2012/490/EU2012/490/EU: Rozhodnutí Komise ze dne 24. srpna 2012 o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám Text s významem pro EHP

1.

Ustanovení bodu 2.2 se vztahují na propojovací body sousedních soustav vstupu/výstupu mezi alespoň dvěma členskými státy nebo v rámci jednoho státu, bez ohledu na to, zda jsou tyto body skutečné nebo virtuální, pokud se na uvedené body vztahují postupy rezervace ze strany uživatelů. Mohou se rovněž vztahovat na body vstupu do třetích zemí a výstupu z třetích zemí, podle rozhodnutí příslušného národního regulačního orgánu. Na výstupní body pro koncové spotřebitele a distribuční sítě, vstupní body terminálů pro zkapalněný zemní plyn a výrobních závodů a na vstupní a výstupní body skladovacích zařízení se ustanovení bodu 2.2 nevztahují.

2.

Na základě údajů zveřejněných provozovateli přepravních soustav podle oddílu 3 této přílohy a v případě potřeby potvrzených národními regulačními orgány agentura počínaje rokem 2014 zveřejňuje každoročně k 1. březnu zprávu o sledování překročení kapacity v propojovacích bodech, pokud jde o produkty s pevnou kapacitou prodané v předcházejícím roce, přičemž v rozsahu, v jakém je to možné, zváží obchodování s kapacitou na sekundárním trhu a využití přerušitelné kapacity.

3.

Dodatečnou kapacitu získanou uplatněním jednoho z postupů pro řízení překročení kapacity uvedených v bodech 2.2.2, 2.2.3, 2.2.4 a 2.2.5 nabídne příslušný provozovatel (provozovatelé) přepravní soustavy v rámci běžného postupu přidělování kapacity.

4.

Opatření stanovená v bodech 2.2.2, 2.2.4 a 2.2.5 se provedou od 1. října 2013. Bod 2.2.3 odst. 1 až 5 se použije od 1. července 2016.

1.

Provozovatelé přepravních soustav navrhnou a po schválení národním regulačním orgánem zavedou pobídkový režim vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu, který umožní nabízet dodatečnou pevnou kapacitu. Před jeho zavedením národní regulační orgán konzultuje národní regulační orgány sousedních členských států a vezme v úvahu jejich stanoviska. Dodatečná kapacita se definuje jako pevná kapacita nabízená navíc k technické kapacitě propojovacího bodu vypočítané podle čl. 16 odst. 1 tohoto nařízení.

2.

Režim vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu dává provozovatelům přepravních soustav motivaci k tomu, aby zpřístupnili dodatečnou kapacitu, a to s ohledem na technické podmínky, jako je tepelná hodnota, teplota a odhadovaná spotřeba příslušné soustavy vstupu/výstupu a kapacity sousedních sítí. Provozovatelé přepravních soustav uplatňují v souvislosti s přepočtem technické nebo dodatečné kapacity soustavy vstupu/výstupu dynamický přístup.

3.

Režim vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu vychází ze systému pobídek, který odráží rizika provozovatelů přepravních soustav spojená s nabídkou dodatečné kapacity. Režim je strukturován tak, že se o výnosy z prodeje dodatečné kapacity a náklady spojené se zpětným odkupem nebo opatřeními podle odstavce 6 dělí provozovatelé přepravních soustav a uživatelé sítě. Národní regulační orgány rozhodnou o rozdělení výnosů a nákladů mezi provozovatelem přepravní soustavy a uživatelem sítě.

4.

Pro účely stanovení výnosů provozovatelů přepravní soustavy se technická kapacita, zejména přenechaná kapacita, jakož i případně kapacita vytvořená uplatňováním pevného mechanismu ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den i dlouhodobého mechanismu ztráty v případě nevyužití, považuje za přidělenou ještě před přidělením dodatečné kapacity.

5.

Při stanovení dodatečné kapacity bere provozovatel přepravní soustavy v úvahu statistické scénáře pravděpodobného množství fyzicky nevyužité kapacity v určitou dobu v propojovacích bodech. Rovněž bere v úvahu rizikový profil nabídky dodatečné kapacity, která nemá za následek nepřiměřenou povinnost zpětného odkupu. Režim vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu také počítá s pravděpodobností a náklady zpětného odkupu kapacity na trhu, což se odráží v množství dostupné dodatečné kapacity.

6.

Pokud je to nutné k zachování integrity soustavy, uplatní provozovatelé přepravních soustav tržní postup zpětného odkupu, v rámci něhož mohou kapacitu nabídnout uživatelé sítě. Uživatelé sítě jsou informováni o použitelném postupu zpětného odkupu. Uplatněním postupu zpětného odkupu nejsou dotčena použitelná mimořádná opatření.

7.

Provozovatelé přepravních soustav před uplatněním postupu zpětného odkupu ověří, zda mohou integritu soustavy nákladově efektivněji zachovat alternativní technická a obchodní opatření.

8.

Při navrhování režimu vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu předloží provozovatel přepravní soustavy národnímu regulačnímu orgánu veškeré příslušné údaje, odhady a modely, aby uvedený orgán mohl režim posoudit. Provozovatel přepravní soustavy podává národnímu regulačnímu orgánu pravidelně zprávu o fungování daného režimu a na jeho žádost předloží veškeré příslušné údaje. Národní regulační orgán může provozovatele přepravní soustavy požádat o přezkum režimu.

1.

Národní regulační orgány uloží provozovatelům přepravních soustav povinnost uplatnit na uživatele sítě v propojovacích bodech, pokud jde o úpravu prvotní nominace, alespoň pravidla uvedená v odstavci 3, prokáže-li zpráva o sledování předkládaná každoročně agenturou podle bodu 2.2.1 odst. 2, že v propojovacích bodech během roku, k němuž se zpráva o sledování váže, v rámci postupů přidělování kapacity u produktů, které měly být využity v daném roce nebo v jednom ze dvou následujících roků, poptávka překročila nabídku ve výši rezervní ceny, pokud jsou použity aukce, a to

2.

Prokáže-li každoročně předkládaná zpráva o sledování, že se situace popsaná v odstavci 1 v následujících třech letech například v důsledku navýšení dostupné kapacity fyzickým rozšířením sítě nebo ukončením dlouhodobých smluv pravděpodobně nezopakuje, mohou příslušné národní regulační orgány rozhodnout o ukončení používání pevného mechanismu ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den.

3.

Pevná renominace je povolena v rozmezí nejvýše 90 % a nejméně 10 % smluvní kapacity uživatele sítě v propojovacím bodě. Přesahuje-li však nominace 80 % smluvní kapacity, může se renominace navýšit o polovinu nenominovaného objemu. Nedosahuje-li nominace 20 % smluvní kapacity, může se renominace snížit o polovinu nominovaného objemu. Uplatněním tohoto odstavce nejsou dotčena použitelná mimořádná opatření.

4.

Původní držitel smluvní kapacity může renominovat omezenou část své smluvní pevné kapacity jako přerušitelnou.

5.

Odstavec 3 se nevztahuje na uživatele soustavy – osoby nebo podniky a podniky podléhající jejich kontrole podle článku 3 nařízení (ES) č. 139/2004, které v předcházejícím roce držely méně než 10 % průměrné technické kapacity v propojovacím bodě.

6.

Národní regulační orgán provádí v propojovacích bodech, v nichž se uplatňuje pevný mechanismus ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den v souladu s odstavcem 3, hodnocení vztahu s režimem vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu v souladu s bodem 2.2.2; v důsledku tohoto hodnocení se může národní regulační orgán rozhodnout neuplatnit v uvedených propojovacích bodech ustanovení bodu 2.2.2. Takové rozhodnutí se neprodleně oznámí agentuře a Komisi.

7.

Národní regulační orgán může rozhodnout o provádění pevného mechanismu ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den podle odstavce 3 v určitém propojovacím bodě. Před přijetím svého rozhodnutí národní regulační orgán konzultuje národní regulační orgány sousedních členských států. Při přijímání svého rozhodnutí národní regulační orgán bere v úvahu stanoviska národních regulačních orgánů sousedních členských států.

1.

Národní regulační orgány uloží provozovatelům přepravních soustav, aby částečně nebo zcela odebrali systematicky nevyužívanou smluvní kapacitu uživateli sítě v bodě propojení, pokud uvedený uživatel neprodal ani za přiměřených podmínek nenabídl svou nevyužitou kapacitu a pokud ostatní uživatelé sítě žádají o pevnou kapacitu. Smluvní kapacita se považuje za systematicky nevyužívanou, zejména pokud

2.

Uplatňování pevného mechanismu ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den není důvodem pro neuplatňování odstavce 1.

3.

Odebrání kapacity povede k tomu, že uživatel sítě přijde částečně nebo zcela o smluvní kapacitu, a to na určitou dobu nebo po zbytek účinné doby trvání smlouvy. Uživateli soustavy náleží jeho práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o přidělení kapacity do doby, než provozovatel přepravní soustavy kapacitu nepřidělí jinému uživateli, a v rozsahu, v jakém kapacita není přidělena jinému uživateli.

4.

Provozovatelé přepravních soustav předkládají národním regulačním orgánům veškeré údaje nezbytné pro sledování rozsahu, v němž se využívá smluvní kapacita s účinnou dobou trvání smlouvy delší než jeden rok nebo v opakujících se čtvrtletích nejméně po dobu dvou let.“

a)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

b)

doplňuje se nové písmeno h), které zní:

„h)

výskyt neúspěšných, právně platných žádostí o produkty s pevnou kapacitou na dobu nejméně jednoho měsíce, včetně počtu a objemu neúspěšných žádostí, a

i)

v případě aukcí, kde a kdy byly produkty s pevnou kapacitou na dobu nejméně jednoho měsíce vydraženy za cenu vyšší, než je cena zásob;

j)

kde a kdy došlo k tomu, že nebyl v rámci běžného postupu přidělování kapacity nabídnut žádný produkt s pevnou kapacitou na dobu nejméně jednoho měsíce;

k)

celková kapacita vytvořená uplatněním postupů pro řízení překročení kapacity uvedených v bodech 2.2.2, 2.2.3, 2.2.4 a 2.2.5 podle jednotlivých uplatněných postupů pro řízení překročení kapacity;

l)

písmena h až k) se použijí od 1. října 2013.“