2011/85/EUSměrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

(1)

Je třeba stavět na zkušenostech získaných během prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie. Nedávný hospodářský vývoj vnesl do oblasti provádění fiskální politiky v celé Unii nové výzvy, a zejména zdůraznil nutnost posílit odpovědnost na vnitrostátní úrovni a stanovit jednotné požadavky na pravidla a postupy, které tvoří rozpočtové rámce členských států. Především je nezbytné upřesnit, co musí vnitrostátní orgány udělat, aby byla dodržena ustanovení Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a zejména článku 3 uvedeného protokolu.

(2)

Vlády a subsektory sektoru vládních institucí členských států spravují systémy veřejných účtů, které obsahují prvky, jako je účetnictví, vnitřní kontrola, účetní výkaznictví a audit. Tyto systémy by měly být odlišovány od statistických údajů, které se týkají výsledků veřejných financí a jsou založeny na statistických metodikách, a od prognóz či rozpočtových opatření, které souvisí s budoucími veřejnými financemi.

(3)

Předpokladem tvorby vysoce kvalitních statistik, které je možno porovnávat mezi všemi členskými státy, jsou kompletní a spolehlivé postupy veřejného účetnictví pro všechny subsektory sektoru vládních institucí. Vnitřní kontroly by měly zajistit, aby bylo plnění stávajících pravidel vymáháno ve všech subsektorech sektoru vládních institucí. Nezávislé audity prováděné veřejnými institucemi, jako například Účetním dvorem, nebo soukromými auditními subjekty, by měly podporovat osvědčené mezinárodní postupy.

(4)

Dostupnost fiskálních údajů je základním požadavkem pro řádné fungování rámce rozpočtového dohledu Unie. Pravidelná dostupnost aktuálních a spolehlivých fiskálních údajů je klíčem k řádnému a dobře načasovanému monitorování, které na oplátku umožňuje rychlou reakci v případě neočekávaného rozpočtového vývoje. Rozhodujícím prvkem pro zajištění kvality fiskálních údajů je transparentnost, která vyžaduje pravidelnou veřejnou dostupnost těchto údajů.

(5)

Pokud jde o statistiku, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (3) stanovilo legislativní rámec pro vypracovávání evropské statistiky za účelem tvorby, uplatňování, monitorování a hodnocení politik Unie. Uvedené nařízení rovněž stanovilo zásady, kterými se řídí vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky a jimiž jsou profesionální nezávislost, nestrannost, objektivita, spolehlivost, statistická důvěrnost a efektivita nákladů, přičemž uvádí přesné definice každé z těchto zásad. Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (4), posílilo pravomoci Komise ověřovat statistické údaje používané v rámci postupu při nadměrném schodku.

(6)

Definice pojmů „veřejný“, „schodek“ a „investice“ jsou v Protokolu (č.12) o postupu při nadměrném schodku stanoveny s odkazem na Evropský systém integrovaných hospodářských účtů (ESA), nahrazený Evropským systémem národních a regionálních účtů ve Společenství, který byl přijat nařízením Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (5) (dále jen „ESA 95“).

(7)

Dostupnost a kvalita údajů ESA 95 jsou zásadní pro zajištění řádného fungování rámce fiskálního dohledu Unie. Systém ESA 95 vychází z informací poskytovaných na akruální bázi. Avšak tyto fiskální akruální statistické údaje závisí na předchozím shromáždění údajů na hotovostní bázi nebo jejich ekvivalentu. Mohou hrát významnou roli při posilování včasného monitorování rozpočtu tak, aby nedocházelo k pozdnímu odhalování významných rozpočtových chyb. Dostupnost časových řad údajů o rozpočtovém vývoji na hotovostní bázi může odhalit skutečnosti, jež mohou být důvodem pro intenzivnější dohled. Fiskální údaje na hotovostní bázi (nebo ekvivalentní číselné údaje z veřejných účtů, nejsou-li údaje na hotovostní bázi k dispozici), které mají být zveřejněny, by měly zahrnovat alespoň celkové saldo, celkové příjmy a celkové výdaje. V odůvodněných případech, například pokud existuje velký počet místních vládních institucí, by včasné zveřejnění údajů mohlo záviset na vhodných metodách odhadu vycházejících ze vzorku institucí s následnou revizí využívající úplné údaje.

(8)

Neobjektivní a nereálné makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou výrazným způsobem bránit účinnosti fiskálního plánování, a tím i narušit rozpočtovou kázeň, zatímco transparentnost a projednávání prognostických metodik může značně zvýšit kvalitu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování.

(9)

Pro zajištění toho, aby se při provádění rozpočtové politiky používaly realistické prognózy, má zásadní význam transparentnost, jež by měla zahrnovat veřejnou dostupnost nejen oficiálních makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování, ale i metodik, předpokladů a relevantních parametrů, na nichž jsou tyto prognózy založeny.

(10)

Analýza citlivosti a odpovídající rozpočtové projekce doplňující nejpravděpodobnější makrofiskální scénář umožňují analyzovat, jak by se hlavní fiskální proměnné vyvíjely za různých předpokladů růstu a úrokových sazeb, a výrazně tak snižují riziko ohrožení rozpočtové kázně chybami v prognózách.

(11)

Prognózy Komise a informace týkající se modelů, na nichž jsou založeny, mohou členským státům poskytnout užitečné měřítko pro jejich nejpravděpodobnější makrofiskální scénář a zvyšují tak validitu prognóz používaných při rozpočtovém plánování. Míra, do jaké lze od členských států očekávat, že budou porovnávat prognózy používané pro rozpočtové plánování s prognózami Komise, se nicméně liší v závislosti na době přípravy prognózy a porovnatelnosti prognostických metod a předpokladů. Prognózy vypracované jinými nezávislými subjekty mohou rovněž poskytnout užitečná měřítka.

(12)

Podstatné rozdíly mezi zvoleným makrofinančním scénářem a prognózou Komise by měly být popsány a odůvodněny, zejména pokud se úroveň nebo růst proměnných ve vnějších předpokladech podstatně liší od hodnot, které obsahují prognózy Komise.

(13)

Vzhledem k vzájemné závislosti rozpočtů členských států a rozpočtu Unie, by v zájmu podpory členských států při vypracování rozpočtových prognóz Komise měla předkládat prognózy výdajů Unie vycházející z úrovní výdajů plánovaných ve víceletém finančním rámci.

(14)

Aby se usnadnilo vypracování prognóz používaných pro rozpočtové plánování a aby se vysvětlily rozdíly mezi prognózami členských států a Komise, měl by každý členský stát mít každoročně příležitost diskutovat s Komisí o předpokladech, na nichž jsou založeny makroekonomické a rozpočtové prognózy.

(15)

Kvalitu oficiálních makroekonomických a rozpočtových prognóz zásadním způsobem zlepšuje pravidelné, objektivní a komplexní hodnocení vycházející z objektivních kritérií. Důkladné hodnocení zahrnuje podrobné zkoumání hospodářských předpokladů, porovnání s prognózami připravenými jinými orgány a hodnocení úspěšnosti minulých prognóz.

(16)

Vzhledem k tomu, že rozpočtové rámce členských států založené na pravidlech prokazatelně účinně podporují odpovědnost členských států za dodržování fiskálních pravidel Unie a posilují rozpočtovou kázeň, měl by se rámec zesíleného rozpočtového dohledu Unie opírat o přísná numerická fiskální pravidla specifická pro jednotlivé země, jež jsou v souladu s rozpočtovými cíli na úrovni Unie. Přísná numerická fiskální pravidla by měla obsahovat jasně definované cíle a mechanismy účinného a včasného monitorování. Tato pravidla by měla vycházet ze spolehlivé a nezávislé analýzy provedené nezávislými subjekty nebo subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné. Politické zkušenosti kromě toho ukázaly, že aby numerická fiskální pravidla fungovala účinně, musí být jejich nedodržování spojeno s dopady, i když například jen v podobě ztráty dobrého jména.

(17)

Podle Protokolu (č. 15) o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, nejsou pro Spojené království referenční hodnoty uvedené v Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku, připojeném k uvedeným Smlouvám, přímo závazné. Povinnost zavést numerická fiskální pravidla, jež účinně podporují soulad s konkrétními referenčními hodnotami pro nadměrný schodek, a související povinnost zajistit soulad víceletých cílů ve střednědobém rozpočtovém rámci s takovými pravidly by se tedy neměly na Spojené království vztahovat.

(18)

Členské státy by se měly vyvarovat procyklických fiskálních politik a v hospodářsky příznivém období by se mělo zvyšovat úsilí o fiskální konsolidaci. Vhodně vymezená numerická fiskální pravidla podporují plnění těchto cílů a měla by být zohledněna v právních předpisech členských států o ročním rozpočtu.

(19)

Vnitrostátní fiskální plánování může být v souladu s preventivní i nápravnou složkou Paktu o stabilitě a růstu pouze tehdy, pokud pracuje s víceletou perspektivou a zaměří se zejména na dosahování střednědobých rozpočtových cílů. Střednědobé rozpočtové rámce slouží jako nezbytný nástroj k zajištění toho, aby rozpočtové rámce členských států byly v souladu s právními předpisy Unie. V duchu nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (6) a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (7) by se na preventivní a nápravnou složku Paktu o stabilitě a růstu nemělo nahlížet odděleně.

(20)

I když schválení právních předpisů o ročním rozpočtu představuje základní krok v rozpočtovém procesu, v němž členské státy přijímají důležitá rozhodnutí o rozpočtu, většina fiskálních opatření má rozpočtové dopady, které dalece přesahují roční rozpočtový cyklus. Jednoletá perspektiva proto představuje nedostatečný základ pro zdravé rozpočtové politiky. Aby došlo k zahrnutí víceleté rozpočtové perspektivy rozpočtového dohledu na úrovni Unie, mělo by být plánování právních předpisů o ročním rozpočtu založeno na víceletém fiskálním plánování, které vychází ze střednědobého rozpočtového rámce.

(21)

Tento střednědobý rozpočtový rámec by měl mimo jiné obsahovat projekce každé hlavní položky výdajů a příjmů za rozpočtový rok a období po něm následující za předpokladu nezměněných politik. Každý členský stát by měl být schopen vhodně definovat nezměněné politiky a tyto definice by měly být zveřejněny spolu s příslušnými předpoklady, metodikami a ostatními relevantními parametry.

(22)

Tato směrnice by neměla bránit nové vládě členského státu, aby aktualizovala střednědobý rozpočtový rámec státu s cílem zohlednit své nové politické priority. V takovém případě by nová vláda měla upozornit na rozdíly oproti předchozímu střednědobému rozpočtovému rámci.

(23)

Ustanovení rámce rozpočtového dohledu stanoveného ve Smlouvě o fungování EU a zejména v Paktu o stabilitě a růstu platí pro celý sektor vládních institucí, který zahrnuje subsektory centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 2223/96.

(24)

Řada členských států zaznamenala silnou fiskální decentralizaci související s přenosem rozpočtových pravomocí na nižší úrovně vlády. Úloha těchto nižších úrovní vlády při zajišťování dodržování Paktu o stabilitě a růstu proto významně vzrostla a je třeba dbát zejména na to, aby se rozsah povinností a postupů stanovených ve vnitrostátních rozpočtových rámcích náležitým způsobem vztahoval na všechny subsektory sektoru vládních institucí, a to zejména, avšak nikoli výhradně, v členských státech se silnou fiskální decentralizací.

(25)

Aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně pokrývat veškeré veřejné finance. Z toho důvodu by se měla věnovat zvláštní pozornost operacím těch subjektů a fondů sektoru vládních institucí, které nejsou součástí řádných rozpočtů na úrovni subsektorů a jež mají okamžitý nebo střednědobý dopad na rozpočtové pozice členských států. V rámci ročního rozpočtového procesu i střednědobých rozpočtových plánů by měl být uveden jejich souhrnný vliv na saldo a dluh sektoru vládních institucí.

(26)

Obdobně by měla být věnována náležitá pozornost existenci podmíněných závazků. Podmíněné závazky konkrétně zahrnují potenciální závazky závisející na tom, zda v budoucnosti nastane určitá nejistá událost, nebo současné závazky, u nichž není platba pravděpodobná nebo částku pravděpodobné platby nelze spolehlivě stanovit. Jedná se například o příslušné informace týkající se vládních záruk, úvěrů v selhání a závazků vyplývajících z činnosti veřejných společností, případně i včetně pravděpodobnosti a potenciálního data splatnosti podmíněného závazku. Je třeba náležitě zohlednit citlivost trhu.

(27)

Komise by měla pravidelně monitorovat provádění této směrnice. Měly by být určeny a sdíleny osvědčené postupy týkající se ustanovení této směrnice zabývajících se jednotlivými aspekty vnitrostátních rozpočtových rámců.

(28)

Jelikož cíle této směrnice, totiž jednotného dodržování rozpočtové kázně, jak vyžaduje Smlouva o fungování EU, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(29)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (8) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

a)

systémy rozpočtového účetnictví a statistického výkaznictví;

b)

pravidla a postupy pro přípravu prognóz při plánování rozpočtu;

c)

numerická fiskální pravidla specifická pro danou zemi, která přispívají k souladu provádění fiskální politiky členských států s jejich příslušnými závazky podle Smlouvy o fungování EU, vyjádřenými jako souhrnný ukazatel rozpočtových výsledků, jako například schodek veřejných financí, výpůjčky, dluh nebo jejich hlavní složky;

d)

rozpočtové postupy zahrnující procesní pravidla, z nichž vychází rozpočtový proces ve všech fázích;

e)

střednědobé rozpočtové rámce jako konkrétní soubor vnitrostátních rozpočtových postupů, které rozšiřují časový horizont pro tvorbu fiskální politiky nad rámec ročního plánování rozpočtu, včetně stanovení politických priorit a střednědobých rozpočtových cílů;

f)

opatření pro nezávislé monitorování a nezávislou analýzu s cílem posílit transparentnost prvků rozpočtového procesu;

g)

mechanismy a pravidla, kterými se upravují fiskální vztahy mezi veřejnými orgány napříč subsektory sektoru vládních institucí.

a)

fiskální údaje na hotovostní bázi (nebo ekvivalentní číselné údaje z veřejných účtů, nejsou-li údaje na hotovostní bázi k dispozici) s touto četností:

b)

podrobnou srovnávací tabulku, z níž je patrná metodika přechodu mezi údaji na hotovostní bázi (nebo ekvivalentními číselnými údaji z veřejných účtů, nejsou-li údaje na hotovostní bázi k dispozici) a údaji dle standardu ESA 95.

a)

soulad s referenčními hodnotami schodku a dluhu stanovenými v souladu se Smlouvou o fungování EU;

b)

přijetí víceletého horizontu pro fiskální plánování, včetně dodržování střednědobého rozpočtového cíle členských států.

a)

stanovení cíle a oblasti působnosti pravidel;

b)

účinné a včasné monitorování souladu s pravidly na základě spolehlivé a nezávislé analýzy provedené nezávislými subjekty nebo subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné;

c)

důsledky nedodržení pravidel.

a)

komplexních a transparentních víceletých rozpočtových cílů týkajících se schodku sektoru vládních institucí, dluhu a jakéhokoli jiného souhrnného fiskálního ukazatele, jako jsou například výdaje, přičemž je třeba zajistit jejich soulad se všemi platnými numerickými fiskálními pravidly stanovenými v kapitole IV;

b)

projekcí pro každou hlavní položku výdajů a příjmů sektoru vládních institucí s podrobnějšími upřesněními pro úroveň subsektorů centrálních vládních institucí a fondů sociálního zabezpečení za rozpočtový rok a období po něm následující za předpokladu nezměněných politik;

c)

popisu plánovaných střednědobých politik s dopadem na sektor vládních institucí v členění podle hlavních položek příjmů a výdajů, z něhož je patrný průběh korekce za účelem dosažení střednědobých rozpočtových cílů ve srovnání s projekcemi při nezměněných politikách;

d)

hodnocení, jakým způsobem mohou plánované politiky svými přímými dlouhodobými dopady pravděpodobně ovlivnit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

a)

statistických požadavků pro všechny subsektory vládních institucí;

b)

koncepce a účinnosti numerických fiskálních pravidel v členských státech;

c)

obecnou úroveň transparentnosti veřejných financí v členských státech.