(EU) č. 792/2011Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 792/2011 ze dne 5. srpna 2011 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu určitých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Thajska

(1)

Nařízením (EU) č. 118/2011 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo z dovozu určitých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Thajska.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 6. dubna 2010 podala společnost Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby určitých mechanismů kroužkových pořadačů v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

Připomíná se, že (jak bylo stanoveno v 7. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) se šetření dumpingu a újmy týkalo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po zveřejnění nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložilo několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, konkrétně dva dovozci a thajský výrobce, dostaly možnost slyšení.

(5)

Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Kromě inspekcí na místě uvedených v 6. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se další inspekce na místě uskutečnila v prostorách společnosti Rima Benelux Holding BV, jediného uživatele, který při šetření spolupracoval a poskytl odpověď na dotazník pro uživatele.

(6)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Thajska a s konečnou platností vybrat částky zajištěné prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohly vznést vůči tomuto oznámení námitky.

(7)

Ústní a písemné připomínky zúčastněných stran byly zváženy a ve vhodných případech zohledněny.

(8)

Jelikož ohledně dotčeného výrobku a obdobného výrobku nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 8. až 11. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(9)

Připomíná se, že (jak je vysvětleno v 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) při šetření spolupracoval pouze jeden thajský vyvážející výrobce, na jehož vývoz do Unie v průběhu období šetření připadal veškerý thajský vývoz do Unie. Vyvážející výrobce a jeden spolupracující dovozce, který není ve spojení, uvedli, že se nezávislý externí odborník, který byl Komisi nápomocen při inspekci na místě v prostorách vyvážejícího výrobce, ve své zprávě dopustil určitých chyb ve výpočtu. Jedním z úkolů odborníka bylo přezkoumat postup potahování niklem a množství surovin spotřebované vyvážejícím výrobcem v jednotlivých fázích výroby. Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetřením bylo zjištěno, že vyvážející výrobce poskytl neúplné a nesprávné informace, co se týče důležitých údajů o jeho výrobních nákladech a ostatních surovinách. Tvrzení vyvážejícího výrobce a dovozce týkající se chyb ve výpočtu ve zprávě odborníka Komise ověřila a vyvodila závěr, že tato tvrzení byla neopodstatněná. Potvrzují se proto zjištění uvedená v 15. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Vyvážející výrobce a dovozce zpochybnili rovněž prozatímní zjištění uvedená v 19. a 20. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zejména uvedli, že metodika použitá k předběžnému stanovení běžné hodnoty pro jiné typy výrobku, než pro něž byla stanovena specifická běžná hodnota, vedla k nadhodnocení údajů, jelikož byla nesprávně založena na aritmetickém průměru běžných hodnot. Komise toto tvrzení akceptovala, metodiku upravila a výpočet běžných hodnot pro tyto ostatní typy revidovala s přihlédnutím k sortimentní skladbě thajského výrobce, což přesněji odráží jeho situaci.

(11)

Vyvážející výrobce dále tvrdil, že použité sazby prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí ve výši 16 % resp. 8 % byly příliš vysoké. Vyvážející výrobce uvedl, že by sazba prodejních, správních a režijních nákladů neměla přesáhnout 12,59 %, což odráží jeho vlastní prodejní, správní a režijní náklady bez nákladů na vnitrozemskou dopravu.

(12)

Připomíná se, že (jak je uvedeno v 15. až 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval a neposkytl údaje o svých úplných prodejních, správních a režijních nákladech. Za této situace bylo vzhledem ke skutečnosti, že o úplných prodejních, správních a režijních nákladech společnosti nebyly poskytnuty žádné další informace, rozhodnuto, že se bude i nadále vycházet z informací, které byly dostupné v podnětu. Na základě dostupných informací (nakolik je bylo možno ověřit) se sazba prodejních, správních a režijních nákladů ve výši 16 % pokládala za přiměřenou. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(13)

Vyvážející výrobce uvedl, že míra zisku ve výši 8 %, která byla použita v předběžném výpočtu, je příliš vysoká a že by se místo toho měla použít míra zisku ve výši 5 %. Předložená tvrzení se týkala za prvé toho, že pro cílový zisk byla v analýze újmy použita 5 % míra zisku, a za druhé, 5 % míra zisku je v souladu s předchozími šetřeními, která se týkala téhož výrobku. Pokud jde o první tvrzení, Komise podotýká, že určení cílového zisku pro výrobní odvětví Unie a míra zisku použitá ke stanovení běžné hodnoty nesledují stejnou logiku, a nemusí být proto stejné. Co se týká druhého tvrzení, Komise souhlasila s tím, že existují určité důvody pro použití stejné míry zisku jako v předchozích šetřeních týkajících se téhož výrobku, a rozhodla se toto tvrzení přijmout a odpovídajícím způsobem změnit míru zisku, která byla použita při výpočtu běžných hodnot.

(14)

V návaznosti na zveřejnění konečných zjištění byly výrobním odvětvím Unie a vyvážejícím výrobcem předloženy určité připomínky. Výrobní odvětví Unie nesouhlasilo s provedenou opravou ziskového rozpětí a tvrdilo, že 5 % míra zisku nepostačuje k splnění požadavků na ziskovost u tří společností ve spojení, které se podílejí na výrobě a prodeji dotčeného výrobku, aniž by však poskytlo jakékoli další přesvědčivé argumenty. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(15)

Vyvážející výrobce uvedl, že náklady na amortizaci, budovy a pojištění použité ve výpočtu běžné hodnoty jednoho typu výrobku nebyly stejné jako náklady použité u ostatních typů a že by se měl u všech typů použít stejný údaj. Komise tvrzení ověřila a skutečně zjistila chybu ve výpočtu. V rozporu s tvrzením vyvážejícího výrobce však bylo zjištěno, že k chybě došlo ve výpočtu běžné hodnoty ostatních typů. V souladu s tím byla běžná hodnota u ostatních typů opravena.

(16)

Vyvážející výrobce rovněž uvedl, že běžné hodnoty u jiných typů výrobku, než pro které byla stanovena specifická běžná hodnota, nepřihlížely plně ke skutečné sortimentní skladbě vyvážejícího výrobce. V tomto ohledu vyvážející výrobce zopakoval své tvrzení, že by se u ostatních typů měl použít vážený průměr zjištěných běžných hodnot, což by zohlednilo skutečnou sortimentní skladbu vyvážejícího výrobce. Jak bylo uvedeno výše v 10. bodě odůvodnění, Komise souhlasila s revizí výpočtu běžných hodnot pro tyto ostatní typy výrobku s cílem zohlednit skutečnou sortimentní skladbu thajského výrobce a bez ohledu na skutečné objemy prodeje u každého typu byla vypočítána běžná hodnota malých, středních a velkých mechanismů kroužkových pořadačů. Komise však kvůli neexistenci podložených důvodů odmítla tvrzení, že by se měl mimoto vzít v úvahu váhový faktor založený na prodeji vývozce do Unie.

(17)

Vyvážející vývozce mimoto uvedl, že způsob výpočtu běžné hodnoty na základě délky mechanismů kroužkových pořadačů, který Komise použila, je nepřesný a neúplný, a navrhl novou metodu výpočtu průměrů, jež přesněji zohledňují různé délky. Jak je objasněno v 16. bodě odůvodnění, Komise vypočítala běžnou hodnotu pro jiné typy, než pro které byla stanovena specifická běžná hodnota, a vypočítala běžné hodnoty pro malé, střední a velké mechanismy kroužkových pořadačů. Bylo zjištěno, že výpočet vývozce je chybný a zaměřený na výsledek. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(18)

Kromě výše uvedených změn se vzhledem ke skutečnosti, že ohledně stanovení běžné hodnoty nebyly podány žádné další připomínky, s konečnou platností potvrzuje obsah 15. až 20. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Vyvážející výrobce uvedl, že měna použitá při výpočtu nákladů na dopravu ve výpočtu dumpingu nebyla správná. Komise toto tvrzení přijala.

(20)

Jelikož nebyly podány žádné další připomínky, potvrzuje se s ohledem na stanovení vývozních cen a jejich srovnání s příslušnou běžnou hodnotou s konečnou platností obsah 21. až 24. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Vyvážející výrobce uvedl, že výpočet dumpingového rozpětí u dvou typů nepřihlížel k specifické běžné hodnotě. Tvrzení bylo akceptováno a byla provedena příslušná oprava.

(22)

Na základě uvedených změn ve výpočtu běžné hodnoty a srovnání a po opravě výše zmíněné chyby ve výpočtu vývozní ceny činí výše dumpingu, která byla zjištěna s konečnou platností, vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(23)

Jelikož na spolupracujícího vyvážejícího výrobce připadal veškerý thajský vývoz dotčeného výrobku do Unie, usuzovalo se, že by zbytkové dumpingové rozpětí mělo být stanoveno na úrovni dumpingového rozpětí, jež bylo zjištěno u tohoto spolupracujícího vyvážejícího výrobce, tj. 16,3 %.

(24)

Jelikož ohledně vymezení výrobního odvětví Unie nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se zjištění uvedená ve 28. až 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Thajský výrobce a několik dovozců zpochybnili tendence ve spotřebě Unie, které byly zjištěny v prozatímním nařízení. Tyto strany zejména tvrdily, že se spotřeba snížila více, než jak bylo předběžně zjištěno (přibližně o 30 %). Tyto strany požádaly rovněž o objasnění metodiky, kterou Komise použila při stanovení spotřeby, jelikož mechanismy kroužkových pořadačů jsou zahrnuty v čísle celního sazebníku spolu s dalšími výrobky.

(26)

Je třeba uvést, že ačkoliv tyto zúčastněné strany zpochybnily zjištění týkající se spotřeby, k doložení svých tvrzení nepředložily žádné důkazy či číselné údaje. Nepoukázaly ani na žádnou chybu v metodice.

(27)

Pokud jde o metodiku, je nutno připomenout, že (jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) spotřeba byla zjištěna na základě ověřených údajů o prodeji, které byly uvedeny v odpovědi spolupracujících stran na dotazník (dva výrobci v Unii a thajský vývozce pro období od roku 2008 do období šetření) a na základě údajů Eurostatu pro zbytek dovozu. Vzhledem ke skutečnosti, že se na mechanismy kroužkových pořadačů pocházející z jiných zdrojů vztahují antidumpingová opatření, je dovoz (ze všech zdrojů) evidován v celní databázi (TARIC) podle kódů podpoložek, které jsou do značné míry specifické pro výrobek, jenž je předmětem šetření. Tyto podpoložky byly použity v zájmu zajištění toho, aby byl posouzen pouze dovoz dotčeného výrobku, navzdory menší aktualizaci definice výrobku v tomto šetření.

(28)

Vzhledem ke skutečnosti, že údaje Eurostatu jsou vyjádřeny v kilogramech, zatímco spotřeba byla vypočítána v kusech, požádal jeden dovozce o objasnění metodiky použité při přepočtu kilogramů na kusy. Je proto nutno objasnit, že se použil přepočítací koeficient ve výši 50 gramů/kus, což je v souladu s předchozími šetřeními a bylo zjištěno, že při porovnání s informacemi, které poskytl thajský vyvážející výrobce, je tento koeficient přiměřený. Je třeba rovněž dodat, že pokud by Komise použila přesně průměrnou hmotnost na kus vyplývající z informací poskytnutých thajským vyvážejícím výrobcem, vykazoval by dovoz z Thajska během celého období šetření újmy prudší nárůst, pokud jde o absolutní objem (o 25 % v porovnání s 19 %, jak bylo zjištěno v prozatímním nařízení) i podíl na trhu (z 11,8 % na 15,5 % v porovnání s 12,0 % až 15,0 % uvedenými v prozatímním nařízení).

(29)

Jeden dovozce rovněž uvedl, že se v období šetření újmy thajský dovoz ve skutečnosti snížil o 40 %, toto tvrzení se však zakládalo na hodnotě dovozu (a nikoli na objemu) pro celý kód celního sazebníku, tj. včetně jiných výrobků, než jsou výrobky, jež byly předmětem šetření. Toto tvrzení bylo nutno odmítnout.

(30)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují zjištění uvedená v 33. až 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, která se týkají spotřeby Unie (jež se mezi rokem 2008 a obdobím šetření snížila o více než 15 %) a dovozu z Thajska.

(31)

Jeden dovozce uvedl, že analýza újmy byla zkreslená, jelikož špatnou finanční situaci výrobního odvětví Unie je nutno posoudit ve spojení se situací jedné ze společností, která je s ním ve spojení a která údajně v oblasti mechanismů kroužkových pořadačů dosahuje zisku. V této souvislosti se podotýká, že se analýza újmy musí zaměřit pouze na prodej dotčeného výrobku vyráběného v Unii ze strany výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Jelikož (jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) dotyčná společnost ve spojení není výrobcem v Unii a obchoduje převážně s výrobky, které nepocházejí z Unie, neměla by se za účelem analýzy újmy brát v úvahu.

(32)

Aniž jsou dotčeny výše uvedené skutečnosti, se však zdůrazňuje, že dovozce neposkytl žádné informace, které by prokazovaly, že se výše uvedená společnost ve spojení nachází v dobré finanční situaci. Z údajů, které byly získány při inspekci na místě, naopak vyplývá, že rovněž tato společnost snížila v období šetření značně svůj objem prodeje mechanismů kroužkových pořadačů.

(33)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se při neexistenci dalších připomínek týkajících se analýzy újmy potvrzuje 41. až 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení a vyvozuje se závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobená podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(34)

Ačkoliv některé zúčastněné strany zpochybnily prozatímní zjištění ohledně účinků jiných činitelů (viz níže), žádná z nich nezpochybnila předběžný závěr, že dumpingový dovoz z Thajska způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu. Potvrzuje se proto 58. až 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Některé zúčastněné strany zpochybnily prozatímní zjištění týkající se účinků jiných činitelů a střídavě uvedly, že hlavními příčinami újmy je snížení poptávky, hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii, dovoz z Indie a újma, kterou si výrobní odvětví způsobilo samo.

(36)

Pokud jde o snížení poptávky, odkazuje se na 25. až 30. bod odůvodnění výše, které potvrzují tendenci ve spotřebě, jež byla zjištěna v prozatímním nařízení. Tvrzení, že byly podhodnoceny účinky nižší poptávky, je proto nutno odmítnout. Je však třeba připomenout, že v 67. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl vyvozen závěr, že snížení spotřeby mohlo skutečně přispět k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, ačkoliv tento dopad byl značně posílen účinkem vyvolaným dumpingovým dovozem. Účinek vyvolaný snížením poptávky však nebyl takový, aby mohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou újmou.

(37)

Thajský vývozce rovněž uvedl, že újma, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, byla zapříčiněna hospodářskou soutěží mezi výrobci v Unii. Důvodem je především to, že se úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu časově shodoval se zvýšením podílu jiného výrobce v Unii na trhu.

(38)

V tomto ohledu se uvádí, že ačkoliv výpočty, které předložil thajský vývozce, nejsou zcela správné, je pravdou, že celkově podíl druhého výrobce na trhu během období šetření újmy vzrostl. Je však třeba připomenout, že (jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) tento výrobce dováží značné množství mechanismů kroužkových pořadačů z Thajska. Zajímavé je, že v roce, kdy se tomuto výrobci podařilo zvýšit prodej výrobků vyrobených v Unii a jeho podíl na trhu, vzrostl značně rovněž jeho prodej mechanismů kroužkových pořadačů z Thajska. Tento výrobce se stal významným dovozcem thajských mechanismů kroužkových pořadačů nákupem významné části thajského vývozu v průběhu tohoto roku. Takže i když se druhému výrobci v Unii skutečně podařilo převzít od výrobního odvětví Unie určité podíly na trhu, stěží lze nevyvodit závěr, že se to této společnosti podařilo proto, že měla prospěch z dumpingového dovozu mechanismů kroužkových pořadačů z Thajska. Připomíná se, že tento výrobce byl kvůli svým významným dovozním činnostem v porovnání s vlastní výrobou vyloučen z definice výrobního odvětví Unie.

(39)

Některé zúčastněné strany mimoto zopakovaly tvrzení, kterým se již zabýval 69. bod odůvodnění prozatímního nařízení, že podstatnou újmu způsobil výrobnímu odvětví Unie rovněž indický dovoz. To vycházelo ze skutečnosti, že Indie má přibližně 50 % podíl na trhu v Unii, tj. třikrát vyšší podíl než Thajsko, a že se příslušné průměrné ceny mezi rokem 2009 a obdobím šetření snížily o 3 %, přičemž byly o 24 % nižší než ceny v Unii. Rovněž bylo zdůrazněno, že značnou část indického dovozu pořídila společnost, která je ve spojení s výrobním odvětvím Unie.

(40)

V tomto ohledu však nebyla předložena žádná nová tvrzení a těmito argumenty se již zabývalo prozatímní nařízení. I když byla absolutní úroveň indického dovozu celkově skutečně vyšší než úroveň dovozu z Thajska, v prozatímním nařízení bylo prokázáno, že se tento dovoz vyvíjel odlišně: zatímco se thajský dovoz v období šetření újmy v absolutním i relativním vyjádření celkově zvýšil, indický dovoz se snížil (téměř o 10 %) a zmenšily se rovněž jeho podíly na trhu. Průměrná úroveň indických cen byla mimoto rovněž vyšší než thajská dovozní cena. I když společnost, která je ve spojení s výrobním odvětvím Unie, dováží mechanismy kroužkových pořadačů z Indie, šetřením bylo zjištěno, že se postupem času úroveň tohoto dovozu značně snížila, jak bylo uvedeno výše v 32. bodě odůvodnění.

(41)

Několik zúčastněných stran taktéž uvedlo, že žadatel přišel o své odběratele, jelikož prostřednictvím své mateřské společnosti, Ring International Holding, začal působit na navazujícím trhu a že je nutno pečlivě posoudit prodej mechanismů kroužkových pořadačů společnostem ve spojení, jelikož se tento prodej neuskutečnil za běžných tržních podmínek. Tato tvrzení však byla odmítnuta, jelikož nebyla doložená a šetření prokázalo, že prodej společnostem ve spojení byl v porovnání s celkovým prodejem zanedbatelný.

(42)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzují předběžné závěry uvedené v 65. až 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. I když na situaci výrobního odvětví Unie měly dopad i jiné činitele než dovoz, vyvozuje se závěr, že dumpingový dovoz z Thajska způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení, a to na základě analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů náležitě rozlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu.

(43)

Dva z pěti dovozců, kteří při šetření spolupracovali, reagovali na zveřejnění prozatímních zjištění a předložili písemně své připomínky. Jeden z těchto dovozců požádal o slyšení stejně jako druhý dovozce. Komise se rozhodla uskutečnit návštěvu v prostorách jediného uživatele, který se zúčastnil šetření.

(44)

S ohledem na 79. až 90. bod odůvodnění prozatímního nařízení, které se týkají popisu trhu a oddílu o zájmu výrobního odvětví Unie, nebyly předloženy žádné připomínky.

(45)

Nejprve se připomíná, že v prozatímním nařízení byl vyvozen závěr, že by uložení opatření mohlo mít značný nepříznivý dopad na situaci jednoho dovozce, který rovněž vyrábí mechanismy kroužkových pořadačů v Unii. Tento dovozce na uložení prozatímních opatření nereagoval.

(46)

Jeden další dovozce, který rovněž požádal o slyšení, jemuž předsedal úředník pro slyšení, zpochybnil především výpočet dumpingového rozpětí, analýzu újmy a výpočet spotřeby v Unii. Nevznesl však žádné nové připomínky týkající se analýzy zájmu Unie.

(47)

Třetí dovozce, na nějž připadalo 20 % celkového thajského dovozu, požádal o slyšení, během něhož objasnil, že v rozporu s informacemi, které byly v průběhu vyšetřování předloženy dříve, neukončil veškeré své činnosti související s mechanismy kroužkových pořadačů (jak bylo uvedeno v 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení), nýbrž je převedl na jinou kancelář. V průběhu slyšení tento dovozce vysvětlil, že činnost související s mechanismy kroužkových pořadačů pouze doplňuje jeho hlavní činnost, která se týká jiných výrobků, a ani po uložení opatření nevyloučí dovoz mechanismů kroužkových pořadačů z Thajska. Vzhledem k režijním nákladům jeho velké distribuční sítě to však bude záviset na výši antidumpingových cel a na možnosti zvýšit cenu pro odběratele. V případě ukončení činnosti související s mechanismy kroužkových pořadačů by tento dovozce vzhledem k malému významu této činnosti v porovnání s celkovým podnikáním nezaznamenal značné nepříznivé dopady.

(48)

Jak bylo zmíněno v 5. bodě odůvodnění, odpověď jediného spolupracujícího uživatele na dotazník byla ověřena během návštěvy v jeho obchodních prostorách, která se uskutečnila po uložení prozatímních opatření. Tento uživatel pořizuje výrobek z rozmanitých zdrojů, včetně Unie, Indie a Thajska. Výrobek dovážel rovněž z Číny, avšak po uložení antidumpingových cel zdroj dodávek změnil.

(49)

Na thajský dovoz připadalo přibližně 10 % jeho celkových nákupů mechanismů kroužkových pořadačů a společnost se rozhodla, že po uložení prozatímních nařízení nebude thajské výrobky dovážet. Ačkoliv se zdá, že opatření neměla dosud na hospodářskou situaci této společnosti významný nepříznivý dopad, společnost nicméně litovala omezení zdrojů dodávek, a zejména skutečnosti, že se nyní nemůže vždy spoléhat na krátkodobé dodávky mechanismů kroužkových pořadačů.

(50)

Zúčastněné strany zopakovaly své tvrzení, kterým se již zabývalo prozatímní nařízení, že uložení opatření bude mít za následek omezené zdroje dodávek na trhu v Unii. Je proto třeba znovu uvést, že šetření skutečně prokázalo, že se trh Unie vyznačuje omezeným počtem účastníků: existuje jeden výrobce v Indii, jeden v Thajsku, dva v Unii a několik výrobců v Číně. Účelem antidumpingových opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu v Unii, a nikoli bránit dovozu. Opatření skutečně mohou vést k snížení úrovně dovozu, přičemž vyrovnávají narušení obchodu ze strany tohoto dovozu. To však jako takové není dostatečným důvodem pro zpochybnění uložení opatření na dumpingový dovoz. Bylo by možné dokonce tvrdit, že by na trhu v Unii měla být zaručena spravedlivá hospodářská soutěž, aby byla zajištěna další existence všech zdrojů dodávek v dlouhodobém horizontu.

(51)

Očekává se, že při výši konečného cla, která je nižší než prozatímní clo, bude moci thajský dovoz nadále vstupovat na trh v Unii, přičemž šetření prokázalo, že existují rovněž další zdroje dodávek, ačkoliv je jejich počet omezený.

(52)

Na základě výše uvedených skutečností se vzhledem k neexistenci dalších připomínek potvrzuje 77. až 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení a vyvozuje se závěr, že celkově neexistují podle dostupných informací o zájmu Unie přesvědčivé důvody pro neuložení konečných opatření na dovoz mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Thajska.

(53)

Jelikož ohledně úrovně pro odstranění újmy nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 111. až 114. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Co se týká výše cla, která je nezbytná k odstranění účinků dumpingu působícího újmu, bylo uvedeno, že by se antidumpingové clo mělo snížit na 6 %, jelikož indický dovoz není údajně dumpingový a jeho cena je o 6 % vyšší než u thajského dovozu. V tomto ohledu se podotýká, že účelem antidumpingových cel není sladit ceny s cenami ostatních zdrojů, nýbrž odstranit narušující účinky dumpingu působícího újmu.

(55)

Vzhledem k závěrům, jichž bylo dosaženo s ohledem na dumping, újmu, příčinnou souvislost a zájem Unie, by v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěného dumpingu. Tato úroveň byla vypočítána na 16,3 % a od prozatímní fáze se významně snížila.

(56)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba konečného antidumpingového cla pro spolupracujícího vývozce 16,3 %.

(57)

Vzhledem k velikosti zjištěného dumpingového rozpětí a na základě úrovně újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se považovalo za nezbytné, aby se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením vybraly s konečnou platností v rozsahu konečných cel uložených tímto nařízením. Jelikož je konečné clo nižší než prozatímní clo, částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingového cla, by měly být uvolněny,