(EU) č. 1030/2010Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1030/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých polyethylentereftalátů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

Publikováno: Úř. věst. L 300, 17.11.2010, s. 1-15 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 17. listopadu 2010 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 18. listopadu 2010 Nabývá účinnosti: 18. listopadu 2010
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (ES) č. 1225/2009 Pozbývá platnosti: 19. listopadu 2015
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1030/2010

ze dne 17. listopadu 2010

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých polyethylentereftalátů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 a čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   ŘÍZENÍ

1.   Platná opatření

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 1467/2004 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých polyethylentereftalátů (PET) pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „konečná antidumpingová opatření“). Výše uloženého cla dosahovala 22,9 % odpovídajících 184 EUR/t u dovozu z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“).

(2)

Po přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení Rada nařízení (ES) č. 1467/2004 změnila nařízením (ES) č. 2167/2005 (3).

2.   Žádost o přezkum

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (4) platných konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 13. května 2009 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podal výbor Polyethylene Terephthalate Committee of Plastics Europe (Výbor pro polyethylentereftaláty při Plastics Europe) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby PET v Unii.

(4)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti vycházela z předpokladu, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně mělo za následek přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(5)

Po konzultaci s poradním výborem dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důvody pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Dne 18. srpna 2009 proto Komise oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení (5) (dále jen „oznámení o zahájení“).

3.   Paralelní řízení

(6)

Je třeba uvést, že dne 3. září 2009 Komise rovněž oznámila zahájení antidumpingového řízení (6) podle článku 5 základního nařízení a antisubvenčního řízení (7) podle článku 10 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (8), v souvislosti s dovozem některých PET pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů.

(7)

Nařízením (EU) č. 857/2010 vyhlášeným dne 29. září 2010 (9) Rada uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz některých polyethylentereftalátů pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů. Ve stejné době Komise zastavila antidumpingové řízení (10).

4.   Šetření

4.1   Období šetření

(8)

Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

4.2   Strany dotčené šetřením

(9)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žádající výrobce, ostatní známé výrobce v Unii, dovozce/obchodníky, uživatele, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká, a jejich sdružení, vyvážející výrobce a zástupce dotčené vyvážející země. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení.

(10)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(11)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu výrobců v Unii, vyvážejících výrobců a dovozců do Unie bylo považováno za vhodné přezkoumat v souladu s článkem 17 základního nařízení, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude zapotřebí výběr vzorku, a pokud ano, provést tento výběr, byly výše uvedené strany vyzvány, aby se přihlásily do patnácti dnů ode dne zahájení přezkumu a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení.

(12)

Čtrnáct výrobců v Unii poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Na základě posouzení informací poskytnutých spolupracujícími výrobci v Unii vybrala Komise vzorek pěti výrobců v Unii, který představuje 65 % prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení.

(13)

Vzhledem k tomu, že pouze dva vyvážející výrobci z Číny předložili požadované informace, bylo nezbytné vybrat vzorek.

(14)

Pouze jeden dovozní zástupce poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Proto nebyl nutný výběr vzorku, pokud jde o dovozce, kteří nejsou ve spojení.

(15)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům a všem uživatelům a dodavatelům, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká, a všem, kdo se přihlásili ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení. Dotazníky byly rovněž zaslány známým výrobcům v USA (dále jen „zamýšlená srovnatelná země“).

(16)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku, sedmi uživatelů v Unii, tří dodavatelů surovin a dvou výrobců v USA. Kromě toho sedm spolupracujících výrobců v Unii zaslalo požadované obecné údaje pro účely analýzy újmy. Odpovědi na dotazník však neposkytli vyvážející výrobci z Číny.

(17)

V průběhu šetření neměl jeden z pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku možnost poskytnout všechny požadované údaje, a proto musel být vzorek zmenšen na čtyři výrobce, představující 47 % prodeje všech spolupracujících výrobců.

(18)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

a)

výrobci v Unii

Novapet SA, Španělsko,

Equipolymers srl, Itálie,

UAB Orion Global PET (Indorama), Litva,

UAB Neo Group, Litva;

b)

uživatelé v Unii

Puccetti, Itálie;

c)

výrobci v USA

M&G Polymers USA, LLC, USA,

StarPet Inc., USA.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(19)

Dotčený výrobek je stejný jako výrobek, který byl předmětem původního šetření, tj. polyethylentereftalát s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším, podle normy ISO 1628-5, v současnosti kódu KN 39076020, pocházející z ČLR.

(20)

Přezkumné šetření potvrdilo zjištění původního šetření o tom, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícími výrobci na domácím trhu jejich země a ve třetích zemích, jakož i výrobky vyráběné a prodávané výrobním odvětvím v Unii, mají stejné fyzikální i chemické vlastnosti a použití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

1.   Předběžné poznámky

(21)

Jak je uvedeno výše, nebylo nutné uplatnit výběr vzorku, pokud jde o vyvážející výrobce v ČLR.

(22)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by skončení platnosti současných opatření vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu.

2.   Dumping dovozu během období přezkumného šetření

(23)

Vzhledem k tomu, že objem dovozu z ČLR do Unie není významný, není základem pro reprezentativní zjištění dumpingu. Proto nebyl výpočet dumpingu uskutečněn na základě vývozních cen z ČLR a šetření se soustředilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

3.   Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

(24)

Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce z ČLR při tomto šetření nespolupracoval, spočívají níže uvedené závěry na údajích dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení, jmenovitě na údajích Eurostatu a údajích obsažených v žádosti o přezkum.

3.1   Vztah mezi běžnou hodnotou a vývozními cenami při vývozu do třetích zemí

(25)

Protože žádný vyvážející výrobce z ČLR nespolupracoval, prodejní ceny na domácím trhu ve třetí zemi s tržním hospodářstvím byly srovnány s vývozními cenami při vývozu z ČLR do třetích zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(26)

Vzhledem k tomu, že ČLR je hospodářstvím v procesu transformace a v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo nutné určit běžnou hodnotu na základě ceny nebo početně zjištěné běžné hodnoty získané v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo splatné za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(27)

V oznámení o zahájení byl vyjádřen záměr použít USA jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely určení běžné hodnoty pro ČLR a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily k vhodnosti této volby. Žádná ze stran v tomto ohledu nevyjádřila připomínky ani námitky. USA byly použity jako srovnatelná země v původním šetření. Proto se USA považují za vhodnou srovnatelnou zemi.

(28)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobců ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu USA za typy výrobků, o nichž se zjistilo, že se jejich prodej uskutečnil v běžném obchodním styku.

(29)

Důsledkem toho byla běžná hodnota stanovena jako vážená průměrná prodejní cena na domácím trhu, kterou spolupracující výrobci v USA účtovali odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(30)

Nejprve bylo u každého z obou spolupracujících vyvážejících výrobců z USA stanoveno, zda byl celkový domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. zda dosáhl či přesáhl 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého do Unie. Prodej obou výrobců z USA na domácím trhu byl shledán v průběhu období šetření za dostatečně reprezentativní.

(31)

Komise následně zkoumala, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu USA v průběhu období přezkumného šetření.

(32)

Vzhledem k tomu, že objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval méně než 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen ziskového prodeje.

(33)

Jak je uvedeno výše, objem dovozu není významný a vyvážející výrobci z ČLR nespolupracují, a proto byla vývozní cena zkoumána na základě údajů dostupných ve vývozní statistice ČLR týkající se množství a hodnoty vývozu z ČLR na její tři nejdůležitější vývozní trhy (Japonsko, Ukrajina, Spojené státy americké), neboť to je nejspolehlivější údaj dostupný v souladu s článkem 18 základního nařízení. Vývoz na tyto trhy představuje přibližně 50 % vývozu výrobku, který je předmětem šetření, z ČLR.

(34)

Údaje z vývozní statistiky ČLR ukázaly, že vývozní ceny při vývozu do výše uvedených třetích zemí jsou nižší, než je stanovená běžná hodnota pro ČLR. Šetřením se ve skutečnosti zjistilo, že celkově byl tento cenový rozdíl v období přezkumného šetření v rozpětí mezi 14 % a 38 %. To ukazuje na pravděpodobnost obnovení dumpingu při vývozu do Unie, pokud by opatření byla zrušena.

3.2   Volné kapacity

(35)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici další údaje o výrobě a kapacitě, byla analýza provedena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum.

(36)

Podle dostupných údajů a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné informace svědčící o opaku, vzrostla výrobní kapacita v ČLR za posuzované období o 16 %. Během období přezkumného šetření byla míra využití kapacity přibližně 72 %. Volná kapacita byla proto značná a činila více než 700 000 tun. Aktivováním této volné kapacity by čínská výroba mohla uspokojit až 23 % spotřeby v Unii.

(37)

Protože se navíc předpokládá, že výrobní kapacita v ČLR poroste rychleji než domácí poptávka, očekává se, že velká část zvýšené výroby bude určena na vývoz.

4.   Závěr o pravděpodobnosti obnovení újmy

(38)

Vzhledem k tomu, že ceny při vývozu výrobku, který je předmětem šetření, na hlavní vývozní trhy pro ČLR jsou nižší než běžná hodnota stanovená během období přezkumného šetření, a vzhledem k rostoucí volné kapacitě je pravděpodobné, že by se objem vývozu z ČLR do EU zvýšil, pokud by platnost opatření skončila.

(39)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by byla opatření zrušena.

D.   VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE

(40)

V průběhu období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek 17 výrobců v Unii. Má se tedy za to, že výstup těchto výrobců (stanovený na základě posouzení podkladů doručených spolupracujícími výrobci, a pro ostatní výrobce v Unii na základě údajů z žádosti o přezkum) představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(41)

Z těchto 17 výrobců jich při šetření 12 plně spolupracovalo. Bylo zjištěno, že těchto 12 výrobců představuje podstatnou část, v tomto případě více než 80 %, celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Těchto 12 spolupracujících výrobců proto představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a je tudíž dále označováno jako „výrobní odvětví Unie“. Zbývající výrobci v Unii jsou dále označováni jako „další výrobci v Unii“. Tito další výrobci v Unii podnět aktivně nepodpořili, ale ani ho neodmítli.

(42)

Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na následujících dvou úrovních:

makroekonomické prvky (výroba, kapacita, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, průměrné ceny jednotek a velikost dumpingových rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu) byly vyhodnoceny na úrovni celkové výroby Unie, na základě posouzení podkladů doručených výrobci, kteří vystoupili v souvislosti s výběrem vzorku, a u ostatních výrobců v Unii byl použit odhad založený na údajích z žádosti o přezkum,

analýza mikroekonomických prvků (zásoby, mzdy, ziskovost, návratnost investic, peněžní tok, schopnost získat kapitál a investice) byla provedena pro výrobce v Unii zařazené do vzorku na základě jimi dodaných podkladů.

(43)

Je třeba poznamenat, že trh PET v EU je charakterizován poměrně vysokým počtem výrobců, kteří obvykle patří do větších skupin se sídly mimo EU. Trh prochází procesem konsolidace s řadou nedávných případů akvizic a rušení podniků. Například byly od roku 2009 zavřeny výrobní závody PET společnosti Tergal Fibers (Francie), Invista (Německo) a Artenius (Spojené království), zatímco společnost Indorama převzala bývalé závody společnosti Eastman ve Spojeném království a Nizozemsku.

E.   SITUACE NA TRHU UNIE

1.   Spotřeba v Unii

(44)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Unie na trhu Unie, údajů o objemu dovozu na trh EU získaných od Eurostatu a – pokud jde o další výrobce v Unii – na základě odhadů založených na žádosti o přezkum.

(45)

Spotřeba výrobku, který je předmětem šetření, v Unii vzrostla mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření o 11 %. Konkrétně zřejmá poptávka vzrostla v roce 2007 o 8 %, mírně se snížila mezi lety 2007 a 2008 (o 2 procentní body) a vzrostla o dalších 5 procentních bodů mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření.

Tabulka 1

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Celková spotřeba EU (v tunách)

2 709 400

2 936 279

2 868 775

2 996 698

Index (2006 = 100)

100

108

106

111

Zdroj: Odpovědi na dotazník, údaje Eurostatu a žádost o přezkum.

2.   Objem, podíl na trhu a ceny dovozu z Čínské lidové republiky

(46)

Objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku do EU zůstal poměrně nízký a dokonce se během posuzovaného období snížil. V průběhu období přezkumného šetření dosáhl 13 483 tun, což odpovídá podílu na trhu ve výši 0,4 %. Ceny dovozu z ČLR zůstaly mezi lety 2006 a 2008 na stejné úrovni a poté se v období přezkumného šetření výrazně snížily na 897 EUR za tunu na úrovni CIF, tj. o 12 procentních bodů vůči cenám v roce 2008.

Tabulka 2

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Objem dovozu z ČLR (v tunách)

16 425

20 159

18 001

13 483

Index (2006 = 100)

100

123

110

82

Podíl dovozu z ČLR na trhu

0,6 %

0,7 %

0,6 %

0,4 %

Cena dovozu (EUR/t)

1 011

1 008

1 020

897

Index (2006 = 100)

100

100

101

89

Zdroj: Eurostat.

3.   Dovoz z jiných třetích zemí

a)   Dovoz z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů

(47)

Jak je uvedeno výše v 6. bodě odůvodnění a následujících bodech odůvodnění, antidumpingové a antisubvenční řízení týkající se dovozu PET z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů probíhala zároveň se současným přezkumem.

(48)

Objem dovozu z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů do EU v posuzovaném období výrazně vzrostl a v období přezkumného šetření dosáhl 304 202 tun, což odpovídá podílu na trhu ve výši 10,2 %. Ceny tohoto dovozu byly dokonce nižší než ceny dovozu z ČLR.

Tabulka 3

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Objem dovozu z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů (v tunách)

55 939

67 067

218 248

304 202

Index (2006 = 100)

100

120

390

544

Podíl dovozu z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů na trhu

2,1 %

2,3 %

7,6 %

10,2 %

Cena dovozu (EUR/t)

1 030

1 023

1 015

882

Zdroj: Eurostat.

b)   Dovoz z Korejské republiky

(49)

Korejská republika podléhá antidumpingovému clu od roku 2000. Dvě korejské společnosti podléhají nulovému antidumpingovému clu a šetřením bylo zjištěno, že dovoz z Korejské republiky zůstal na vysoké úrovni a v posuzovaném období výrazně vzrostl. Korejský dovoz se zvýšil o téměř 150 % mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření a odpovídající podíl na trhu se zvýšil z 3,5 % v roce 2006 na 7,7 % v období přezkumného šetření.

Tabulka 4

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Objem dovozu z Jižní Koreje (v tunách)

94 023

130 994

177 341

231 107

Index (2006 = 100)

100

139

189

246

Podíl dovozu z Jižní Koreje na trhu

3,5 %

4,5 %

6,2 %

7,7 %

Cena dovozu (EUR/t)

1 084

1 071

1 063

914

Zdroj: Eurostat.

(50)

Průměrná cena korejského dovozu se obecně udržela mírně pod úrovní průměrných cen výrobců v Unii. Korejské ceny však byly vyšší než průměrné ceny ČLR.

c)   Dovoz z jiných třetích zemí, které nejsou uvedeny výše

(51)

Objem dovozu dotčeného výrobku z jiných třetích zemí do EU se v posuzovaném období mírně zvýšil a v období přezkumného šetření dosáhl 428 396 tun, což odpovídá podílu na trhu ve výši 14,3 %. Ceny tohoto dovozu jsou poměrně vysoké a jsou vyšší než ceny ČLR a zemí dotčených řízením, které probíhá zároveň, a jsou rovněž vyšší než průměrná úroveň cen výrobního odvětví Unie.

Tabulka 5

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Objem dovozu z jiných třetích zemí (v tunách)

337 036

407 253

344 626

428 396

Index (2006 = 100)

100

121

102

127

Podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu

12,4 %

13,9 %

12,0 %

14,3 %

Cena dovozu (EUR/t)

1 159

1 127

1 135

978

Zdroj: Eurostat.

(52)

Z výše uvedených skutečností je možné vyvodit, že dovoz z jiných třetích zemí neměl negativní vliv na situaci výrobního odvětví Unie.

4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

(53)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly během posuzovaného období posouzeny všechny hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

4.1   Makroekonomické prvky

a)   Výroba

(54)

Výroba v Unii klesla o 4 % mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření. Přesněji vzrostla o 5 % v roce 2007 na přibližně 2 570 000 tun, avšak výrazně poklesla o 10 procentních bodů v roce 2008 oproti roku 2007 a mírně vzrostla o 1 procentní bod mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření, kdy dosáhla přibližně 2 300 000 tun.

Tabulka 6

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Výroba (v tunách)

2 439 838

2 570 198

2 327 169

2 338 577

Index (2006 = 100)

100

105

95

96

Zdroj: Odpovědi na dotazník a žádost o přezkum.

b)   Výrobní kapacita a využití kapacity

(55)

Výrobní kapacita výrobců v Unii se v posuzovaném období zvýšila o 15 %. Konkrétně se v roce 2007 zvýšila o 1 % a poté o dalších 5 procentních bodů v roce 2008 a dokonce o dalších 9 procentních bodů v období přezkumného šetření.

Tabulka 7

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Výrobní kapacita (v tunách)

2 954 089

2 971 034

3 118 060

3 385 738

Index (2006 = 100)

100

101

106

115

Využití kapacity

83 %

87 %

75 %

69 %

Index (2006 = 100)

100

105

90

84

Zdroj: odpovědi na dotazník a žádost o přezkum.

(56)

Míra využití kapacity činila 83 % v roce 2006, v roce 2007 vzrostla na 87 %, avšak v roce 2008 klesla na 75 % a na pouhých 69 % v období přezkumného šetření. Pokles míry využití v roce 2008 a v období přezkumného šetření odráží sníženou výrobu a zvýšenou výrobní kapacitu v tomto období.

c)   Objem prodeje

(57)

Objem prodeje výrobců v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie mírně poklesl v průběhu posuzovaného období. V roce 2007 prodej vzrostl o 5 %, avšak v následujícím roce poklesl mírně pod úroveň roku 2006 a v období přezkumného šetření byl o 3 % nižší než v roce 2006 a činil přibližně 2 100 000 tun. S ohledem na omezený objem zásob vývoj prodeje těsně odráží vývoj výroby.

Tabulka 8

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Prodej v EU (v tunách)

2 202 265

2 318 567

2 171 203

2 133 787

Index (2006 = 100)

100

105

99

97

Zdroj: Odpovědi na dotazník a žádost o přezkum.

d)   Podíl na trhu

(58)

V průběhu posuzovaného období výrobci v Unii ztratili 10 procentních bodů podílu na trhu, který poklesl z 85 % v roce 2006 na 75 % v období přezkumného šetření. Tato ztráta podílu na trhu odráží skutečnost, že i přes nárůst spotřeby prodej výrobního odvětví Unie poklesl o 3 % v posuzovaném období. Je třeba uvést, že tento klesající trend byl zjištěn též u výrobců v Unii zařazených do vzorku.

Tabulka 9

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Podíl výrobců v Unii na trhu

84,9 %

83,2 %

79,8 %

75,1 %

Index (2006 = 100)

100

98

94

88

Zdroj: Odpovědi na dotazník, žádost o přezkum a Eurostat.

e)   Růst

(59)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření se navzdory nárůstu spotřeby Unie o 11 % snížil objem prodeje výrobců v Unii na trhu Unie o 3 % a podíl výrobců v Unii na trhu poklesl o 10 procentních bodů. Závěrem tedy je, že výrobci v Unii nemohli mít prospěch z růstu trhu.

f)   Zaměstnanost

(60)

Míra zaměstnanosti výrobců v Unii vykazuje pokles o 15 % mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření. Konkrétně počet zaměstnaných osob poklesl výrazně z 2 400 v roce 2006 na 2 100 v roce 2007, tj. o 13 %, a v roce 2008 i v období přezkumného šetření se udržel přibližně na této úrovni. Propad v roce 2007 je odrazem restrukturalizační snahy vyvíjené řadou výrobců v EU.

Tabulka 10

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Zaměstnanost (osoby)

2 410

2 100

2 060

2 057

Index (2006 = 100)

100

87

85

85

Zdroj: Odpovědi na dotazník a žádost o přezkum.

g)   Produktivita

(61)

Produktivita pracovních sil výrobců v Unii, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance a rok, v průběhu posuzovaného období vzrostla o 12 %. Promítá se v tom skutečnost, že výroba klesala pomalejším tempem než míra zaměstnanosti, a svědčí to o zvýšené účinnosti výrobců v Unii. To je obzvláště zřejmé v roce 2007, kdy výroba vzrostla a míra zaměstnanosti poklesla a produktivita byla o 21 % vyšší než v roce 2006.

Tabulka 11

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

1 013

1 224

1 130

1 137

Index (2006 = 100)

100

121

112

112

Zdroj: odpovědi na dotazník a žádost o přezkum.

h)   Faktory ovlivňující prodejní ceny

(62)

Roční průměrné prodejní ceny výrobců v Unii pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, se na trhu Unie udržely v letech 2006 až 2008 na stejné úrovni přibližně 1 100 EUR za tunu. V období přezkumného šetření roční průměrná prodejní cena poklesla o 12 % a dosáhla 977 EUR za tunu. Roční průměrná prodejní cena neodráží měsíční ani denní cenové výkyvy PET na evropském (a světovém) trhu, ale je považována za dostačující pro zachycení trendu během posuzovaného období. Prodejní ceny PET zpravidla kopírují cenové trendy hlavních surovin (zejména přečištěné kyseliny tereftalové (PTA) a monoethylenglykolu (MEG)), neboť tyto suroviny představují až 80 % celkových nákladů PET.

Tabulka 12

 

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Jednotková cena pro trh EU (EUR/t)

1 110

1 105

1 111

977

Index (2006 = 100)

100

100

100

88

Zdroj: Odpovědi na dotazník a žádost o přezkum.

i)   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(63)

Je třeba připomenout, že z důvodů v současnosti velmi nízkého objemu dovozu PET z ČLR nebyl proveden výpočet dumpingu. Jak je však uvedeno v 39. bodě odůvodnění, pravděpodobnost obnovení dumpingu byla stanovena na základě cen při dovozu do třetích zemí a přebytečné kapacity. Pokud jde o překonání účinků dřívějšího dumpingu, je třeba připomenout, že po uložení konečných antidumpingových opatření na dovoz z ČLR výrobní odvětví Unie čelilo subvencovanému dovozu z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů, což vedlo k uložení prozatímních vyrovnávacích opatření v červnu 2010 (11). Nebylo tedy zaznamenáno žádné skutečné překonání účinků dřívějšího dumpingu a má se za to, že výrobní odvětví Unie zůstává zranitelné vůči poškozujícímu účinku dumpingového dovozu na trhu Unie.

4.2   Mikroekonomické prvky

a)   Zásoby

(64)

Konečný stav zásob výrobců zařazených do vzorku poklesl mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření o 22 %. Je třeba uvést, že zásoby představují méně než 5 % roční produkce, a že je proto význam tohoto ukazatele pro analýzu újmy omezený.

Tabulka 13

Vzorek

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

61 374

57 920

46 951

47 582

Index (2006 = 100)

100

94

77

78

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

b)   Mzdy

(65)

Roční mzdové náklady vzrostly o 11 % mezi lety 2006 a 2007, načež v roce 2008 poklesly o 2 procentní body oproti roku 2007 a v období přezkumného šetření o dalších 9 procentních bodů oproti roku 2008, čímž se dostaly na úroveň roku 2006. Roční mzdové náklady se tak celkově udržely na stejné úrovni.

Tabulka 14

Vzorek

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Roční mzdové náklady (v EUR)

27 671 771

30 818 299

30 077 380

27 723 396

Index (2006 = 100)

100

111

109

100

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

c)   Ziskovost a návratnost investic

(66)

V průběhu posuzovaného období zůstala ziskovost prodeje obdobného výrobku odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie výrobci zařazenými do vzorku, vyjádřená procentem z čistého prodeje, stále záporná, a dokonce poklesla z – 6,9 % na – 7,5 %. Přesněji, situace výrobců zařazených do vzorku se z hlediska ziskovosti zlepšila v roce 2007, kdy čisté ztráty představovaly pouze – 1,5 % čistého prodeje, avšak v roce 2008 se výrazně zvýšily na – 9,3 %. V období přezkumného šetření se situace mírně zlepšila.

Tabulka 15

Vzorek

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Ziskovost EU (v % čistého prodeje)

–6,9 %

–1,5 %

–9,3 %

–7,5 %

Index (2006 = – 100)

– 100

–22

– 134

– 108

Návratnost investic (zisk v % z čisté účetní hodnoty investic)

–9,6 %

–3,1 %

–16,8 %

–12,3 %

Index (2006 = – 100)

– 100

–32

– 175

– 127

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(67)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, v zásadě sledovala uvedený vývoj ziskovosti. Vzrostla z úrovně – 9,6 % v roce 2006 na – 3,1 % v roce 2007. Poté poklesla na – 16,8 % v roce 2008 a opět vzrostla na – 12,3 % v období přezkumného šetření. Celkově zůstala návratnost investic záporná a v průběhu posuzovaného období se zhoršila o 2,7 procentního bodu.

d)   Peněžní tok a schopnost získat kapitál

(68)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti byl v roce 2006 záporný ve výši – 18,5 milionu EUR. V roce 2007 se podstatně zlepšil, když dosáhl kladné hodnoty 19,5 milionu EUR, avšak v roce 2008 se výrazně zhoršil (– 42 miliony EUR), načež se dostal na zápornou hodnotu – 11 milionů EUR v období přezkumného šetření. Peněžní tok se v průběhu posuzovaného období celkově zlepšil, avšak zůstal záporný.

(69)

Nebyly zaznamenány žádné známky toho, že by se výrobní odvětví Unie potýkalo s těžkostmi při získávání kapitálu, zejména díky tomu, že někteří výrobci jsou součástí větších skupin.

Tabulka 16

Vzorek

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Peněžní tok (v EUR)

–18 453 130

19 478 426

–42 321 103

–11 038 129

Index (2006 = 100)

– 100

206

– 229

–60

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

e)   Investice

(70)

Roční investice společností zařazených do vzorku výroby obdobného výrobku se snížily mezi lety 2006 a 2007 o 34 %, mezi lety 2007 a 2008 o dalších 59 procentních bodů a poté se v období přezkumného šetření mírně snížily oproti roku 2008. Celkově investice v posuzovaném období poklesly o 96 %. Tento prudký pokles investic lze částečně vysvětlit skutečností, že v letech 2006 a 2007 byly získány nové výrobní linky se záměrem zvýšit kapacitu.

Tabulka 17

Vzorek

2006

2007

2008

Období přezkumného šetření

Čisté investice (v EUR)

98 398 284

64 607 801

6 537 577

4 298 208

Index (2006 = 100)

100

66

7

4

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(71)

Nízká úroveň investic v roce 2008 a v období přezkumného šetření je považována za důsledek současné obtížné finanční situace výrobního odvětví Unie.

5.   Závěr o situaci výrobního odvětví Unie

(72)

Z rozboru makroekonomických údajů vyplývá, že výrobci v Unii během posuzovaného období snížili výrobu a prodej. Ačkoli zaznamenaný pokles nebyl dramatický sám o sobě, je třeba na něj nahlížet v souvislostech zvýšené poptávky mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření, která měla za následek pokles podílu výrobců v Unii na trhu o 10 procentních bodů na 75 %.

(73)

Relevantní mikroekonomické ukazatele současně ukazují zjevné zhoršení hospodářské situace u výrobců v Unii zařazených do vzorku. Ziskovost a návratnost investic zůstaly záporné a celkově ještě dále poklesly mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření. Peněžní tok i přes celkový příznivý vývoj zůstal v období přezkumného šetření rovněž záporný.

(74)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se dospělo k závěru, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení přetrvává, situace uvedeného výrobního odvětví je velmi nestabilní a obtížná a toto odvětví zdaleka nedosahuje výsledků, které by bylo možné očekávat, kdyby účinky újmy zjištěné během původního šetření byly překonány.

F.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ ÚJMY

1.   Dopad předpokládaného objemu dovozu a vliv cen v případě zrušení opatření

(75)

V souladu se závěrem ve výše uvedeném 38. bodě odůvodnění vyvážející výrobci v ČLR disponují značnými volnými kapacitami a zjevným potenciálem pro zvýšení objemu vývozu na trh Unie.

(76)

Vývozní ceny CIF při vývozu PET pocházejícího z ČLR do třetích zemí byly nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření. Je třeba uvést, že rozdíl nebyl značný a vzhledem k tomu, že tento dovoz podléhá smluvní celní sazbě a některým nákladům po dovozu, nemělo by se jednat o cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, které převládaly v období přezkumného šetření. Je však třeba zdůraznit, že údaje pocházející ze zároveň probíhajícího antisubvenčního řízení uvedeného v 6. bodě odůvodnění ukazují, že ceny výrobního odvětví Unie v období přezkumného řízení byly výrazně stlačeny vlivem subvencovaného dovozu z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů. Skutečnost, že v období přezkumného šetření nedošlo ke skutečnému cenovému podbízení, tedy neznamená, že by v případě pokračování dovozu z ČLR dovozní ceny nezpůsobily újmu.

(77)

Srovnání ročních dovozních cen při dovozu z ČLR s cenami, které nepůsobí újmu, ukázalo, že dovoz z ČLR by znamenal podbízení vůči cenám výrobního odvětní Unie (které nepůsobí újmu). Proto v případě neuplatňování antidumpingových cel na dovoz pocházející z ČLR by jakýkoli zvýšený objem pravděpodobně dumpingového dovozu z ČLR vyvolal ještě silnější cenový tlak na výrobní odvětví Unie a způsobil újmu.

(78)

Dále vzhledem ke stávajícím volným kapacitám pro PET v ČLR spolu se skutečností, že vývozci z ČLR by se s největší pravděpodobností pokusili o znovunabytí ztracených podílů na trhu, by důsledkem zrušení opatření s největší pravděpodobností byly nižší vývozní ceny. To by zesílilo cenový tlak na situaci výrobního odvětví Unie, které již čelí obtížím a podstatné újmě a mělo by na ně další očekávaný nepříznivý dopad.

(79)

Ačkoli účinky dovozu z ČLR na současný nestabilní stav výrobního odvětví Unie byly omezené z důvodu nízké úrovně dovozu během posuzovaného období, tato situace by se s největší pravděpodobností změnila, pokud by byla uložená opatření zrušena. Pokud by totiž stávající opatření byla zrušena a výrobní odvětví Unie by bylo vystaveno zvýšenému objemu dovozu z ČLR za dumpingové ceny, důsledkem by bylo další zhoršení již nyní nestabilní finanční situace odvětví a další ztráty.

2.   Závěry týkající se přetrvání/obnovení újmy

(80)

Na tomto základě se došlo k závěru, že v případě zrušení opatření vůči ČLR by s největší pravděpodobností přetrvala újma pro výrobní odvětví Unie.

G.   ZÁJEM UNIE

(81)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo proti zájmu Unie jako celku. Určení zájmu Unie bylo založeno na hodnocení všech dotčených zájmů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(82)

Je vhodné připomenout, že při původním šetření bylo stanoveno, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Skutečnost, že toto šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, umožňuje zhodnotit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který platná antidumpingová opatření mohla mít na dotčené strany.

(83)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvávání či obnovení dumpingu působícího újmu neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

1.   Zájem výrobního odvětví Unie a dalších výrobců v Unii

(84)

Zachování antigumpingových opatření uložených na dovoz z dotčené země by umožnilo, aby výrobní odvětví Unie snadněji dosáhlo přiměřené úrovně ziskovosti, neboť tato opatření by zamezila jeho odsunutí z trhu kvůli značnému objemu dumpingového dovozu z ČLR. Skutečně existuje zřejmá pravděpodobnost dumpingu značného objemu působícího újmu, jemuž by výrobní odvětví Unie nemohlo odolávat. Výrobní odvětví Unie by proto nadále mělo užitek ze zachování platných antidumpingových opatření.

(85)

Vyvozuje se proto závěr, že by zachování antidumpingových opatření vůči ČLR bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie a dalších výrobců v Unii.

2.   Zájem dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení

(86)

Jak je uvedeno výše, pouze jeden dovozní zástupce poskytl informace v rámci výběru vzorku. Tento zástupce se zásadně postavil proti veškerému zachování opatření, přestože neuvedl žádný dovoz z ČLR. Proto se dospělo k závěru, že zachování opatření vůči dovozu z ČLR nebude mít žádný podstatný vliv na činnost tohoto zástupce.

(87)

Žádný jiný dovozce nedodal relevantní informace. Vzhledem k tomu, že dovoz z jiných zemí, ve kterých v současnosti platí antidumpingová opatření, neustal a že je k dispozici dovoz ze zemí bez antidumpingových opatření (např. Omán, USA, Brazílie), má se za to, že dovozci by mohli nadále využívat alternativní zdroje dodávek.

(88)

Vzhledem k tomu, že není prokázáno, že platná opatření dovozce značně postihují, má se za to, že zachování opatření nebude mít žádný zásadní nepříznivý dopad na dovozce v Unii.

3.   Zájem dodavatelů surovin v Unii

(89)

Tři dodavatelé surovin (dva dodavatelé PTA a jeden dodavatel MEG) při šetření spolupracovali a zaslali svou odpověď na dotazník ve stanovené lhůtě. Počet zaměstnanců zaměstnaných v jejich evropských podnicích a podílejících se na výrobě PTA/MEG se pohyboval kolem 700.

(90)

Spolupracující výrobci PTA představují přibližně 50 % nákupu PTA výrobců z Unie zařazených do vzorku. Výrobci PTA jsou do značné míry závislí na postavení výrobců PET, kteří jsou jejich hlavními odběrateli. Nízké ceny PET vedou k nižším cenám PTA a nižším rozpětím pro výrobce PTA. Proto by uložení opatření na dumpingový dovoz PET přineslo užitek výrobcům PTA.

(91)

Pro spolupracujícího dodavatele MEG představuje MEG méně než 10 % jeho celkového obratu. Pokud jde o MEG, PET není jeho jediným nebo dokonce hlavním možným použitím a výrobci MEG jsou na situaci výrobního odvětví PET závislí méně. Obtíže výrobního odvětví PET však mohou mít určitý omezený dopad na dodavatele MEG, alespoň v krátkodobém a střednědobém horizontu.

(92)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem závěr zní, že zachování opatření vůči dovozu z ČLR by bylo v zájmu dodavatelů surovin.

4.   Zájem uživatelů

(93)

PET, který je předmětem tohoto řízení (tj. s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším, tzv. „polotovar vhodný pro výrobu lahví“), se nejčastěji používá při výrobě lahví na vodu a další nápoje. Využití PET při výrobě jiných obalů (pevné potraviny nebo detergenty) a k výrobě fólií se rozvíjí, ale ještě zůstává poměrně omezené. Lahve z PET se vyrábějí ve dvou fázích: i) nejprve se vyrobí předtvarovaný polotovar vstřikem PET do šablony a ii) předtvarovaný polotovar se zahřeje a vyfoukne do tvaru lahve. Výroba lahví může být integrovaným procesem (tj. tatáž společnost nakupuje PET, vyrábí předtvarovaný polotovar a vyfukuje ho do lahve), nebo se omezuje na druhou fázi (vyfukování předtvarovaného polotovaru do lahve). Předtvarované polotovary mohou být poměrně snadno přepravovány, neboť jsou malé a kompaktní, zatímco prázdné lahve jsou nestabilní a kvůli jejich velikosti je jejich přeprava finančně velmi náročná.

(94)

PET lahve jsou plněny vodou nebo jinými nápoji v balírnách. Balírny se často účastní podnikání s PET buď pomocí integrovaných operací výroby lahví, nebo prostřednictvím dohod o zpracování s najatými zpracovateli a/nebo výrobci lahví, pro které vyjednávají cenu PET s výrobcem (měkké poplatky (soft tolling)), nebo dokonce kupují PET pro své vlastní lahve (tvrdé poplatky (hard tolling)).

(95)

Proto lze rozlišit dvě skupiny uživatelů:

zpracovatelé a/nebo výrobci lahví, kteří nakupují PET přímo od výrobců, upraví jej na předtvarované polotovary (nebo lahve) a prodají pro další zpracování (nebo plnění), a

balírny, které nakupují PET pro své najaté zpracovatele/výrobce lahví (tvrdé poplatky), nebo vyjednají cenu, za kterou najatý zpracovatel/výrobce lahví získá PET (měkké poplatky).

(96)

Během šetření bylo kontaktováno více než 70 uživatelů, ale pouze sedm z nich (zpracovatelé a balírny) se rozhodlo ke spolupráci a vyplnilo dotazník.

(97)

Zjistilo se, že spolupracující uživatelé dovezli z dotčené země pouze zanedbatelné množství PET a nakupovali PET především od výrobců v Unii a/nebo v dalších zemích.

(98)

Vzhledem k tomu, že alternativní zdroje dodávek jsou nadále k dispozici a uživatelé v současnosti dovážejí z ČLR pouze velmi omezený objem dotčeného výrobku, má se za to, že zachování opatření vůči dovozu z ČLR nebude mít žádný významný nepříznivý dopad na uživatele v Unii.

(99)

Po poskytnutí informací o stěžejních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována, některé zúčastněné strany, zejména uživatelé, vyjádřily připomínky.

(100)

Výrobci v Unii, kteří podali žádost o přezkum, v zásadě souhlasili se zjištěními, jež šetření přineslo, a zejména se závěry ohledně zájmu Unie.

(101)

Naopak sedm uživatelů a jedno sdružení uživatelů se postavili zásadně proti opětovnému uložení platných antidumpingových opatření, s tím, že zjištění Komise týkající se zájmu Unie vykazují závažné nedostatky a nepřesnosti; svá tvrzení však nepodložili.

(102)

Vzhledem k nedostatku důkazů na podporu uvedených tvrzení týkajících se údajné nepřesnosti zjištění Komise byla tato tvrzení odmítnuta jako neopodstatněná.

(103)

Po poskytnutí informací se spolupracující dovozní zástupce rovněž postavil zásadně proti opětovnému uložení opatření.

(104)

Zúčastněná strana uvedla, že Komise řádně nezohlednila zájem výrobního odvětví uživatelů PET, které bude údajně postiženo jakýmkoli zvýšením ceny PET, neboť nebude možné, aby takové zvýšení nákladů přeneslo.

(105)

V této souvislosti je třeba uvést, že zmíněná zúčastněná strana neprokázala, jak by zachování stávajících opatření mohlo v praxi vést k jakémukoli zvýšení cen PET na trhu Unie ani v jakém rozsahu.

(106)

Je třeba rovněž připomenout, že vzhledem k poměrně slabé spolupráci uživatelů během tohoto šetření nejsou k dispozici údaje, které by ukázaly, že zachování opatření by mělo nepřiměřený účinek na uživatele.

(107)

Proto se na základě dostupných údajů má za to, že zachování opatření nebude mít žádné nepřiměřené nepříznivé účinky, pokud jde o ceny PET v EU, a tvrzení týkající se nepříznivého dopadu na uživatele, které předložil dovozní zástupce, je tedy zamítnuto.

(108)

Tatáž zúčastněná strana tvrdí, že Komise nepřezkoumala dopad zachování současných opatření na společnosti vyrábějící obaly z PET, a proto je analýza zájmu Unie neúplná a nesprávná.

(109)

V této souvislosti je třeba připomenout, že po zahájení tohoto přezkumu se zapojilo pouze sedm uživatelů a údaje dostupné v rámci tohoto řízení neumožnily analýzu zájmu této podskupiny uživatelů v Unii.

(110)

Připomínky předložené po poskytnutí informací, včetně připomínek od obalových společností, byly (jak je uvedeno v 101. a 102. bodě odůvodnění) nepodložené a nemohly být použity pro úplnější analýzu týkající se obalového průmyslu.

5.   Závěr týkající se zájmu Unie

(111)

Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům se dospělo k závěru, že nejsou žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

H.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(112)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech vzaty náležitě v úvahu.

(113)

Z výše uvedeného vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření použitelná na dovoz PET pocházejícího z ČLR zachována. Jedná se o opatření spočívající ve zvláštních clech.

(114)

Antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se vztahují výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného těmito společnostmi, a tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v čl. 1 odst. 2 spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tento dovoz podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(115)

Jakákoli žádost o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být bezodkladně adresována Evropské komisi (12), generálnímu ředitelství pro obchod, se všemi příslušnými informacemi, obzvláště o jakékoli změně činností společnosti spojených s výrobou, domácím a vývozním prodejem např. v souvislosti se změnou názvu nebo se změnou výrobních či prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz polyethylentereftalátu s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším, podle normy ISO 1628-5, v současnosti kódu KN 39076020, pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Země

Společnost

Antidumpingové clo

(EUR/t)

Doplňkový kód TARIC

ČLR

Sinopec Yizheng Chemical Fibre Company Ltd

184

A505

Changzhou Worldbest Radici Co. Ltd

0

A506

Jiangyin Xingye Plastic Co. Ltd

157

A507

Far Eastern Industries Shanghai Ltd

22

A508

Yuhua Polyester Co. Ltd. of Zhuhai

184

A509

Jiangyin Chengsheng New Packing Material Co., Ltd

45

A510

Guangdong Kaiping Polyester Enterprises Group Co. and Guangdong Kaiping Chunhui Co. Ltd.

184

A511

 

Yibin Wuliangye Group Push Co., Ltd. (Sichuan) and Yibin Wuliangye Group Import & Export Co., Ltd. (Sichuan)

184

A512

Hubei Changfeng Chemical Fibres Industry Co. Ltd

151

A513

Všechny ostatní společnosti

184

A999

3.   V případech, kdy dojde k poškození zboží před propuštěním do volného oběhu a kdy je proto cena, která skutečně byla nebo má být zaplacena, poměrně rozdělena za účelem stanovení celní hodnoty podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (13), se výše antidumpingového cla, vypočtená na základě odstavce 2 výše, sníží o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení ceny, která skutečně byla nebo má být zaplacena.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. listopadu 2010.

Za Radu

předseda

D. REYNDERS


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Úř. věst. L 271, 19.8.2004, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 11.

(4)  Úř. věst. C 5, 10.1.2009, s. 3.

(5)  Úř. věst. C 194, 18.8.2009, s. 9.

(6)  Úř. věst. C 208, 3.9.2009, s. 12.

(7)  Úř. věst. C 208, 3.9.2009, s. 7.

(8)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(9)  Úř. věst. L 254, 29.9.2010, s. 10.

(10)  Úř. věst. L 254, 29.9.2010, s. 40.

(11)  Úř. věst. L 134, 1.6.2010, s. 25.

(12)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, NERV-105, B-1049 Bruxelles.

(13)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU