(EU) č. 1185/2010Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1185/2010 ze dne 13. prosince 2010 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009

(1)

Na základě antisubvenčního šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1628/2004 (2) konečné vyrovnávací clo na dovoz některých uhlíkových elektrod, v současnosti kódu KN ex85451100, a spojníků používaných pro takové elektrody, v současnosti kódu KN ex85459090, pocházejících z Indie (dále jen „konečná vyrovnávací opatření“). Opatření měla podobu valorického cla o sazbě 15,7 %, kromě jedné společnosti, pro niž byla sazba cla stanovena na 7 %.

(2)

Rada uložila nařízením (ES) č. 1629/2004 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz některých uhlíkových elektrod, v současnosti kódu KN ex85451100, a spojníků používaných pro takové elektrody, v současnosti kódu KN ex85459090, pocházejících z Indie (dále jen „konečná antidumpingová opatření“). Opatření měla podobu valorického cla o sazbě 0 %.

(3)

Rada na základě částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření provedeného z moci úřední změnila nařízení (ES) č. 1628/2004 a (ES) č. 1629/2004 nařízením (ES) č. 1354/2008 (4). Sazby konečného vyrovnávacího cla byly upraveny na 6,3 % a 7,0 % pro dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou sazbou cla 7,2 %. Sazby konečného antidumpingového cla byly upraveny na 9,4 % a 0 % pro dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou sazbou cla 8,5 %.

(4)

Na základě zveřejnění oznámení o nadcházejícím konci platnosti (5) konečných vyrovnávacích opatření obdržela Komise dne 18. června 2009 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení. Žádost podali tři výrobci obdobného výrobku v Unii, totiž společnosti Graftech International, SGL Carbon GmbH a Tokai ERFTCARBON GmbH (dále jen „žadatelé“), představující podstatnou část, v tomto případě více než 90 %, celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 10 odst. 7 základního nařízení Komise oznámila indické vládě, že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum, a vyzvala ji ke konzultacím zaměřeným na vyjasnění situace, pokud jde o obsah podnětu k přezkumu a dosažení vzájemně přijatelného řešení. Indická vláda nabídku konzultací přijala a konzultace následně proběhly dne 16. září 2009. Během konzultací nebylo nicméně dosaženo vzájemně přijatelného řešení. Připomínky předložené orgány indické vlády však byly náležitě zohledněny.

(7)

Po konzultaci s poradním výborem byl vyvozen závěr, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a Komise dne 17. září 2009 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(8)

Oznámením o zahájení přezkumu zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. září 2009 (7) Komise rovněž oznámila zahájení přezkumu konečných antidumpingových opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (8) před pozbytím platnosti.

(9)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení subvencování proběhlo v období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkum tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkal období od 1. ledna 2006 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i indickou vládu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(11)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(12)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu dovozců, kteří nejsou ve spojení, bylo podle článku 27 základního nařízení považováno za vhodné přezkoumat, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 27 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zahájení přezkumů přihlásily a předložily Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, se však ke spolupráci nepřihlásili. Výběr vzorku nebyl tudíž nutný.

(13)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Odpovědi obdržela od tří skupin výrobců v Unii (tj. žadatelů), jednoho vyvážejícího výrobce, sedmnácti uživatelů a indické vlády. Během výběru vzorků se nepřihlásil žádný dovozce a žádný jiný dovozce nedodal Komisi informace ani se nepřihlásil v průběhu šetření.

(14)

Pouze jeden ze dvou známých vyvážejících výrobců v Indii, jmenovitě společnost HEG Limited (dále jen „HEG“), při přezkumu plně spolupracoval a předložil odpovědi na dotazník. Zde je třeba poznamenat, že při původním šetření bylo plné úřední jméno této společnosti Hindustan Electro Graphite Limited. Společnost své jméno poté změnila na HEG Limited. Druhý vyvážející výrobce, který při původním šetření spolupracoval, jmenovitě společnost Graphite India Limited (dále jen „GIL“), se při stávajícím přezkumu rozhodl odpověď na dotazník nepředložit.

(15)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Kontrolní návštěvy se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(16)

Dotčeným výrobkem, jehož se týká současný přezkum, je týž výrobek jako při původním šetření, totiž uhlíkové elektrody používané v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, v současnosti kódu KN ex85451100, a spojníky používané pro takové elektrody, v současnosti kódu KN ex85459090, ať už dovážené společně nebo odděleně, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

(17)

Stejně jako v případě původního šetření potvrdilo i toto šetření, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícím výrobcem na domácím trhu v Indii stejně jako výrobky vyráběné a prodávané výrobci v Unii na trhu Unie mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a použití, a považují se tudíž za obdobný výrobek ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(18)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(19)

Režimy uvedené výše v písmenech a), b) a c) vycházejí ze zákona o rozvoji a regulaci zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Pro období přezkumného šetření, které se vztahuje na daný případ, jsou relevantní dva dokumenty o politice zahraničního obchodu, a sice „FT-policy 04-09“ a „FT-policy 09-14“. Druhý dokument vstoupil v platnost v dubnu 2009. Indická vláda kromě toho stanoví postupy pro dokumenty FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 v příručce postupů, svazku I („Handbook of Procedures, Volume I“, dále jen „HOP I 04-09“ respektive „HOP I 09-14“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(20)

Režim výše uvedený v písmenu d) spravují orgány státu Madhjapradéš.

(21)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indický výrobce v průběhu období přezkumného šetření režim PP nevyužíval. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(22)

Podrobný popis režimu DEPB je uveden v bodě 4.3 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 a v kapitole 4 příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(23)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(24)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry v rámci režimu DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Sazby úvěrů v režimu DEPB byly stanoveny indickými úřady pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě standardní normy vstupů a výstupů (Standard Input Output Norm) a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl vstupů ve vyváženém výrobku a celní zatížení předpokládaného dovozu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno či nikoli.

(25)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí vývozce podat úřadům v Indii prohlášení, že probíhá vývoz v režimu DEPB. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během odeslání vývozní přepravní doklad. Ten obsahuje mimo jiné výši úvěru v rámci režimu DEPB, který má být poskytnut pro danou vývozní transakci. V tomto okamžiku vývozce zná výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr režimu DEPB. Příslušná sazba režimu DEPB pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozní deklarace. Neexistuje tudíž možnost zpětné úpravy výše výhody.

(26)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry v rámci režimu DEPB při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do obchodních účtů na akruální bázi jako příjem. Tyto úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv volně dováženého zboží, s výjimkou výrobních statků. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje) nebo použito jinak. Úvěry v rámci režimu DEPB jsou volně přenosné a platí po dvanáct měsíců od data vydání.

(27)

Žádosti o úvěry v rámci režimu DEPB jsou uchovávány v elektronické podobě a mohou pokrývat neomezený počet vývozních transakcí. Pro podávání žádostí o úvěry v rámci režimu DEPB v podstatě neexistují jasně dané lhůty. Elektronický systém používaný ke správě režimu DEPB automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podání uvedené v kapitole 4.47 příručky HOP I 04-09 a 09-14. Jak je dále stanoveno v kapitole 9.3 příručky HOP I 04-09 a 09-14, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podání lze vždy přijmout a přitom uložit drobnou pokutu (např. 10 % nároku).

(28)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce v Indii tento režim během období přezkumného šetření využíval.

(29)

Režim DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěr v režimu DEPBS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a sníží tak příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr v rámci režimu DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(30)

Režim DEPB je kromě toho právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(31)

Tento režim nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jak tvrdil spolupracující vyvážející výrobce v Indii. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody režimu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tudíž nárok na výhodu vyplývající z režimu DEPB.

(32)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku uskutečnění vývozní transakce podle tohoto režimu. V uvedeném okamžiku se musí indická vláda vzdát cla, které představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(33)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je považováno za vhodné stanovit, že výhoda vyplývající z režimu DEPB odpovídá výši úvěrů získaných ze všech vývozních transakcí provedených podle tohoto režimu v období přezkumného šetření.

(34)

Spolupracující vyvážející výrobce v Indii tvrdil, že v jeho případě byly všechny získané úvěry v režimu DEPB použity na dovoz materiálů, které byly využity pouze při výrobě dotčeného výrobku, ačkoli je v zásadě povoleno je prodávat nebo využívat i v rámci dovozu dalších materiálů. Společnost proto tvrdila, že režim DEPB je běžný systém vracení cla, a napadnuto by tudíž mělo být pouze vracení nadměrných částek. Toto tvrzení však muselo být odmítnuto, jelikož, jak je vysvětleno ve 31. bodě odůvodnění výše, režim DEPB není považován za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů, což uznala i indická vláda. Z toho důvodu není podstatné, jak vývozce skutečně nakládá s licencemi, které v rámci tohoto režimu získal. Vývozci je poskytnuta nevratná výhoda v okamžiku vývozní transakce provedené v rámci toho režimu, a nikoli v okamžiku následného využití licence.

(35)

V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence.

(36)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(37)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba subvence pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření 5,7 %.

(38)

Podrobný popis režimu EPCG je uveden v kapitole 5 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 a v kapitole 5 příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(39)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(40)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti dovoleno dovážet výrobní statky (nové a – od dubna 2003 – i použité výrobní statky až deset let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci EPCG. Od dubna 2000 tento režim stanoví sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % platnou pro všechny výrobní statky dovezené podle tohoto režimu. Do 31. března 2000 se používala efektivní celní sazba ve výši 11 % (včetně příplatku 10 %) a v případě dovozu vysoké hodnoty sazba v nulové výši. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené výrobní statky v průběhu určitého období využity k výrobě určitého množství zboží na vývoz. Při nových opatřeních FT-policy 09-14 mohou být výrobní statky dováženy v rámci EPCG při sazbě v nulové výši, avšak v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní povinnosti kratší.

(41)

Držitel licence EPCG může také pořídit výrobní statky z domácích zdrojů. V takovém případě může sám domácí výrobce výrobních statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto výrobních statků. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky výrobních statků držiteli licence EPCG.

(42)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce tento režim během období přezkumného šetření využíval.

(43)

Režim DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto snížení cla poskytuje vývozci výhodu, protože ušetřením cla při dovozu se zvyšuje likvidita společnosti.

(44)

Kromě toho je režim EPCG právně závislý na vývozní výkonnosti, protože tyto licence nelze získat bez závazku zboží vyvézt. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Spolupracující vyvážející výrobce tvrdil, že subvence v rámci režimu EPCG týkající se nákupu výrobních statků, u nichž byla vývozní povinnost splněna již před začátkem období přezkumného šetření, by nadále neměla být považována za závislou na vývozní výkonnosti. Tyto subvence by proto neměly být považovány za specifické a neměly by být napadnuty. Toto tvrzení však musí být odmítnuto. Je třeba zdůraznit, že samotná subvence byla závislá na vývozní výkonnosti, tj. společnost by ji nezískala, kdyby nepřijala určitou vývozní povinnost.

(45)

Režim EPCG nelze považovat za povolený režim vracení cla nebo režim vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výrobní statky nejsou zahrnuty do rozsahu takových povolených režimů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány ve výrobě vyvážených výrobků.

(46)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených výrobních statků na běžnou dobu odpisů těchto výrobních statků v dotčeném výrobním odvětví. K této částce byl připočten úrok, aby byla zohledněna úplná hodnota výhody v čase. Komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii byla považována za vhodnou pro tento účel.

(47)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(48)

Sazba subvence pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,9 %.

(49)

V rámci politiky podpory průmyslu z roku 2004 nabízí stát Madhjapradéš průmyslovým společnostem, které investují do výroby elektřiny pro vlastní spotřebu, osvobození od daně z elektřiny.

(50)

Podrobný popis režimu EDE je uveden v oznámení vlády státu Madhjapradéš č. 29 ze dne 21. července 2006 a nařízení č. 4238-XIII-2006, příloha C ze dne 12. července 2006.

(51)

Pro tento režim je způsobilý každý výrobce, který investuje určitý objem kapitálu do výstavby elektrárny ve státě Madhjapradéš.

(52)

Režim EDE osvobozuje od placení daně z elektřiny – místní daně z prodeje běžně splatné ve státě Madhjapradéš – společnosti, které investovaly určitý objem kapitálu do výstavby elektrárny. Toto osvobození se uděluje na určitou dobu, která závisí na hodnotě investice. Cílem režimu je rozvíjet infrastrukturu, jelikož státem vlastněné elektrárny nemají dostatečnou kapacitu, aby poskytly společnostem v dané oblasti dostatek elektřiny. Osvobození od daně se uděluje pouze z energie vyráběné pro vlastní potřebu.

(53)

Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce tento režim během období přezkumného šetření využíval.

(54)

Režim EDE poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Osvobození od daně představuje finanční příspěvek vlády státu Madhjapradéš, neboť tato úleva snižuje příjmy této vlády z daní, které by byly jinak splatné. Navíc snížení daně poskytuje vývozci výhodu, protože daně ušetřené při nákupu elektřiny zlepšují jeho likviditu.

(55)

Režim EDE není právně závislý na vývozní výkonnosti. Kromě toho není právně omezený na určitou zeměpisnou oblast státu Madhjapradéš ani na určité společnosti nebo průmyslová odvětví. Spolupracující vyvážející výrobce proto tvrdil, že tento režim nelze považovat za specifický, a tudíž by neměl být napadnut, jelikož způsobilost pro tento režim je založena na objektivních a neutrálních ekonomických kritériích.

(56)

Vzhledem k nedostatku spolupráce ze strany vlády státu Madhjapradéš však nebyla Komise schopna dospět k jasnému závěru o tomto režimu, pokud jde o specificitu a praktické uplatňování tohoto zákona, jakož i o míru pravomocí, které má k dispozici orgán, který subvenci poskytuje, při rozhodování o žádostech. Skutečně nelze s jistotou rozhodnout, zda je splněno ustanovení čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. b), jelikož nebylo možné zjistit, zda stát Madhjapradéš pro poskytnutí subvence uplatňoval objektivní kritéria nebo podmínky. Ačkoli bylo dokázáno, že režim není právně specifický, není stále zřejmé, zda není specifický v praxi. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. c) a čl. 4 odst. 2 čtvrtého pododstavce základního nařízení.

(57)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení na základě nezaplacené daně z prodeje elektřiny nakoupené v období přezkumného šetření (čitatel) a celkového obratu z prodeje společnosti (jmenovatel), jelikož režim EDE nezávisí ani na vývozní výkonnosti a ani použití elektřiny nebylo omezeno pouze na výrobu dotčeného výrobku.

(58)

Sazba subvence pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,5 %.

(59)

Výše napadnutelných subvencí stanovená v souladu s příslušnými ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, činí u vyvážejícího výrobce, který byl předmětem šetření, 7,1 %. Tato výše subvencí je vyšší než nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(60)

Výše subvencování zjištěná při tomto řízení odpovídá výši subvencování 7,2 % zjištěné u stejného vyvážejícího výrobce během posledního prozatímního přezkumu.

(61)

Má se tudíž za to, že podle článku 18 základního nařízení byly v období přezkumného šetření nadále poskytovány subvence.

(62)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že subvence přetrvají nebo se obnoví, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(63)

V této souvislosti je třeba připomenout, že spolupracoval pouze jeden ze dvou známých vyvážejících výrobců dotčeného výrobku. Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření spolupracující vyvážející výrobce nadále získával výhody z napadnutelného subvencování od indických orgánů. Výše analyzované subvenční režimy poskytují opakované výhody a nic nenasvědčuje tomu, že by tyto programy měly být v dohledné budoucnosti ukončovány nebo upraveny nebo že by spolupracující vyvážející výrobce přestal čerpat výhody v rámci těchto režimů. Dané režimy jsou zachovány v dokumentu FT-policy 09-14.

(64)

Pokud jde o dalšího známého vyvážejícího výrobce v Indii, podle žádosti o přezkum využíval i on nadále výhody plynoucí z výše analyzovaných režimů. K dispozici nejsou žádné informace, které by svědčily o opaku. Byl proto učiněn závěr, že subvencování na úrovni celé země pokračuje.

(65)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním byl učiněn závěr, že subvencování pokračovalo i v období přezkumného šetření a že je pravděpodobné, že bude pokračovat i v budoucnu.

(66)

Protože bylo prokázáno, že subvencování v období přezkumného šetření pokračovalo a bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu, je otázka pravděpodobného obnovení subvencí irelevantní.

(67)

V Unii vyrábí obdobný výrobek pět společností nebo skupin společností, jejichž výstup tvoří celkovou výrobu obdobného výrobku v Unii ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(68)

Dvě z těchto pěti společností žádost nepodpořily a při přezkumném šetření nespolupracovaly, jelikož nepředložily odpovědi na dotazník. Žádost podaly tyto tři skupiny výrobců, které souhlasily, že budou při šetření spolupracovat: Graftech International, SGL Carbon GmbH a Tokai ERFTCARBON GmbH.

(69)

Tyto tři skupiny výrobců tvoří podstatnou část celkové výroby obdobného výrobku v Unii, jelikož představují více než 90 % celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod v Unii, jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění výše. Má se proto za to, že tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 8 základního nařízení, a budou nadále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(70)

Vzhledem k tomu, že při tomto šetření spolupracoval pouze jeden indický vyvážející výrobce, nejsou v zájmu zachování důvěrnosti podle článku 29 základního nařízení údaje týkající se dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Indie do Unie uvedeny v přesných číslech.

(71)

Situace v odvětví s uhlíkovými elektrodami úzce souvisí se situací v ocelářství, jelikož uhlíkové elektrody se využívají zejména v odvětví elektrooceli. V této souvislosti je třeba poznamenat, že v roce 2007 a během prvních tří čtvrtletí roku 2008 převládaly v ocelářství velmi pozitivní tržní podmínky, což mělo příznivé důsledky i pro odvětví s uhlíkovými elektrodami.

(72)

Je třeba poznamenat, že objem prodeje uhlíkových elektrod víceméně kopíruje objem výroby oceli. Smlouvy o dodávkách uhlíkových elektrod, které zahrnují i ceny a množství, jsou však obvykle uzavírány na dobu šesti až dvanácti měsíců. Z toho důvodu dochází zpravidla k prodlevě mezi vývojem objemu prodeje, který je výsledkem změn v poptávce, a případným výsledným dopadem na ceny.

(73)

Spotřeba Unie byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, odhadu objemu prodeje dalších výrobců v Unii na trhu v Unii, údajů o dovozu poskytnutých Eurostatem a údajů sebraných v souladu s čl. 24 odst. 6 základního nařízení. Stejně jako při původním šetření (9) nebyl dovoz v některých případech brán v úvahu, jelikož se na základě dostupných informací nejednalo o dovoz výrobku, který je předmětem šetření.

(74)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba Unie o téměř 25 %, přičemž k hlavnímu poklesu došlo mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření. Je třeba poznamenat, že díky velmi pozitivním tržním podmínkám na počátku posuzovaného období byla spotřeba Unie velmi vysoká a mezi obdobím původního šetření a rokem 2006 vzrostla o 30 %.

Tabulka 1

(75)

Objem dovozu pocházejícího z Indie (dále jen „dotčená země“) během posuzovaného období vzrostl o 143 procentních bodů a v období přezkumného šetření se zvýšil z 5 000 tun na 7 000 tun. Podíl dovozu z dotčené země na trhu se mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření, kdy dosáhl 5 %, více než ztrojnásobil. Podíl na trhu během období přezkumného šetření i přes výrazný pokles poptávky dále rostl. Ceny dovozu z dotčené země vzrostly během posuzovaného období o 52 %, a kopírovaly tak vývoj cen výrobního odvětví Unie, avšak zůstaly soustavně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Jelikož v Indii jsou pouze dva známí vyvážející výrobci, nejsou údaje v tabulce 2 z důvodu zachování důvěrnosti uvedeny v přesných číslech.

Tabulka 2

(76)

Podle čl. 8 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(77)

V období přezkumného šetření výroba ve srovnání s rokem 2006 klesla o 29 %. Ve srovnání s rokem 2006 výroba výrobního odvětví Unie v roce 2007 nejprve vzrostla o 2 %, poté však došlo zejména v období přezkumného šetření k prudkému poklesu.

Tabulka 3

(78)

Výrobní kapacita mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření mírně poklesla (celkem o 2 %). Jelikož v roce 2008 a zejména během období šetření výroba rovněž poklesla, vykázalo výsledné využití kapacity mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření celkový pokles o 25 procentních bodů.

Tabulka 4

(79)

V roce 2007 zůstal konečný stav zásob výrobního odvětví Unie ve srovnání s rokem 2006 stabilní a poté v roce 2008 klesl o 10 %. V období přezkumného šetření se stav zásob o něco zvýšil, ale byl stále o 5 % nižší než v roce 2006.

Tabulka 5

(80)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, během posuzovaného období klesl o 39 %. Na začátku posuzovaného období byl velmi vysoký, jelikož ve srovnání s obdobím původního šetření vzrostl o téměř 70 %. Objem prodeje se v roce 2007 a 2008 mírně snížil, ale zůstal na poměrně vysoké úrovni (v roce 2008 byl stále 47 % nad úrovní období původního šetření). Avšak mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření objem prodeje výrazně poklesl (téměř o třetinu).

Tabulka 6

(81)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření postupně klesl o téměř 16 procentních bodů (z 84,6 % na 68,7 %).

Tabulka 7

(82)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba Unie o téměř 25 %. Výrobní odvětví Unie ztratilo téměř 16 procentních bodů podílu na trhu, zatímco podíl dotčeného dovozu na trhu stoupl o 3,4 procentních bodů.

(83)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie poklesla mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření o 7 %.

Tabulka 8

(84)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená v jednotkách výstupu na osobu a rok klesla mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření o 24 %. Během roku 2007 a 2008 se mírně zvýšila, avšak poté během období přezkumného šetření klesla o téměř 25 %.

Tabulka 9

(85)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie vykazují pozitivní trend, jelikož během posuzovaného období vzrostly o 40 %. Došlo k tomu díky: i) celkové výši cen na trhu, ii) nutnosti vyrovnat nárůst výrobních nákladů a iii) způsobu, jakým jsou ve smlouvách o dodávkách stanovovány ceny.

(86)

V roce 2007 a 2008 bylo výrobní odvětví Unie v kontextu celkově rostoucích tržních cen schopno zvýšit své ceny, zejména díky stabilně velké poptávce po uhlíkových elektrodách. Tato poptávka byla výsledkem velmi pozitivních tržních podmínek převládajících v ocelářství až do konce 3. čtvrtletí roku 2008, jak uvádí 71. bod odůvodnění.

(87)

V roce 2007 a 2008 vzrostly také ceny částečně s cílem pokrýt rostoucí výrobní náklady, zejména náklady na suroviny. V letech 2006 až 2008 vzrostly náklady o 23 %. Výrobní odvětví Unie však bylo schopno je pokrýt, jelikož výrazně zvedlo ceny (o 33 %).

(88)

Ceny rostly i v období přezkumného šetření, i když méně (o 5 %). Skutečnost, že ceny v době klesající poptávky neklesly, vysvětluje způsob, jakým jsou na trhu uzavírány smlouvy o dodávkách, a skutečnost, že většina smluv o dodávkách na rok 2009 byla uzavřena v roce 2008. Jak se uvádí v 72. bodě odůvodnění, kopíruje objem prodeje uhlíkových elektrod více méně výrobu oceli. Dojednávání smluv o dodávkách uhlíkových elektrod na období šesti až dvanácti měsíců však může vést ke zpoždění vlivu jakékoliv změny v poptávce (nárůstu nebo poklesu) na ceny. Smlouvy jsou dojednávány na základě předpokládaného objemu, který se může lišit od skutečné úrovně prodeje, a výsledkem je tudíž skutečnost, že cenový vývoj v daném období nemusí nutně odrážet vývoj objemu prodeje za totéž období. To byl také případ období přezkumného šetření, kdy objem prodeje klesl, avšak ceny zůstaly nadále vysoké, protože většina smluv o dodávkách na rok 2009 byla uzavřena v roce 2008, a některé dodávky plánované na rok 2008 byly odloženy na rok 2009. Pětiprocentní nárůst cen během období přezkumného šetření však na rozdíl od dřívějších období nestačil na pokrytí růstu nákladů (13 %). Po období přezkumného šetření byly ceny znovu sjednány na nižší úrovni.

(89)

Jak je uvedeno ve 75. bodě odůvodnění, kopírovaly ceny dovozu z dotčené země vývoj cen výrobního odvětví Unie, avšak zůstaly soustavně nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

Tabulka 10

(90)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření vzrostla průměrná mzda na zaměstnance o 15 %.

Tabulka 11

(91)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření se roční tok investic do dotčeného výrobku ze strany výrobního odvětví Unie zvýšil o 37 %. Během období přezkumného šetření však investice ve srovnání s rokem 2008 klesly o 14 %.

Tabulka 12

(92)

I při nárůstu nákladů o 40 % během posuzovaného období dokázalo výrobní odvětví Unie v roce 2006 a 2007 zvyšovat své ceny rychleji, než jak rostly náklady. To vedlo na nárůstu zisku z 19 % v roce 2006 na 26 % v roce 2007. Od roku 2007 do roku 2008 rostly ceny i náklady stejným tempem, a ziskové rozpětí výrobního odvětví Unie zůstalo tudíž stabilní na úrovni z roku 2007. V období přezkumného šetření zisk poté opět klesl na 19 %, a to kvůli dopadu, který mělo nižší využití výrobní kapacity a vyšší ceny surovin na náklady. V roce 2009 zisk dále klesal, jelikož výrobní odvětví Unie muselo snížit ceny, aby zohlednilo celkový pokles prodejních cen na trhu s uhlíkovými elektrodami, k němuž došlo na základě nižší poptávky v ocelářství.

(93)

Návratnost investic vzrostla ze 71 % v roce 2006 na 103 % v roce 2007. V roce 2008 dosáhla úrovně 119 % a poté během období přezkumného šetření klesla na 77 %. Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření tedy návratnost investic vzrostla celkově pouze o 6 procentních bodů.

Tabulka 13

(94)

Čistý peněžní tok z provozních činností se mezi rokem 2006 a 2007 zvýšil. V roce 2008 tento růst nadále pokračoval až do období přezkumného šetření, kdy poklesl. Peněžní tok byl v období přezkumného šetření o 28 % vyšší než na začátku posuzovaného období.

(95)

Neobjevily se známky toho, že by výrobní odvětví Unie mělo problémy se zvyšováním kapitálu, zejména proto, že někteří výrobci jsou součástí větších skupin.

Tabulka 14

(96)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z Indie nelze považovat dopad skutečných rozpětí subvencí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný.

(97)

Výše posuzované ukazatele vykazují mírné zlepšení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie po uložení konečných vyrovnávacích a antidumpingových opatření v roce 2004. Zejména od roku 2006 do roku 2008 těžilo výrobní odvětví Unie z vyšších cen a zisků. Bylo tomu tak zejména díky velmi pozitivním tržním podmínkám, které umožnily zachování vysoké úrovně cen a ziskovosti, ačkoli, jak je vysvětleno v 81. bodě odůvodnění, podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesal. Přesto se během stejného období a navzdory opatřením podíl indického dovozu na trhu zvýšil a indické výrobky byly dováženy za nižší ceny než ceny výrobního odvětví Unie. Již během období přezkumného šetření začal zisk výrobního odvětví Unie klesat a v roce 2009 poklesl ještě více z důvodu vyšších nákladů a omezenému růstu cen.

(98)

Navzdory poklesu spotřeby v Unii během posuzovaného období se objem dovozu z dotčené země více než zdvojnásobil a podíl tohoto dovozu na trhu se více než ztrojnásobil (viz 75. bod odůvodnění). Nejsou-li antidumpingová a vyrovnávací cla brána v úvahu, docházelo během období přezkumného šetření při dovozu z dotčené země k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, i když to bylo o méně než 2 %.

(99)

Když na konci roku 2008 vypukla hospodářská krize, bylo výrobní odvětví Unie díky velmi pozitivním hospodářským podmínkám převládajícím v roce 2007 a prvních třech čtvrtletích roku 2008 v ocelářství a souvisejících odvětvích, včetně odvětví uhlíkových elektrod, v poměrně dobré hospodářské situaci. Skutečnost, že smlouvy o dodávkách uhlíkových elektrod jsou zpravidla sjednávány na období šesti až dvanácti měsíců, znamená, že existuje zpoždění vlivu jakékoliv změny v poptávce (nárůstu nebo poklesu) na ceny. Jelikož byly smlouvy platné v období přezkumného šetření sjednány v době, kdy nebylo možné účinky hospodářské krize předvídat, týkal se její dopad v období přezkumného šetření zejména objemu, jelikož v případě cen by výrobní odvětví Unie jakýkoli dopad pocítilo se zpožděním. V této souvislosti je třeba poznamenat, že situace výrobního odvětví Unie se v určitém ohledu zhoršila i během období převládajících pozitivních hospodářských podmínek, jelikož odvětví ztratilo podíl na trhu ve prospěch dovozu z dotčené země. Skutečnost, že toto zhoršení nevedlo k výraznějším nepříznivým účinkům, lze částečně připsat vysoké poptávce v letech 2007–2008, která výrobnímu odvětví Unie umožnila udržet si vysoký objem výroby a prodeje, a částečně skutečnosti, že když tento objem v období přezkumného šetření poklesl, mohly být ceny zachovány z důvody výše popsané prodlevy.

(100)

Protože byly do údajů o dovozu dostupných na úrovni kódu KN získaných od Eurostatu zahrnuty i jiné výrobky než je výrobek, který je předmětem šetření, byla níže uvedená analýza provedena na základě údajů o dovozu na úrovni kódu Taric a byla doplněna o informace pocházející z údajů sebraných v souladu s čl. 24 odst. 6 základního nařízení. V některých případech nebyl dovoz brán v úvahu, jelikož se na základě dostupných informací nejednalo o dovoz výrobku, který je předmětem šetření.

(101)

Odhaduje se, že objem dovozu z ostatních třetích zemí se zvýšil o 63 % z přibližně 11 000 tun v roce 2006 na přibližně 18 500 tun v období přezkumného šetření. Podíl dovozu z ostatních zemí na trhu vzrostl z 6,6 % v roce 2006 na 14,4 % v období přezkumného šetření. Průměrná cena dovozu z ostatních třetích zemí se mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 42 %. Zdá se, že dotčený výrobek je dovážen zejména z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Ruska, Japonska a Mexika, což byly jediné země, které během období přezkumného šetření dosahovaly jednotlivého podílu na trhu vyššího než 1 %. Dovoz z těchto zemí je dále zkoumán v bodech odůvodnění níže. Dovoz z devíti dalších zemí představuje celkový podíl na trhu pouze přibližně 2 % a není dále zkoumán.

(102)

Podíl čínského dovozu na trhu během posuzovaného období vzrostl o 2,4 procentní body (z 0,2 % na 2,6 %). Z dostupných informací vyplývá, že tento dovoz se uskutečnil za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie a rovněž nižší než ceny dovozu z Indie.

(103)

Podíl ruského dovozu na trhu během posuzovaného období vzrostl o 4,2 procentní body (z 1,9 % na 6,1 %). Z dostupných informací vyplývá, že tento dovoz se uskutečnil za ceny mírně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, avšak vyšší než ceny dovozu z Indie.

(104)

Podíl japonského dovozu na trhu během posuzovaného období poklesl o 0,4 procentní body (z 2,0 % na 1,6 %). Z dostupných informací vyplývá, že tento dovoz se uskutečnil za ceny podobné nebo vyšší než ceny výrobního odvětví Unie a rovněž vyšší než ceny dovozu z Indie.

(105)

Podíl mexického dovozu na trhu během posuzovaného období vzrostl o 1,0 procentní bod (z 0,9 % na 1,9 %). Z dostupných informací vyplývá, že tento dovoz se uskutečnil za ceny vyšší než ceny výrobního odvětví Unie a rovněž vyšší než ceny dovozu z Indie.

(106)

Závěrem nelze vyloučit, že vývoj dovozu z ČLR a Ruska mohl do určité míry přispět ke zhoršení podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Ovšem vzhledem k obecnosti údajů získaných ze statistiky vývozu, která neumožňuje cenové srovnání podle druhu výrobku, což bylo možné v případě Indie díky podrobným informacím poskytnutým vyvážejícím výrobcem, nemohl být dopad dovozu z ČLR a Ruska určen s jistotou.

Tabulka 15

(107)

Jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění, objem dovozu z dotčené země se mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření více než zdvojnásobil. Vzhledem k tomu, že spotřeba ve stejném období klesla téměř o 25 %, podíl indických vývozců na trhu prudce vzrostl z přibližně 1,5 % v roce 2006 na přibližně 5 % během období přezkumného šetření. I když ceny indického vývozu do Unie v důsledku obecně vysokých tržních cen během posuzovaného období výrazně vzrostly, stále docházelo vůči cenám výrobního odvětví Unie k cenovému podbízení.

(108)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření se i přes existenci antidumpingových a vyrovnávacích opatření vyvíjela řada důležitých ukazatelů nepříznivě: objem výroby a prodeje klesl o 29, respektive 39 %, využití kapacity o 28 % a poté následoval pokles zaměstnanosti a produktivity. I když je možné část tohoto nepříznivého vývoje vysvětlit silným poklesem spotřeby, která se během posuzovaného období snížila o téměř 25 %, musí být významný pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu (mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření o 15,9 procentních bodů) rovněž interpretován s ohledem na neustálý nárůst podílu indického dovozu na trhu.

(109)

Poměrně vysoký zisk během období přezkumného šetření je třeba připsat zejména přetrvávajícím vysokým cenám, a to z důvodů uvedených v 88. bodě odůvodnění. Závěrem lze konstatovat, že situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období celkově zhoršila a že na konci období přezkumného šetření se výrobní odvětví Unie nacházelo v obtížné situaci, a to i přes poměrně vysoký zisk v této době, přičemž jeho snaha udržet objem prodeje a dostatečnou úroveň cen při menší poptávce byla mařena zvýšeným subvencovaným dovozem z Indie.

(110)

Jak je uvedeno výše, uložení vyrovnávacích opatření umožnilo výrobnímu odvětví Unie zotavit se ze vzniklé újmy pouze do určité míry. Jakmile však vysoká spotřeba Unie, která bylo pozorována během většiny posuzovaného období, během období přezkumného šetření odezněla, ocitlo se výrobní odvětví Unie v obtížné a nestabilní situaci a navíc muselo stále čelit škodlivému účinku subvencovaného dovozu z Indie. Zejména schopnost výrobního odvětví Unie vyrovnat rostoucí náklady byla na konci období přezkumného šetření slabá.

(111)

Bylo zjištěno, že průměrná vývozní cena indického prodeje do států, které nejsou členy Unie, byla nižší než průměrná vývozní cena do Unie a také nižší než ceny na domácím trhu. Prodej indického vývozce určený do států, které nejsou členy Unie, byl uskutečňován v podstatném množství, které představovalo většinu jeho celkového prodeje na vývoz. Mělo se tudíž za to, že v případě zrušení platných opatření by bylo pro indické vývozce výhodné přesunout podstatnou část vývozu z ostatních třetích zemí na atraktivnější trh Unie, a to za ceny vyšší, než jsou ceny vývozu do třetích zemí, ale pravděpodobně stále nižší, než je současná cenová úroveň vývozu do Unie.

(112)

Spolupracující indický výrobce měl velké množství volné kapacity a plánoval ji v období 2010/11 dále zvýšit. Existuje tedy možnost podstatného zvýšení množství zboží vyváženého do Unie, zejména s ohledem na skutečnost, že nic nenasvědčuje tomu, že by trhy třetích zemí nebo domácí trh byly schopny pojmout jakékoli další výrobky.

(113)

V připomínkách k poskytnutým informacím spolupracující indický výrobce uvedl, že jeho volná kapacita vznikla zejména kvůli hospodářské krizi a souvisejícímu poklesu poptávky. Značná část volné kapacity této společnosti však může být vysvětlena skutečností, že společnost mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření svou kapacitu výrazně zvyšovala. Dále je třeba poznamenat, že společnost plánuje kapacitu dále zvyšovat. Kromě toho je nutno říci, že existuje ještě další indický výrobce, který nespolupracoval, který má podobnou kapacitu i její využití a který rovněž nedávno oznámil, že kapacitu hodlá navyšovat ještě výrazněji.

(114)

Výrobci v dotčené zemi jsou schopni zvýšit nebo přesměrovat svůj objem vývozu na trh Unie. Ceny indického vývozu do třetích zemí jsou kromě toho nižší než ceny vývozu do Unie. Z šetření vyplynulo, že na základě srovnatelných druhů výrobku prodával spolupracující vyvážející výrobce dotčený výrobek za ceny nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie. Tyto nízké ceny by pravděpodobně klesly v souladu s nižšími cenami účtovanými při vývozu do zbytku světa. Taková cenová politika kombinovaná se schopností vývozců v dotčené zemi dodávat na trh Unie značné množství dotčeného výrobku by se vší pravděpodobností měla nepříznivý dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(115)

Jak je uvedeno výše, je výrobní odvětví Unie nadále nestabilní a ohrozitelné. Je pravděpodobné, že pokud by bylo vystaveno zvýšenému objemu dovozu z dotčené země za subvencované ceny, snížil by se objem jeho prodeje, podíl na trhu i prodejní ceny, a v důsledku toho by se zhoršila jeho finanční situace na úroveň zjištěnou při původním šetření. S ohledem na uvedené skutečnosti lze tudíž dojít k závěru, že zrušení platných opatření by se vší pravděpodobností vedlo ke zhoršení již tak nestabilní situace výrobního odvětví Unie a k obnovení podstatné újmy vzniklé výrobnímu odvětví Unie.

(116)

V souladu s článkem 31 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření nebylo proti zájmu Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(117)

Je vhodné připomenout, že při původním šetření bylo stanoveno, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem a je při něm tudíž hodnocen stav v období, kdy již byla uplatňována vyrovnávací opatření, navíc umožňuje posoudit jakýkoli nežádoucí nepříznivý dopad platných vyrovnávacích opatření na dotčené strany.

(118)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvání či obnovení poškozujícího subvencování neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

(119)

Výrobní odvětví Unie prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím. To potvrdil i příznivý vývoj jeho hospodářské situace zaznamenaný po uložení vyrovnávacích opatření v roce 2004. Zejména skutečnost, že výrobní odvětví Unie během několika let před obdobím přezkumného šetření zvýšilo svou ziskovost, je v ostrém kontrastu se situací před uložením příslušných opatření. Výrobní odvětví Unie však svůj podíl na trhu stále ztrácí, zatímco podíl dovozu z dotčené země na trhu během posuzovaného období výrazně vzrostl. Bez příslušných opatření by se výrobní odvětví Unie pravděpodobně nacházelo v mnohem horší situaci.

(120)

Žádný z devíti oslovených dovozců, kteří nejsou ve spojení, se nepřihlásil ke spolupráci.

(121)

Přihlásilo se sedmnáct uživatelů, kteří předložili odpovědi na dotazník. Většina z nich již několik let nezískává uhlíkové elektrody z Indie, a jsou proto v otázce možného zachování opatření neutrální, zatímco šest uživatelů alespoň v menším měřítku indické elektrody používá. Čtyři uživatelé tvrdí, že zachování opatření by mělo nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž. Jedno sdružení (Eurofer) se zachováním opatření silně nesouhlasí a tvrdí, že opatření vedla k výraznému stažení indických vývozců z trhu Unie. Sdružení se domnívá, že zachování opatření by bránilo výrobcům oceli nalézt alternativní zdroje zásob a umožnilo by výrobnímu odvětví Unie si udržet dominantní, téměř duopolní postavení. Z vývoje indického dovozu po uložení opatření však jasně vyplývá, že k žádnému výraznému stažení nedošlo. Dovoz z Indie se naopak během posuzovaného období výrazně zvýšil. Šetření kromě toho ukázalo, že uhlíkové elektrody stále více přicházejí na trh Unie z řady dalších třetích zemí. Pokud jde sílu postavení výrobního odvětví Unie na trhu, připomíná se, že během posuzovaného období klesl jeho podíl na trhu o téměř šestnáct procentních bodů (viz 81. bod odůvodnění výše). Uvedené sdružení navíc přiznalo, že uhlíkové elektrody představují pouze relativně malou část celkových nákladů výrobců oceli.

(122)

Dále je třeba připomenout, že podle zjištění z původního šetření nebyl dopad uložení opatření pro uživatele významný (10). Přestože jsou tato opatření uplatňována již pět let, získávají dovozci/uživatelé v Unii nadále své zboží mimo jiné i v Indii. Nebyly ani uvedeny žádné skutečnosti svědčící o obtížích při hledání jiných zdrojů. Navíc je třeba připomenout, že co se týče účinku uložení opatření na uživatele, byl v původním šetření učiněn závěr, že vzhledem k zanedbatelnému významu nákladů na uhlíkové elektrody pro výrobní odvětví uživatelů by jakékoli zvýšení nákladů pravděpodobně nemělo na toto výrobní odvětví podstatný vliv. Po uložení opatření nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o opaku. Je proto možné dojít k závěru, že zachování vyrovnávacích opatření nebude mít pravděpodobně na vývozce/uživatele v Unii podstatný účinek.

(123)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by stávající vyrovnávací opatření neměla být zachována.

(124)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byl jim rovněž poskytnut čas na podání připomínek k poskytnutým informacím. Oprávněná vyjádření a připomínky byly patřičným způsobem zohledněny.

(125)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení by měla být vyrovnávací opatření uložená z dovozu některých uhlíkových elektrod pocházejících z Indie zachována. Připomíná se, že tato opatření byla uložena ve formě valorických cel.

(126)

Sazby vyrovnávacího cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemůže využít těchto sazeb a podléhá sazbě cla použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(127)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb vyrovnávacích cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (11) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí například s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Je-li to na místě, nařízení se poté pozmění tak, že se aktualizuje seznam společností, které mají prospěch z individuálních celních sazeb,