(EU) č. 1258/2011Nařízení Komise (EU) č. 1258/2011 ze dne 2. prosince 2011 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity dusičnanů v potravinách Text s významem pro EHP

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanoví maximální limity dusičnanů v některé listové zelenině.

(2)

Navzdory pokroku ve správné zemědělské praxi jsou v některých případech maximální limity překračovány, a tudíž byla některým členským státům přiznána dočasná odchylka pro uvádění na trh některé listové zeleniny vypěstované a určené ke spotřebě na jejich území, která obsahuje množství dusičnanů přesahující stanovené maximální limity.

(3)

Od zavedení maximálních limitů dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu bylo provedeno mnoho šetření týkajících se faktorů, které ovlivňují přítomnost dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu, a opatření, která mají být přijata za účelem maximálního možného omezení přítomnosti dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu. Navzdory pokroku dosaženému ve správné zemědělské praxi v oblasti omezování přítomnosti dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu a přísnému uplatňování této správné zemědělské praxe nelze v některých regionech Unie soustavně dosahovat nižšího množství dusičnanů v hlávkovém salátu a čerstvém špenátu, než jsou stávající maximální limity. Důvodem je, že hlavním faktorem ovlivňujícím přítomnost dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu jsou klimatické, a zejména světelné podmínky. Tyto klimatické podmínky nemohou producenti řídit ani změnit.

(4)

Aby mohl být vytvořen aktuální vědecký základ pro dlouhodobější strategii řízení rizika vyplývajícího z přítomnosti dusičnanů v zelenině, bylo zapotřebí vědeckého posouzení rizika Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), které by zohledňovalo nové informace. Toto posouzení muselo vzít v úvahu všechny příslušné úvahy o rizicích a přínosech, například zvážení možných negativních dopadů dusičnanů oproti možným pozitivním účinkům konzumace zeleniny, jako jsou antioxidační účinky nebo jiné vlastnosti, které by mohly určitým způsobem působit proti rizikům plynoucím z dusičnanů a výsledných nitrososloučenin nebo tato rizika vyrovnávat.

(5)

Na žádost Komise vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „vědecká komise“) přijala dne 10. dubna 2008 vědecké stanovisko týkající se dusičnanů v zelenině (3). Vědecká komise porovnala rizika a přínosy související s expozicí dusičnanům ze zeleniny. Ve výsledku odhadovaná expozice dusičnanům ze zeleniny pravděpodobně nepřináší významné zdravotní riziko, a uznávané pozitivní vlivy konzumace zeleniny tudíž převládají. Vědecká komise uznala, že u zeleniny, která má ve stravě velký podíl, nebo v případě osob, v jejichž stravě je vysoký podíl zeleniny, jako například rukoly, se příležitostně vyskytují situace (např. nepříznivé podmínky pro místní/domácí produkci), kdy je třeba posuzovat případ od případu.

(6)

V návaznosti na diskusi o vhodných opatřeních a obavách vyjádřených v souvislosti s možnými riziky pro kojence a malé děti v případě expozice při akutním příjmu z potravy, požádala Komise úřad EFSA o doplňující vědecké prohlášení týkající se dusičnanů v zelenině, které by podrobněji posoudilo možná rizika pro kojence a malé děti spojená s přítomností dusičnanů v čerstvé zelenině a také zvážilo akutní příjem z potravy s přihlédnutím k aktuálním údajům o přítomnosti dusičnanů v zelenině, podrobnějším údajům o spotřebě zeleniny u kojenců a malých dětí a možnosti stanovení maximálních limitů dusičnanů v listové zelenině, které by mírně převyšovaly limity současné. Vědecká komise přijala dne 1. prosince 2010 prohlášení o možných rizicích pro veřejné zdraví u kojenců a malých dětí plynoucích z přítomnosti dusičnanů v listové zelenině (4).

(7)

V uvedeném prohlášení dospěla vědecká komise k závěru, že expozice dusičnanům ve vařeném špenátu připravovaném z čerstvého špenátu na úrovni stávajících nebo zamýšlených maximálních limitů pravděpodobně nepředstavuje zdravotní riziko, ačkoliv u některých kojenců nelze při konzumaci přesahující jedno špenátové jídlo za den určité riziko vyloučit. EFSA uvedl, že nebral v úvahu případné změny množství dusičnanů způsobené zpracováním potravin, jako např. mytím, loupáním a/nebo vařením, jelikož to nedostatek reprezentativních údajů neumožňoval. Nezohlednění kvantitativního dopadu zpracování potravin na množství dusičnanů může vést k nadhodnocení expozice. Dále se uvádí, že limity dusičnanů v hlávkovém salátu nepředstavují pro děti zdravotní riziko. Prosazování stávajících maximálních limitů dusičnanů v hlávkovém salátu a ve špenátu nebo zamýšlených maximálních limitů o 500 mg/kg vyšších než současné maximální hodnoty by mělo pouze malý dopad.

(8)

V zájmu zajištění právní jistoty producentů ve všech regionech Evropské unie, kteří přísně uplatňují správnou zemědělskou praxi za účelem maximálního možného snížení přítomnosti dusičnanů ve špenátu a hlávkovém salátu, je tedy vhodné mírně zvýšit maximální limity dusičnanů v čerstvém špenátu a hlávkovém salátu, aniž by došlo k ohrožení veřejného zdraví.

(9)

Vzhledem k tomu, že rukola někdy vykazuje velmi velké množství dusičnanů, je vhodné stanovit maximální limit pro rukolu. Maximální limit pro rukolu by měl být za dva roky přezkoumán s ohledem na snížení limitů poté, co budou určeny faktory, které se podílejí na přítomnosti dusičnanů v rukole, a poté, co dojde u rukoly k plnému uplatňování správné zemědělské praxe, která by množství dusičnanů omezila.

(10)

Vzhledem k tomu, že EFSA byl Komisí pověřen shromažďováním všech údajů o výskytu kontaminujících látek v potravinách, včetně dusičnanů, do jedné databáze, je vhodné, aby byly výsledky sdělovány přímo úřadu EFSA.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a ani Evropský parlament ani Rada nevyjádřily s těmito opatřeními nesouhlas,

1)

V článku 7 se zrušují odstavce 1, 2 a 3.

2)

V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy monitorují množství dusičnanů v zelenině, která je může obsahovat ve významném množství, zejména v zelené listové zelenině, a výsledky pravidelně sdělují úřadu EFSA.“

3)

V příloze se oddíl 1: Dusičnany nahrazuje oddílem uvedeným v příloze tohoto nařízení.