(EU) č. 672/2010Nařízení Komise (EU) č. 672/2010 ze dne 27. července 2010 , které se týká požadavků pro schvalování typu systémů odmrazování a odmlžování čelního skla některých motorových vozidel a kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti

Publikováno: Úř. věst. L 196, 28.7.2010, s. 5-20 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 27. července 2010 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 17. srpna 2010 Nabývá účinnosti: 17. srpna 2010
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2019/2144 Pozbývá platnosti: 6. července 2022
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 672/2010

ze dne 27. července 2010,

které se týká požadavků pro schvalování typu systémů odmrazování a odmlžování čelního skla některých motorových vozidel a kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 661/2009 je zvláštní nařízení pro účely schvalování typu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (2).

(2)

Nařízení (ES) č. 661/2009 ruší směrnici Rady 78/317/EHS ze dne 21. prosince 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se systémů odmrazování a odmlžování zasklených povrchů motorových vozidel (3). Požadavky stanovené v uvedené směrnici by měly být převzaty do tohoto nařízení a v případě potřeby pozměněny tak, aby odpovídaly vývoji vědeckých a technických poznatků, zejména pak za účelem zohlednění zvláštních vlastností vozidel s hybridním nebo elektrický pohonem.

(3)

Oblast působnosti tohoto nařízení se shoduje s oblastí působnosti směrnice 78/317/EHS, a je tedy omezena na vozidla kategorie M1.

(4)

Nařízení (ES) č. 661/2009 obsahuje základní ustanovení týkající se požadavků pro schvalování typu motorových vozidel, pokud jde o systémy odmrazování a odmlžování čelního skla. Je proto nutné pro takové schválení typu stanovit rovněž zvláštní postupy, zkoušky a požadavky.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru - motorová vozidla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na motorová vozidla kategorie M1, jak jsou definována v příloze II směrnice 2007/46/ES, opatřená čelním sklem.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„typem vozidla z hlediska systémů odmrazování a odmlžování čelního skla“ se rozumí vozidla, která se neliší v těchto zásadních hlediscích:

vlastnosti systémů odmrazování a odmlžování,

vnější a vnitřní tvary a uspořádání v úhlu 180° dopředného pole výhledu řidiče, které mohou mít vliv na viditelnost,

tvar, velikost, tloušťka a vlastnosti čelního skla a jeho upevnění,

maximální počet míst k sezení;

2)

„motorem“ se rozumí spalovací motor na kapalné nebo plynné palivo;

3)

„systémem odmrazování“ se rozumí systém určený k odstranění námrazy nebo ledu na vnějším povrchu čelního skla;

4)

„odmrazenou plochou“ se rozumí plocha čelního skla, jejíž vnější povrch je suchý nebo pokrytý rozpuštěnou nebo částečně rozpuštěnou mokrou námrazou, kterou lze odstranit za pomoci systému stírání čelního skla;

5)

„systémem odmlžování“ se rozumí systém určený k odstranění zamlžení na vnitřním povrchu čelního skla;

6)

„zamlžením“ se rozumí vrstva kondenzátu na vnitřní straně zaskleného povrchu čelního skla;

7)

„odmlženou plochou“ se rozumí plocha čelního skla, jejíž vnitřní povrch je poté, co byl zamlžený, suchý, bez kapek nebo stop vody;

8)

„plochou výhledu A“ se rozumí zkušební prostranství A, jak je definováno v bodě 2.2 přílohy 18 předpisu č. 43 EHK OSN (4);

9)

„plochou výhledu B“ se rozumí omezené zkušební prostranství B, jak je definováno v bodě 2.4 přílohy 18 předpisu č. 43 EHK OSN, včetně plochy vymezené v bodě 2.4.1 uvedeného předpisu;

10)

„konstrukčním úhlem trupu“ se rozumí úhel mezi svislicí procházející bodem „R“ neboli vztažným bodem místa k sezení a čárou trupu naměřený v poloze, která odpovídá konstrukční poloze opěradla udané výrobcem vozidla;

11)

„bodem „R““ neboli „vztažným bodem místa k sezení“ se rozumí konstrukční bod určený výrobcem vozidla pro každé místo k sezení a stanovený vzhledem k trojrozměrné vztažné soustavě;

12)

„trojrozměrnou vztažnou soustavou“ se rozumí referenční síť, která se skládá ze svislé podélné roviny X-Z, z vodorovné roviny X-Y a ze svislé příčné roviny Y-Z v souladu s ustanoveními přílohy II dodatku 2;

13)

„základními referenčními značkami“ se rozumí otvory, povrchy, značky nebo jiné identifikační znaky na karoserii nebo podvozku vozidla, jejichž souřadnice X, Y a Z vzhledem k trojrozměrné referenční síti stanoví výrobce vozidla;

14)

„hlavním spínačem ovládání vozidla“ se rozumí zařízení, jímž se elektronický systém přístrojové desky vozidla přepíná z režimu, kdy je vypnutý, jako v případě, kdy je vozidlo zaparkované a řidič není přítomen, do běžného provozního režimu.

Článek 3

Ustanovení pro ES schvalování typu vozidla z hlediska systémů odmrazování a odmlžování

1.   Výrobce nebo jeho zástupce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu vozidla z hlediska systémů odmrazování a odmlžování čelního skla.

2.   Žádost musí být vyhotovena podle vzoru informačního dokumentu v příloze I části 1.

3.   Jsou-li splněny příslušné požadavky stanovené v příloze II, udělí schvalovací orgán ES schválení typu a vydá číslo schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.

Tentýž členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

4.   Pro účely odstavce 3 schvalovací orgán vyhotoví certifikát ES schválení typu podle vzoru uvedeného v příloze I části 2.

Článek 4

Platnost a rozšíření schválení udělených podle směrnice 78/317/EHS

Vnitrostátní orgány povolí prodej a uvedení do provozu u vozidel, pro něž bylo schválení typu uděleno před datem uvedeným v čl. 13, odst. 2 nařízení (ES) č. 661/2009, a nadále budou pro tato vozidla udělovat prodloužení schválení v souladu s podmínkami směrnice 78/317/EHS.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 81, 28.3.1978, s. 27.

(4)  Ještě nebyl zveřejněn. Bude zveřejněn v srpnu 2010.


PŘÍLOHA I

Správní doklady pro ES schvalování typu vozidla, pokud jde o systémy odmrazování a odmlžování

ČÁST 1

Informační dokument

VZOR

Informační dokument č. … pro ES schválení typu vozidla s ohledem na systémy odmrazování a odmlžování.

Následující informace se spolu se soupisem obsahu dodávají v trojím vyhotovení. Předkládají-li se výkresy, musí být vypracovány ve vhodném měřítku na formátu A4 nebo musí být na tento formát složeny a musí být dostatečně podrobné. Předkládají-li se fotografie, musí být dostatečně detailní.

Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky uvedené v této příloze elektronické ovládání, musí být dodány informace o jeho fungování.

0.   OBECNÉ

0.1   Značka (obchodní název výrobce): …

0.2   Typ: …

0.2.1   Obchodní název (názvy) (je-li/jsou-li k dispozici): …

0.3   Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen (1): …

0.3.1   Umístění takového označení: …

0.4   Kategorie vozidla (2): …

0.5   Název a adresa výrobce: …

0.8   Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (závodů): …

0.9   Název a adresa případného zástupce výrobce: …

1.   OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA

1.1   Fotografie a/nebo výkresy představitele typu vozidla: …

1.6   Umístění a uspořádání motoru: …

1.8   Řízení: levostranné/pravostranné (3).

3.   HNACÍ JEDNOTKA (4)

3.1   Výrobce motoru: …

3.1.1   Kód motoru podle výrobce (jak je vyznačen na motoru nebo označen jiným způsobem): …

3.2   Motor s vnitřním spalováním

3.2.1   Specifické údaje o motoru

3.2.1.1   Princip činnosti: zážehový/vznětový (3) Cyklus: čtyřtakt/dvoutakt/rotační (3)

3.2.1.2   Počet a uspořádání válců: …

3.2.1.3   Zdvihový objem motoru (5): …cm3

3.2.1.6   Běžné volnoběžné otáčky (6): …ot/min

3.2.1.8   Maximální netto výkon (7): … kW při … ot/min–1 (hodnota podle údaje výrobce)

3.2.2   Palivo

3.2.2.1   Lehká užitková vozidla: motorová nafta/benzin/zkapalněný ropný plyn (LPG)/zemní plyn nebo biomethan/ethanol (E 85)/ bionafta/vodík (3)  (8)

3.2.5   Elektrický systém

3.2.5.1   Jmenovité napětí: … V, na kostře kladný/záporný pól (3)

3.2.5.2   Generátor

3.2.5.2.1   Typ: …

3.2.5.2.2   Jmenovitý výkon: … VA

3.2.7   Systém chlazení: kapalina/vzduch (3)

3.2.7.1   Jmenovité seřízení mechanismu regulace teploty motoru: …

3.2.7.2   Kapalinou

3.2.7.2.1   Druh kapaliny: …

3.2.7.2.2   Oběhové čerpadlo (čerpadla): ano/ne (3)

3.2.7.2.3   Vlastnosti: … nebo

3.2.7.2.3.1   Značka (značky): …

3.2.7.2.3.2   Typ (typy): …

3.2.7.2.4   Převodový poměr (poměry) pohonu: …

3.2.7.2.5   Popis ventilátoru a mechanismu jeho pohonu: …

3.2.7.3   Vzduchem

3.2.7.3.1   Ventilátor: ano/ne (3)

3.2.7.3.2   Vlastnosti: …

3.2.7.3.2.1   Značka (značky): …

3.2.7.3.2.2   Typ (typy): …

3.3   Elektrický motor

3.3.1   Typ (vinutí, buzení) …

3.3.1.1   Maximální hodinový výkon: … kW

3.3.1.2   Provozní napětí: … V

3.3.2   Baterie

3.3.2.1   Počet článků: …

3.3.2.2   Hmotnost: …kg

3.3.2.3   Kapacita: … Ah (ampérhodiny)

3.3.2.4   Umístění: …

3.4   Jiné motory nebo jejich kombinace

3.4.1   Vozidlo s hybridním elektrickým pohonem: ano/ne (3)

3.4.2   Kategorie vozidel s hybridním elektrickým pohonem: externí nabíjení/jiné než externí nabíjení: (3)

3.4.3   Přepínač pracovního režimu: ano/ne (3)

3.4.3.1   Volitelné režimy

3.4.3.1.1   Výhradně elektrický: ano/ne (3)

3.4.3.1.2   Výhradně se spotřebou paliva: ano/ne (3)

3.4.3.1.3   Hybridní režimy: ano/ne (3) (pokud ano, krátký popis): …

3.4.4   Popis zásobníku energie: (baterie, kondenzátor, setrvačník/generátor)

3.4.4.1   Značka (značky): …

3.4.4.2   Typ (typy): …

3.4.4.3   Identifikační číslo: …

3.4.4.4   Druh elektrochemického článku: …

3.4.4.5   Zdroj energie: …(u baterie: napětí a kapacita Ah za 2 h, u kondenzátoru: J, …)

3.4.4.6   Nabíječ: palubní/externí/bez nabíječe (3)

3.6   Přípustné teploty podle výrobce

3.6.1   Chladicí soustava

3.6.1.1   Chlazení kapalinou, maximální teplota na výstupu: … K

3.6.1.2   Chlazení vzduchem

3.6.1.2.1   Vztažný bod: …

3.6.1.2.2   Maximální teplota ve vztažném bodě: … K

3.6.2   Maximální výstupní teplota mezichladiče plnicího vzduchu: … K

3.6.3   Maximální teplota výfukových plynů ve výfukovém potrubí (potrubích) v blízkosti výstupní příruby (přírub) sběrného výfukového potrubí nebo turbodmychadla: … K

9.   KAROSERIE

9.1   Druh karoserie podle kódů stanovených v části C přílohy II směrnice 2007/46/ES: …

9.2   Použité materiály a způsoby konstrukce: …

9.3   Dveře pro cestující, zámky a závěsy dveří

9.3.1   Uspořádání dveří a počet dveří: …

9.4   Pole výhledu

9.4.1   Dostatečně podrobné údaje o primárních referenčních značkách, které umožní jejich pohotové rozeznání a umožní ověřit polohu každé značky vůči ostatním a vůči bodu „R“: …

9.4.2   Výkres (výkresy) nebo fotografie ukazující umístění částí v úhlu 180° dopředného pole výhledu: …

9.5   Čelní sklo a ostatní okna

9.5.1   Čelní sklo

9.5.1.1   Použité materiály: …

9.5.1.2   Způsob montáže: …

9.5.1.3   Úhel sklonu: …

9.5.1.4   Číslo (čísla) schválení typu: …

9.5.1.5   Příslušenství čelního skla a poloha, ve které je montováno, spolu se stručným popisem případných elektrických/elektronických součástí: …

9.6   Stírač (stírače) čelního skla

9.6.1   Podrobný technický popis (včetně fotografií nebo výkresů): …

9.7   Ostřikovač čelního skla

9.7.1   Podrobný technický popis (včetně fotografií nebo výkresů) nebo číslo schválení typu, je-li ostřikovač schválen jako samostatný technický celek: …

9.8   Odmrazování a odmlžování

9.8.1   Podrobný technický popis (včetně fotografií nebo výkresů): …

9.8.2   Maximální elektrický příkon: … kW

9.10   Vnitřní uspořádání

9.10.1   Ochrana cestujících před stykem s vnitřními částmi vozidla

9.10.1.1   Dispoziční výkres nebo fotografie s vyznačením polohy připojených řezů nebo pohledů: …

9.10.1.3   Fotografie, výkresy a/nebo rozvinutý pohled na vnitřní výbavu zobrazující části prostoru pro cestující a použité materiály (kromě vnitřních zpětných zrcátek), uspořádání ovladačů, střechy a střešního okna, opěradel, sedadel a zadní části sedadel: …

9.10.3   Sedadla

9.10.3.1   Počet míst k sezení (9): …

9.10.3.1.1   Umístění a uspořádání: …

9.10.3.5   Souřadnice nebo výkres bodu „R“

9.10.3.5.1   Sedadlo řidiče: …

9.10.3.6   Konstrukční úhel trupu

9.10.3.6.1   Sedadlo řidiče: …

Vysvětlivky

ČÁST 2

Certifikát ES schválení typu

VZOR

Formát: A4 (210 × 297 mm)

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

Sdělení týkající se:

ES schválení typu (10)

rozšíření ES schválení typu (10)

odmítnutí ES schválení typu (10)

odnětí ES schválení typu (10)

typu vozidla s ohledem na systémy odmrazování a odmlžování

s ohledem na nařízení (EU) č. 672/2010 naposledy pozměněné nařízením (EU) č. …/… (10)

Číslo ES schválení typu: …

Důvod pro rozšíření: …

ODDÍL I

0.1   Značka (obchodní název výrobce): …

0.2   Typ: …

0.2.1   Obchodní název (názvy) (je-li/jsou-li k dispozici): …

0.3   Způsob označení typu, je-li typ na vozidle vyznačen (11): …

0.3.1   Umístění takového označení: …

0.4   Kategorie vozidla (12): …

0.5   Název a adresa výrobce: …

0.8   Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (závodů): …

0.9   Název a adresa případného zástupce výrobce: …

ODDÍL II

1.   Další informace: viz dodatek

2.   Technická zkušebna provádějící zkoušky: …

3.   Datum zkušebního protokolu: …

4.   Číslo zkušebního protokolu: …

5.   Poznámky (jsou-li nějaké): viz dodatek.

6.   Místo: …

7.   Datum: …

8.   Podpis: …

Přílohy

:

Schvalovací dokumentace

Zkušební protokol


(1)  Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typů vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem „?“ (např. ABC??123??).

(2)  Klasifikace podle definicí uvedených v části A přílohy II směrnice 2007/46/ES.

(3)  Nehodící se škrtněte.

(4)  Pokud může vozidlo používat jako palivo jak benzin, motorovou naftu atd., tak také jejich kombinaci s jinými palivy, je třeba jednotlivé body opakovat. U nekonvenčních motorů a systémů musí být výrobcem uvedeny odpovídající údaje.

(5)  Tato hodnota se vypočte (π = 3,1416) a zaokrouhlí na nejbližší cm3.

(6)  Uveďte povolenou odchylku.

(7)  Stanoveno podle požadavků směrnice Rady 80/1269/EHS (Úř. věst. L 375, 31.12.1980, s. 46).

(8)  Vozidla, která mohou používat jako palivo jak benzin, tak plynné palivo, avšak u nichž je benzinový systém namontován jen pro nouzové účely nebo pro startování a u nichž nádrž na benzin nemůže obsahovat více než 15 litrů benzinu, se pro zkoušku pokládají za vozidla, která mohou používat jako palivo pouze plynné palivo.

(9)  Z údajů o počtu míst k sezení se uvede ten, který platí, je-li vozidlo v pohybu. V případě modulárního uspořádání lze uvést rozmezí.

(10)  Nehodící se škrtněte.

(11)  Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typů vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se tyto znaky v dokumentaci. znakem „?“ (např. ABC??123??).

(12)  Podle definice v části A přílohy II směrnice 2007/46/ES.

Doplněk

k certifikátu ES schválení typu č. …

1.

Další informace:

1.1

Stručný popis typu vozidla z hlediska nosné konstrukce, rozměrů, tvarování a konstrukčních materiálů: …

1.2

Popis systémů odmrazování a odmlžování: …

1.3

Popis vnitřního uspořádání nebo výbavy, jež by mohly mít vliv na zkoušky: …

1.4

Maximální počet míst k sezení: …

1.5

Vlastnosti čelního skla: … tloušťka součástí (mm): …

1.6

Jmenovité napětí elektrické instalace (V): …

2.

Řízení: levostranné/pravostranné (1)

3.

Hnací jednotka: zážehová/vznětová/elektrická/hybridní elektrická/ … (1)

4.

Teplota při zkoušce odmrazování: – 8 °C/– 18 °C (1)

5.

Poznámky: …


(1)  Nehodící se škrtněte.


PŘÍLOHA II

Požadavky na systémy odmrazování a odmlžování čelního skla

1.   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

1.1   Odmrazování čelního skla

1.1.1   Všechna vozidla musí být vybavena systémem pro odstraňování námrazy a ledu ze zaskleného vnějšího povrchu čelního skla. Systém odmrazování čelního skla musí být natolik účinný, aby zajistil dostatečnou viditelnost čelním sklem za chladného počasí.

1.1.2   Účinnost systému se ověří opakovaným stanovením odmrazené plochy čelního skla po nastartování motoru, když před tím bylo vozidlo po určitou dobu udržováno v mrazicí komoře.

1.1.3   Splnění požadavků podle bodů 1.1.1 a 1.1.2 se ověří postupem podle bodu 2.1 této přílohy.

1.1.4   Musí být splněny tyto požadavky:

1.1.4.1   po 20 minutách od začátku zkoušky musí být odmrazeno 80 % plochy výhledu A, vymezené podle přílohy II dodatku 3;

1.1.4.2   po 25 minutách od začátku zkoušky musí být odmrazená plocha čelního skla na straně spolucestujícího srovnatelná s plochou stanovenou v bodě 1.1.4.1 pro stranu řidiče;

1.1.4.3   po 40 minutách od začátku zkoušky musí být odmrazeno 95 % plochy výhledu B, vymezené podle přílohy II dodatku 3.

1.2   Odmlžování čelního skla

1.2.1   Všechna vozidla musí být vybavena systémem pro odstraňování zamlžení z vnitřního zaskleného povrchu čelního skla.

1.2.2   Systém odmlžování musí být dostatečně účinný, aby obnovil viditelnost čelním sklem, pokud je zamlžené. Jeho účinnost se ověří postupem podle bodu 2.2 této přílohy.

1.2.3   Musí být splněny tyto požadavky:

1.2.3.1   z plochy výhledu A vymezené podle přílohy II dodatku 3 musí být po 10 minutách odmlženo 90 %;

1.2.3.2   z plochy výhledu B vymezené podle přílohy II dodatku 3 musí být po 10 minutách odmlženo 80 %.

2.   ZKUŠEBNÍ POSTUP

2.1   Odmrazování čelního skla

2.1.1   Zkouška se provede při jedné z těchto teplot podle určení výrobce: – 8 ± 2 °C nebo – 18 ± 3 °C.

2.1.2   Zkouška se provede v mrazicí komoře dostatečně velké, aby se do ní vešlo celé vozidlo, a tak vybavené, aby se v ní po celou dobu zkoušky udržela teplota zvolená podle bodu 2.1.1 a cirkuloval v ní chladný vzduch. Před okamžikem, kdy se vozidlo vystaví chladu, musí být mrazicí komora udržována na stanovené zkušební teplotě nebo pod ní po dobu nejméně 24 hodin.

2.1.3   Před zkouškou se vnitřní a vnější povrch čelního skla pečlivě odmastí denaturovaným lihem nebo rovnocenným odmašťovacím prostředkem. Po zaschnutí se povrch potře roztokem čpavku o koncentraci nejméně 3 % a nejvýše 10 %. Povrch se nechá znovu oschnout a pak se otře suchou bavlněnou tkaninou.

2.1.4   Před začátkem zkoušky se vozidlo s vypnutým motorem udržuje po dobu nejméně 10 hodin při teplotě zkoušky.

2.1.4.1   Tuto dobu lze zkrátit, je-li možné ověřit, zda jsou chladicí kapalina a mazací olej motoru vozidla ustáleny na zkušební teplotě.

2.1.5   Po uplynutí doby podle bodu 2.1.4 se pomocí vodní stříkací pistole pracující při tlaku 3,5 ± 0,2 barů vytvoří na celém vnějším povrchu čelního skla rovnoměrná vrstva ledu 0,044 g/cm2.

2.1.5.1   Rozstřikovací tryska seřízená na nejširší rozstřik a největší průtok se udržuje kolmo k zasklenému povrchu ve vzdálenosti 200 mm až 250 mm od něj, přičemž se usměrňuje tak, aby po celém čelním skle vytvořila stejnoměrnou vrstvu ledu.

2.1.5.1.1   Ke splnění požadavků bodu 2.1.5 lze použít stříkací pistoli s tryskou o průměru 1,7 mm a průtoku 0,395 l/min schopnou vytvořit ze vzdálenosti 200 mm od povrchu skla vodní paprsek o průměru 300 mm. Je možno použít i jiné zařízení, se kterým lze tyto požadavky splnit.

2.1.6   Po vytvoření vrstvy ledu na čelním skle se vozidlo ponechá v mrazicí komoře ještě dalších nejméně 30 minut a nejvýše 40 minut.

2.1.7   Po uplynutí doby předepsané v bodě 2.1.6. vstoupí do vozidla jeden nebo dva pozorovatelé. Potom je možné přepnout hlavní spínač ovládání vozidla do polohy „zapnuto“ a může se nastartovat motor, v případě potřeby některým z vnějších prostředků. Zkušební doba začíná okamžikem, kdy je aktivován hlavní spínač ovládání vozidla.

2.1.7.1   Je-li vozidlo vybaveno motorem, je možné během prvních pěti minut zkoušky přizpůsobit rychlost otáček podle doporučení výrobce pro zahřívání motoru při startování v chladném počasí.

2.1.7.2   Během posledních 35 minut zkoušky (nebo po celou dobu zkoušky, jestliže se nevyužije pětiminutové zahřívací procedury):

2.1.7.2.1   Je-li vozidlo vybaveno motorem, nesmí otáčky motoru překročit 50 % otáček maximálního výkonu. Pokud se však ukáže, že to není proveditelné kvůli specifickému ovládání motoru, například v případě elektrických hybridních vozidel, je třeba realisticky stanovit nejhorší možnou variantu. Tato varianta zohlední otáčky motoru a to, že za normálních jízdních podmínek při okolní teplotě – 8 °C nebo – 18 °C, podle toho, kterou z nich výrobce určil jako teplotu při zkoušce, motor v určitých intervalech přestává běžet, nebo neběží vůbec. Pokud systém splní požadavky na odmrazování, aniž by motor běžel, nemusí motor běžet vůbec.

2.1.7.3   Na začátku zkoušky musí být všechny baterie plně nabité.

2.1.7.4   Během zkoušky nesmí napětí na svorkách odmrazovacího zařízení překročit jmenovité napětí systému o více než 20 %.

2.1.7.5   Teplota ve zkušební komoře se měří v úrovni středu čelního skla v bodě, který není významně ovlivněn teplem ze zkoušeného vozidla.

2.1.7.6   Vodorovná složka rychlosti vzduchu chladícího komoru, měřená bezprostředně před zkouškou ve střední rovině vozidla v bodě vzdáleném 300 mm před spodní hranou čelního skla a ve středu vzdálenosti mezi spodní a horní hranou čelního skla, musí být co nejnižší a v každém případě musí být nižší než 8 km/h.

2.1.7.7   Má-li vozidlo kapotu motoru, střechu, dveře, okna a průduchy, musí být uzavřeny, s výjimkou vstupů a výstupů vytápěcího a větracího systému; jedno nebo dvě okna mohou být na žádost výrobce otevřena na svislou vzdálenost celkově 25 mm.

2.1.7.8   Ovladače systému odmrazování vozidla se nastaví podle doporučení výrobce vozidla pro teplotu při zkoušce.

2.1.7.9   Při zkoušce lze použít stírače čelního skla, ale pouze bez ruční pomoci jiné než použití ovladačů uvnitř vozidla.

2.1.8   V pětiminutových intervalech od počátku zkoušky pozorovatelé obkreslí odmrazenou plochu na vnitřním povrchu čelního skla.

2.1.9   Po ukončení zkoušky se zaznamenají obrysy odmrazené plochy obkreslené na vnitřním povrchu čelního skla v souladu s bodem 2.1.8 a označí se tak, aby určovaly plochy výhledu čelního skla A a B.

2.2   Odmlžování čelního skla

2.2.1   Před zkouškou se vnitřní povrch čelního skla pečlivě odmastí denaturovaným lihem nebo rovnocenným odmašťovacím prostředkem. Po zaschnutí se povrch potře roztokem čpavku o koncentraci nejméně 3 % a nejvýše 10 %. Povrch se nechá znovu oschnout a pak se otře suchou bavlněnou tkaninou.

2.2.2   Zkouška se provede v klimatizační komoře dostatečně velké, aby se do ní vešlo celé vozidlo, a vybavené tak, aby vytvářela a po celou dobu zkoušky udržovala zkušební teplotu – 3 ± 1 °C.

2.2.2.1   Teplota ve zkušební komoře se měří v úrovni středu čelního skla v bodě, který není významně ovlivněn teplem ze zkoušeného vozidla.

2.2.2.2   Vodorovná složka rychlosti vzduchu chladícího komoru, měřená bezprostředně před zkouškou ve střední rovině vozidla v bodě vzdáleném 300 mm před spodní hranou čelního skla a ve středu vzdálenosti mezi spodní a horní hranou čelního skla, musí být co nejnižší a v každém případě musí být nižší než 8 km/h.

2.2.2.3   Má-li vozidlo kapotu motoru, střechu, dveře, okna a průduchy, musí být uzavřeny, s výjimkou vstupů a výstupů vytápěcího a větracího systému; jedno nebo dvě okna mohou být na žádost výrobce od začátku zkoušky otevřena na svislou vzdálenost celkově 25 mm.

2.2.3   Zamlžení se vytvoří pomocí zdroje páry popsaného v příloze II dodatku 4. Tento zdroj musí obsahovat dostatek vody, aby při teplotě prostředí – 3 °C produkoval nejméně 70 ± 5 g/h páry na každé místo k sezení určené výrobcem.

2.2.4   Poté, co se vozidlo umístí do klimatizační komory, očistí se vnitřní povrch čelního skla podle bodu 2.2.1. Teplota okolního vzduchu se sníží na – 3 ± 1 °C a udržuje se na těchto hodnotách. Motor vozidla musí být vypnutý a vozidlo musí být před začátkem zkoušky udržováno při zkušební teplotě po dobu nejméně 10 hodin. Tuto dobu lze zkrátit, je-li možné ověřit, zda jsou chladicí kapalina a mazací olej motoru vozidla ustáleny na zkušební teplotě.

2.2.5   Zdroj páry se umístí tak, aby se vyústění jeho výstupních otvorů nacházelo ve střední podélné rovině vozidla ve výšce 580 ± 80 mm nad bodem „R“ neboli vztažným bodem sedadla řidiče. Zpravidla se umístí bezprostředně za opěradlo předního sedadla, přičemž sedadla jsou v konstrukční poloze udané výrobcem a zadní sedadla jsou nastavena v poloze odpovídající konstrukčnímu úhlu trupu. Jestliže konstrukce vozidla toto uspořádání neumožňuje, zdroj se umístí před opěradlem ve vhodné poloze nejbližší poloze výše uvedené.

2.2.6   Po pěti minutách činnosti zdroje páry ve vozidle vstoupí do vozidla rychle jeden nebo dva pozorovatelé, přičemž otevřou kterékoli vstupní dveře na dobu nejvýše 8 vteřin, a posadí se na přední sedadlo (sedadla), výkon zdroje se pak sníží o 70 ± 5 g/h na každého z pozorovatelů.

2.2.7   Po jedné minutě od vstupu pozorovatele (pozorovatelů) do vozidla je možné přepnout hlavní spínač ovládání vozidla do polohy „zapnuto“ a pak se může nastartovat motor, v případě potřeby některým z vnějších prostředků. Zkušební doba začíná okamžikem, kdy je aktivován hlavní spínač ovládání vozidla.

2.2.7.1   Je-li vozidlo vybaveno motorem, nesmí otáčky motoru překročit 50 % otáček maximálního výkonu. Pokud se však ukáže, že to není proveditelné kvůli specifickému ovládání motoru, například v případě elektrických hybridních vozidel, je třeba realisticky stanovit nejhorší možnou variantu. Tato varianta zohlední otáčky motoru a to, že za normálních jízdních podmínek při okolní teplotě – 1 °C motor v určitých intervalech přestává běžet, nebo neběží vůbec. Pokud systém splní požadavky na odmlžování, aniž by motor běžel, nemusí motor běžet vůbec.

2.2.7.2   Ovladače systému odmlžení vozidla se nastaví podle doporučení výrobce pro teplotu při zkoušce.

2.2.7.3   Na začátku zkoušky musí být všechny baterie plně nabité.

2.2.7.4   Napětí na svorkách odmlžovacího zařízení nesmí překročit jmenovité napětí systému o více než 20 %.

2.2.8   Na konci zkoušky se obkreslí a zaznamenají obrysy odmlžení a označí se tak, aby určovaly plochy výhledu čelního skla A a B.

Dodatek 1

Postup zjištění bodu „R“ neboli vtažného bodu místa k sezení

Bod „R“ neboli vztažný bod místa k sezení se určí v souladu s ustanoveními přílohy 3 předpisu č. 17 EHK OSN (1).


(1)  Úř. věst. L 373, 27.12.2006, s. 1.

Dodatek 2

Postup stanovení základních referenčních značek v trojrozměrné vztažné soustavě

Prostorové vztahy mezi základními referenčními značkami na výkresech a jejich skutečným umístěním na vozidle se určí v souladu s ustanoveními přílohy 4 předpisu č. 125 EHK OSN (1).


(1)  Ještě nebyl zveřejněn. Bude zveřejněn v srpnu 2010.

Dodatek 3

Postup stanovení ploch výhledu čelních skel vozidel

Plochy výhledu A a B se určí v souladu s ustanoveními přílohy 18 předpisu č. 43 EHK OSN.

Dodatek 4

Požadavky na zdroj páry

1.   VLASTNOSTI

1.1   Zdroj páry, který se použije při zkoušce, musí mít tyto obecné vlastnosti:

1.1.1   Vodní nádrž musí mít objem nejméně 2,25 litrů.

1.1.2   Tepelné ztráty při bodu varu nesmějí při okolní teplotě – 3 ± 1 °C překročit 75 W.

1.1.3   Ventilátor musí mít kapacitu dodávat od 0,07 do 0,10 m3/min při statickém tlaku 0,5 mbar.

1.1.4   Na horní části zdroje páry musí být šest otvorů umístěných po obvodu ve stejných rozestupech (viz obrázek 1).

1.1.5   Zdroj musí být kalibrován při teplotě – 3 ± 1 °C tak, aby bylo možno nastavit dodávku páry po dílčích dávkách 70 ± 5 g/h až do n-násobku této hodnoty, kde n je maximální počet míst k sezení podle určení výrobce.

Obrázek 1

Schéma zdroje páry

Image

1.2   Označené části musí mít tyto vlastnosti, pokud jde o materiál a rozměry:

1.2.1   Tryska

1.2.1.1   Rozměry:

1.2.1.1.1   Délka 100 mm.

1.2.1.1.2   Vnitřní průměr 15 mm.

1.2.1.2   Materiál:

1.2.1.2.1   Mosaz.

1.2.2   Disperzní komora

1.2.2.1   Rozměry:

1.2.2.1.1   Vnější průměr trubky 75 mm.

1.2.2.1.2   Tloušťka stěny 0,38 mm.

1.2.2.1.3   Délka 115 mm.

1.2.2.1.4   Šest rovnoměrně rozmístěných otvorů o průměru 6,3 mm, umístěných 25 mm nad dnem komory.

1.2.2.2   Materiál:

1.2.2.2.1   Mosaz.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU