(EU) č. 451/2011Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 451/2011 ze dne 6. května 2011 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 128, 14.5.2011, s. 1-17 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 6. května 2011 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 15. května 2011 Nabývá účinnosti: 15. května 2011
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 4. července 2017
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 451/2011

ze dne 6. května 2011

o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 a čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

(1)

Nařízením (EU) č. 1042/2010 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo (dále jen „prozatímní opatření“) z dovozu bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 4. ledna 2010 podala Evropská asociace výrobců bezdřevého papíru CEPIFINE (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby bezdřevého natíraného papíru v Unii. Podnět obsahoval skutečnosti nasvědčující dumpingu uvedeného výrobku a podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

2.   NÁSLEDNÝ POSTUP

(3)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „zveřejnění prozatímních zjištění“), předložilo několik zúčastněných stran k těmto prozatímním zjištěním písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení.

(4)

Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění.

(5)

Jedna skupina spolupracujících čínských vyvážejících výrobců (dále jen „vyvážející výrobce“) uvedla, že před uložením prozatímních opatření měla být vyslechnuta, jelikož podle této skupiny je prozatímní nařízení individuálním opatřením ve smyslu článku 41 Listiny základních práv Evropské unie (3) (dále jen „Listina“).

(6)

Co se týká výše uvedeného tvrzení, je třeba zdůraznit tyto body. Práva stran v rámci antidumpingových řízení stanoví základní nařízení, přičemž procesní úkony pro uložení prozatímních opatření jsou stanoveny v článku 7. V článku 7 základního nařízení se mimo jiné uvádí, že případná prozatímní opatření mohou být uložena do devíti měsíců po zahájení řízení. V tomto řízení Komise provedla šetření v souladu s článkem 6 základního nařízení a uložila prozatímní opatření podle článku 7 základního nařízení, přičemž všechny zúčastněné strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty a měly přiměřenou možnost poskytnout informace a podat své připomínky. Podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že „i když … zásada práva na slyšení vyžaduje, aby byli vývozci informováni o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí uložit prozatímní cla, nemůže mít nedodržení tohoto práva samo o sobě za následek neplatnost nařízení o uložení konečných cel, pokud byl v průběhu řízení k přijetí zmíněného nařízení nedostatek způsobující neplatnost řízení k přijetí příslušného nařízení o uložení prozatímních cel napraven“ (4). V tomto případě Komise splnila své povinnosti týkající se poskytnutí informací vyplývající ze základního nařízení a v řízení vedoucím k přijetí tohoto nařízení bylo dodrženo právo vyvážejícího výrobce na nestranné vyslechnutí.

(7)

Prozatímní povaha opatření přijatých podle článku 7 základního nařízení se odráží mimo jiné v maximální šestiměsíční lhůtě, po kterou mohou být opatření uložena, a rovněž ve skutečnosti, že každé prozatímní clo je zajištěno pouze složením jistoty. Komise mimoto nikdy žádné straně nebránila v tom, aby před uplynutím devítiměsíční lhůty stanovené v právních předpisech pro uložení prozatímních opatření podala žádost o konání více slyšení, pokud se domnívá, že je nutné, aby byla vyslechnuta v této fázi.

(8)

Vyvážející výrobce požádal o přístup k použitým údajům jediné společnosti ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“), která v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) poskytla informace pro stanovení běžné hodnoty. Uvádělo se, že v opačném případě by bylo vyvážejícímu výrobci zabráněno v přístupu k důkazům, na jejichž základě byla uložena prozatímní opatření, a že to by porušilo jeho práva na obhajobu a bylo by v rozporu se zásadou řádné správy. Vyvážející výrobce tvrdil, že by důvěrné údaje týkající se konkrétních stran mohly být poskytnuty právním zástupcům vyvážejícího výrobce. Právní zástupci by se zavázali, že zaručí mlčenlivost, pokud jde o obchodní tajemství společností. Toto tvrzení bylo podpořeno odkazem na systémy USA a Kanady a na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci G.J. Dokter a další v. minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit.

(9)

Tyto žádosti bylo nutno odmítnout. Žádost vyvážejícího výrobce se týkala přístupu k důvěrným údajům o cenách, které poskytla výše uvedená společnost v USA. Komise nemohla umožnit přístup k takovýmto podrobným důvěrným obchodním informacím. Umožnění přístupu k těmto údajům by bylo v rozporu s právem Unie, zejména s článkem 19 základního nařízení, jelikož by vedlo k neoprávněnému sdělení omezených a citlivých obchodních údajů společnosti v USA. Pokud jde o navrhovaný způsob sdělení obchodního tajemství společnosti právním zástupcům ostatních zúčastněných stran, není na rozdíl od systémů USA a Kanady v základním nařízení takovýto postup stanoven. Jednoznačně tudíž nespadá do stanoveného právního rámce Unie pro antidumpingová řízení. Výše uvedený případ projednávaný Soudním dvorem v žádném případě nepodporuje tvrzení týkající se přístupu k důvěrným informacím. Rozsudek odkazuje rovněž na určitá omezení zásady práva na obhajobu.

(10)

Vyvážející výrobce požádal o přístup k důkazům týkajícím se kotoučů používaných v kotoučových tiskařských strojích vyráběných výrobci v Unii, podrobných informací o právním postavení jednoho reprezentativního výrobce v Unii, činnosti a finančních údajů vybraných papíren, podrobných údajů o výrobních nákladech výrobního odvětví Unie a kontrolních číslech výrobků reprezentativních výrobců v Unii. Některé požadované informace byly mimo rozsah tohoto šetření, jelikož se týkaly výrobků, na něž se šetření nevztahovalo, nebo činnosti výrobců v Unii, která nezahrnuje výrobu bezdřevého natíraného papíru. Co se týká ostatních požadovaných informací, nemohla Komise umožnit přístup k těmto údajům, jelikož podle článku 19 základního nařízení by to představovalo neoprávněné sdělení důvěrných obchodních tajemství.

(11)

Vyvážející výrobce požadoval rovněž zveřejnění názvů společností, které vznesly námitky vůči šetření a nepožádaly o důvěrný způsob zacházení. Poskytnutí těchto informací by odhalilo totožnost a postoj výrobců, kteří požádali o důvěrný způsob zacházení; tyto informace nebylo proto možno poskytnout.

(12)

Poskytnutá prozatímní zjištění byla co nejpodrobnější, aniž by byly zveřejněny důvěrné informace, a nepředstavovala proto porušení základních práv vyvážejícího výrobce, jeho práv na obhajobu ani zásady řádné správy.

(13)

Analýzy újmy, které byly provedeny v tomto antidumpingovém a souběžném antisubvenčním šetření, jsou totožné, jelikož definice výrobního odvětví Unie, reprezentativní výrobci v Unii a období šetření byly v obou šetřeních stejné. Z tohoto důvodu byly připomínky týkající se aspektů újmy předložené v kterémkoli z těchto řízení zohledněny v obou řízeních.

2.1.   Období šetření

(14)

Připomíná se, že (jak je stanoveno v 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) se šetření dumpingu a újmy týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období šetření“). Zkoumání tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

3.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

3.1.   Dotčený výrobek

(15)

Po uložení prozatímních opatření vyvážející výrobce a žadatel předložili další připomínky týkající se definice výrobku. Některé z těchto připomínek představovaly zopakování připomínek, jimiž se již zabývalo prozatímní nařízení.

(16)

Vyvážející výrobce zopakoval, že neexistuje významný rozdíl, pokud jde o základní vlastnosti bezdřevého natíraného papíru v arších a kotoučích vhodných pro použití v archových tiskařských strojích (dotčený výrobek) a v kotoučích určených pro použití v kotoučových tiskařských strojích, a že by proto bezdřevý natíraný papír určený pro kotoučové tiskařské stroje neměl být z definice výrobku vyloučen. Tato strana rovněž tvrdila, že nebylo doloženo zjištění Komise, že tyto výrobky nejsou vzájemně zaměnitelné.

(17)

Připomíná se, že šetřením bylo zjištěno, že bezdřevý natíraný papír používaný v kotoučových tiskařských strojích a archových tiskařských strojích představuje odlišné skupiny výrobků a že tyto výrobky nejsou vzájemně zaměnitelné, jak je popsáno v 18. a 20. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. I samotný vyvážející výrobce uznal, že tyto výrobky nejsou zcela zaměnitelné.

(18)

Je třeba rovněž zmínit, že v průběhu posuzovaného období nebyly z ČLR dováženy žádné kotouče pro použití v kotoučových tiskařských strojích. Lze proto považovat za nepravděpodobné, že tyto výrobky budou dováženy v budoucnu, jelikož pořizování těchto výrobků na velkou vzdálenost není z důvodů uvedených v 20. bodě odůvodnění prozatímního nařízení z ekonomického hlediska rentabilní.

(19)

Vyvážející vývozce dále uvedl, že kritéria stanovená v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a to technická vlastnost týkající se pevnosti v tahu, nejsou vhodná pro rozlišování mezi bezdřevým natíraným papírem vhodným pro použití v kotoučových tiskařských strojích na straně jedné a bezdřevým natíraným papírem používaným v archových kotoučových strojích na straně druhé. Bylo rovněž uvedeno, že vyloučení kotoučů pro kotoučové stroje bylo provedeno svévolně a že kotouče pro kotoučové tiskařské stroje vyráběné výrobci v Unii údajně nesplňují kritéria stanovená v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o pevnost v tahu.

(20)

Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že Komise nedostála své povinnosti přezkoumat objektivně důkazy, které tento vyvážející výrobce předložil útvarům Komise před přijetím prozatímního nařízení, konkrétně výsledky zkoušky provedené v jeho vlastní laboratoři, která se týkala se měření pevnosti v tahu u kotoučů pro kotoučové stroje, jež vyrábějí výrobci v Unii.

(21)

Výsledky zkoušky předložené vyvážejícím výrobcem spočívaly ve shrnutí výsledků zkoušky provedené v jeho vlastní laboratoři. Zásadní je, že výsledky nebyly poskytnuty ke kontrole a podání připomínek ostatními zúčastněnými stranami, zejména výrobním odvětvím Unie, a vyvážející výrobce navzdory opakovaným upomínkám nepředložil ani smysluplné shrnutí těchto výsledků bez důvěrných údajů.

(22)

Připomíná se, že v prozatímní fázi Komise dospěla k závěru, že objektivita a spolehlivost zkoušky nepostačují k tomu, aby na nich bylo možno založit příslušné závěry. Vyvážející výrobce neposkytl žádné další podrobné informace, jež by mohly pomoci blíže posoudit spolehlivost zkoušky. Jelikož nebyla poskytnuta verze zprávy o této zkoušce neobsahující důvěrné údaje, nemohly společnosti, jejichž kotouče pro kotoučové stroje byly údajně testovány, na závěry zkoušky reagovat. Komise tudíž nemohla objektivně ověřit, zda jsou předložené výsledky zkoušky spolehlivé a správné a zda je možno z nich vycházet pro účely šetření. Na základě skutečností, které měla Komise k dispozici, nemohly být závěry ohledně objektivity a spolehlivosti zkoušky, jichž bylo dosaženo v prozatímní fázi, přehodnoceny, jelikož informace poskytnuté jako důvěrné nemohly být překontrolovány pomocí spolehlivých zdrojů.

(23)

Po uložení prozatímních opatření vyvážející výrobce předložil výsledky další zkoušky, kterou jeho jménem provedla externí zkušební laboratoř, a znovu zopakoval, že bezdřevý natíraný papír používaný v kotoučových tiskařských strojích byl z rozsahu šetření svévolně vyloučen. Ve zkušebních protokolech bylo uvedeno, že pevnost v tahu byla měřena u 25 vzorků kotoučů pro kotoučové stroje, které vyvážející výrobce poskytl laboratoři a identifikoval jako vzorky papíru vyráběného výrobci v Unii. Podle tohoto protokolu žádný papír nesplnil obě kritéria stanovená v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Při posuzování zkušebního protokolu vyšlo najevo, že se za prvé zkušební protokol vypracovaný externí laboratoří týkal většinou výrobků, pro něž nebyly tyto výsledky podstatné, jelikož většinu testovaných vzorků ve skutečnosti netvořily kotouče pro kotoučové stroje; za druhé, zkušební protokol se týkal výrobků, které nebyly dostatečně identifikovány, jelikož ze zkušebního protokolu nebylo možno zjistit, zda byl testovaný papír určen pro archové tiskařské stroje nebo pro kotoučové tiskařské stroje, jelikož značka papíru uvedená v protokolu existovala v obou formátech. Zkušební protokol mimoto neposkytoval žádnou záruku, že uvedené kotouče zařazené do vzorku byly skutečně kotouči, jež byly testovány.

(25)

V reakci na zkušební protokol vypracovaný externí laboratoří poskytl žadatel výsledky zkoušky, kterou provedl jeden z výrobců v Unii u téhož vzorku kotoučů pro kotoučové tiskařské stroje, jež byly údajně testovány externí laboratoří. Tato zkouška vykázala odlišné výsledky. Žadatel přičetl rozdíly možným odlišným podmínkám při provádění zkoušky, a tudíž případnému nedodržení normy ISO 3783:2006, tj. normy, podle níž by měla být měřena pevnost v tahu stanovená v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Po zveřejnění konečných zjištění zpochybnil vyvážející výrobce objektivitu Komise při odmítnutí výsledků zkoušky provedené externí laboratoří. Uvedl, že zkouška byla provedena naslepo nezávislým odborníkem a v souladu s příslušnou normou ISO. S cílem dokázat nezávislost, správnost a reprezentativnost zkoušky poskytl čestné prohlášení vedoucího pracovníka, ve kterém byl vysvětlen postup výběru zdroje vzorků použitých při zkoušce.

(27)

Objektivitu zkušebního protokolu externí laboratoře Komise nikdy nezpochybnila a v tomto ohledu není relevantní, že byla zkouška provedena naslepo. Byly však vyjádřeny pochybnosti týkající se záruk ohledně výběru a původu zkoušených vzorků a nikoli samotné zkoušky. Argumenty vyvážejícího výrobce tyto obavy neodstranily, jelikož nebyly ucelené a byly v několika ohledech nejasné, například zahrnutí výrobků jiných než kotoučů pro kotoučové stroje bylo údajně způsobeno administrativními chybami nebo chybami dodavatelů, kteří poskytli nesprávné vzorky.

(28)

Jelikož nebyl zřejmý zdroj a rovněž vzorky údajně testovaných výrobků a výsledky zkoušek provedených různými stranami byly protichůdné, usuzovalo se, že předložený zkušební protokol externí laboratoře jednající jménem vyvážejícího výrobce nemůže nevyvratitelně prokázat, že zkouška týkající se pevnosti v tahu není vhodná k rozlišování mezi bezdřevým natíraným papírem určeným pro používání v kotoučových tiskařských strojích na straně jedné a bezdřevým natíraným papírem používaným v archových tiskařských strojích na straně druhé. Zkušební protokol proto neprokázal, že bezdřevý natíraný papír používaný v kotoučových tiskařských strojích byl svévolně vyloučen z rozsahu šetření.

(29)

Co se týká významu pevnosti v tahu jako rozlišujícího kritéria pro kotouče vhodné pro použití v kotoučových tiskařských strojích, připomíná se, že v definici výrobku byly vzájemně odlišeny dvě skupiny výrobků, kromě jiného na základě použití výrobků, tj. zda je výrobek vhodný pro použití v kotoučových nebo archových tiskařských strojích na základě požadavků na lisy, na kterých se používají, což se odráží mimo jiné na pevnosti v tahu. Dále se podotýká, že pevnost v tahu je pouze jednou z vlastností, které odlišují bezdřevý natíraný papír vhodný pro použití v kotoučových tiskařských strojích od bezdřevého natíraného papíru používaného v archových tiskařských strojích; v 16. a 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou stanovena další kritéria, která vyvážející výrobce nezpochybnil. Vyvážející výrobce uvedl, že vlhkost definovaná v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení není rozdílnou základní vlastností pro rozlišení výrobků. V průběhu šetření však ostatní strany v tomto ohledu uvedly odlišná tvrzení. V každém případě bylo zjištěno, že nejdůležitějšími faktory jsou tuhost a odolnost v tahu.

(30)

Ve svém dalším podání, které reagovalo na tyto skutečnosti, žadatel potvrdil, že mohou existovat kotouče, které nesplňují zcela všechna kritéria pro pevnost v tahu stanovená v prozatímním nařízení, lze je však přesto použít v kotoučových tiskařských strojích. Trval však na svém názoru, že zkouška pevnosti v tahu je jediná zkouška, která může s jistotou určit, zda je kotouč skutečně vhodný pro kotoučové tiskařské stroje, tj. pokud kotouč splňuje kritéria týkající se pevnosti v tahu uvedená v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jedná se jistě o kotouč pro kotoučové stroje.

(31)

Na podporu výše uvedených tvrzení týkajících se pevnosti v tahu poukázal vyvážející výrobce na argumenty předložené jedním ze žádajících výrobců v Unii při antidumpingovém a antisubvenčním šetření v USA, v němž výrobce v Unii údajně tvrdil, že kotouče pro kotoučové stroje nelze rozlišovat na základě zkoušky pevnosti v tahu či jiného měření.

(32)

Žadatel tato tvrzení vyvážejícího výrobce zpochybnil a uvedl, že v rozporu s tím, co bylo uvedeno, z řízení v USA vyplývá, že existuje jednoznačná dělicí čára odlišující kotouče pro kotoučové stroje od bezdřevého natíraného papíru.

(33)

Za prvé je třeba uvést, že tvrzení, na něž poukazoval vyvážející výrobce, byla předložena při šetřeních v rámci jiných jurisdikcí a jinými stranami, než jsou strany, jež jsou účastníky tohoto řízení, a nejsou tudíž relevantní. Za druhé, orgány USA v uvedených šetřeních dospěly k závěru, že mezi bezdřevým natíraným papírem používaným v archových tiskařských strojích na straně jedné a kotouči vhodnými pro použití v kotoučových tiskařských strojích na straně druhé existuje jednoznačný rozdíl. Kotouče určené k rozřezání byly pokládány za polotovary, zatímco kotouče vhodné pro kotoučové tiskařské stroje se nepovažovaly za dotčený výrobek. Orgány USA ve své definici výrobku nevymezily výslovně kotouče pro kotoučové tiskařské stroje. Z tohoto důvodu nebylo ve zmíněných šetřeních při definici výrobku důležité kritérium týkající se pevnosti v tahu.

(34)

Na základě výše uvedených předložených připomínek bylo potvrzeno, že technická vlastnost „pevnost v tahu“ je spolehlivou vlastností pro popis bezdřevého natíraného papíru vhodného pro použití v kotoučových tiskařských strojích.

(35)

Z předložených připomínek však bylo rovněž zjištěno, že existují kotouče pro kotoučové stroje, které lze použít v kotoučových tiskařských strojích, i když nesplňují zcela všechna kritéria týkající se pevnosti v tahu. Z tohoto důvodu se pokládalo za nezbytné dále upřesnit definici kotoučů vhodných pro kotoučové tiskařské stroje.

(36)

Za účelem poskytnutí dalšího kritéria k odlišení kotoučů pro kotoučové stroje, které nesplňují zcela všechna kritéria pevnosti v tahu, žadatel navrhl, aby se kotouč, který nevyhověl zcela zkoušce na pevnost v tahu, avšak má vnitřní jádro o velikosti menší než 80 mm, považoval za kotouč pro kotoučové stroje.

(37)

Vláda ČLR a vyvážející výrobce uvedli, že přidání velikosti vnitřního jádra jakožto nového prvku do definice výrobku je revizí definice kotoučů pro kotoučové stroje a tedy i dotčeného výrobku. Uvedli rovněž, že velikost vnitřního jádra není vhodným kritériem, jelikož existují kotouče pro kotoučové stroje s velikostí vnitřního jádra větší než 80 mm a kotouče určené k rozřezání s velikostí vnitřního jádra menší než 80 mm.

(38)

Komise usilovala o další zpřesnění definice kotoučů vhodných pro použití v kotoučových strojích a o další vyjasnění, aby se ještě jasněji rozlišovalo mezi dotčeným výrobkem a jinými výrobky, také s cílem minimalizovat možnost obcházení opatření. Předložené důkazy ohledně vhodnosti velikosti jádra jakožto alternativního kritéria v definici však ukázaly, že by toto kritérium vedlo k možnému vyloučení dotčeného výrobku, tj. kotoučů pro kotoučové stroje s velikostí vnitřního jádra menší než 80 mm, z opatření. Proto bylo toto kritérium pro definici kotoučů vhodných pro použití v kotoučových strojích opuštěno.

(39)

Výše uvedenými skutečnostmi není dotčena spolehlivost metody, na jejímž základě byly kotouče vhodné pro použití v kotoučových tiskařských strojích vyloučeny z rozsahu šetření, jak tvrdila čínská skupina vyvážejících výrobců.

(40)

Nebyly obdrženy žádné další připomínky týkající se vyloučení vícevrstvého papíru z definice výrobku v rámci tohoto šetření.

(41)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzují 14. až 26. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

3.2.   Obdobný výrobek

(42)

Jelikož nebyly obdrženy žádné připomínky, pokud jde o závěry uvedené v 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzují se prozatímní zjištění týkající se obdobného výrobku.

4.   VÝBĚR VZORKŮ

(43)

Jelikož k výběru vzorku nebyly podány žádné připomínky, potvrzují se 28. až 30. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Na čtyři výrobce uvedené ve 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, kteří byli považováni za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie definované v 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se dále odkazuje jako na „reprezentativní výrobce v Unii“.

5.   DUMPING

(45)

Po uložení prozatímních opatření podala připomínky týkající se dumpingu pouze jedna čínská spolupracující skupina (APP, vyvážející výrobce).

5.1.   Zacházení jako v tržním hospodářství

(46)

Co se týká kritéria č. 1, skupina APP tvrdila, že se tvrzení Komise zakládala výhradně na údajné nemožnosti ověřit platbu. Bylo proto uvedeno, že metody používané dotyčnou stranou jsou v souladu s mezinárodními účetními standardy (dále jen „IAS“).

(47)

To bylo nutno odmítnout. V tomto ohledu se podotýká, že šetření ukázalo, že nebylo možné zjistit existenci plateb, pokud jde o převod akcií společností a náklady na pořízení hlavních surovinových vstupů. Co se týká používaných účetních metod, uvádí se, že používané metody nebyly v souladu s IAS (vzájemné započítávání a zveřejnění údajů o spřízněných stranách).

(48)

Pokud jde o kritérium č. 1 a 2, skupina APP uvedla, že Komise celkově odmítla stanovisko známé společnosti účetních poradců z toho důvodu, že není relevantní. Takovéto odmítnutí údajně představuje nepřípustné zamítnutí prohlášení nezávislého svědka, čímž bylo porušeno právo společnosti APP na spravedlivý proces. Skupina APP tvrdila, že její účetní poradci pokládali analýzu Komise týkající se účetních postupů a zásad za chybnou, přičemž některé body, které Komise zjistila, nebyly podle těchto poradců podstatné.

(49)

Tvrzení skupiny APP nebyla doložena žádnými důkazy a musela být odmítnuta. V této souvislosti se uvádí, že účetní poradci, na něž se odkazuje ve výše uvedeném bodě odůvodnění, nezpochybňují (jak se zdá) konkrétní skutečnosti zjištěné v tomto šetření, nýbrž se spíše pokoušejí předložit analýzu některých základních účetních zásad, zejména zásady obezřetnosti, akruálního principu, zásady přesného zachycení transakcí a zásady významnosti. Je nutno zmínit, že tito účetní poradci nebyli přítomni při inspekci na místě, kterou Komise uskutečnila v ČLR a při níž získala přímé poznatky o skutečných postupech APP, které jsou důležité pro posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Komise dotyčné straně podrobně vysvětlila písemně zaznamenané nedostatky a jejich souvislost s účetními zásadami IAS. Výklad těchto zásad účetní společností nebyl dostatečně odůvodněn ani doložen důkazy a rovněž jej nebylo možno uvést do souladu se zjištěnými konkrétními skutečnostmi. Důkazy obsažené ve spisu ve skutečnosti potvrdily, že výše uvedené účetní zásady nebyly dodržovány.

(50)

Skupina APP uvedla, že byla porušena její základní práva. Tvrdila, že Komise při šetření týkajícím se žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství uložila straně nepřiměřené důkazní břemeno.

(51)

Toto tvrzení bylo nutno odmítnout. V této souvislosti se uvádí, že Komise skupinu APP plně informovala o druhu požadovaných informací s ohledem na žádost o zacházení jako v tržním hospodářství a v každé fázi řízení se snažila ověřit veškeré informace, které tato strana poskytla. Skutečnost, že informace předložené dotyčnou stranou nepotvrzují shodu jejích účetních metod s IAS, neznamená existenci nepřiměřeného důkazního břemene. Zacházení jako v tržním hospodářství představuje výjimku z běžného režimu pro společnosti usazené v zemích bez tržního hospodářství a strany jsou v těchto případech jednoduše vyzvány, aby prokázaly, že dodržují pravidla stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, přičemž nesplnění jednoho kritéria postačuje k odůvodnění odmítnutí přiznat zacházení jako v tržním hospodářství. V tomto konkrétním řízení bylo šetřením zjištěno, že se skupině APP nepodařilo prokázat dodržení požadavků kritéria č. 2.

(52)

Skupina APP rovněž tvrdila, že posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství nebylo dostatečně objektivní. Skupina uvedla, že rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství mohlo být ovlivněno povědomím Komise o dopadu odmítnutí přiznat toto zacházení na dumpingové rozpětí skupiny.

(53)

Tato tvrzení navíc nebyla doložena důkazy, a musela být tudíž odmítnuta. Neexistuje žádný náznak, že rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství bylo ovlivněno povědomím Komise o dopadu odmítnutí přiznat toto zacházení na dumpingové rozpětí skupiny. Analýza týkající se zacházení jako v tržním hospodářství je technickou analýzou splnění pěti jednoznačných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení a analýza týkající se zacházení jako v tržním hospodářství, kterou předložila Komise, byla provedena na základě kritérií pro toto zacházení, aniž by se bral v potaz dopad výsledku této analýzy na případné dumpingové rozpětí vyvážejícího výrobce. V této souvislosti se připomíná, že naplánování jednotlivých částí inspekcí na místě a rozdíl v kalendářích (formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, antidumpingové dotazníky, údaje srovnatelné země, vývoz prostřednictvím stran ve spojení v Unii) spolu s lhůtami, v nichž strany poskytly odpovědi na dotazník a provedly následné změny svých podání, prokazuje, že v době poskytnutí informací týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství nemohla Komise zjistit možný dopad rozhodnutí o přiznání tohoto zacházení na případný dumping dotyčné strany. Skupina APP mimoto poskytla nové informace a nahradila informace, které již byly obsaženy ve spisu, až v pozdní fázi, nelze tudíž tvrdit, že Komise mohla vypočítat dumpingová rozpětí na základě informací, které neměla k dispozici.

(54)

Skupina APP rovněž uvedla, že Komise nemusela ověřit zcela odpovědi strany na dotazník, aby si utvořila podrobný obraz o údajích obsažených v odpovědi strany na antidumpingový dotazník, a že existuje podezření, že Komise měla všechny potřebné údaje pro výpočet antidumpingového rozpětí.

(55)

Toto tvrzení bylo třeba odmítnout. V této souvislosti se poznamenává, že podle článku 16 základního nařízení ověřila Komise veškeré informace, které předložily zúčastněné strany, s cílem dospět k reprezentativnímu zjištění. Zjištění šetření vycházela ze skutečností ověřovaných v období trvajícím čtyři měsíce, a nikoli z pouhého podezření či jiného druhu neověřených prohlášení nebo tvrzení.

(56)

Skupina APP uvedla, že kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství je nutno vzít v úvahu na základě jejich cíle, kterým je zajistit, aby byly ceny výsledkem běžných tržních sil. V tomto ohledu se uvádí, že účel kritérií pro zacházení jako v tržním hospodářství je jednoznačně stanoven v čl. 2 odst. 7 základního nařízení a že s ohledem na skupinu APP uplatnila Komise tato jednoznačně stanovená kritéria při analýze její žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(57)

Skupina APP rovněž tvrdila, že posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství vykazovalo nedostatky, jelikož ověření odpovědi na antidumpingový dotazník zjistilo „spolehlivé“ výrobní náklady, zatímco posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství poukazuje na nemožnost zjistit platby za vstupy.

(58)

Tento výklad zjištění je třeba odmítnout jako chybný. Připomíná se, že v základním nařízení je přiznání zacházení jako v tržním hospodářství, a tudíž spolehlivost a použití vlastních údajů vyvážejícího výrobce o cenách a nákladech za účelem stanovení běžné hodnoty, výslovně podmíněno tím, že společnost úspěšně prokáže, že splňuje požadavky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c). Pokud by bylo přijato výše uvedené tvrzení skupiny APP, „obcházelo“ by to jednoduše zjištění vyplývající z posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a čl. 2 odst. 7 písm. c) použitím jiného druhu informací shromážděných k jiným účelům. To není v souladu s ustanoveními základního nařízení.

(59)

Připomíná se, že v případě skupiny APP bylo u dvou ze čtyř vyvážejících výrobců ve spojení zjištěno, že vyrábějí pouze vícevrstvý kartón a lepenku. Vzhledem ke skutečnosti, že vícevrstvý kartón a lepenka jsou z definice výrobku vyloučeny, jak bylo potvrzeno v (37). a (41). bodě odůvodnění, vyvozuje se závěr, že zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství s ohledem na dva vyvážející výrobce ve spojení v rámci skupiny APP, kteří vyrábějí pouze vícevrstvý kartón a lepenku, nejsou pro toto řízení podstatná.

(60)

Jelikož nebyly podány žádné jiné připomínky týkající se zacházení jako v tržním hospodářství, potvrzují se 31. až 51. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

5.2.   Individuální zacházení

(61)

Jelikož k individuálnímu zacházení nebyly podány žádné připomínky, potvrzují se 52. až 55. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

5.3.   Běžná hodnota

5.3.1.   Srovnatelná země

(62)

Žádná ze stran nezpochybnila výběr USA jako srovnatelné země za účelem konečného určení.

(63)

Jelikož nebyly podány žádné připomínky týkající se výběru srovnatelné země, potvrzují se 56. až 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

5.3.2.   Určení běžné hodnoty

(64)

Připomíná se, že běžná hodnota byla vypočítána na základě údajů, které poskytl jediný spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi (tj. USA). Běžná hodnota byla tudíž stanovena na základě cen při prodeji na domácím trhu jednoho amerického výrobce obdobného výrobku vyráběného v USA. Během období šetření tento výrobce vyráběl a prodával na trhu USA převážnou většinu jednotlivých druhů obdobného výrobku.

(65)

Skupina APP uvedla, že Komise neposkytla potřebné informace týkající se běžné hodnoty ve srovnatelné zemi, jako je srovnatelnost výrobků, reprezentativnost, struktura nákladů, mechanismy spravedlivého srovnání a úpravy.

(66)

Tato tvrzení bylo nutno odmítnout. V této souvislosti se podotýká, že, jak bylo vysvětleno v 9. bodě odůvodnění, Komise poskytla této straně všechny důležité informace týkající se údajů použitých k výpočtu běžné hodnoty, jež mohly být uvolněny, aniž by byl porušen článek 19 základního nařízení, tj. při současném zajištění, aby bylo s případnými důvěrnými údaji, které poskytl jediný výrobce v USA, zacházeno jako s takovými a aby nebyly poskytnuty ostatním stranám. Informace poskytnuté vyvážejícímu výrobci byly smysluplné a umožnily mu pochopit použitou metodiku v souladu s článkem 2 základního nařízení.

(67)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrzují se 64. až 67. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

5.4.   Vývozní cena

(68)

Skupina APP tvrdila, že při výpočtu dumpingového rozpětí neměl být vynechán vývoz jedné z jejích společností, které při šetření spolupracovaly, i když neexistovaly odpovídající výrobky. Tato skupina rovněž uvedla, že objem vývozu této společnosti nebyl malý, nýbrž významný.

(69)

S ohledem na tato tvrzení se podotýká, že při stanovení vývozních cen byly uváženy prodejní hodnoty dotyčných obchodů, u těchto obchodů však nebylo možno stanovit běžnou hodnotu, jelikož ve srovnatelné zemi neexistovaly srovnatelné druhy výrobků, a nebylo tudíž možno provést srovnání. Pokud jde o objem vývozu této konkrétní společnosti, poznamenává se, že představoval pouze menší část celkového vývozu skupiny APP a že se jeho cenové úrovně zdály být v souladu s celkovými úrovněmi vývozních cen skupiny APP. Je třeba rovněž uvést, že za účelem určení, zda je vývoz dumpingový či nikoli, byla použita velká většina vývozních obchodů, tj. obchody, u nichž existovala naprostá shoda s běžnou hodnotou stanovenou ve srovnatelné zemi. Tvrzení skupiny APP s ohledem na vývozní cenu bylo proto nutno odmítnout, jelikož nemohou zpochybnit zjištění týkající se dumpingu působícího újmu, poněvadž základ pro výpočet je jednoznačně reprezentativní. Toto zjištění nutně zohledňuje skutečnost, že ve srovnatelné zemi neexistuje pro každý vývozní obchod nutně odpovídající běžná hodnota.

(70)

Skupina APP rovněž uvedla, že se výše uvedený vývoz měl použít ve výpočtech dumpingového rozpětí, jelikož orgán provádějící šetření mohl určit podobné druhy výrobků použité pro výpočet běžné hodnoty, přizpůsobit vývozní cenu běžné hodnotě nebo běžnou hodnotu určit početně za účelem srovnání s výše zmíněným vývozem.

(71)

Tato tvrzení musela být odmítnuta, jelikož ve srovnatelné zemi neexistovaly žádné druhy výrobků, které by se dostatečně blížily vyváženým výrobkům, aby bylo možno provést úpravu o rozdíly ve fyzických vlastnostech. Stejně tak nebylo možné určit pro takovéto druhy výrobků běžnou hodnotu početně. Nebylo rovněž možné stanovit podobné druhy výrobků v ostatních obchodech s běžnou hodnotou, ani nebyl k dispozici základ pro provedení úprav či početní určení běžné hodnoty pomocí předpokladů týkajících se prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(72)

Skupina APP požádala o vysvětlení s ohledem na přiměřené ziskové rozpětí použité při početním určení vývozní ceny podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(73)

V této souvislosti se uvádí, že na základě nového vývoje Komise tento bod revidovala. Připomíná se, že (jak bylo objasněno v 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) byla použita přiměřená míra zisku, která byla mnohem nižší, než je cílový zisk pro výrobní odvětví Unie. Komise přezkoumala dostupné údaje a ziskové rozpětí použité pro početní určení vývozní ceny snížila na míru rovnající se vážené průměrné míře, kterou udala řada dovozců dotčeného výrobku v Unii, kteří nejsou ve spojení, tj. 4,5 %.

(74)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, s výše uvedenou změnou se potvrzují 68. až 71. bod odůvodnění.

5.5.   Srovnání

(75)

Skupina APP uvedla, že nechápe základ pro výpočet některých úprav s ohledem na běžnou hodnotu (konkrétně druh úprav a jejich dopad na běžnou hodnotu) a vývozní cenu (konkrétně použitou metodiku a výpočty provedené za účelem dosažení několika poměrů).

(76)

Co se týká úpravy běžné hodnoty, jak bylo vysvětleno v 9. a 62. bodě odůvodnění, poskytla Komise skupině APP všechny relevantní údaje, které bylo možno uvést s přihlédnutím k ustanovením základního nařízení týkajícím se důvěrnosti. Komise u spolupracující strany ve srovnatelné zemi ověřila, zda je v zájmu větší transparentnosti možno zveřejnit další informace týkající se úprav. Po získání souhlasu výrobce ve srovnatelné zemi byly po zveřejnění prozatímních zjištění skupině APP skutečně poskytnuty podrobnější informace, které dále rozváděly úpravy běžné hodnoty.

(77)

Co se týká úprav vývozní ceny, podotýká se, že skupina APP obdržela veškeré údaje. Na základě žádosti skupiny APP jí byla po zveřejnění prozatímních zjištění podána vysvětlení, která podrobněji rozváděla úpravy vývozní ceny.

(78)

Jelikož nebyly podány žádné další připomínky, potvrzují se 72. a 73. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

5.6.   Dumpingové rozpětí

(79)

K dumpingovému rozpětí nebyly předloženy žádné relevantní připomínky. Vzhledem k neexistenci jiných připomínek se potvrzuje 74. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(80)

Vzhledem k revidované míře ziskového rozpětí použité k početnímu určení vývozní ceny pro skupinu APP a podle metodiky objasněné v 31. až 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením toto:

Vyvážející výrobce

Dumpingové rozpětí

Gold East Paper (Jiangsu) Co., Ltd, město Čen-tiang, provincie Ťiang-su, ČLR

43,5 %

Gold Huasheng Paper (Suzhou Industrial Park) Co., Ltd, město Su-čou, provincie Ťiang-su, ČLR

43,5 %

Shangdong Chenming Paper Holdings Limited, město Šou-kuang, provincie Šan-tung, ČLR

63 %

Shouguang Chenming Art Paper Co., Ltd, město Šou-kuang, provincie Šan-tung, ČLR

63 %

(81)

Na základě skutečností uvedených v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo konečné celostátní dumpingové rozpětí pro ČLR stanoveno za použití konečného dumpingového rozpětí zjištěného u spolupracujících společností s nejvyšší individuální celní sazbou, tj. 63 %. Jelikož nebyly podány žádné jiné připomínky, potvrzuje se 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

6.   VÝROBCI V UNII

(82)

Vláda ČLR uvedla, že jeden z reprezentativních výrobců je údajně ve spojení s jednou čínskou společností, a měl být tudíž vyloučen z definice výrobního odvětví Unie. Šetřením však bylo zjištěno, že výrobky, které vyrábí zmíněná čínská společnost, nejsou dotčeným výrobkem. Tento vztah neměl proto žádný dopad na analýzu újmy ani na zařazení tohoto výrobce v Unii do definice výrobního odvětví Unie.

(83)

Jelikož k výrobě v Unii nebyly podány žádné jiné připomínky, potvrzují se 77. až 79. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

7.   ÚJMA

7.1.   Spotřeba v Unii

(84)

Jelikož ke spotřebě v Unii nebyly podány žádné připomínky, potvrzují se 80. až 82. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

7.2.   Dovoz do Unie z ČLR

(85)

Jelikož k výši dovozu do Unie z ČLR nebyly podány žádné připomínky, potvrzují se 83. a 84. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

7.2.1.   Cenové podbízení

(86)

Aby bylo zajištěno použití jednotného přístupu při výpočtech dumpingu a cenového podbízení a prodeje pod cenou a z důvodů uvedených v 64. až 67. bodě odůvodnění, byl výpočet cenového podbízení revidován s cílem vyloučit vývoz společnosti jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce ve skupině.

(87)

Na základě pozměněného souboru údajů pro výpočet a rovněž vzhledem k menší opravě výpočtu byla míra cenového podbízení v 87. bodě odůvodnění mírně revidována. V období šetření byly ceny dumpingového dovozu v průměru o 7,6 % nižší než prodejní ceny výrobců v Unii.

7.3.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie a reprezentativních výrobců v Unii

7.3.1.   Předběžné poznámky

(88)

Jeden ze spolupracujících čínských vyvážejících výrobců (APP) uvedl, že analýza újmy měla být provedena na úrovni náležitě vymezeného výrobního odvětví Unie, jež mělo být omezeno na výrobce v Unii, kteří podpořili podnět a spolupracovali při šetření. Tento výrobce předpokládal, že by se závěry týkající se podstatné újmy změnily, pokud by byly některé ukazatele, například podíl na trhu, stanoveny na úrovni takovéhoto „náležitě vymezeného“ výrobního odvětví Unie. Vláda ČLR uvedla, že při analýze újmy nebyly u žadatelů a celého výrobního odvětví Unie jednotně a zevrubně analyzovány všechny ukazatele újmy.

(89)

Za prvé se podotýká, že tvrzení tohoto výrobce byla (jak se zdá) odvozena z ukazatelů vypočítaných pomocí jiných souborů údajů a informací, než které byly zjištěny při šetření a které jsou uvedeny níže a v prozatímním nařízení. Tyto závěry jsou proto věcně nesprávné, a nejsou tudíž podstatné.

(90)

Za druhé, je zavedenou praxí Komise posoudit pro údaj týkající se újmy způsobené na úrovni celého výrobního odvětví Unie makroekonomické činitele, jak bylo objasněno v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V tomto šetření bylo výrobní odvětví Unie vymezeno na úrovni výrobců v Unii, na něž připadá celková výroba v Unii (77. bod odůvodnění prozatímního nařízení), bez ohledu na to, zda výrobci podpořili podnět nebo spolupracovali při šetření. Vzhledem k této široké definici se odmítá tvrzení vyvážejícího výrobce, že výrobní odvětví Unie nebylo „náležitě“ vymezeno.

(91)

Mikroekonomické činitele jsou analyzovány na úrovni reprezentativních výrobců v Unii bez ohledu na skutečnost, zda podporují podnět, či nikoli. Na reprezentativní výrobce připadalo 58 % výroby v Unii. Žádný z ostatních výrobců v Unii neuvedl, že závěry Komise týkající se mikroekonomických činitelů jsou nespolehlivé či neopodstatněné. Neexistuje proto důvod pro zpochybnění zjištění založených na informacích, které poskytli pouze reprezentativní výrobci v Unii.

(92)

Byly obdrženy další připomínky týkající se úrovně spolupráce jednoho reprezentativního výrobce v Unii.

(93)

Uvádělo se, že jeden z reprezentativních výrobců v Unii spolupracoval pouze částečně, jelikož byl údajně ve spojení s jiným výrobcem, který při šetření nespolupracoval. Společnosti byly údajně ve spojení v důsledku přechodných dohod uzavřených v době získání obchodního segmentu druhého výrobce, který se týkal bezdřevého natíraného papíru, spolupracujícím výrobcem v Unii. Uvádělo se, že prostřednictvím těchto prozatímních dohod kontroluje spolupracující výrobce v Unii některé z papíren, které zůstaly ve vlastnictví částečně nabytého výrobce. Na podporu tohoto tvrzení poukázal vyvážející výrobce na rozhodnutí Komise (5), které v době akvizice zkoumalo, zda je nutno transakci považovat za získání ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (6).

(94)

Tímto tvrzením se již zabýval 91. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Připomíná se, že zmíněné přechodné dohody neprokazují, že by mezi společnostmi existoval vztah překračující běžný obchodní vztah mezi kupujícím a prodávajícím. Cílem podmínek prozatímních dohod je řízení prodeje natíraného papíru během přechodného období a podle těchto podmínek má výrobce v Unii během přechodného období pouze funkce, jež jsou srovnatelné s obchodním zástupcem. V konsolidované účetní závěrce ověřené auditory a ve své odpovědi na dotazník tento výrobce mimoto uvedl příjmy z provizí plynoucí z jeho působení jakožto zástupce dotyčných papíren; výrobce v Unii nevykázal u těchto papíren vlastnictví, a tudíž ani žádné náklady.

(95)

Podle výše uvedeného rozhodnutí Komise se transakce mezi společnostmi pokládala za získání části podniku jiné společnosti výrobcem v Unii, nikoli za převzetí společnosti jako takové. Z rozhodnutí nevyplývá, že by po akvizici měly být společnosti pokládány za jeden subjekt; společnosti zejména nezaložily společný podnik. Podotýká se rovněž, že zeměpisná oblast, která byla zkoumána ve výše uvedeném rozhodnutí, zahrnuje celý Evropský hospodářský prostor, a nikoli Unii. Je třeba rovněž uvést, že v dotyčném rozhodnutí Komise neanalyzovala vztah mezi dotyčnými společnostmi ve smyslu článku 143 prováděcího nařízení k celnímu kodexu Společenství (7).

(96)

V tomto ohledu proto neexistují důvody pro přehodnocení prozatímních závěrů, tj. že obě společnosti nejsou ve spojení ve smyslu článku 143 nařízení (EHS) č. 2454/93 a že dotyčný výrobce v Unii při šetření plně spolupracoval.

(97)

Vyvážející výrobce rovněž uvedl, že by každá přidružená společnost výrobců v Unii měla poskytnout zvláštní odpověď na dotazník, jelikož se jedná o samostatné právní subjekty. Vyvážející výrobce poukazoval na diskriminaci, jelikož se požadovalo, aby pro každý subjekt ve skupině podal zvláštní žádost o zacházení jako v tržním hospodářství.

(98)

Podotýká se, že v případě žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství nese důkazní břemeno skupina společností a musí prokázat, že všechny společnosti ve skupině splňují kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství, jelikož se rozhodnutí, zda by mělo být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, či nikoli, týká celé skupiny. V případě dotazníků pro výrobce v Unii je účelem určit, zda v období šetření existovala podstatná újma způsobená (celému) výrobnímu odvětví Unie. Tvrzení týkající se diskriminace nebere v potaz jednoznačný rozdíl mezi cíli šetření týkajícího se újmy a rozhodnutí o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství.

(99)

V případě dotyčného výrobce v Unii se v každém případě usuzovalo, že pro smysluplnou odpověď a analýzu aspektů újmy postačuje jedna odpověď na dotazník. Odpověď zejména obsahovala podrobný rozpis informací na úrovni jednotlivých papíren a během inspekcí na místě bylo možno ověřit veškeré potřebné údaje týkající se všech výrobců/prodejců obdobného výrobku, kteří jsou ve spojení.

(100)

V následně poskytnutých informacích vyvážející výrobce také uvedl, že táž společnost plně nespolupracovala, jelikož vyplnila svůj formulář jménem neexistujícího subjektu, a že auditované účetnictví společnosti neodpovídá údajům poskytnutým v její odpovědi na dotazník. Závěry uvedené v předchozím bodě odůvodnění jsou relevantní i v tomto ohledu.

(101)

Závěry uvedené v 88. až 91. bodě odůvodnění se proto nemění.

7.3.2.   Údaje týkající se výrobního odvětví Unie (makroekonomické ukazatele)

(102)

Vláda ČLR uvedla, že makroekonomické údaje použité při analýze nejsou úplné a přesné, nemohou být proto použity jako jednoznačné důkazy o podstatné újmě.

(103)

Při inspekci na místě u žadatele bylo potvrzeno, že údaje použité ke stanovení makroekonomických ukazatelů byly shromážděny přímo od výrobců v Unii, na něž připadá přibližně 98 % celkové výroby v Unii, a jsou dostatečně podrobné, aby bylo možno získat informace o dotčeném výrobku. Použité předpoklady nebo odhady byly provedeny na přiměřeném a opodstatněném základě; například kotouče určené k rozřezání nebyly vzaty v úvahu z důvodu jejich jasně nevýznamných objemů, což je patrné z jejich podílu na celkovém objemu prodeje reprezentativních výrobců v Unii. Toto tvrzení bylo proto třeba odmítnout.

(104)

Vyvážející výrobce tvrdil, že by podíl výrobců v Unii na trhu měl zahrnovat rovněž dovoz ze Švýcarska, jelikož ten pochází z papírny, kterou vlastní jeden z reprezentativních výrobců v Unii.

(105)

Zeměpisná působnost antidumpingových šetření se týká Evropské unie. Toto tvrzení muselo být proto odmítnuto.

(106)

Uvádělo se rovněž, že se podíl žadatele na trhu v posuzovaném období pozoruhodně zvýšil.

(107)

Podíl na trhu je makroekonomickým ukazatelem, který je analyzován na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a nikoli na úrovni žadatelů. Kromě toho je tvrzení týkající se podílu žadatelů na trhu věcně nesprávné.

(108)

Jelikož v této souvislosti nebyly podány žádné další připomínky, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená v 92. až 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

7.3.3.   Údaje týkající se reprezentativních výrobců v Unii (mikroekonomické ukazatele)

(109)

Vyvážející výrobce uvedl, že analýza újmy je chybná kvůli skutečnosti, že do analýzy mikroekonomických ukazatelů pro roky 2006–2008 nebyly zahrnuty informace o papírnách, které získal výrobce v Unii uvedený v 89. bodě odůvodnění.

(110)

Podle tvrzení předložených vyvážejícím výrobcem byly mikroekonomické ukazatele upraveny tak, aby představovaly zcela srovnatelnou tendenci v průběhu let s vyloučením informací o získaných papírnách pro všechny posuzované roky.

(111)

Na základě pozměněného rozsahu údajů použitých při analýze hospodářské situace reprezentativních výrobců v Unii, jak bylo objasněno v předchozím bodě odůvodnění, jsou mikroekonomické ukazatele s konečnou platností stanoveny takto:

7.3.3.1.   Průměrné jednotkové ceny reprezentativních výrobců v Unii

(112)

Navzdory mírně pozměněným údajům se potvrzují základní tendence a zjištění uvedená v 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se závěrem, že ceny bezdřevého natíraného papíru byly v průběhu let stálé.

Tabulka 5

Ceny výrobců v Unii

Ceny výrobců v Unii

2006

2007

2008

2009/ období šetření

Průměrná cena (EUR/t)

692

717

691

699

Index

100

104

100

101

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

7.3.3.2.   Stav zásob

(113)

Zásoby v období šetření představovaly asi 10 % objemu výroby. Stav zásob reprezentativních výrobců v Unii se během posuzovaného období zvýšil o 10 %, a to zejména mezi léty 2006 a 2007 a později mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Toto zvyšování se pozoruhodně časově shodovalo s prudkým nárůstem levného dumpingového dovozu z ČLR.

Tabulka 6

Stav zásob

Stav zásob

2006

2007

2008

2009/ období šetření

Zásoby (v tunách)

278 265

298 547

296 387

306 588

Index

100

107

107

110

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

7.3.3.3.   Zaměstnanost, mzdy a produktivita

Tabulka 7

Zaměstnanost

Zaměstnanost

2006

2007

2008

2009/ období šetření

Zaměstnanost v ekvivalentech plného pracovního úvazku (FTE)

7 756

7 487

7 207

6 197

Index

100

97

93

80

Mzdové náklady (EUR/FTE)

54 053

54 948

57 026

58 485

Index

100

102

105

108

Produktivita (v jednotkách/FTE)

453

478

486

484

Index

100

106

107

107

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(114)

V důsledku uzavření některých papíren a konsolidace reprezentativních výrobců v Unii se během posuzovaného období počet zaměstnanců výrazně snížil, a to o 20 % (téměř 1 600 pracovních míst). Nárůstu efektivity bylo dosaženo zvýšením a udržením vysokého výkonu na jednoho zaměstnance, dokonce i v době značného propouštění. Mzdové náklady trvale rostly, přičemž se za posuzované období zvýšily celkem o 8 %.

(115)

Potvrzují se proto závěry uvedené v 102. bodě odůvodnění prozatímního nařízení s mírně pozměněnými údaji.

7.3.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic

Tabulka 8

Ziskovost

 

2006

2007

2008

2009/ období šetření

Ziskovost

–1,08 %

–0,20 %

–2,49 %

2,88 %

Změna (100=2006)

 

+0,88 %

–1,41 %

+3,95 %

Peněžní tok (v tisících EUR)

260 047

211 036

172 570

336 753

Index

100

81

66

129

Investice (v tisících EUR)

151 900

151 027

127 845

87 875

Index

100

99

84

58

Návratnost investic

–0,73 %

–0,54 %

–2,73 %

0,39 %

Změna (100=2006)

 

+0,19 %

–2,00 %

+1,12 %

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(116)

Míra ziskovosti v posuzovaném období byla upravena, aby přesněji zohledňovala úroveň ziskovosti. Touto změnou však není dotčena základní tendence týkající se ziskovosti. Reprezentativní výrobci v Unii utrpěli v letech 2006 až 2008 ztráty a finanční situace se začala zlepšovat teprve v roce 2009, kdy světová cena buničiny, která je hlavní surovinou, výrazně klesla v důsledku hospodářského útlumu. Snížení cen buničiny (–19 %) bylo považováno za mimořádně velký pokles, který přímo přispěl k zlepšení finanční situace v období šetření. Je nutno zmínit, že od období šetření se ceny buničiny vrátily na úrovně před obdobím šetření.

(117)

S výhradou mírně pozměněných údajů se potvrzují zjištění týkající se peněžního toku, investic a návratnosti investic, která byla uvedena v 104. a 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(118)

Vyvážející výrobce uvedl, že by se zlepšení ziskovosti nemělo považovat za omezený případ vycházející z mimořádného poklesu nákladů na surovinu, jak bylo objasněno v 107. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokles nákladů přinesl prospěch všem místním i čínským výrobcům, nejen žadatelům. Obrat v ziskovosti nebyl proto založen výhradně na snížení nákladů, nýbrž byl spíše výsledkem změny cenové politiky žadatelů.

(119)

Vyvážejí výrobce dále uvedl, že ziskovost je ovlivňována spíše cenami bezdřevého natíraného papíru než cenou buničiny. Bylo však zjištěno, že zatímco ceny buničiny v roce 2009 prudce poklesly, ceny bezdřevého natíraného papíru zůstaly stabilní a v důsledku toho vzrostl zisk. Vzhledem ke stabilním cenám proto v tomto konkrétním období nelze vyvozovat vzájemný vztah mezi cenami a ziskovostí.

(120)

Míra ziskovosti je ukazatelem, který je analyzován na úrovni reprezentativních výrobců v Unii, nikoli na úrovni žadatele, jak naznačovala dotyčná strana. Analýza shromážděných informací prokázala přímou souvislost mezi mimořádným poklesem cen buničiny, která je hlavní surovinou, a vyšší ziskovostí; přičemž při zlepšení ziskovosti skutečně hrály roli stálé ceny hotových výrobků. Ačkoliv to pravděpodobně platilo i pro ostatní výrobce na trhu, nemění to závěr, že toto dočasné zlepšení ziskovosti je způsobeno mimořádným poklesem cen suroviny v období šetření.

7.3.3.5.   Schopnost získávat kapitál

(121)

Potvrzují se zjištění týkající se schopnosti reprezentativních výrobců získávat kapitál, jak bylo uvedeno v 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

7.4.   Závěr o újmě

(122)

Jeden vyvážející výrobce a vláda ČLR uvedli, že neexistují jednoznačné důkazy, že žádající výrobci v Unii utrpěli podstatnou újmu. Naopak, žadatelé vykázali v období šetření celkově stabilní hospodářské výsledky a vyšší ziskovost.

(123)

Za prvé, stav výrobního odvětví Unie je analyzován na úrovni reprezentativních výrobců v Unii, a nikoli na úrovni žadatelů, jak naznačovaly zmíněné strany.

(124)

Za druhé, jak již bylo uvedeno v 85. a 102. bodě odůvodnění, zdá se, že závěry těchto stran byly odvozeny z ukazatelů vypočítaných podle jiných souborů údajů a informací, než které byly zjištěny během šetření a představeny výše a v prozatímním nařízení. Tyto závěry jsou proto věcně nesprávné. Analýza stran nebyla mimoto konzistentní s ohledem na použití dvou různých souborů údajů pro makroekonomické a mikroekonomické ukazatele.

(125)

Dále bylo uvedeno, že zlepšení ziskovosti je nutno považovat rovněž za výsledek restrukturalizačního úsilí výrobního odvětví, včetně snížení výroby a zaměstnanosti a zvýšení produktivity. V tomto případě nelze posledně uvedené faktory pokládat za jediné ukazatele újmy, nýbrž všechny ukazatele újmy je nutno posoudit společně.

(126)

V čl. 3 odst. 5 základního nařízení je uveden výčet hospodářských činitelů a ukazatelů, jež je nutno vyhodnotit při zkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie. V čl. 3 odst. 5 se výslovně uvádí, že výčet těchto činitelů není vyčerpávající a žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující. Ačkoliv je nutno ukazatele posoudit jednotlivě, závěry by měly být vyvozeny pomocí analýzy všech činitelů.

(127)

Výše uvedená tvrzení vyážejícího výrobce a vlády ČLR celkově neovlivňují závěr, jehož bylo dosaženo v prozatímní fázi, a který se proto potvrzuje, tj. že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(128)

Strany se opakovaně vyjádřily rovněž k hrozbě možné další podstatné újmy s ohledem na obrovský nárůst kapacity čínských výrobců podporovaný politikou a subvencemi státu. Šetření se zabývalo existencí podstatné újmy, a nikoli hrozbou další podstatné újmy. Tyto připomínky nemohly proto ovlivnit zjištění a je nutno je odmítnout.

(129)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzují prozatímní zjištění uvedená v 107. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

8.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(130)

Komise obdržela řadu připomínek k prozatímním zjištěním týkajícím se příčinné souvislosti mezi dumpingem a újmou.

8.1.   Účinek dumpingového dovozu

(131)

Řada stran zpochybnila prozatímní zjištění týkající se účinku dumpingového dovozu. Hlavním předloženým tvrzením bylo to, že čínský dovoz neměl z hlediska objemu a cen významný dopad. Uvádělo se, že nedošlo k prudkému nárůstu čínského dovozu, nýbrž že se tento v průběhu let zvyšoval postupně, a jeho dopad byl proto poměrně omezený a pro účely zjištění újmy by se neměl zveličovat. Dále se uvádělo, že čínské ceny byly sice nižší než ceny výrobců v Unii, neměly však dopad na relativně stálé ceny výrobního odvětví Unie. Jeden spolupracující čínský vyvážející výrobce zpochybnil zjištění Komise, že čínské ceny zapříčinily stlačení cen. Poukázal na skutečnost, že v roce 2009, kdy se čínské ceny dále snížily, zaznamenaly ceny výrobního odvětví Unie nejen růst, nýbrž ve skutečnosti umožnily výrobnímu odvětví Unie dosáhnout zisku.

(132)

Vývoj čínského dovozu byl podrobně analyzován v 84. a 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Bylo zjištěno, že se dovoz v posuzovaném období téměř ztrojnásobil, zejména od roku 2006 do roku 2007 (+118 %) a od roku 2008 do období šetření (+81 %). Nárůst objemu proto nelze pokládat za nevýznamný.

(133)

Pokud jde o ceny, ceny čínského dovozu byly o 7,6 % nižší než ceny reprezentativních výrobců v Unii, což se pokládalo za významné na trhu, na němž je transparentnost cen vysoká. Jak bylo popsáno v 112. bodě odůvodnění, ceny reprezentativních výrobců v Unii byly v posuzovaném období stálé s výjimkou mimořádného zvýšení v roce 2007, což je rok, v němž čínský vývoz nerostl. V roce 2009 se výrobcům v Unii podařilo udržet ceny stabilní za cenu dalšího úbytku podílu na trhu a ztráty ziskovosti způsobené spolupůsobením těchto stálých cen a snižujících se nákladů na surovinu.

(134)

Čínský vyvážející výrobce uvedl, že dovoz bezdřevého natíraného papíru z Číny nemá dopad na ceny v odvětví v Unii, jelikož není srovnatelný s bezdřevým natíraným papírem vyráběným a prodávaným reprezentativními výrobci v Unii, protože při určení cenového podbízení a úrovně ceny, která nepůsobí újmu, bylo porovnáno pouze 10 % prodeje reprezentativních výrobců v Unii. Poznamenává se, že se tato určení provádějí na základě zcela srovnatelných výrobků, které se přímo shodují ve všech vlastnostech, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání. Bezdřevý natíraný papír vyráběný čínskými výrobci a výrobci v Unii jsou však obecně srovnatelné výrobky, jak uvádí 42. bod odůvodnění, a proto spolu přímo soutěží na trhu Unie.

(135)

Dále bylo namítáno, že zjištění, že trh s bezdřevým natíraným papírem je komoditním trhem, který se vyznačuje vysokým stupněm transparentnosti, je nesprávné, jelikož výrobci v Unii prodávají přibližně polovinu svých výrobků přímo koncovým uživatelům. V rozporu s tímto tvrzením prodávali reprezentativní výrobci v Unii většinu svých výrobků prostřednictvím obchodníků přímo nebo nepřímo (jednalo se o takzvaný indentní prodej, při němž jsou výrobky zasílány přímo zákazníkovi, avšak objednávání a fakturace probíhají prostřednictvím obchodníků). Obchodníci sehrávají klíčovou úlohu jak při zásobování výrobky, tak při zajišťování cenové transparentnosti na trhu.

(136)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzují prozatímní zjištění uvedená v 113. až 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

8.2.   Vliv dalších činitelů

8.2.1.   Vývoj spotřeby na trhu Unie a hospodářská krize

(137)

Jeden spolupracující čínský vyvážející výrobce a vláda ČLR uvedli, že snížení výroby v Unii bylo důsledkem světové finanční krize a prudkého poklesu spotřeby na trhu Unie, jak dokládají negativní tendence zaznamenané u výrobců v Unii s ohledem na prodej na domácím trhu, využití kapacity, zaměstnanost a stav zásob, a neměly by být přičteny čínskému dovozu.

(138)

K doložení svého tvrzení citovala vláda ČLR prohlášení týkající se konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, které v červnu 2009 zveřejnil papírenský a celulózový průmysl (dále jen „prohlášení“). Tento dokument se vztahuje na celý papírenský a celulózový průmysl a je určen pro účely obecné politiky. Na základě informací uvedených v tomto dokumentu nelze vyvodit zvláštní závěry pro výrobu a prodej dotčeného výrobku. Nelze proto dospět k závěru, zda se tvrzení nebo zjištění uvedená v prohlášení skutečně vztahují jednoznačně na dotčený výrobek. Jelikož při šetření nebyla zjištěna významná souvislost mezi finanční krizí a podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, bylo nutno toto tvrzení odmítnout.

8.2.2.   Ceny surovin

(139)

Nebyla předložena žádná nová tvrzení, jež by vedla k přehodnocení závěrů uvedených v 120. až 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v 113. bodě odůvodnění tohoto nařízení.

8.2.3.   Vývozní výkonnost reprezentativních výrobců v Unii

(140)

Revize mikroekonomického ukazatele vysvětlená ve 110. bodě odůvodnění měla dopad na analýzu vývozní výkonnosti reprezentativních výrobců v Unii do té míry, že snížení jejich prodeje na vývoz v posuzovaném období činilo 16 %. Prodej na vývoz těchto společností stranám, které nejsou ve spojení, představoval 26 % jejich celkového prodeje.

(141)

Na rozdíl od tvrzení jednoho vyvážejícího výrobce se prozatímní nařízení v 123. a 124. bodě odůvodnění zabývalo vývojem vývozu dotčeného výrobku reprezentativními výrobci v Unii. Výše uvedená revize neovlivňuje tyto závěry učiněné v prozatímní fázi.

(142)

Předložené tvrzení a důkazy o vlivu vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie tedy nevedly ke změně závěrů učiněných v prozatímní fázi.

8.2.4.   Dovoz z jiných třetích zemí

(143)

Předloženými tvrzeními o účinku dovozu z jiných třetích zemí se již zabývaly 125. až 127. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

8.2.5.   Strukturální nadbytek kapacity

(144)

Uvádělo se, že újmu, která byla způsobena výrobcům v Unii, způsobil strukturální nadbytek kapacity. Tento činitel byl již analyzován v 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(145)

Hlavním argumentem předloženým v této souvislosti bylo to, že restrukturalizační úsilí výrobního odvětví Unie bylo v roce 2009 završeno konsolidací dvou velkých výrobců, která vedla k okamžitému zlepšení situace výrobního odvětví Unie. Jak bylo popsáno v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, probíhala restrukturalizace od roku 2000 až do období šetření. Kladný dopad zmíněné konsolidace se měl odrazit v lepším využití kapacity a přinejmenším ve stálém objemu prodeje, oba tyto ukazatele se však v období šetření zhoršily. Na druhou stranu bylo zjištěno, že lepší ziskovost výrobního odvětví Unie v období šetření způsobil především a přímo mimořádný jednorázový pokles cen buničiny. Zůstávají proto zachovány závěry uvedené v 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že restrukturalizační úsilí výrobního odvětví bylo narušeno dumpingovým dovozem.

8.3.   Závěr o příčinné souvislosti

(146)

Na základě výše uvedených skutečností jsou zachována prozatímní zjištění uvedená v 129. až 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Potvrzují se rovněž prozatímní zjištění týkající se vlivu ostatních známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie: tyto činitele nejsou takové, aby narušily příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

9.   ZÁJEM UNIE

9.1.   Výrobní odvětví Unie

(147)

Nebyly obdrženy žádné další připomínky nebo informace ohledně zájmu výrobců v Unii a dovozců a obchodníků. Potvrzují se proto prozatímní zjištění ohledně zájmu těchto skupin uvedená v 134. až 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

9.2.   Dovozci a obchodníci

(148)

Nebyly obdrženy žádné další připomínky ani informace o zájmu dovozců a obchodníků. Potvrzují se proto prozatímní zjištění ohledně zájmu těchto skupin uvedená v 139. až 143. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

9.3.   Uživatelé

(149)

Po zveřejnění prozatímních opatření se přihlásily další tři tiskárny a sdružení evropských tiskáren a vydavatelů. Tito tvrdili, že opatření budou mít nepříznivý dopad na navazující odvětví, jelikož by růst cen mohl vést k přemístění tiskařského průmyslu, což by mělo za následek vyšší dovoz navazujících tiskovin. Toto tvrzení bylo doloženo skutečností, že se dovoz tiskovin z ČLR v posledních letech rychle zvyšoval a v rámci evropské spotřeby všech tiskovin zjevně zaujímal značný podíl na trhu.

(150)

Uvádělo se rovněž, že by opatření mohla způsobit nedostatek dodávek na trhu a delší dodací lhůty pro uživatele.

(151)

Většina těchto tvrzení se netýkala konkrétních společností a podobala se tvrzením, která již byla předložena v prozatímní fázi šetření a jimiž se zabývaly 146. a 150. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Připomíná se, že spolupráce tiskáren byla omezená a z omezených kvantitativních údajů, které byly obdrženy, byl vyvozen závěr, že vzhledem k úrovni ziskovosti a podílu bezdřevého natíraného papíru na jejich nákladech jsou tiskárny skutečně citlivé na růst cen. Většina tiskáren však v období šetření čínský papír nenakupovala nebo byl tento přímý nákup jen velmi omezený a množství čínského papíru je celkově nízké, přímý dopad cla by byl proto zanedbatelný. Většina tiskáren rovněž uváděla, že vzhledem k nutnosti krátkých dodacích lhůt zůstal podíl dodávek přímo ze třetích zemí omezený.

(152)

Pokud jde o tvrzení týkající se navazujících tiskovin z ČLR, je třeba uvést, že statistiky dovozu tiskovin zahrnují širokou škálu výrobků, k nimž patří hotové tiskoviny, které nejsou vytištěny na bezdřevém natíraném papíru. Na základě dostupných informací nebylo možno posoudit, jaká část výrobků dovážených z ČLR je vytištěna na dotčeném výrobku a jaká část je vytištěna na jiných druzích papíru. Z poskytnutých informací je však známo, že tiskoviny pocházející z ČLR většinou zahrnují některé zvláštní kategorie knih, knih pro děti, kalendářů, obalů a pohlednic. Výrobky, které jsou „časově citlivější“, jako jsou týdenní/měsíční časopisy a jiné noviny, jsou vzhledem k době potřebné pro přepravu k dovozu z ČLR méně náchylné. Ačkoliv tisk některých tištěných výrobků může být náchylnější k přemístění, na druhou stranu existují druhy výrobků, u nichž jsou zásadní blízkost a služby, a proto nejsou ovlivněny zahraniční hospodářskou soutěží. Přestože je papír pro odvětví tisku důležitým prvkem nákladů, je toto odvětví navíc rovněž náročné na práci, a proto mohou být náklady práce významnější hnací silou vývoje, pokud jde o přemístění. Nelze tedy vyloučit, že se zvýší dovoz tištěných výrobků, které jsou vytištěny na bezdřevém natíraném papíru, avšak s žádnou přesností nelze odhadnout úroveň nárůstu a míru ovlivnění konkurenceschopnosti výrobců v oblasti tisku, a tedy přímý dopad případného zvýšení cen na navazující odvětví tisku v Unii.

(153)

Z předložených informací je rovněž známo, že tiskařský průmysl trpí strukturálním nadbytkem kapacity, který vede k pokračující restrukturalizaci tohoto výrobního odvětví. Jednou z hnacích sil restrukturalizace byla rovněž konsolidace výrobců papíru v hodnotovém řetězci. Mělo se za to, že problémy tiskařského průmyslu se zvýšením cen působí spíše strukturální nadbytek kapacit v samotném tiskařském průmyslu.

(154)

Zúčastněné strany, které poukazovaly na možný nedostatek dodávek, tento možný dodatek nevyčíslily, ani neposkytly příslušný odhad. V každém případě se tato tvrzení nezdají být doložena mírou využití kapacity výrobců v Unii, která v období šetření činila 83 %, což znamená volnou kapacitu přibližně jeden milion tun. Na základě těchto skutečností není pravděpodobné, že dojde k nedostatku dodávek.

9.4.   Závěr týkající se zájmu Unie

(155)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují prozatímní zjištění týkající se zájmu Unie, tj. že neexistují přesvědčivé důvody proti uložení konečných opatření na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR.

10.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

10.1.   Úroveň pro odstranění újmy

(156)

Jedna skupina čínských vyvážejících výrobců si vyžádala další informace o metodě použité při výpočtu cílového zisku ve výši 8 %, který byl použit pro výpočet ceny nepůsobící újmu. Skupina odkázala na podnět, v němž byl navrhovaný cílový zisk nižší.

(157)

Žadatel na druhou stranu požadoval, aby byl cílový zisk stanoven na úrovni minimálně 10 %, přičemž vycházel z očekávaného ziskového rozpětí, které ve své metodice klasifikace používají nezávislé ratingové agentury, a ze ziskovosti, jíž dosáhl výrobce činný v jiném segmentu výroby papíru, který není ovlivněn čínským dovozem.

(158)

Je nutno objasnit, že cílový zisk navrhovaný v podnětu byl posouzen na základě odpovědí na dotazník a inspekcí na místě u reprezentativních výrobců v Unii. Konkrétně byly zvažovány náklady investic do strojního zařízení. Bylo zjištěno, že cílový zisk stanovený na posledně uvedeném základě odráží nutnost vysokých počátečních investic a riziko spojené s tímto kapitálově náročným výrobním odvětvím v případě neexistence dumpingového nebo subvencovaného dovozu. Proto je cílový zisk 8 % považován za úroveň, které by mohlo odvětví dosáhnout, pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu. Jak bylo uvedeno v 86. bodě odůvodnění, byl v zájmu zajištění jednotného přístupu při výpočtu dumpingu a cenového podbízení a prodeje pod cenou a z důvodů uvedených v 68. až 71. bodě odůvodnění výpočet úrovně pro odstranění újmy revidován s cílem vyloučit vývoz společnosti spolupracujících čínských vyvážejících výrobců ve skupině.

(159)

Ve všech ostatních ohledech se potvrzují 153. až 161. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

10.2.   Konečná opatření

(160)

Na základě závěrů, jichž bylo dosaženo s ohledem na dumping, újmu, příčinnou souvislost a zájem Unie, by v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy, podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěných rozpětí újmy.

(161)

Podotýká se, že souběžně s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z ČLR probíhalo antisubvenční řízení. Jelikož podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení a čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (8), (dále jen „základní antisubvenční nařízení“) nesmí být na žádný výrobek současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence, pokládalo se za nezbytné určit, zda a do jaké míry částka subvencí a dumpingové rozpětí vyplývají ze stejné situace.

(162)

Pokud jde o subvenční programy, které představovaly vývozní subvence ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního antisubvenčního nařízení, je konečné antidumpingové rozpětí zjištěné u dvou čínských vyvážejících výrobců způsobeno částečně (tj. 0,05 %) existencí napadnutelných vývozních subvencí. U ostatních subvenčních programů se vzhledem k použití pravidla nižšího cla v tomto případě a zjištěné výši subvence v souběžném antisubvenčním řízení nepovažovalo za nutné dále zkoumat, zda a do jaké míry jsou stejné subvence vyrovnány dvakrát, je-li na stejný dovážený výrobek uloženo současně antidumpingové i vyrovnávací clo.

(163)

Co se týká konečné celostátní úrovně dumpingu a subvence, připomíná se, že tato úroveň byla zjištěna pomocí konečného dumpingového rozpětí a konečného rozpětí subvence zjištěného u spolupracujících čínkých vyvážejících výrobců s nejvyšší individuální celní sazbou, tj. 63 % v případě konečného dumpingového rozpětí a 16 % v případě konečného rozpětí subvence.

(164)

Připomíná se, že pro antidumpingové i antisubvenční šetření platí stejná úroveň pro odstranění újmy. V této souvislosti se uvádí, že úroveň pro odstranění újmy je nižší než konečná dumpingová rozpětí, avšak vyšší než konečná rozpětí subvence. Považovalo se za vhodné uložit konečné vyrovnávací clo na úrovni zjištěných konečných rozpětí subvence a poté uložit konečné antidumpingové clo do příslušné úrovně pro odstranění újmy.

(165)

Na základě výše uvedených skutečností a s přihlédnutím k zjištěním uvedeným v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 452/2011 ze dne 6. května 2011 o uložení konečného vyrovnávacího cla a o konečném výběru prozatímního cla na dovoz bezdřevého natíraného papíru pocházejícího z Čínské lidové republiky (9) a s ohledem čl. 14 odst. 1 poslední větu základního nařízení, podle níž clo nebude uloženo do míry nezbytné ke splnění pravidla stanoveného v uvedené větě, je sazba konečného antidumpingového cla pro ČLR a sazba cel, která budou uložena, následující:

Společnost

Celkové rozpětí subvence

Z toho vývozní subvence

Dumpinové rozpětí

Rozpětí újmy

Sazba konečného vyrovná-vacího cla

Sazba konečného antidumpingového cla

Sazba konečného antidumpingového cla, které má být uloženo

Gold East Paper (Jiangsu) Co., Ltd, město Čen-tiang, provincie Ťiang-su, ČLR; Gold Huasheng Paper (Suzhou Industrial Park) Co., Ltd, město Su-čou, provincie Ťiang-su, ČLR

12 %

0,05 %

43,5 %

20 %

12 %

20 %

8 %

Shangdong Chenming Paper Holdings Limited, město Šou-kuang, provincie Šan-tung, ČLR; Shouguang Chenming Art Paper Co., Ltd, město Šou-kuang, provincie Šan-tung, ČLR

4 %

0 %

63 %

39,1 %

4 %

39,1 %

35,1 %

Všechny ostatní společnosti

12 %

0,05 %

63 %

39,1 %

12 %

39,1 %

27,1 %

11.   KONEČNÝ VÝBĚR PROZATÍMNÍHO CLA

(166)

Vzhledem k rozsahu zjištěného dumpingového rozpětí a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se s přihlédnutím ke skutečnosti, že v souběžném antisubvenčním řízení nebyla uložena žádná prozatímní opatření, považovalo za nezbytné, aby se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením vybraly s konečnou platností v rozsahu prozatímních uložených cel.

(167)

Jeden ze spolupracujících čínských vyvážejících výrobců uvedl, že konečný výběr prozatímního cla v sazbách stanovených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1042/2010 by byl v rozporu s čl. 10 odst. 3 druhou větou základního nařízení. Jak je však vysvětleno v tomto nařízení, a zejména v jeho čl. 1 odst. 2, konečné clo uložené tímto nařízením je ve skutečnosti vyšší než uložené prozatímní clo. Za těchto okolností by prozatímní clo v sazbách stanovených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1042/2010 mělo být s konečnou platností vybráno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na bezdřevý natíraný papír, což je papír, kartón nebo lepenka, natíraný na jedné nebo na obou stranách (nikoli papír, kartón nebo lepenka kraft), v listech (arších) nebo kotoučích, o plošné hmotnosti nejméně 70 g/m2, avšak nejvýše 400 g/m2, a bělosti vyšší než 84 (měřeno podle normy ISO 2470-1), v současnosti kódů KN ex 4810 13 20, ex 4810 13 80, ex 4810 14 20, ex 4810 14 80, ex 4810 19 10, ex 4810 19 90, ex 4810 22 10, ex 4810 22 90, ex 4810 29 30, ex 4810 29 80, ex 4810 99 10, ex 4810 99 30 a ex 4810 99 90 (kódy TARIC 4810132020, 4810138020, 4810142020, 4810148020, 4810191020, 4810199020, 4810221020, 4810229020, 4810293020, 4810298020, 4810991020, 4810993020 a 4810999020), pocházející z Čínské lidové republiky.

Konečné antidumpingové clo se nevztahuje na kotouče vhodné pro použití v kotoučových tiskařských strojích. Kotouče vhodné pro použití v kotoučových strojích jsou definovány jako kotouče, které při zkoušce ISO podle normy ISO 3783:2006 na určení pevnosti v tahu metodou vzrůstající rychlosti za použití zkušebního přístroje IGT (elektrického modelu) vykáží výsledek nižší než 30 N/m v příčném směru (cross-direction, CD) a výsledek nižší než 50 N/m v podélném směru výroby na stroji (machine direction, MD). Konečné antidumpingové clo se nevztahuje rovněž na vícevrstvý papír a vícevrstvý kartón a lepenku.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla je tato:

Společnost

Sazba antidumpingového cla

Gold East Paper (Jiangsu) Co., Ltd, město Čen-tiang, provincie Ťiang-su, ČLR; Gold Huasheng Paper (Suzhou Industrial Park) Co., Ltd, město Su-čou, provincie Ťiang-su, ČLR

20 %

Shangdong Chenming Paper Holdings Limited, město Šou-kuang, provincie Šan-tung, ČLR; Shouguang Chenming Art Paper Co., Ltd, město Šou-kuang, provincie Šan-tung, ČLR

39,1 %

Všechny ostatní společnosti

39,1 %

3.   Pokud jde o antidumpingové clo stanovené v čl. 1 odst. 2, 12 % se nevybere u společností Gold East Paper (Jiangsu) Co. a Gold Huasheng Paper (Suzhou Industrial Park) Co., 4 % u společností Shangdong Chenming Paper Holdings Limited a Shouguang Chenming Art Paper Co., Ltd a 12 % u všech ostatních společností, pokud je odpovídající částka vybrána podle nařízení (EU) č. 452/2011.

4.   S ohledem na čl. 1 odst. 2 a 3 je sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Sazba antidumpingového cla

Doplňkový kód TARIC

Gold East Paper (Jiangsu) Co., Ltd, město Čen-tiang, provincie Ťiang-su, ČLR; Gold Huasheng Paper (Suzhou Industrial Park) Co., Ltd, město Su-čou, provincie Ťiang-su, ČLR

8 %

B001

Shangdong Chenming Paper Holdings Limited, město Šou-kuang, provincie Šan-tung, ČLR; Shouguang Chenming Art Paper Co., Ltd, město Šou-kuang, provincie Šan-tung, ČLR

35,1 %

B013

Všechny ostatní společnosti

27,1 %

B999

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle nařízení (EU) č. 1042/2010 se s konečnou platností vybírají v sazbě stanovené v článku 1 uvedeného nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. května 2011.

Za Radu

předseda

MARTONYI J.


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. L 299, 17.11.2010, s. 7.

(3)  Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.

(4)  Rozsudek ze dne 3. května 2001, spojené věci C-76/98 P a C-77/98 P, Ajinomoto, Sb. rozh. 2001, s. 3233, bod 67.

(5)  Rozhodnutí Komise ze dne 31. října 2008 prohlašující spojení podniků za slučitelné se společným trhem (Případ č. COMP/M.5283 - SAPPI / M-REAL) podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (Úř. věst. C 324, 19.12.2008, s. 8).

(6)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(7)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

(8)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(9)  Viz strana 18 v tomto čísle Úředního věstníku.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU