(EU) č. 580/2010Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 580/2010 ze dne 29. června 2010 , kterým se mění nařízení (ES) č. 452/2007 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu žehlicích prken pocházejících mimo jiné z Ukrajiny

(1)

Nařízením (ES) č. 452/2007 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu žehlicích prken pocházejících mimo jiné z Ukrajiny. Tato opatření sestávají z valorického cla ve výši 9,9 %.

(2)

V srpnu 2008 obdržela Komise žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „prozatímní přezkum“). Žádost byla vyřízena v prosinci 2008. Žádost omezenou na přezkoumání dumpingu podal vyvážející výrobce z Ukrajiny, společnost Eurogold Industries Ltd. (dále jen „žadatel“ nebo „EGI“). Žadatel spolupracoval při šetření, které vedlo ke zjištěním a závěrům stanoveným v původním nařízení (dále jen „původní šetření“). Antidumpingové clo použitelné na žadatele, který je jediným známým vyvážejícím vývozcem daného výrobku z Ukrajiny, je 9,9 %.

(3)

Ve své žádosti žadatel tvrdil, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, se změnily a že tyto změny mají trvalý charakter. Žadatel poskytl přímé důkazy o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

(4)

Poté, co po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení prozatímního přezkumu, rozhodla se zahájit v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený pouze na posouzení dumpingu ve vztahu ke společnosti EGI. Oznámení o zahájení přezkumu Komise zveřejnila dne 9. dubna 2009 v Úředním věstníku Evropské unie  (3) (dále jen „oznámení o zahájení“) a zahájila šetření.

(5)

Výrobek, který je předmětem prozatímního přezkumu, je stejným výrobkem jako ten, který byl předmětem původního šetření, tj. jedná se o žehlicí prkna, opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a/nebo odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základní součásti, tj. podpěru, desku a rampu na žehličku, pocházející z Ukrajiny, v současné době kódů KN ex 3924 90 00, ex 4421 90 98, ex 7323 93 90, ex 7323 99 91, ex 7323 99 99, ex 8516 79 70 a ex 8516 90 00.

(6)

Dotčený výrobek vyráběný a prodávaný na Ukrajině a výrobek vyvážený do Unie mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití, a proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(7)

Komise o zahájení prozatímního přezkumu oficiálně informovala výrobní odvětví Unie, žadatele a orgány vyvážející země. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení.

(8)

Komise zaslala žadateli dotazník a obdržela odpověď ve lhůtě stanovené k tomuto účelu. Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, a u žadatele byla provedena inspekce na místě:

(9)

Šetření probíhalo od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 (dále jen „období šetření“).

(10)

Za účelem stanovení běžné hodnoty se nejdříve stanovilo, zda celkový objem domácího prodeje společnosti EGI obdobného výrobku nezávislým odběratelům byl ve srovnání s jeho celkovým objemem vývozu do Unie reprezentativní. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí prodej považuje za reprezentativní, pokud celkový objem domácího prodeje dosáhne alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku do Unie. Bylo zjištěno, že celkový prodej společnosti EGI obdobného výrobku na domácím trhu je reprezentativní.

(11)

U každého typu výrobku prodávaného společností EGI na domácím trhu, který byl uznán za přímo srovnatelný s typem prodávaným za účelem vývozu do Unie, bylo stanoveno, zda je jeho prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého typu výrobku na jejím domácím trhu byl uznán za dostatečně reprezentativní, jestliže celkový objem prodeje takového typu nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie.

(12)

Rovněž bylo zkoumáno, zda lze domácí prodej každého typu výrobku považovat v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení za uskutečněný v běžném obchodním styku. Toho bylo dosaženo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu pro každý vyvážený typ dotčeného výrobku během období šetření.

(13)

V případě těch typů výrobku, u nichž více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu daného typu výrobku bylo prodáno za cenu vyšší než náklady na jednotku a jejichž vážená průměrná výrobní cena daného typu výrobku byla rovna nebo vyšší než výrobní náklady na jednotku, byla běžná hodnota jednotlivých typů výrobku určena jako vážený průměr skutečných cen na domácím trhu veškerého prodeje daného typu bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či nikoli.

(14)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala výrobních nákladů na jednotku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období šetření.

(15)

Pokud u některého druhu výrobku prodávaného společností EGI nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít ceny na domácím trhu, byla běžná hodnota určena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(16)

Při určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení se částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk stanoví podle úvodní věty čl. 2 odst. 6 základního nařízení na základě skutečných údajů, které společnost EGI skutečně zaznamenala při výrobě a prodeji obdobného výrobku v rámci běžného obchodního styku.

(17)

Po zveřejnění zjištění společnost EGI tvrdila, že procentní sazba pro prodejní, režijní a správní náklady použitá pro určení běžné hodnoty neodpovídá sazbě ve vztahu k domácímu prodeji uskutečněnému v běžném obchodním styku a že v důsledku toho byly některé početně určené běžné hodnoty v tomto ohledu nadhodnocené.

(18)

Tvrzení bylo posouzeno, bylo ale shledáno jako neopodstatněné, neboť použitá procentní sazba pro prodejní, režijní a správní náklady byla právě sazba nahlášená pro domácí prodej a zůstává stejná bez ohledu na to, zda je prodej uskutečněn v běžném obchodním styku či nikoli, neboť je vyjádřen jako procento obratu. Toto tvrzení se proto zamítá.

(19)

Společnost EGI uskutečnila prodej na vývoz do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím spřízněné společnosti EGS se sídlem ve Švýcarsku.

(20)

V případě prodeje na vývoz do Unie uskutečněného přímo nezávislým odběratelům byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za dotčený výrobek.

(21)

V případě, že prodej na vývoz do Unie byl uskutečněn prostřednictvím společnosti ve spojení EGS, jež plnila dovozní funkce spojené se zbožím vstupujícím do volného oběhu v Unii, tj. funkce dovozce ve spojení, vývozní cena byla stanovena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě cen, za které byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu. Pro tento účel byly provedeny úpravy, aby bylo možno přihlédnout k veškerým nákladům vzniklým mezi dovozem a dalším prodejem a k ziskům obvykle dosahovaným a stanovit spolehlivou vývozní cenu. Pro tento účel se vzhledem k absenci nových informací od nezávislých dovozců o obvykle dosahovaných ziscích použil shodný procentní zisk, z něhož se vycházelo v původním šetření.

(22)

Společnost EGI podle čl. 11 odst. 10 základního nařízení tvrdila, že je-li vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, zaplacené antidumpingové clo by nemělo být odečteno jako náklady, neboť, jak tvrdila, je řádně zohledněno v cenách dalšího prodeje.

(23)

Z tohoto hlediska byly důkazy pro toto tvrzení spočívající v několika výpočtech prodejní ceny přezkoumány. Avšak předložené výpočty se týkaly jen některých z prodávaných modelů během období šetření a dokládaly, že prodejní cena plně nezohlednila antidumpingové clo ve všech případech. Předložené důkazy tudíž nebyly shledány jako nezvratné k určení, zda antidumpingové clo bylo zohledněno v cenách dalšího prodeje. Žádost byla tedy zamítnuta a při stanovení vývozní ceny pro prodej do Unie uskutečněný prostřednictvím společnosti EGS bylo podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení antidumpingové clo odečteno jako náklad.

(24)

Po zveřejnění zjištění společnost EGI zopakovala své tvrzení. Nebyl však předložen žádný nový důkaz ani argument ve prospěch uvedeného tvrzení. Toto tvrzení se proto zamítá.

(25)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny v oprávněných případech náležité úpravy přepravních nákladů, balného, nákladů na úvěr a poplatků.

(26)

Po zveřejnění zjištění vyšla najevo početní chyba týkající se nesprávného přepočtu měn některých úprav balného. Chyba byla opravena a výpočet dumpingového rozpětí byl příslušným způsobem upraven.

(27)

Po zveřejnění zjištění společnost EGI dále tvrdila, že k úpravám nahlášeným ve vztahu k domácímu prodeji neuskutečněném v běžném obchodním styku by se pro určení běžné hodnoty nemělo přihlížet a při neexistenci jiného prodeje dotčeného typu výrobku by se měly použít průměrné úpravy pro prodej jiných typů výrobku uskutečněný v běžném obchodním styku, protože jen tak by se zohlednily náklady, které byly zahrnuty v prodejních, režijních a správních nákladech použitých pro určení běžné hodnoty.

(28)

Toto tvrzení bylo posouzeno, avšak nebylo přijato, neboť úpravy se používají pouze pro účely srovnání a za normálních okolností zohledňují skutečné náklady, které jsou specifické pro každou transakci, jsou objektivním prvkem, a nezávisí tudíž na tom, zda byl prodej nakonec uskutečněn v běžném obchodním styku či nikoli.

(29)

Při posuzování uvedeného tvrzení bylo dále zjištěno, že pro určení běžných hodnot byly použity nesprávné úpravy v případě těch typů výrobku, jež nebyly na domácím trhu prodávány. K opravě chyby se použily celkové průměrné úpravy veškerého domácího prodeje a výpočet byl příslušným způsobem upraven. Společnost EGI tvrdila, že úpravy nákladů na úvěr by měly být přiznány těmto typům výrobku, neboť náklady na úvěr byly zahrnuty v prodejních, režijních a správních nákladech použitých pro určení běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo odmítnuto, protože dotčené typy výrobku nebyly na domácím trhu nikdy skutečně prodávány, a neexistuje tudíž důkaz, že by platba za ně byla opožděna. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že úprava nákladů na úvěr se nezakládá na skutečných platebních podmínkách a nákladech, nýbrž na nákladech příležitosti, které se zakládají na platebních podmínkách smluvených v době prodeje.

(30)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle typu výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu.

(31)

Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí pro společnost EGI vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranici Unie před proclením činí 7,0 %.

(32)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda lze zjištění považovat za zjištění trvalé povahy.

(33)

Organizační restrukturalizace prodejních kanálů žadatele a jeho společnosti ve spojení je nyní dobře zavedena pro většinu prodeje a může být považována za trvalou. Okolnosti, kvůli nimž byl tento prozatímní přezkum zahájen, se tedy pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění prozatímního přezkumu. V průběhu šetření navíc nevyšla najevo žádná skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že nové okolnosti nemají trvalou povahu. V důsledku toho se dospívá k závěru, že změna okolností má trvalou povahu.

(34)

V původním šetření se zjistilo, že společnost EGI je jediný ukrajinský vyvážející výrobce žehlicích prken. Postup použitý k určení dumpingového rozpětí pro společnost EGI byl proto použit ke stanovení dumpingového rozpětí pro jakékoli další ukrajinské vyvážející výrobce dotčeného výrobku.

(35)

Vzhledem k výsledkům tohoto přezkumného šetření se proto považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ukrajiny na 7,0 %.

(36)

Zúčastněné strany byly informovány o zásadních skutečnostech a důvodech, na kterých se zakládá záměr změnit nařízení (ES) č. 452/2007 o uložení antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny, a dostaly možnost se vyjádřit. Jejich připomínky byly náležitým způsobem vzaty v úvahu a jsou řádně zohledněny v tomto nařízení,