(EU) č. 13/2012Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 13/2012 ze dne 6. ledna 2012 o změně nařízení (ES) č. 1292/2007, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie

(1)

V srpnu 2001 Rada nařízením (ES) č. 1676/2001 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí od 0 % do 62,6 % uloženého na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vyvážejících výrobců se zbytkovou celní sazbou 53,3 % na dovoz od všech ostatních společností.

(2)

V srpnu 2001 Komise rozhodnutím 2001/645/ES (3) přijala cenové závazky, které nabídlo pět indických výrobců. Přijetí závazků bylo následně odvoláno (4) v březnu 2006.

(3)

V březnu 2006 Rada nařízením (ES) č. 366/2006 (5) změnila opatření uložená nařízením (ES) č. 1676/2001. S přihlédnutím ke zjištěním z přezkumu konečných vyrovnávacích cel před pozbytím platnosti uvedeným v nařízení (ES) č. 367/2006 (6) bylo uloženo antidumpingové clo v rozmezí od 0 % do 18 %.

(4)

V září 2006 Rada na základě žádosti nového vyvážejícího výrobce nařízením (ES) č. 1424/2006 (7) změnila nařízení (ES) č. 1676/2001, pokud jde o jednoho vývozce z Indie. Se zohledněním rozpětí vývozní subvence dotčené společnosti, které bylo zjištěno v antisubvenčním šetření vedoucím k přijetí nařízení (ES) č. 367/2006, stanovilo pozměněné nařízení dumpingové rozpětí 15,5 % pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku a sazbu antidumpingového cla 3,5 % pro dotčenou společnost. Jelikož pro tuto společnost nebylo stanoveno individuální vyrovnávací clo, byla použita sazba stanovená pro všechny ostatní společnosti.

(5)

V listopadu 2007 Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení uložila nařízením (ES) č. 1292/2007 (8) konečné antidumpingové clo na dovoz PET filmu pocházejícího z Indie. Tímtéž nařízením byl zastaven částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, který byl omezen na šetření dumpingu, pokud jde o jednoho indického vyvážejícího výrobce.

(6)

Nařízení (ES) č. 1292/2007 rovněž zachovalo rozšíření opatření na Brazílii a Izrael, přičemž některé společnosti byly z těchto opatření vyňaty. Poslední změna nařízení (ES) č. 1292/2007 byla v tomto ohledu provedena prováděcím nařízením Rady (EU) č. 806/2010 (9).

(7)

V lednu 2009 Rada na základě částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování pěti indických výrobců PET filmu, který Komise zahájila z vlastního podnětu, změnila nařízením (ES) č. 15/2009 (10) konečná antidumpingová cla uložená těmto společnostem nařízením (ES) č. 1292/2007 a konečná vyrovnávací cla uložená těmto společnostem nařízením (ES) č. 367/2006.

(8)

V květnu 2011 Rada prováděcím nařízením (EU) č. 469/2011 (11) změnila nařízení (ES) č. 1292/2007, a tím upravila sazby antidumpingové clo sazby vzhledem k pozbytí platnosti vyrovnávacího cla uloženého nařízením (ES) č. 367/2006 dne 9. března 2011 (12).

(9)

Žadatel o tento prozatímní přezkum – společnost Ester Industries Limited – v současnosti podléhá konečnému antidumpingovému clu ve výši 29,3 %.

(10)

V červenci 2010 Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost, omezená na zkoumání dumpingu, byla podána společností Ester Industries Limited, vyvážejícím výrobcem z Indie (dále jen „Ester“ nebo „žadatel“). Ve své žádosti žadatel uvedl, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření uložena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatel poskytl důkazy prima facie o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu působícího újmu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

(11)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení dne 29. října 2010 v Úředním věstníku Evropské unie  (13) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na přezkoumání dumpingu vzhledem k žadateli.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu bylo uvedeno, že má částečný prozatímní přezkum také posoudit, zda je třeba v závislosti na zjištěních přezkumu změnit celní sazbu platnou pro dovoz dotčeného výrobku od vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří nejsou jednotlivě vyjmenováni v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1292/2007, tj. antidumpingovou celní sazbu platnou pro „všechny ostatní společnosti“ v Indii.

(13)

Šetření míry dumpingu se týkalo období od 1. října 2009 do 30. září 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(14)

Komise o zahájení šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu oficiálně informovala žadatele, orgány země vývozu a výrobní odvětví v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a být vyslechnuty.

(15)

S cílem získat informace nezbytné pro šetření zaslala Komise žadateli dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

(16)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu. V provozovnách žadatele se uskutečnila inspekce na místě.

(17)

Výrobkem, jehož se tento přezkum týká, je výrobek vymezený v nařízení (ES) č. 1292/2007, kterým se ukládají platná opatření, v platném znění, tedy polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, v současnosti kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90.

(18)

Jako v předchozích šetřeních se i během tohoto šetření ukázalo, že PET film vyráběný v Indii a vyvážený do Unie a PET film vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii a také PET film vyráběný a prodávaný v EU výrobci v Unii mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní využití.

(19)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve přezkoumala, zda byl domácí prodej obdobného výrobku uskutečněný žadatelem nezávislým odběratelům reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Unie.

(21)

Komise poté určila ty druhy obdobného výrobku prodávané dotčenou společností na domácím trhu, které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s druhy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(22)

Potom bylo zjišťováno, zda prodej žadatele na domácím trhu byl u každého druhu výrobku reprezentativní, tj. zda prodej každého druhu výrobku na domácím trhu představoval alespoň 5 % objemu prodeje stejného druhu výrobku vyváženého do Unie. U těchto druhů výrobků prodávaných v reprezentativním množství bylo dále zjišťováno, zda se tento prodej uskutečnil v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(23)

Zjišťování, zda u prodeje jednotlivých druhů výrobku v reprezentativních množstvích na domácím trhu lze mít za to, že byl uskutečněn v běžném obchodním styku, vycházelo ze stanovení podílu ziskového prodeje příslušného druhu nezávislým odběratelům. Ve všech případech, kdy byl prodej určitého druhu výrobku na domácím trhu uskutečněn v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočítané jako vážený průměr veškerého prodeje tohoto druhu na domácím trhu během období přezkumného šetření.

(24)

Nicméně u zbývajících druhů výrobku, jejichž prodej na domácím trhu nebyl reprezentativní nebo se neuskutečnil v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota stanovena početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Běžná hodnota byla stanovena jako součet výrobních nákladů vyvážených druhů výrobku, jenž byl v případě potřeby upraven o přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a o přiměřený zisk, a to na základě skutečných údajů ohledně výroby a prodeje v běžném obchodním styku obdobného výrobku vyvážejícím výrobcem, který byl předmětem šetření, podle první věty čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(25)

V předchozím prozatímním přezkumu, který vedl k přijetí nařízení (ES) č. 366/2006, bylo zjištěno, že cenové závazky ovlivnily vývozní ceny v minulosti, v důsledku čehož nebyly tyto ceny spolehlivé pro stanovení budoucího chování vývozců při vývozu. V uvedeném prozatímním přezkumu, vzhledem k tomu, že společnost Ester dotčený výrobek prodávala na světovém trhu ve značném množství, bylo rozhodnuto stanovit vývozní cenu na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba platit všem třetím zemím.

(26)

Je třeba připomenout, že přijetí cenových závazků bylo odvoláno v březnu 2006, tj. více než tři roky před současným obdobím přezkumného šetření. Proto nebyly v současném období přezkumného šetření vývozní ceny společnosti Ester do Unie ovlivněny žádnými cenovými závazky. Lze tedy vyvodit závěr, že uvedené ceny mohou být považovány za spolehlivé pro stanovení budoucího chování vývozců při vývozu.

(27)

Jelikož byl vývoz žadatele do Unie uskutečněn přímo nezávislým odběratelům, byla vývozní cena stanovena na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba platit, za dotčený výrobek v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(28)

Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům činitelů, které ovlivňovaly ceny a srovnatelnost cen. Za tímto účelem byly v odůvodněných případech provedeny náležité úpravy, které se týkaly nákladů na dopravu a pojištění, manipulačních nákladů, nákladů při nakládání a vedlejších nákladů, provizí, finančních nákladů a nákladů na balení, které žadatel platí.

(29)

Žadatel uvedl, že v porovnání s předchozím šetřením v rámci prozatímního přezkumu nabízí odběratelům širší škálu chemických povrchových úprav a že toto hledisko by mělo být vzato v úvahu při zařazování dotčeného výrobku podle různých typů výrobků. Společnost nicméně neprokázala, že různé typy chemických povrchových úprav ovlivnily srovnatelnost cen, a zejména, že odběratelé platí trvale různé ceny na domácím trhu a na vývozním trhu EU, v závislosti na typu chemické povrchové úpravy. Proto by zařazení výrobku použité v předchozích šetřeních mělo být zachováno a uvedený požadavek musí být zamítnut.

(30)

Žadatel také požadoval úpravu vývozní ceny na základě subvencí získaných při vývozu v rámci režimu Duty Entitlement Passbook Scheme (DEPB) po uskutečnění vývozu. V této souvislosti bylo shledáno, že v rámci tohoto režimu se částky připsané za vývoz dotyčného výrobku dají použít na kompenzaci cla splatného za dovoz jakéhokoli zboží nebo se dají volně prodat jiným společnostem. Navíc neexistují žádná omezení, že by se dovážené zboží mělo používat pouze k výrobě dotčeného vyváženého výrobku. Společnost Ester neprokázala, že subvence v rámci režimu DEPB ovlivnila srovnatelnost cen, a zejména, že v důsledku subvencí v rámci režimu DEPB platili odběratelé na domácím trhu trvale odlišné ceny. Tento požadavek bylo proto zamítnut.

(31)

Žadatel také požadoval úpravu vývozní ceny na základě subvencí získaných v rámci režimu Export Promotion Capital Goods Scheme (EPCG) a v rámci režimu „Export Credit“. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že podobně jako u ostatních výše uvedených režimů neexistuje omezení, že dovážené zboží v rámci režimu EPCG by mělo být používáno pouze při výrobě dotčeného vyváženého výrobku. Za druhé, žadatel nepředložil žádné důkazy o zřejmé souvislosti mezi tvorbou cen u vyváženého zboží a subvencemi obdrženými v rámci režimů EPCG a „Export Credit“. Žadatel dále neprokázal, že subvence v rámci těchto dvou režimů ovlivnily srovnatelnost cen, a zejména, že v důsledku subvencí v rámci režimů EPCG a „Export Credit“ platili odběratelé na domácím trhu trvale odlišné ceny. Proto musí být uvedený požadavek zamítnut.

(32)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle druhu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny odpovídajícího druhu dotčeného výrobku. V návaznosti na připomínky ke zveřejnění informací uvedené v 44. a 45. bodě odůvodnění dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Unie před proclením, činí 8,3 %.

(33)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda lze změněné okolnosti přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(34)

V tomto ohledu šetření ukázalo, že Ester skutečně přijal řadu opatření pro snížení nákladů a zlepšení účinnosti. Společnost se zejména zmodernizovala a vybudovala novou výrobní linku. Dále se v důsledku výrazného zvýšení výroby podstatně snížily režijní náklady. Společnost rovněž začala získávat suroviny efektivněji (z bližšího místa), a tím se jí podařilo značně snížit náklady za přepravu. Toto snížení nákladů má přímý vliv na dumpingové rozpětí. Tato změna okolností může být proto považována za změnu trvalé povahy.

(35)

Pokud jde o vývozní cenu, šetření prokázalo určitou dlouhodobou stabilitu cenové politiky společnosti Ester od roku 2006 (rok, kdy byl cenový závazek zrušen) do roku 2010 (téměř konec období přezkumného šetření). Vzhledem k uvedené změně metodiky pro stanovení vývozní ceny společnosti Ester do Unie, která je popsána v 24. a 25. bodě odůvodnění, a výše uvedené stabilitě cen, je nově vypočtené dumpingové rozpětí pravděpodobně trvalé povahy.

(36)

Proto se má za to, že okolnosti, kvůli nimž byl tento prozatímní přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění tohoto prozatímního přezkumu. Proto byl učiněn závěr, že se tyto změny považují za trvalé a že zachování současné výše opatření již nemá opodstatnění.

(37)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že průměrné dumpingové rozpětí vzorku by mělo být přepočteno v případě, že současný prozatímní přezkum bude mít za následek nižší dumpingové rozpětí pro Ester (což byla jedna ze společností ve vzorku), než jaké bylo stanoveno dříve. Je třeba připomenout, že rozsah stávajícího částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení je výslovně omezen na přezkum dumpingového rozpětí žadatele, jednotlivého vývozce, konkrétně společnosti Ester. Proto bylo šetření omezeno na zvláštní okolnosti žadatele, s přihlédnutím ke všem podstatným a náležitě doloženým důkazům (14). Závěry stanovené na tomto základě nejsou relevantní pro ostatní společnosti ve vzorku nebo jakéhokoli jiného vyvážejícího výrobce v dotčené zemi.

(38)

Má se za to, že stanovení průměrného dumpingového rozpětí nového vzorku podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení za těchto okolností není ani právně možné, ani ekonomicky vhodné z následujících důvodů. Je třeba připomenout, že výpočet průměrného dumpingového rozpětí vzorku se použije pouze tehdy, jestliže se v souvislosti s daným šetřením má za to, že počet vývozců je tak velký, že jednotlivé šetření všech spolupracujících vývozců by pro instituce představovalo neúměrnou zátěž a ohrozilo by dokončení šetření v povinné lhůtě stanovené v základním nařízení. Dále se předpokládá, že výpočet váženého průměrného rozpětí na základě dumpingového rozpětí vývozců zařazených do vzorku je reprezentativní pro dumpingové rozpětí spolupracujících vývozců nezařazených do vzorku. Tak tomu může být pouze v případě, jestliže se takový výpočet provádí na základě dumpingových rozpětí, které se vztahují ke stejnému časovému období. V případě částečného prozatímního přezkumu omezeného původně na jednu společnost ve vzorku, jako je stávající šetření, však žádná z výše uvedených okolností nenastala. V důsledku toho byl učiněn závěr, že faktické okolnosti současného částečného prozatímního přezkumu jsou takové, že se ustanovení čl. 9 odst. 6 jednoznačně nepoužijí.

(39)

Je třeba připomenout, že prohlášením v oznámení o zahájení přezkumu, podle něhož „bude-li stanoveno, že by opatření v případě tohoto žadatele měla být zrušena nebo změněna, může být nezbytné změnit celní sazbu, která se v současnosti uplatňuje na dovoz dotčeného výrobku od jiných společností v Indii“, se rozumí, že v důsledku přezkumu může být zbytkové clo zvýšeno, aby se zabránilo obcházení (15). Vzhledem k tomu, že se clo žadatele snižuje, není výše uvedené ustanovení oznámení o zahájení přezkumu relevantní.

(40)

S ohledem na důvody popsané v 37. až 39. bodě odůvodnění je nutno zamítnout tvrzení, že by průměrné dumpingové rozpětí vzorku mělo být přepočítáno.

(41)

Zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí navrhnout změnu celní sazby uplatňované na žadatele, a bylo jim umožněno vyjádřit své připomínky.

(42)

Žadatel zopakoval své požadavky ohledně zařazení výrobku uvedeného v 29. bodě odůvodnění, jakož i své požadavky ohledně úpravy vývozní ceny související s vrácením cla v důsledku subvencí v režimu DEPB, EPCG a „Export Credit“, jak je popsáno v 30. a 31. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že nebyly poskytnuty žádné nové informace, které by mohly změnit zjištění Komise, však tyto požadavky musely být zamítnuty.

(43)

Žadatel dále zpochybnil metodu výpočtu hodnoty CIF transakcí, které byly provedeny na základě FOB. Při stanovení jednotkové hodnoty CIF Komise vztáhla celkové náklady na přepravu placené společností na všechny vývozní transakce včetně transakcí FOB. Společnost uvedla, že by se celkové náklady na přepravu měly týkat pouze transakcí CIF. Toto tvrzení bylo přijato.

(44)

Žadatel dále uvedl, že ne všechny prodeje vzorku byly vyloučeny ze stanovení dumpingového rozpětí. Toto tvrzení bylo rovněž přijato.

(45)

V návaznosti na přezkumné šetření činí navržené revidované dumpingové rozpětí a sazba antidumpingového cla, které by byly použitelné pro dovoz dotčeného výrobku vyráběného společností Ester Industries Limited, 8,3 %,