(EU) č. 632/2010Nařízení Komise (EU) č. 632/2010 ze dne 19. července 2010 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard (IAS) 24 a mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 8 Text s významem pro EHP

Publikováno:	Úř. věst. L 186, 20.7.2010, s. 1-9	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	19. července 2010	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	23. července 2010	Nabývá účinnosti:	23. července 2010
Platnost předpisu:	Zrušen předpisem (EU) 2023/1803	Pozbývá platnosti:	16. října 2023

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 632/2010

ze dne 19. července 2010,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard (IAS) 24 a mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 8

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 4. listopadu 2009 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) revidovaný mezinárodní účetní standard (IAS) 24 Zveřejnění spřízněných stran (dále jen „revidovaný IAS 24“). Cílem změn zavedených revidovaným IAS 24 je zjednodušit definici spřízněné strany a zároveň odstranit některé vnitřní nesrovnalosti, jakož i poskytnout účetním jednotkám blízkým státním orgánům určitou úlevu, pokud jde o množství informací, jež takové jednotky musí poskytovat o transakcích se spřízněnými stranami.

(3)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že revidovaný IAS 24 splňuje technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), posoudila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko EFRAG týkající se schválení a sdělila Komisi, že je vyvážené a objektivní.

(4)	Souladu mezi mezinárodními účetními standardy je možné dosáhnout pouze za předpokladu, že po přijetí revidovaného IAS 24 budou rovněž provedeny následné změny mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 8.

(5)	Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

1)	Mezinárodní účetní standard (IAS) 24 se nahrazuje zněním revidovaného IAS 24 uvedeným v příloze tohoto nařízení.

2)	Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 8 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Jednotlivé společnosti začnou IAS 24 a změnu IFRS 8 uvedenou v příloze tohoto nařízení uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období začínajícího po dni 31. prosince 2010.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. července 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda

(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2) Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.

PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IAS 24	IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran
IFRS 8	Změna IFRS 8 Provozní segmenty

„Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití („fair dealing“). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org“.

Mezinárodní účetní standard 24

Zveřejnění spřízněných stran

CÍL

1	Cílem tohoto standardu je zajistit, aby účetní závěrka účetní jednotky obsahovala zveřejnění nutná k upozornění na možnost, že její finanční pozice a hospodářský výsledek je ovlivněn existencí spřízněných stran a transakcemi a nesplacenými zůstatky, včetně závazků, s těmito stranami.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

Tento standard musí být použit při:

a)	identifikaci vztahů a transakcí se spřízněnými stranami;

b)	identifikaci nesplacených zůstatků, včetně závazků, mezi účetní jednotkou a jejími spřízněnými stranami;

c)	identifikaci okolností, při kterých je nutné zveřejnit položky podle písmen a) a b), a

d)	určení zveřejňovaných informací o těchto položkách.

Tento standard vyžaduje zveřejnění vztahů, transakcí a neuhrazených zůstatků, včetně závazků, se spřízněnými stranami v konsolidované a individuální účetní závěrce mateřského podniku, spoluvlastníka nebo investora sestavené a zveřejněné v souladu s IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka Tento standard se použije rovněž na individuální účetní závěrku ostatních účetních jednotek.

4	Transakce a nesplacené zůstatky se spřízněnými stranami – jinými účetními jednotkami ve skupině se zveřejňují v účetní závěrce účetní jednotky. Transakce a nesplacené zůstatky se spřízněnými stranami v rámci skupiny jsou eliminovány při přípravě konsolidované účetní závěrky skupiny.

ÚČEL ZVEŘEJNĚNÍ SPŘÍZNĚNÝCH STRAN

Vztahy spřízněných stran jsou normálním rysem obchodu a podnikání. Účetní jednotky například často provádějí části svých činností prostřednictvím dceřiných podniků, společných a přidružených podniků. Za těchto okolností má účetní jednotka schopnost ovlivňovat rozhodování o finančních a provozních politikách těchto podniků prostřednictvím ovládání, spoluovládání nebo podstatného vlivu.

Vztah spřízněnosti může mít dopad na hospodářský výsledek a finanční pozici účetní jednotky. Spřízněné strany mohou uzavírat transakce, které by nespřízněné strany nemohly. Účetní jednotka například prodává zboží svému mateřskému podniku za ceny na úrovni nákladů, za které by tyto položky neprodala jinému odběrateli. Podobně transakce mezi spřízněnými stranami nemusí být realizovány za stejné částky jako mezi nespřízněnými stranami.

Hospodářský výsledek a finanční pozice účetní jednotky mohou být ovlivněny spřízněností i v tom případě, že transakce se spřízněnou stranou nenastanou. Pouhá existence vztahu spřízněnosti může být dostačující k ovlivnění transakcí účetní jednotky s jinými stranami. Například dceřiný podnik může ukončit vztahy s obchodním partnerem v okamžiku, kdy jeho mateřský podnik pořídí sesterský podnik, jehož předmět činnosti je stejný jako předchozího obchodního partnera. V jiném případě se může jedna strana zdržet určité činnosti v důsledku podstatného vlivu jiného podniku – například dceřiný podnik může být instruován svým mateřským podnikem, aby se nevěnoval výzkumu a vývoji.

8	Z těchto důvodů mohou znalosti transakcí, nesplacených zůstatků, včetně závazků, a vztahů účetní jednotky se spřízněnými stranami ovlivnit hodnocení činnosti účetní jednotky uživateli účetní závěrky, včetně hodnocení rizik, kterým daná účetní jednotka čelí, a příležitostí, jež se jí naskýtají.

DEFINICE

Následující termíny se užívají v dále specifikovaném významu:

Spřízněná strana je osoba nebo účetní jednotka, která je spřízněná s účetní jednotkou sestavující účetní závěrku (v tomto standardu dále jen „vykazující účetní jednotka“).

Osoba nebo blízký člen rodiny této osoby jsou spřízněni s vykazující účetní jednotkou, pokud tato osoba:

i)	ovládá nebo spoluovládá vykazující účetní jednotku;

ii)	má podstatný vliv na vykazující účetní jednotku; nebo

iii)	je členem klíčového vedení vykazující účetní jednotky nebo jejího mateřského podniku.

Účetní jednotka je spřízněná s vykazující účetní jednotkou, pokud platí některá z těchto podmínek:

i)	Účetní jednotka a vykazující účetní jednotka jsou členy téže skupiny (což znamená, že všechny mateřské, dceřiné a sesterské podniky jsou vzájemně spřízněné).

ii)	Jedna účetní jednotka je přidruženým nebo společným podnikem jiné účetní jednotky (nebo přidruženým či společným podnikem člena skupiny, jejímž členem je i druhá účetní jednotka).

iii)	Obě účetní jednotky jsou společnými podniky téže třetí strany.

iv)	Jedna účetní jednotka je společným podnikem třetí účetní jednotky a druhá účetní jednotka je přidruženým podnikem třetí účetní jednotky.

Účetní jednotka je plánem požitků po skončení pracovního poměru ve prospěch zaměstnanců vykazující účetní jednotky, nebo účetní jednotky, která je spřízněna s vykazující účetní jednotkou. Je-li samotná vykazující účetní jednotka takovýmto plánem, finančně přispívající zaměstnavatelé jsou rovněž spřízněni s vykazující účetní jednotkou.

vi)	Účetní jednotka je ovládána nebo spoluovládána osobou uvedeno v písmenu a).

vii)	Osoba uvedená v písm. a) bodu i) má podstatný vliv na účetní jednotku nebo je členem klíčového vedení účetní jednotky (nebo jejího mateřského podniku).

Transakce mezi spřízněnými stranami je převod zdrojů, služeb nebo závazků mezi vykazující účetní jednotkou a spřízněnou stranou bez ohledu na to, zda je účtována cena.

Blízcí členové rodiny osoby jsou ti členové rodiny, u nichž lze očekávat, že budou ovlivňovat danou osobu nebo budou ovlivňováni danou osobou ve svých jednáních s účetní jednotkou, a patří k nim:

a)	děti a manžel (manželka) nebo partner osoby ve společné domácnosti;

b)	děti manžela (manželky) nebo partnera této osoby ve společné domácnosti a

c)	vyživované osoby této osoby nebo jejího manžela (manželky) či partnera ve společné domácnosti.

Odměňování zahrnuje veškeré zaměstnanecké požitky (definované v IAS 19 Zaměstnanecké požitky) včetně zaměstnaneckých požitků, na které se použije IFRS 2 Úhrady vázáné na akcie. Zaměstnanecké požitky jsou všechny formy plnění, které jsou placené, splatné nebo poskytované účetní jednotkou nebo jménem účetní jednotky výměnou za služby poskytované účetní jednotce. Zahrnují také plnění placená jménem mateřského podniku ve vztahu k účetní jednotce. Odměňování zahrnuje:

krátkodobé zaměstnanecké požitky, jako jsou mzdy, platy, příspěvky na sociální zabezpečení, placená roční dovolená a placené nemocenské volno, podíly na zisku a odměny (pokud jsou splatné v průběhu dvanácti měsíců po skončení období) a nepeněžní požitky (jako zdravotní péče, ubytování, služební vozy a zboží či služby poskytované zdarma nebo se slevou) pro stávající zaměstnance;

b)	požitky po skončení pracovního poměru, jako je penze, jiné penzijní požitky, životní pojištění a zdravotní péče po skončení pracovního poměru;

ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky, zahrnující věrnostní dovolenou nebo studijní dovolenou, odměny k výročím a jiné věrnostní požitky, požitky při dlouhodobé invaliditě a v případě, že nejsou zcela splatné během dvanácti měsíců po skončení daného období, podíly na zisku, odměny a odložené odměny;

d)	požitky při předčasném ukončení pracovního poměru a

e)	úhrady vázané na akcie.

Ovládání je pravomoc řídit finanční a provozní politiky účetní jednotky tak, aby měl ovládající z její činnosti užitek.

Spoluovládání je smluvně dohodnuté sdílení ovládání hospodářské činnosti.

Členové klíčového vedení jsou osoby, které mají pravomoc a odpovědnost přímo či nepřímo za plánování, řízení a kontrolu činností účetní jednotky, včetně všech členů vedení (výkonných i jiných) této účetní jednotky.

Podstatný vliv je pravomoc účastnit se rozhodování o finančních a provozních politikách účetní jednotky, ale není to ovládání takových politik. Podstatný vliv lze získat vlastnictvím akcií nebo na základě stanov či dohody.

Orgány veřejné správy se rozumí vláda, vládní agentury a podobné orgány, ať jsou místní, národní či mezinárodní.

Účetní jednotkou spřízněnou s orgány veřejné správy se rozumí účetní jednotka, která je ovládána nebo spoluovládána orgány veřejné správy nebo na kterou mají podstatný vliv orgány veřejné správy.

10	Při posuzování každého možného vztahu spřízněnosti se pozornost upírá k podstatě vztahu, a nikoli jen k právní formě.

V kontextu tohoto standardu spřízněnými stranami nemusí být:

a)	dvě účetní jednotky pouze proto, že mají společného člena vedení nebo jiného člena klíčového vedení, nebo proto, že člen klíčového vedení jedné účetní jednotky má podstatný vliv na jinou účetní jednotku;

b)	dva spoluvlastníci pouze proto, že spoluovládají společný podnik.

i)	poskytovatelé financování,

ii)	odborové svazy,

iii)	podniky veřejných služeb a

iv)	vládní útvary a agentury, které neovládají nebo nespoluovládají účetní jednotku nebo na ni nemají podstatný vliv,

pouze z titulu jejich běžných činností s účetní jednotkou (ačkoliv mohou ovlivnit svobodu jednání účetní jednotky nebo se účastnit jejího rozhodovacího procesu);

d)	zákazník, dodavatel, poskytovatel koncese, distributor nebo obchodní zástupce, se kterým účetní jednotka uskutečňuje podstatný objem obchodů, pouze na základě z toho vyplývající ekonomické závislosti.

12	V definici spřízněné strany zahrnuje přidružený podnik dceřiné podniky přidruženého podniku a společný podnik zahrnuje dceřiné podniky společného podniku. Vzájemně spřízněny jsou proto například dceřiný podnik přidruženého podniku a investor, který má podstatný vliv na přidružený podnik.

ZVEŘEJNĚNÍ

Všechny účetní jednotky

Vztahy mezi mateřským podnikem a jeho dceřinými podniky se musí zveřejnit bez ohledu na to, zda mezi nimi došlo k transakcím. Účetní jednotka musí zveřejnit název svého mateřského podniku a název hlavního mateřského podniku, pokud je odlišný. Jestliže mateřský podnik ani hlavní mateřský podnik nesestavují konsolidované účetní závěrky přístupné veřejnosti, musí být zveřejněn také název nejbližšího nadřazeného mateřského podniku, který je sestavuje.

14	Aby si uživatelé účetní závěrky mohli vytvořit představu o dopadech vztahů mezi spřízněnými stranami na účetní jednotku, je vhodné zveřejnit tyto vztahy při existenci ovládání, bez ohledu na to, zda došlo k transakcím mezi spřízněnými stranami.

15	Požadavek na zveřejnění vztahů spřízněnosti mezi mateřským podnikem a jeho dceřinými podniky doplňuje požadavky na zveřejnění dle IAS 27, IAS 28 Investice do přidružených podniků a IAS 31 Účasti ve společném podnikání.

16	Odstavec 13 se vztahuje na nejbližší nadřazený mateřský podnik. Tím je první mateřský podnik ve skupině nad bezprostředním mateřským podnikem, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku přístupnou veřejnosti.

Účetní jednotka je povinna zveřejnit odměny klíčovým členům vedení v souhrnu a za každou z následujících kategorií:

a)	krátkodobé zaměstnanecké požitky;

b)	zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru;

c)	ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky;

d)	požitky při předčasném ukončení pracovního poměru a

e)	úhrady vázané na akcie.

Pokud měla účetní jednotka v průběhu období pokrytých danou účetní závěrkou transakce se spřízněnou stranou, musí zveřejnit povahu vztahů mezi spřízněnými stranami, jakož i informace o typech těchto transakcí a nesplacených zůstatcích, včetně závazků, jež jsou nezbytné, aby uživatelé pochopili potenciální dopad vztahů na účetní závěrku. Tyto požadavky na zveřejnění jsou doplňkem k požadavkům uvedeným v odstavci 17. Tato zveřejnění musí obsahovat minimálně:

a)	částku transakcí;

částku nesplacených zůstatků, včetně závazků, a:

i)	jejich podmínky včetně toho, zda jsou zajištěné, a povahu plnění, které má být poskytnuto v souvislosti s vypořádáním a

ii)	detaily jakýchkoliv vydaných nebo přijatých záruk;

c)	opravné položky k pochybným pohledávkám související s částkou nesplacených pohledávek a

d)	náklady uznané během období ve vztahu ke špatným nebo pochybným pohledávkám za spřízněnými stranami.

Zveřejnění požadované odstavcem 18 musí být učiněna samostatně pro každou z následujících kategorií:

a)	mateřský podnik;

b)	účetní jednotky spoluovládající účetní jednotku nebo účetní jednotky s podstatným vlivem na účetní jednotku;

c)	dceřiné podniky;

d)	přidružené podniky;

e)	společné podniky, ve kterých je účetní jednotka spoluvlastníkem;

f)	členové klíčového vedení účetní jednotky nebo jejího mateřského podniku a

g)	ostatní spřízněné strany.

Klasifikace částek splatných spřízněným stranám nebo získatelných od spřízněných stran v různých kategoriích podle ustanovení odstavce 19 je rozšířením požadavků na zveřejnění dle IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky pro informace, které musí být vykázány ve výkazu o finanční pozici nebo v komentáři. Kategorie jsou rozšířeny tak, aby poskytovaly podrobnější analýzu zůstatků se spřízněnými stranami a vztahovaly se na transakce se spřízněnými stranami.

Následují příklady transakcí, které se zveřejňují, pokud jsou prováděny se spřízněnou stranou:

a)	nákupy nebo prodeje výrobků (dokončených nebo nedokončených);

b)	nákupy nebo prodeje nemovitostí a jiných aktiv;

c)	poskytování nebo přijímání služeb;

leasingy;

e)	převody výsledků výzkumu a vývoje;

f)	převody podle licenčních smluv;

g)	převody podle finančních ujednání (včetně půjček a peněžních či nepeněžních vkladů do vlastního kapitálu);

h)	poskytování záruk a zajištění;

i)	závazky něco vykonat, pokud v budoucnu nastane či nenastane určitá událost, včetně otevřených smluv (1) (uznané a neuznané), a

j)	vypořádání závazků ve prospěch účetní jednotky nebo účetní jednotkou ve prospěch této spřízněné strany.

22	Účast mateřského podniku nebo dceřiného podniku na definovaném plánu požitků, který sdílí rizika mezi účetními jednotkami ve skupině, je transakcí mezi spřízněnými stranami (viz odstavec 34B standardu IAS 19).

23	Informace o tom, že se uskutečnily transakce se spřízněnými stranami na základě podmínek, které odpovídají obvyklým tržním podmínkám transakcí, jsou zveřejňovány pouze v případech, kdy tyto podmínky lze doložit.

24	Položky podobné povahy se mohou zveřejnit souhrnně kromě případů, kdy je samostatné zveřejnění nezbytné k porozumění dopadů transakcí mezi spřízněnými stranami na účetní závěrku účetní jednotky.

Účetní jednotky spřízněné s orgány veřejné správy

Vykazující účetní jednotka je osvobozena od požadavků na zveřejnění stanovených v odstavci 18 s ohledem na transakce se spřízněnou stranou a nesplacené zůstatky, včetně závazků, s:

a)	orgány veřejné správy, které ovládají nebo spoluovládají účetní jednotku nebo na ni mají podstatný vliv, a

b)	jinou účetní jednotkou, která je spřízněnou stranou, jelikož stejný orgán veřejné správy ovládá nebo spoluovládá vykazující účetní jednotku i druhou účetní jednotku či na ně má podstatný vliv.

Pokud vykazující účetní jednotka využije osvobození uvedené v odstavci 25, musí zveřejnit následující informace o transakcích a souvisejících nesplacených zůstatcích uvedených v odstavci 25:

a)	název orgánu veřejné správy a povahu jeho vztahu s vykazující účetní jednotkou (tj. ovládání, spoluovládání nebo podstatný vliv);

následující informace, které jsou natolik podrobné, aby uživatelé účetní závěrky účetní jednotky mohli pochopit dopad transakcí se spřízněnou stranou na její účetní závěrku:

i)	povaha a částka každé individuálně významné transakce a

ii)	u ostatních transakcí, které jsou významné společně, nikoli však individuálně, kvalitativní nebo kvantitativní údaj o jejich rozsahu. K typům transakcí patří transakce uvedené v odstavci 21.

Na základě vlastního úsudku při určení úrovně podrobnosti informací, jež mají být zveřejněny v souladu s požadavky stanovenými v odst. 26 písm. b), účetní jednotka uváží blízkost vztahu a jiné činitele, které jsou důležité pro stanovení úrovně významnosti transakce, například zda je transakce:

a)	významná z hlediska svého rozsahu;

b)	uskutečněna za netržních podmínek;

c)	mimo běžné každodenní obchodní činnosti, jako je nákup a prodej podniků;

d)	sdělena regulačním a dohledovým orgánům;

e)	nahlášena vrcholovému vedení;

f)	musí být schválena akcionáři.

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Účetní jednotka použije tento standard se zpětnou účinností na účetní období počínající 1. ledna 2011 nebo později. Je přípustné dřívější použití buď celého standardu, nebo částečného osvobození stanoveného v odstavcích 25–27 pro účetní jednotky spřízněné s orgány veřejné správy. Pokud účetní jednotka použije celý tento standard, nebo částečné osvobození pro období počínající před 1. lednem 2011, musí tuto skutečnost zveřejnit.

UKONČENÍ PLATNOSTI IAS 24 (2003)

29	Tento standard nahrazuje IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran (ve znění revize z roku 2003).

(1) IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky definuje otevřené smlouvy jako smlouvy, z nichž žádná ze smluvních stran nesplnila své závazky nebo obě strany splnily své závazky pouze částečně a ve stejném rozsahu.

Dodatek

Změna IFRS 8 Provozní segmenty

Odstavec 34 se mění následovně (nové znění je podtrženo a zrušené znění je proškrtnuto) a vkládá se nový odstavec 36B.

Účetní jednotka poskytne informace o tom, nakolik je závislá na svých hlavních odběratelích. Jestliže výnosy z transakcí s jedním externím odběratelem činí 10 a více procent výnosů účetní jednotky, účetní jednotka zveřejní informaci o této skutečnosti, celkovou částku výnosů od každého takového odběratele a identifikaci segmentu nebo segmentů vykazujících výnosy. Účetní jednotka nemusí zveřejňovat informace o totožnosti hlavního odběratele nebo o částce výnosů, kterou jednotlivé segmenty u tohoto odběratele vykazují. Pro účely tohoto IFRS se za jednoho odběratele považuje skupina subjektů, o nichž je vykazující účetní jednotce známo, že jsou pod společnou kontrolou,. orgány veřejné správy () a subjekty, o nichž je vykazující účetní jednotce známo, že je tyto orgány veřejné správy kontrolují. .

36B	IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran (ve znění revize z roku 2009) změnil odstavec 34 pro účetní období počínající 1. ledna 2011 nebo později. Pokud účetní jednotka použije IAS 24 (ve znění revize z roku 2009) pro dřívější období, musí změnu odstavce 34 použít i pro toto dřívější období.

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání