(EU) č. 1036/2010Nařízení Komise (EU) č. 1036/2010 ze dne 15. listopadu 2010 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu zeolitu A ve formě prášku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny

Publikováno: Úř. věst. L 298, 16.11.2010, s. 27-43 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 15. listopadu 2010 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 17. listopadu 2010 Nabývá účinnosti: 16. listopadu 2010
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1036/2010

ze dne 15. listopadu 2010

o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu zeolitu A ve formě prášku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení

(1)

Zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) dne 17. února 2010 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu zeolitu A ve formě prášku pocházejícího z Bosny a Hercegoviny do Unie.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 4. ledna 2010 podaly společnosti Industrias Quimicas del Ebro SA, MAL Magyar Aluminium, PQ Silicas BV, Silkem d.o.o. a Zeolite Mira Srl Unipersonale (dále jen „žadatelé“) představující podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby zeolitu A ve formě prášku v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

1.2.   Strany dotčené řízením

(3)

Komise o zahájení řízení úředně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, skupinu vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině, dovozce, uživatele a ostatní strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a zástupce Bosny a Hercegoviny. Zúčastněné strany měly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Žadatelé, výrobci v Unii, skupina vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině, dovozci a uživatelé předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu výrobců a dovozců v Unii se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení počítalo s výběrem vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni známí výrobci a dovozci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení poskytli základní údaje o své činnosti související s dotčeným výrobkem (jak je vymezen v oddíle 2.1. níže) v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009.

(6)

Jak je objasněno v 16. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo osm výrobců v Unii. Na základě informací poskytnutých spolupracujícími výrobci v Unii vybrala Komise vzorek čtyř výrobců v Unii s největším objemem výroby/prodeje v Unii.

(7)

Jak je vysvětleno ve 20. bodě odůvodnění, požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Jeden z těchto dovozců však dotčený výrobek nedovážel/nenakupoval. Vzhledem k omezenému počtu dovozců se výběr vzorku nepovažoval za nutný.

(8)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení, a to skupině vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině, čtyřem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a třem dovozcům/uživatelům, kteří nejsou ve spojení.

(9)

Odpovědi byly obdrženy od skupiny vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině, včetně společností, které jsou ve spojení s touto skupinou, od čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku a tří dovozců/uživatelů v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Výrobci v Unii

Industrias Quimicas del Ebro SA, Zaragoza, Španělsko

MAL Magyar Aluminium, Ajke, Maďarsko

PQ Silicas BV, Eijsden, Nizozemsko

Zeolite Mira Srl Unipersonale, Mira, Itálie

 

Dovozci/uživatelé v Unii

skupina Reckitt Benckiser, Slough, Spojené království a Mira, Itálie

Henkel AG, Dusseldorf, Německo

Chemiewerk Bad Kostritz GmbH, Bad Kostritz, Německo

 

Vyvážející výrobci v Bosně a Hercegovině

Fabrika Glinice Birac AD, Zvornik

Alumina d.o.o., Zvornik (ve spojení s výše uvedeným vyvážejícím výrobcem)

 

Dovozce v Unii, který je ve spojení

Kauno Tiekimas AB, Kaunas, Litva

1.3.   Období šetření

(11)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(12)

Dotčeným výrobkem je zeolit A ve formě prášku, nazývaný rovněž zeolit NaA ve formě prášku nebo zeolit 4A ve formě prášku (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN ex 2842 10 00.

(13)

Dotčený výrobek je určen pro konečné použití jako složka používaná při výrobě chemických čisticích prostředků a změkčovačů vody.

2.2.   Obdobný výrobek

(14)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek, výrobek prodávaný na domácím trhu v Bosně a Hercegovině a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobci v Unii mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní použití, a považují se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

Bosenská skupina vyvážejících výrobců uvedla, že dotčený výrobek, který vyváží společnost Fabrika Glinice Birac AD i společnost Alumina d.o.o., která je s ní ve spojení (dále jen „skupina Birac“), má jiné výrobní náklady, výrobní procesy a jakost než obdobný výrobek, který vyrábějí někteří výrobci v Unii. Skupina Birac rovněž uvedla, že její výrobní proces je založen na hlinitanovém louhu z procesu výroby oxidu hlinitého namísto trihydrátu oxidu hlinitého, zatímco výroba v Unii je obvykle založena na krystalech hydroxidu, které po zahřátí a přidání hydroxidu sodného přecházejí zpět do kapalného stavu k výrobě zeolitu ve formě kaše. S ohledem na výše uvedená tvrzení se podotýká, že informace, které poskytla skupina Birac, nezpochybňují zjištěné skutečnosti, že bez ohledu na údajné rozdíly ve výrobních procesech, nákladech nebo jakosti má dotčený výrobek stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a slouží ke stejnému účelu jako obdobný výrobek.

3.   VÝBĚR VZORKŮ

3.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(16)

Na žádost o poskytnutí údajů pro výběr vzorku obsaženou v oznámení o zahájení řízení odpovědělo osm výrobců v Unii představujících přibližně 50 % objemu prodeje těchto výrobců na trhu. Jako součást vzorku bylo původně vybráno pět největších výrobců v Unii. Jedna společnost se však rozhodla spolupráci ukončit. Vzorek v tomto šetření proto tvoří zbývající čtyři výrobci v Unii.

(17)

Tito čtyři výrobci představovali přibližně 37 % celkového objemu prodeje výrobců v Unii na trhu Unie v období šetření a více než 75 % objemu prodeje osmi výrobců, kteří poskytli údaje pro výběr vzorku. Tito čtyři výrobci zařazení do vzorku se považovali za reprezentativní, pokud jde o veškeré výrobce v Unii.

(18)

Bosenská skupina vyvážejících výrobců tvrdila, že tři výrobce v Unii (MAL Magyar Aluminium, Silkem d.o.o. a Industrias Quimicas del Ebro SA) je nutno považovat za výrobce, kteří při šetření nespolupracují. Skupina uvedla, že tyto společnosti poskytly odpovědi na písemné upozornění na nedostatky, které neobsahovaly důvěrné údaje, o několik dnů později, než byla stanovená lhůta. S ohledem na výše uvedenou skutečnost se podotýká, že informace, které poskytly zmíněné strany, byly předloženy včas a nijak neohrozily pokrok šetření ani právo stran na obhajobu.

(19)

Uvádělo se rovněž, že jeden výrobce v Unii (MAL Magyar Aluminium) nezmínil ve své odpovědi pro výběr vzorku, že je ve spojení s jiným výrobcem v Unii (Silkem d.o.o.). Posledně uvedená společnost nebyla do vzorku zařazena a nebyla zahrnuta v odpovědi společnosti MAL Magyar Aluminium na dotazník. Uvádělo se proto, že by oba tito výrobci v Unii měli být považováni za výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracují. K této skutečnosti se poznamenává, že vztah mezi oběma stranami byl útvarům Komise znám ve fázi podání podnětu a že tento vztah byl uveden v odpovědi jedné ze stran pro výběr vzorku. Tento vztah byl mimoto uveden v odpovědi společnosti MAL Magyar Aluminium na dotazník. Je nutno rovněž objasnit, že společnosti Silkem d.o.o. a MAL Magyar Aluminium při šetření plně spolupracovaly. Co se týká společnosti Silkem d.o.o., tato společnost poskytla údaje ve fázi výběru vzorku, nebyla však do vzorku zařazena, a nebyla tudíž požádána o vyplnění odpovědi na dotazník. Pokud jde o společnost MAL Magyar Aluminium, nebylo nutné, aby tato společnost poskytla konsolidovanou odpověď se zahrnutím společnosti Silkem d.o.o., jelikož Silkem d.o.o. je zvláštním právním subjektem.

3.2.   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(20)

Na žádost o informace pro výběr vzorku obsaženou v oznámení o zahájení řízení odpověděli pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Následně bylo zjištěno, že jedna z těchto společností dotčený výrobek nedovážela ani nenakupovala. Bylo proto rozhodnuto, že v případě dovozců, kteří nejsou ve spojení, není výběr vzorku nutný.

4.   DUMPING

4.1.   Běžná hodnota

(21)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve přezkoumala, zda byl domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům uskutečněný oběma vyvážejícími výrobci ve skupině Birac reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Unie. Bylo zjištěno, že domácí prodej nebyl reprezentativní.

(22)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej každého vyvážejícího výrobce mohl považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření se uskutečnilo stanovením podílu ziskového domácího prodeje nezávislým odběratelům.

(23)

Prodejní transakce na domácím trhu se považovaly za ziskové, pokud se jednotková cena rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší. Byly proto stanoveny výrobní náklady na domácím trhu v průběhu období šetření.

(24)

Výše uvedená analýza prokázala, že veškerý domácí prodej obou vyvážejících výrobců byl ziskový vzhledem ke skutečnosti, že čistá jednotková prodejní cena byla vyšší než vypočtené jednotkové výrobní náklady.

(25)

Jelikož se prodej na domácím trhu neuskutečnil v reprezentativním množství, musela být běžná hodnota zjištěna početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(26)

Za účelem početního zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly k vlastním průměrným výrobním nákladům v průběhu období šetření připočteny vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk dosažený v období šetření každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem u domácího prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku. V případě potřeby byly výrobní náklady a prodejní, správní a režijní náklady před posouzením běžného obchodního styku a při početním zjištění běžné hodnoty upraveny.

4.2.   Vývozní cena

(27)

Jelikož se veškerý vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím dovozce ve spojení, byla v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vývozní cena zjištěna početně na základě ceny při dalším prodeji nezávislým odběratelům. Cena při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v Unii byla upravena s ohledem na veškeré náklady, včetně cel a daní, které vznikly mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i s ohledem na přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Pokud jde o prodejní, správní a režijní náklady, byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady dovozce ve spojení. Vzhledem k nedostatečné spolupráci dovozců, kteří nejsou ve spojení, při šetření bylo použito přiměřené ziskové rozpětí ve výši 5 %, a to na základě informací získaných od uživatelů, kteří v období šetření rovněž dováželi dotčený výrobek.

(28)

Skupina Birac uvedla, že se funkce dovozce, který je s ní ve spojení, podobají spíše funkcím vývozního oddělení než dovozce, a proto by vývozní cena neměla být zjištěna početně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, nýbrž by v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení měla být stanovena na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit. V této souvislosti se podotýká, že podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení je vývozní cena stanovena na základě ceny při dalším prodeji nezávislým odběratelům, je-li dotčený výrobek prodáván dále nezávislým odběratelům společnostmi, které jsou ve spojení s vývozcem ve vyvážející zemi. Šetřením bylo prokázáno, že společnost ve spojení má sídlo v Unii. Tato společnost vyřizuje mimo jiné objednávky odběratelů a vystavuje faktury za dotčený výrobek vyráběný skupinou Birac. Mimoto bylo zjištěno, že skupina Birac prodává dotčený výrobek společnosti v Unii, která je s ní ve spojení, za účelem dalšího prodeje nezávislým odběratelům v EU. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout. Je třeba zmínit, že skutečnost, že společnost ve spojení vykonává před dovozem určité činnosti, neznamená, že vývozní cenu nelze zjistit početně na základě ceny při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli s potřebnými úpravami podle čl. 2 odst. 9.

4.3.   Srovnání

(29)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Úpravy týkající se nákladů na dopravu, přepravné a pojištění, bankovních poplatků, nákladů na balení a úvěry byly provedeny ve všech případech, kdy bylo zjištěno, že jsou přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy.

4.4.   Dumpingové rozpětí

(30)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro oba vyvážející výrobce stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(31)

Individuální dumpingová rozpětí obou vyvážejících výrobců byla zvážena na základě množství vyváženého do Unie, z čehož pro skupinu Birac vyplynulo dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, ve výši 28,1 %.

(32)

Na základě informací obsažených v podnětu a informací získaných od skupiny spolupracujících vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině není známo, že by v Bosně a Hercegovině existovali další výrobci dotčeného výrobku. Proto by se celostátní dumpingové rozpětí, které má být stanoveno pro Bosnu a Hercegovinu, mělo rovnat dumpingovému rozpětí zjištěnému pro jedinou skupinu spolupracujících vyvážejících výrobců v Bosně a Hercegovině.

5.   ÚJMA

5.1.   Úvodní poznámky

(33)

Připomíná se, že v tomto případě existuje pouze jeden bosenský vyvážející výrobce (skupina Birac). V zájmu ochrany obchodních informací proto nelze uvést přesné údaje týkající se objemu dovozu, dovozních cen, podílů na trhu a výroby v Unii, ani objemu prodeje. Za daných okolností jsou ukazatele uvedeny ve formě indexu nebo rozpětí.

(34)

V souladu s oddílem 3.1 výše představují čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a dále na ně bude odkazováno jako na „výrobní odvětví Unie“.

5.2.   Spotřeba Unie

(35)

V prozatímní fázi šetření byl výpočet spotřeby Unie založen na údajích obsažených v podnětu, které byly doplněny o ověřené údaje zjištěné u výrobců a dovozce/uživatelů účastnících se šetření. Tyto údaje byly zaslány všem zúčastněným stranám, aby se k nim vyjádřily. Nebyly předloženy žádné připomínky, které by zpochybňovaly údaje o spotřebě Unie.

(36)

Spotřeba Unie byla proto stanovena na základě objemu prodeje obdobného výrobku v Unii, který vyrábí výrobní odvětví Unie, objemu prodeje obdobného výrobku v Unii, který je vyráběn ostatními známými výrobci v Unii, a objemu dovozu dotčeného výrobku ze třetích zemí.

(37)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Tuny

324 395

347 183

371 567

315 642

300 491

Zdroj: podnět a odpovědi na dotazník

(38)

Spotřeba dotčeného výrobku a obdobného výrobku v Unii v posuzovaném období klesla o 7 %. To odráží postupné snižování množství dotčeného výrobku obsaženého v hlavních výrobcích, jako jsou prací prostředky, ze strany uživatelů. Odráží to rovněž skutečnost, že stále více výrobků uživatelského odvětví neobsahuje zeolit.

5.3.   Dovoz z dotčené země

5.3.1.   Objem, cena a podíl dumpingového dovozu z dotčené země na trhu

(39)

Objem dovozu dotčeného výrobku během posuzovaného období vzrostl o 359 %.

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Objem dovozu

100

73

68

252

459

Index: 2005 = 100

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

(40)

Průměrná dovozní cena byla od roku 2005 do roku 2008 stálá a v období šetření vzrostla přibližně o 10 %. To bylo zapříčiněno zejména lepší situací na trhu EU, která všem výrobcům dotčeného výrobku umožnila zvýšit ceny.

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Průměrná dovozní cena (CIF)

100

100

102

99

109

Index: 2005 = 100

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

(41)

Podíl dovozu z dotčené země na trhu se v posuzovaném období zvýšil téměř čtyřnásobně a v období šetření představoval podíl na trhu v rozmezí od 10 do 15 %.

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Podíl Bosny a Hercegoviny na trhu

0–5 %

0–5 %

0–5 %

5–10 %

10–15 %

Index: 2005 = 100

100

68

59

259

495

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník

5.3.2.   Dopad dumpingového dovozu na ceny

(42)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly dovozní ceny bosenského vyvážejícího výrobce srovnány s cenami výrobního odvětví Unie v období šetření, a to na základě srovnání průměrných hodnot. Ceny výrobního odvětví Unie byly upraveny na úroveň čisté ceny ze závodu a srovnány s dovozními cenami CIF. Cla nebyla brána v potaz, jelikož se na bosenského vyvážejícího výrobce v období šetření vztahovala nulová preferenční sazba.

(43)

Zjištěné vážené průměrné rozpětí cenového podbízení, vyjádřené jako procento cen výrobního odvětví Unie, je v rozmezí od 20 do 25 %.

5.4.   Situace výrobního odvětví Unie

5.4.1.   Předběžné poznámky

(44)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(45)

Ukazatele týkající se makroekonomických údajů, jako je výroba, kapacita, objem prodeje, podíl na trhu atd., jsou založeny na údajích, které byly zjištěny útvary Komise a zaslány zúčastněným stranám, aby se k nim vyjádřily, jak je uvedeno výše ve 35. bodě odůvodnění. Údaje pro tyto ukazatele zastupují všechny výrobce v Unii. Pokud jsou použity údaje týkající se veškerých výrobců v Unii, jsou v tabulkách níže jako zdroj uvedena makrodata. Ostatní ukazatele vycházejí z ověřených údajů výrobců zařazených do vzorku. U těchto ukazatelů se odkazuje na mikrodata. Co se týká makrodat, bosenský vyvážející výrobce tvrdil, že kvůli sporné otázce týkající se příslušného kódu KN použitého pro zařazení výrobku není pravděpodobné, že jsou tyto údaje spolehlivé. V tomto ohledu se podotýká, že údajnou spornou otázkou ohledně kódů KN nejsou nijak dotčeny ukazatele újmy. Připomíná se, že ve zveřejněném oznámení o zahájení řízení byla uvedena definice dotčeného výrobku. Tato definice je jednoznačná a neponechává žádnou možnost nesprávného výkladu. Zúčastněné strany byly požádány, aby informace poskytly na základě definice výrobku bez ohledu na kódy KN, jelikož se v oznámení o zahájení řízení uvádí, že kód KN je uveden pouze pro informaci. Mimoto se připomíná, že bosenský vyvážející výrobce nezpochybnil informace týkající se spotřeby Unie. Většina informací o dovozu byla odvozena přímo z údajů bosenského vyvážejícího výrobce, zatímco zbývající informace se vztahovaly na malý objem dovozu z ostatních zemí. S přihlédnutím k výše uvedenému a s ohledem na skutečnost, že nebyly předloženy žádné konkrétní důkazy dokládající tvrzení ohledně nespolehlivých údajů, bylo nutno toto tvrzení odmítnout.

5.4.2.   Ukazatele újmy

Výroba, kapacita a využití kapacity

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Výroba

100

108

114

90

86

Kapacita

100

99

104

100

100

Využití kapacity

72 %

79 %

78 %

65 %

62 %

Index: 2005 = 100

Zdroj: Makrodata

(46)

V průběhu posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil o 14 %. V období 2008–2009 jeden výrobce v Unii (Sasol Italy SpA) zcela ukončil výrobu. Společnost Henkel AG navíc zastavila výrobu zeolitu ve formě kaše (nejedná se o dotčený výrobek, nýbrž o výrobek v kapalné formě, který se používá jako náhrada). Tento vývoj do jisté míry zlepšil situaci ostatních výrobců.

(47)

Navzdory výše uvedenému vývoji byla kapacita v posuzovaném období poměrně stálá, a to podle způsobu výpočtu, který obvykle používá výrobní odvětví. Z ověření u výrobců zařazených do vzorku však vyplynulo, že výpočet kapacity tohoto výrobního odvětví může kolísat v závislosti na relativním růstu trhu dotčeného výrobku a trhu ostatních výrobků, jež mohou být vyráběny s využitím stejných zařízení.

(48)

Výše uvedené údaje o využití kapacity ukazují snížení o 14 %. Tato hodnota mimoto nikdy nedosáhla 80 %, což prokazuje určitou nadměrnou kapacitu. Tato otázka je projednána níže v rámci příčinné souvislosti.

Stav zásob

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Stav zásob na konci roku

Méně než 2 %

Méně než 2 %

Méně než 2 %

Méně než 2 %

Méně než 2 %

Index: 2005 = 100

Zdroj: Makrodata

(49)

Úroveň zásob výrobního odvětví Unie byla v průběhu posuzovaného období nízká a stálá. Výroba obdobného výrobku byla naplánována podle objednávek a zásoby byly udržovány na nejnižší možné úrovni. Stav zásob proto nebyl v tomto šetření důležitým činitelem.

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Objem prodeje EU

100

108

116

93

82

Podíl na trhu

95–100 %

95–100 %

95–100 %

90–95 %

85–90 %

Index podílu na trhu

100

101

101

96

89

Index: 2005 = 100

Zdroj: Makrodata

(50)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období snížil o 18 %.

(51)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období klesl o 11 %.

Prodejní ceny

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Průměrná prodejní cena (v EUR/t)

292

306

315

332

354

Zdroj: Mikrodata

(52)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie pro strany v EU, které nejsou ve spojení, v posuzovaném období vzrostla o 21 %. Toto zvýšení celkově odráželo vyšší ceny surovin a energií, a samostatně se proto prodejní cena nepovažuje za smysluplný ukazatel.

Ziskovost

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Ziskové rozpětí před zdaněním

3,2 %

0,8 %

1,4 %

-1,8 %

4,3 %

Zdroj: Mikrodata

(53)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla v celém posuzovaném období nízká. Tato situace byla důsledkem jeho neschopnosti zvýšit ceny z důvodů projednaných v oddíle týkajícím se příčinné souvislosti a zejména existence rostoucích objemů dumpingového dovozu. Byla rovněž výsledkem nízkého využití kapacity, jak bylo objasněno ve 47. bodě odůvodnění.

(54)

V období od roku 2005 do roku 2008 se ziskovost výrobního odvětví Unie podstatně snížila a v roce 2008 bylo výrobní odvětví ztrátové. V průběhu období šetření se mu podařilo dostat se na nejvyšší úroveň v posuzovaném období, nedocílilo však zisku ve výši 5,9 %, jehož by výrobní odvětví mohlo dosáhnout v případě neexistence dumpingového dovozu (viz níže 67. bod odůvodnění).

(55)

Vyvážející výrobce tvrdil, že v roce 2009 byla ziskovost výrobců v Unii dobrá. Tento předpoklad nebyl podložen žádnými jednoznačnými důkazy, v tvrzení se pouze odkazovalo na neupřesněné „veřejně dostupné informace“. Výrobci zařazení do vzorku uvedli, že míra ziskovosti, jíž dosáhli v roce 2009, byla výjimečná a nebyla udržitelná vzhledem k energickému vstupu bosenských vyvážejících výrobců na trh s velkým objemem a s nízkými dumpingovými cenami. Výrobci zařazení do vzorku uvedli, že v roce 2010 ziskovost pravděpodobně klesne zpět na úroveň z roku 2008.

(56)

Útvary Komise ověřily výše uvedená tvrzení. Ověření zahrnovalo zejména vývoj nákladů na suroviny a prodejních nákladů a cen uvedených v příslušných smlouvách. Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie mělo v roce 2009 prospěch z určitých dočasných činitelů, které zvýšily jeho ziskovost, a to navzdory existenci značného objemu dumpingového dovozu:

i)

Výrobci zařazení do vzorku měli do jisté míry prospěch z vyššího objemu výroby a prodeje po ukončení výroby jiných dvou výrobců v Unii, jak bylo uvedeno ve 46. bodě odůvodnění.

ii)

Ačkoliv se od roku 2008 ceny surovin celkově zvyšovaly, někteří výrobci zařazení do vzorku měli prospěch z ročních smluv o dodávkách surovin, což omezilo dopad tohoto růstu cen.

iii)

Jeden výrobce zařazený do vzorku měl v roce 2009 prospěch z podstatně nižších nákladů na financování v důsledku restrukturalizace v rámci skupiny.

(57)

Na tomto základě naznačoval vývoj ziskového rozpětí i nadále existenci újmy, jelikož v případě neexistence dumpingového dovozu by byl zisk podstatně vyšší.

Investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získat kapitál

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Investice (v EUR)

577 448

337 865

324 636

1 012 717

366 235

Návratnost čistých aktiv

17 %

6 %

11 %

-10 %

26 %

Peněžní tok (v EUR)

1 013 223

744 905

905 792

– 930 920

1 638 112

Zdroj: Mikrodata

(58)

Bosenský vyvážející výrobce tvrdil, že investice byly v posuzovaném období nízké, zatímco výrobní odvětví Unie objasnilo, že návratnost investic byla příliš nízká, než aby odůvodňovala významné investice do dotčeného výrobku.

(59)

Návratnost investic, vyjádřená jako čistý zisk výrobního odvětví Unie a čistá účetní hodnota jeho investic, sledovala výše uvedený trend ziskovosti. Je třeba podotknout, že dotyčná čistá aktiva již byla do velké míry odepsána.

(60)

Situace výrobního odvětví Unie s ohledem na peněžní tok rovněž sledovala výše uvedený trend ziskovosti. V roce 2008 byla situace v oblasti peněžního toku vážná, jelikož i přes úbytek objemu prodeje museli výrobci i nadále plnit smluvní závazky týkající se nákupu surovin.

(61)

Schopnost získat kapitál nebyla výrobním odvětvím Unie zmíněna jako problém.

Zaměstnanost, produktivita a mzdy

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Zaměstnanost (v ekvivalentech plného pracovního úvazku)

241

241

253

244

221

Průměrné mzdové náklady na pracovníka (v EUR)

36 574

39 644

40 207

39 130

40 225

Produktivita na pracovníka

1 423

1 529

1 535

1 296

1 223

Zdroj: Mikrodata vyjma zaměstnanosti – makrodata

(62)

Počet zaměstnanců všech výrobců v Unii, kteří se zabývali dotčeným výrobkem, se v posuzovaném období snížil v souladu se snižováním objemu výroby a prodeje. Průměrné mzdové náklady na pracovníka vzrostly v důsledku inflace.

(63)

Produktivita, vyjádřená jako výkon na pracovníka, v posuzovaném období klesla o 14 %, jelikož se objem prodeje snížil více než zaměstnanost. Tento negativní vývoj pravděpodobně povede k dalšímu úbytku pracovních míst v budoucnu.

5.4.3.   Velikost dumpingu

(64)

S ohledem na objem a ceny dumpingového dovozu z dotčené země nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí na trh EU považovat za zanedbatelný.

5.5.   Závěr ohledně újmy

(65)

V průběhu posuzovaného období utrpěli výrobci v Unii podstatnou újmu, co se týká objemu, což je jednoznačně zřejmé z výše uvedené analýzy trendů v oblasti výroby, využití kapacity, objemu prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti a produktivity.

(66)

Pokud jde o ceny a ziskovost, újma je rovněž patrná. Tato analýza je však ztížena růstem cen surovin a energií, který měl dopad na ceny dotčeného výrobku. V období 2005–2008 se zhoršila ziskovost, peněžní tok i návratnost investic. Rok 2008 byl pro výrobní odvětví obzvláště složitý, jelikož společnosti byly vázány smlouvami o dodávkách surovin, přišly však o více než 20 % svého objemu prodeje.

(67)

V roce 2009 se situace na trhu zklidnila a růst cen umožnil docílit vyšší ziskovosti, jak je však vysvětleno výše v 56. bodě odůvodnění, bylo zřejmé, že se jedná o dočasnou úlevu a že se situace na trhu z roku 2009 nebude pravděpodobně opakovat. Je však třeba uvést, že ani v roce 2009 nedosáhla ziskovost úrovně 5,9 %, která se pro toto výrobní odvětví považuje za běžný zisk.

(68)

Újma byla posouzena pro celé výrobní odvětví Unie (makroekonomické ukazatele), ačkoliv u některých ukazatelů byli posouzeni pouze výrobci zařazení do vzorku (mikroekonomické ukazatele). Mezi mikroekonomickými a makroekonomickými ukazateli nebyly zjištěny žádné významné rozdíly.

(69)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k předběžnému zjištění, že významná část výrobního odvětví Unie utrpěla podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

6.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

6.1.   Úvod

(70)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu, kterou lze považovat za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu výrobnímu odvětví Unie současně způsobovat újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

6.2.   Účinky dumpingového dovozu

(71)

V posuzovaném období se dovoz z dotčené země zvýšil téměř o 400 % a získal významnou část trhu, tj. zvýšil se z úrovně nižší než 5 % na úroveň mezi 10 a 15 %. Současně došlo k přímému a srovnatelnému zhoršení ekonomické situace výrobního odvětví Unie, přičemž dumpingový dovoz byl jediným dalším důležitým účastníkem na trhu EU, jelikož dovoz z ostatních zdrojů je zanedbatelný.

(72)

K růstu podílu dumpingového dovozu na trhu došlo při současném poklesu spotřeby v EU v posuzovaném období o 7 %.

(73)

Ceny rostoucího objemu dumpingového dovozu byly v období šetření nižší než ceny výrobního odvětví Unie o 20–25 %. Přiměřeně lze vyvodit závěr, že se takovýto rostoucí dovoz na zmenšující se trh v roce 2008 a 2009 zasloužil o stlačení cen. Tento dopad dumpingového dovozu na ceny zhoršila skutečnost, že se prodej uskutečňuje většinou na základě ročních smluv. Dumpingový bosenský dovoz bylo proto možno využít k potlačení růstu cen u velkých objemů prodeje, a to navzdory růstu cen surovin. V roce 2009 došlo ke zmírnění tohoto dopadu, nikoli však v dostatečné míře, aby mohlo celé výrobní odvětví dosáhnout běžné úrovně zisku ve výši 5,9 %.

(74)

Vzhledem k jednoznačně zjištěné časové souvislosti mezi nárůstem dumpingového dovozu za ceny, které jsou nižší než ceny výrobního odvětví Unie, na straně jedné a úbytkem objemu prodeje a výroby výrobního odvětví Unie, snížením jeho podílu na trhu a stlačováním cen na straně druhé se vyvozuje předběžný závěr, že dumpingový dovoz hrál významnou úlohu, pokud jde o újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

6.3.   Účinky jiných činitelů

6.3.1.   Vývozní výkonnost výrobců v Unii

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Vývoz výroby v Unii

100

108

90

57

121

Index: 2005 = 100

Zdroj: Makrodata

(75)

Objem vývozu všech výrobců v Unii se v posuzovaném období zvýšil, představoval však v průměru přibližně pouze 10 % výroby. Vývoz výrobců zařazených do vzorku vzrostl a částečně vyrovnal úbytky objemu prodeje v EU.

(76)

Vývozní výkonnost výrobců v Unii proto pomohla zachovat jejich obchodní činnost a nepřispěla k podstatné újmě, která jim byla způsobena.

6.3.2.   Dovoz ze třetích zemí

(77)

Dovoz ze třetích zemí byl v průběhu posuzovaného období zanedbatelný a nemohl přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Bosenský vyvážející výrobce tvrdil, že výrobci v Unii přišli o podíl na trhu kvůli dovozu z Číny a Koreje, toto tvrzení však nebylo doloženo konkrétními skutečnostmi, jelikož dovoz z těchto zemí byl minimální.

6.3.3.   Dopad poklesu spotřeby

 

2005

2006

2007

2008

2009 (OŠ)

Spotřeba EU (v tunách)

324 395

347 183

371 567

315 642

300 491

Zdroj: Makrodata

(78)

V posuzovaném období spotřeba klesla přibližně o 24 000 tun (7 %), což odráží skutečnost, že odvětví výroby pracích prostředků v jejich složení postupně více používá alternativní výrobky s cílem nahradit dotčený výrobek. Vyvážející výrobce uvedl, že to vedlo ke „zvýšeným zásobám, zrušení objednávek a nižšímu zisku“.

(79)

Je nutno uvést, že na konci posuzovaného období ukončili dva výrobci na trhu v EU výrobu, a proto došlo k úpravě kapacity, která vyrovnala pokles spotřeby. Jak je mimoto vysvětleno ve 49. bodě odůvodnění, úroveň zásob zůstala nízká a stálá, což znamená, že se výroba přizpůsobila nižší úrovni spotřeby.

(80)

Ačkoliv nelze vyloučit, že pokles spotřeby přispěl k újmě, která byla způsobena výrobcům v Unii, zdá se, že tento dopad není významný.

6.3.4.   Dopad investic

(81)

Vyvážející výrobce tvrdil, že újma byla způsobena dodržováním právních předpisů týkajících se registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). Jak je však objasněno v 58. bodě odůvodnění, vzhledem k úrovni investic do dotčeného výrobku v celém posuzovaném období nemohlo toto významnou měrou přispět ke způsobené újmě. Náklady spojené s REACH jsou mimoto nízké.

6.3.5.   Dopad zvýšení nákladů na suroviny a energie

(82)

Některé strany tvrdily, k újmě přispěly vyšší náklady na suroviny a energie. Zvýšení těchto nákladů bylo skutečně významné a došlo k němu především v roce 2008. To mělo bezpochyby určitý dopad na ziskovost v tomto roce, jelikož k němu došlo v době klesajícího objemu prodeje. Růst nákladů na energie se však do jisté míry projevil v růstu prodejních cen, jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění, ačkoliv přiměřenému zvýšení cen zabránil účinek dumpingového dovozu vedoucí ke snižování cen.

(83)

Usuzuje se proto, že zvýšení nákladů na suroviny a energie nepřispělo ke způsobené újmě.

6.3.6.   Dopad záležitostí týkajících se kapacity

(84)

Problémy související s nadměrnou kapacitou a nízkým využitím kapacity byly projednány ve 46. bodě odůvodnění. Dopad záležitostí týkajících se kapacity na ziskovost je nutno posoudit na základě strukturálních charakteristik tohoto výrobního odvětví i existence dumpingového dovozu. Dopad na ziskovost je způsoben značnými fixními náklady, jež by byly získány zpět, pokud by byla míra využití kapacity vyšší.

(85)

Problémy související s nadměrnou kapacitou a nízkým využitím kapacity mohou částečně vysvětlit některé negativní ukazatele újmy, která byla způsobena výrobcům v Unii, nevysvětlují však velký pokles výroby, objemu prodeje a podílu na trhu v roce 2009. Jednoznačně proto nenarušují příčinnou souvislost mezi velkým nárůstem dovozu za dumpingové ceny a újmou způsobenou výrobcům v Unii.

6.3.7.   Dopad globální úvěrové krize / celkové hospodářské krize

(86)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že k újmě přispěly globální úvěrová krize a celková hospodářská krize. V období 2008–2009, kdy došlo k těmto krizím, spotřeba dotčeného výrobku skutečně poklesla.

(87)

Tyto záležitosti však nemohou vysvětlit, proč se podíl výrobců v Unii na trhu v roce 2009 významně snížil, zatímco podíl bosenského dovozu na trhu se zvýšil a ceny tohoto dovozu byly o více než 20 % nižší než ceny EU. Ačkoliv by pokles spotřeby v období 2008–2009 sám o sobě ovlivnil výrobní odvětví Unie, významný nárůst dovozu z Bosny a Hercegoviny měl mnohem důležitější dopad na objem prodeje výrobního odvětví Unie a vzhledem k cenovému podbízení i na ceny. Krize tudíž nenarušila příčinnou souvislost mezi velkým nárůstem dovozu za dumpingové ceny a újmou způsobenou výrobcům v Unii.

6.3.8.   Dopad konsolidovaného uživatelského odvětví

(88)

Ačkoliv v období šetření vyrábělo dotčený výrobek více než 10 společností, hlavní uživatelské odvětví (výrobci pracích prostředků a změkčovačů vody) sestávalo v zásadě ze 4 velkých skupin (Reckitt Benckiser, Henkel, Proctor & Gamble a Unilever). Na dva hlavní spolupracující uživatele připadalo téměř 40 % nákupů dotčeného výrobku v EU. Prostřednictvím centralizovaného nákupu jsou tyto 4 skupiny skutečně schopny udržovat ceny dotčeného výrobku na nízké úrovni.

(89)

Tato záležitost však není nová, nýbrž trvá mnoho let. Nemůže proto opět vysvětlit velký pokles výroby, objemu prodeje a podílu na trhu v roce 2009. Jednoznačně proto nenarušuje příčinnou souvislost mezi velkým nárůstem dovozu za dumpingové ceny a újmou způsobenou výrobcům v Unii.

6.4.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(90)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie způsobil dotyčný dumpingový dovoz.

(91)

Kromě dumpingového dovozu byla přezkoumána řada jiných činitelů, žádný z těchto činitelů však nemohl objasnit významné úbytky podílu na trhu, objemu výroby a prodeje, k nimž došlo v roce 2008 a 2009 a které se časově shodují s nárůstem objemu dumpingového dovozu.

(92)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě rozlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se vyvozuje předběžný závěr, že dovoz z Bosny a Hercegoviny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

7.   ZÁJEM UNIE

7.1.   Obecné poznámky

(93)

Komise ověřila, zda navzdory předběžnému závěru o existenci dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není uložení opatření v zájmu Unie. Za tímto účelem byl na základě všech předložených důkazů v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení uvážen dopad možných opatření na všechny strany dotčené tímto řízením a rovněž důsledky nepřijetí opatření.

7.2.   Zájem výrobního odvětví Unie

(94)

Analýza újmy jednoznačně prokázala, že dumpingový dovoz způsobuje výrobnímu odvětví Unie újmu. Nárůst dumpingového dovozu v posledních letech způsobil snížení objemu prodeje na trhu Unie a úbytek podílu výrobního odvětví Unie na trhu. To výrobnímu odvětví Unie bránilo v dosažení úrovně ziskovosti, která je podobná úrovním dosahovaným u jiných výrobků.

(95)

Šetření prokázalo, že jakékoli zvýšení podílu dumpingového dovozu z dotčené země na trhu se uskutečňuje přímo na úkor výrobního odvětví Unie. Situace se nezlepšila navzdory restrukturalizaci, k níž došlo u výrobců v Unii (dvě společnosti ukončily výrobu). V této souvislosti se uvádí, že zeolit A ve formě prášku je důležitým výrobkem, pokud jde o obrat společností zařazených do vzorku, a činí až 30 % jejich prodejního obratu. Pokud by opatření nebyla uložena, situace výrobního odvětví Unie by se jednoznačně dále zhoršovala. Uložení opatření povede ke zvýšení dovozní ceny na úroveň, která nepůsobí újmu, a umožní výrobnímu odvětví Unie soutěžit za spravedlivých obchodních podmínek.

(96)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že by uložení opatření bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

7.3.   Zájem dovozců

(97)

V souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení byl posouzen pravděpodobný dopad opatření na dovozce. V této souvislosti se uvádí, že dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří se přihlásili, byli rovněž uživateli. Analýza týkající se těchto dovozců je proto uvedena v příslušném oddíle týkajícím se zájmu uživatelů.

7.4.   Zájem uživatelů a spotřebitelů

(98)

Po zveřejnění oznámení o zahájení tohoto řízení se nepřihlásily žádné organizace spotřebitelů. Analýza byla proto omezena na dopad opatření na uživatele.

(99)

Dotazníky byly rozeslány osmi známým uživatelům. Smysluplné připomínky však byly obdrženy pouze od dvou uživatelů. Analýza zájmu Unie proto vychází z odpovědí dvou poměrně velkých uživatelů, kteří společně představují téměř 40 % spotřeby Unie.

(100)

Dva spolupracující uživatelé v Unii představují hlavní účastníky v odvětví výroby pracích prostředků a změkčovačů vody v Unii. Oba uživatelé vznesli proti uložení opatření námitky.

(101)

Šetřením bylo zjištěno, že co se týká spotřeby spolupracujících uživatelů v Unii, je od bosenského vyvážejícího výrobce dovážena méně než třetina. Zbývající část je pokryta dodávkami od výrobců v Unii, kteří jsou pro spolupracující uživatele i nadále hlavním zdrojem dodávek. Vzhledem k nízké míře využití kapacity výrobců v Unii (jak je vysvětleno ve 47. a 48. bodě odůvodnění) je zřejmé, že případné uložení opatření podle očekávání nepovede k nedostatečným dodávkám nebo následnému zvýšení cen.

(102)

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti se zdá, že uživatelské odvětví v Unii již začalo zkoumat možnost dovozu z Číny. Skutečnost, že tato možnost existuje a považuje se za spolehlivou, prokazuje, že případné uložení opatření nepovede k nedostatku dotčeného výrobku.

(103)

Byl posouzen rovněž procentní podíl konečných výrobků obsahujících dotčený výrobek na celkovém obratu. V tomto ohledu se podotýká, že v obou případech představují příslušné výrobky méně než 10 % obratu.

(104)

Ověřeny byly rovněž procentní podíly dotčeného výrobku obsaženého v konečných výrobcích. Šetřením bylo zjištěno, že celkově jsou tyto procentní podíly mimořádně nízké (v průměru méně než 5 % celkových nákladů), a dotčený výrobek proto nepředstavuje velmi důležitou složku nákladů na konečné výrobky.

(105)

Komise rovněž ověřila, zda by uložení opatření mělo významný negativní finanční dopad na situaci těchto dvou uživatelů. Komise vypracovala dva scénáře, tj. scénář v nejhorším případě a reálnější scénář.

(106)

Scénář v nejhorším případě předpokládá, že ceny dovozu a ceny výrobního odvětví Unie vzrostou o výši cla. To by náklady uživatelů zvýšilo průměrně o méně než 2 %.

(107)

Výše popsanou situaci je nutno srovnat s mírou ziskovosti spolupracujících uživatelů v Unii. Ziskovost uživatelů u výrobků obsahujících dotčený výrobek činí přibližně 11 % a u všech jejich výrobků byla vyšší než 20 %. Vzhledem k této míře ziskovosti by i úplné přenesení opatření na ceny dovozu a ceny výrobního odvětví Unie nemělo na finanční situaci těchto stran nepřiměřený dopad.

(108)

Mnohem reálnějším scénářem je ve skutečnosti to, že uložení opatření povede k situaci, kdy se zvýší pouze ceny dovozu z Bosny a Hercegoviny, zatímco výrobní odvětví Unie bude mít prospěch z větších úspor z rozsahu. Jak bylo vysvětleno výše, situace v dodávkách dotčeného výrobku v EU je plně dostačující, jelikož většina výrobců v Unii ani zdaleka nevyužívá plně svou kapacitu.

(109)

Je nutno rovněž uvést, že šetřením bylo zjištěno, že existují výrobky, které mohou dotčený výrobek nahradit. Je zřejmé, že spolupracující i nespolupracující uživatelé vyrábějí rovněž prací prostředky, které dotčený výrobek neobsahují. Podle tohoto reálnějšího scénáře se náklady spolupracujících uživatelů zvýší pouze o zlomek procenta. Jinými slovy, na základě údajů o ziskovosti bude mít uložení opatření pro uživatele pouze zanedbatelné důsledky.

(110)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem je zřejmé, že uložení opatření nebude mít na uživatele významný dopad, a je tudíž velmi nepravděpodobné, že by vedlo ke zvýšení ceny pro spotřebitele.

7.5.   Závěr ohledně zájmu Unie

(111)

Celkově se očekává, že výrobní odvětví Unie bude mít z těchto opatření jednoznačně prospěch. Vzhledem k vyššímu využití kapacity v důsledku zvýšení výroby a prodeje by výrobní odvětví mohlo v prvé řadě využít větších úspor z rozsahu.

(112)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení opatření na dumpingový dovoz dotčeného výrobku z Bosny a Hercegoviny uživatele v Unii významně neovlivní a že je celkově v zájmu Unie.

8.   NÁVRH PROZATÍMNÍCH ANTIDUMPINGOVÝCH OPATŘENÍ

(113)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům ohledně dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie by měla být na dovoz dotčeného výrobku z Bosny a Hercegoviny uložena prozatímní opatření, aby se zamezilo další újmě, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

8.1.   Úroveň pro odstranění újmy

(114)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření musí být dostatečná k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem, aniž by byla překročena zjištěná dumpingová rozpětí.

(115)

Při výpočtu výše cla nezbytné k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se usuzovalo, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, jehož by bylo možno přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by neexistoval dumpingový dovoz. Rozpětí zisku před zdaněním použité pro tento výpočet činilo 5,9 % obratu. Jednalo se o úroveň zisku, které výrobní odvětví Unie v období šetření dosáhlo u všech svých výrobků, včetně dotčeného výrobku. Vezme-li se v úvahu skutečnost, že ziskovost u dotčeného výrobku byla ovlivněna dumpingovým dovozem, je zřejmé, že tato úroveň zisku je rozumná a přiměřená. Zvažovalo se rovněž, zda by neměly být použity míry zisku, jichž výrobní odvětví Unie dosáhlo v období 2005–2007, tyto míry zisku však byly nízké s ohledem na ziskovost, které dosahují společnosti u podobných výrobků, a nepovažovaly se za reprezentativní pro životaschopné výrobní odvětví. Důvodem je to, že v průběhu těchto tří let byla cena bosenského dovozu nižší než cena výrobního odvětví Unie o 10–20 % a takovéto rozdíly by hrály významnou úlohu při sjednávání ročních smluv. Nebylo proto možno usuzovat, že tato zisková rozpětí představují běžnou situaci na trhu EU. Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Unie vypočtena cena obdobného výrobku, která nepůsobí újmu. Cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí k výrobním nákladům.

(116)

Potřebné zvýšení ceny bylo poté stanoveno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny zjištěné pro výpočet cenového podbízení s průměrnou cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie na trhu v EU, která nepůsobí újmu. Rozdíl plynoucí z tohoto srovnání se poté vyjádřil jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF. Vypočtené rozpětí podbízení činilo 31,5 %.

8.2.   Prozatímní opatření

(117)

Na základě výše uvedených skutečností se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení usuzovalo, že by na dovoz pocházející z Bosny a Hercegoviny měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí.

(118)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba prozatímního antidumpingového cla pro Bosnu a Hercegovinu 28,1 %.

9.   POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(119)

V zájmu řádného úředního postupu je nutno stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Je třeba rovněž uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a za účelem uložení konečného cla mohou být znovu uvážena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu zeolitu A ve formě prášku, nazývaného rovněž zeolit NaA ve formě prášku nebo zeolit 4A ve formě prášku, v současnosti kódu KN ex 2842 10 00 (kód TARIC 2842100030), pocházejícího z Bosny a Hercegoviny.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobek popsaný v odstavci 1 činí 28,1 %.

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii je podmíněno složením jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009, mohou zúčastněné strany požádat o poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. listopadu 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. C 40, 17.2.2010, s. 5.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU