2012/95/Euratom2012/95/Euratom: Rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 2011 o zvláštním programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí a kterým se provádí rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2012–2013)

PŘÍLOHA

ZVLÁŠTNÍ PROGRAM SPOLEČNÉ VÝZKUMNÉ STŘEDISKO

1.   Cíl

Celkovým cílem tohoto zvláštního programu je poskytovat vědeckou a technickou podporu politice Unie v oblasti jaderné energie zaměřenou na uživatele a plnit povinnosti vyplývající ze Smlouvy. K dosažení tohoto cíle je třeba soustavně aktualizovat znalosti, dovednosti a schopnosti tak, aby se zajistilo poskytování potřebných nejaktuálnějších odborných znalostí v oblastech bezpečnosti jaderných reaktorů, jaderných záruk a zabezpečení.

2.   Přístup

Cílem jaderných činností JRC je plnit povinnosti v oblasti výzkumu a vývoje vyplývající ze Smlouvy a podporovat Komisi a členské státy v oblastech záruk a nešíření, nakládání s odpadem, bezpečnosti jaderných zařízení a jaderného palivového cyklu, radioaktivity v životním prostředí a radiační ochrany. Vzhledem ke zvýšenému důrazu na jadernou bezpečnost, který přispívá ke změně zaměření jaderného výzkumu, se oblasti nešíření bude věnovat co největší pozornost.

V případě rámcového programu se výzkumná a podpůrná činnost bude nadále zaměřovat na:

a)	nakládání s jaderným odpadem, dopad na životní prostředí a základní poznatky;

b)	jadernou bezpečnost reaktorových systémů s významem pro Evropu;

c)	jaderné zabezpečení (včetně jaderných záruk, nešíření, boje proti nedovolenému obchodování a jaderné forenzní vědy).

JRC bude nadto i nadále posilovat svou úlohu evropského referenčního střediska pro šíření informací, odbornou přípravu a vzdělávání mladých vědců.

3.   Činnosti

3.1   Nakládání s jaderným odpadem, dopad na životní prostředí a základní poznatky

3.1.1   Charakteristika, skladování a likvidace vyhořelého paliva a vysoce radioaktivního odpadu

Nakládání s vyhořelým palivem a vysoce radioaktivním jaderným odpadem zahrnuje zpracování, úpravu, dopravu, prozatímní skladování a geologické ukládání. Hlavním cílem je zamezit uvolnění radionuklidů do biosféry ve všech těchto fázích po celou velmi dlouhou dobu jejich rozpadu. Klíčovými faktory k dosažení těchto cílů jsou uspořádání, posouzení a fungování technických a přírodních zadržovacích systémů po příslušnou dobu, které závisejí mimo jiné na chování paliva nebo odpadu v geologickém prostředí. Na takové studie se vztahuje tento zvláštní program.

3.1.2   Oddělování a transmutace

Hlavní strategie zvažovaná pro systémy jaderné energie zahrnuje uzavření jaderného palivového cyklu s cílem snížit dlouhodobou radiotoxicitu jaderného odpadu a zlepšit bezpečné a účinné využívání zdrojů. Hlavními problémy tohoto pojetí jsou i nadále optimalizace technik oddělování paliva s cílem separovat z vyhořelého paliva vybrané radionuklidy s dlouhým poločasem rozpadu, jakož i výroba a charakterizace bezpečných a spolehlivých paliv pro transmutaci aktinidů. Experimentální práce zaměřená na oddělování prováděná v rámci JRC zahrnuje výzkum vodních roztoků a pyro-metalurgických procesů (v médiích s obsahem soli).

3.1.3   Základní výzkum v oblasti aktinidů

V zájmu zachování schopností a vedoucí pozice v oblasti jaderných technologií pro mírové účely je důležité podporovat mezioborový základní výzkum jaderných materiálů jako zdroj, z něhož se mohou zrodit technologické inovace. K tomu je naopak třeba znalostí o reakci tzv. „prvků elektronové vrstvy 5f“ (tj. aktinidů) a sloučenin na (obvykle extrémně) termodynamické parametry. Naše současné poznatky o těchto mechanismech jsou omezené z důvodu nedostatečného množství experimentálních údajů a složitosti modelování samotného. Základní výzkum zaměřený na tyto otázky je mimořádně důležitý pro pochopení chování těchto prvků a k tomu, abychom si udrželi vedoucí postavení v oblasti fyziky kondenzovaných látek. Vývoj v pokročilém modelování a simulacích se využije ke zvýšení dopadu experimentálních programů.

Základní výzkumný program JRC týkající se aktinidů zůstane jednou z čelných iniciativ v odvětví fyziky a chemie v oblasti aktinidů, přičemž hlavním cílem je poskytnout vědcům z vysokých škol a výzkumných středisek experimentální prostory a zařízení na světové úrovni. To jim umožní zkoumat vlastnosti aktinidových materiálů, a doplňovat si tak vzdělání a přispívat k pokroku v jaderných vědách.

3.1.4   Jaderné údaje

Navrhované projekty speciálních zařízení na spalování nízkých aktinidů a pokročilé koncepce výroby jaderné energie přinášejí nové požadavky na jaderné údaje s výrazně větší přesností. Kvalita experimentálních údajů má klíčový význam pro zajištění lepších bezpečnostních standardů a menších chybových rozpětí, a tudíž pro nákladovou efektivnost při navrhování a výstavbě nových reaktorových systémů. Soubory údajů, jež jsou využívány podniky z oboru i výzkumnými laboratořemi, včetně souborů údajů Agentury pro jadernou energii OECD, musejí být úplné, přesné a potvrzené prostřednictvím jasně definovaných postupů pro zabezpečení kvality.

JRC bude generovat mezinárodně požadované údaje a bude nadále zajišťovat bezpečný provoz Van de Graaffova urychlovače a lineárního urychlovače GELINA.

3.1.5   Lékařské aplikace vycházející z jaderného výzkumu

Nové terapie rakoviny, nazývané cílené alfa terapie, využívají jedinečných fyzikálních vlastností alfa záření (zejména jeho vysokou energii a krátkou stopu v lidské tkáni) k selektivnímu zacílení a ničení nemocných buněk, aniž je dotčena okolní zdravá tkáň. Tyto techniky lze využít při léčbě rakoviny i infekčních chorob.

JRC bude v úzké spolupráci s vnitrostátními organizacemi nadále podporovat rozvoj TAT se zvláštním zaměřením na alternativní procesy k výrobě alfa zářičů a na radiobiologické testování radioaktivně označených biomolekul, přičemž posoudí efektivnost a proveditelnost těchto nových aplikací a poskytne je k dispozici nemocnicím a farmaceutickému průmyslu.

3.1.6   Monitorování radioaktivity v životním prostředí

Hlava II kapitola 3 Smlouvy stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany zdraví pracovníků a obyvatelstva před nebezpečím ionizujícího záření. Články 31 až 38 Smlouvy stanoví pravidla týkající se úlohy členských států a Komise, pokud jde o ochranu lidského zdraví, kontrolu úrovně radioaktivity v životním prostředí, uvolňování do životního prostředí a nakládání s jaderným odpadem. Součástí těchto úkolů budou i klíčové aspekty týkající se řízení havárií. Podle článku 39 Smlouvy je Komisi při vykonávání tohoto úkolu nápomocno JRC.

Vzhledem k novým limitům pro radionuklidy v pitné vodě a ve složkách potravin vyvine JRC analytické techniky a vytvoří odpovídající referenční materiály. V zájmu posouzení srovnatelnosti oznamovaných údajů z monitorování podle článků 35 a 36 Smlouvy a podpory harmonizace systému pro monitorování radioaktivity s referenčními testovacími materiály budou pořádána mezilaboratorní srovnání s monitorovacími laboratořemi v členských státech.

3.1.7   Řízení znalostí, odborná příprava a vzdělávání

Je důležité, aby si nové generace jaderných vědců a inženýrů udržovaly a prohlubovaly znalosti v jaderné oblasti prostřednictvím šíření pokusů, výsledků, interpretací a dovedností získaných ve výzkumu a v aplikovaných programech.

JRC bude přispívat k tomu, aby tyto znalosti byly snadno dostupné, řádně uspořádané a dobře zdokumentované, a rovněž bude přispívat k podpoře činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Evropě týkajících se jak provozovaných reaktorů, tak i inovačních reaktorů čtvrté generace. JRC rovněž vybuduje evropské středisko monitoringu lidských zdrojů v jaderné oblasti (European Nuclear Human Resources Observatory), jehož úkolem bude analyzovat trendy v Evropě a poskytovat vědeckou podporu pro tvorbu politik Unie. JRC rovněž bude nadále přispívat k rozvoji komunikace o jaderných otázkách, zejména v souvislosti s postojem veřejnosti k těmto otázkám, a obecněji o osvětových strategií v oblasti energetiky. Dlouholeté zkušenosti a jedinečná zařízení k měření jaderných údajů poskytují rovněž vynikající příležitosti pro vzdělávání a odbornou přípravu jaderných vědců a inženýrů, kteří si tak mohou vzdělání na vysokých školách doplnit praktickými zkušenostmi v jaderných zařízeních.

3.2   Jaderná bezpečnost

3.2.1   Bezpečnost jaderných reaktorů

K zachování a zlepšení úrovně bezpečnosti jaderných elektráren musí být rozšířeny a validovány pokročilé a zpřesněné metody posuzování bezpečnosti a příslušné analytické nástroje. V JRC jsou prováděna specializovaná experimentální šetření, jejichž cílem je zlepšit chápání souvisejících fyzikálních jevů a procesů, a umožnit tak, aby se na základě pokročilého modelování procesů v jaderných elektrárnách (reaktivity a termo-hydraulických procesů) ověřovala a potvrzovala deterministická i pravděpodobnostní posouzení bezpečnosti součástí vystavených provozní zátěži/stárnutí a lidských a organizačních faktorů. JRC bude rovněž nadále hrát ústřední úlohu při zřizování a provozu evropského informačního střediska pro zpětnou vazbu týkající se zkušeností z provozu (European Clearinghouse for Operational Experience Feedback) ve prospěch všech členských států. Toto středisko bude poskytovat tematické zprávy o konkrétních otázkách týkajících se jaderných elektráren a usnadňovat efektivní sdílení a využívání zpětné vazby týkající se zkušeností z provozu s cílem zlepšit bezpečnost jaderných elektráren, a to jak ve prospěch všech evropských regulačních orgánů, tak i s cílem minimalizovat pravděpodobnost jaderných havárií. Středisko bude realizovat výzkumné programy na podporu vypracovávání bezpečnostních požadavků a pokročilých metod hodnocení reaktorových systémů relevantních z hlediska jaderné bezpečnosti. Bude se zabývat rovněž klíčovými aspekty výzkumu týkajícího se vyřazování reaktorů a jejich infrastruktury z provozu (metodika, odborná příprava, vědecké podklady).

3.2.2   Bezpečnost jaderného paliva v energetických reaktorech provozovaných v Unii

Lehkovodní reaktory druhé a třetí generace budou pravděpodobně v provozu po celé 21. století. K docílení jejich maximální bezpečnosti je třeba zajistit lepší chápání procesů probíhajících uvnitř systému palivových tyčí (palivo a povlak), zejména v souvislosti s prodlouženými dobami provozu, a to za běžných podmínek, při poruchách i haváriích. Dvěma hlavními aspekty tohoto výzkumu jsou mechanická neporušenost palivových tyčí po dobu životnosti reaktoru a reakce paliva na přechodové podmínky (včetně stavu vážné havárie reaktoru až po roztavení aktivní zóny).

Pokusy i teorie týkající se jasně definovaných fyzikálních a chemických mechanismů je pak nutno začlenit do víceúrovňových modelů a v konečném důsledku i do kódů účinnosti paliva.

Výzkum JRC se rovněž zaměří na zlepšení experimentální referenční hodnoty u chování paliv UO2 a MOX při vysokém stupni vyhoření.

3.2.3   Bezpečný provoz pokročilých jaderných energetických systémů

Za nové téma výzkumu se na celém světě, a především v rámci mezinárodního fóra „IV. generace“ (GIF), považují nové koncepce reaktorů za účelem zlepšení bezpečnosti, záruk a udržitelnosti. Členské státy pověřily JRC, aby v rámci GIF jednalo jako výkonný zástupce Společenství. V této úloze bude JRC dále koordinovat evropské příspěvky (prostřednictvím přímých nebo nepřímých akcí nebo prostřednictvím členských států) v rámci různých projektů GIF.

Studie prováděné v laboratořích JRC se primárně týkají bezpečnostních aspektů nových inovativních designů a inovativních palivových cyklů, zejména pak charakterizace, testů ozařování a zkoumání nových druhů jaderného paliva ve fázi po ozáření, jakož i charakterizace a kvalifikace inovačních konstrukčních a povlakových materiálů. Další studie se zabývají bezpečnostními požadavky nové generace reaktorů a pokročilými metodami posuzování relevantních jaderných systémů. Cílem je podpořit vytvoření společné evropské koncepce posuzování bezpečnosti nových inovativních designů. V tomto ohledu bude ve vhodných případech usilováno o součinnost s technologickou platformou pro udržitelnou jadernou energii SNETP.

3.3   Jaderné zabezpečení

3.3.1   Jaderné záruky

Vzhledem k významnější úloze jaderné energie při výrobě elektrické energie v Evropě i ve světovém měřítku se v rámci palivového cyklu stále více manipuluje s jadernými materiály. Je třeba zabránit využívání těchto materiálů v rozporu s použitím původně zamýšleným; v tomto ohledu má klíčový význam důsledný a spolehlivý systém jaderných záruk a nešíření. K realizaci neustále se vyvíjející politiky v oblasti záruk je nadále potřeba technických inovací a zlepšení. Aktuálním úkolem je zavedení větší automatizace a lepších nástrojů k analýze informací, aby se snížilo pracovní zatížení inspektorů a zátěž pro jaderný průmysl. Nové a inovativní koncepce záruk budou uplatněny rovněž v případě reaktorových systémů s významem pro Evropu a jejich odpovídajících palivových cyklů.

3.3.2   Dodatkový protokol

Účelem dodatkového protokolu je zabránit nedeklarovaným jaderným činnostem. K jeho provádění je potřebná celá řada technik, které se liší (v některých případech stupněm vyspělosti) od technik používaných při ověřování evidence jaderného materiálu. Očekává se vyšší objem práce při kontrole úplnosti prohlášení, což bude vyžadovat intenzivnější výzkum a vývoj týkající se metod odhalování utajovaných programů, v některých případech pomocí stejných metod jako v jaderné forenzní vědě. Velké úsilí bude třeba vyvinout ke zlepšení metod analýzy stop částic pro ověřování deklarovaných činností nebo pro odhalování nedeklarovaných činností.

3.3.3   Shromažďování informací z veřejně přístupných zdrojů o nešíření

V zájmu poskytování podpory útvarům Komise a v zájmu spolupráce s MAAE a orgány členských států bude JRC i nadále systematicky shromažďovat a analyzovat informace o otázkách nešíření pocházející z celé škály zdrojů (internet, odborná literatura, databáze). Tyto informace budou použity k vypracování zpráv o jednotlivých zemích, přičemž ve vybraných zemích bude důkladně sledován vývoj jaderných činností a vývoz nebo dovoz jaderných zařízení a technologií sloužících jak k přímému, tak i k dvojímu užití. Kromě toho bude JRC sledovat technický vývoj režimů vývozních kontrol a bude poskytovat technickou podporu příslušným útvarům Komise.

3.3.4   Boj proti nedovolenému obchodování s jadernými materiály, včetně forenzní analýzy jaderného materiálu

Obavy z nedovoleného obchodování s jaderným a jiným radioaktivním materiálem, riziko šíření těchto materiálů a hrozba jaderného terorismu vyžadují soubor opatření v oblasti prevence, odhalování a protiopatření. Jadernému zabezpečení se věnuje stále větší pozornost na všech úrovních, od mezinárodních iniciativ (celosvětové iniciativy pro potírání jaderného terorismu, bezpečnostní iniciativy proti šíření, rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1540 a dalších) až po mnohostrannou spolupráci a technický vývoj. Mimořádně důležitým faktorem pro provádění opatření v oblasti jaderného zabezpečení je odborná příprava personálu. JRC své zkušenosti a odborné znalosti v jaderné oblasti obecně a v oblasti jaderného zabezpečení zvláště sdílí s členskými státy a s mezinárodními organizacemi.

Za tímto účelem je třeba vypracovat nebo zdokonalit programy odborné přípravy a sestavit nebo aktualizovat související vzdělávací moduly. JRC zřídí evropské středisko odborné přípravy v oblasti zabezpečení, které se v počáteční fázi zaměří na jaderné a radiologické zabezpečení.

4.   Etická hlediska

Během provádění tohoto zvláštního programu a výzkumných činností z něj vyplývajících musí být respektovány základní etické zásady. K nim patří zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie.

V souladu se zásadou subsidiarity a vzhledem k rozmanitosti přístupů uplatňovaných v Evropě musí účastníci výzkumných projektů dodržovat právní a správní předpisy a etická pravidla platné v zemích, kde výzkum bude prováděn. V každém případě se použijí vnitrostátní právní předpisy a výzkum, který je zakázán v některém členském státě nebo jiné zemi, nebude v uvedeném členském státě nebo zemi financován z prostředků Euratomu.

Subjekty provádějící výzkumné projekty musí případně před zahájením činnosti obdržet souhlas příslušných celostátních nebo místních etických komisí. Rovněž Komise bude systematicky provádět etický přezkum u návrhů, které se zabývají eticky citlivými otázkami nebo u kterých nebyla etickým hlediskům věnována odpovídající pozornost. Ve zvláštních případech lze etický přezkum provést během provádění projektu.

Článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby Unie a členské státy věnovaly při formulaci a provádění svých politik včetně výzkumu patřičnou pozornost požadavkům týkajícím se dobrých životních podmínek zvířat.