících společností, ukázalo, že úroveň spolupráce ze strany indických vyvážejících výrobců dosahovala takřka 100 %. Vzorek byl tedy vybrán na základě informací od těchto pěti vyvážejících výrobců.

(11)

V souladu s článkem 27 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Vybraný vzorek tvoří tři individuální společnosti představující dohromady přibližně 98 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku z Indie do Unie.

(12)

V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán s dotčenými stranami a indickými orgány. Dva vyvážející výrobci nezařazení do vzorku trvali na tom, aby do něj byli rovněž zařazeni. S ohledem na reprezentativnost navrženého vzorku, jak je uvedeno výše v 11. bodě odůvodnění, bylo rozhodnuto, že není nutné vzorek měnit nebo rozšiřovat.

(13)

Byla přijata žádost o individuální zjišťování podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení od vyvážejícího výrobce, který nebyl zařazen do vzorku. Přezkoumání této žádosti v předběžné fázi by znamenalo příliš velké zatížení. Rozhodnutí, zda bude individuální zjišťování této společností přiznáno, bude proto přijato v pozdější fázi.

(14)

V souladu s článkem 27 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet výrobců v Unii se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku pro účely zjištění újmy.

(15)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců Unie. Tento vzorek tvořilo pět společností vybraných na základě objemu prodeje, velikosti a geografické polohy v rámci Unie z patnácti výrobců Unie, kteří byli známi před zahájením šetření. Tyto společnosti představovaly 37 % celkové odhadované výroby Unie v období šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se seznámily s dokumentací a vyjádřily se ke vhodnosti výběru do 15 dnů od zveřejnění oznámení o zahájení. Žádná ze zúčastněných stran nevznesla proti navrženému vzorku sestávajícímu z pěti společností žádnou námitku.

(16)

Jeden z pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku posléze svou spolupráci ukončil. Zbývající čtyři společnosti zařazené do vzorku stále představovaly 32 % celkové odhadované výroby Unie v období šetření. Vzorek byl proto stále považován jako reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. Inspekce na místě byla provedena u třech z těchto společností. V této prozatímní fázi šetření bylo shledáno, že k ověření údajů poskytnutých čtvrtou společností zařazenou do vzorku postačí důkladná analýza dostupných dokumentů.

(17)

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců zapojených do řízení se v souladu s článkem 27 základního nařízení v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku dovozců. Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci. Vzhledem k nízkému počtu dovozců, kteří se přihlásili, bylo rozhodnuto výběr vzorku neprovádět.

(18)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Dotazníky byly tedy zaslány indické vládě, vyvážejícím výrobcům v Indii zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku výrobců v Unii, spolupracujícím dovozcům v Unii a všem uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká.

(19)

Odpovědi poskytla indická vláda, vyvážející výrobci zařazení do vzorku a čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku. Na dotazník neodpověděl žádný z kontaktovaných dovozců.

(20)

Komise si zjistila a ověřila všechny informace, které zúčastněné strany poskytly a které považovala za nezbytné pro předběžné určení míry subvence, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily na půdě indické vlády v Dílí a v těchto společnostech:

(21)

Šetření subvencí a újmy se týkalo období od 1. dubna 2010 do 31. března 2011 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od roku 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(22)

Dotčeným výrobkem jsou spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli pocházející z Indie, v současnosti kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70.

(23)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii, jakož i výrobek, který výrobní odvětví v Unii vyrábí a prodává na trhu Unie, mají tytéž základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití. Proto se uvedené výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(24)

Na základě informací obsažených v podnětu a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence:

(25)

Výše uvedené režimy a) až e) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (zákon č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Na období tohoto šetření se vztahuje dokument o politice zahraničního obchodu FT-policy 09-14. Kromě toho indická vláda také stanoví postupy, jimiž se FT-policy 09-14 řídí, v publikaci „Příručka postupů, svazek I“ (dále jen „HOP I 09–14“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(26)

Režim vývozních úvěrů uvedený výše v písmeni f) vychází z paragrafů 21 a 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance (dále jen „ICB“) dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(27)

Režim osvobození od daně z elektřiny uvedený výše v písmeni g) je uveden v balíčku pobídkových režimů vlády státu Maháráštra z roku 2007, nařízení č. PSI-1707/(CR-50)/IND-8 ze dne 30. března 2007.

(28)

Detailní popis režimu DEPB je uveden v kapitole 4.3 dokumentu FT-policy 09-14 a v kapitole 4 příručky HOP I 09-14.

(29)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(30)

Vývozce může zažádat v rámci režimu DEPB o úvěry, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby režimu DEPB byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Stanovují se na základě standardních norem vstupů a výstupů, s přihlédnutím k předpokládanému dovoznímu podílu vstupů ve vyváženém výrobku a celním poplatkům za tento předpokládaný dovoz, bez ohledu na to, zda byla dovozní cla skutečně zaplacena, či nikoli.

(31)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V době uskutečnění vývozní transakce musí vývozce předložit indickým orgánům prohlášení, v němž uvede, že se vývoz uskutečňuje v rámci režimu DEPB. K tomu, aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během postupu odeslání vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši úvěru DEPB, který má být pro tuto vývozní transakci poskytnut. V tomto okamžiku vývozce ví, jakou výhodu získá. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB.

(32)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPB při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Tyto úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv zboží s výjimkou kapitálového zboží a zboží, pro nějž existují dovozní omezení. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje) nebo použito jinak. Úvěry v rámci režimu DEPB jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 24 měsíců od data vydání.

(33)

Žádosti o úvěry v rámci režimu DEPB jsou uchovávány v elektronické podobě a mohou pokrývat neomezený počet vývozních transakcí. Pro podání žádosti o úvěry DEPB ve skutečnosti neexistují žádné striktní lhůty. Elektronický systém používaný ke správě režimu DEPB automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podání uvedené v kapitole 4.47 HOP I 09-14. Jak je navíc jasně stanoveno v kapitole 9.3 příručky HOP I 09-14, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podání lze vždy přijmout, pod podmínkou uložení menší pokuty.

(34)

Bylo zjištěno, že dvě společnosti ve vzorku indických vývozců, a sice Agarwal Fasteners Pvt. Ltd. a Raajratna Ventures, využívaly v období šetření tento režim.

(35)

Režim DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěry v rámci režimu DEPB jsou finančním příspěvkem indické vlády, jelikož nakonec budou použity k vyrovnání dovozních cel, čímž se sníží příjem indické vlády z cel, která by byla jinak splatná. Úvěry v rámci režimu DEPB navíc příjemci přinášejí prospěch, protože zvyšují jeho likviditu.

(36)

Navíc režim DEPB právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4) prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(37)

Tento režim nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož nevyhovuje pravidlům uvedeným v příloze I písmeni i), příloze II (definice a pravidla navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména jde o to, že vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok čerpat výhody režimu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály na místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy materiál, mají tedy nárok na čerpání výhod v rámci režimu DEPB.

(38)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V uvedeném okamžiku se musí indická vláda vzdát cla, které představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné výši úvěru v rámci režimu DEPB, který má být poskytnut pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení či neudělení subvence nikterak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se považuje za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu DEPB jako součet úvěrů získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období šetření.

(39)

V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti, a nebyla poskytnuta na základě množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(40)

Rozpětí subvenčních sazeb zjištěných pro tento režim u dotčených společnosti během období šetření činí 4,70 % až 6,53 %.

(41)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v odstavcích 4.1.3 až 4.1.14 dokumentu FT-policy 09-14 a v kapitolách 4.1 až 4.30A HOP I 09-14.

(42)

Režim předběžného povolení má šest podrežimů, které jsou podrobněji popsány ve 43. bodě odůvodnění. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro podrežim PP pro fyzický vývoz a pro podrežim PP pro roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro režim PP na dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 dokumentu FT 09-14, jako např. dodavatelé subjektu orientovaného na vývoz, jsou způsobilí pro podrežim PP na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(43)

Režim PP může být vydán na:

i)   Fyzický vývoz: jedná se o hlavní podrežim. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. Termín „fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit území Indie. Povolený dovoz a vývozní povinnost včetně typu vyváženého výrobku jsou uvedeny v licenci;

ii)   Roční potřebu: toto povolení není určeno pro konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž pro širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, až do určité hodnoty stanovené na základě jeho vývozní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě jakékoli z položek spadajících do příslušné skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla;

iii)   Dodávky meziproduktů: tento podrežim se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a společně se podílet na výrobním procesu. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiál a pro tento účel může získat režim PP na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt;

iv)   Domnělý vývoz: tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupy potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím zákazníků uvedeným v odstavci 8.2 dokumentu FT 09-14. Podle indické vlády znamená domnělý vývoz ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz je považována celá řada kategorií dodávek za předpokladu, že je zboží vyrobeno v Indii, např. dodávky zboží subjektu orientovanému na vývoz nebo společnosti s působící ve zvláštní ekonomické zóně;

(v)   Předběžný příkaz k uvolnění (dále jen „ARO“): držitel režimu PP, který hodlá odebírat vstupy z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem využít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce položek, které jsou v nich uvedeny. Schválení ARO dává domácímu dodavateli nárok využívat výhod domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FT-policy 09-14 (tj. režim PP na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vracení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V rámci mechanismu ARO jsou daně a cla namísto konečnému vývozci vráceny dodavateli, a to ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích vstupů i v případě dovezených vstupů;

vi)   Tuzemský back-to-back akreditiv: tento podrežim se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Banka uzná povolení u přímého dovozu pouze pro hodnotu a množství položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu podle odstavce 8.3 dokumentu FT-policy 09-14 (tj. režim předběžného povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vracení cla z domnělého vývozu a vrácení konečné spotřební daně).

(44)

V průběhu období šetření získala úlevu v rámci režimu předběžného povolení v souvislosti s dotčeným výrobkem jedna společnost zahrnutá do vzorku. Tato společnost využívala jeden z uvedených podrežimů, a sice režim předběžného povolení pro fyzický vývoz. Není tudíž nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podrežimů.

(45)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.26 a 4.30 a dodatek 23 HOP I 09-14), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/účetní nákladů a provedené práce, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné

(46)

Pokud jde o podrežim využívaný během období šetření dotčenými společnostmi, tj. fyzický vývoz, jsou povolený dovoz a povinný vývoz pevně stanoveny co do množství a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají v okamžiku dovozu a vývozu státní úředníci do povolení zaznamenávat příslušné transakce. Objem dovozu povolený v rámci režimu PP určuje indická vláda na základě standardních norem vstupů a výstupů, které existují pro většinu výrobků, včetně dotčeného výrobku. Dovezené vstupní materiály nelze převádět a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(47)

Šetřením bylo zjištěno, že požadavky ohledně ověřování stanovené indickými orgány buď nebyly dodrženy, nebo dosud nebyly testovány v praxi.

(48)

Společnost, která režim využívá, vedla určité záznamy o výrobě a spotřebě. Dodatek 23 nebyl patřičně vyplněn a nemohl být proto považován za registr skutečné spotřeby, jak je stanoveno v kapitolách 4.26 a 4.30 HOP I 09-14. Registr skutečné spotřeby pro období šetření nebyl k dispozici, a proto nebylo mimo jiné možné ověřit záznamy o spotřebě s cílem zjistit, které vstupy byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém množství, jak je uvedeno v kopii dodatku 23. Pokud jde o požadavky na ověření uvedené ve 45. bodě odůvodnění, společnost neměla žádné záznamy o tom, jak toto ověření proběhlo. Nebyl k dispozici žádný auditní plán ani žádné jiné podpůrné doklady k provedenému auditu (např. auditní zpráva) ani žádné informace týkající se použité metodiky a zvláštních požadavků, které by byly pro tak důkladnou práci, která vyžaduje detailní odborné znalosti o výrobních procesech, nezbytné. Žádná případná nadměrná úleva využitá společností a vykázaná v dodatku 23 neměla za následek zásah nebo kontrolu ze strany příslušných orgánů. Celkově se má za to, že vyšetřovaný vývozce nebyl schopen prokázat, že příslušná ustanovení dokumentu FT-policy 09-14 byla splněna.

(49)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, konkrétně představuje finanční příspěvek indické vlády, kterým byla šetřenému vývozci poskytnuta výhoda.

(50)

Kromě toho jsou subvence týkající se fyzického vývozu v rámci režimu PP ze zákona jednoznačně podmíněny vývozní výkonností, a proto jsou považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z tohoto režimu.

(51)

Podrežim využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem žádný kontrolní systém ani postup, aby ověřila, zda byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II základního nařízení část II odstavec 4 a v případě systémů navracení u náhradních vstupů příloha III základního nařízení část II odstavec 2). Standardní normy vstupů a výstupů pro dotčený výrobek navíc nebyly dostatečně přesné a nemohou tvořit systém zjišťování skutečné spotřeby, protože jsou vytvořeny tak, že neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů jsou spotřebovávána při výrobě vyváženého výrobku. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli za normálních okolností by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení).

(52)

Uvedený podrežim je proto napadnutelný.

(53)

Vzhledem k neexistenci povolených systémů navracení cla nebo systémů navracení u náhradních vstupů je prominutí všech dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů napadnutelnou výhodou. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání „nadměrných“ celních úlev. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze nadměrné celní úlevy napadnout pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro režimy navracení použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak, podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného kontrolního systému.

(54)

Výše subvencí pro společnost, která využívala režim PP, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci zmíněného podrežimu během období šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(55)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim činí pro uvedenou společnost během období šetření 2,94 %.

(56)

Detailní popis režimu EPCG je uveden v kapitole 5 dokumentu FT-policy 09-14 a v kapitole 5 příručky HOP I 09-14.

(57)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci, vyvážející obchodníci „vázani“ na podpůrné výrobce a poskytovatelé služeb.

(58)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti dovoleno dovážet kapitálové zboží (nové i použité) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci EPCG. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na veškeré kapitálové zboží dovezené v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové zboží během určitého období využito k výrobě určitého množství zboží na vývoz. Podle FTP 09-14 může být kapitálové zboží dováženo v rámci režimu EPCG se sazbou v nulové výši, avšak v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní povinnosti kratší, tj. 6 let místo 8 let od data vydání licence. Držitel licence EPCG může také pořídit kapitálové zboží z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce kapitálového zboží využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tohoto kapitálového zboží. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky kapitálového zboží držiteli licence EPCG.

(59)

Bylo zjištěno, že v období šetření využívali tento režim všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku.

(60)

Režim EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, protože tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Snížení cla navíc poskytuje výhodu vývozci, protože poplatky ušetřené při dovozu zvyšují jeho likviditu.

(61)

Režim EPCG dále právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(62)

Tento režim nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové zboží není zahrnuto do rozsahu takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není využito při výrobě vyvážených výrobků.

(63)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého kapitálového zboží na dobu odpovídající běžné době amortizace takového kapitálového zboží v dotčeném výrobním odvětví. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby odrážela celou výši výhody v průběhu času. Za vhodnou pro tento účel byla uznána komerční úroková sazba v Indii v průběhu období šetření. V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny poplatky, které byly nezbytně vynaloženy za účelem získání subvence.

(64)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na příslušný vývozní obrat v průběhu období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(65)

Subvenční sazby zjištěné pro tento režim u dotčených společnosti během období šetření činily 0,11 %, 0,16 % a 0,19.

(66)

Podrobnosti týkající se režimu SOV jsou uvedeny v kapitole 6 dokumentu FT-policy 09-14 a v kapitole 6 příručky HOP I 09-14.

(67)

S výjimkou společností, které se zabývají výhradně obchodováním, mohou být všechny podniky, které se v zásadě zavážou vyvážet veškerou svou produkci zboží nebo služeb, zřízeny v rámci režimu SOV. Podniky v průmyslových odvětvích musí splnit minimální mez investic do fixních aktiv, aby byly způsobilé pro režim SOV.

(68)

Subjekty orientované na vývoz mohou působit a mít sídlo kdekoli v Indii.

(69)

Žádost o status subjektu orientovaného na vývoz musí obsahovat informace pro dobu příštích pěti let, mimo jiné plánovaný objem výroby, předpokládaný objem vývozu, požadavky na dovoz a domácí požadavky. Pokud úřady žádosti společnosti vyhoví, budou jí oznámeny podmínky takového schválení. Schválení společnosti jako společnosti, na niž se vztahuje režim SOV, je platné na období pět let. Toto schválení může být obnoveno na další období.

(70)

Rozhodující povinností subjektu orientovaného na vývoz, jak je stanovena v dokumentu FT-policy 09-14, je dosáhnout čistých devizových příjmů, tj. v referenčním období (5 let) musí být celková hodnota vývozu vyšší než celková hodnota dovezeného zboží.

(71)

Subjekty orientované na vývoz mají nárok na následující úlevy:

(72)

Subjekty působící v rámci tohoto režimu jsou vázány dohledem celních úředníků.

(73)

Ze zákona musí vést řádnou evidenci všech dovozů, spotřeby a využití veškerých dovezených materiálů a vývozu uskutečněných v souladu s příslušným odstavcem pokynů příručky HOP I 09-14. Tyto doklady by měly být pravidelně předkládány příslušným orgánům v Indii prostřednictvím čtvrtletních a výročních zpráv o činnosti.

(74)

Podle příslušného oddílu příručky HOP I 09-14 se však „v žádném okamžiku nevyžaduje, aby subjekt orientovaný na vývoz určoval vzájemný vztah mezi každou dovozní zásilkou a svým vývozem, převody na jiné subjekty, prodejem v rámci vnitrostátní celní oblasti nebo zásobami“.

(75)

Prodej na domácím trhu je odbavován a evidován na základě autocertifikace. Na odesílání zásilek vyvážených subjekty orientovanými na vývoz dohlíží celní/daňový úředník.

(76)

V rámci tohoto šetření využíval režim SOV jeden z vývozců ve vzorku. Tento vývozce použil uvedený režim na dovoz surovin, spotřebního materiálu a kapitálového zboží bez dovozního cla, aby nakoupil zboží na domácím trhu bez spotřební daně a aby dosáhl vrácení daně z prodeje a prodal část své produkce na domácím trhu. Uvedený vývozce tak čerpal všechny výhody popsané v 71. bodě odůvodnění v bodech i) až vi). Pokud však jde o osvobození od daně z příjmu podle oddílu 10B zákona o dani z příjmu, šetření odhalilo, že od 1. dubna 2010 již uvedená společnost nebyla pro toto osvobození způsobilá. Ustanovení týkající se osvobození od daně z příjmů u subjektů orientovaných na vývoz tak již nebyla v rámci tohoto šetření posuzována.

(77)

Společnost, u níž bylo zjištěno, že vykonává činnost v režimu SOV, zveřejnila ve velmi pozdní fázi podrobné komentáře k režimu, v nichž se mimo jiné uvádí, že různá opatření dostupná v rámci režimu SOV nepředstavují napadnutelnou subvenci. Analýza těchto komentářů nemohla být k aktuálnímu datu dokončena, avšak bude předmětem důkladného zkoumání v následujících fázích vyšetřování.

(78)

Osvobození subjektu orientovaného na vývoz od tří typů dovozního cla („základní clo“, „vzdělávací daň ze cla“„daň na vyšší střední vzdělávání“) a vrácení daně z prodeje jsou finančními příspěvky indické vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Příjem vlády, který by jinak byl splatný, kdyby tento režim neexistoval, je ušlým výnosem a tedy poskytnutím výhody subjektu orientovanému na vývoz ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení, protože subjektu orientovanému na vývoz zlepšil likviditu tím, že nemusel zaplatit obvykle splatné clo a dosáhl vrácení daně z prodeje.

(79)

Tento režim navíc nelze považovat za povolený systém navracení nebo navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům uvedeným v příloze I písm. h) a i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem žádný kontrolní systém ani postup, aby ověřila, zda byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II základního nařízení část II odstavec 4 a v případě systémů navracení u náhradních vstupů příloha III základního nařízení část II odstavec 2). Uplatňovaný kontrolní systém má za cíl sledovat plnění povinnosti dosáhnout čistých devizových příjmů a nikoli sledovat spotřebu dovážených výrobků při výrobě vyváženého zboží.

(80)

Osvobození od spotřební daně a jejího ekvivalentu v podobě dovozního cla však nevede k ušlému příjmu, který by byl jinak splatný. Pokud jsou spotřební daň a dodatečné clo zaplaceny, mohou být využity jako úvěr na budoucí vlastní celní nebo daňové závazky (takzvaný mechanismus „CENVAT“), což je systém srovnatelný s daní z přidané hodnoty, který indickým společnostem umožňuje vyrovnávat daně z nákupu s daněmi splatnými z prodeje. Proto tato cla nejsou konečná. Prostřednictvím úvěru „CENVAT“ se konečné clo vztahuje pouze na přidanou hodnotu, nikoli na vstupní materiály.

(81)

Pouze prominutí základního cla, vzdělávací daně z cla a daně na vyšší střední vzdělávání a vrácení centrální daně z prodeje tedy představují subvence ve smyslu článku 3 základního nařízení. Tyto úlevy jsou stanoveny zákonem v závislosti na vývozní výkonnosti, a jsou proto považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Vývozní cíl subjektu orientovaného na vývoz, jak je uvedeno v kapitole 6.1 dokumentu FT-policy 09-14, je nutnou podmínkou k získání pobídek.

(82)

Napadnutelnou výhodou je tedy prominutí dovozních cel (základního cla z dovozu, vzdělávací daně z cla, daně na vyšší střední vzdělávání) obvykle splatných při dovozu a také vrácení centrální daně z prodeje v období šetření.

(83)

Výše subvence pro vývozce, kteří jsou subjekty orientovanými na vývoz, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo, vzdělávací daň z cla, daň na vyšší střední vzdělávání) z materiálu dovezeného pro subjekty orientované na vývoz jako celek a daně z prodeje vrácené během období šetření. Z této částky byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení odečteny poplatky, jež bylo třeba zaplatit pro získání subvence, a tímto způsobem byla určena výše subvence jako čitatel. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na odpovídající vývozní obrat v období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta na základě množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Rozpětí subvence získané dotčenou společností bylo 2,68 %.

(84)

Kapitálové zboží není fyzicky zabudované do hotového zboží. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výhoda dotčené společnosti vypočtena na základě výše nezaplaceného cla z dovezeného kapitálového zboží rozloženého na dobu odpovídající běžné době amortizace takového kapitálového zboží v jedné ze šetřených společností. Takto vypočtená částka tedy připadá na období šetření a byla upravena připočtením úroku za toto období, aby byla zohledněna hodnota výhody v čase, a tím stanovena úplná výhoda tohoto režimu pro příjemce. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Indii v průběhu období šetření. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na odpovídající vývozní obrat uskutečněný v průběhu období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Rozpětí subvence získané dotčenou společností bylo 0,05 %.

(85)

Celkové rozpětí subvence získané v rámci režimu pro subjekty orientované na vývoz pro dotčenou společnost činí 2,73 %.

(86)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v odstavcích 3.15 až 3.17 dokumentu FT-policy 09-14 a v kapitolách 3.9 až 3.11 příručky HOP I 09-14.

(87)

Podle odstavce 3.15.2 dokumentu FT-policy 09-14 jsou pro tento režim způsobilí vývozci oznámených výrobků uvedených v dodatku 37D příručky HOP I 09-14.

(88)

Vývozce výrobků uvedených na seznamu v Dodatku 37D příručky HOP I 09-14 může požádat o potvrzení o úvěru na clo v rámci FP ve výši 2 % až 5 % hodnoty FOB vývozu. Výrobky/odvětví zahrnuté do režimu Special Focus a uvedené v tabulce 2 a tabulce 5 výše uvedeného dodatku 37D mají nicméně nárok na potvrzení o úvěru na clo ve výši 5 % hodnoty FOB vývozu. Dotčený prošetřovaný výrobek mezi tyto výrobky patří.

(89)

Režim FP je povývozním režimem, což znamená, že společnost musí uskutečnit vývoz, aby byla způsobilá pro získání výhod v rámci tohoto režimu. V souvislosti s tím předkládá společnost příslušnému orgánu on-line žádost a kopie příkazu k vývozu a faktury, potvrzení banky prokazující uhrazení poplatků spojených se žádostí, kopii přepravních dokladů a potvrzení banky o realizovaném přijetí platby nebo potvrzení o přijetí cizí měny ze zahraničí v případě přímého jednání o dokumentech. V případech, kdy byly originály přepravních dokladů a/nebo potvrzení banky o uskutečnění platby odeslány za účelem nárokovat výhody v rámci jakéhokoliv jiného režimu, může společnost předložit kopie, které sama ověří a na nichž uvede příslušný orgán, kterému byly originály dokumentů zaslány. On-line žádost o úvěry v rámci režimu FP se mohou vztahovat nejvýše na 50 přepravních dokladů.

(90)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry v rámci režimu FP při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Tyto úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv zboží s výjimkou kapitálového zboží a zboží, pro nějž existují dovozní omezení. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak. Úvěry FPS jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 24 měsíců od data vydání.

(91)

Bylo zjištěno, že v období šetření využívaly tento režim dvě ze společností zařazených do vzorku.

(92)

Režim FP poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěry v rámci režimu FP jsou finančním příspěvkem indické vlády, jelikož nakonec budou použity k vyrovnání dovozních cel, čímž se sníží příjem indické vlády z cel, která by byla jinak splatná. Úvěry v rámci režimu FP navíc příjemci přinášejí prospěch, protože zvyšují jeho likviditu.

(93)

Režim FP je mimoto ze zákona podmíněn vývozními výsledky, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(94)

Tento režim nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož nevyhovuje pravidlům uvedeným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména jde o to, že vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. A v neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody režimu FP bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály místně a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tudíž nárok na výhodu vyplývající z režimu FP.

(95)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V uvedeném okamžiku se musí indická vláda vzdát cla, které představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, kde je uvedena mimo jiné výše úvěru FP, jež má být poskytnuta na tuto vývozní transakci, je indická vláda povinna poskytnout subvenci. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se považuje za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu FPS jako součet úvěrů získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období šetření.

(96)

V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy v zájmu získání subvence, odečteny z takto zjištěných úvěrů, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta na základě množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(97)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim činí pro uvedené dvě společnosti během období šetření 4,80 %.

(98)

Podrobnosti o režimu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp). BC 06/04.02.002/2010-10 (vývozní úvěr v cizí měně a rupiích) Indické centrální banky (ICB), který je určen všem komerčním bankám v Indii.

(99)

Pro tento režim jsou způsobilí vyrábějící vývozci a obchodující vývozci.

(100)

Režim vývozních úvěrů se skládá ze dvou podrežimů, režimu vývozních úvěrů před odesláním (dále jen „balicí úvěr“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výroby, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a režimu vývozních úvěrů po odeslání, který zajišťuje půjčky provozního kapitálu za účelem financování vývozních pohledávek. Od 1. července 2010 uplatňují komerční banky nový systém základní sazby vztahující se na všechny zálohy na vývozní úvěry v rupiích. Pokud jde o režim vývozních úvěrů v cizí měně, ICB stanoví maximální stropy úrokových sazeb vztahujících se na vývozní úvěry, které mohou komerční banky vývozci účtovat. ICB také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch financování vývozu.

(101)

Na základě rámcového oběžníku Indické centrální banky mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou stanoveny čistě za tržních podmínek. Rozdíl v sazbách se může pro společnosti s dobrým úvěrovým hodnocením snížit. Společnosti s vysokým hodnocením mohou ve skutečnosti získat vývozní úvěry a hotovostní úvěry za stejných podmínek.

(102)

Bylo zjištěno, že všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku tento režim během období šetření využívali.

(103)

Preferenční úrokové sazby úvěru v rámci režimu vývozních úvěrů stanovené rámcovým oběžníkem ICB uvedeném v 98. bodě odůvodnění mohou snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady stanovenými čistě tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(104)

Bez ohledu na skutečnost, že jsou preferenční úvěry v rámci režimu vývozních úvěrů poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. V tomto kontextu by mělo být poznamenáno, že ani čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iv) základního nařízení ani čl. 1 odst. 1.1 písm. a) bod iv) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nevyžadují pro zjištění subvence výdej veřejných finančních prostředků, např. odškodnění komerčních bank ze strany indické vlády, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) základního nařízení. ICB je veřejnoprávním subjektem a spadá tedy pod definici „vláda“, jak je uvedeno v čl. 2 písm. b) základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno indickou vládou. ICB dává pokyny soukromým subjektům ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) druhé odrážky základního nařízení, protože komerční banky jsou vázány uvedenými podmínkami, mimo jiné s ohledem na určování úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů stanovených v rámcovém oběžníku ICB a ustanoveními ICB, podle kterých musí komerční banky poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch vývozního financování. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení. Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(105)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období šetření a částkou, která by byla splatná za běžné komerční úvěry využité dotčenou společností. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat v období šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(106)

Subvenční sazby zjištěné pro tento režim u dotčených společnosti během období šetření činily 0,25 %, 0,31 % a 0,44 %.

(107)

Tento režim je obsažen v balíčku pobídkových režimů vlády státu Maháráštra z roku 2007, nařízení č. PSI-1707/(CR-50)/IND-8 ze dne 30. března 2007. V návaznosti na pozměňovací návrhy k balíčku pobídkových režimů z roku 2007 vydané vládou státu Maháráštra dne 30. června 2011 bylo období platnosti prodlouženo do 31. srpna 2011.

(108)

Výše uvedené nařízení obsahuje seznam kategorií odvětví a podniků, které mohou být považovány za způsobilé pro pobídky v rámci režimu 2007.

(109)

S cílem podpořit rozšíření odvětví do méně rozvinutých oblastí poskytla vláda státu Maháráštra balíček pobídek pro nové/rozvíjející se průmyslové subjekty usazené v rozvojovém regionu státu Maháráštra. Pro účely tohoto režimu je v příloze I uvedeného nařízení vymezena oblast státu způsobilá pro pobídky. Pobídky v rámci režimu 2007 však nelze nárokovat, pokud nebyl prováděcí agenturou v rámci režimu 2007 vydán certifikát způsobilosti a pokud způsobilý subjekt nesplnil požadavky/podmínky certifikátu způsobilosti. Certifikát způsobilosti je vydán prováděcí agenturou s účinností od data, kdy způsobilý subjekt zahájí komerční výrobu.

(110)

Osvobození od daně z elektřiny je poskytováno novým způsobilým subjektům usazeným ve vymezených oblastech na dobu 15 let. V jiných částech státu bude od plateb daně z elektřiny na dobu 10 let osvobozeno rovněž 100 % subjektů orientovaných na vývoz a subjektů v oblasti IT a biotechnologií.

(111)

Během šetření bylo zjištěno, že jedna společnost zařazená do vzorku, která je subjektem orientovaným na vývoz ve státě Maháráštra, čerpala z tohoto režimu výhody během období šetření.

(112)

Osvobození od daně z elektřiny je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, konkrétně představuje finanční příspěvek indické vlády, kterým byla šetřeným vývozcům poskytnuta výhoda.

(113)

Tento subvenční režim je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 3 základního nařízení, neboť přístup k němu je podle právních předpisů, jimiž se řídí orgán poskytující subvenci, omezen na některé podniky ve vymezené územní oblasti.

(114)

Tato subvence by proto měla být pokládána za napadnutelnou.

(115)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení je výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce ve vztahu k dotčenému výrobku, která byla zjištěna za období šetření. Tato částka (čitatel) byla v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení přepočtena na celkový obrat z prodeje dotčeného výrobku dosažený vyvážejícím výrobcem během období šetření, protože tato subvence nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta na základě množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(116)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento režim během období šetření u dotčené společnosti činí 0,09 %.

(117)

Na základě zjištění, jejichž souhrn je uveden v tabulce níže, bylo zjištěno, že celková výše napadnutelných subvencí vyjádřená ad valorem, dosahuje rozmezí 3,2 % až 16,5 %:

Tabulka 1

(118)

V souladu s čl. 15 odst. 3 základního nařízení činí rozpětí subvencí pro společnosti nezařazené do vzorku 13,6 %, přičemž bylo vypočteno na základě váženého průměru rozpětí subvencí stanovených pro každý z režimů, z nichž čerpají výhodu spolupracující společnosti zařazené do vzorku. Pro účely výpočtu váženého průměrného rozpětí subvence pro vzorek byly z výpočtu vyloučeny částky subvence zjištěné v případě subjektů zaměřených na vývoz a osvobození od daně z elektřiny v rámci balíčku pobídkových režimů vlády státu Maháráštra (tj. subvence vztahující se pouze na subjekty zaměřené na vývoz), neboť bylo zjištěno, že oblast působnosti těchto subvenčních režimů by se nevztahovala na dvě spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku. Zejména ve vztahu k subjektům zaměřeným na vývoz není možné kumulovat výhody vztahující se na subjekty zaměřené na vývoz s výhodami v rámci jiných režimů. Pokud jde o osvobození od daně z elektřiny, je dostupné pouze pro subjekty orientované na vývoz nebo pro společnosti usazené v některých regionech státu Maháráštra. Proto je soubor příjemců v rámci tohoto režimu příliš omezený na to, aby mohl být považován za uplatnitelný na společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku.

(119)

Pokud jde o všechny ostatní vývozce v Indii, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Jak je zmíněno v 10. bodě odůvodnění, srovnání údajů Eurostatu o dovozu a údajů o objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, které uvedlo zmíněných dvacet spolupracujících společností nebo skupin, jež v období šetření vyvážely dotčený výrobek do Unie, naznačuje, že úroveň spolupráce ze strany indických vyvážejících výrobců byla velmi vysoká, a to takřka 100 %. S ohledem na tuto vysokou míru spolupráce je sazba subvence pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni váženého průměrného rozpětí subvencí určeného pro každý z režimů, ze kterých čerpají výhody spolupracující společnosti obsažené ve vzorku, tj. 16,5 %.

(120)

K zjištění celkové výroby v Unii byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii obsaženými ve vzorku.

(121)

Na tomto základě byla celková výroba Unie v období šetření odhadnuta na přibližně 52 000 tun. Tento údaj zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, kteří se přihlásili, a odhadovaný objem výroby výrobců, kteří se v rámci tohoto řízení nepřihlásili.

(122)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, u výrobců v Unii, kteří se účastnili šetření, byl použit výběr vzorku. Z 15 výrobců Unie, kteří poskytli data před zahájením řízení, byl vybrán vzorek pěti společností. Následně, jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, se jedna společnost rozhodla, že nebude v rámci šetření spolupracovat. Zbývající spolupracující společnosti zařazené do vzorku představovaly přibližně 32 % celkové odhadované výroby Unie v období šetření a byly uznány za reprezentativní pro příslušné odvětví Unie. Společnosti zařazené do vzorku jsou hlavními výrobci a sídlí ve Francii a Itálii, kde se vyrábí největší objemy dotčeného výrobku.

(123)

Má se za to, že všichni známí výrobci v Unii uvedení ve 120. bodě odůvodnění tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 8 základního nařízení, a bude se na ně dále odkazovat jako na „výrobní odvětví Unie“.

(124)

Při vyhodnocování podstatných faktorů újmy byly použity také příslušné dovozní statistiky Eurostatu, údaje poskytnuté v podnětu a údaje shromážděné od výrobců v Unii před a po zahájení šetření, a to včetně ověřených odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(125)

Analýza újmy s ohledem na makroekonomické údaje, jako je kapacita výroby, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita, je založena na údajích celého výrobního odvětví Unie.

(126)

Analýza újmy s ohledem na mikroekonomické údaje, jako jsou ceny transakcí, ziskovost, peněžní toky, investice a návratnost investic, schopnost získávat kapitál, zásoby a mzdy, je založena na údajích celého výrobního odvětví Unie.

(127)

Čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku byli zařazeni do vzorku rovněž v případě přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z Číny a Tchaj-wanu, jenž byl ukončen dne 7. ledna 2012 (4). V rámci tohoto přezkumu byla do vzorku zařazena jedna společnost, která v rámci současného šetření do vzorku zařazena nebyla. Vzhledem k tomu, že doba vyhrazená na analýzu újmy se překrývá s obdobím přezkumu před pozbytím platnosti, jsou údaje za roky 2008 a 2009 s výjimkou údajů jedné společnosti identické. Zveřejnění údajů za roky 2008 a 2009 by umožnilo dospět k údajům společnosti, která nebyla v aktuálním případě do vzorku zařazena. Proto byly indexovány mikroukazatele, jako jsou zásoby, mzdy, investice, peněžní toky, návratnost investic a ziskovost.

(128)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemů prodeje uskutečněného subjekty výrobního odvětví Unie v Unii uvedených v podnětu a prověřených odpověďmi na výběrové dotazníky a ověřenými údaji získanými od výrobců zařazených do vzorku. Navíc byl zohledněn také objem dovozu založený na údajích Eurostatu za posuzované období.

(129)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

(130)

Během posuzovaného období vzrostla celková spotřeba na trhu EU o 9 %. V letech 2008 a 2009 došlo k dramatickému poklesu o 16 %, údajně v důsledku celosvětového negativního dopadu hospodářské krize na trh, načež se spotřeba v letech 2009 a 2010 opět zvýšila o 21 % a o dalších 7 % mezi rokem 2010 a obdobím šetření.

(131)

Během posuzovaného období se dovoz z Indie do Unie vyvíjel takto:

Tabulka 3

(132)

Během posuzovaného období vzrostl dovoz z Indie o celých 65 %. Tento nárůst byl nejvýraznější v letech 2008–2009, kdy dovoz skokově narostl o 30 % a spotřeba poklesla o 16 %. Meziročně se dovoz z Indie i nadále zvyšoval, a to o 16 % v roce 2010 a o 10 % v období šetření.

(133)

Průměrné ceny dovozu z Indie se během posuzovaného období snížily celkově o 9 %. To vysvětluje nárůst podílu Indie na trhu z 12,1 % na 18,3 % za stejné období. K největšímu nárůstu došlo v letech 2008 a 2009, kdy indičtí vývozci získali více než šest procentních bodů podílu na trhu.

(134)

S cílem určit cenové podbízení během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých druhů výrobku prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z Indie prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o stávající celní poplatky a náklady po dovozu.

(135)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů obchodů na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání vyjádřený jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření ukázal na cenové podbízení v rozmezí od 3 % do 13 %.

(136)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnovalo posouzení vlivu subvencovaného dovozu z Indie na výrobní odvětví Unie zhodnocení všech ekonomických ukazatelů stanovených pro výrobní odvětví Unie pro posuzované období.

(137)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v posuzovaném období výroba značně klesla, a to o 25 %. Zároveň se snížením poptávky poklesla výroba v roce 2009 prudce o 19 %, načež v roce 2010 vzrostla o přibližně 10 %. Během období šetření se výroba v Unii v porovnání s předchozím rokem opětovně snížila o přibližně 17 %, a to přesto, že se spotřeba v Unii zvýšila o 7 %.

(138)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila přibližně o 21 %. Využití kapacity v posuzovaném období rovněž značně pokleslo a trvale zůstávalo pod hranicí 50 %.

(139)

V kontextu zvyšující se spotřeby (+ 9 %) se objem prodeje podobných výrobků prodávaných prvnímu nezávislému odběrateli v Unii snížil v posuzovaném období o 14 %. V důsledku toho se podíl na trhu propadl ze 46,5 % v roce 2008 na 36,6 % v období šetření. Po prudkém propadu objemu prodeje v roce 2009 (– 20 %) se podíl v roce 2010 a v období šetření mírně zvýšil.

(140)

Spotřeba v Unii vzrostla v období mezi rokem 2008 a obdobím šetření o 9 %. Objem prodeje se však za stejnou dobu snížil o 14 % a podíl na trhu výrobního odvětví Unie o 21 %. Ve stejném období se dovoz z Indie značně zvýšil, a to o 65 %.

(141)

Kvůli zmenšující se činnosti výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období odpovídajícím způsobem snížil i počet zaměstnanců o 24 %. Mezi rokem 2008 a obdobím šetření se náklady na pracovní sílu zvýšily o 6 % na zaměstnance.

(142)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výkon na osobu a na rok, klesla v posuzovaném období mírně o 2 %. Své nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2009, načež se až do období šetření zvyšovala.

(143)

Průměrné prodejní ceny se v posuzovaném období snížily o 2 %. V roce 2009 bylo výrobní odvětví Unie donuceno snížit své prodejní ceny o 36 %, a to v souvislosti s hospodářským poklesem a prudkým snížením dovozních cen z Indie (– 21 %). Během roku 2010 a v průběhu období šetření se prodejní ceny výrobního odvětví Unie opět zvýšily.

(144)

Šetření ukázalo, že snížení prodejních cen v roce 2009 odráželo snížení nákladů, které se ve srovnání s úrovněmi z roku 2008 propadly o 18 %. Toto snížení nákladů pramenilo zejména ze snížení cen surovin, zejména pak u niklu, který má nestabilní cenovou dynamiku. Výrobní odvětví Unie však bylo s ohledem na expanzi levného dovozu z Indie v roce 2009 nuceno snížit své prodejní ceny o více, než představovalo snížení nákladů.

(145)

Šetření ukázalo, že ačkoliv snížení cen částečně odráželo snížení nákladů, ceny ve výrobním odvětví Unie byly pod tlakem dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie. Ziskovost výrobního odvětví Unie měla od počátku posuzovaného období negativní tendenci. Zejména v roce 2009 bylo výrobní odvětví Unie s ohledem na expanzi levného dovozu z Indie nuceno snížit své prodejní ceny o více, než představovalo snížení nákladů. To vedlo v daném roce k výraznému snížení ziskovosti. V roce 2010 a v období šetření se ziskovost zlepšila, avšak stále zůstala negativní.

(146)

Peněžní tok, který reprezentuje schopnost odvětví samofinancovat svou činnost, se vyvíjel v podobném duchu jako ziskovost. Své nejnižší úrovně dosáhl v roce 2009, načež vykázal rostoucí tendenci a v období šetření se změnil na pozitivní.

(147)

Po investicích do výroby spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli v roce 2008 se v posuzovaném období investice snížily přibližně o 94 %. Návratnost investic prošla podobně negativním vývojem, když kopírovala negativními výsledky výrobního odvětví Unie v posuzovaném období a zůstala i nadále negativní.

(148)

Vývoj ziskovosti, peněžního toku a nízká úroveň investic poukazují na skutečnost, že výrobci v EU zařazení do vzorku mohli mít potíže se získáváním kapitálu.

(149)

Stav zásob výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku během posuzovaného období vzrostl o 3 %. V roce 2009 se úroveň konečného stavu zásob snížila o 8 %; následně se v roce 2010 snížila o 8 % a v období šetření o 3 %.

(150)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám subvencovaného dovozu z Indie nelze dopad skutečných rozpětí subvencí na výrobní odvětví Unie považovat za zanedbatelný.

(151)

Šetřením bylo prokázáno, že se většina ukazatelů újmy, jako je výroba (– 25 %), využití kapacity (– 6 %), objem prodeje (– 14 %), podíl na trhu (– 21 %) a zaměstnanost (– 24 %) v posuzovaném období zhoršila. V kontextu rostoucí spotřeby se jak objem prodeje, tak podíl na trhu snížily. Objem prodeje se mírně zvýšil v roce 2010 a v období šetření, kdy byl srovnatelný s rokem 2009; výrobní odvětví Unie však nebylo schopno získat zpět svůj podíl na trhu s ohledem na expanzi dovozu z Indie, který v posuzovaném období vytrvale rostl, a to při cenách, které v porovnání s výrobním odvětvím Unie neustále vykazovaly cenové podbízení.

(152)

Dále byly významně dotčeny ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok a ziskovost. To znamená, že byla rovněž oslabena schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál.

(153)

Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(154)

V souladu s čl. 8 odst. 5 a čl. 8 odst. 6 základního nařízení bylo zkoumáno, zda subvencovaný dovoz pocházející z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Zkoumány byly rovněž jiné známé činitele než dovoz subvencovaných výrobků, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dovozu subvencovaných výrobků.

(155)

Šetření prokázalo, že se spotřeba Unie v posuzovaném období zvýšila o 9 %, přičemž se objem prodeje výrobního odvětví unie snížil o 14 % a podíl na trhu poklesl o 21 %. Zároveň došlo k výraznému nárůstu subvencovaných dovozů z Indie o 65 %, čímž se jejich podíl na trhu zvýšil o 52 %.

(156)

V roce 2010 a v období šetření spotřeba Unie vzrostla souběžně se všeobecným hospodářským oživením. Objem prodeje výrobního odvětví Unie však v roce 2010 a v období šetření vzrostl pouze mírně, a to o 3 % respektive 4,7 %. Na druhou stranu šetření prokázalo meziroční nárůst dovozu z Indie o 16 % v roce 2010 a o 10 % v období šetření.

(157)

Subvencované dovozy z Indie vyvinuly na výrobní odvětví Unie tlak zejména v roce 2009, kdy vzrostly v porovnání s rokem 2008 o 30 % a získaly 6,6 procentního bodu podílu na trhu. Ve stejném roce se prodej výrobního odvětví Unie snížil o 20 %.

(158)

S ohledem na silný tlak na ceny v roce 2009 klesly průměrné ceny dovozu z Indie o 21 %, což přinutilo výrobní odvětví Unie snížit své prodejní ceny o 36 %. Toto snížení bylo vyšší než míra snížení nákladů. Tato situace vedla k výraznému zhoršení ziskovosti, která se v roce 2009 dramaticky snížila.

(159)

Ceny dovozu z Indie se v posuzovaném období snížily celkem o 9 %, přičemž byly vždy nižší než ceny dovozu ze zbytku světa a prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(160)

Na základě výše uvedeného se přijímá závěr, že výrazný nárůst subvencovaného dovozu z Indie který představoval významné cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, byl určující pro podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, což se odráží v jeho nevalné finanční situaci, výrazném propadu objemu prodeje a podílu na trhu a zhoršení téměř všech ukazatelů újmy.

(161)

Podle údajů Eurostatu se objem dovozu spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z jiných třetích zemí do Unie zvýšil v posuzovaném období o 18 %. Zároveň se průměrné dovozní ceny v posuzovaném období snížily přibližně o 3 % a podíl uvedeného výrobku na trhu vzrostl přibližně o 9 %.

(162)

Od 19. listopadu 2005 platí antidumpingová opatření na dovoz spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a z Tchaj-wanu. Navzdory uvedeným opatřením došlo v posuzovaném období k výraznému nárůstu objemu tohoto dovozu, ačkoliv jeho podíl na trhu zůstal v posuzovaném období spíše skromný, a to 2,5 % a o 5,1 %. V posuzovaném období výrazně vzrostl zejména dovoz z Filipín, čímž se jeho podíl na trhu zvýšil z 5,8 % v roce 2009 na 13,8 % v období šetření.

(163)

Pokud jde o Malajsii, byl vývoj v posuzovaném období sestupný, dovozy z Malajsie nicméně stále představovaly v období šetření 7,6 % podílu na trhu. Objem dovozu z Filipín se v posuzovaném období výrazně zvýšil. Avšak jak je uvedeno níže, byla průměrná dovozní cena mnohem vyšší (konkrétně o 20 %), než průměrná cena indických spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli.

(164)

Pokud jde o dovozní ceny, zůstaly průměrné ceny dovozu z jiných třetích zemí v posuzovaném období poměrně stabilní a byly vždy vyšší než průměrná cena výrobního odvětví Unie a průměrné ceny dovozu z Indie.

(165)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že dovoz z jiných třetích zemí neporušil příčinnou souvislost mezi dopadem subvencovaného dovozu z Indie a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(166)

Hospodářská krize částečně vysvětluje snížení spotřeby Unie v roce 2009. Je však záhodno poznamenat, že navzdory 16 % poklesu spotřeby v roce 2009 došlo ke 30 % nárůstu dovozu z Indie.

(167)

V roce 2010 a v období šetření spotřeba Unie vzrostla současně se všeobecným hospodářským oživením. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se však zvýšil pouze mírně – o 3 % v roce 2010 a o 4,7 % v období šetření. Pro srovnání dovoz z Indie ve stejném období meziročně vzrostl o 16 % a o 10 %.

(168)

Za běžných hospodářských podmínek a v případě neexistence silného cenového tlaku a vyšších úrovní subvencovaného dovozu by se výrobní odvětví Unie mohlo potýkat s určitými problémy při vyrovnávání se s poklesem spotřeby a zvýšením fixních nákladů na jednotku kvůli nižšímu využití kapacity. Subvencované dovozy nicméně účinky hospodářského propadu zesílily a dokonce ani během všeobecného hospodářského oživení nebylo výrobní odvětví Unie schopno se zotavit a získat zpět svůj podíl na trhu, o který přišlo na úkor dovozu z Indie.

(169)

Přestože tedy není vyloučeno, že hospodářská krize v letech 2008–2009 mohla přispět ke zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, nelze její dopad považovat za takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a újmou, kterou toto výrobní odvětví Unie utrpělo.

(170)

Během posuzovaného období klesl objem vývozu uskutečněného výrobním odvětvím Unie zařazeným do vzorku o 9 %, přičemž jednotková prodejní cena poklesla o 10 %. Ačkoliv nelze vyloučit, že negativní vývoj výkonnosti vývozu mohl mít na výrobní odvětví Unie dodatečný dopad, má se za to, že s ohledem na nízký objem vývozu v porovnání s prodejem na trhu Unie nenarušil tento dopad příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a zjištěnou újmou.

(171)

Výše uvedená analýza prokázala, že se během posuzovaného období podstatně zvýšil objem levného subvencovaného dovozu pocházejícího z Indie i jeho podíl na trhu. Navíc bylo zjištěno, že ceny v rámci tohoto dovozu byly trvale podbízivé ve vztahu k cenám účtovaným výrobním odvětvím Unie na trhu Unie.

(172)

Tento nárůst objemu subvencovaného dovozu z Indie a jeho podílu na trhu byl trvalý, a to dokonce během roku 2009, kdy se spotřeba Unie snížila o 16 %, a kryl se s negativním vývojem podílu výrobního odvětví Unie na trhu, k němuž ve stejném období došlo.

(173)

Od roku 2008 se indickým vyvážejícím výrobcům daří značně zvyšovat jejich podíl na trhu, a to v kontextu hospodářského zpomalení a prudkého poklesu spotřeby Unie. Došlo k tomu souběžně s negativním vývojem podílu výrobního odvětví Unie na trhu a prudkým poklesem ziskovosti a jiných finančních ukazatelů. Během posuzovaného období měl na finanční situaci výrobního odvětví Unie negativní dopad prudký nárůst levného subvencovaného dovozu z Indie, a to za ceny, jež byly ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie trvale podbízivé. I když se situace až do období šetření mírně zlepšovala, nebylo výrobní odvětví Unie schopno znovu získat svůj ztracený podíl na trhu a jeho ziskovost zůstala negativní.

(174)

Analýza ostatních známých činitelů, které mohly způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, včetně hospodářské krize, ukázala, že tyto činitele nenarušily příčinnou souvislost zjištěnou mezi subvencovaným dovozem z Indie a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(175)

Na základě výše uvedené analýzy se má předběžně za to, že subvencovaný dovoz z Indie způsobil hmotnou újmu výrobnímu odvětví Unie ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(176)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory závěru o subvencování působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat opatření. Vymezení zájmu Unie vycházelo z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

(177)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou subvencovaným dovozem z Indie. Je třeba připomenout, že většina ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období záporný trend. Pokud by opatření nebyla uložena, jeví se další zhoršení situace výrobního odvětví Unie jako nevyhnutelné.

(178)

Očekává se, že uložení prozatímních vyrovnávacích cel obnoví účinné obchodní podmínky na trhu Unie a umožní výrobnímu odvětví Unie přizpůsobit ceny výrobku, který je předmětem šetření, tak, aby zohledňovaly náklady různých složek a podmínky na trhu. Lze rovněž očekávat, že uložení prozatímních opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, o nějž přišlo v průběhu posuzovaného období, což bude mít další kladný dopad na jeho ziskovost a celkovou finanční situaci.

(179)

Pokud by opatření uložena nebyla, lze očekávat, že by došlo k další ztrátě podílu na trhu a že by výrobní odvětví Unie zůstalo i nadále ztrátové. To by bylo ze střednědobého a dlouhodobého hlediska neudržitelné. Vzhledem k vzniklým ztrátám a k vysoké úrovni investic do výroby na začátku posuzovaného období se dá očekávat, že by v případě neuložení opatření většina výrobců v Unii nemohla své investice získat zpět. Navíc se očekává, že uložení vyrovnávacích opatření pomůže zachovat zaměstnanost, která se v posuzovaném období neustále zhoršovala.

(180)

Proto se předběžně konstatuje, že uložení vyrovnávacích cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(181)

Uživatelé v rámci tohoto šetření nespolupracovali; bylo kontaktováno 20 uživatelů, ale žádný z nich na zaslané dotazníky neodpověděl. Pokud jde o dovozce, dotazníky byly zaslány dvěma dovozcům, kteří nejsou ve spojení a kteří vyjádřili svou ochotu spolupracovat, avšak ani jeden z nich neodpověděl.

(182)

Připomíná se, že také při předchozím šetření týkajícím se stejného výrobku byla spolupráce ze strany uživatelů velmi omezená. V rámci posledního přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření použitelných na dovoz spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu byli kontaktováni stejní uživatelé, ale ani v rámci tohoto šetření žádný z nich nespolupracoval (5).

(183)

Podle podnětu by mělo uvalení opatření na dovoz spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie na uživatelé zanedbatelný dopad, neboť spojovací prostředky z korozivzdorné oceli představují pouze malou část jejich celkových nákladů. V podnětu byl uveden odhad podílu nákladů na spojovací prostředky z korozivzdorné oceli při výrobě automobilu a pračky/myčky. V obou případech se došlo k závěru, že spojovací prostředky z korozivzdorné oceli představují zanedbatelnou část výrobních nákladů těchto výrobků.

(184)

S ohledem na nízké využití kapacity výrobního odvětví Unie (46 % v období šetření) by ani v případě uvalení opatření na dovoz z Indie nehrozil nedostatek dodávek na trhu. Navíc existují jiné zdroje dodávek, jako je například dovoz spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli ze třetích zemí, na něž se žádná opatření nevztahují.

(185)

Ostatně úroveň navrhovaných opatření je mírná a proto se očekává, že dovoz z Indie na trh EU bude pokračovat, třebaže za spravedlivější ceny.

(186)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se předběžně konstatuje, že podle dostupných informací ohledně zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Indie.

(187)

Vzhledem k závěrům, pokud jde o subvencování, újmu, příčinné souvislosti a zájem Unie, by měla být zavedena prozatímní vyrovnávací opatření, aby se zabránilo působení další újmy výrobnímu odvětví Unie subvencovaným dovozem.

(188)

Pro účely určení úrovně těchto opatření bylo přihlédnuto ke zjištěným rozpětím subvencí a k výši cla nezbytné pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, aniž by bylo zjištěné rozpětí subvencování překročeno.

(189)

Při výpočtu výše cla nezbytné pro odstranění účinků subvencování působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého by bylo možné přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez subvencovaného dovozu, při prodeji obdobného výrobku v Unii. Má se za to, že zisk, kterého by bylo možné dosáhnout, pokud by nedocházelo k subvencovanému dovozu, by měl vycházet z průměrného ziskového rozpětí před zdaněním dosahovaného výrobci v Unii v roce 2007, tj. před posuzovaným obdobím, kdy bylo odvětví ještě ziskové. Má se tudíž za to, že ziskové rozpětí 7 % z obratu lze považovat za přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie podle očekávání dosahovat, pokud by nedocházelo k subvencování působícímu újmu.

(190)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. K ceně nepůsobící újmu se dospělo úpravou prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku o skutečné zisky/ztráty dosažené v průběhu období šetření a připočtením zmíněného ziskového rozpětí.

(191)

Nezbytné zvýšení ceny pak bylo určeno na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Indii, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s cenou výrobku prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie v období šetření nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento průměrné celkové hodnoty CIF dovozu.

(192)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 12 odst. 1 základního nařízení měla uložit prozatímní vyrovnávací opatření na dovoz pocházející z Indie, a to na úrovni nižší z hodnot rozpětí subvencí a rozpětí újmy, podle pravidla nižšího cla.

(193)

Na základě výše uvedených skutečností byly sazby vyrovnávacího cla stanoveny porovnáním rozpětí pro odstranění újmy a rozpětí subvencování. Navrhují se proto následující sazby vyrovnávacího cla:

(194)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během tohoto šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z Indie a vyrobených uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(195)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi (6) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených s takovou změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(196)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Kromě toho je třeba uvést, že zjištění související s uložením vyrovnávacích cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných zjištění přehodnocena.