(EU) č. 1043/2011Nařízení Komise (EU) č. 1043/2011 ze dne 19. října 2011 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 275, 20.10.2011, s. 1-15 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 19. října 2011 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 21. října 2011 Nabývá účinnosti: 21. října 2011
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 21. dubna 2012
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1043/2011

ze dne 19. října 2011

o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1   Zahájení

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 26. ledna 2011 informovala o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu kyseliny šťavelové pocházející z Indie a z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) nebo („dotčené země“) do Unie.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 13. prosince 2010 podala Evropská rada chemického průmyslu (dále jen „CEFIC“) jménem společnosti Oxaquim S.A. (dále jen „žadatel“), která představuje významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby kyseliny šťavelové v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

1.2   Strany dotčené řízením

(3)

Komise oficiálně informovala o zahájení řízení žadatele, jiné známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce a představitele dotčených zemí, dovozce, uživatele a sdružení, o kterých bylo známo, že se jich záležitost týká. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(4)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců v dotčených zemích se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro zjištění dumpingu a újmy předpokládal výběr vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v dotčených zemích požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010, jak je stanoveno v oznámení o zahájení řízení. Na dotazník pro účely výběru vzorku odpověděly čtyři indické společnosti, z nichž jedna nevykázala žádný prodej do Unie, a tři skupiny společností z ČLR. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících společností nebo skupin společností nebyl výběr vzorků v případě Indie ani ČLR považován za nutný a všechny strany byly informovány o tom, že vzorky nebudou vybrány.

(5)

Následně jedna skupina společností z ČLR v rané fázi od další spolupráce při šetření odstoupila. Jedna z indických společností odmítla umožnit Komisi přístup do svého výrobního zařízení za účelem inspekce na místě. V důsledku toho byla tato společnost na základě čl. 18 odst. 1 základního nařízení považována za nespolupracující a byla informována o možných důsledcích tohoto přístupu.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcům a orgánům ČLR ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. Jedna čínská skupina společností požádala o zacházení jako v tržním hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení nebo případně, pokud by nebylo přiznáno, o individuální zacházení, zatímco jiná skupina společností požádala pouze o individuální zacházení.

(7)

Všem stranám, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, byly rozeslány dotazníky. Na dotazník odpověděly tři společnosti v Indii, dvě skupiny společností v ČLR a žadatel. Druhý výrobce v Unii nespolupracoval. Na dotazník rovněž odpověděli tři uživatelé a osm dovozců, přičemž inspekce byla provedena u všech uživatelů a čtyř dovozců.

(8)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách těchto společností:

a)

Výrobci v Unii

Oxaquim S.A. (Španělsko)

b)

Uživatelé

OMG Kokkola (Finsko)

P.A.G. Srl (Itálie)

třetí uživatel požádal o zachování anonymity

c)

Dovozci

Brenntag BV (Nizozemsko)

Brenntag Sp.z.o.o. (Polsko)

Norkem Limited (Spojené království)

Geratech Marketing (Belgie)

d)

Vyvážející výrobci v Indii

Punjab Chemicals and Crop Protection Limited

Star Oxochem Pvt. Ltd

e)

Vyvážející výrobci v ČLR

Shandong Fengyuan Chemicals Stock Co., Ltd; Shandong Fengyuan Uranus Advanced Material Co., Ltd a Qingdao Fengyuan Unite International Trade Co., Ltd. (dále jen „skupina Shandong Fengyuan“)

Yuanping Changyuan Chemicals Co., Ltd; Shanxi Reliance Chemicals Co., Ltd a Tianjin Chengyi International Trading Co., Ltd. (dále jen „skupina Shanxi Reliance“)

1.3   Období šetření

(9)

Šetření dumpingu a újmy se týká období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1   Dotčený výrobek

(10)

Dotčený výrobek je kyselina šťavelová ve formě dihydrátu (č. CUS 0028635-1 a č. CAS 6153-56-6) nebo v bezvodé formě (č. CUS 0021238-4 a č. CAS. 144-62-7), též jako vodný roztok, v současnosti kódu KN ex 2917 11 00, pocházející z Indie a z ČLR. Existují dva druhy kyseliny šťavelové: nerafinovaná kyselina šťavelová a rafinovaná kyselina šťavelová. Rafinovaná kyselina šťavelová, která se vyrábí v ČLR, a nikoli v Indii, se vyrábí procesem čištění nerafinované kyseliny šťavelové, při němž se odstraní železo, chloridy, stopy kovů a další nečistoty.

(11)

Kyselina šťavelová má široké použití, např. jako redukční a bělicí činidlo při farmaceutické syntéze a při výrobě chemických látek.

2.2.   Obdobný výrobek

(12)

Šetření ukázalo, že kyselina šťavelová vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Unie v Unii, kyselina šťavelová vyráběná a prodávaná na domácím trhu v Indii a v ČLR a kyselina šťavelová dovážená do Unie z Indie a z ČLR má v zásadě stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní konečné použití.

(13)

Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1   Indie

3.1.1   Předběžná poznámka

(14)

Během inspekce na místě v Indii jedna společnost neposkytla požadované informace buď včas, nebo v požadovaném formátu. V důsledku toho Komise nemohla ověřit informace poskytnuté jako reakci na antidumpingový dotazník. Tato společnost byla písemně informována o možnosti, že nebude považována za spolupracující společnost a že může dojít k tomu, že budou učiněny závěry na základě skutečností, které jsou k dispozici. Ve své odpovědi se společnost odvolala na polehčující okolnosti, které však nebyly takového rázu, aby vedly k jinému závěru. V důsledku toho byl na tuto společnost použit článek 18 a byla provedena zjištění na základě dostupných skutečností. V souladu s těmito skutečnostmi se má za to, že při současném šetření s Komisí spolupracoval pouze jeden vyvážející výrobce z Indie.

3.1.2   Běžná hodnota

(15)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku vyvážejícím výrobcem na domácím trhu nezávislým odběratelům reprezentativní. Vzhledem k tomu, že tento prodej představoval více než 5 % objemu prodeje dotčeného výrobku do Unie, dospělo se k závěru, že celkový prodej obdobného výrobku byl reprezentativní.

(16)

Komise následně přezkoumala, zda lze prodej tohoto vyvážejícího výrobce na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje na domácím trhu nezávislým odběratelům na celkovém prodeji obdobného výrobku.

(17)

V případě, že ziskový prodej činí nejméně 80 % veškerého prodeje, vypočte se běžná hodnota na základě veškerého prodeje včetně nerentabilních transakcí. Pokud však ziskový prodej činí méně než 80 %, ale více než 20 % celkového objemu prodeje a jestliže vážené průměrné celkové náklady jsou vyšší než vážená průměrná cena, vypočte se běžná hodnota pouze na základě ziskového prodeje. Prodej je považován za ziskový v případě, že jednotková cena je rovna výrobním nákladům nebo je převyšuje.

(18)

Komise vypracovala analýzu prodeje na domácím trhu, z níž vyplynulo, že 41 % veškerého prodeje dotčeného výrobku bylo ziskových a že vážené průměrné celkové náklady jsou vyšší než vážená průměrná cena. Proto se běžná hodnota vypočte jako vážená průměrná cena pouze ziskových prodejů.

3.1.3   Vývozní cena

(19)

Vyvážející výrobce v Indii vyvážel dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. Proto byly podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení vývozní ceny stanoveny na základě cen, které byly při vývozu do Unie těmito nezávislými odběrateli za dotčený výrobek skutečně zaplaceny, nebo cen, které je třeba zaplatit.

3.1.4   Srovnání

(20)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byla podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedena náležitá úprava o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(21)

V souladu s tím byly provedeny úpravy nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, balení, úvěry a provize.

3.1.5   Dumpingové rozpětí

(22)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro spolupracujícího indického výrobce stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(23)

Na tomto základě pro společnost Punjab Chemicals and Crop Protection Limited (dále jen „PCCPL“) vyplynulo prozatímní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, ve výši 22,8 %.

(24)

Aby bylo možno vypočítat celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v Indii, byla stanovena úroveň spolupráce na základě srovnání objemu vývozu do Evropské unie, který uvedl spolupracující vyvážející výrobce, se statistikami Eurostatu. Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s Indií byla nízká, tj. 38 %, považuje se za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny ostatní vývozce v Indii na základě nejvíce dumpingové transakce spolupracujícího výrobce.

(25)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 43,6 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

3.2   Čínská lidová republika

3.2.1   Zacházení jako v tržním hospodářství / individuální zacházení

(26)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota dovozu z ČLR určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

obchodní rozhodnutí se přijímají na základě tržních signálů bez zásadních zásahů státu a náklady odrážejí tržní hodnotu,

společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech,

nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství,

právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zaručují právní jistotu a stabilitu a

měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(27)

Jedna skupina společností v ČLR požádala o zacházení jako v tržním hospodářství a předložila formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství za všechny tři společnosti, které se podílejí na výrobě a uvádění dotčeného výrobku na trh. Komise poskytnuté informace následně ověřila v prostorách dotyčných společností.

(28)

Ze šetření týkajícího se zacházení jako v tržním hospodářství vyplynulo, že jedna společnost nesplňuje požadavky kritérií 1 až 3. Za prvé se nepodařilo prokázat, že její náklady odrážejí tržní hodnoty v důsledku významného finančního zásahu státu, který ovlivnil strukturu nákladů společnosti, v podobě např. daňových prázdnin a bezúročných půjček. Za druhé šetření týkající se zacházení jako v tržním hospodářství zjistilo řadu závažných nedostatků a chyb v účetnictví a rovněž skutečnost, že účetnictví nebylo prověřeno auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy (dále jen „IAS“). Za třetí byla zjištěna významná zkreslení přetrvávající z původního systému netržního hospodářství týkající se práv společnosti k užívání pozemků. Společnost obdržela osvědčení o právech k užívání pozemků, aniž by splnila smluvní podmínky nebo za ně zaplatila v plné výši.

(29)

Další společnost ve skupině neprokázala splnění kritéria 2, neboť neměla nezávisle auditované účetnictví.

(30)

Komise sdělila skupině dotčených společností a žadateli výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství a poskytla jim možnost vyjádřit připomínky. Tato zjištění byla poskytnuta rovněž orgánům ČLR. Komise žádné připomínky neobdržela.

(31)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn závěr, že dvě ze společností ve skupině nesplnily kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství. V souladu s důsledným postupem Unie, která zkoumá, zda podmínky pro přiznání statusu zacházení jako v tržním hospodářství splňuje skupina společností ve spojení jako celek, bylo skupině jako celku přiznání tohoto statusu odmítnuto.

(32)

Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, obě spolupracující čínské skupiny společností požádaly o individuální zacházení. Jelikož bylo zjištěno, že obě skupiny splňují všechna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, bylo předběžně rozhodnuto, že jim bude individuální zacházení přiznáno.

3.2.2   Srovnatelná země

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě domácích cen nebo početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(34)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely určení běžné hodnoty Indii, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Komise žádné připomínky neobdržela. Komise považuje Indii za vhodnou srovnatelnou zemi, protože jediná další vyrábějící země mimo EU, kterou je Japonsko, má monopolní trh uzavřený pro hospodářskou soutěž a vyrábí kyselinu šťavelovou pomocí unikátní metody, která není s ČLR srovnatelná. Naproti tomu indičtí výrobci používají výrobní metodu srovnatelnou s ČLR a jsou vystaveni hospodářské soutěži na domácím trhu.

3.2.3   Běžná hodnota

(35)

Čínské společnosti vyrábějí a vyvážejí do Unie dva druhy kyseliny šťavelové: nerafinovanou kyselinu šťavelovou a rafinovanou kyselinu šťavelovou. Rafinovaná kyselina šťavelová, která se ve srovnatelné zemi nevyrábí, je vyráběna procesem čištění nerafinované kyseliny šťavelové, při němž se odstraní železo, chloridy, stopy kovů a další nečistoty. Dodatečné náklady na výrobu rafinované kyseliny šťavelové lze odhadnout na 12 % oproti výrobě nerafinované kyseliny šťavelové. V souladu s tím považovala Komise za vhodné stanovit běžnou hodnotu pro oba typy kyseliny šťavelové.

(36)

Běžná hodnota nerafinované kyseliny šťavelové byla stanovena na základě běžné hodnoty stanovené pro Indii v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Běžná hodnota byla v souladu s 18. bodem odůvodnění stanovena pouze na základě ziskového prodeje. Pokud jde o rafinovanou kyselinu šťavelovou, která se nevyrábí ve srovnatelné zemi, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení vypočtena na základě výrobních nákladů nerafinované kyseliny šťavelové ve srovnatelné zemi. Výrobní náklady jsou upraveny navýšením o 12 % s cílem zohlednit další výrobní náklady (viz 35. bod odůvodnění), prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(37)

Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly analogicky k čl. 2 odst. 6 základního nařízení stanoveny připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a zisku u domácího prodeje nerafinované kyseliny šťavelové spolupracujícího vyvážejícího výrobce ve srovnatelné zemi.

3.2.4   Vývozní cena

(38)

Vzhledem k tomu, že oběma skupinám bylo přiznáno individuální zacházení, zakládá se vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na ceně, kterou skutečně zaplatí první nezávislý odběratel v Unii nebo kterou je třeba zaplatit.

(39)

Oba vyvážející výrobci v ČLR vyváželi kyselinu šťavelovou do Unie prostřednictvím obchodníků ve spojení, kteří k ceně placené výrobcům přidali přirážku. Tato přirážka je zohledněna při porovnání vývozní ceny s určenou běžnou hodnotou (viz 42. bod odůvodnění).

3.2.5   Srovnání

(40)

Pokud jde o nerafinovanou kyselinu šťavelovou, byla vývozní cena na úrovni ceny ze závodu porovnána s běžnou hodnotou stanovenou pro srovnatelnou zemi.

(41)

Vývozní cena rafinované kyseliny šťavelové na úrovni ceny ze závodu byla porovnána s početně určenou běžnou hodnotou (viz 36. bod odůvodnění výše).

(42)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty nebo početně určené běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly. Byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) o rozdíly v provizích přijatých obchodníky ve spojení.

(43)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že Komise zjistila, že obchodníky ve spojení, přes něž vyvážející výrobci v ČLR vyváželi kyselinu šťavelovou do EU, nelze považovat za interní obchodní oddělení, protože sami rovněž obchodují s kyselinou šťavelovou a s dalšími chemickými výrobky pocházejícími od dodavatelů, kteří s nimi nejsou ve spojení, pro účely vývozu a/nebo pro účely prodeje na domácím trhu. Proto byl učiněn závěr, že funkce těchto obchodníků jsou obdobné jako funkce zástupců pracujících na základě provize. V souladu s uvedenou skutečností byla přirážka k ceně připočítaná obchodníky odečtena s cílem zajistit spravedlivé porovnání vývozní ceny a běžné hodnoty. Tato úprava byla vypočtena na základě zisku obchodníka v EU, který není ve spojení, a prodejních, správních a režijních nákladů příslušného čínského obchodníka.

(44)

Byly rovněž provedeny další vhodné úpravy s ohledem na nepřímé daně, dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením a úvěry ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

3.2.6   Dumpingová rozpětí

(45)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých typů výrobků s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku do Unie účtovanou jednotlivými společnostmi, jak je uvedeno výše.

(46)

Na základě toho prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Shandong Fengyuan Chemicals Stock Co., Ltd a Shandong Fengyuan Uranus Advanced Material Co., Ltd

37,7 %

Yuanping Changyuan Chemicals Co., Ltd

14,6 %

(47)

Aby bylo možno vypočítat celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR, byla stanovena úroveň spolupráce na základě srovnání objemu vývozu do Unie, který uvedli spolupracující vyvážející výrobci, se statistikami Eurostatu.

(48)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s ČLR byla nízká, tj. přibližně 46 %, považuje se za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny ostatní vývozce v ČLR na základě nejvíce dumpingové transakce spolupracujících vývozců.

(49)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 52,2 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

4.   ÚJMA

4.1   Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie

(50)

Podnět podala Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC) jménem společnosti Oxaquim S.A. (dále jen „žadatel“), výrobce kyseliny šťavelové v Unii představujícího významný podíl celkové výroby v Unii v období šetření. Druhý výrobce v Unii, společnost Clariant, neměl námitky proti zahájení šetření, ale rozhodl se, že nebude spolupracovat. V současné době není v Unii žádný jiný výrobce dotčeného výrobku. Na základě výše uvedených skutečností představují tito dva výrobci - Oxaquim S.A. a Clariant - výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení, což představuje 100 % výroby v Unii. Nadále budou nazýváni jen „výrobním odvětvím Unie“.

(51)

Pro stanovení celkové výroby v Unii byly použity všechny dostupné informace týkající se obou výrobců, společnosti Oxaquim S.A. a společnosti Clariant, včetně informací obsažených v podnětu a údajů shromážděných od žadatele před zahájením šetření a po jeho zahájení. Na tomto základě byla celková výroba v Unii stanovena v rozmezí 11 000 až 15 000 tun v posuzovaném období.

4.2   Určení příslušného trhu Unie

(52)

Bylo zjištěno, že jeden z výrobců v Unii používá část své produkce kyseliny šťavelové jako meziprodukt pro výrobu šťavelanů (tetra-oxalátu, acetoselly a kalium-hydrogen-oxalátu). Tato kyselina šťavelová byla jednoduše převedena (bez faktury) v rámci jedné společnosti. Toto využití kyseliny šťavelové pro vlastní spotřebu nevstoupilo na volný trh, a nebylo tedy vystaveno přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku. Bylo naopak zjištěno, že výrobky určené pro prodej na volném trhu přímo konkurují dovozu dotčeného výrobku.

(53)

S cílem zajistit co nejúplnější pohled na situaci v daném výrobním odvětví Unie byly získány a analyzovány údaje pro veškerou činnost týkající se kyseliny šťavelové a následně bylo stanoveno, zda byla produkce určena pro interní použití, nebo pro použití na volném trhu.

(54)

U následujících ekonomických ukazatelů týkajících se daného výrobního odvětví Unie bylo zjištěno, že analýza a vyhodnocení se musí zaměřit na situaci panující na volném trhu: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu, ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok.

(55)

U jiných ekonomických ukazatelů však bylo na základě šetření zjištěno, že by mohly být přiměřeně přezkoumány pouze s odkazem na celou činnost. Výroba (pro vlastní spotřebu i pro volný trh), kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál se skutečně odvíjejí od celé činnosti, ať už se jedná o výrobu pro vlastní spotřebu nebo pro prodej na volném trhu.

4.3   Spotřeba v Unii

(56)

Vzhledem k tomu, že kyselina šťavelová je zahrnuta do kódu KN, kam patří i jiné výrobky, nebylo možné stanovit objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Z tohoto důvodu byla spotřeba stanovena na základě údajů o objemu dovozu poskytnutých žadatelem, porovnání s ověřenými údaji poskytnutými vyvážejícími výrobci z dotčených zemí a celkového objemu prodeje na trhu Unie v daném výrobním odvětví Unie.

(57)

S ohledem na nízký počet dodavatelů a na nutnost chránit důvěrné obchodní informace v souladu s článkem 19 základního nařízení byl vývoj spotřeby v průběhu posuzovaného období uveden v indexované podobě.

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

Index 2007 = 100

2007

2008

2009

Celková spotřeba

100

124

61

95

(58)

V roce 2008 došlo k výraznému zvýšení celkové spotřeby v Unii o 24 %, zatímco během následujícího roku se spotřeba snížila o 50 % a v období šetření opět vzrostla. Během posuzovaného období spotřeba na trhu EU poklesla celkem o 5 %.

5.   DOVOZ Z DOTČENÝCH ZEMÍ

5.1   Souhrnné posouzení účinků dotčeného dovozu

(59)

Komise zkoumala, zda by měl být dovoz kyseliny šťavelové z ČLR a Indie posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(60)

S ohledem na účinky dovozu pocházejícího z ČLR a Indie šetření prokázalo, že dumpingová rozpětí nejsou nepatrná ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení a že objem dumpingového dovozu z každé z obou dotčených zemí nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(61)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z ČLR a z Indie na jedné straně a mezi dumpingovým dovozem z ČLR a z Indie a obdobným výrobkem na straně druhé, šetření ukázalo, že byly obdobné. Přesněji řečeno dovážené výrobky se prodávají prostřednictvím stejných prodejních kanálů a podobným kategoriím odběratelů, a tudíž si konkurují navzájem a konkurují i kyselině šťavelové vyráběné v Unii.

(62)

S ohledem na výše uvedené se má předběžně za to, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna a že dovoz z ČLR a Indie by měl být posuzován souhrnně.

5.2   Objem dumpingového dovozu z dotčených zemí a jejich podíl na trhu

(63)

Šetření ukázalo, že dovoz kyseliny šťavelové z ČLR a z Indie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Dovoz z ČLR a z Indie

Objem dovozu (mt)

2007

2008

2009

ČLR a Indie

7 629

11 763

4 707

7 969

(Index 2007 = 100)

100

154

62

104

Podíl na trhu

 

 

 

 

(Index 2007 = 100)

100

125

101

110

Zdroj: Informace získané od žadatele a z odpovědí na dotazník

(64)

Objem dovozu z dotčených zemí se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 4 %, zatímco celková spotřeba na trhu EU ve stejném období poklesla o 5 % (viz tabulka 1 výše). Jak je uvedeno v tabulce výše, došlo také k významnému nárůstu podílu na trhu, který v letech 2007 až 2008 činil 25 % a v posuzovaném období 10 %.

5.3   Cena dumpingového dovozu a cenové podbízení

(65)

Průměrné ceny dovozu z dotčených zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Cena dovozu z ČLR a z Indie

Dovozní ceny (EUR/MT)

2007

2008

2009

ČLR a Indie

470

641

474

545

(Index 2007 = 100)

100

136

101

116

(66)

Dovozní ceny se v letech 2007 až 2008 zvýšily o 36 % a v roce 2009 opět poklesly na obdobnou úroveň jako v roce 2007. V období šetření ceny opět stouply téměř o 15 %. Během posuzovaného období vzrostly ceny o 16 %. Je však pozoruhodné, že se dovozní ceny mezi rokem 2008 a obdobím šetření snížily o 20 %, a to navzdory zvýšení cen hlavních vstupů (zdrojů uhlíku a energie) v tomto období.

(67)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu, tj. bez nákladů na dopravu v Unii, po odečtení slev a rabatů, porovnány s příslušnými váženými průměrnými cenami spolupracujících vývozců z ČLR a Indie poskytnutými prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, tj. po odečtení slev a v případě potřeby upravenými na cenu CIF na hranice Unie řádně upravenou o náklady na celní odbavení a náklady vynaložené po dovozu.

(68)

Srovnání ukázalo, že v období šetření docházelo u dotčeného dumpingového výrobku pocházejícího z ČLR a Indie prodávaného v Unii k cenovému podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie, které se pohybovalo mezi 16,9 % a 34,6 %. Tato úroveň podbízení v kombinaci s negativním vývojem cen na trhu proto vedla k zásadnímu poklesu cen.

6.   HOSPODÁŘSKÁ SITUACE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE

6.1   Předběžné poznámky

(69)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů vztahujících se ke stavu výrobního odvětví Unie od roku 2007 do konce období šetření.

(70)

Makroekonomické ukazatele (výroba, kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, mzdy a velikost dumpingového rozpětí) byly posouzeny na úrovni výrobního odvětví Unie, přičemž mikroekonomické ukazatele (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, návratnost investic, schopnost získat kapitál a investice a výrobní náklady) vychází z informací získaných z řádně ověřených dotazníků předložených jediným spolupracujícím výrobcem v Unii.

(71)

S ohledem na skutečnost, že údaje pro analýzu újmy byly čerpány převážně pouze z jednoho zdroje, bylo nutno uvést údaje týkající se výrobního odvětví Unie v indexované podobě za účelem ochrany důvěrných informací podle článku 19 základního nařízení.

6.2   Údaje týkající se výrobního odvětví Unie (makroekonomické ukazatele)

6.2.1   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

Tabulka 4

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii

(Index 2007 = 100)

2007

2008

2009

Celková výroba

100

101

89

106

Celková výrobní kapacita

100

100

77

77

Celkové využití kapacity

100

101

116

138

(72)

Výše uvedená tabulka obsahuje údaje o výrobě, výrobní kapacitě a využití kapacity výrobního odvětví Unie a za roky 2007 a 2008 i údaje o jednom dalším výrobci v Unii, který výrobu kyseliny šťavelové ukončil v roce 2008.

(73)

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, produkce výrobního odvětví Unie byla v letech 2007 a 2008 poměrně stabilní, avšak v roce 2009 zaznamenala prudký pokles. V průběhu období šetření došlo k nárůstu objemu výroby. Celkově výroba v průběhu posuzovaného období vzrostla o 6 %.

(74)

Vzhledem k uzavření výrobního závodu jednoho dalšího výrobce v Unii v roce 2008 došlo v roce 2008 k prudkému poklesu výrobní kapacity výrobního odvětví Unie o 23 %.

(75)

Kombinace těchto dvou faktorů, tj. nárůstu objemu výroby a snížení výrobní kapacity v důsledku uzavření výrobní jednotky třetího výrobce v Unii od roku 2008, vedly k výraznému zvýšení využití kapacity během posuzovaného období o 38 %.

6.2.2   Objem prodeje a podíl na trhu

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(Index 2007 = 100)

2007

2008

2009

Prodej celkem

100

97

61

86

Podíl na trhu (%)

100

79

99

91

(76)

Objem prodeje v letech 2007 a 2008 zahrnuje i prodej výrobce v Unii, který v roce 2008 zastavil výrobu.

(77)

Zatímco spotřeba v Unii se během sledovaného období snížila o 5 % (viz 58. bod odůvodnění), objem prodeje dotčeného výrobku výrobním odvětvím Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie se ve stejném období snížil o 14 %, což se promítlo ve ztrátě podílu na trhu ve výši 9 procentních bodů.

(78)

Vzhledem k vývoji během posuzovaného období byl pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie o 14 % mnohem výraznější než pokles spotřeby Unie, který činil 5 %. Proto se během téhož období podíl výrobního odvětví Unie na trhu rovněž výrazně snížil, a to o 9 %.

6.2.3   Zaměstnanost, produktivita a mzdy

Tabulka 6

Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(Index 2007 = 100)

2007

2008

2009

Počet zaměstnanců celkem

100

119

108

96

Produktivita celkem (jednotka/zaměstnanec)

100

85

83

111

Mzdy za rok celkem

100

121

110

99

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance

100

119

118

104

(79)

Počet zaměstnanců se během posuzovaného období snížil o 4 %. Je třeba poznamenat, že výroba kyseliny šťavelové není náročná na pracovní sílu.

(80)

Během posuzovaného období se celková produktivita na jednoho zaměstnance v souvislosti s nárůstem výroby zvýšila o 11 %, zatímco počet zaměstnanců se snížil.

(81)

Mzdy za celé posuzované období poklesly o 1 %. Po počátečním nárůstu mezd o 21 % v letech 2007 až 2008 docházelo až do období šetření k jejich průběžnému snižování.

6.2.4   Velikost skutečného dumpingového rozpětí

(82)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Veškerá zjištěná rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu navíc nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

6.3   Údaje týkající se spolupracujícího výrobce v Unii (mikroekonomické ukazatele)

6.3.1   Obecná poznámka

(83)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (prodejních cen a výrobních nákladů, zásob, ziskovosti, peněžního toku, návratnosti investic a schopnosti získat kapitál a investice) byla provedena pouze na úrovni žadatele vzhledem k tomu, že od druhého výrobce v EU se nepodařilo získat žádné údaje, jak je popsáno v 70. bodě odůvodnění.

6.3.2   Průměrné jednotkové ceny spolupracujícího výrobce v Unii a výrobní náklady

Tabulka 7

Prodejní ceny

Index 2007 = 100

2007

2008

2009

Průměrná jednotková prodejní cena

100

143

136

131

Zdroj: odpověď na dotazník

(84)

Průměrné prodejní ceny ze závodu výrobního odvětví Unie pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, se za posuzované období zvýšily o 31 %.

Tabulka 8

Výrobní náklady

Index 2007 = 100

2007

2008

2009

Průměrné výrobní náklady na tunu

100

103

102

98

Zdroj: odpověď na dotazník

(85)

Šetření ukázalo, že průměrné výrobní náklady spolupracujícího výrobce v Unii jsou již po řadu let relativně stabilní vzhledem k neustálému zkvalitňování výrobního procesu, což bylo možné pouze prostřednictvím značných investic (viz tabulky 9 a 11).

6.3.3   Zásoby

(86)

S ohledem na povahu dotčeného výrobku nejsou vytvářeny žádné zásoby. Dotčený výrobek rychle vysychá a následně se spéká, a výrobci proto vyrábějí zboží pouze pro okamžitou přepravu.

6.3.4   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

Tabulka 9

Ziskovost

Index 2007 = –100

2007

2008

2009

Ziskovost (v EU)

– 100

4

–2

3

Zdroj: odpověď na dotazník

(87)

Ziskovost obdobného výrobku byla stanovena tak, že čistý zisk žadatele před zdaněním z prodeje obdobného výrobku byl vyjádřen procentním podílem z obratu z tohoto prodeje.

(88)

Po dramatické ztrátě v roce 2007 vygeneroval žadatel v roce 2008 nepříliš vysoký zisk a v roce 2009 opět vykázal ztrátu. V období šetření vygeneroval žadatel nepříliš vysoký zisk v důsledku snížení některých prvků výrobních nákladů, jak je uvedeno v tabulce 8.

Tabulka 10

Peněžní tok

Index 2007 = –100

2007

2008

2009

Peněžní tok

– 100

3 054

1 994

868

Zdroj: odpověď na dotazník

(89)

Trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, do značné míry odráží vývoj ziskovosti. V důsledku toho byl peněžní tok v roce 2007 záporný a i přes určité zlepšení v roce 2008 došlo mezi rokem 2008 a obdobím šetření k jeho poklesu, a tudíž k oslabení finanční situace spolupracujícího výrobce v Unii.

Tabulka 11

Investice

Index 2007 = 100

2007

2008

2009

Investice celkem

100

111

185

277

Zdroj: odpověď na dotazník

(90)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že žadatel zvýšil své investice do dotčeného výrobku navzdory jeho nízké rentabilitě. Tyto investice se týkaly zejména zavádění nových výrobních prostředků a procesů za účelem zvýšení efektivity. Ze zvýšení investic vyplývá, že výrobní odvětví se nesetkalo s obtížemi při získávání kapitálu, což je důkazem pokračující životaschopnosti tohoto výrobního odvětví.

(91)

Během posuzovaného období vzrostl objem investic o 177 %.

(92)

Zvýšením investic do zkvalitnění výrobních procesů prokázalo toto kapitálově náročné výrobní odvětví svou schopnost získávat kapitál; tuto schopnost nicméně omezuje klesající odbyt a stále se zvyšující obtíže při vytváření peněžního toku.

Tabulka 12

Návratnost investic

Index 2007 = –100

2007

2008

2009

Návratnost investic

– 100

13

–14

–51

Zdroj: odpověď na dotazník

(93)

Navzdory zvýšení investic nedosáhla návratnost investic dotčeného výrobku očekávaného výnosu. Přestože v roce 2008 došlo k určitému zlepšení, měla návratnost investic v průběhu posuzovaného období i nadále zápornou hodnotu.

(94)

Z tohoto důvodu je růst daného výrobního odvětví omezený a je zřetelně nepřiměřený investicím, které se uskutečnily v posledních letech.

7.   ZÁVĚR O ÚJMĚ

(95)

Z šetření vyplynulo, že některé ukazatele újmy vykazují pozitivní trend - objem výroby se zvýšil o 6 %, využití kapacity vzrostlo o 38 % a investice vzrostly o 177 %, což umožnilo společnosti dosáhnout relativního zisku (nevelký zisk v období šetření v porovnání s významnou ztrátou v roce 2007). Jak je uvedeno výše, řada ukazatelů týkajících se hospodářské situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období podstatně zhoršila.

(96)

Po uzavření výrobního zařízení jednoho výrobce v Unii se objem prodeje snížil o 14 %. Bylo nutno snížit zaměstnanost o 4 % a výrobní kapacita se snížila o 23 %. Zatímco spotřeba se snížila pouze o 5 %, podíl na trhu klesl téměř o 9 %. Z tohoto důvodu byla ziskovost nízká a negativně ovlivnila návratnost investic a peněžní tok, a to zejména mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Úroveň ziskovosti se v dotčeném období zvýšila, ale přesto byla v období šetření i nadále velmi nízká a nedostačuje k udržení výroby ve střednědobém horizontu.

(97)

Navzdory celkovému nárůstu výroby ztratilo výrobní odvětví Unie významnou část podílu na trhu. Dumpingové dovozy z dotčených zemí přitom zároveň zaznamenaly značný nárůst.

(98)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo v průběhu období šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

8.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

8.1   Úvod

(99)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Dále byly kromě dumpingového dovozu posouzeny i jiné známé činitele, které mohly poškodit výrobní odvětví Unie, s cílem zajistit, aby případná újma způsobená těmito činiteli nebyla přičítána dumpingovému dovozu.

8.2   Účinek dumpingového dovozu

(100)

Spotřeba kyseliny šťavelové v Unii se v posuzovaném období snížila o 5 %, zatímco dumpingový dovoz z dotčených zemí se v tomto období zvýšil o více než 4 %. K nejvyššímu nárůstu objemu dumpingového dovozu došlo mezi lety 2007 a 2008, kdy zvýšení činilo 54 %. Podíl dovozu z dotčených zemí na trhu se mezi lety 2007 a 2008 zvýšil o 25 %, což korespondovalo s poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu v uvedeném období o 21 %.

(101)

Zatímco průměrné dovozní ceny se během posuzovaného období zvýšily o 16 %, dovozní ceny byly v období šetření v průměru o 21,9 % nižší než ceny spolupracujícího výrobce v Unii, což vyvíjelo cenový tlak na výrobní odvětví Unie a bránilo spolupracujícímu výrobci v Unii zvýšit ceny na ziskovější úroveň.

(102)

Je třeba připomenout, že výrobní odvětví Unie čelilo výraznému poklesu objemu prodeje (– 14 %). Tento pokles prodeje byl však mnohem výraznější než pokles poptávky a vedl k 9 % ztrátě podílu na trhu. Tržní podíl dotčených zemí ve stejném období vzrostl o 10 %. Z toho vyplývá, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu se do značné míry zmenšil ve prospěch dumpingového dovozu z dotčených zemí.

(103)

Proto se má za to, že setrvalý tlak levného dumpingového dovozu z dotčených zemí na trh Unie neumožnil Unii přizpůsobit prodejní ceny nárůstu cen surovin a energie. To vedlo ke ztrátě podílu na trhu a k setrvale nepříznivé situaci výrobního odvětví Unie v oblasti ziskovosti.

(104)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl vyvozen předběžný závěr, že výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z dotčených zemí měl značný negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

8.3   Vliv dalších činitelů

(105)

Dalšími činiteli zkoumanými v rámci příčinných souvislostí byl vývoj poptávky na trhu Unie, ceny surovin, vývozní činnost výrobního odvětví Unie, dovoz dotčeného výrobku z jiných zemí, využití kyseliny šťavelové pro vlastní potřebu výrobního odvětví a vliv hospodářské krize.

8.3.1   Vývoj poptávky na trhu Unie

(106)

Jak je uvedeno v tabulce 1, spotřeba kyseliny šťavelové v Unii se v roce 2008 nejprve zvýšila o 24 %, během následujícího roku se snížila o 39 % a v období šetření opět vzrostla. Celkově se spotřeba na trhu EU během posuzovaného období snížila o 5 %. Během téhož období došlo ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

(107)

Přestože šetření odhalilo, že dovoz z dotčených zemí byl ovlivněn také poklesem poptávky na trhu Unie v roce 2009, je pozoruhodné, že v posuzovaném období se vývozcům v dotčených zemích podařilo zvýšit objem prodeje a podíl na trhu prostřednictvím cenového tlaku na trh v důsledku dumpingového dovozu.

(108)

Vzhledem k tomu se má předběžně za to, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie bylo způsobeno především nárůstem objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí a cenovým podbízením vývozců v dotčených zemích, a nikoli snižováním spotřeby. Přestože snížení poptávky přispělo ke vzniku újmy, nemohlo narušit příčinnou souvislost mezi vzniklou podstatnou újmou a zvýšením dumpingového dovozu.

8.3.2   Ceny hlavní suroviny

(109)

Jak ukazuje tabulka 8, zůstaly průměrné výrobní náklady relativně stabilní navzdory prudkému nárůstu nákladů na hlavní surovinu (cukr). Šetření skutečně prokázalo, že výrobní náklady spolupracujícího výrobce v Unii nesledovaly stejný trend jako vývoj cen jedné z hlavních surovin pro výrobu kyseliny šťavelové. Prudký nárůst průměrné ceny cukru o 50 % ve sledovaném období byl zmírněn investicemi spolupracujícího výrobce v Unii, které měly vést ke zkvalitnění jeho výrobních procesů. Celkovým čistým efektem tedy byl pokles výrobních nákladů o 12 %. Jednotková prodejní cena se však během posuzovaného období zvýšila o 31 %, jak vyplývá z tabulky 7. Bylo zjištěno, že vývozci v dotčených zemích podléhají stejným hospodářským podmínkám v oblasti vývoje cen surovin vzhledem k tomu, že jednotkové dovozní ceny sledovaly stejný trend jako jednotkové prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Unii, i když v menším měřítku.

(110)

Při neexistenci dumpingu působícího újmu by bylo možné očekávat pravidelné úpravy cen tak, aby odrážely vývoj jednotlivých složek výrobních nákladů. K tomuto vývoji však nedošlo. Spolupracující výrobce v Unii nebyl schopen dosáhnout dostatečných ziskových rozpětí, která jsou u takto kapitálově náročného výrobce nezbytná, a došlo rovněž k poklesu jeho peněžního toku.

(111)

Vzhledem k tomu se má předběžně za to, že dumpingový dovoz z dotčených zemí, jehož ceny byly podstatně nižší než ceny spolupracujícího výrobce v Unii, snížil ceny na trhu Unie a zabránil spolupracujícímu výrobci v Unii zvýšit prodejní ceny tak, aby pokryly jeho náklady nebo mu umožnily dosáhnout přiměřené úrovně ziskovosti.

(112)

Vzhledem k tomu, že ceny surovin ovlivňovaly i vývozce v dotčených zemích, byl vyvozen předběžný závěr, že zvýšení cen surovin nemohlo mít vliv na podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie v posuzovaném období utrpělo.

8.3.3   Vývozní činnost výrobního odvětví Unie

Tabulka 13

Objem vývozu a jednotkové ceny

Index 2007 = 100

2007

2008

2009

Vývoz v tunách

100

80

140

152

Průměrná vývozní cena

100

104

103

91

Zdroj: odpověď na dotazník

(113)

Byla zkoumána rovněž vývozní činnost jako jeden ze známých činitelů, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(114)

Z této analýzy vyplynulo, že vývoz stranám, které nejsou ve spojení, ze strany spolupracujícího výrobce v Unii představoval významnou část celkových tržeb (kolem 30 %). Během posuzovaného období se objem vývozu spolupracujícího výrobce v Unii zvýšil o 52 %, zatímco jednotková cena prodeje na vývoz výrazně poklesla na rozdíl od prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Unii v rámci Unie, která se naopak výrazně zvýšila. Šetření ukázalo, že vývoz hrál důležitou roli při udržování využití kapacity na vysoké úrovni umožňující krytí fixních nákladů a nákladů na investice do strojního zařízení. Přestože byly ceny prodeje na vývoz nižší než ceny na trhu Unie, byly tyto nízké ceny důsledkem konkurence levné kyseliny šťavelové na vývozních trzích, kterou dodávali vývozci z dotčených zemí. Šetření prokázalo, že tento vývoz umožnil spolupracujícímu výrobci v Unii zmírnit újmu na trhu EU, a proto nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

8.3.4   Dovoz z jiných třetích zemí

(115)

Vzhledem k neexistenci dovozu z jiných než dotčených zemí neměl tento prvek žádný vliv na trh EU.

8.3.5   Využití pro vlastní potřebu

(116)

Jak je uvedeno v 52.–55. bodě odůvodnění, je využití pro vlastní potřebu omezeno na převody pro vlastní potřebu v rámci jednoho z výrobců v Unii, kde se kyselina šťavelová v rámci společnosti přetváří na šťavelany. Zisky z prodeje šťavelanů jsou značné a tomuto výrobci vlastně umožnily pokračovat v činnosti navzdory ztrátám souvisejícím s prodejem kyseliny šťavelové. Tento prvek proto nepřispívá k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

8.3.6   Hospodářská krize

(117)

V roce 2009 se v důsledku hospodářské krize snížila spotřeba kyseliny šťavelové v Unii ve srovnání s rokem 2008 na polovinu, což přispělo k poklesu objemu prodeje (–40 %) a hodnoty (– 45 %) ve výrobním odvětví EU. Snížení cen v tomto období přibližně o 5 % však umožnilo tomuto odvětví získat podíl na trhu (11 %), a tak minimalizovat negativní dopady krize. Odvětví v roce 2009 dosáhlo prakticky téměř nulového zisku.

(118)

Přestože není vyloučeno, že hospodářská krize v letech 2008–2009 mohla přispět ke zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, celkově nelze její dopad považovat za takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou toto výrobní odvětví Unie utrpělo.

8.4   Závěr o příčinné souvislosti

(119)

Výše uvedená analýza prokázala, že u dotčených zemí došlo v posuzovaném období ke zvýšení objemu prodeje a podílu na trhu. Kromě toho bylo zjištěno, že tento dovoz byl prováděn za dumpingové ceny, které v průběhu období šetření byly výrazně nižší, tj. téměř o 22 %, než ceny dotčeného výrobku účtované výrobním odvětvím Unie na trhu Unie.

(120)

Tohoto zvýšení objemu levného dumpingového dovozu z dotčených zemí a jejich podílu na trhu bylo dosaženo i přes celkový pokles poptávky na trhu Unie v posuzovaném období. Rostoucí podíl dovozu na trhu se shodoval s negativním vývojem podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve stejném období. Zároveň byl konstatován negativní vývoj hlavních ukazatelů hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno výše.

(121)

Pokles spotřeby na trhu Unie v roce 2009 negativně ovlivnil výkonnost výrobního odvětví Unie. Celkově však nelze dopad tohoto faktoru ani ostatních faktorů považovat za takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a nepříznivým stavem výrobního odvětví Unie.

(122)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působícího újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

9.   ZÁJEM UNIE

9.1   Předběžná poznámka

(123)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

9.2   Zájem výrobního odvětví Unie

(124)

Výrobní odvětví Unie představují dva výrobci s továrnami v různých členských státech Unie, kteří v souvislosti s výrobou a prodejem obdobného výrobku přímo zaměstnávají 30–50 osob.

(125)

Jeden z těchto dvou výrobců v Unii nevznesl námitky proti zahájení šetření, ale neposkytl žádné další informace a při šetření nespolupracoval.

(126)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Je třeba připomenout, že nejpodstatnější ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období negativní trend. Vážné dopady se projevily zejména u ukazatelů újmy týkajících se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic. Pokud by nebyla přijata žádná opatření, má se za to, že by oživení v odvětví kyseliny šťavelové nestačilo ke zlepšení finanční situace výrobního odvětví Unie, naopak by mohlo docházet k dalšímu zhoršování.

(127)

Očekává se, že uložení opatření obnoví účinné a spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie a umožní výrobnímu odvětví Unie upravit ceny kyseliny šťavelové tak, aby odrážely výrobní náklady. Lze očekávat, že uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, který během sledovaného období ztratilo, což bude mít další pozitivní dopad na jeho hospodářskou situaci a ziskovost.

(128)

Byl tudíž učiněn závěr, že uložení prozatímních antidumpingových opatření pro dovoz kyseliny šťavelové pocházející z ČLR a Indie by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

9.3   Zájem dovozců

(129)

Vyplněné dotazníky poskytlo osm dovozců, kteří nejsou ve spojení. Tři z těchto dovozců dováželi jen malý objem dotčeného výrobku a byli schopni přenést zvýšení ceny na své klienty. Někteří z nich uvedli, že by v případě uložení antidumpingových cel uvažovali o vyloučení tohoto výrobku ze svého sortimentu.

(130)

Čtvrtý dovozce uvedl, že jeho klienti by mohli využít režimu aktivního zušlechťovacího styku pro všechny své konečné výrobky, při jejichž výrobním procesu je užívána kyselina šťavelová a které jsou předmětem zpětného vývozu mimo EU. V souladu s touto skutečností by dopad uložení antidumpingových opatření na tohoto dovozce nebyl významný.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že uložení opatření by celkově nemělo mít na dovozce významný dopad. Obecně platí, že zisková rozpětí u kyseliny šťavelové pro dovozce jsou značně vysoká a dovozci předpokládají, že budou schopni zvýšení cen přenést na své zákazníky.

9.4   Zájem uživatelů

(132)

V období šetření činil podíl spolupracujících uživatelů 22 % spotřeby kyseliny šťavelové v Unii. Ze šetření vyplynulo, že rozdíl mezi využitím nerafinovanérafinované kyseliny šťavelové je relevantní pro analýzu zájmů EU s ohledem na uživatele. Spolupracující výrobní odvětví Unie vyrábí nerafinovanou kyselinu šťavelovou, zatímco druhý nespolupracující výrobce v EU vyrábí rafinovanou kyselinu šťavelovou, která se používá hlavně ve farmaceutickém a potravinářském odvětví a v odvětví extrakce jemných kovových prášků.

(133)

Uživatelé nerafinované kyseliny šťavelové uvedli, že uložení opatření by vedlo ke zvýšení cen ve spolupracujícím výrobním odvětví Unie, které je jediným dodavatelem v rámci EU. Na druhou stranu uživatelé rovněž uvedli, že úplná závislost na dovozu ze zahraničí by nebyla žádoucí.

(134)

Pro uživatele vyrábějící čisticí a bělicí přípravky představuje kyselina šťavelová pouze malou část vstupů a pravděpodobně by pro ně bylo reálné přenést zvýšení cen v důsledku antidumpingových cel na zákazníky nebo změnit složení svých výrobků, u kterých lze místo kyseliny šťavelové použít náhradních výrobků.

(135)

Pro uživatele vyrábějící lešticí přípravky představuje kyselina šťavelová hlavní podíl vstupních nákladů a je pro ně nezastupitelná. Vzhledem ke konkurenci výrobců ze zemí mimo EU není pravděpodobné, že by uživatelé byli schopni přenést zvýšení cen v plném rozsahu na zákazníky. Tito výrobci však vyvážejí 95 % výrobků mimo země EU a mohli by vyžadovat vrácení cel v rámci aktivního zušlechťovacího styku.

(136)

Pro uživatele, kteří používají kyselinu šťavelovou k jiným účelům, jako je například recyklace odpadních kovů, představuje kyselina šťavelová významnou součást celkových výrobních nákladů na konečný výrobek, pro jehož výrobu se kyselina šťavelová používá. Trh konečného výrobku je velmi nestabilní. Kyselina šťavelová je ve výrobním procesu nenahraditelná. Hlavní zpracovatel odpadu v Unii v současné době kupuje veškerou kyselinu šťavelovou od výrobců z Unie. Uložení antidumpingových cel umožní výrobnímu odvětví určovat, do jaké míry a zda vůbec zvýší ceny tak, aby mělo z uložení cla prospěch. Z tohoto důvodu není možno jednoznačně stanovit dopad uložení opatření na tohoto uživatele. Avšak vzhledem k tomu, že tento uživatel v současné době generuje jen nízké zisky z prodeje konečného výrobku, bude mít jakékoli zvýšení ceny negativní dopad v případě, že společnost nebude schopna přenést zvýšení cen na spotřebitele.

(137)

„Rafinovaná“ kyselina šťavelová se mimo jiné používá při výrobě prášku z některých kovů. Kyselina šťavelová představuje značnou část celkových výrobních nákladů. V tomto procesu nelze kyselinu šťavelovou nahradit. Zisky v tomto odvětví však mohou být velmi vysoké. Vzhledem k tomu, že v tomto odvětví jsou běžné roční smlouvy, nebude snadné přenést zvýšení cen na zákazníka v krátkodobém horizontu. Nicméně vzhledem k tomu, že nejnižší navrhovaná celní sazba činí 14,6 % a že je dosahováno vysokých zisků, bylo by možné absorbovat v krátkodobém měřítku jakékoli zvýšení cen.

(138)

Dle tvrzení jednoho uživatele nestačí výroba rafinované kyseliny šťavelové pokrýt poptávku. V tomto ohledu bylo zjištěno, že deficit mezi výrobou a spotřebou rafinované kyseliny šťavelové v Evropské unii činil zhruba 1 000 až 2 000 tun za rok. Vzhledem k tomu, že se většina konečných výrobků, při jejichž výrobním procesu se užívá rafinovaná kyselina šťavelová, vyváží, mohou uživatelé v každém případě působit v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, pokud si to přejí.

9.5   Závěr týkající se zájmu Unie

(139)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že celkově neexistují podle dostupných informací o zájmu Unie žádné přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z ČLR a Indie.

10.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

10.1   Úroveň pro odstranění újmy

(140)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobnímu odvětví Unie vyplývající z dumpingového dovozu.

(141)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, která je působena výrobnímu odvětví Unie.

(142)

Při výpočtu výše cla nezbytné k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se počítalo s tím, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého by mohlo výrobní odvětví tohoto druhu přiměřeně dosáhnout v běžných podmínkách hospodářské soutěže, tzn. bez dumpingového dovozu, z prodeje obdobného výrobku v Unii. Má se za to, že zisk, kterého by mohlo být dosaženo bez dumpingového dovozu, činí 8 % z obratu a že toto ziskové rozpětí lze chápat jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu.

(143)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. Tato cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného 8 % ziskového rozpětí k výrobním nákladům.

(144)

Potřebné zvýšení ceny se pak stanovilo na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR a Indii podle typu výrobku, náležitě upravené s ohledem na dovozní náklady a clo, s cenou těchto typů výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie, která výrobnímu odvětví Unie nezpůsobí újmu, na trhu Unie během období šetření. Rozdíl zjištěný tímto porovnáním byl poté vyjádřen jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF porovnávaných typů.

10.2   Prozatímní opatření

(145)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření na dovoz pocházející z ČLR a Indie, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(146)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z ČLR a Indie a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobků vyrobených jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(147)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně v názvu subjektu nebo po založení nových výrobních či prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (3) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(148)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se zbytková celní sazba neměla vztahovat pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na ty výrobce, kteří v období šetření nezaznamenali žádný vývoz do Evropské unie.

(149)

Stanovené dumpingové rozpětí a rozpětí újmy jsou následující:

Země

Společnost

Dumpingové rozpětí

%

Rozpětí újmy

%

Indie

Punjab Chemicals and Crop Protection Limited (PCCPL)

22,8

40,8

Všechny ostatní společnosti

43,6

50,7

ČLR

Shandong Fengyuan Chemicals Stock Co., Ltd a Shandong Fengyuan Uranus Advanced Material Co., Ltd

37,7

54,5

Yuanping Changyuan Chemicals Co., Ltd

14,6

22,1

Všechny ostatní společnosti

52,2

66,3

11.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(150)

Všichni vyvážející výrobci kyseliny šťavelové v ČLR, kteří se dosud nepřihlásili, neboť se domnívali, že nesplňují kritéria zacházení v tržním hospodářství ani kritéria individuálního zacházení, avšak kteří se domnívají, že by měla být stanovena samostatná celní sazba, jsou vyzýváni, aby se přihlásili Evropské komisi do deseti dnů ode dne následujícího po vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(151)

V zájmu řádné správy je třeba stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení.

(152)

Zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a mohou být pro účely jakýchkoli konečných opatření znovu uvážena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu kyseliny šťavelové ve formě dihydrátu (č. CUS 0028635-1 a č. CAS 6153-56-6) nebo v bezvodé formě (č. CUS 0021238-4 a č. CAS 144-62-7), též jako vodný roztok, v současnosti kódu KN ex 2917 11 00 (kód TARIC 2917110091), pocházející z Čínské lidové republiky a Indie.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Země

Společnost

Prozatímní clo

%

Doplňkový kód TARIC

Indie

Punjab Chemicals and Crop Protection Limited

22,8

B230

Všechny ostatní společnosti

43,6

B999

ČLR

Shandong Fengyuan Chemicals Stock Co., Ltd; Shandong Fengyuan Uranus Advanced Material Co., Ltd.

37,7

B231

Yuanping Changyuan Chemicals Co., Ltd

14,6

B232

Všechny ostatní společnosti

52,2

B999

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii je podmíněno složením jistiny odpovídající výši prozatímního cla.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Aniž je dotčen článek 20 nařízení (ES) č. 1225/2009, mohou zúčastněné strany požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 se mohou dotčené strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. října 2011.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 24, 26.1.2011, s. 8.

(3)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, 1049 Bruxelles/Brussel, Belgie.

(4)  V takové situaci bude Komise shromažďovat informace s ohledem na úvahy, které vyjádřil odvolací orgán Světové obchodní organizace ve své zprávě DS 397 (EK – spojovací prostředky), a zejména s ohledem na body 371–384 této zprávy (viz www.wto.org). Shromažďování informací Komisí však nemá vliv na to, zda a jakým způsobem bude Evropská unie v tomto šetření interpretovat úvahy odvolacího orgánu.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU