2012/199/EU2012/199/EU: Rozhodnutí předsedy Evropské komise ze dne 29. února 2012 o funkci a mandátu úředníka pro slyšení v určitých obchodních řízeních

Publikováno: Úř. věst. L 107, 19.4.2012, s. 5-11 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 29. února 2012 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 20. dubna 2012 Nabývá účinnosti: 20. dubna 2012
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2019/339 Pozbývá platnosti: 20. března 2019
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ PŘEDSEDY EVROPSKÉ KOMISE

ze dne 29. února 2012

o funkci a mandátu úředníka pro slyšení v určitých obchodních řízeních

(2012/199/EU)

PŘEDSEDA EVROPSKÉ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na jednací řád Komise (1), a zejména článek 22 uvedeného řádu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Právo na řádnou správu představuje zavedenou zásadu práva Evropské unie, což zahrnuje i procesní práva stran zúčastněných ve správním řízení, jehož výsledek může mít vliv na jejich zájmy.

(2)

Tato zásada práva Evropské unie je zakotvena v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie (2). Práva osoby, jejíž zájmy jsou dotčeny obchodním řízení, zakotvená v čl. 41 odst. 1 a v čl. 41 odst. 2 Listiny, jsou rovněž buď výslovně stanovena, nebo by měla být, jelikož se jedná o obecné právní zásady, aplikována v nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (3), nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (4), nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (5), nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (6), nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (7), nařízení Rady (ES) č. 385/96 ze dne 29. ledna 1996 o ochraně proti cenám působícím újmu v loďařství (8), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 868/2004 ze dne 21. dubna 2004 o ochraně před poskytováním dotací a před nekalými cenovými praktikami způsobujícími újmu leteckým dopravcům Společenství při poskytování leteckých služeb ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (9), nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí od 1. ledna 2009 a o změně nařízení (ES) č. 552/97, (ES) č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 1100/2006 a (ES) č. 964/2007 (10), nařízení Rady (ES) č. 1515/2001 ze dne 23. července 2001 o opatřeních, která může Společenství přijmout na základě zprávy přijaté orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních (11) a v nařízení Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3. března 2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité dovážené produkty pocházející z Čínské lidové republiky a o změně nařízení (ES) č. 519/94 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (12).

(3)

Od 1. ledna 2007 je úkolem spočívajícím v zabezpečení účinného výkonu procesních práv zúčastněných stran a zajištění toho, aby obchodní řízení upravená ve shora uvedených nařízeních byla vedena nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě, pověřen úředník Generálního ředitelství pro obchod se zkušenostmi ve věcech ochrany obchodu, tak zvaný „úředník pro slyšení“.

(4)

Pro potřeby posílení této úlohy a zvýšení transparentnosti a procesní spravedlnosti příslušných řízení je nyní vhodné posílit tuto funkci úředníka pro slyšení v Komisi a stanovit jeho kompetence.

(5)

Výkon této funkce by měl být svěřen nezávislé osobě se zkušenostmi v oblasti obchodních řízení. Úředník pro slyšení by měl být jmenován Komisí v souladu s pravidly zakotvenými ve služebním řádu úředníků a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Unie.

(6)

Aby byla zajištěna jeho nezávislost, měl by být úředník pro slyšení pro správní účely přiřazen ke členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku.

(7)

Základními právy a povinnostmi úředníka pro slyšení stanovenými v tomto rozhodnutí jsou poskytovat poradenství komisaři odpovědnému za obchodní politiku a generálnímu řediteli generálního ředitelství pro obchod; být zárukou dodržování procesních práv; umožňovat přístup ke spisu; přijímat rozhodnutí o důvěrné povaze dokumentů; přezkoumávat stanoviska správy k prodlužování lhůt. Úředník pro slyšení by měl usilovat o zajištění toho, aby bylo při koncipování právních aktů nebo návrhů Komise přihlíženo ke všem rozhodným skutečnostem bez ohledu na to, zda jsou pro dotčené strany příznivé nebo nepříznivé.

(8)

Za účelem posílení procesních záruk výkonu procesních práv zúčastněných stran je nezbytné určit druhy slyšení a pevně stanovit pravidla pořádání a vedení slyšení s úředníkem pro slyšení a následného postupu.

(9)

Pravomoc úředníka pro slyšení rozhodovat o otázkách týkajících se přístupu ke spisu, důvěrnosti a lhůt by měla účastníkům obchodního řízení poskytnout dodatečnou procesní záruku, aniž by tím byly dotčeny lhůty závazné pro dané řízení.

(10)

Zprávy by měly zajistit, že hlavním otázkám, kterými se úředník pro slyšení zabývá, a jeho hlavním doporučením je věnována pozornost rozhodovacích subjektů, což představuje dodatečnou záruku dodržování práv stran dotčených obchodním řízením. Výroční zprávy by rovněž měly o činnosti úředníka pro slyšení informovat členské státy EU, Evropský parlament a veřejnost.

(11)

Při zpřístupňování informací o fyzických osobách by měla být zvláštní pozornost věnována nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (13).

(12)

Tímto rozhodnutím by neměla být dotčena obecná pravidla pro udělování nebo vylučování práva přístupu k dokumentům Komise,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Úředník pro slyšení

1.   V rámci Komise se zřizuje zvláštní funkce úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

2.   Úkolem úředníka pro slyšení je zaručit účinný výkon procesních práv zúčastněných stran stanovených v níže uvedených nařízeních (dále jen „základní nařízení“) a zajistit, aby obchodní řízení podle uvedených nařízení byla vedena nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě. Těmito základními nařízeními jsou:

a)

nařízení (ES) č. 1225/2009, a zejména čl. 5 odst. 10 a 11, čl. 6 odst. 5, 6, 7 a 8, čl. 8 odst. 3, 4 a 9, články 18, 19, 20 a 21;

b)

nařízení (ES) č. 597/2009, a zejména čl. 10 odst. 12 a 13, čl. 11 odst. 5, 6, 7, 8 a 10, čl. 13 odst. 3, 4 a 9, články 28, 29, 30 a 31;

c)

nařízení (ES) č. 260/2009, a zejména články 6 a 9;

d)

nařízení (ES) č. 625/2009, a zejména články 5 a 7;

e)

nařízení (ES) č. 3286/94, a zejména články 8 a 9;

f)

nařízení (ES) č. 385/96, a zejména čl. 5 odst. 12 a 13, čl. 6 odst. 5, 6, 7 a 8, články 12, 13 a 14;

g)

nařízení (ES) č. 868/2004, a zejména články 7 a 8;

h)

nařízení (ES) č. 732/2008, a zejména články 18, 19 a 20;

i)

nařízení (ES) č. 1515/2001, a zejména čl. 1 odst. 2 a čl. 2 odst. 2;

j)

nařízení (ES) č. 427/2003, a zejména čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4, 5 a 6, čl. 17 odst. 2 a 3 a článek 18.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

a)

„obchodním řízením“ se rozumí šetření nebo správní řízení vedené útvary Komise podle některého ze základních nařízení;

b)

„zúčastněnou stranou“ se rozumí osoba, jejíž zájmy jsou dotčeny obchodním řízením, podle definice v příslušném základním nařízení;

c)

„právy zúčastněných stran“ se rozumí procesní práva a právo jakékoli osoby na to, aby byla její záležitost v obchodním řízení vyřízena nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě.

Článek 3

Jmenování – odvolání a zastupování

1.   Úředník pro slyšení je jmenován Komisí v souladu s pravidly stanovenými ve služebním řádu úředníků a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

2.   Jmenování úředníka pro slyšení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Každé přerušení, odvolání nebo přeložení úředníka pro slyšení provedené jakýmkoli postupem je předmětem odůvodněného rozhodnutí Komise. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Úředník pro slyšení je pro administrativní účely přiřazen ke členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku.

4.   Pokud není úředník pro slyšení schopen konat, určí člen Komise odpovědný za obchodní politiku, pokud možno po projednání s úředníkem pro slyšení, jiného úředníka, který není v daném případu zúčastněn a má dostatečné zkušenosti s obchodním řízením, aby vykonával povinnosti úředníka pro slyšení.

Článek 4

Zásady intervence úředníka pro slyšení

1.   Při výkonu svých povinností jedná úředník pro slyšení nezávisle. Úředník pro slyšení nepřijímá při plnění svých úkolů žádné pokyny.

2.   Při plnění svých povinností dbá úředník pro slyšení na nutnost účinné aplikace základních nařízení v souladu s platnými právními předpisy Unie a zásadami stanovenými Soudním dvorem Evropské unie.

3.   Při výkonu své funkce má úředník pro slyšení neomezený přístup k veškerým spisům souvisejícím s obchodním řízením, a to bez zbytečného odkladu a v kterékoli fázi řízení.

4.   Úředník pro slyšení činí rozhodnutí podle tohoto rozhodnutí a může dávat útvarům Komise odpovědným za šetření svá doporučení ohledně jakékoli záležitosti týkající se práv zúčastněných stran, které si vyžádaly jeho intervenci. Úředník pro slyšení usiluje o zajištění toho, aby bylo při přípravě předloh právních aktů nebo návrhů Komise přihlíženo ke všem rozhodným skutečnostem bez ohledu na to, zda jsou pro dotčené strany příznivé nebo nepříznivé.

5.   Úředníkovi pro slyšení jsou odpovědným ředitelem nebo jeho zástupcem poskytovány informace o vývoji řízení, v němž úředník pro slyšení intervenoval, až do přijetí právního aktu v konečném znění Komisí, resp. Radou. Úředník pro slyšení je bezodkladně informován o jakékoli podstatné změně postoje Komise v závěrečné fázi obchodního řízení, aby mohl posoudit veškeré potenciální dopady na práva zúčastněných stran.

6.   Úředník pro slyšení poskytuje členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku, případně generálnímu řediteli, poradenství ohledně následného postupu po vydání jeho doporučení a v případě potřeby též ohledně možných prostředků nápravy.

7.   Odpovědný ředitel konzultuje s úředníkem pro slyšení změny nebo aktualizace politiky týkající se procesních záležitostí a hmotněprávních otázek, které mají dopad na práva zúčastněných stran podle definice v článku 2 tohoto rozhodnutí. S úředníkem pro slyšení lze konzultovat i jakoukoli jinou otázku plynoucí z obchodního řízení.

8.   Úředník pro slyšení může členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku a v případě potřeby i generálnímu řediteli pro obchod předkládat svá zjištění a doporučení k jakékoli záležitosti plynoucí z obchodního řízení.

Článek 5

Podmínky intervence úředníka pro slyšení – načasování – informace

1.   Úředník pro slyšení jedná na žádost zúčastněných stran, člena Komise odpovědného za obchodní politiku, generálního ředitele, ředitele odpovědného za obchodního řízení či jeho zástupce nebo ředitele jiných útvarů, s nímž je obchodní řízení konzultováno.

2.   Úředník pro slyšení může intervenovat v kterékoli fázi obchodního řízení, s řádným přihlédnutím k závazným lhůtám platným pro takové řízení.

3.   Úředník pro slyšení je vázán lhůtami použitelnými v obchodním řízení v souladu se základními nařízeními.

4.   Ke každému právnímu aktu v konečném znění nebo návrhu Komise se vždy přikládá oznámení úředníka pro slyšení uvádějící, zda úředník pro slyšení v předmětném řízení intervenoval a jaká byla povaha jeho intervence.

Článek 6

Slyšení

1.   Úředník pro slyšení může na žádost nebo v případech a za podmínek stanovených v základních nařízeních pořádat a vést dva druhy slyšení: slyšení mezi jednotlivou zúčastněnou stranou nebo skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy a útvary Komise odpovědnými za šetření a slyšení mezi zúčastněnými stranami s různými zájmy.

2.   Předmětem slyšení může být jakákoli otázka, která se vyskytne v kterékoli fázi obchodního řízení a je způsobilá ovlivnit práva zúčastněných stran.

3.   Fyzické osoby pozvané k účasti na slyšení se dostaví buď osobně, nebo jsou zastoupeny právním zástupcem. Právnické osoby pozvané k účasti na slyšení jsou zastoupeny řádně pověřeným zástupcem jmenovaným z řad stálých zaměstnanců dané právnické osoby.

4.   Fyzické nebo právnické osoby pozvané k účasti na slyšení pořádaném úředníkem pro slyšení mohou využít pomoci právníka nebo jiné kvalifikované osoby mimo okruh svých stálých zaměstnanců, která je úředníkem pro slyšení připuštěna.

5.   Tímto článkem není dotčeno právo na slyšení dle základních nařízení.

Článek 7

Slyšení s jednotlivou zúčastněnou stranou nebo skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy

1.   Úředník pro slyšení může pořádat a vést slyšení mezi jednotlivou zúčastněnou stranou či skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy a útvary Komise odpovědnými za šetření a v případě potřeby i jinými útvary, a to na odůvodněnou žádost dotčené zúčastněné strany nebo skupiny zúčastněných stran s podobnými zájmy.

2.   Jednotlivá zúčastněná strana může požádat o slyšení se skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy ohledně konkrétní otázky, které se koná za podmínky, že s účastí na tomto slyšení souhlasí alespoň jedna další zúčastněná strana s podobným zájmem.

Článek 8

Slyšení mezi zúčastněnými stranami s různými zájmy

1.   Slyšení mezi zúčastněnými stranami s různými zájmy může být pořádáno a vedeno pod předsednictvím úředníka pro slyšení, aby byl vytvořen prostor pro případnou prezentaci opačných názorů a předestření vyvracející argumentace. Lhůta, v rámci níž by se toto slyšení mělo konat, se uvede v oznámení o zahájení obchodního řízení.

2.   Slyšení mezi zúčastněnými stranami s různými zájmy může být pořádáno v každém řízení ve věcech ochrany obchodu, a to po vyslechnutí útvarů Komise odpovědných za šetření.

3.   O slyšení mezi zúčastněnými stranami s různými zájmy ohledně určité konkrétní otázky může rovněž požádat jednotlivá zúčastněná strana a toto slyšení se koná za podmínky, že s účastí na slyšení souhlasí alespoň jedna další zúčastněná strana s rozdílnými zájmy.

4.   Slyšení se zúčastní útvary Komise odpovědné za šetření a v případě potřeby i jiné útvary.

5.   Příslušní zástupci členských států se mohou slyšení mezi zúčastněnými stranami s různými zájmy účastnit jako pozorovatelé.

Článek 9

Příprava slyšení

1.   Po vyslechnutí odpovědného ředitele nebo jeho zástupce stanoví úředník pro slyšení den, dobu trvání a místo konání slyšení. Pokud je zúčastněnými stranami nebo útvary Komise požadováno odročení, rozhodne úředník pro slyšení, zda je povolí, či nikoli.

2.   Ve vhodných případech může úředník pro slyšení uspořádat přípravné jednání se zúčastněnými stranami nebo s útvary Komise odpovědnými za šetření a jinými útvary, a to za účelem zjištění veškerých skutkových nebo právních otázek, které mají být předmětem slyšení, a jejich co možná nejlepšího objasnění. Za tím účelem může úředník pro slyšení vyžadovat od účastníků slyšení veškeré informace nezbytné k přípravě slyšení.

3.   Úředník pro slyšení připraví program každého slyšení, který se všem účastníkům poskytne před slyšením.

4.   Úředník pro slyšení může v přiměřené době po uplynutí lhůty pro předložení vyjádření ke zpřístupnění informací a před slyšením mezi stranami vyzvat účastníky, aby předložili otázky ohledně informací poskytnutých jinými zúčastněnými stranami.

5.   Ve vhodných případech, vzhledem k potřebě zajistit, aby bylo slyšení mezi stranami řádně připraveno a především aby byly skutkové otázky co možná nejvíce objasněny, může úředník pro slyšení, po vyslechnutí odpovědného ředitele nebo jeho zástupce, poskytnout stranám pozvaným na slyšení předem seznam otázek, na které by chtěl znát jejich názor.

6.   Úředník pro slyšení rovněž může žádat o předchozí písemné vyrozumění ohledně podstatného obsahu stanovisek, která chtějí účastníci na slyšení přednést.

7.   Úředník pro slyšení může přizvat k účasti na slyšení externí odborníky. Zúčastněné strany a útvary Komise mohou požádat úředníka pro slyšení, aby účast externích odborníků na slyšení připustil. Úředník pro slyšení je povinen o těchto žádostech rozhodnout. Externí odborníci pozvaní k účasti na slyšení jsou povinni podepsat dohodu o mlčenlivosti.

8.   Externí odborníci mohou být požádáni o poskytnutí jakéhokoli relevantního rozboru, zpráv nebo publikací, které se zařadí do spisu a zpřístupní všem účastníkům před slyšením, kdykoli je to možné.

Článek 10

Vedení slyšení

1.   Úředník pro slyšení nese plnou odpovědnost za vedení slyšení. Úředník pro slyšení zajistí řádné vedení slyšení, což přispěje k zachování spravedlnosti samotného slyšení i jakéhokoli následně vydaného rozhodnutí.

2.   Slyšení nejsou veřejná. Úředník pro slyšení rozhodne, které osoby by měly být vyslechnuty jménem zúčastněné strany, a zda by měly být dotčené osoby slyšeny zvlášť nebo v přítomnosti jiných osob pozvaných k účasti na slyšení. Ve druhém z uvedených případů je nutno přihlédnout k oprávněnému zájmu zúčastněných stran na ochraně jejich obchodního tajemství a jiných důvěrných informací.

3.   Úředník pro slyšení může umožnit účastníkům klást v průběhu slyšení otázky a na otázky odpovídat.

4.   V případě, že úředník pro slyšení připustil účast externích odborníků, zajistí, aby tito odborníci měli příležitost přednést své názory a odpovědět na otázky ostatních účastníků daného slyšení.

5.   Vzhledem k potřebě zajistit zachování práva být slyšen, může úředník pro slyšení ve vhodných případech po provedení slyšení, po vyslechnutí odpovědného ředitele nebo jeho zástupce, poskytnout zúčastněným stranám příležitost předložit další písemná vyjádření. Úředník pro slyšení určí den, do kdy mohou být tato podání učiněna. K písemným vyjádřením doručeným po uvedeném dni nemusí být přihlíženo.

Článek 11

Následný postup po slyšení

1.   Úředník pro slyšení vyhotoví přepis nebo smysluplné shrnutí slyšení:

a)

v případě pořádání slyšení mezi zúčastněnými stranami s různými zájmy se přepis nebo smysluplné shrnutí zpřístupní všem účastníkům slyšení a zařadí se do spisu, který je zúčastněným stranám k dispozici pro účely nahlédnutí;

b)

v případě pořádání slyšení mezi jednotlivou zúčastněnou stranou či skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy a útvary Komise se přepis nebo smysluplné shrnutí zpřístupní všem účastníkům slyšení. Tito účastníci mohou předložit odůvodněnou žádost o zachování důvěrnosti určitých informací obsažených v přepisu nebo ve shrnutí. Úředník pro slyšení o těchto žádostech rozhodne po vyslechnutí útvarů Komise odpovědných za šetření, popřípadě jiných útvarů. Nedůvěrná verze přepisu nebo shrnutí slyšení se založí do spisu, který je k dispozici zúčastněným stranám pro účely nahlédnutí.

2.   Úředník pro slyšení může předkládat útvarům Komise odpovědným za šetření doporučení v souladu s článkem 4 odst. 4 tohoto rozhodnutí. Útvary Komise odpovědné za šetření vyrozumí úředníka pro slyšení v přiměřené lhůtě před přijetím právního aktu v konečném znění o tom, zda a jakým způsobem k těmto doporučením přihlédly, a poskytnou úředníkovi pro slyšení kopii předlohy právního aktu.

3.   Úředník pro slyšení předkládá pravidelné zprávy členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku, s kopií pro generálního ředitele, týkající se slyšení s jednotlivými stranami nebo skupinou zúčastněných stran s podobnými zájmy podle článku 18 tohoto rozhodnutí, ledaže daný případ vyžaduje okamžité doporučení členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku nebo generálnímu řediteli.

4.   Veškerá doporučení úředníka pro slyšení útvarům Komise odpovědným za šetření, jakož i zprávy a zjištění předkládaná úředníkem pro slyšení členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku a generálnímu řediteli, jsou považovány za důvěrné interní dokumenty.

5.   V případě, že se koná slyšení mezi stranami, vyhotoví úředník pro slyšení písemnou konečnou zprávu ohledně dodržení práv zúčastněných stran. Tato zpráva může být úředníkem pro slyšení pozměněna ve světle změn předlohy právního aktu, a to až do okamžiku přijetí právního aktu v konečném znění.

Článek 12

Přístup ke spisu

1.   Strana, která tvrdí, že je zúčastněnou stranou, může požadovat, aby úředník pro slyšení přezkoumal odmítnutí útvary Komise odpovědných za šetření umožnit této straně v přiměřené lhůtě přístup ke spisu daného k dispozici pro účely nahlédnutí nebo ke konkrétnímu dokumentu, který má Komise k dispozici. Úředník pro slyšení případ posoudí a rozhodne, zda přizná částečný nebo plný přístup ke spisu nebo k požadovanému dokumentu, nebo takový přístup odmítne.

2.   Úředník pro slyšení stanoví lhůty, v rámci kterých takový přístup útvary Komise odpovědné za šetření poskytnou.

Článek 13

Důvěrnost

1.   Úředník pro slyšení je vázán obecnými pravidly týkajícími se důvěrnosti informací předložených zúčastněnými stranami ve správním řízení vedeném před Komisí.

2.   Zúčastněná strana nebo útvary Komise odpovědné za šetření mohou úředníka pro slyšení požádat o vydání rozhodnutí ohledně důvěrné povahy dokumentu, který mají útvary Komise odpovědné za šetření k dispozici.

Článek 14

Nedůvěrná shrnutí důvěrných informací

1.   Zúčastněná strana může požádat úředníka pro slyšení, aby přezkoumal závěry útvarů Komise odpovědných za šetření ohledně toho, zda je nedůvěrné shrnutí důvěrných informací, které bylo předloženo v průběhu šetření, dostatečně podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací.

2.   V případě, že útvary Komise odpovědné za šetření hodlají nepřihlédnout k dokumentu nebo k informacím, k nimž zúčastněná strana odmítla předložit smysluplné nedůvěrné shrnutí, může zúčastněná strana úředníka pro slyšení požádat, aby ve věci rozhodl.

3.   Úředník pro slyšení žádost posoudí. Pokud dojde k závěru, že nedůvěrné shrnutí není dostatečně podrobné, poskytne úředník pro slyšení zúčastněné straně, která shrnutí dodala, příležitost vyjádřit se v přiměřené lhůtě ke svému shrnutí a vylepšit ho.

4.   V případě, že zúčastněná strana, která předložila důvěrné informace, předloží nedostatečné shrnutí nebo poskytne odůvodnění, jež nelze akceptovat, nebo je nečinná, úředník pro slyšení rozhodne, zda má nebo nemá být přihlíženo k důvěrným informacím, pro něž nebylo poskytnuto žádné smysluplné nedůvěrné shrnutí podle příslušných ustanovení základních nařízení.

Článek 15

Přístup k informacím, které jsou ze své povahy důvěrné a nelze je učinit předmětem shrnutí

Na žádost zúčastněné strany může úředník pro slyšení posoudit informaci, která je ze své povahy důvěrná a nelze ji učinit předmětem shrnutí, k níž dotčená strana nemá přístup, za účelem ověření, jak byla tato informace útvary Komise odpovědnými za šetření použita.

Úředník pro slyšení zúčastněnou stranu, která takovou žádost podala, informuje o tom, zda dle jeho názoru:

a)

je informace, k níž dotčená strana nemá přístup, pro obranu této strany rozhodná a

b)

zda případně útvary šetření tuto informaci správně zohlednily ve skutečnostech a úvahách, na nichž založily své závěry.

Článek 16

Prodloužení lhůt

1.   Žádost o prodloužení lhůt nebo posunutí lhůt pro zodpovězení dotazníků, předložení dodatečných informací, návštěvy na místě nebo vyjádření ke zpřístupnění informací je zúčastněnou stranou nejprve určena útvarům Komise odpovědným za šetření. Tato žádost musí být podána včas před uplynutím původní lhůty. Je-li tato žádost odmítnuta nebo považuje-li zúčastněná strana přiznané prodloužení za příliš krátké, může zúčastněná strana předložit, před uplynutím původní lhůty, odůvodněnou žádost o přezkoumání věci úředníkovi pro slyšení. Po vyslechnutí odpovědného ředitele nebo jeho zástupce může úředník pro slyšení lhůty prodloužit nebo žádost odmítnout.

2.   Útvary Komise nejednají v předmětné věci jednat dříve, než úředník pro slyšení rozhodne.

3.   Úředník pro slyšení rozhodne s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dotčené žádosti a lhůtám závazným pro dané řízení.

Článek 17

Účast na jednání výborů

Úředník pro slyšení se může účastnit jednání výborů. Ve vhodných případech může úředník pro slyšení odpovídat na otázky členských států, pokud se tyto otázky týkají povahy jeho intervence v řízení.

Článek 18

Zprávy podávané úředníkem pro slyšení

1.   Na konci každého roku vyhotoví úředník pro slyšení výroční zprávu. Výroční zpráva musí obsahovat informace o případech, v nichž úředník pro slyšení intervenoval, druh rozhodnutí a doporučení, která učinil, a veškerá doporučení směřující ke zdokonalení obchodních řízení. Zpráva je určena členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku. Generální ředitel pro obchod a dotčená ředitelství obdrží kopii této zprávy.

2.   Shrnutí závěrečné zprávy se sdělí členským státům a Evropskému parlamentu a zveřejní se na internetové stránce úředníka pro slyšení.

3.   Úředník pro slyšení vyhotovuje pro člena Komise odpovědného za obchodní politiku pravidelné zprávy, jejichž obsahem je shrnutí jeho činnosti a záležitostí, které se při výkonu těchto činností vyskytly. Tato zpráva nastíní hlavní otázky politiky, rozhodnutí a doporučení učiněná úředníkem pro slyšení a také způsob, jakým bylo k těmto doporučením přihlédnuto útvary Komise odpovědnými za vedení vyšetřování. Kopie této zprávy je určena generálnímu řediteli pro obchod.

4.   Úředník pro slyšení podává zprávu o každém slyšení mezi zúčastněnými stranami s různými zájmy a při výkonu své poradenské činnosti může členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku a generálnímu řediteli podávat zprávy o jakékoli jiné záležitosti, která vyplyne z obchodního řízení nebo je jinak rozhodná pro účinnou aplikaci zásad práva Evropské unie v obchodním řízení.

5.   Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení o slyšeních mezi zúčastněnými stranami se předkládá členovi Komise odpovědnému za obchodní politiku, generálnímu řediteli pro obchod a odpovědnému řediteli. Sděluje se pověřeným zástupcům členských států a zúčastněným stranám.

Článek 19

Přechodná ustanovení

Toto rozhodnutí se použije na řízení, která byla v okamžiku vstupu tohoto rozhodnutí v platnost již zahájena, ale v nichž dosud nedošlo k závěrečnému zpřístupnění informací.

Procesní úkony učiněné před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost si zachovají své účinky.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. února 2012.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 55, 5.3.2010, s. 60.

(2)  Úř. věst. C 83, 30.3.2010, s. 391.

(3)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(4)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(5)  Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71.

(8)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 21.

(9)  Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 211, 6.8.2008, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 201, 26.7.2001, s. 10.

(12)  Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU