(EU) č. 1169/2010Nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ze dne 10. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic Text s významem pro EHP

Publikováno:	Úř. věst. L 327, 11.12.2010, s. 13-25	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	10. prosince 2010	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	31. prosince 2010	Nabývá účinnosti:	31. prosince 2010
Platnost předpisu:	Ano (od 16. června 2025 zrušen předpisem (EU) 2018/762)	Pozbývá platnosti:	16. června 2025

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1169/2010

ze dne 10. prosince 2010

o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na doporučení Evropské agentury pro železnice ERA/REC/SAF/09-2009 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody doručené Komisi dne 18. září 2009,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Účelem zakotvení společné bezpečnostní metody (CSM) je vytvořit rámec pro vnitrostátní bezpečnostní orgány (vnitrostátní bezpečnostní orgány) s cílem harmonizovat jejich rozhodovací kritéria v celé Unii v souladu s čl. 17 odst. 4 směrnice 2004/49/ES. Metoda by měla umožnit vnitrostátním bezpečnostním orgánům posoudit shodu s požadavky jednotným způsobem.

(2)

Metoda CSM by měla zahrnovat všechny harmonizované požadavky a metody hodnocení, aby umožnila vnitrostátním bezpečnostním orgánům vydat provozovateli infrastruktury schválení z hlediska bezpečnosti, jež se týká přiměřenosti systému zajišťování bezpečnosti obecně, a jakékoliv schválení, které se týká sítě. Je rovněž pravděpodobné, že provozovatel infrastruktury požádá o část schválení, která se týká sítě, ve stejnou dobu, kdy na základě svého systému zajišťování bezpečnosti požádá o obecné schválení.

(3)	Vnitrostátní bezpečnostní orgány posuzují schopnost provozovatele infrastruktury dodržet veškeré požadavky nezbytné pro provoz obecně a pro provoz v konkrétní síti, na kterou se jím požadované schválení vztahuje, posouzením jeho systému zajišťování bezpečnosti na globální úrovni.

(4)

Jednotlivé vnitrostátní bezpečnostní orgány by měly zavést opatření, aby mohly přezkoumat, zda výsledky popsané v žádosti o schválení z hlediska bezpečnosti jsou po udělení schválení v praxi plněny a zda jsou průběžně dodržovány všechny nezbytné požadavky, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 2 písm. f) a čl. 17 odst. 2 směrnice 2004/49/ES. Za účelem zaručení harmonizovaného přístupu vnitrostátních bezpečnostních orgánů v jednotlivých členských státech je třeba vyvinout režim dozoru po udělení schválení založený na klíčových základních zásadách.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeném v čl. 27 odst. 1 směrnice 2004/49/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společnou bezpečnostní metodu (CSM) pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti podle čl. 6 odst. 3 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

Metoda CSM zahrnuje:

a)	postupy a kritéria pro posuzování žádostí o schválení z hlediska bezpečnosti podaných provozovateli infrastruktury podle čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic, jež jsou stanoveny v příloze I a II tohoto nařízení;

b)	zásady pro dozor nad dodržováním požadavků směrnice 2004/49/ES poté, co vnitrostátní bezpečnostní orgán udělí schválení, jež jsou stanoveny v příloze III tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„dozorem“ se rozumí opatření zavedená vnitrostátním bezpečnostním orgánem za účelem kontroly výkonu v oblasti bezpečnosti poté, co udělil schválení z hlediska bezpečnosti.

Článek 3

Postupy pro posuzování žádostí

1. Při zkoumání žádostí o schválení z hlediska bezpečnosti podaných po vstupu tohoto nařízení v platnost uplatní vnitrostátní bezpečnostní orgány pro posuzování jejich shody s požadavky stanovenými ve směrnici 2004/49/ES postup stanovený v příloze I tohoto nařízení. Vnitrostátní bezpečnostní orgány rovněž použijí kritéria pro posuzování shody stanovená v příloze II tohoto nařízení.

2. Při posuzování mohou vnitrostátní bezpečnostní orgány přijímat závazky žadatelů k řízení rizik na základě smluv uzavřených s třetími stranami. Tyto smlouvy musí rovněž upřesnit způsob výměny informací potřebných k zajištění bezpečného provozu vozidel, zejména v oblastech týkajících se zajišťování údržby.

3. Má se za to, že výrobky či služby poskytované provozovatelům infrastruktury smluvními subjekty či dodavateli odpovídají bezpečnostním požadavkům, mají-li tyto smluvní subjekty, dodavatelé či výrobky k poskytování uvedených výrobků a služeb osvědčení vydaná v souladu s příslušnými systémy udělování osvědčení vytvořenými v souladu s správními předpisy Unie.

Článek 4

Dozor

Po udělení schválení z hlediska bezpečnosti dohlíží vnitrostátní bezpečnostní orgány na to, aby provozovatelé infrastruktury průběžně uplatňovali svůj systém zajišťování bezpečnosti, a uplatňují zásady dozoru stanovené v příloze III.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. prosince 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44.

PŘÍLOHA I

Postup pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti, která se vydávají v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2004/49/ES

1. Postupy, které vnitrostátní bezpečnostní orgán zavede pro přijímání a posuzování žádostí o schválení z hlediska bezpečnosti a udělování těchto schválení, se zakládají na níže uvedených rámcových zásadách.

a) Vytvoření a přezkoumávání procesu posuzování

Vnitrostátní bezpečnostní orgány vytvoří strukturované a kontrolovatelné procesy, které budou provádět osoby s odpovídající kvalifikací. Tyto osoby zkoumají žádosti na základě kritérií pro posuzování shody systémů zajišťování bezpečnosti, která jsou stanovena v příloze II. Veškerá svá rozhodnutí zaznamenávají a zdůvodňují. Celý proces posuzování prováděný vnitrostátním bezpečnostním orgánem je pravidelně vnitřně přezkoumáván a průběžně zlepšován, aby byla zajištěna jeho stálá účinnost a efektivnost.

b) Kvalita procesu posuzování

Vnitrostátní bezpečnostní orgány sledují kvalitu své činnosti v klíčových fázích zpracování žádostí o schválení z hlediska bezpečnosti.

c) Rozsah posuzování

Posuzování probíhá na úrovni systému řízení a vychází z procesu. V případě, že jsou při zkoumání žádosti zjištěny nedostatky, vnitrostátní bezpečnostní orgán může postupovat dle vlastního uvážení a v závislosti na povaze a závažnosti neshody navrhne, které body je třeba zlepšit. Vnitrostátní bezpečnostní orgán může v konečném důsledku uplatnit svou pravomoc žádost zamítnout.

Posuzování:

—	je přiměřené rizikům, druhu a rozsahu činností žadatele;

—	je založeno na posouzení celkové schopnosti provozovatele infrastruktury zajistit bezpečný provoz, jak je popsán v jeho systému zajišťování bezpečnosti.

d) Lhůta pro posouzení

Vnitrostátní bezpečnostní orgány dokončí posouzení ve lhůtě stanovené v článku 12 směrnice 2004/49/ES a zároveň zajistí, aby podklady poskytnuté žadatelem byly dostatečně přezkoumány. Ve fázi posuzování informuje vnitrostátní bezpečnostní orgán provozovatele infrastruktury co nejdříve o záležitostech závažné povahy.

e) Rozhodování v procesu posuzování

Rozhodnutí o přijetí či zamítnutí žádosti o schválení z hlediska bezpečnosti se zakládá na podkladech předložených žadatelem a na tom, zda bylo či nebylo prokázáno dodržení příslušných požadavků.

2. Vnitrostátní bezpečnostní orgán posoudí, zda přiložené shrnutí příručky k systému zajišťování bezpečnosti umožní počáteční posouzení kvality a vhodnosti systému zajišťování bezpečnosti, a rozhodne, ve kterých oblastech je třeba informace doplnit. Vnitrostátní bezpečnostní orgán může v rámci své žádosti o poskytnutí dalších informací žádat o informace tak podrobné, jak pro potřeby posouzení žádosti považuje za přiměřeně nezbytné.

3. Při udělování schválení z hlediska bezpečnosti musí být doloženo, že žadatelův systém zajišťování bezpečnosti splňuje kritéria pro posuzování shody, a to ve vztahu ke každému z těchto kritérií.

4. Je-li zjištěna jakákoli pochybnost či případný nesoulad, vnitrostátní bezpečnostní orgán musí být konkrétní a pomoci žadateli pochopit, jak podrobnou odpověď od něj očekává. Za tímto účelem:

a)	přesně odkáže na příslušná kritéria a zajistí, aby žadatel jasně pochopil zjištěné oblasti nesouladu;

b)	vymezí příslušnou část souvisejících předpisů, pravidel a norem;

c)	uvede, proč kritérium pro posuzování shody nebylo splněno;

d)	se dohodne na dalších závazcích, informacích a jakýchkoli podpůrných dokladech, které musí být poskytnuty, aby se vyhovělo míře podrobnosti daného kritéria, a upřesní jak opatření, která musí žadatel přijmout k nápravě nedostatku, tak časový rámec pro dosažení shody;

e)	upřesní oblasti, které by mohly být předmětem dalšího zkoumání v rámci dozoru po udělení schválení.

PŘÍLOHA II

Kritéria pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti, která se vydávají v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2004/49/ES

A. OPATŘENÍ K USMĚRŇOVÁNÍ RIZIK PRO VŠECHNA RIZIKA SPOJENÁ S ČINNOSTÍ PROVOZOVATELE INFRASTRUKTURY (1)

A.1	Existují postupy zjišťování rizik spojených s provozem železnic, včetně těch, která přímo vyplývají z pracovních činností, uspořádání pracoviště nebo pracovního zatížení a z činností jiných organizací/osob.

A.2	Jsou zavedeny postupy pro vytvoření a zavedení opatření k usměrňování rizik.

A.3	Jsou zavedeny postupy pro sledování účinnosti opatření k usměrňování rizik a v případě potřeby pro provedení změn.

A.4

Jsou zavedeny postupy pro rozpoznání potřeby případné spolupráce s jinými subjekty (jako jsou železniční podniky, výrobce, opravárenský podnik, subjekt odpovědný za údržbu, držitel železničních vozidel, poskytovatel služeb a zprostředkovatel) v oblastech, ve kterých sdílejí rozhraní a které by mohly ovlivnit zavádění příslušných opatření k usměrňování rizik v souladu s čl. 4 odst. 3 směrnice 2004/49/ES.

A.5	Existují postupy pro sjednanou dokumentaci a komunikaci s příslušnými subjekty, včetně vymezení úloh a povinností každé zúčastněné organizace a specifikace výměny informací.

A.6	Existují postupy pro sledování účinnosti těchto opatření a v případě potřeby pro provedení změn.

B. USMĚRŇOVÁNÍ RIZIKA SPOJENÉHO SE ZAJIŠŤOVÁNÍM ÚDRŽBY A DODÁVKOU MATERIÁLU (2)

B.1	Existují postupy, na jejichž základě je možné z bezpečnostních údajů odvodit požadavky/normy/procesy v oblasti údržby.

B.2	Existují postupy umožňující přizpůsobit intervaly údržby typu a rozsahu poskytovaných služeb.

B.3	Existují postupy pro jasné vymezení odpovědnosti za údržbu, aby pro pracovní místa údržby mohla být stanovena nezbytná kvalifikace a mohla jim být přidělena příslušná míra odpovědnosti.

B.4	Existují postupy pro sběr informací o selhání a závadách plynoucích z každodenního provozu a jejich hlášení osobám odpovědným za údržbu.

B.5	Existují postupy pro zjišťování rizik plynoucích ze závad, konstrukčních nesouladů či selhání a jejich hlášení zainteresovaným stranám po celou dobu životnosti.

B.6	Existují postupy pro ověření a kontrolu provádění a výsledků údržby, aby se zajistilo, že odpovídají podnikovým normám.

C. USMĚRŇOVÁNÍ RIZIKA SPOJENÉHO S VYUŽÍVÁNÍM SMLUVNÍCH SUBJEKTŮ A KONTROLA DODAVATELŮ (3)

C.1	Existují postupy pro ověřování kvalifikace smluvních subjektů (včetně subdodavatelů) a dodavatelů.

C.2	Existují postupy pro ověřování a kontrolu výkonu a výsledků v oblasti bezpečnosti u všech smluvních služeb a výrobků dodaných buď smluvním subjektem, nebo dodavatelem, aby bylo zajištěno, že odpovídají požadavkům stanoveným ve smlouvě.

C.3	Odpovědnost a úkoly související s otázkami bezpečnosti železnic jsou jasně definovány, známy a rozděleny mezi smluvní partnery a mezi všechny další zainteresované strany.

C.4	Existují postupy pro zajištění zpětného vysledování dokumentů a smluv souvisejících s bezpečností.

C.5	Existují postupy pro zajištění toho, aby smluvní subjekty nebo dodavatelé plnili bezpečnostní úkoly, včetně výměny informací souvisejících s bezpečností, v souladu s příslušnými požadavky stanovenými ve smlouvě.

D. RIZIKA VYPLÝVAJÍCÍ Z ČINNOSTÍ JINÝCH STRAN, KTERÉ NEJSOU SOUČÁSTÍ ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU (4)

D.1	Existují postupy, kterými lze, je-li to vhodné a přiměřené, zjišťovat možná rizika hrozících od stran, které nejsou součástí železničního systému.

D.2	Pokud jde o odpovědnost žadatele, existují postupy pro zavedení kontrolních opatření ke zmírnění rizik stanovených v bodě D1.

D.3	Existují postupy pro sledování účinnosti opatření uvedených v bodě D2 a provedení případných změn.

E. DOKUMENTACE SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI

E.1	Existuje popis činnosti, který upřesňuje typ, rozsah a rizika provozu.

E.2	Existuje popis struktury systému zajišťování bezpečnosti, včetně přidělení úloh a povinností.

E.3	Existuje popis postupů pro systém zajišťování bezpečnosti požadovaný v článku 9 a příloze III směrnice 2004/49/ES, který odpovídá typu a rozsahu provozovaných služeb.

E.4	Procesy významné pro bezpečnost a úkoly příslušné pro určitý druh činnosti/služby jsou zaznamenány a stručně popsány.

F. ROZDĚLENÍ ODPOVĚDNOSTÍ (5)

F.1	Na základě ověřených poznatků a vedoucí odpovědnosti na úrovni řízení existuje popis toho, jak je zajištěna koordinace činností systému zajišťování bezpečnosti v organizaci.

F.2	Existují postupy pro zajištění toho, aby zaměstnanci, na které byly v rámci organizace přeneseny povinnosti, měli pravomoci, kvalifikaci a příslušné zdroje k plnění svých povinností.

F.3	Odpovědnost v oblastech souvisejících s bezpečností a rozdělení odpovědností mezi příslušné funkce, jež jsou s touto oblastí spojeny, spolu s jejich rozhraními, jsou jasně vymezeny.

F.4	Existuje postup pro zajištění toho, aby bezpečnostní úkoly byly jasně vymezeny a přeneseny na zaměstnance s odpovídající kvalifikací.

G. ZABEZPEČENÍ ŘÍZENÍ VEDENÍM PODNIKU NA RŮZNÝCH ÚROVNÍCH (6)

G.1	Existuje popis rozdělení odpovědnosti pro jednotlivé procesy v rámci organizace související s bezpečností.

G.2	Existuje postup pro pravidelné sledování plnění úkolů, které je zajišťováno liniovým vedením, jež musí zasáhnout, pokud úkoly nejsou řádně plněny.

G.3	Existují postupy pro zjištění a řízení dopadu jiných řídicích činností na systém zajišťování bezpečnosti.

G.4	Existují postupy, na jejichž základě je možné osoby zastávající některou úlohu při zajišťování bezpečnosti učinit odpovědnými za jejich konání.

G.5	Existují postupy pro přidělování zdrojů, které umožňují plnění úkolů v rámci systému zajišťování bezpečnosti.

H. ZAPOJENÍ ZAMĚSTNANCŮ A JEJICH ZÁSTUPCŮ NA VŠECH ÚROVNÍCH (7)

H.1	Jsou zavedeny postupy pro zajištění toho, aby zaměstnanci a jejich zástupci byli odpovídajícím způsobem zastoupeni a konzultováni při definování, navrhování, přezkumu a vývoji bezpečnostních aspektů provozních postupů, do nichž mohou být zaměstnanci zapojeni.

H.2	Opatření týkající se zapojení a konzultace zaměstnanců se dokumentují.

I. ZAJIŠTĚNÍ SOUSTAVNÉHO ZLEPŠOVÁNÍ (8)

Jsou zavedeny postupy pro zajištění soustavného zlepšování systému zajišťování bezpečnosti, je-li to přiměřeně proveditelné. K nim patří:

a)	postupy pro pravidelné přezkumy systému zajišťování bezpečnosti, jsou-li shledány nezbytnými;

b)	postupy pro popis opatření ke sledování a analyzování příslušných bezpečnostních údajů;

c)	postupy pro popis způsobu odstraňování zjištěných nedostatků;

d)	postupy pro popis zavádění nových pravidel zajišťování bezpečnosti na základě vývoje a získaných zkušeností;

e)	postupy pro popis využívání závěrů vnitřních auditů ke zlepšení systému zajišťování bezpečnosti.

J. BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA SCHVÁLENÁ VÝKONNÝM ŘEDITELEM ORGANIZACE A SDĚLENÁ VŠEM ZAMĚSTNANCŮM (9)

Existuje dokument popisující bezpečnostní politiku organizace, který je:

a)	sdělen a zpřístupněn zaměstnancům, např. přes intranetovou síť organizace;

b)	přiměřený typu a rozsahu služby;

c)	schválen výkonným ředitelem organizace.

K. KVALITATIVNÍ A KVANTATIVNÍ CÍLE ORGANIZACE K ZACHOVÁNÍ A ZVYŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI A PLÁNY A POSTUPY PRO DOSAŽENÍ TĚCHTO CÍLŮ (10)

K.1	Existují postupy pro určení příslušných bezpečnostních cílů v souladu s právním rámcem a existuje dokument, v němž jsou tyto cíle uvedeny.

K.2	Existují postupy pro vymezení příslušných bezpečnostních cílů, které odpovídají typu a rozsahu příslušného železničního provozu a příslušných rizik.

K.3	Existují postupy pro pravidelné posuzování celkového výkonu v oblasti bezpečnosti v souvislosti s bezpečnostními cíli organizace a s cíli stanovenými na úrovni členských států.

K.4

Jsou zavedeny postupy pro pravidelné sledování a přezkum provozních opatření pomocí:

a)	shromažďování příslušných bezpečnostních údajů, aby mohly být odvozeny trendy související s výkonem v oblasti bezpečnosti a posouzeno dodržování cílů;

b)	výkladu příslušných údajů a provádění nezbytných změn.

K.5	Provozovatelem infrastruktury jsou zavedeny postupy pro vytvoření plánů a postupů pro dosažení jeho cílů.

L. POSTUPY ZAJIŠŤUJÍCÍ DODRŽOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH, NOVÝCH A ZMĚNĚNÝCH TECHNICKÝCH A PROVOZNÍCH NOREM NEBO JINÝCH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK (11)

L.1.

U požadavků souvisejících s bezpečností a odpovídajících typu a rozsahu provozu existují postupy pro:

a)	vymezení těchto požadavků a aktualizaci příslušných postupů tak, aby odrážely změny v nich provedené (řízení kontroly změn);

b)	jejich zavádění;

c)	sledování jejich dodržování;

d)	přijetí opatření v případě, že je zjištěno jejich nedodržení.

L.2	Jsou zavedeny postupy pro zajištění toho, aby pro zamýšlený účel byli využiti vhodní zaměstnanci, vhodné postupy, konkrétní dokumenty, vhodná zařízení a kolejová vozidla.

L.3	V rámci systému zajišťování bezpečnosti jsou zavedeny postupy pro zajištění toho, aby byla prováděna údržba v souladu s příslušnými požadavky.

M. POSTUPY A METODY POSUZOVÁNÍ RIZIKA A ZAVÁDĚNÍ OPATŘENÍ PRO USMĚRŇOVÁNÍ RIZIKA V PŘÍPADĚ, ŽE ZMĚNA PROVOZNÍCH PODMÍNEK NEBO NOVÉ MATERIÁLY PŘEDSTAVUJÍ NOVÁ RIZIKA PRO INFRASTRUKTURU NEBO PROVOZ (12)

M.1	Existují postupy pro řízení změn týkajících se zařízení, postupů, organizace, počtu zaměstnanců nebo rozhraní.

M.2	Je-li to požadováno, existují v oblasti posuzování rizika postupy pro řízení změn a uplatňování metody CSM na hodnocení a posuzování rizik podle nařízení Komise (ES) č. 352/2009 (13).

M.3	Jsou zavedeny postupy umožňující využít výsledky posouzení rizika v dalších procesech v rámci organizace a zpřístupnit je příslušným zaměstnancům.

N. OPATŘENÍ PROGRAMŮ PRO ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ A PRO SYSTÉMY ZA ÚČELEM ZAJIŠTĚNÍ KVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ A ODPOVÍDAJÍCÍ ÚROVNĚ PLNĚNÍ ÚKOLŮ (14)

N.1

Existuje systém řízení kvalifikace, který zahrnuje přinejmenším:

a)	vymezení znalostí a dovedností nezbytných pro úkoly související s bezpečností;

b)	zásady výběru (je požadována minimální úroveň vzdělání, duševní schopnosti a fyzická způsobilost);

c)	počáteční školení a vystavení osvědčení o dosažené kvalifikaci a dovednostech;

d)	průběžné školení a pravidelné prohlubování stávajících znalostí a dovedností;

e)	pravidelné kontroly kvalifikace, je-li to vhodné;

f)	zvláštní opatření pro případ nehody/mimořádné události nebo dlouhodobé absence v zaměstnání, je-li to požadováno/je-li to vhodné;

g)	zvláštní školení o systému zajišťování bezpečnosti pro zaměstnance, kteří se přímo podílejí na zabezpečování funkčnosti systému zajišťování bezpečnosti.

N.2

V rámci systému řízení kvalifikace existují postupy, které stanoví:

a)	vymezení pracovních míst pro plnění bezpečnostních úkolů;

b)	vymezení pracovních míst, s nimiž je v rámci systému zajišťování bezpečnosti spojena odpovědnost za rozhodování v provozních záležitostech;

c)	aby zaměstnanci měli potřebné znalosti, dovednosti a schopnosti (zdravotní a duševní) odpovídající jejich úkolům a aby byli pravidelně přeškolováni;

d)	přidělení zaměstnanců, jejichž kvalifikace je vhodná pro plnění příslušného úkolu;

e)	sledování plnění úkolů a provádění nápravných opatření, je-li to požadováno.

O. OPATŘENÍ ZAJIŠŤUJÍCÍ POSKYTOVÁNÍ NEZBYTNÝCH INFORMACÍ V RÁMCI ORGANIZACE A PODLE POTŘEBY MEZI ORGANIZACEMI POUŽÍVAJÍCÍMI TUTÉŽ INFRASTRUKTURU (15)

O.1

Existují postupy pro zajištění toho, aby:

a)	zaměstnanci měli znalosti o systému zajišťování bezpečnosti a rozuměli mu a aby informace byly snadno dostupné; a

b)	příslušným bezpečnostním pracovníkům byla o systému zajišťování bezpečnosti předána příslušná dokumentace.

O.2

Existují postupy pro zajištění toho, aby:

a)	klíčové provozní informace byly relevantní a platné;

b)	zaměstnanci věděli o jejich existenci dříve, než jsou uplatněny;

c)	byly zaměstnancům k dispozici a aby jim v případě nutnosti byly formálně předány kopie.

O.3	Jsou zavedena opatření pro sdílení informací mezi provozovatelem infrastruktury a jinými železničními podniky.

P. POSTUPY A VZORY PRO DOKUMENTOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH INFORMACÍ A STANOVENÍ POSTUPU PRO KONTROLU NASTAVENÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH BEZPEČNOSTNÍCH INFORMACÍ (16)

P.1	Existují postupy pro zajištění toho, aby všechny příslušné bezpečnostní informace byly přesné, úplné, jednotné, snadno srozumitelné, odpovídajícím způsobem aktualizované a řádně zdokumentované.

P.2

Existují postupy pro:

a)	formátování, vytváření, šíření a řízení kontroly změn veškeré příslušné bezpečnostní dokumentace;

b)	přijímání, shromažďování a uchovávání veškeré příslušné dokumentace/ informací v papírové formě či v jiném registračním systému.

P.3	Existuje postup pro kontrolu nastavení nejdůležitějších bezpečnostních informací.

Q. POSTUPY ZAJIŠŤUJÍCÍ, ŽE JSOU NEHODY, MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI, NEBEZPEČNÉ SITUACE A JINÉ NEBEZPEČNÉ JEVY OZNAMOVÁNY, VYŠETŘOVÁNY A ANALYZOVÁNY A ŽE JSOU PŘIJÍMÁNA NEZBYTNÁ PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ (17)

Q.1

Existují postupy pro zajištění toho, aby nehody, mimořádné události, nebezpečné situace a jiné nebezpečné jevy:

a)	byly nahlášeny, zaznamenány, vyšetřeny a analyzovány;

b)	byly nahlášeny vnitrostátním orgánům podle požadavků příslušných právních předpisů.

Q.2

Existují postupy pro zajištění toho, aby:

a)	doporučení vnitrostátního bezpečnostního orgánu a vnitrostátního inspekčního orgánu a doporučení na základě vyšetřování v rámci odvětví / vnitřního vyšetřování byla vyhodnocena a provedena, je-li to vhodné nebo existuje-li k tomu pověření;

b)	příslušné zprávy/informace od jiných železničních podniků, provozovatelů infrastruktury, subjektů odpovědných za údržbu a držitelů železničních vozidel byly zváženy a vzaty v úvahu.

Q.3	Existují postupy, které umožňují, aby příslušné informace týkající se vyšetřování a příčin nehod, mimořádných událostí, nebezpečných situací a jiných nebezpečných jevů sloužily k poučení a v případě potřeby k přijetí preventivních opatření.

R. OPATŘENÍ ZÁSAHOVÝCH, VAROVNÝCH A INFORMAČNÍCH PLÁNŮ V PŘÍPADĚ MIMOŘÁDNÉ SITUACE, JEŽ JSOU DOHODNUTY S PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY (18)

R.1	Dokument vymezuje všechny typy mimořádných situací, včetně zhoršeného provozu, a jsou zavedeny postupy pro vymezení nových mimořádných situací.

R.2

Jsou zavedeny postupy, které u jednotlivých vymezených typů mimořádných situací zajišťují:

a)	možnost neprodleně kontaktovat záchranné služby;

b)	aby záchranné služby dostaly všechny příslušné informace jak s předstihem, aby se mohly na mimořádnou situaci připravit, tak i v okamžiku, kdy taková mimořádná situace nastane.

R.3	Úlohy a povinnosti všech stran jsou vymezeny a stanoveny v dokumentu.

R.4

Existují zásahové, varovné a informační plány, které zahrnují:

a)	postupy varující všechny zaměstnance, kteří jsou odpovědní za řízení mimořádných situací;

b)	opatření ke sdělení těchto informací všem stranám, včetně pokynů určených cestujícím pro případ mimořádné situace;

c)	opatření k okamžitému kontaktování kompetentních zaměstnanců, aby mohli přijmout rozhodnutí, která jsou vyžadována.

R.5	Existuje dokument, který popisuje rozdělení zdrojů a prostředků a způsob, jakým byly stanoveny požadavky na školení.

R.6	Jsou zavedeny postupy pro obnovení běžných provozních podmínek v co nejkratší možné době.

R.7	Existují postupy pro testování plánů pro případ mimořádné situace ve spolupráci s jinými stranami s cílem vyškolit zaměstnance, testovat postupy, zjistit slabá místa a ověřit, jak jsou případné mimořádné situace řízeny.

R.8	Jsou zavedeny postupy pro koordinaci plánů pro případ mimořádné situace s železničními podniky, které k provozu využívají infrastrukturu organizace a jakoukoli jinou infrastrukturu, s níž sdílí rozhraní.

R.9	Jsou zavedena opatření pro rychlé zastavení provozu a železniční dopravy, je-li to nutné, a informování zúčastněných stran o přijatých opatřeních.

S. USTANOVENÍ O PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH VNITŘNÍCH AUDITŮ SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI (19)

S.1	Existuje systém vnitřních auditů, který je nezávislý a nestranný a který funguje transparentním způsobem.

S.2	Existuje harmonogram plánovaných vnitřních auditů, který je možné revidovat na základě výsledků předchozích auditů a sledování výkonu.

S.3	Jsou zavedeny postupy pro určení a výběr auditorů s vhodnou kvalifikací.

S.4

Jsou zavedeny postupy pro:

a)	analyzování a hodnocení výsledků auditů;

b)	doporučování následných opatření;

c)	následné sledování účinnosti opatření;

d)	dokumentování provedených auditů a výsledků auditů.

S.5	Existují postupy pro zajištění toho, aby vyšší úrovně vedení byly informovány o výsledcích auditů a převzaly celkovou odpovědnost za provádění změn v systému zajišťování bezpečnosti.

S.6	Existuje dokument, v němž je uvedeno, jak se plánují audity ve vztahu k běžným monitorovacím opatřením, aby byl zajištěn soulad s vnitřními postupy a normami.

T. BEZPEČNÉ PROJEKTOVÁNÍ ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY (20)

T.1	Existují postupy pro zajištění bezpečného projektování infrastruktury po celou dobu její životnosti, které zahrnují projekt a instalaci.

T.2	Existují postupy, které zohledňují technickou změnu infrastruktury a řízení takové změny.

T.3	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, že byla stanovena příslušná pravidla týkající se projektu infrastruktury a metod zajištění vnitrostátní bezpečnosti a že žadatel je schopen je dodržet.

U. BEZPEČNÝ PROVOZ INFRASTRUKTURY (21)

U.1	Existují postupy pro zajištění bezpečného řízení a provozu infrastruktury s ohledem na počet, typ a rozsah provozovatelů, kteří poskytují služby na síti, včetně všech nezbytných interakcí v závislosti na složitosti provozu.

U.2	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, jak je zajišťována bezpečnost na fyzických a/nebo provozních hranicích infrastruktury.

U.3	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, jak je zajišťována účinná spolupráce a koordinace jak v běžných, tak v mimořádných situacích.

U.4	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, že byla stanovena pravidla týkající se bezpečného provozu a řízení infrastruktury/rozhraní vozidel a že žadatel je schopen je dodržet.

V. ZAJIŠTĚNÍ ÚDRŽBY A MATERIÁLU (22)

V.1	Existují postupy pro zajištění bezpečného provádění údržby infrastruktury, které zahrnují přehlednou kontrolu řízení a dokumentovaný audit a inspekci.

V.2	Existují postupy pro zajištění toho, aby údržba infrastruktury splňovala specifické potřeby sítě.

V.3	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, že byla stanovena pravidla týkající se zajišťování údržby a materiálu a že žadatel je schopen je dodržet.

W. ÚDRŽBA A PROVOZ SYSTÉMU ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ DORPAVY (23)

W.1	Existují postupy pro zajištění toho, aby systém řízení a zabezpečení dopravy byl provozován a udržován tak, aby byla zajištěn bezpečný provoz železnice.

W.2	Existují postupy pro dodržování stávajících, nových a pozměněných technických a provozních norem.

W.3	Existují postupy, které stanoví způsob zajišťování bezpečnosti na fyzických a/nebo provozních hranicích systému řízení a zabezpečení dopravy, v případě potřeby včetně způsobu zajišťování spolupráce.

W.4	Existují postupy, ze kterých je zřejmé, že byla stanovena pravidla pro bezpečný provoz a údržbu systému řízení a zabezpečení dopravy a že žadatel je schopen je dodržet.

(1) Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(2) Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(3) Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(4) Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(5) Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(6) Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(7) Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(8) Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(9) Bod 2 písm. a) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(10) Bod 2 písm. b) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(11) Bod 2 písm. c) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(12) Bod 2 písm. d) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(13) Úř. věst. L 108, 29.4.2009, s. 4.

(14) Bod 2 písm. e) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(15) Bod 2 písm. f) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(16) Bod 2 písm. g) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(17) Bod 2 písm. h) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(18) Bod 2 písm. i) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(19) Bod 2 písm. j) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(20) Čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

(21) Čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

(22) Čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

(23) Čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

PŘÍLOHA III

Zásady Pro Dozor Po Udělení Schválení

1.	Přístup vnitrostátních bezpečnostních orgánů k dozoru nad dodržováním předpisů podle čl. 4 odst. 1 a čl. 16 odst. 2 písm. e) směrnice 2004/49/ES se zakládá na níže uvedených zásadách. Tyto zásady se vztahují na celý rámec dozorčích činností a na jednotlivé případy v tomto rámci.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují zásadu proporcionality mezi prosazováním a rizikem. Opatření, která vnitrostátní bezpečnostní orgán přijme k dosažení shody nebo k tomu, aby provozovatele infrastruktury přivedl k odpovědnosti za neplnění právních závazků, jsou úměrná rizikům v oblasti bezpečnosti či možné závažnosti nesouladu, včetně skutečné nebo možné škody.

3.	Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují zásadu jednotného přístupu s cílem zajistit, aby jakýkoliv vnitrostátní bezpečnostní orgán zvolil k dosažení podobných cílů za podobných okolností podobný přístup.

Dozorčí činnost vnitrostátních bezpečnostních orgánů je zaměřena především na ty činnosti, které podle názoru vnitrostátního bezpečnostního orgánu představují největší riziko nebo v jejichž případě jsou nebezpečí nejhůře kontrolována. Za tímto účelem má vnitrostátní bezpečnostní orgán k dispozici metody a pravomoc k posuzování každodenního výkonu provozovatele infrastruktury v oblasti bezpečnosti.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány rozhodují o prioritách, aby své zdroje využívaly efektivně, a v kompetenci jednotlivých vnitrostátních bezpečnostních orgánů by mělo zůstat i rozhodnutí o tom, jak toho nejlépe docílit. Opatření se zaměřují na ty, kteří nesou odpovědnost za riziko a kteří jsou nejzpůsobilejší toto riziko kontrolovat.

6.	Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují zásadu transparentnosti s cílem pomoci provozovatelům infrastruktury porozumět tomu, co se od nich očekává (včetně toho, co by měli či neměli dělat) a co by měli očekávat od vnitrostátního bezpečnostního orgánu.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány jsou v souladu s čl. 17 odst. 3 směrnice 2004/49/ES odpovědné za svá rozhodnutí. Vnitrostátní bezpečnostní orgány proto disponují politikami a zásadami, na jejichž základě mohou být posuzovány. Vnitrostátní bezpečnostní orgány disponují rovněž postupem pro vyřizování stížností.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány mezi sebou vypracují ujednání o spolupráci, aby mohly vzájemně sdílet informace a koordinovat své reakce na jakékoliv porušení bezpečnosti. Vnitrostátní bezpečnostní orgány kromě toho vypracují ujednání o spolupráci s dalšími příslušnými orgány, aby mohly sdílet informace a vytvořit jednotné přístupy k otázkám, které se mají dopad na bezpečnost železnic.

Zavřít

(EU) č. 1169/2010Nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ze dne 10. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic Text s významem pro EHP

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání