2012/6/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/6/EU ze dne 14. března 2012 , kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 3-6 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 14. března 2012 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 10. dubna 2012 Nabývá účinnosti: 10. dubna 2012
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2013/34/EU Pozbývá platnosti: 19. července 2013
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2012/6/EU

ze dne 14. března 2012,

kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 zdůraznila, že snížení administrativní zátěže je důležité pro podporu evropského hospodářství a že ke snížení administrativní zátěže v Evropské unii je nezbytné intenzivní společné úsilí.

(2)

Účetnictví bylo označeno za jednu z klíčových oblastí, v nichž by bylo možno snížit administrativní zátěž společností v Unii.

(3)

Doporučení Komise 2003/361/ES (3) definuje mikropodniky a malé a střední podniky. Konzultace s členskými státy však naznačily, že velikostní kritéria pro mikropodniky uvedené v tomto doporučení mohou být pro potřeby účetnictví příliš vysoké. Proto by měla být zavedena podskupina mikropodniků, tzv. „mikrosubjekty“, která zahrne společnosti s nižšími velikostními kritérii pro celkovou bilanční sumu a čistý obrat, než jsou kritéria stanovená pro mikropodniky.

(4)

Mikrosubjekty se ve většině případů zabývají podnikáním na místní nebo regionální úrovni bez přeshraniční činnosti nebo s omezenou přeshraniční činností. Kromě toho hrají důležitou úlohu při vytváření nových pracovních míst, podpoře výzkumu a rozvoji a vytváření nových hospodářských činností.

(5)

Mikrosubjekty mají na splnění náročných požadavků stanovených právními předpisy omezené zdroje. Navzdory tomu často podléhají stejným pravidlům finančního výkaznictví jako větší společnosti. Tato pravidla pro ně představují zátěž, která není úměrná jejich velikosti, a je proto pro nejmenší společnosti ve srovnání s většími společnostmi nepřiměřená. Proto by mělo být možné osvobodit mikrosubjekty od některých povinností, které pro ně mohou představovat zbytečně náročnou administrativní zátěž. Mikrosubjekty by však měly i nadále podléhat veškerým vnitrostátním povinnostem ohledně vedení záznamů, které zachycují jejich obchodní transakce a finanční situaci.

(6)

Vzhledem k tomu, že počty podniků, na něž se budou vztahovat velikostní kritéria stanovená touto směrnicí, budou v jednotlivých členských státech značně odlišné a že činnosti mikrosubjektů neovlivňují přeshraniční obchod ani fungování vnitřního trhu nebo je ovlivňují jen omezeně, měly by členské státy při provádění této směrnice na vnitrostátní úrovni zohlednit rozdílný dopad těchto kritérií.

(7)

Členské státy by měly při rozhodování o tom, jak nebo zda zavést režim pro mikrosubjekty v souvislosti se směrnicí Rady 78/660/EHS (4), zohlednit konkrétní podmínky a potřeby svých vlastních trhů.

(8)

Mikrosubjekty musí brát v úvahu výnosy a náklady účetního období, k němuž se vztahují, bez ohledu na datum přijetí či platby těchto výnosů nebo nákladů. Výpočet nákladů a příjmů příštích období a výdajů a výnosů příštích období však může být pro mikrosubjekty zatěžující. Členským státům by proto mělo být povoleno osvobodit mikrosubjekty od povinnosti vypočítávat a vykazovat tyto položky pouze v tom rozsahu, v jakém se toto osvobození vztahuje na náklady jiné, než jsou náklady na pořízení surovin a materiálů a polotovarů vlastní výroby, na úpravy hodnot, na osobní náklady a na daně. Tak by bylo možné snížit administrativní zatížení související s propočtem poměrně malých zůstatků.

(9)

Zveřejňování ročních účetních závěrek může být pro mikrosubjekty zatěžující. Zároveň je ale nutné, aby členské státy zajistily soulad s touto směrnicí. Členským státům by proto mělo být povoleno osvobodit mikrosubjekty od obecného požadavku zveřejňování, jsou-li údaje z rozvahy řádně poskytnuty v souladu s vnitrostátním právem nejméně jednomu určenému příslušnému orgánu a předány do registru hospodářských subjektů, aby bylo možné získat na požádání jejich kopii. V tomto případě by se neměl uplatňovat článek 47 směrnice 78/660/EHS, pokud jde o povinnost zveřejňovat veškeré účetní dokumenty v souladu s čl. 3 odst. 5 směrnice 2009/101/ES (5).

(10)

Cílem této směrnice je dát členským státům možnost vytvořit mikrosubjektům v účetním výkaznictví velmi jednoduché prostředí. Používání reálných hodnot může vyústit v potřebu zveřejnění podrobných údajů, aby se vysvětlilo, na jakém základě byla reálná hodnota některých položek stanovena. Vzhledem k tomu, že režim mikrosubjektů stanoví velmi omezené zveřejňování informací prostřednictvím komentářů k účetní závěrce, uživatelé účetních závěrek mikrosubjektů by nevěděli, zda částky uváděné v rozvaze a ve výsledovce zahrnují reálné hodnoty. Aby tedy v tomto směru měli tito uživatelé jistotu, neměly by členské státy povolovat ani nařizovat mikrosubjektům využívajícím kterékoli z osvobození jim dostupných podle této směrnice, aby při sestavování účetní závěrky používaly jako základ reálnou hodnotu. Mikrosubjekty, které si přejí nebo potřebují používat reálnou hodnotu, tak budou nadále moci činit v rámci jiných režimů podle této směrnice, jestliže členský stát takové používání povolí nebo nařídí.

(11)

Členské státy by měly při rozhodování o tom, jak nebo zda zavést režim pro mikrosubjekty v působnosti směrnice 78/660/EHS zajistit, aby mikrosubjekty, které mají být konsolidovány podle směrnice Rady 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách (6), využívaly pro tyto účely dostatečně podrobné účetní údaje a aby výjimky stanovené v této směrnici neměly vliv na povinnost sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu se směrnicí 83/349/EHS.

(12)

Jelikož cíle této směrnice, totiž snížit administrativní zátěž mikrosubjektů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu jeho účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(13)

Směrnice 78/660/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 78/660/EHS

Směrnice 78/660/EHS se mění takto:

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 1a

1.   Členské státy mohou stanovit osvobození od některých povinností podle této směrnice v souladu s odstavci 2 a 3 pro společnosti, které k rozvahovému dni nepřekročí limity dvou z těchto tří kritérií (mikrosubjekty):

a)

celková bilanční suma: 350 000 EUR;

b)

čistý obrat: 700 000 EUR;

c)

průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období: 10.

2.   Členské státy mohou společnosti uvedené v odstavci 1 osvobodit od některé nebo od všech těchto povinností:

a)

povinnost vykazovat „náklady a příjmy příštích období“ a „výdaje a výnosy příštích období“ podle článků 18 a 21;

b)

využije-li členský stát možnosti podle písmene a) tohoto odstavce, může povolit uvedeným společnostem, pouze ve vztahu k jiným nákladům stanoveným v odst. 3 písm. b) bodě vi), aby se odchýlily od čl. 31 odst. 1 písm. d), pokud jde o povinnost vykazovat „náklady a příjmy příštích období“ a „výdaje a výnosy příštích období“, za předpokladu, že tato skutečnost bude zveřejněna v komentáři k účetní závěrce anebo v souladu s písmenem c) tohoto odstavce na konci rozvahy;

c)

povinnost vypracovat komentář k účetní závěrce podle článků 43, 44 a 45, pokud jsou informace, jež vyžaduje článek 14 a čl. 43 odst. 1 bod 13 této směrnice a čl. 22 odst. 2 směrnice 77/91/EHS (7), uvedeny na konci rozvahy;

d)

povinnost vypracovat výroční zprávu podle článku 46 této směrnice, pokud jsou informace požadované podle čl. 22 odst. 2 směrnice 77/91/EHS uvedeny v komentáři k účetní závěrce anebo v souladu s písmenem c) tohoto odstavce na konci rozvahy;

e)

povinnost zveřejňovat roční účetní závěrku podle článků 47 až 50a, pokud jsou údaje z rozvahy v ní obsažené řádně poskytnuty v souladu s vnitrostátním právem alespoň jednomu příslušnému orgánu, který určí dotčený členský stát. Není-li příslušným orgánem ústřední rejstřík, obchodní rejstřík nebo podnikový rejstřík, jak jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2009/101/ES (8), je příslušný orgán povinen poskytnout tyto údaje příslušnému rejstříku.

3.   Členské státy mohou společnostem uvedeným v odstavci 1 povolit:

a)

sestavit případně pouze zkrácenou rozvahu, ve které jsou odděleně vykázány alespoň ty položky, které jsou v článcích 9 a 10 označeny písmeny. Použije-li se odst. 2 písm. a) tohoto článku, vylučují se z rozvahy položky E části „aktiva“ a D části „pasiva“ článku 9 nebo položky E a K článku 10;

b)

sestavit pouze zkrácenou výsledovku, ve které jsou odděleně vykázány alespoň tyto položky:

i)

čistý obrat;

ii)

ostatní výnosy;

iii)

náklady na suroviny a materiál a polotovary vlastní výroby;

iv)

osobní náklady;

v)

úpravy hodnot;

vi)

ostatní náklady;

vii)

daň;

viii)

zisk nebo ztráta.

4.   Členské státy nepovolí ani nenařídí, aby se oddíl 7a vztahoval na kterékoli mikrosubjekty využívající kterákoli z osvobození uvedených v odstavcích 2 a 3.

5.   V případě společností uvedených v odstavci 1 se roční účetní závěrky sestavené v souladu s odstavci 2, 3 a 4 považují za účetní závěrky podávající pravdivý a věrný obraz podle požadavků čl. 2 odst. 3, takže čl. 2 odst. 4 a 5 se na tyto účetní závěrky nevztahuje.

6.   Pokud k rozvahovému dni společnost překročí nebo přestane překračovat limity dvou ze tří kritérií uvedených v odstavci 1, ovlivní tato skutečnost použití odchylky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 jen tehdy, jestliže nastane jak v běžném, tak v předchozím účetním období.

7.   Pokud jde o členské státy, které nepřijaly euro, vypočte se částka v národní měně odpovídající částkám uvedeným v odstavci 1 pomocí směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie v den vstupu v platnost směrnice, kterou se tyto částky stanoví.

8.   Celková bilanční suma uvedená v odst. 1 písm. a) sestává buď z aktiv uvedených v čl. 9 části „aktiva“ položkách A až E, nebo aktiv uvedených v čl. 10 položkách A až E. Použije-li se odst. 2 písm. a) tohoto článku, celková bilanční suma uvedená v odst. 1 písm. a) sestává buď z aktiv uvedených v čl. 9 části „aktiva“ položkách A až D, nebo aktiv uvedených v čl. 10 položkách A až D.

2)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 mohou členské státy stanovit zvláštní uspořádání účetní závěrky investičních společností a finančních holdingových společností, pokud takové uspořádání poskytne o těchto společnostech rovnocenný obraz jako uspořádání podle čl. 2 odst. 3. Členské státy neumožní osvobození stanovená v článku 1a v případě investičních společností nebo finančních holdingových společností.“

3)

Článek 53a se nahrazuje tímto:

„Článek 53a

Členské státy neumožní osvobození stanovená v článcích 1a, 11 a 27, v čl. 43 odst. 1 bodech 7a a 7b a článcích 46, 47 a 51 v případě společností, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES.“

Článek 2

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí, pokud a jakmile se rozhodnou využít kterékoli možnosti stanovené v článku 1a směrnice 78/660/EHS, přičemž zohlední zejména situaci na vnitrostátní úrovni v souvislosti s počtem společností, které splňují velikostní kritéria stanovená v odstavci 1 uvedeného článku. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Zpráva

Do 10. dubna 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o situaci mikrosubjektů, přičemž zohlední zejména situaci na vnitrostátní úrovni, pokud jde o počet společností odpovídajících velikostním kritériím a o snížení administrativní zátěže díky výjimce z požadavku zveřejňování.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 14. března 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

N. WAMMEN


(1)  Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 67.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. března 2010 (Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 111) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 12. září 2011 (Úř.věst. C 337 E, 18.11.2011, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2011 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. února 2012.

(3)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(4)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11).

Redakční poznámka: název směrnice 2009/101/ES byl upraven s ohledem na přečíslování článků Smlouvy o založení Evropského společenství v souladu s článkem 5 Lisabonské smlouvy; původní odkaz zněl na čl. 48 druhý pododstavec Smlouvy.

(6)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(7)  Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1).

Redakční poznámka: název směrnice 77/91/EHS byl upraven s ohledem na přečíslování článků Smlouvy o založení Evropského společenství v souladu s článkem 12 Amsterodamské smlouvy a článkem 5 Lisabonské smlouvy; původní odkaz zněl na čl. 58 druhý pododstavec Smlouvy.

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11).

Redakční poznámka: název směrnice 2009/101/ES byl upraven s ohledem na přečíslování článků Smlouvy o založení Evropského společenství v souladu s článkem 5 Lisabonské smlouvy; původní odkaz zněl na čl. 48 druhý pododstavec Smlouvy.“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU