(EU) č. 287/2011Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 287/2011 ze dne 21. března 2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz karbidu wolframu, karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Nařízením (EHS) č. 2737/90 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo ve výši 33 % z dovozu karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Rozhodnutím 90/480/EHS (3) Komise přijala závazky dvou hlavních vývozců týkající se výrobku, na který se vztahují opatření.

(2)

Poté, co dotčení dva čínští vývozci vzali své závazky zpět, uložila Komise nařízením (ES) č. 2286/94 (4) na dovoz dotčeného výrobku prozatímní antidumpingové clo.

(3)

Nařízením (ES) č. 610/95 (5) pozměnila Rada nařízení (EHS) č. 2737/90 a na dovoz karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu uložila konečné clo ve výši 33 %. V návaznosti na přezkum, jenž byl zahájen podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „předchozí přezkumné šetření“), byla platnost těchto opatření nařízením Rady (ES) č. 771/98 (6) prodloužena o další pětileté období.

(4)

Nařízením (ES) č. 2268/2004 (7), po přezkumu před pozbytím platnosti, uložila Rada na dovoz karbidu wolframu a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) antidumpingové clo ve výši 33 %.

(5)

Nařízením (ES) č. 1275/2005 (8) pozměnila Rada definici výrobku tak, aby zahrnovala rovněž karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (9) platných konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 30. září 2009 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podalo Evropské sdružení pro kovy (Eurometaux) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii představujících podstatnou část, v tomto případě více než 85 %, celkové výroby karbidu wolframu, karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem a taveného karbidu wolframu v Unii.

(7)

Žádost byla odůvodněna tím, že skončení platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a k obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(8)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 30. prosince 2009 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (10) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(9)

Šetření ohledně přetrvání nebo obnovení dumpingu proběhlo v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkum trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, výrobce ve srovnatelné zemi a zástupce ČLR. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(11)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly, a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(12)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení. Odpovědi obdržela od sedmi výrobců v Unii, jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR, jednoho vyvážejícího výrobce ve srovnatelné zemi a od tří uživatelů.

(13)

Žádný z dovozců Komisi v souvislosti s výběrem vzorku neodpověděl, nedodal informace a ani se nepřihlásil v průběhu šetření. Vzhledem k tomu, že pouze jeden vyvážející výrobce z ČLR předložil požadované informace, nebyl výběr vzorku nezbytný.

(14)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(15)

Přezkoumávaným výrobkem je karbid wolframu, karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem a tavený karbid wolframu pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 2849 90 30 a ex 3824 30 00.

(16)

Karbid wolframu, karbid wolframu jednoduše smíšený s kovovým práškem a tavený karbid wolframu jsou sloučeniny uhlíku a wolframu vyrobené tepelným zpracováním (v prvním případě nauhličováním a v třetím případě tavením). U těchto výrobků se jedná o meziprodukty používané jako vstupní materiály při výrobě součástek z těžkých kovů, jako například řezných nástrojů a vysoce odolných součástek ze „slinutého karbidu“, povlaků odolných proti opotřebení, hrotů nástrojů pro ropné vrty a těžbu nerostných surovin a lisovacích forem a hrotů pro tažení a tvarování kovů.

(17)

Toto šetření potvrdilo, že dotčený výrobek vyráběný a prodávaný do Unie vyvážejícím výrobcem je z hlediska fyzikálních a chemických vlastností a použití shodný s výrobkem vyráběným výrobci v Unii a prodávaným na trhu Unie či s výrobkem vyráběným a prodávaným ve srovnatelné zemi, a tyto výrobky jsou tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se zkoumalo, zda v současnosti dochází k dumpingu, a pokud ano, zda je pravděpodobné, že pokud stávající opatření pozbudou platnosti, bude dumping přetrvávat nebo dojde k jeho obnovení. Je třeba připomenout, že v souvislosti s šetřením podle tohoto článku se nepřehodnocuje zacházení jako v tržním hospodářství.

(19)

Jak je uvedeno výše, v souvislosti s vyvážejícími výrobci v ČLR nebylo nutné uplatnit výběr vzorku.

(20)

Ve fázi výběru vzorku se zdálo, že jediný čínský spolupracující vyvážející výrobce představuje méně než 5 % celkového čínského vývozu do Unie. Čínské orgány a další zúčastněné strany byly informovány o možnosti, že kvůli nízké míře spolupráce ze strany vyvážejících výrobců by mohl být uplatňován článek 18 základního nařízení. Na toto sdělení Komise neobdržela žádnou odpověď.

(21)

V dalším průběhu šetření však spolupracující vyvážející výrobce v odpovědi na dotazník opravil chybu ohledně objemu svého vývozu do Unie, jenž upravil směrem nahoru. Zároveň byl na základě údajů Eurostatu dále analyzován objem dotčeného výrobku vyvezený do Unie z ČLR. V důsledku toho, a po ověření odpovědí na dotazník, bylo stanoveno, že vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce byl opravdu velký (11). Na základě výše uvedených zjištění byl učiněn závěr, že míra spolupráce byla vysoká.

(22)

Vzhledem k tomu, že žádnému vyvážejícímu výrobci z ČLR nebylo v předchozích šetřeních přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byla běžná hodnota pro Čínu stanovena v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(23)

V oznámení o zahájení byly jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navrženy USA. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily k vhodnosti této volby. Žádná ze stran v tomto ohledu nevyjádřila připomínky ani námitky. USA byly použity jako srovnatelná země v původním šetření a zjevně neexistují žádné nové či změněné okolnosti, jež by v tomto ohledu opodstatňovaly změnu, ani o takových okolnostech Komise nebyla informována. Má se za to, že USA jsou jako referenční trh reprezentativní, zejména vzhledem k otevřenosti a konkurenceschopnosti amerického domácího trhu. Kromě toho jeden výrobce z USA souhlasil, že bude při tomto přezkumu spolupracovat.

(24)

Proto byly pro účely současného přezkumu jako srovnatelná země s tržním hospodářstvím použity USA.

(25)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ověřených informací získaných od spolupracujících výrobců ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu USA za typy výrobků, o nichž se zjistilo, že se jejich prodej uskutečnil v běžném obchodním styku.

(26)

Důsledkem toho byla běžná hodnota stanovena jako vážená průměrná prodejní cena na domácím trhu, kterou spolupracující výrobci v USA účtovali odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(27)

Nejprve bylo stanoveno, zda byl celkový domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům spolupracujícího výrobce v USA reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. zda dosáhl, či přesáhl 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého do Unie. Prodej spolupracujícího výrobce v USA na domácím trhu byl shledán v průběhu období přezkumného šetření za dostatečně reprezentativní.

(28)

Následně bylo zkoumáno, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu USA v průběhu období přezkumného šetření.

(29)

Vzhledem k tomu, že objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval méně než 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen ziskového prodeje.

(30)

Jak je vysvětleno výše, vzhledem ke skutečnosti, že spolupracující vyvážející výrobce představoval více než 90 % celkového čínského dovozu do Unie, byla vývozní cena zkoumána na základě údajů poskytnutých tímto vyvážejícím výrobcem, tj. cena skutečně uhrazená nebo splatná za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do EU, která byla náležitě upravena.

(31)

U každého typu dotčeného výrobku byla vážená průměrná běžná hodnota porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou, na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni a se stejnou úrovní zdanění. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení a za účelem zajištění spravedlivého srovnání bylo přihlédnuto k rozdílnosti činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. Byly provedeny úpravy o náklady na námořní a vnitrostátní přepravu, pojištění, bankovní poplatky a balení. Dále byla provedena 5 % úprava vývozní ceny o vývozní daň a úprava běžné hodnoty o daň z přidané hodnoty.

(32)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno pro každý typ výrobku na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou na stejné obchodní úrovni. Tímto srovnáním bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření docházelo k dumpingu ve výši nad 80 %, tedy na výrazně vyšší úrovni než při posledním přezkumném šetření (31 %). Údaj o přesném dumpingovém rozpětí nemůže být z důvodu zachování důvěrnosti uveden. Výpočty byly založeny na údajích poskytnutých jedním vyvážejícím výrobcem v ČLR a jedním výrobcem ve srovnatelné zemi. Poskytnutí informací o dumpingovém rozpětí by spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci v ČLR a výrobci ve srovnatelné zemi umožnilo vyvození závěru o běžné hodnotě a vývozní ceně druhé strany, což by znamenalo jasné porušení práva obou stran na zachování důvěrnosti.

(33)

Údaje uvedené v tomto oddílu byly získány analýzou údajů od spolupracujícího vyvážejícího výrobce, od Eurostatu a z žádosti o přezkum.

(34)

Údaje o volné kapacitě poskytnuté čínským spolupracujícím vyvážejícím výrobcem byly kvůli důvěrnosti předloženy s 20 % navýšením nebo snížením. Výrobní kapacita v ČLR dosahovala v letech 2006 a 2007 přibližně 21 000 tun a v roce 2008 a v období přezkumného šetření se podstatně zvětšila na přibližně 35 000 tun, což znamená nárůst o více než 80 % během posuzovaného období. Tyto údaje lze považovat za konzervativní, jelikož údaje v žádosti o přezkum udávaly výrobní kapacitu kolem 50 000 tun.

(35)

Kromě toho spolupracující vyvážející výrobce informoval o výrazném navýšení kapacity během posuzovaného období.

(36)

Z informací shromážděných v průběhu šetření vyplývá, že celková čínská výrobní kapacita výrazně překročila současnou čínskou výrobu (přinejmenším o více než 20 000 tun v roce 2008 a v období přezkumného šetření).

(37)

V období přezkumného šetření měla ČLR volnou kapacitu, jež dosahovala šestinásobku spotřeby Unie (25 000 tun ku 3 800 tunám spotřeby Unie).

(38)

Vzhledem k výše uvedenému je jednoznačné, že značná část volné kapacity přítomné v ČLR by mohla být v případě neexistence antidumpingových opatření použita k navýšení vývozu do Unie.

(39)

Mimoto informace předložené během šetření poukazují na významná narušení trhu se surovinami používanými k výrobě dotčeného výrobku. Za prvé jsou suroviny předmětem kvót přidělených čínskými orgány. Za druhé omezují čínské orgány přístup k surovinám ukládáním vývozních daní a rabatu z DPH, jež byly použity také na dotčený výrobek, jak je uvedeno ve 31. bodě odůvodnění. Jedná se o další faktory poukazující na pravděpodobnost přetrvání dumpingu v tomto případě.

(40)

Informace o cenách poskytnuté spolupracujícím vývozcem, jež z důvodu zachování důvěrnosti nemohou být zveřejněny, objasňují, že Unie představuje pro čínské vyvážející výrobce skutečně zajímavý trh. V průběhu posuzovaného období se ceny účtované na trzích ostatních třetích zemí pohybovaly pod úrovní (kromě roku 2007) cen, jež byly účtovány Unii (nižší zhruba o 10 až 20 % v jednotlivých letech během posuzovaného období).

(41)

Z těchto důvodů lze vyvodit závěr, že z hlediska dosažitelných cen je trh EU pro čínské vývozce zcela určitě atraktivní alternativou.

(42)

Na tomto základě lze usuzovat, že v případě zrušení opatření bude pro čínské vyvážející výrobce výhodné přesunout vývoz na trh Unie. Vysoké ceny panující na trhu Unie by čínským vyvážejícím výrobcům umožnily dosáhnout vyššího ziskového rozpětí.

(43)

V roce 2005 byla opatření rozšířena na další kód KN, jelikož bylo zjištěno, že čínští vývozci obcházeli opatření tím, že do wolframkarbidového prášku přidávali malá množství jiného kovového prášku (většinou kobaltu) (12). Tím se potvrdilo, že obcházení opatření je dalším faktorem poukazujícím na závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu. Tyto skutečnosti představují jasný důkaz o tom, že evropský trh je pro čínské vyvážející výrobce, kteří by chtěli přesměrovat velký objem karbidu wolframu do EU, pokud by neexistovala antidumpingová opatření, stále atraktivní.

(44)

Výše uvedená analýza prokazuje, že čínský dovoz na trh Unie byl stále uskutečňován za dumpingové ceny s velmi vysokým dumpingovým rozpětím. Zejména s ohledem na analýzu cen na trhu EU a na trzích ostatních třetích zemí a rovněž s ohledem na analýzu kapacit dostupných v ČLR lze vyvodit závěr, že přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné.

(45)

V Unii vyrábí obdobný výrobek sedm společností nebo skupin společností.

(46)

Má se proto za to, že tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou dále označovány jako „výrobní odvětví Unie“.

(47)

Údaje týkající se dovozu dotčeného výrobku do Unie pocházejícího z ČLR musí být indexovány, aby byla zachována důvěrnost podle článku 19 základního nařízení.

(48)

Pokud se týká objemu dovozu pod kódem TARIC 3824300010, protože byly do údajů o dovozu dostupných na úrovni kódu KN získaných od Eurostatu (kód KN 3824 30 00) zahrnuty i jiné výrobky než dotčený výrobek, byla níže uvedená analýza provedena na základě údajů o dovozu na úrovni kódu TARIC a byla doplněna o informace pocházející z údajů sebraných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení. Údaje na úrovni kódu TARIC jsou považovány za důvěrné, jelikož poskytují úroveň podrobnosti umožňující identifikaci stran. Z tohoto důvodu byly některé informace předloženy jako rozpětí.

(49)

Údaje o výrobním odvětví Unie byly získány z odpovědí na dotazník od sedmi výrobců v Unii.

(50)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o dovozu podle Eurostatu.

(51)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba Unie o 62 %, přičemž k hlavnímu poklesu došlo mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření. V období přezkumného šetření spotřeba ve srovnání s rokem 2008 klesla o 63 %.

Tabulka 1

Spotřeba

(52)

V následující tabulce je popsán vývoj objemu, podílů na trhu a průměrných cen dumpingového dovozu z ČLR. Uvedené množstevní a cenové tendence vycházejí z údajů Eurostatu.

Tabulka 2

Dovoz z ČLR

(53)

Objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR se v posuzovaném období snížil o 89 % a v období přezkumného šetření dosáhl úrovně kolem 80 tun. Jeho podíl na trhu rovněž klesl z 7,1 % v roce 2006 na 2,1 % v období přezkumného šetření.

(54)

Možným vysvětlením tohoto poklesu je výrazný nárůst domácí spotřeby v ČLR během posuzovaného období. Kromě toho se zdá, že systémem vývozních kvót a vývozních tarifů provádějí čínské orgány politiku na ochranu zdrojů wolframu v ČLR.

(55)

Ceny čínského dovozu v posuzovaném období poklesly o 14 %. Tento vývoj odráží obecnou tendenci pozorovanou též v souvislosti s cenami výrobního odvětví Unie.

(56)

Ze srovnání také vyplynulo, že dovoz z ČLR byl uskutečňován za ceny o více než 10 % nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, po odečtení zavedeného antidumpingového cla. Tyto výsledky jsou stejné jako výsledky posledního přezkumného šetření (13).

(57)

V následující tabulce je uveden objem dovozu z ostatních zemí během posuzovaného období. Uvedené množstevní a cenové tendence vycházejí z údajů Eurostatu.

Tabulka 3

Dovoz z ostatních zemí

(58)

Dovoz z třetích zemí se za posuzované období snížil o 36 %. Kopíroval obecný vývoj trhu způsobený nižší spotřebou (pokles o 62 %), nikoliv však stejným tempem. Podíl tohoto dovozu na trhu tak vzrostl z 10,5 % na 17,9 %. Dopad tohoto dovozu na výrobní odvětví Unie však nelze považovat za negativní, jak je uvedeno v 85. až 88. bodě odůvodnění.

(59)

Je třeba poznamenat, že podíl Korejské republiky (dále jen „Korea“) na trhu se během posuzovaného období zdvojnásobil a dosáhl 4,4 %. Korejské průměrné dovozní ceny během posuzovaného období klesly, avšak zůstaly konzistentně vyšší než průměrná prodejní cena čínského vývozu.

(60)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(61)

Ve srovnání s rokem 2006 výroba výrobního odvětví Unie v roce 2007 nejprve vzrostla o 5,8 % a v roce 2008 o 11,6 % a poté došlo v období přezkumného šetření k prudkému poklesu, a sice o 56 % oproti roku 2008.

Tabulka 4

Celková výroba v Unii

(62)

Výrobní kapacita se zvýšila o 10,8 % v období mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření. Jelikož zejména v období přezkumného šetření výroba poklesla, vykázalo výsledné využití kapacity mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření celkový pokles o 57 % a v období přezkumného šetření dosáhlo úrovně 39 %.

Tabulka 5

Výrobní kapacita a využití kapacity

(63)

V roce 2008 vzrostl konečný stav zásob výrobního odvětví Unie ve srovnání s rokem 2006 o 20 % a poté v období přezkumného šetření klesl o 26 %.

Tabulka 6

Stav zásob

(64)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, mezi roky 2006 a 2008 mírně vzrostl a poté mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření klesl o 61 %. Prodej v roce 2007 a 2008 vzrostl, ale během období přezkumného šetření prudce klesl. Tento vývoj je v souladu s obecnou tendencí klesající spotřeby na trhu Unie.

Tabulka 7

Prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení

(65)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu byl mezi roky 2006 a 2008 spíše stabilní a poté mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření vzrostl o čtyři procentní body. Celkově během posuzovaného období vzrostl o 5 procentních bodů.

Tabulka 8

Podíl EU na trhu

(66)

Vzhledem k tomu, že pokles prodeje byl mírně nižší než pokles spotřeby, dokázalo výrobní odvětví Unie získat určitý podíl na trhu.

(67)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie poklesla mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření o 17 %. Zaměstnanost poklesla také v období let 2006 až 2008, kdy došlo k mírnému zvýšení výroby, což ukazuje na snahy výrobního odvětví Unie o zlepšení produktivity. Během období přezkumného šetření však prudký pokles výstupu vedl k výraznému zhoršení zaměstnanosti.

Tabulka 9

Zaměstnanost

(68)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená v jednotkách výstupu na osobu a rok, vzrostla oproti roku 2006 o 7 % v roce 2007 a o 15 % v roce 2008 a poté v období mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření poklesla o 49 %.

Tabulka 10

Produktivita

(69)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie ze závodu pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, v Unii vykazovaly v průběhu posuzovaného období klesající tendenci. Celkově muselo výrobní odvětví Unie mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření ceny snížit o 15,4 %.

(70)

Jak je uvedeno v 55. a 56. bodě odůvodnění, kopírovaly ceny dumpingového dovozu z ČLR podobný vývoj cen výrobního odvětví Unie, avšak zůstaly konzistentně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Během období přezkumného šetření byly ceny z ČLR oproti cenám výrobního odvětví Unie nižší o více než 10 %.

Tabulka 11

Jednotková cena pro trh EU

(71)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření vzrostla průměrná mzda na zaměstnance o 4,8 %.

Tabulka 12

Mzdové náklady

(72)

Mezi rokem 2006 a 2008 se roční tok investic do dotčeného výrobku ze strany výrobního odvětví Unie zvýšil o 18 %. V období let 2007 až 2008 investice vzrostly o 103 %. Během období přezkumného šetření však investice ve srovnání s rokem 2008 klesly o 65 %.

(73)

Investice plynuly především do výstavby nových zařízení na výrobu wolframového materiálu z použitých materiálů a šrotu. Investice musely být sníženy z těchto důvodů: i) pokles celkové úrovně výroby na trhu Unie, ii) narušení trhu se surovinami (viz 39. bod odůvodnění) a iii) hospodářská krize.

(74)

V průběhu období přezkumného šetření se neuskutečnily žádné významné investice. Z velké části to může být vysvětleno hospodářskou krizí, která začala v roce 2008 a nejhorší průběh zaznamenala během období přezkumného šetření, kdy byl přístup k novému kapitálu obtížnější než kdykoliv předtím.

Tabulka 13

Investice

(75)

Zčásti díky platným antidumpingovým opatřením a zčásti díky úsilí výrobního odvětví Unie diverzifikovat zdroje surovin bylo výrobní odvětví Unie v letech 2006 až 2008 s to udržet si pozitivní úroveň ziskovosti, i když s celkovým poklesem o 26 % v tomto období. Během období přezkumného šetření však výrobní odvětví Unie dosáhlo mnohem nepříznivějšího výsledku, což v tomto ohledu prokazuje jistou nestálost.

(76)

Návratnost investic v zásadě sledovala vývoj ziskovosti během celého posuzovaného období.

Tabulka 14

Ziskovost a návratnost investic

(77)

Tendence, kterou vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, zůstala v průběhu období šetření pozitivní. Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření však poklesla o zhruba 35 %.

Tabulka 15

Peněžní tok

(78)

V průběhu období přezkumného šetření nadále docházelo k dumpingu z ČLR na úrovni výrazně nad stávající úrovní opatření. Kromě toho vzhledem k narušením trhu se surovinami, volné kapacitě a cenám dovozu z ČLR nelze považovat dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný.

(79)

Byla provedena analýza toho, zda výrobní odvětví Unie překonalo účinky předchozího dumpingu. Dospělo se k závěru, že ve velké míře je překonat dokázalo, vzhledem k tomu, že se platná antidumpingová opatření osvědčila jako efektivní. Hospodářská krize však tento proces zastavila a problémy výrobního odvětví Unie umocnila.

(80)

Souběžně s klesající spotřebou v Unii poklesl i podíl čínského dovozu na trhu, a to ze 7,1 % na 2,1 % (viz 52. bod odůvodnění). Z dostupných informací vyplývá, že tento dovoz se uskutečnil za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie a rovněž nižší než ceny dovozu pocházejícího z ostatních třetích zemí. Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, na základě výpočtu po odečtení antidumpingového cla se má za to, že čínský dovoz byl v průběhu období přezkumného šetření uskutečňován za ceny o 10,7 % nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie. Je třeba připomenout, že celní sazba činí 33 %. Míra cenového podbízení tudíž prokazuje účinnost zavedených cel na jedné straně a nezbytnost ponechání opatření na straně druhé. Tento závěr je dále podepřen skutečností, že zjištěné cenové podbízení dosahovalo stejné úrovně jako v předchozím přezkumném šetření. Cenový dopad dumpingového dovozu z ČLR na výrobní odvětví Unie tedy zůstal beze změny a vzhledem k neexistenci důkazů nasvědčujících opaku je pravděpodobné, že bude přetrvávat.

(81)

Kvůli velmi nepříznivým ekonomickým podmínkám panujícím v průběhu období přezkumného šetření v odvětví navazujícím na odvětví wolframu, zejména v odvětví oceli a slinutých karbidů, na které připadá většina spotřeby wolframu v Unii, snížilo výrobní odvětví Unie drasticky výrobu a prodej dotčeného výrobku.

(82)

Před krizí disponovaly společnosti působící v navazujícím odvětví velkými zásobami wolframu, jež během období přezkumného šetření nebyly doplněny, což dále ovlivnilo úroveň výroby výrobního odvětví Unie.

(83)

S poklesem výroby a v souvislosti s tím, že výrobní odvětví Unie jakožto odvětví náročné na kapitál potřebuje vyrábět v určitém objemu, aby udrželo jednotkové fixní náklady na nízké úrovni, byla vážně postižena ziskovost.

(84)

Analýza výrobního odvětví Unie před krizí však dokládá účinnost platných antidumpingových opatření. Šetření ukázalo, že největší výrobci v Unii učinili významné investice k tomu, aby zabránili narušením souvisejícím se surovinami, a současně byli s to konkurovat na trhu a udržet si na něm solidní postavení.

(85)

Odhaduje se, že objem dovozu z ostatních třetích zemí klesl o 36 % z 1 500 tun v roce 2006 na 675 tun v období přezkumného šetření. Podíl dovozu z ostatních zemí na trhu vzrostl z 10,5 % v roce 2006 na 17,9 % v období přezkumného šetření. Jejich průměrná dovozní cena klesla mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření o 8,9 %. Hlavními dovážejícími zeměmi byly Jižní Korea a USA.

(86)

Podíl dovozu z Jižní Koreje na trhu se během posuzovaného období zdvojnásobil (z 2,2 % na 4,4 %). Z dostupných informací však vyplývá, že tento dovoz se v průběhu období přezkumného šetření uskutečnil za ceny jen mírně nižší (o 6,6 %) než ceny výrobního odvětví Unie, avšak vyšší (o 9,8 %) než ceny dovozu pocházejícího z ČLR.

(87)

Podíl dovozu z USA na trhu během posuzovaného období poklesl o 15,1 procentního bodu (z 4,2 % na 3, 6 %). Z dostupných informací vyplývá, že tento dovoz se v průběhu období přezkumného šetření uskutečnil za ceny vyšší než ceny výrobního odvětví Unie, a tudíž podstatně vyšší (o 31 %) než ceny dovozu pocházejícího z ČLR.

(88)

Závěrem je třeba uvést, že mezi největšími dovozci karbidu wolframu do EU nemohl mít dovoz z Jižní Koreje a USA negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie především z důvodu cen (podobných či dokonce vyšších než ceny výrobního odvětví EU) a v případě USA rovněž kvůli klesajícímu podílu na trhu.

(89)

Díky účinnosti zavedených antidumpingových cel výrobní odvětví Unie dokázalo v určité míře překonat účinky předchozího dumpingu působícího újmu.

(90)

Nelze však vyvodit závěr, že situace výrobního odvětví Unie je jistá. Ačkoliv se téměř všechny ukazatele újmy týkající se finanční výkonnosti výrobců v Unii – jako jsou ziskovost, návratnost investic a peněžní tok – během prvních let posuzovaného období zlepšily, ukázalo šetření také to, že během období přezkumného šetření se všechny ukazatele újmy zhoršily.

(91)

Navzdory skutečnosti, že pokles poptávky v průběhu období přezkumného šetření mohl být částečně vysvětlován hospodářskou krizí, byla v rámci šetření provedena důkladná analýza toho, jaký dopad měl vývoz z ČLR za nízké dumpingové ceny na situaci výrobního odvětví Unie.

(92)

Jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění, objem dovozu z ČLR mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření skutečně poklesl. Ceny tohoto dovozu klesly ve stejném období o 14 %, což z hlediska čtyřletého posuzovaného období odráží vývoj cen výrobního odvětví Unie. Stojí však za povšimnutí, že podstatný pokles cen čínského dumpingového dovozu nastal mezi roky 2006 a 2007 (o 15 %), tj. dlouho před hospodářskou krizí v období, kdy výrobní odvětví Unie procházelo procesem ozdravení ekonomiky. Ceny dumpingového dovozu z ČLR se poté stabilizovaly a zdálo se, že pokles související s finanční krizí byl omezen. Načasování podstatného poklesu cen ze strany čínských vývozců (před krizí) by mohlo naznačovat, že zahájili intenzivnější a mocnější cenovou strategii, jejímž účelem bylo prodávat za nižší ceny než ceny výrobního odvětví Unie. Rozdíl mezi čínskými vývozními cenami a cenami výrobního odvětví Unie skutečně činil 27 % v roce 2007 a 22,8 % v roce 2008.

(93)

V roce 2008 byly vývozní ceny z Číny o 22,8 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. V průběhu období přezkumného šetření klesl rozdíl na 15,7 %. Vzhledem k prudkému poklesu spotřeby museli výrobci v Unii snížit své ceny, aby si udrželi podíl na trhu.

(94)

Jak je popsáno v 57. bodě odůvodnění, snížil se v souladu s poklesem spotřeby i objem dovozu z ostatních třetích zemí. Navzdory nárůstu podílu na trhu nelze dopad tohoto dovozu na situaci výrobního odvětví Unie považovat za negativní, jak je uvedeno v 88. bodě odůvodnění.

(95)

S ohledem na životaschopnost výrobního odvětví Unie je třeba poznamenat, že z důkazů shromážděných během šetření vyplynulo, že výrobní odvětví Unie bylo za běžných tržních podmínek s to konkurovat dovozu ze třetích zemí, a dokonce i když byly ceny takového dovozu nižší než ceny výrobců v Unii, nebyl rozdíl tak význačný, jako tomu bylo u cen z Číny, jak je uvedeno v 85. až 88. bodě odůvodnění.

(96)

V důsledku zlepšení situace výrobního odvětví Unie v letech před obdobím přezkumného šetření investovalo výrobní odvětví do nových špičkových technologií, jednak aby dotčený výrobek mohlo vyrábět ze šrotu a jednak aby obešlo stávající narušení trhu se surovinami.

(97)

S přihlédnutím k celkové situaci výrobního odvětví Unie a rovněž k dovozu z ČLR v období mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření lze závěrem konstatovat, že s ohledem na příznivý vývoj některých ukazatelů ve výrobním odvětví Unie se má za to, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období neutrpělo žádnou podstatnou újmu. Proto bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by se újma obnovila, pokud by platnost opatření skončila.

(98)

Jak je popsáno v 89. až 97. bodě odůvodnění, umožnilo uložení antidumpingových opatření výrobnímu odvětví Unie překonat účinky utrpěné újmy, avšak jen v určité míře. Jakmile vysoká spotřeba Unie, která bylo pozorována během většiny posuzovaného období, v období přezkumného šetření výrazně klesla, ocitlo se výrobní odvětví Unie skutečně v obtížné a nestabilní situaci, kdy stále čelilo škodlivému účinku dumpingového dovozu z ČLR.

(99)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení byl posuzován dovoz z dotčené země s cílem zjistit, zda je pravděpodobné, že se újma obnoví.

(100)

Bylo zjištěno, že vývozní ceny čínského prodeje na trhy ostatních třetích zemí byly rovněž nižší než ceny účtované EU (nižší zhruba o 10 až 20 % v jednotlivých letech během posuzovaného období, s výjimkou roku 2007). Prodej čínského vývozce určený do zemí, které nejsou členy EU, byl uskutečňován v podstatném množství, které představovalo více než 80 % jeho celkového prodeje na vývoz. Mělo se tudíž za to, že v případě zrušení opatření by bylo pro čínské vyvážející výrobce výhodné přesunout podstatnou část vývozu z ostatních třetích zemí na atraktivnější trh Unie.

(101)

Jak je popsáno v 34. až 42. bodě odůvodnění, vyplynulo z údajů shromážděných během šetření, že ČLR disponuje značnou volnou kapacitu. Byly shledány jasné známky vedoucí k závěru, že pokud by antidumpingová opatření neexistovala, mohla by být velká část této volné kapacity využita ke zvýšení vývozu do Unie. Toto tvrzení je podpořeno zejména tím, že neexistují náznaky toho, že by trhy třetích zemí či domácí trh mohly pojmout jakoukoliv další výrobu z ČLR.

(102)

Výrobní odvětví Unie trpělo účinky čínského dumpingového dovozu několik let a stále je ve složité hospodářské situaci.

(103)

Jak se uvádí výše, výrobnímu odvětví Unie se podařilo překonat účinky čínského dumpingu díky platným antidumpingovým opatřením. Během období přezkumného šetření se však nacházelo v obtížné hospodářské situaci především kvůli hospodářské krizi. Pokud by bylo v rámci těchto souvislostí výrobní odvětví Unie vystaveno zvýšenému objemu dumpingového dovozu z dotčené země za nízké ceny, vedlo by to pravděpodobně k dalšímu zhoršení jeho prodeje, podílu na trhu a prodejních cen a také k následnému zhoršení jeho finanční situace.

(104)

Kromě toho, jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, bylo rovněž zjištěno, že skutečnost, že prodejní ceny čínských výrobců jsou nižší než ceny výrobního odvětví Unie průměrně o téměř 11 %, naznačuje, že v nepřítomnosti opatření budou čínští vyvážející výrobci pravděpodobně vyvážet dotčený výrobek na trh Unie za ceny podstatně nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(105)

S ohledem na zjištění učiněná během šetření, a to v souvislosti s volnou kapacitou v ČLR, se zjištěnými narušeními trhu se surovinami, potenciálem vyvážejících výrobců v dotčené zemi k navýšení a/nebo přesunutí vývozu na trh Unie, s cenovou politikou Číňanů v ostatních třetích zemích a s atraktivitou lukrativnějšího trhu Unie, by jakékoliv zrušení opatření naznačilo pravděpodobnost obnovení újmy. S přihlédnutím k současné hospodářské krizi by druhý z uvedených scénářů byl ještě závažnější.

(106)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo proti zájmu Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(107)

Je třeba připomenout, že při předcházejících šetřeních bylo shledáno, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Navíc skutečnost, že toto šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, umožňuje zhodnotit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který mohla platná antidumpingová opatření mít na dotčené strany.

(108)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu či obnovení újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

(109)

S ohledem na závěry ohledně situace výrobního odvětví v Unii, které jsou uvedeny v 89. až 97. bodě odůvodnění, a podle tvrzení týkajících se analýzy pravděpodobnosti obnovení újmy (jak bylo vysvětleno v 102. až 105. bodě odůvodnění) lze mít rovněž za to, že je pravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie zaznamenalo vážné zhoršení finanční situace, pokud by antidumpingová cla pozbyla platnosti.

(110)

Má se za to, že pokračování opatření by výrobnímu odvětví Unie prospělo, neboť by pak mělo být schopno zvýšit objem prodeje a pravděpodobně i prodejní ceny, čímž by dosáhlo nezbytné úrovně rentability, která by mu umožnila nadále investovat do nových technologií jeho výrobních zařízení. Naopak zrušení opatření by zastavilo ozdravení výrobního odvětví Unie, vážně ohrozilo jeho životaschopnost, a v důsledku toho by vystavilo riziku jeho existenci, a tím by došlo k oslabení nabídky a konkurenceschopnosti na trhu.

(111)

Přihlásil se jeden uživatel, který předložil odpovědi na dotazník. Spolupracující uživatel tvrdil, že pokračování opatření by nemělo nepříznivý dopad na konkurenceschopnost trhu Unie, ale naopak by navazujícímu odvětví umožnilo širší výběr dodavatelů vzájemně si konkurujících za tržní ceny.

(112)

Je třeba připomenout, že podle zjištění z předchozích šetření nebyl dopad uložení opatření pro uživatele významný (14). Navzdory existenci opatření byli dovozci/uživatelé v Unii schopni nadále získávat své zboží mimo jiné i v ČLR. Nebyly ani uvedeny žádné skutečnosti svědčící o obtížích při hledání jiných zdrojů. Je proto možné dojít k závěru, že zachování antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně na vývozce/uživatele v Unii podstatný účinek.

(113)

Lze očekávat, že účinky pokračování opatření výrobnímu odvětví Unie pomohou, což se pak příznivě projeví na podmínkách hospodářské soutěže na trhu Unie a na zmenšení hrozby zavírání a snížení zaměstnanosti.

(114)

Kromě toho lze očekávat, že pokračování opatření přinese prospěch uživatelům/dovozcům, jelikož umožní širší výběr dodavatelů na trhu Unie.

(115)

Vzhledem k výše uvedené analýze je učiněn závěr, že pokračování opatření není proti zájmu Unie.

(116)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byl jim rovněž poskytnut čas na podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(117)

Z výše uvedeného vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření použitelná na dovoz karbidu wolframu, karbidu wolframu jednoduše smíšeného s kovovým práškem a taveného karbidu wolframu pocházejících z Čínské lidové republiky zachována. Připomíná se, že tato opatření byla uložena ve formě valorických cel,