2011/61/EU2011/61/EU: Rozhodnutí Komise ze dne 31. ledna 2011 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů Státem Izrael v souvislosti s automatizovaným zpracováváním osobních údajů (oznámeno pod číslem K(2011) 332) Text s významem pro EHP

(1)

V souladu se směrnicí 95/46/ES jsou členské státy povinny zajistit, aby k předávání osobních údajů do třetí země docházelo, pouze pokud dotyčná třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany a pokud jsou před předáním údajů dodržovány právní předpisy členských států provádějící ostatní ustanovení směrnice.

(2)

Komise může dospět k závěru, že třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany. Takové zemi mohou členské státy předávat osobní údaje, aniž by byly nutné dodatečné záruky.

(3)

V souladu se směrnicí 95/46/ES má být úroveň ochrany údajů hodnocena s ohledem na všechny okolnosti související s předáním nebo předáváním údajů, a to se zvláštním zřetelem na celou řadu podmínek týkajících se předávání a uvedených v článku 25 této směrnice.

(4)

S ohledem na rozdíly v přístupu třetích zemí k ochraně údajů by mělo být dbáno na to, aby hodnocení odpovídající úrovně této ochrany a uplatňování všech rozhodnutí na základě čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES nebyla svévolně nebo neodůvodněně diskriminační vůči třetím zemím, kde jsou obdobné podmínky, nebo mezi nimi, a aby nevytvářela skrytou překážku obchodu s ohledem na stávající mezinárodní závazky Evropské unie.

(5)

Právní řád Státu Izrael nemá psanou ústavu, avšak ústavní sílu dovodil Nejvyšší soud Státu Izrael u některých „základních zákonů“. Tyto „základní zákony“ doplňuje objemný soubor judikatury, jelikož se právní řád Izraele ve značném rozsahu řídí zásadami obyčejového práva. Právo na soukromí je zahrnuto v „základním zákonu o právu na lidskou důstojnost a svobodu“ v oddíle 7.

(6)

Právní normy upravující ochranu osobních údajů ve Státě Izrael vycházejí ve velké míře z norem stanovených směrnicí 95/46/ES a jsou stanoveny v zákoně o ochraně soukromí 5741-1981, naposledy pozměněném v roce 2007 za účelem zavedení nových požadavků na zpracování osobních údajů a podrobné organizace orgánu dozoru.

(7)

Tyto právní předpisy v oblasti ochrany údajů dále doplňují vládní rozhodnutí provádějící zákon o ochraně soukromí 5741-1981 a o organizaci a fungování orgánu dozoru, která povětšinou vycházejí z doporučení formulovaných ve zprávě Komise pro přezkum právních předpisů týkajících se databází (Schoffmanova zpráva) pro ministerstvo spravedlnosti.

(8)

Ustanovení ohledně ochrany údajů jsou rovněž obsažena v celé řadě právních nástrojů upravujících různá odvětví, jako jsou předpisy ve finančním sektoru, ve zdravotnictví a předpisy týkající se veřejných rejstříků.

(9)

Právní normy v oblasti ochrany údajů platné ve Státě Izrael pokrývají všechny základní zásady nutné pro odpovídající úroveň ochrany pro fyzické osoby ve vztahu k zpracování osobních údajů automatizovanými databázemi. Kapitola 2 zákona o ochraně soukromí 5741-1981, která stanoví zásady zpracování osobních údajů, se nevztahuje na zpracování osobních údajů v databázích, které nejsou automatizované (manuální databáze).

(10)

Uplatňování právních norem ochrany osobních údajů zaručují správní a soudní prostředky nápravy a nezávislý dozor prováděný dozorčím orgánem, jímž je Izraelský úřad pro právo, informace a technologie (ILITA), který je nadán pravomocemi k provádění šetření a zásahů a je zcela nezávislý.

(11)

Izraelské orgány pro ochranu osobních údajů poskytly vysvětlení a záruky ohledně způsobu výkladu izraelského práva a poskytly záruky ohledně provádění izraelských předpisů na ochranu údajů v souladu s takovým výkladem. Toto rozhodnutí přihlíží k uvedeným vysvětlením a zárukám, a je jimi proto podmíněno.

(12)

Stát Izrael je proto třeba považovat za zemi zajišťující odpovídající úroveň ochrany osobních údajů podle směrnice 95/46/ES, pokud jde o automatizované mezinárodní předávání osobních údajů z Evropské unie do Státu Izrael nebo o případy, kdy toto předávání není automatizováno, avšak tyto údaje jsou předmětem dalšího automatizovaného zpracování ve Státě Izrael. Opačně, na mezinárodní předávání osobních údajů z EU do Státu Izrael, u kterého samo předávání a následné zpracování je prováděno výlučně neautomatizovanými prostředky, by se toto rozhodnutí nemělo vztahovat.

(13)

V zájmu průhlednosti a aby příslušné orgány v členských státech zajistily ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů, je nezbytné uvést výjimečné okolnosti, za nichž může být odůvodněno pozastavení určitých toků údajů, bez ohledu na zjištění odpovídající úrovně ochrany.

(14)

Závěry týkající se úrovně ochrany osobních údajů v tomto rozhodnutí odkazují na Stát Izrael vymezený podle mezinárodní práva. Další následné předávání příjemci mimo Stát Izrael vymezený podle mezinárodního práva by mělo být považováno za předávání osobních údajů do třetí země.

(15)

Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, zřízená podle článku 29 směrnice 95/46/ES, předložila kladné stanovisko k úrovni ochrany osobních údajů, pokud jde o automatizované mezinárodní předávání osobních údajů z Evropské unie, nebo o případy, kdy předávání není automatizované, avšak tyto údaje jsou předmětem dalšího automatizovaného zpracování ve Státě Izrael. Ve svém kladném stanovisku pracovní skupina vyzvala izraelské úřady, aby přijaly další ustanovení, která rozšíří uplatňování izraelských právních předpisů na manuální databáze, výslovně uznají, že bude uplatňování zásada proporcionality na zpracování osobních údajů v soukromé sféře, a která budou vykládat výjimky při mezinárodním předávání tak, aby byl jejich výklad v souladu s požadavky stanovenými v jejím „pracovním dokumentu o jednotném výkladu čl. 26 odst. 1 směrnice 95/46/ES“ (2). Toto stanovisko bylo zohledněno při přípravě toho rozhodnutí (3).

(16)

Výbor zřízený podle čl. 31 odst. 1 směrnice 95/46/ES nepředložil stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

a)

pokud příslušný izraelský orgán zjistí, že příjemce nedodržuje standardy uplatňované v oblasti ochrany, nebo

b)

pokud je velmi pravděpodobné, že nebyly dodržovány normy týkající se ochrany, pokud se lze důvodně domnívat, že příslušný orgán Státu Izrael včas nepřijal nebo nepřijme odpovídající opatření nezbytná pro vyřešení dané věci; pokud by pokračování v předávání údajů vyvolalo bezprostřední riziko vzniku vážné újmy subjektům údajů a pokud příslušné orgány členského státu za daných okolností přiměřeně usilují o informování strany odpovědné za zpracování údajů usazené ve Státě Izrael a poskytly jí příležitost zaujmout stanovisko.