2012/94/Euratom2012/94/Euratom: Rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 2011 o zvláštním programu, který má být proveden prostřednictvím nepřímých akcí a kterým se provádí rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2012–2013)

Publikováno: Úř. věst. L 47, 18.2.2012, s. 33-39 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 19. prosince 2011 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 21. února 2012 Nabývá účinnosti: 21. února 2012
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (Euratom) č. 1314/2013 Pozbývá platnosti: 23. prosince 2013
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 19. prosince 2011

o zvláštním programu, který má být proveden prostřednictvím nepřímých akcí a kterým se provádí rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2012–2013)

(2012/94/Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 7 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise předložený po konzultaci Výbor pro vědu a techniku,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro podporu a zajištění hospodářského růstu a dobrých životních podmínek občanů Evropy je nezbytné spojit národní a evropské úsilí v oblasti výzkumu a odborné přípravy.

(2)

V souladu s rozhodnutím Rady 2012/93/Euratom ze dne 19. prosince 2011 o rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2012-2013) (3) (dále jen „rámcový program“) se má rámcový program provádět prostřednictvím zvláštních programů, které stanoví prováděcí pravidla, dobu trvání a nezbytné prostředky.

(3)

Rámcový program zahrnuje dva druhy činností: nepřímé akce v oblasti výzkumu energie z jaderné syntézy a výzkumu jaderného štěpení, bezpečnosti a radiační ochrany a přímé akce týkající se činností Společné výzkumné středisko (JRC) v oblasti nakládání s jaderným odpadem, dopadu na životní prostředí, bezpečnosti a zabezpečení, zejména v souvislosti s jadernými událostmi a s přihlédnutím k poznatkům získaným na základě předchozích zkušeností. Nepřímé akce je třeba provést v rámci tohoto zvláštního programem.

(4)

Na tento zvláštní program by se měla vztahovat pravidla rámcového programu pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a pro šíření výsledků výzkumu.

(5)

V souladu s článkem 101 Smlouvy uzavřelo Společenství v oblasti jaderného výzkumu řadu mezinárodních dohod a je třeba vyvinout úsilí k posílení mezinárodní výzkumné spolupráce za účelem dalšího začlenění Společenství do celosvětové výzkumné obce. Dvoustranná mezinárodní spolupráce je založena na pevném právním rámci dohod o spolupráci mezi Společenstvím a třetími zeměmi. Rámcový program je pro provádění těchto dohod zásadní. Tento zvláštní program by proto měl být otevřen účasti zemí, které za tímto účelem uzavřely dohody, a na úrovni projektů a na základě vzájemného prospěchu také účasti subjektů ze třetích zemí a mezinárodních organizací pro vědeckou spolupráci.

(6)

Tento zvláštní program by měl přispívat k podpoře udržitelného rozvoje a k zajištění toho, že bude zachováváno odpovídající povědomí o bezpečnosti.

(7)

Je třeba zajistit řádné finanční řízení tohoto zvláštního programu a jeho efektivní a uživatelsky vstřícné provádění a zároveň zaručit právní jistotu a přístup k programu pro všechny účastníky v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (4), a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5).

(8)

S cílem zamezit nesrovnalostem a podvodům je třeba přijmout vhodná opatření - přiměřená finančním zájmům Evropské unie - ke sledování účinnosti přidělené finanční podpory i účinnosti využívání těchto prostředků. Měly by být rovněž učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků, a to v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002, nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (6), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (7) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (8).

(9)

Každá tematická oblast tohoto zvláštního programu by měla mít v souhrnném rozpočtu Unie svou vlastní rozpočtovou linii.

(10)

Výzkumné činnosti prováděné v rámci tohoto zvláštního programu by měly respektovat základní etické zásady, včetně zásad uvedených v Listině základních práv Evropské unie.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Na období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se přijímá zvláštní program, který má být proveden prostřednictvím nepřímých akcí a kterým se provádí rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2012-2013) (dále jen „zvláštní program“).

Článek 2

Zvláštní program podpoří výzkumné a vzdělávací činnosti v oblasti jaderné energie se zaměřením na celou škálu nepřímých výzkumných akcí prováděných v těchto tematických oblastech:

a)

výzkum v oblasti energie z jaderné syntézy (včetně projektu mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER));

b)

výzkum v oblasti jaderného štěpení, bezpečnosti a radiační ochrany.

Cíle a hlavní rysy činností stanovených v tomto článku jsou uvedeny v příloze.

Článek 3

V souladu s článkem 3 rozhodnutí 2012/93/Euratom činí maximální částka na realizaci zvláštního programu 2 327 054 000 EUR, z čehož 15 % je určeno na správní výdaje Komise. Tato částka se přidělí takto:

a)

výzkum v oblasti energie z jaderné syntézy

2 208 809 000 EUR;

b)

jaderné štěpení, bezpečnost a radiační ochrana

118 245 000 EUR.

Článek 4

Všechny výzkumné činnosti v rámci zvláštního programu jsou prováděny v souladu se základními etickými zásadami.

Článek 5

1.   Tento zvláštní program se provede prostřednictvím režimů financování stanovených v příloze II rozhodnutí 2012/93/Euratom.

2.   Na tento zvláštní program se vztahují pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a pro šíření výsledků výzkumu týkajících se nepřímých akcí stanovených v nařízení Rady (Euratom) č. 139/2012 ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na nepřímých akcích v rámci rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pravidla pro šíření výsledků výzkumu (2012-2013) (9).

Článek 6

1.   Komise vypracuje roční pracovní program pro provádění zvláštního programu, v němž se podrobněji uvedou cíle a vědecké a technologické priority stanovené v příloze, režimy financování, které mají být použity pro témata, jichž se týká výzva k podávání návrhů, a harmonogram provádění.

2.   Tento roční pracovní program zohlední příslušné výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými státy a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby se program aktualizuje.

3.   Pracovní program stanoví kritéria pro hodnocení návrhů nepřímých akcí v rámci režimů financování a kritéria pro výběr projektů. Za kritéria se považují excelence, dopad a provádění. V pracovním programu mohou být specifikovány nebo doplněny další požadavky, koeficienty a limity.

4.   V pracovním programu lze určit následující:

a)

organizace, které obdrží prostředky v podobě členského příspěvku;

b)

akce na podporu činností určitých právních subjektů.

Článek 7

1.   Za provádění zvláštního programu odpovídá Komise.

2.   Pro účely provádění zvláštního programu je Komisi nápomocen poradní výbor. Složení tohoto výboru lze změnit podle témat, která výbor projednává. Pro účely otázek týkajících se jaderného štěpení jsou složení tohoto výboru a jeho platná podrobná provozní pravidla a postupy stanoveny v rozhodnutí Rady 84/338/Euratom, ESUO, EHC ze dne 29. června 1984 strukturách a postupech pro řízení a koordinaci činností Společenství v oblasti výzkumu, rozvoje a demonstrací (10). Otázky týkající se jaderné syntézy se budou řídit ustanoveními rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 1980, kterým se zřizuje Poradní výbor pro program jaderné syntézy (11).

3.   Komise pravidelně informuje výbor o celkovém pokroku při provádění zvláštního programu a poskytne mu včas informace o všech akcích navrhovaných či financovaných v rámci tohoto zvláštního programu.

Článek 8

Komise zajistí, aby se u činností realizovaných v oblastech zahrnutých do tohoto zvláštního programu provádělo nezávislé sledování, hodnocení a přezkum podle článku 6 rozhodnutí 2012/93/Euratom.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 19. prosince 2011.

Za Radu

předseda

M. KOROLEC


(1)  Stanovisko ze dne 15. listopadu 2011 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Stanovisko vydané po nepovinné konzultaci.

(2)  Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 127. Stanovisko vydané po nepovinné konzultaci.

(3)  Viz strana 25 v tomto čísle Úředního věstníku.

(4)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(8)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(9)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(10)  Úř. věst. L 177, 4.7.1984, s. 25.

(11)  Nezveřejněno.


PŘÍLOHA

VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ CÍLE, HLAVNÍ RYSY TÉMAT A ČINNOSTÍ

I.   TÉMATICKÉ OBLASTI VÝZKUMU

I.A   Výzkum v oblasti energie z jaderné syntézy

Celkový cíl

Vývoj znalostní základny pro projekt ITER a jeho uskutečnění je hlavním krokem k vytvoření prototypu reaktorů pro elektrárny, které jsou bezpečné, udržitelné, šetrné k životnímu prostředí a hospodářsky životaschopné.

Činnosti

1.   Realizace projektu ITER

Jakožto hostitelská strana tohoto projektu má Společenství zvláštní zodpovědnost v rámci organizace ITER a svou vedoucí úlohu uplatňuje především při řízení mezinárodní organizace ITER, řízení a náboru pracovníků a rovněž při poskytování všeobecné technické a administrativní podpory.

Účast Společenství na projektu ITER jakožto jedné ze stran bude zahrnovat další příspěvky k výstavbě vybavení a pro zařízení, které jsou v rámci výstavby projektu ITER zapotřebí, a na podpoře projektu během výstavby.

Výzkumné a vývojové činnosti na podporu výstavby projektu ITER budou prováděny v rámci sdružení pro jadernou syntézu a evropských průmyslových odvětví. Jejich součástí bude vývoj a testování komponentů a systémů.

2.   Výzkum a vývoj při přípravě provozu ITER

Cílený program v oblasti fyziky a technologie bude zaměřen na konsolidaci možností projektu ITER a přípravu na rychlé zahájení jeho provozu. Program bude uskutečněn prostřednictvím koordinovaných experimentálních a teoretických činností a činností zaměřených na modelování s využitím zařízení JET a dalších příslušných experimentálních a výpočetních zařízení. Program zajistí, aby Evropa měla na projekt ITER nezbytný vliv a připraví podmínky umožňující Evropě hrát výraznou úlohu při využívání tohoto projektu. Program bude zahrnovat:

hodnocení specifických klíčových technologií pro provoz ITER, a to využíváním vylepšených zařízení JET (první stěna přizpůsobená projektu ITER, tepelné systémy, diagnostika),

zkoumání provozních scénářů ITER prostřednictvím cílených experimentů zaměřených na JET a jiná zařízení a koordinované činnosti v oblasti modelování.

3.   Specifické technologické činnosti zaměřené na přípravu projektu DEMO

V rámci sdružení a příslušného průmyslového odvětví budou dále vyvíjeny klíčové technologie a materiály potřebné pro vydávání licencí a pro výstavbu a provoz demonstrační elektrárny (DEMO) za účelem jejich odzkoušení v ITER a umožnění evropskému průmyslu vybudovat DEMO a vyvíjet budoucí elektrárny využívající jadernou syntézu. Budou provedeny následující činnosti:

specializovaný projektový tým provede další činnosti zaměřené na technickou validaci a inženýrské projektové činnosti s cílem připravit výstavbu mezinárodního zařízení na ozařování materiálů pro jadernou syntézu, které bude využito ke zkouškám materiálů pro elektrárnu využívající jadernou syntézu,

vývoj, pokusy s ozařováním a modelování materiálů s nízkou aktivací a odolných proti záření; vývoj klíčových technologií nutných pro provoz elektráren využívajících jadernou syntézu, včetně ochranných krytů; činnosti související s koncepčním návrhem projektu DEMO, včetně otázky bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

4.   Výzkumné a vývojové činnosti v dlouhodobějším horizontu

Na základě činností zaměřených výhradně na projekty ITER a DEMO zvláštní program rozvine odborné schopnosti a rozšíří znalostní základnu v oblastech, které jsou pro budoucí elektrárny využívající jadernou syntézu strategicky důležité. Tyto výzkumné činnosti usnadní technickou proveditelnost a podpoří hospodářskou životaschopnost získávání energie z jaderné syntézy. Zvláštní akce podle rámcového programu budou zahrnovat tyto specifické činnosti:

studii zdokonalených koncepcí schémat magnetického pole, včetně stelarátorů. Práce se soustředí na přípravu provozu stelarátoru W7-X, využívání stávajících zařízení pro rozšiřování experimentálních databází a zhodnocení budoucích možností těchto konfigurací,

experimenty, teorii a další modelování s konečným cílem celkově pochopit chování fúzního plazmatu pro použití v reaktorech,

studie společenskovědních aspektů a ekonomických hledisek výroby elektrické energie z jaderné syntézy a akce zaměřené na zlepšení povědomí veřejnosti o jaderné syntéze a jejího pochopení.

5.   Lidské zdroje, vzdělávání a odborná příprava - příprava „generace ITER“

Odpovídající lidské zdroje a vysoká úroveň spolupráce v tematické oblasti jaderné syntézy jak z hlediska bezprostředních a střednědobých potřeb projektu ITER, tak i z hlediska dalšího rozvoje jaderné syntézy budou zajištěny pomocí:

podpory mobility výzkumných pracovníků mezi organizacemi, které se zvláštního programu účastní, za účelem podpory lepší spolupráce a integrace výzkumných činností a posílení mezinárodní spolupráce,

vysoce kvalifikované odborné přípravy pro techniky a výzkumné pracovníky na úrovni absolventů vysokých škol a doktorského studia, včetně využití zařízení jako vzdělávacích platforem a včetně odborně zaměřených setkání a pracovních seminářů, a posílení spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi.

6.   Infrastruktury

Realizace projektu ITER v Evropě v mezinárodním rámci organizace ITER bude příkladem nových výzkumných infrastruktur s výrazným evropským rozměrem.

7.   Přenos technologií, zapojení průmyslu a inovace

Aby mohly být výsledné inovace a technologický pokrok rychle využity v průmyslu, a přispět tak k větší konkurenceschopnosti evropského průmyslu, bude projekt ITER vyžadovat novou a pružnější organizační strukturu. Toho bude dosaženo následujícím způsobem:

podporou inovací a výměny know-how s příslušnými vysokými školami, výzkumnými instituty a průmyslem, včetně náležité vzájemné součinnosti s organizací ITER a společným evropským podnikem „Fusion for Energy“ (F4E) (přičemž partnerům z oblasti průmyslu budou v souladu s příslušnými pravidly Unie pro zadávání zakázek poskytnuty rovné příležitosti k účasti),

podporou vytváření patentů,

propagací průmyslového inovačního fóra pro jadernou syntézu, které vypracuje technologický plán jaderné syntézy a připraví iniciativy rozvoje lidských zdrojů, s důrazem na inovaci a potenciál pro vývoj nových produktů a služeb.

I.B   Jaderné štěpení, bezpečnost a radiační ochrana

Celkový cíl

Vytvořit solidní vědeckou a technickou základnu s cílem urychlit praktický vývoj prostředků pro bezpečnější nakládání s radioaktivním odpadem s dlouhým poločasem rozpadu a zároveň především posílit bezpečnost a současně přispět k účinnému využívání zdrojů a k nákladové efektivnosti jaderné energie a zajistit důkladný a sociálně přijatelný systém ochrany člověka a životního prostředí před vlivy ionizujícího záření.

Činnosti

V pěti základních oblastech činnosti, jež jsou uvedeny níže, budou uskutečněny nepřímé akce v oblasti jaderného štěpení, bezpečnosti a radiační ochrany. Vzhledem ke zvýšenému důrazu na jadernou bezpečnost, který přispívá ke změně zaměření jaderného výzkumu, se oblastem bezpečnosti zařízení, radiační ochrany (včetně lékařského využití) a posouzení rizika bude věnovat co největší pozornost. Existují významné vazby na výzkum prováděný v rámci sedmého rámcového programu Unie přijatého rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (1), zejména v oblastech energie, evropských norem, vzdělávání a odborné přípravy, ochrany životního prostředí, zdraví, vědy o materiálech, řízení, společných infrastruktur, ochrany a povědomí o bezpečnosti. Bude podporována mezinárodní spolupráce v rámci řady výzkumných činností, se zvláštním zaměřením na bezpečnost jaderných zařízení, a to ve spolupráci s příslušnými odbornými fóry a fóry zainteresovaných stran, která jsou uvedena v odůvodnění týkajícím se činností v oblasti jaderného štěpení, bezpečnosti a radiační ochrany uvedeném v příloze I bodě I.B rozhodnutí 2012/93/Euratom.

1.   Nakládání s konečným radioaktivním odpadem

Technické studie a demonstrace projektů geologických úložišť s cílem připravit realizaci a současně zajistit provozní bezpečnost. Studie přispívající k lepšímu porozumění problematice odpadu a jeho chování v průběhu určitého časového období, vytvoření důkladných metodik pro posuzování výsledků a bezpečnosti, průzkum týkající se správních a společenských otázek v souvislosti s postojem veřejnosti a další činnosti na podporu vytvoření společného evropského pohledu na hlavní otázky týkající se nakládání s odpadem od jeho vzniku až po likvidaci.

2.   Reaktorové systémy

Při respektování celkového cíle provádět výzkum za účelem podpory bezpečného provozu všech reaktorových systémů (včetně zařízení palivového cyklu), jež se v Evropě používají, nebo těch typů reaktorů, které se mohou v budoucnu používat, a to v míře nezbytné k tomu, aby byly v Evropě zachovány široké odborné znalosti v oblasti jaderné bezpečnosti, s výhradním zaměřením na bezpečnostní hlediska. To zahrnuje posuzování životnosti a řízení jaderných zařízení, bezpečnostní kulturu (minimalizace rizika lidské a organizační chyby), pokročilé metody posuzování bezpečnosti, numerické simulační nástroje, přístrojové vybavení a kontrola, prevence vážných nehod a zmírnění jejich následků spolu se souvisejícími činnostmi pro zabezpečení co nejlepšího řízení znalostí a udržení odborných schopností.

Činnosti zahrnují základní a průřezové výzkumné činnosti (jako například vědy o materiálech) (2) a studie, které se týkají budoucích reaktorů a všech aspektů palivového cyklu, jako je oddělování a transmutace, a jsou zaměřené výhradně na bezpečnostní hlediska.

3.   Radiační ochrana

Činnosti v této oblasti se zaměří na:

lepší kvantifikaci zdravotních rizik u dlouhodobé expozice nízkým dávkám záření, včetně individuálních rozdílů, prostřednictvím epidemiologických studií a lepšího pochopení mechanismů na základě výzkumu v oblasti buněčné a molekulární biologie,

zvýšení bezpečnosti a účinnosti lékařského využití záření prostřednictvím technologického rozvoje a dosažení řádné rovnováhy mezi prospěšností a riziky tohoto využití,

zlepšení soudržnosti a propojenosti při zvládání nouzových situací a situací po nehodách v Evropě prostřednictvím vývoje společných nástrojů a strategií a prokázání jejich účinnosti v provozních podmínkách,

přičemž v jiných oblastech budou vnitrostátní výzkumné činnosti zahrnuty v nezbytném rozsahu.

4.   Infrastruktury

Podpora návrhů, modernizace, výstavby nebo provozu klíčových výzkumných infrastruktur potřebných v kterékoli z výše uvedených tématických oblastí, včetně usnadnění odpovídajícího přístupu k současným i budoucím infrastrukturám jednotlivcům z řad výzkumných pracovníků a výzkumným týmům; tato podpora se poskytuje v případě, že lze prokázat jednoznačnou evropskou přidanou hodnotu, zejména za účelem stanovení kritického množství.

5.   Lidské zdroje a odborná příprava (3)

Koordinace vnitrostátních programů a zohlednění všeobecných vzdělávacích potřeb v oblasti jaderné vědy a techniky prostřednictvím řady nástrojů, včetně nástrojů přinášejících krátkodobější výsledky a nástrojů konkurenční povahy, jako součást všeobecné podpory lidských zdrojů ve všech tematických oblastech. To zahrnuje i podporu kurzů odborné přípravy a vzdělávacích sítí a opatření zaměřená na zvýšení atraktivity tohoto odvětví pro mladé vědecké pracovníky a techniky a na zlepšení koordinace mezi vzdělávacími institucemi Unie s cílem zajistit, aby byly kvalifikace ve všech členských státech rovnocenné.

II.   ETICKÁ HLEDISKA

Při provádění tohoto zvláštního programu a výzkumných činností, které z něj vyplývají, je třeba dodržovat základní etické zásady. K nim patří mimo jiné zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie, včetně: ochrany lidské důstojnosti a lidského života, ochrany osobních údajů a soukromí, jakož i ochrany zvířat a životního prostředí v souladu s právem Společenství a nejnovějším zněním příslušných mezinárodních úmluv, zásad a etických kodexů, například Helsinské deklarace, Úmluvy Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsané v Oviedu dne 4. dubna 1997 a jejích dodatkových protokolů, Úmluvy OSN o právech dítěte, Všeobecné deklarace UNESCO o lidském genomu a lidských právech, Úmluvy OSN o biologických a toxinových zbraních, Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství a souvisejících rezolucí Světové zdravotnické organizace.

V úvahu se rovněž vezmou stanoviska Evropské skupiny poradců pro etiku v biotechnologii (1991 až 1997) a stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (od roku 1998).

V souladu se zásadou subsidiarity a s ohledem na různorodost přístupů v Evropě musí účastníci výzkumných projektů dodržovat právní a správní předpisy a etická pravidla platné v zemích, kde bude výzkum prováděn. V každém případě se použijí vnitrostátní právní předpisy a výzkum, který je zakázán v některém členském státě nebo jiné zemi, nebude v tomto členském státě nebo zemi financován z prostředků Společenství.

Subjekty uskutečňující výzkumné projekty musí tam, kde je to vhodné, před zahájením činností v oblasti výzkumu a technologického rozvoje obdržet souhlas příslušných celostátních nebo místních etických komisí. Komise bude rovněž systematicky provádět etický přezkum u návrhů, které se zabývají eticky citlivými otázkami nebo u kterých nebyla etickým hlediskům věnována náležitá pozornost. V určitých případech se může etický přezkum uskutečnit během provádění projektu.

Článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby Unie a členské státy věnovaly při formulaci a provádění svých politik včetně výzkumu patřičnou pozornost požadavkům týkajícím se dobrých životních podmínek zvířat. Směrnice Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (4) o ochraně zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely vyžaduje, aby všechny pokusy byly prováděny tak, aby pokusná zvířata byla ušetřena strachu nebo zbytečných bolestí a utrpení; aby používaly co nejmenší počet zvířat; aby se použila zvířata co do smyslové fyziologie nejméně vyvinutá a aby vzniklo co nejméně bolestí, útrap, strachu nebo trvalých poškození. Změnu genetického dědictví zvířat a klonování zvířat lze zvažovat pouze tehdy, pokud jsou cíle z etického hlediska odůvodněné, a za podmínek, kdy jsou zaručeny dobré životní podmínky zvířat a dodržovány zásady biologické rozmanitosti. V průběhu provádění tohoto zvláštního programu bude Komise pravidelně sledovat vědecký pokrok a vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy, aby se přihlédlo k případnému vývoji.


(1)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(2)  Za podporu hraničního výzkumu ve všech oblastech vědy a techniky odpovídá Evropská rada pro výzkum.

(3)  Odpovědnost za mobilitu výzkumných pracovníků ve všech oblastech vědy a techniky spadá do oblasti působnosti programu „Lidé“ uskutečňovaného na základě rámcovém programu Unie.

(4)  Úř. věst. L 358, 18.12.1986, s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU