(EU) č. 1158/2010Nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 ze dne 9. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti železnic Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 326, 10.12.2010, s. 11-24 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 9. prosince 2010 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 30. prosince 2010 Nabývá účinnosti: 30. prosince 2010
Platnost předpisu: Ano (od 16. června 2025 zrušen předpisem (EU) 2018/762) Pozbývá platnosti: 16. června 2025
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1158/2010

ze dne 9. prosince 2010

o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti železnic

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic) (1), a zejména na čl. 6 odst. 1uvedené směrnice,

s ohledem na doporučení Evropské agentury pro železnice ERA/REC/SAF/09-2009 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody doručené Komisi dne 18. září 2009,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2004/49/ES stanoví rámec pro vytvoření rovných podmínek pro všechny železniční podniky uplatňováním stejných požadavků v oblasti udělování osvědčení o bezpečnosti v celé Unii uplatňovány. Účelem této společné bezpečnostní metody (CSM) je vytvořit rámec pro vnitrostátní bezpečnostní orgány s cílem harmonizovat jejich rozhodovací kritéria v celé Unii v souladu s čl. 17 odst. 4 směrnice 2004/49/ES.

(2)

Je nezbytné stanovit pro vnitrostátní bezpečnostní orgány metodu posuzování přiměřenosti procesů vytvořených železničními podniky s cílem splnit harmonizované požadavky pro získání části A osvědčení o bezpečnosti vydávaných podle čl. 10 odst. 2 písm. a) a části B osvědčení o bezpečnosti vydávaných podle čl. 10 odst. 2 písm. b) část B osvědčení o bezpečnosti směrnice 2004/49/ES. Měla by být definována kritéria, na jejichž základě budou vnitrostátní bezpečnostní orgány posuzování provádět, a měly by být stanoveny postupy, kterými se budou řídit.

(3)

Pokud jde o shodu s požadavkem na bezpečnost, aby byla jasně vymezena odpovědnost za údržbu železničních vozidel, železniční podnik, který není subjektem odpovědným za údržbu všech vozidel používaných v jeho provozu, by měl na základě vhodných smluvních ujednání, jako je všeobecná dohoda o používání (GCU), zajistit, aby byl ke každému vozidlu přidělen subjekt odpovědný za údržbu, který přijme odpovědnost za údržbu vozidla v souladu s článkem 14a směrnice 2004/49/ES. V rámci smlouvy by měla být upřesněna výměna informací mezi oběma podniky nutná k zaručení bezpečného provozu vozidel.

(4)

Při posuzování shody s bezpečnostními požadavky na výrobky a služby poskytované železničním podnikům smluvními subjekty nebo dodavateli, jako je poskytování služeb školicími středisky uznávanými v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (2), lze za platný doklad považovat schválení nebo osvědčení udělená smluvním subjektům či dodavatelům v souladu s příslušným právem Unie. Za platný doklad lze rovněž považovat osvědčení udělené subjektům odpovědným za údržbu v souladu s článkem 14a směrnice 2004/49/ES. Dokud nevstoupí v platnost evropský systém udělování osvědčení, lze za platný doklad při posuzování shody s příslušnými bezpečnostními požadavky považovat i osvědčení vydaná na základě memoranda o porozumění (3), kterým se stanoví základní zásady společného systému osvědčení subjektů odpovědných za údržbu nákladních vagónů, podepsaného dne 14. května 2009.

(5)

Vnitrostátní bezpečnostní orgány posuzují schopnost železničních podniků dodržet veškeré požadavky nezbytné pro provoz obecně či pro provoz v konkrétní síti, na kterou se jím požadované osvědčení vztahuje, posouzením jejich systému zajišťování bezpečnosti na globální úrovni.

(6)

Jednotlivé vnitrostátní bezpečnostní orgány musí zavést opatření, aby mohly přezkoumat, zda výsledky popsané v žádosti o osvědčení o bezpečnosti jsou v praxi plněny i po udělení osvědčení a zda jsou průběžně dodržovány všechny nezbytné požadavky, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 2 písm. f) a čl. 17 odst. 2 směrnice 2004/49/ES. Aby byl zaručen harmonizovaný přístup vnitrostátních bezpečnostních orgánů v jednotlivých členských státech, je třeba vytvořit režim dozoru po udělení osvědčení založený na základních klíčových zásadách.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 27 odst. 1 směrnice 2004/49/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společnou bezpečnostní metodu (CSM) pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti podle čl. 6 odst. 3 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

Metoda CSM zahrnuje:

a)

postupy a kritéria pro posuzování žádostí o osvědčení o bezpečnosti podaných železničními podniky podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2004/49/ES, jež jsou stanoveny v příloze I, II a III tohoto nařízení;

b)

zásady pro dozor nad dodržováním požadavků směrnice 2004/49/ES poté, co vnitrostátní bezpečnostní orgán udělí osvědčení, jež jsou stanoveny v příloze IV tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: „dozorem“ se rozumí opatření zavedená vnitrostátním bezpečnostním orgánem za účelem kontroly výkonu v oblasti bezpečnosti poté, co udělil osvědčení o bezpečnosti.

Článek 3

Postupy pro posuzování žádostí

1.   Při zkoumání žádostí o část A a část B osvědčení o bezpečnosti podaných po vstupu tohoto nařízení v platnost vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatní pro posouzení shody s požadavky stanovenými ve směrnici 2004/49/ES postup stanovený v příloze I tohoto nařízení. Pro osvědčení o bezpečnosti vydaná v souladu s čl. 10 odst. 3 směrnice 2004/49/ES vnitrostátní bezpečnostní orgány použijí kritéria pro posuzování shody stanovená v příloze II tohoto nařízení a pro osvědčení o bezpečnosti vydaná v souladu s čl. 10 odst. 4 směrnice 2004/49/ES kritéria stanovená v příloze III tohoto nařízení. Tato kritéria se rovněž použijí v případě obnovení osvědčení o bezpečnosti v souladu s čl. 10 odst. 5 směrnice 2004/49/ES.

2.   Při posuzování žádosti mohou vnitrostátní bezpečnostní orgány přijímat závazky žadatelů k řízení rizik na základě smluv uzavřených s třetími stranami. Ve smlouvách musí být rovněž upřesněn způsob výměny informací potřebných k zajištění bezpečného provozu vozidel, zejména v oblastech týkajících se zajišťování údržby.

3.   Má se za to, že výrobky či služby poskytované železničním podnikům smluvními subjekty či dodavateli odpovídají bezpečnostním požadavkům, mají-li tyto smluvní subjekty, dodavatelé či výrobky k poskytování uvedených výrobků a služeb osvědčení vydaná v souladu s příslušnými systémy udělování osvědčení vytvořenými v souladu s právními předpisy Unie.

Článek 4

Dozor

Po udělení osvědčení o bezpečnosti dohlíží vnitrostátní bezpečnostní orgány jak v případě části A, tak v případě části B osvědčení o bezpečnosti na to, aby železniční podniky průběžné uplatňovaly svůj systém zajišťování bezpečnosti, a uplatňují zásady dozoru stanovené v příloze IV.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. prosince 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44.

(2)  Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 51.

(3)  http://ec.europa.eu/transport/rail/interoperability/doc/signed_mou_on_ecm.pdf


PŘÍLOHA I

Postup pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti, která se vydávají v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) a b) směrnice 2004/49/ES

1.   Postupy, které vnitrostátní bezpečnostní orgán zavede pro přijímání a posuzování žádostí o osvědčení o bezpečnosti a udělování těchto osvědčení, se zakládají na níže uvedených rámcových zásadách.

a)   Vytvoření a přezkoumávání procesu posuzování

Vnitrostátní bezpečnostní orgány vytvoří strukturované a kontrolovatelné procesy, které budou provádět osoby s odpovídající kvalifikací. Tyto osoby zkoumají žádosti na základě kritérií pro posuzování shody systémů zajišťování bezpečnosti, která jsou stanovena v přílohách II a III. Veškerá svá rozhodnutí zaznamenávají a zdůvodňují. Celý proces posuzování prováděný vnitrostátním bezpečnostním orgánem je pravidelně vnitřně přezkoumáván a průběžně zlepšován, aby byla zajištěna jeho stálá účinnost a efektivnost.

b)   Kvalita procesu posuzování

Vnitrostátní bezpečnostní orgány sledují kvalitu své činnosti v klíčových fázích procesu zpracování žádostí o osvědčení o bezpečnosti.

c)   Rozsah posuzování

Posuzování probíhá na úrovni systému řízení a vychází z procesu. V případě, že jsou při zkoumání žádosti zjištěny nedostatky, vnitrostátní bezpečnostní orgán může postupovat dle vlastního uvážení a v závislosti na povaze a závažnosti neshody navrhne, které body je třeba zlepšit. Vnitrostátní bezpečnostní orgán může v konečném důsledku uplatnit svou pravomoc žádost zamítnout.

Posuzování:

je přiměřené rizikům, druhu a rozsahu činností žadatele;

je založeno na posouzení celkové schopnosti železničního podniku zajistit bezpečný provoz, jak je popsán v jeho systému zajišťování bezpečnosti.

d)   Lhůta pro posouzení

Vnitrostátní bezpečnostní orgány dokončí posouzení ve lhůtě stanovené v článku 12 směrnice 2004/49/ES a zároveň zajistí, aby podklady poskytnuté žadatelem byly dostatečně přezkoumány. Ve fázi posuzování informuje vnitrostátní bezpečnostní orgán železniční podniky co nejdříve o záležitostech závažné povahy.

e)   Rozhodování v procesu posuzování

Rozhodnutí o přijetí či zamítnutí žádosti o osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti se zakládá na podkladech předložených žadatelem a na tom, zda bylo či nebylo prokázáno dodržení příslušných požadavků.

2.   Vnitrostátní bezpečnostní orgán posoudí, zda je žádost o osvědčení o bezpečnosti v souladu s nařízením Komise (ES) č. 653/2007 (1).

3.   Vnitrostátní bezpečnostní orgán především posoudí, zda přiložené shrnutí příručky k systému zajišťování bezpečnosti umožní počáteční posouzení kvality a vhodnosti systému zajišťování bezpečnosti, a rozhodne, v kterých oblastech je třeba informace doplnit. Vnitrostátní bezpečnostní orgán může v rámci své žádosti o poskytnutí dalších informací žádat o informace tak drobné, jak pro potřeby posouzení žádosti považuje za přiměřeně nezbytné.

4.   Při udělování osvědčení o bezpečnosti musí být doloženo, že žadatelův systém zajišťování bezpečnosti splňuje kritéria pro posuzování shody, a to ve vztahu ke každému z těchto kritérií.

5.   Je-li zjištěna jakákoli pochybnost či případný nesoulad, vnitrostátní bezpečnostní orgán musí být konkrétní a pomoci žadateli pochopit, jak podrobnou odpověď od něj očekává. Za tímto účelem:

a)

přesně odkáže na příslušná kritéria a zajistí, aby žadatel jasně pochopil zjištěné oblasti nesouladu;

b)

vymezí příslušnou část souvisejících předpisů, pravidel a norem;

c)

uvede, proč kritérium pro posuzování shody nebylo splněno;

d)

se dohodne na dalších závazcích, informacích a jakékoli podpůrných dokladech, které musí být poskytnuty, aby se vyhovělo míře podrobnosti daného kritéria, a upřesní jak opatření, která musí žadatel přijmout k nápravě nedostatku, tak časový rámec pro dosažení shody;

e)

upřesní oblasti, které by mohly být předmětem dalšího zkoumání v rámci dozoru po udělení osvědčení.

6.   Pokud železniční podnik zažádá zároveň o část A i část B osvědčení o bezpečnosti, vnitrostátní bezpečnostní organ zajistí, aby byla nejdříve udělena část A osvědčení, nebo aby obě osvědčení byla udělena současně, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 653/2007. Vnitrostátní bezpečnostní orgány však stanoví postup, jak pracovat s formulářem žádosti (zejména první stránkou pro přílohy), pokud je podána nová žádost o vydání obou osvědčení současně.

7.   Obecné rámcové postupy zavedené pro posuzování žádostí o osvědčení o bezpečnosti se rovněž vztahují na žádosti o osvědčení o bezpečnosti podle čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2004/49/ES.

8.   Posouzení žádosti o osvědčení o bezpečnosti podle čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2004/49/ES vnitrostátním bezpečnostním orgánem se vztahuje pouze na schopnost železničního podniku splnit požadavky nezbytné pro provoz v konkrétní síti, na kterou se požadované osvědčení vztahuje, a to na základě postupů, které stanoví pro získání části A osvědčení.

9.   Smyslem těchto kritérií pro posuzování shody je prokázat, že výsledky uplatnění postupů nebo procesů k řízení provozu v konkrétní síti byly zdokumentovány a byl přijat závazek k jejich provedení. Aby vnitrostátní bezpečnostní orgán zkontroloval, zda kritéria byla dodržena, může požadovat předložení vzorku dokumentace, kterou má železniční podnik v úmyslu použít.

10.   Vnitrostátní bezpečnostní orgány spolupracují při řešení případů nedodržení kritérií pro posuzování shody vztahujících se k části B a při vyřizování dotazů týkajících se žádosti o část B osvědčení. Vnitrostátní bezpečnostní orgán posuzující žádost o část B osvědčení je ve spojení s vnitrostátním bezpečnostním orgánem, který vydal část A osvědčení, aby projednal a dohodl případná opatření, která každý z nich přijme k zajištění souladu s kritérii pro posuzování shody vztahujícími se k části B osvědčení.


(1)  Úř. věst. L 153, 14.6.2007, s. 9.


PŘÍLOHA II

Kritéria pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti, která se vydávají v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/49/ES v souvislosti se systémem zajišťování bezpečnosti železničního podniku popsaným v článku 9 a příloze III uvedené směrnice

A.   OPATŘENÍ K USMĚRŇOVÁNÍ RIZIK PRO VŠECHNA RIZIKA SPOJENÁ S ČINNOSTÍ ŽELEZNIČNÍHO PODNIKU (1)

A.1

Jsou zavedeny postupy zjišťování rizik spojených s provozem železnic, včetně těch, která přímo vyplývají z pracovních činností, uspořádání pracoviště nebo pracovního zatížení a z činností jiných organizací/osob.

A.2

Jsou zavedeny postupy pro vytvoření a zavedení opatření k usměrňování rizik.

A.3

Jsou zavedeny postupy pro sledování účinnosti opatření k usměrňování rizik a v případě potřeby k provedení změn.

A.4

Jsou zavedeny postupy pro rozpoznání potřeby případné spolupráce s jinými subjekty (jako jsou provozovatel infrastruktury, železniční podniky, výrobce, opravárenský podnik, subjekt odpovědný za údržbu, držitel železničních vozidel, poskytovatel služeb a zprostředkovatel) v oblastech, ve kterých sdílejí rozhraní a které by mohly ovlivnit zavádění příslušných opatření k usměrňování rizik v souladu s čl. 4 odst. 3 směrnice 2004/49/ES.

A.5

Existují postupy pro sjednanou dokumentaci a komunikaci s příslušnými subjekty, včetně vymezení úloh a povinností každé zúčastněné organizace a specifikace výměny informací.

A.6

Existují postupy pro sledování účinnosti těchto opatření a v případě potřeby pro provedení změn.

B.   USMĚRŇOVÁNÍ RIZIKA SPOJENÉHO SE ZAJIŠŤOVÁNÍM ÚDRŽBY A DODÁVKOU MATERIÁLU (2)

B.1

Existují postupy, na jejichž základě je možné z bezpečnostních údajů a z přidělení kolejových vozidel odvodit požadavky/normy/procesy v oblasti údržby.

B.2

Existují postupy umožňující přizpůsobit intervaly údržby typu a rozsahu poskytovaných služeb a/nebo údajům o kolejových vozidlech.

B.3

Existují postupy pro jasné vymezení odpovědnosti za údržbu, aby pro pracovní místa údržby mohla být stanovena nezbytná kvalifikace a mohla jim být přidělena příslušná míra odpovědnosti.

B.4

Existují postupy pro sběr informací o selhání a závadách plynoucích z každodenního provozu a jejich hlášení osobám odpovědným za údržbu.

B.5

Existují postupy pro zjišťování rizik plynoucích ze závad a konstrukčních nesouladů či selhání a jejich hlášení zainteresovaným stranám po celou dobu životnosti.

B.6

Existují postupy pro ověření a kontrolu provádění a výsledků údržby, aby se zajistilo, že odpovídají podnikovým normám.

C.   USMĚRŇOVÁNÍ RIZIKA SPOJENÉHO S VYUŽÍVÁNÍM SMLUVNÍCH SUBJEKTŮ A KONTROLA DODAVATELŮ (3)

C.1

Existují postupy pro ověřování kvalifikace smluvních subjektů (včetně subdodavatelů) a dodavatelů.

C.2

Existují postupy pro ověřování a kontrolu výkonu a výsledků v oblasti bezpečnosti u všech smluvních služeb a výrobků dodaných buď smluvním subjektem, nebo dodavatelem, aby bylo zajištěno, že odpovídají požadavkům stanoveným ve smlouvě.

C.3

Odpovědnost a úkoly související s otázkami bezpečnosti železnic jsou jasně definovány, známy a rozděleny mezi smluvní partnery a mezi všechny další zúčastněné strany.

C.4

Existují postupy pro zajištění zpětného vysledování dokumentů a smluv souvisejících s bezpečností.

C.5

Existují postupy pro zajištění toho, aby smluvní subjekty nebo dodavatelé plnili bezpečnostní úkoly, včetně výměny informací souvisejících s bezpečností, v souladu s příslušnými požadavky stanovenými ve smlouvě.

D.   RIZIKA VYPLÝVAJÍCÍ Z ČINNOSTÍ JINÝCH STRAN, KTERÉ NEJSOU SOUČÁSTÍ ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU (4)

D.1

Existují postupy, kterými lze, je-li to vhodné a přiměřené, zjišťovat možná rizika hrozících od stran, které nejsou součástí železničního systému.

D.2

Pokud jde o odpovědnost žadatele, existují postupy pro zavedení kontrolních opatření ke zmírnění rizik stanovených v bodě D1.

D.3

Existují postupy pro sledování účinnosti opatření uvedených v bodě D2 a provedení případných změn.

E.   DOKUMENTACE SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI

E.1

Existuje popis činnosti, který upřesňuje typ, rozsah a rizika provozu.

E.2

Existuje popis struktury systému zajišťování bezpečnosti, včetně přidělení úloh a povinností.

E.3

Existuje popis postupů pro systém zajišťování bezpečnosti požadovaný v článku 9 a příloze III směrnice 2004/49/ES, které odpovídá typu a rozsahu provozovaných služeb.

E.4

Procesy významné pro bezpečnost a úkoly příslušné pro určitý druh činnosti/služby jsou zaznamenány a stručně popsány.

F.   ROZDĚLENÍ ODPOVĚDNOSTÍ (5)

F.1

Na základě ověřených poznatků a vedoucí odpovědnosti na úrovni řízení existuje popis toho, jak je zajištěna koordinace činností systému zajišťování bezpečnosti v organizaci.

F.2

Existují postupy pro zajištění toho, aby zaměstnanci, na které byly v rámci organizace přeneseny povinnosti, měli pravomoci, kvalifikaci a příslušné zdroje k plnění svých povinností.

F.3

Odpovědnost v oblastech souvisejících s bezpečností a rozdělení odpovědností mezi příslušné funkce, jež jsou s touto oblastí spojeny, spolu s jejich rozhraními, jsou jasně vymezeny.

F.4

Existuje postup pro zajištění toho, aby bezpečnostní úkoly byly jasně vymezeny a přeneseny na zaměstnance s odpovídající kvalifikací.

G.   ZABEZPEČENÍ ŘÍZENÍ VEDENÍM PODNIKU NA RŮZNÝCH ÚROVNÍCH (6)

G.1

Existuje popis rozdělení odpovědnosti pro jednotlivé procesy v rámci organizace související s bezpečností.

G.2

Existuje postup pro pravidelné sledování plnění úkolů, které je zajišťováno liniovým vedením, jež musí zasáhnout, pokud úkoly nejsou řádně plněny.

G.3

Existují postupy pro zjištění a řízení dopadu jiných řídicích činností na systém zajišťování bezpečnosti.

G.4

Existují postupy, na jejichž základě je možné osoby zastávající některou úlohu při zajišťování bezpečnosti učinit odpovědnými za jejich konání.

G.5

Existují postupy pro přidělování zdrojů, které umožňují plnění úkolů v rámci systému zajišťování bezpečnosti.

H.   ZAPOJENÍ ZAMĚSTNANCŮ A JEJICH ZÁSTUPCŮ NA VŠECH ÚROVNÍCH (7)

H.1

Jsou zavedeny postupy pro zajištění toho, aby zaměstnanci a jejich zástupci byli odpovídajícím způsobem zastoupeni a konzultováni při definování, navrhování, přezkumu a vývoji bezpečnostních aspektů provozních postupů, do nichž mohou být zaměstnanci zapojeni.

H.2

Opatření týkající se zapojení a konzultace zaměstnanců se dokumentují.

I.   ZAJIŠTĚNÍ SOUSTAVNÉHO ZLEPŠOVÁNÍ (8)

Jsou zavedeny postupy pro zajištění soustavné zlepšování systému zajišťování bezpečnosti, je-li to přiměřeně proveditelné. K nim patří:

a)

postupy pro pravidelné přezkumy systému zajišťování bezpečnosti, jsou-li shledány nezbytnými;

b)

postupy pro popis opatření ke sledování a analyzování příslušných bezpečnostních údajů;

c)

postupy pro popis způsobu odstraňování zjištěných nedostatků;

d)

postupy pro popis zavádění nových pravidel zajišťování bezpečnosti na základě vývoje a získaných zkušeností;

e)

postupy pro popis využívání závěrů interních auditů ke zlepšení systému zajišťování bezpečnosti.

J.   BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA SCHVÁLENÁ VÝKONNÝM ŘEDITELEM ORGANIZACE A SDĚLENÁ VŠEM ZAMĚSTNANCŮM (9)

Existuje dokument popisující bezpečnostní politiku organizace, který je:

a)

sdělen a zpřístupněn všem zaměstnancům, např. přes intranetovou síť organizace;

b)

přiměřený z hlediska typu a rozsahu služby;

c)

schválen výkonným ředitelem organizace.

K.   KVALITATIVNÍ A KVANTATIVNÍ CÍLE ORGANIZACE V OBLASTI ZACHOVÁNÍ A ZVYŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI A PLÁNY A POSTUPY PRO DOSAŽENÍ TĚCHTO CÍLŮ (10)

K.1

Existují postupy pro určení příslušných bezpečnostních cílů v souladu s právním rámcem a existuje dokument, v němž jsou tyto cíle uvedeny.

K.2

Existují postupy pro vymezení příslušných bezpečnostních cílů, které odpovídají typu a rozsahu příslušného železničního provozu a příslušných rizik.

K.3

Existují postupy pro pravidelné posuzování celkového výkonu v oblasti bezpečnosti v souvislosti s bezpečnostními cíli organizace a cíli stanovenými na úrovni členských států.

K.4

Jsou zavedeny postupy pro pravidelné sledování a přezkum provozních opatření pomocí:

a)

shromažďování příslušných bezpečnostních údajů, aby mohly být odvozeny trendy související s výkonem v oblasti bezpečnosti a posouzeno dodržování cílů;

b)

výkladu příslušných údajů a provádění nezbytných změn.

K.5

Železničním podnikem jsou zavedeny postupy pro vytvoření plánů a postupů pro dosažení jeho cílů.

L.   POSTUPY ZAJIŠŤUJÍCÍ DODRŽOVÁNÍ EXISTUJÍCÍCH, NOVÝCH A ZMĚNĚNÝCH TECHNICKÝCH A PROVOZNÍCH NOREM NEBO JINÝCH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK (11)

L.1

U požadavků souvisejících s bezpečností a odpovídajících typu a rozsahu provozu existují postupy pro:

a)

vymezení těchto požadavků a aktualizaci příslušných postupů tak, aby odrážely změny v nich provedené (řízení kontroly změn);

b)

jejich zavádění;

c)

sledování jejich dodržování;

d)

přijetí opatření v případě, že je zjištěno jejich nedodržení.

L.2

Jsou zavedeny postupy pro zajištění toho, aby pro zamýšlený účel byli využiti vhodní zaměstnanci, vhodné postupy, konkrétní dokumenty, vhodná zařízení a kolejová vozidla.

L.3

V rámci systému zajišťování bezpečnosti jsou zavedeny postupy pro zajištění toho, aby byla prováděna údržba v souladu s příslušnými požadavky.

M.   POSTUPY A METODY POSUZOVÁNÍ RIZIKA A ZAVÁDĚNÍ OPATŘENÍ PRO USMĚRŇOVÁNÍ RIZIKA V PŘÍPADĚ, ŽE ZMĚNA PROVOZNÍCH PODMÍNEK NEBO NOVÉ MATERIÁLY PŘEDSTAVUJÍ NOVÁ RIZIKA PRO INFRASTRUKTURU NEBO PROVOZ (12)

M.1

Existují postupy pro řízení změn týkajících se zařízení, postupů, organizace, počtu zaměstnanců nebo rozhraní.

M.2

Je-li to požadováno, existují v oblasti posuzování rizika existují postupy pro řízení změn a uplatňování společné bezpečnostní metody na hodnocení a posuzování rizik, jak stanoví nařízení Komise (ES) č. 352/2009 (13).

M.3

Železniční podnik má zavedeny postupy umožňující využít výsledky posouzení rizika v dalších procesech v rámci organizace a zpřístupnit je příslušným zaměstnancům.

N.   OPATŘENÍ PROGRAMŮ PRO ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ A PRO SYSTÉMY ZA ÚČELEM ZAJIŠTĚNÍ KVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ A ODPOVÍDAJÍCÍ ÚROVNĚ PLNĚNÍ ÚKOLŮ (14)

N.1

Existuje systém řízení kvalifikace, který zahrnuje přinejmenším:

a)

vymezení znalostí a dovedností nezbytných pro úkoly související s bezpečností;

b)

zásady výběru (je požadována minimální úroveň vzdělání, duševní schopnosti a fyzická způsobilost);

c)

počáteční školení a vystavení osvědčení o dosažené kvalifikaci a dovednostech;

d)

průběžné školení a pravidelné prohlubování stávajících znalostí a dovedností;

e)

pravidelné kontroly kvalifikace, je-li to vhodné;

f)

zvláštní opatření pro případ nehody/mimořádné události nebo dlouhodobé absence v zaměstnání, jak je to požadováno/je-li to vhodné;

g)

zvláštní školení o systému zajišťování bezpečnosti pro zaměstnance, kteří se přímo podílejí na zabezpečování funkčnosti systému zajišťování bezpečnosti.

N.2

V rámci systému řízení kvalifikace existují postupy, které stanoví:

a)

vymezení pracovních míst pro plnění bezpečnostních úkolů;

b)

vymezení pracovních míst, s nimiž je v rámci systému zajišťování bezpečnosti spojena odpovědnost za rozhodování v provozních záležitostech;

c)

aby zaměstnanci měli potřebné znalosti, dovednosti a schopnosti (zdravotní a duševní) odpovídající jejich úkolům a aby byli pravidelně přeškolováni;

d)

přidělení zaměstnanců, jejichž kvalifikace je vhodná pro plnění příslušného úkolu;

e)

sledování plnění úkolů a uplatňování nápravných opatření, je-li to požadováno.

O.   OPATŘENÍ ZAJIŠŤUJÍCÍ POSKYTOVÁNÍ NEZBYTNÝCH INFORMACÍ V RÁMCI ORGANIZACE A PODLE POTŘEBY MEZI ORGANIZACEMI POUŽÍVAJÍCÍMI TUTÉŽ INFRASTRUKTURU (15)

O.1

Existují postupy pro zajištění toho, aby:

a)

zaměstnanci měli znalosti o systému zajišťování bezpečnosti a rozuměli mu a aby informace byly snadno dostupné; a

b)

příslušným bezpečnostním pracovníkům byla o systému zajišťování bezpečnosti předána příslušná dokumentace.

O.2

Existují postupy pro zajištění toho, aby:

a)

klíčové provozní informace byly relevantní a platné;

b)

zaměstnanci věděli o jejich existenci dříve, než jsou uplatněny;

c)

byly zaměstnancům k dispozici a aby jim v případě nutnosti byly formálně předány potřebné kopie.

O.3

Jsou zavedena opatření pro sdílení informací mezi železničními organizacemi.

P.   POSTUPY A VZORY PRO DOKUMENTOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH INFORMACÍ A STANOVENÍ POSTUPU PRO KONTROLU NASTAVENÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH BEZPEČNOSTNÍCH INFORMACÍ (16)

P.1

Existují postupy pro zajištění toho, aby všechny příslušné bezpečnostní informace byly přesné, úplné, jednotné, snadno srozumitelné, odpovídajícím způsobem aktualizované a řádně zdokumentované.

P.2

Existují postupy pro:

a)

formátování, vytváření, šíření a řízení kontroly změn veškeré příslušné bezpečnostní dokumentace;

b)

přijímání, shromažďování a uchovávání veškeré příslušné dokumentace/ informací v papírové formě či v jiném registračním systému.

P.3

Existuje postup pro kontrolu nastavení nejdůležitějších bezpečnostních informací.

Q.   POSTUPY ZAJIŠŤUJÍCÍ, ŽE JSOU NEHODY, MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI, NEBEZPEČNÉ SITUACE A JINÉ NEBEZPEČNÉ JEVY OZNAMOVÁNY, VYŠETŘOVÁNY A ANALYZOVÁNY A ŽE JSOU PŘIJÍMÁNA NEZBYTNÁ PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ (17)

Q.1

Existují postupy pro zajištění toho, aby nehody, mimořádné události, nebezpečné situace a jiné nebezpečné jevy:

a)

byly nahlášeny, zaznamenány, vyšetřeny a analyzovány;

b)

byly nahlášeny vnitrostátním orgánům podle požadavků příslušných právních předpisů.

Q.2

Existují postupy pro zajištění toho,aby:

a)

doporučení od vnitrostátního bezpečnostního orgánu a od vnitrostátního inspekčního orgánu a doporučení na základě vyšetřování v rámci odvětví / vnitřního vyšetřování byla vyhodnocena a provedena, je-li to vhodné nebo existuje-li k tomu pověření;

b)

příslušné zprávy/informace od jiných železničních podniků, provozovatelů infrastruktury, subjektů odpovědných za údržbu a držitelů byly zváženy a vzaty v úvahu.

Q.3

Existují postupy, které umožňují, aby příslušné informace týkající se vyšetřování a příčin nehod, mimořádných událostí, nebezpečných situací a jiných nebezpečných jevů sloužily k poučení a v případě potřeby k přijetí preventivních opatření.

R.   OPATŘENÍ ZÁSAHOVÝCH, VAROVNÝCH A INFORMAČNÍCH PLÁNŮ V PŘÍPADĚ MIMOŘÁDNÉ SITUACE, JEŽ JSOU DOHODNUTY S PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY (18)

R.1

Dokument vymezuje všechny typy mimořádných situací, včetně zhoršeného provozu, a jsou zavedeny postupy pro vymezení nových mimořádných situací.

R.2

Jsou zavedeny postupy, které u jednotlivých vymezených typů mimořádných situací zajišťují:

a)

možnost neprodleně kontaktovat záchranné služby;

b)

aby záchranné služby dostaly všechny příslušné informace jak s předstihem, aby se mohly na mimořádnou situaci připravit, tak i v okamžiku, kdy taková mimořádná situace nastane.

R.3

Úlohy a povinnosti všech stran jsou vymezeny a stanoveny v dokumentu.

R.4

Existují zásahové, varovné a informační plány, které zahrnují:

a)

postupy varující všechny zaměstnance, kteří jsou odpovědní za řízení mimořádných situací;

b)

opatření ke sdělení těchto informací všem stranám, včetně pokynů určených cestujícím pro případ mimořádné situace;

c)

opatření k okamžitému kontaktování kompetentních zaměstnanců, aby mohli podniknout rozhodnutí, která jsou vyžadována.

R.5

Existuje dokument, který popisuje rozdělení zdrojů a prostředků způsob, jakým byly stanoveny požadavky na školení.

R.6

Jsou zavedeny postupy pro obnovení běžných provozních podmínek v co nejkratší možné době.

R.7

Existují postupy pro testování plánů pro případ mimořádné situace ve spolupráci s jinými stranami s cílem vyškolit zaměstnance, testovat postupy, zjistit slabá místa a ověřit, jak jsou případné mimořádné situace řízeny.

R.8

Jsou zavedeny postupy pro zajištění toho, aby provozovatel infrastruktury mohl snadno a neprodleně kontaktovat kompetentní odpovědné zaměstnance (zejména v souvislosti se službami, které se týkají nebezpečných věcí), kteří mají odpovídající jazykové znalosti.

R.9

Existuje postup umožňující v případě mimořádné situace kontaktovat subjekt odpovědný za údržbu nebo držitele.

S.   USTANOVENÍ O PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH VNITŘNÍCH AUDITŮ SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI (19)

S.1

Existuje systém vnitřních auditů, který je nezávislý a nestranný a který funguje transparentním způsobem.

S.2

Existuje harmonogram plánovaných vnitřních auditů, který je možné revidovat na základě výsledků předchozích auditů a sledování výkonu.

S.3

Jsou zavedeny postupy pro určení a výběr auditorů s vhodnou kvalifikací.

S.4

Jsou zavedeny postupy pro:

a)

analyzování a hodnocení výsledků auditů;

b)

doporučování následných opatření;

c)

následné sledování účinnosti opatření;

d)

dokumentování provedených auditů a výsledků auditů.

S.5

Existují postupy pro zajištění toho, aby vyšší úrovně vedení byly informovány o výsledcích auditů a převzaly celkovou odpovědnost za provádění změn v systému zajišťování bezpečnosti.

S.6

Existuje dokument, v němž je uvedeno, jak se plánují audity ve vztahu k běžným monitorovacím opatřením, aby byl zajištěn soulad s vnitřními postupy a normami.


(1)  Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(2)  Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(3)  Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(4)  Čl. 9 odst. 2 směrnice 2004/49/ES.

(5)  Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(6)  Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(7)  Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(8)  Bod 1 přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(9)  Bod 2 písm. a) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(10)  Bod 2 písm. b) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(11)  Bod 2 písm. c) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(12)  Bod 2 písm. d) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(13)  Úř. věst. L 108, 29.4.2009, s. 4.

(14)  Bod 2 písm. e) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(15)  Bod 2 písm. f) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(16)  Bod 2 písm. g) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(17)  Bod 2 písm. h) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(18)  Bod 2 písm. i) přílohy III směrnice 2004/49/ES.

(19)  Bod 2 písm. j) přílohy III směrnice 2004/49/ES.


PŘÍLOHA III

Kritéria pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti, která se vydávají v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2004/49/ES

OBECNÉ

Existuje stručný popis služby, na kterou se vztahuje žádost o část B osvědčení, a popis toho, jak železniční podnik uplatňuje obecné postupy, které slouží jako podklad pro osvědčení vydávané podle čl. 10 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/49/ES, k vytvoření veškerých opatření (včetně přidělení zdrojů), jež se zavádějí za účelem poskytování služby.

A.   SOULAD S PŘEDPISY PRO SÍŤ (1)

A.1

Existují dokumenty s výsledky, ze kterých je zřejmé, že byly zváženy konkrétní předpisy a konkrétní rizika spojená s provozem na síti, jež je předmětem žádosti o část B osvědčení, a že železniční podnik dokáže splnit veškeré předpisy pro síť a jakékoli výjimky z těchto předpisů či odchylky od těchto předpisů.

A.2

Jsou vymezena síťová rozhraní s jinými stranami zapojenými do železničního provozu na příslušné síti.

A.3

Existují dokumenty, ze kterých je zřejmé, jak železniční podnik bude v souvislosti s danou sítí spolupracovat s provozovatelem infrastruktury (IM) a jinými železničními podniky zajišťujícími provoz na dané síti, včetně podrobných údajů o způsobu sdílení informací.

A.4

Existují dokumenty, ze kterých je zřejmé, jak železniční podnik bude řešit mimořádné situace, včetně koordinace postupů s provozovatelem infrastruktury a příslušnými orgány veřejné správy.

A.5

Existují dokumenty, které vymezují pravidla vyšetřování nehod/mimořádných událostí a ze kterých je zřejmé, že žadatel je schopen je splnit.

B.   DODRŽOVÁNÍ POŽADAVKŮ NA SÍŤ TÝKAJÍCH SE KVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ (2)

B.1

Dokumentace dokládá, že žadatelův systém zajišťování bezpečnosti obsahuje systém řízení kvalifikace, který:

a)

určuje kategorie pracovníků (zaměstnaných či najatých), kteří se podílejí na poskytování služby; a který

b)

zajišťuje pro příslušnou síť kvalifikované pracovníky, zejména pokud jde o ty, kteří mají plnit různé úkoly a případně zajišťovat udělování osvědčení.

B.2

Dokumentace dokládá, že jsou zavedena opatření k organizaci každodenní práce zaměstnanců, aby se zajistilo, že jsou plněny úkoly související s bezpečností a zaměstnancům jsou přidělovány vhodné úkoly.

B.3

Dokumentace dokládá, že žadatel je schopen vytvořit dokumenty, které budou využity při školení příslušných zaměstnanců, a že je schopen zajistit, aby tyto dokumenty byly přesné, aktualizované a v jazyce a s terminologií, jimž zaměstnanci, kteří je musí používat, rozumějí.

C.   DODRŽOVÁNÍ POŽADAVKŮ NA SÍŤ TÝKAJÍCÍCH SE ŘÍZENÍ KOLEJOVÝCH VOZIDEL (3)

C.1

V dokumentaci jsou jasně vymezeny typy kolejových vozidel, která budou používána na konkrétní síti, a typ prováděných provozních činností.

C.2

V dokumentaci je nastíněno, jakým způsobem železniční podnik dodrží provozní omezení vztahující se na typ kolejových vozidel požívaných na síti.

C.3

V dokumentaci jsou uvedeny dodatečné požadavky na údržbu pro příslušnou síť a jsou stanovena vhodná opatření v oblasti údržby.

C.4

V dokumentaci jsou stanoveny dodatečné požadavky na řízení mimořádných situací týkajících se kolejových vozidel na příslušné síti a jsou stanovena vhodná opatření.


(1)  První odrážka přílohy IV směrnice 2004/49/ES.

(2)  Druhá odrážka přílohy IV směrnice 2004/49/ES.

(3)  Třetí odrážka přílohy IV směrnice 2004/49/ES.


PŘÍLOHA IV

Zásady Pro Dozor Po Udělení Části A Nebo Části B Osvědčení

1.

Přístup vnitrostátních bezpečnostních orgánů k dozoru nad dodržováním předpisů podle čl. 4 odst. 1 a čl. 16 odst. 2 písm. e) směrnice 2004/49/ES ze strany železničních podniků se zakládá na níže uvedených zásadách. Tyto zásady se vztahují na celý rámec dozorčích činností a na jednotlivé případy v tomto rámci.

2.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují zásadu proporcionality mezi prosazováním a rizikem. Opatření, která vnitrostátní bezpečnostní orgán přijme k dosažení shody nebo k tomu, aby železniční podniky přivedl k odpovědnosti za neplnění právních závazků, jsou úměrná rizikům v oblasti bezpečnosti či možné závažnosti nesouladu, včetně skutečné nebo možné škody.

3.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují zásadu jednotného přístupu s cílem zajistit, aby jakýkoliv vnitrostátní bezpečnostní orgán zvolil k dosažení podobných cílů za podobných okolností podobný přístup.

4.

Dozorčí činnost vnitrostátních bezpečnostních orgánů je zaměřena především na ty činnosti, které podle názoru vnitrostátního bezpečnostního orgánu představují největší riziko nebo v jejichž případě jsou nebezpečí nejhůře kontrolována. Za tímto účelem má vnitrostátní bezpečnostní orgán k dispozici metody a pravomoc k posuzování každodenního výkonu železničního podniku v oblasti bezpečnosti.

5.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány rozhodují o prioritách, aby své zdroje využívaly efektivně, a v kompetenci jednotlivých vnitrostátních bezpečnostních orgánů by mělo zůstat i rozhodnutí o tom, jak toho nejlépe docílit. Opatření se zaměřují na ty, kteří nesou odpovědnost za riziko a kteří jsou nejzpůsobilejší toto riziko kontrolovat.

6.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují zásadu transparentnosti s cílem pomoci železničním podnikům porozumět tomu, co se od nich očekává (včetně toho, co by měly či neměly dělat) a co by měly očekávat od vnitrostátního bezpečnostního orgánu.

7.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány jsou v souladu s čl. 17 odst. 3 směrnice 2004/49/ES odpovědné za svá rozhodnutí. Vnitrostátní bezpečnostní orgány proto disponují politikami a zásadami, na jejichž základě mohu být posuzovány. Vnitrostátní bezpečnostní orgány rovněž disponují postupem pro vyřizování stížností.

8.

Vnitrostátní bezpečnostní orgány mezi sebou vypracují ujednání o spolupráci, aby mohly vzájemně sdílet informace a koordinovat své reakce na jakékoli porušení bezpečnosti. To je obzvlášť důležité pro část B osvědčení o bezpečnosti. Vnitrostátní bezpečnostní orgány kromě toho vypracují ujednání o spolupráci s dalšími příslušnými orgány, aby mohly sdílet informace a vytvořit jednotné přístupy k otázkám, které mají dopad na bezpečnost železnic.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU