(EU) č. 478/2010Nařízení Komise (EU) č. 478/2010 ze dne 1. června 2010 , kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 8. září 2009 Komise zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámení o zahájení antidumpingového řízení (dále jen „oznámení o zahájení“) týkajícího se dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Tchaj-wanu (dále jen „dotčené země“).

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podalo dne 27. července 2009 Evropské sdružení pro umělá vlákna (European Association Man-made Fibres Association, CIRFS) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 60 %, celkové výroby vysokopevnostních nití z polyesterů v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení.

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žádající výrobce v Unii, ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele, další strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce ČLR, Koreje a Tchaj-wanu. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Žadatel, ostatní výrobci v Unii, vyvážející výrobci v ČLR, Koreji a Tchaj-wanu, dovozci a uživatelé předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a Koreji a dovozců se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni známí vyvážející výrobci v ČLR a Koreji a dovozci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení uvedli za období od 1. července 2008 do 30. června 2009 základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem.

(6)

Jak je vysvětleno v 22. až 27. bodě odůvodnění, jedenáct vyvážejících výrobců v ČLR poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Pokud jde o Koreu, čtyři vyvážející výrobci poskytli požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku.

(7)

Na základě posouzení informací poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců v ČLR, resp. skupin společností ve spojení, vykazujících největší objem vývozu do Unie. Výběr vzorku byl konzultován a dohodnut se všemi dotčenými vyvážejícími výrobci i jejich sdruženími a orgány v ČLR.

(8)

V případě Koreje pouze čtyři vyvážející výrobci poskytli požadované informace pro účely sestavení vzorku. Vzhledem k malému počtu vyvážejících výrobců, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(9)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku v ČLR a vyvážejícím výrobcům, kteří o tyto formuláře požádali, s cílem vyžádat si individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(10)

Komise dotčeným vyvážejícím výrobcům v ČLR, orgánům ČLR a žadatelům oficiálně sdělila výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení konkrétní důvody.

(11)

Dva vyvážející výrobci, kteří nebyli zařazeni do vzorku, protože nesplnili kritéria stanovená v čl. 17 odst. 1 základního nařízení, požádali o individuální dumpingové rozpětí podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Nicméně bylo shledáno, že individuální zjišťování dotčených vyvážejících výrobců by vyžadovalo další kontroly na místě a zvláštní posouzení, a znamenalo by tudíž příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření. Proto byl učiněn předběžný závěr, že žádost daných vyvážejících výrobců o individuální zjišťování není možno přijmout.

(12)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily v termínech stanovených v oznámení o zahájení, a to čtyřem výrobcům v Unii, deseti dovozcům a 68 uživatelům.

(13)

Odpovědi byly obdrženy od žádajících výrobců v Unii a jednoho dalšího výrobce v Unii, kteří toto šetření podpořili, dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, a 33 uživatelů.

(14)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(15)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období šetření“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

Dotčeným výrobkem jsou vysokopevnostní nitě z polyesterů (jiné než šicí nitě), neupravené pro drobný prodej, včetně nití z jednoho nekonečného vlákna (monofilamentu) o délkové hmotnosti nižší než 67 decitex, pocházející z ČLR, Koreje a Tchaj-wanu (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN 5402 20 00.

(17)

Dotčený výrobek se vyznačuje vynikajícími vlastnostmi a využívá se pro řadu rozmanitých konečných použití, například vyztužování pneumatik, široké tkaniny, dopravníkové pásy, bezpečnostní pásy, lana, sítě a geosyntetické produkty.

(18)

V průběhu vyšetřování některé zúčastněné strany tvrdily, že nit používaná při výrobě pneumatik, tzv. „vysokomodulová málosrážlivá“ (dále jen „HMLS“) nit by měla být vyjmuta z rozsahu šetření. Strany tvrdí, že HMLS má odlišné charakteristiky a použití oproti jiným vysokopevnostním nitím.

(19)

Šetření však prokázalo, že ačkoli má nit HMLS některé odlišné charakteristiky oproti jiným vysokopevnostním nitím (např. modul, srážlivost, pevnost v tahu a odolnost proti únavě materiálu), různé typy dotčeného výrobku mají všechny stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti. Proto jsou považovány za jeden výrobek.

(20)

U výrobku vyváženého do Unie z ČLR, Koreje a Tchaj-wanu, výrobku vyráběného a prodávaného na domácím trhu v Koreji a na Tchaj-wanu, jakož i u výrobku vyráběného a prodávaného v ČLR čínským vyvážejícím výrobcem, kterému bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, a také u výrobku vyráběného a prodávaného v Unii výrobci v Unii byly zjištěny stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná využití. Proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení předběžně považují za obdobné.

(21)

Vzhledem k velkému počtu dovozců identifikovaných na základě podnětu se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku dovozců v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Avšak po přezkoumání předložených informací a vzhledem k nízkému počtu dovozců, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že není třeba provést výběr vzorku.

(22)

Vzhledem k vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda by byl výběr vzorku nutný, a pokud ano, vybrat vzorek, byli vyvážející výrobci v ČLR požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a prodeji na domácím trhu, o přesných činnostech s ohledem na výrobu dotčeného výrobku a o názvech a činnostech všech společností, s nimiž jsou ve spojení a které se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku.

(24)

Při výběru reprezentativního vzorku proběhly rovněž konzultace s orgány ČLR a sdružením výrobců, tj. čínskou obchodní komorou pro dovoz a vývoz textilu (China Chamber of Commerce for Import and Export of Textiles).

(25)

Celkem se ozvalo jedenáct vyvážejících výrobců, včetně skupin společností ve spojení v ČLR, a předložili požadované informace ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všichni uvedli, že během období šetření vyváželi dotčený výrobek do Unie, a vyjádřili přání být součástí vzorku. Proto se v případě těchto jedenácti vyvážejících výrobců má za to, že na současném šetření spolupracují (dále jen „spolupracující vyvážející výrobci“).

(26)

Vyvážející výrobci, kteří se ve výše uvedené lhůtě nepřihlásili nebo včas neposkytli požadované informace, byli považováni za společnosti, které v rámci šetření nespolupracují. Z porovnání údajů Eurostatu o dovozu s objemem vývozu dotčeného výrobku do Unie, který za období šetření nahlásily společnosti uvedené v 25. bodě odůvodnění, vyplývá, že spolupráce čínských vyvážejících výrobců byla velmi intenzivní, jak je uvedeno v 73. bodě odůvodnění.

(27)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byl základním kritériem Komise pro výběr vzorku největší reprezentativní objem vývozu vysokopevnostních nití do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek tvoří tři společnosti, resp. skupiny společností ve spojení, představující více než 65 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku konzultován a dohodnut se všemi dotčenými vyvážejícími výrobci i jejich sdruženími a s orgány v ČLR.

(28)

Dva vyvážející výrobci, kteří nebyli zařazeni do vzorku, protože nesplnili kritéria stanovená v čl. 17 odst. 1 základního nařízení, požádali o to, aby bylo stanoveno individuální dumpingové rozpětí podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(29)

Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění, byl vzorek omezen na přiměřený počet společností, které by mohly být ve stanovené lhůtě přezkoumány. Společnosti zkoumané za účelem šetření dumpingu u dotčených zemí jsou uvedeny ve 14. bodě odůvodnění. S ohledem na řadu inspekcí, které by měly být provedeny v prostorách těchto společností, jejichž součástí v případě ČLR je ověření žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství a odpovědí v dotazníku ohledně antidumpingu, bylo shledáno, že individuální zjišťování by znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření.

(30)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že dvě žádosti o individuální zjišťování nemohou být přijaty.

(31)

Níže uvedená obecná metodika byla uplatněna na všechny vyvážející výrobce z Koreje a Tchaj-wanu, vyvážejícímu výrobci v ČLR bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství a s ohledem na pojem srovnatelná země také na dva další vyvážející výrobce v ČLR zařazené do vzorku, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Předložená zjištění o dumpingu pro každou ze zemí dotčenou v tomto šetření proto popisuje pouze to, co je pro každou vyvážející zemi specifické.

(32)

V souladu se čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve přezkoumala, zda byl domácí prodej obdobných výrobků nezávislým odběratelům uskutečněný jednotlivými vyvážejícími výrobci reprezentativní, tedy zda byl celkový objem takového prodeje rovný či vyšší než 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozního prodeje do Unie.

(33)

Následně Komise identifikovala typy výrobku prodávané na domácím trhu společnostmi s celkově reprezentativním domácím prodejem, které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Unie.

(34)

Pro každý typ výrobku, který vyvážející výrobci prodávali na domácím trhu a u kterého bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s druhem prodávaným na vývoz do Unie, bylo stanoveno, zda byl domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval 5 % nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(35)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej jednotlivých společností mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo pro každý typ výrobku stanovením podílu ziskového domácího prodeje nezávislým odběratelům.

(36)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu nejméně ve výši vypočítaných výrobních nákladů představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku a pokud vážený průměr prodejní ceny dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána jako vážený průměr cen veškerého prodeje daného druhu na domácím trhu.

(37)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážený průměr ceny daného typu výrobku nedosahoval jednotkových nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku.

(38)

Pokud byly všechny typy výrobků prodány se ztrátou, usoudilo se, že nebyly prodány v běžném obchodním styku.

(39)

U prodeje typů výrobků, které se neuskutečnily v běžném obchodním styku, jakož i u typů výrobků, které se neprodaly v reprezentativním množství na domácím trhu, Komise použila početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(40)

Pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly vzniklé prodejní, správní a režijní náklady (dále jen „PSR“) a vážený průměrný zisk realizovaný každým z příslušných spolupracujících vyvážejících výrobců v domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku během období šetření přičteny k jejich průměrným výrobním nákladům během období šetření. Tam, kde to bylo nezbytné, byly výrobní náklady a ohlášené PSR náklady předtím, než se použily k posouzení, zda se jednalo o běžný obchodní styk, a k výpočtu běžných hodnot, upraveny.

(41)

Ve všech případech, kdy se dotčený výrobek vyvážel nezávislým odběratelům v Unii, se vývozní cena stanovila v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, zejména na základě skutečně zaplacených či splatných vývozních cen.

(42)

V případech, kdy byl prodej uskutečněn prostřednictvím dovozce ve spojení, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení, jmenovitě na základě cen, za které byly dovážené výrobky poprvé znovu prodány nezávislým odběratelům. V těchto případech byly provedeny úpravy pro všechny náklady včetně cel a daní za období mezi dovozem a novým prodejem, jakož i pro přiměřené rozpětí pro PSR náklady a zisk. Byly použity vlastní PSR náklady dovozce ve spojení a bylo stanoveno přiměřené ziskové rozpětí na základě rozpětí, kterého podle šetření dosáhl nezávislý dovozce dotčeného výrobku.

(43)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(44)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Příslušné úpravy byly přiznány ve všech případech, ve kterých byly označeny za přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy.

(45)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžných hodnot s váženým průměrem vývozních cen.

(46)

Na základě čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingových šetření dovozu z ČLR běžná hodnota určuje v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku u těch vyvážejících výrobců, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(47)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(48)

Všechny společnosti zařazené do vzorku požádaly o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství a ve stanovených lhůtách odpověděly na formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství. Komise v prostorách příslušných společností vyhledala a ověřila informace uvedené ve formulářích žádosti a všechny další informace, které byly považovány za nezbytné.

(49)

Inspekcí se zjistilo, že dva spolupracující vyvážející výrobci v ČLR zařazení do vzorku nesplnili požadavky kritérií pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(50)

Konkrétně jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku nesplnil požadavky kritérií 1 až 3. Za prvé nebyl schopen prokázat, že rozhodnutí byla přijímána v reakci na tržní signály a bez zásadních zásahů státu, a to vzhledem k tomu, že byla zjištěna omezení v jeho prodejních aktivitách, jako je povinnost prodat určitý objem dotčeného výrobku na domácím trhu. Za druhé neprokázal, že jeho účetní záznamy byly ověřeny auditorem v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS). Šetření poukázalo na řadu nesrovnalostí a nedostatků v účtech žadatele a zjistilo jistá porušení zásad mezinárodních účetních standardů (IAS). Nakonec byla odhalena zkreslení způsobená systémem netržního hospodářství, a to v podobě nesprávného ocenění práv k užívání pozemků.

(51)

Další vyvážející výrobce zařazený do vzorku nebyl schopen prokázat, že splňuje kritéria 1 a 3. Nebyl schopen prokázat, že rozhodnutí byla přijímána v reakci na tržní signály a bez zásadních zásahů státu vzhledem k tomu, že byla zjištěna omezení v jeho prodejních aktivitách, podobně jako v 50. bodě odůvodnění, a navzdory státní certifikaci bylo zjištěno, že část jeho základního kapitálu nebyla splacena. Byla rovněž odhalena zkreslení způsobená systémem netržního hospodářství, a to v podobě nesprávného ocenění práv k užívání pozemků.

(52)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku prokázal, že splňuje všechna kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a mohlo mu být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(53)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod tento článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro přiznání individuálního zacházení.

(54)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné podobě a pouze pro orientaci:

(55)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kteří nesplnili kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství, požádali rovněž o individuální zacházení v případě, že jim tržní zacházení nebude přiznáno.

(56)

Na základě dostupných informací bylo předběžně stanoveno, že všechny podmínky pro přiznání individuálního zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení splňují tito dva vyvážející výrobci v ČLR, kteří byli zařazeni do vzorku:

(57)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, v zemích v procesu hospodářské transformace určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(58)

V oznámení o zahájení byly jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty v ČLR navrženy Spojené státy americké (USA). Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby k tomuto návrhu předložily připomínky.

(59)

Velké množství stran se proti tomuto návrhu ohradilo a navrhlo použít Tchaj-wan nebo Koreu, neboť jsou podle jejich soudu pro tyto účely vhodnější. Byly předloženy tyto argumenty:

(60)

Komise přezkoumala výše uvedené připomínky a konstatovala, že pokud se jedná o srovnatelnou zemi, jsou vesměs platné. Dále bylo prošetřováno, zda by se Tchaj-wan nebo Korea mohly stát možnou třetí zemí s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR.

(61)

Šetření ukázalo, že zejména v Tchaj-wanu existuje vyšší míra srovnatelnosti konečných výrobků s ČLR. Bylo poznamenáno, že vyvážející výrobci v Tchaj-wanu jsou rovněž přítomni v ČLR s výrobci, kteří jsou ve spojení, a že v obou zemích v podstatě působí za podobných podmínek.

(62)

Na tomto základě bylo považováno za vhodnější použít Tchaj-wan jako srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(63)

Po zvolení Tchaj-wanu za srovnatelnou zemi se provedl výpočet běžné hodnoty na základě údajů ověřených v prostorách u tchajwanských vyvážejících výrobců, kteří při vyšetřování plně spolupracovali. Běžná hodnota se založila na ceně zaplacené nebo splatné při prodeji na domácím trhu v Tchaj-wanu za srovnatelné typy výrobků, pokud se zjistilo, že prodej byl realizován v reprezentativním množství a v běžném obchodním styku. To byl případ řady vyvážených druhů výrobků.

(64)

Zjistilo se, že většina domácího prodeje vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, kterému bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, se uskutečňuje v reprezentativním množství a v běžném obchodním styku. Běžná hodnota byla pro tyto typy výrobků založena na cenách skutečně zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na domácím trhu v ČLR během období šetření v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(65)

U prodej těch typů výrobků, který se neuskutečnil v běžném obchodním styku, i u typů výrobků, které nebyly prodány v reprezentativním množství na domácím trhu, bylo třeba běžnou hodnotu vypočítat způsobem uvedeným ve 40. bodě odůvodnění.

(66)

Jak je uvedeno v 57. až 63. bodě odůvodnění, běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, se stanoví na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetích zemích s tržním hospodářstvím, v tomto případě Tchaj-wanu.

(67)

U zbylých vyvážených typů výrobků, které tchajwanští výrobci buď neprodávali v běžném obchodním styku v Tchaj-wanu, nebo v reprezentativním množství na domácím trhu, bylo nutné běžnou hodnotu vypočítat. Běžná hodnota byla spočítána na základě výše uvedeného 40. bodu odůvodnění.

(68)

Veškerý prodej dotčeného výrobku uskutečněný třemi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku na trh Unie byly uskutečněny přímo nezávislým odběratelům v Unii. V důsledku toho byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

(69)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly u všech společností, jichž se šetření týkalo, provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, námořní dopravu a pojištění, na manipulaci a nakládku, ve vedlejších nákladech, v nákladech spojených s balením, nákladech na úvěr, rozdíly v provizích, slevách z cen, rabatech a nepřímém zdanění, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(70)

U společností zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu výrobku srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(71)

Na tomto základě prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(72)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, přičemž nebylo zohledněno rozpětí vyvážejícího výrobce s nulovým dumpingovým rozpětím. Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku předběžně stanoveno na hodnotu 8,9 %.

(73)

Pokud jde o všechny ostatní vývozce v ČLR, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozu uvedené v odpovědích obdržených při výběru vzorku od všech spolupracujících vyvážejících výrobců bylo porovnáno s celkovým dovozem z ČLR, který byl odvozen z dovozní statistiky Eurostatu. Zjištěný podíl spolupráce činil 100 %. Na tomto základě byla úroveň spolupráce považována za vysokou, a proto bylo považováno za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na nejvyšší dumpingové rozpětí stanovené pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(74)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 9,3 %.

(75)

Bylo zjištěno, že většina domácího prodeje typů výrobků prodávaných na vývoz do Unie všemi čtyřmi vyšetřovanými společnostmi se uskutečňuje v reprezentativním množství a v běžném obchodním styku. Běžná hodnota byla pro tyto typy výrobků založena na cenách skutečně zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na domácím trhu v Koreji během období šetření v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(76)

U prodeje těch typů výrobků, který se neuskutečnil v běžném obchodním styku, i u typů výrobků, které nebyly prodány v reprezentativním množství na domácím trhu, bylo třeba běžnou hodnotu vypočítat. Všechny čtyři vyšetřované společnosti měly domácí prodej určitých druhů produktů, které nebyly uskutečněny v reprezentativním množství ani v běžném obchodním styku. V těchto případech byla běžná hodnota spočítána na základě výše uvedeného 40. bodu odůvodnění.

(77)

Část vývozního prodeje jednoho vyvážejícího výrobce byla přímo určena dovozci v Unii, který je s ním ve spojení. V důsledku toho byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za niž byly výrobky poprvé prodány nezávislému kupujícímu, a v souladu s metodikou popsanou výše ve 42. bodě odůvodnění.

(78)

Zbylý vývoz dotčeného výrobku uskutečněný zmíněným vyvážejícím výrobcem a veškerý vývozní prodej uskutečněný třemi dalšími vyvážejícími výrobci byly uskutečněny přímo nezávislým odběratelům v Unii. Pro tento prodej byla vývozní cena stanovena v souladu se čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

(79)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly, kde to bylo na místě a odůvodněno, stanoveny všem vyšetřovaným vyvážejícím výrobcům dovolené odchylky v rozdílech nákladů za dopravu, námořní dopravu a pojištění, nákladů manipulace a nakládky, vedlejších nákladů, nákladů spojených s balením, úvěrů a provize.

(80)

Všechny čtyři prověřované společnosti požadovaly úpravu o částku odpovídající clu podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení na základě toho, že dovozními poplatky byl údajně zatížen obdobný výrobek, když byl určen pro spotřebu ve vyvážející zemi, tato částka však byla vrácena nebo nebyla zaplacena, když byl výrobek prodán na vývoz do Unie.

(81)

Toto tvrzení se považuje za nepodložené, poněvadž žádná z těchto čtyř společností neprokázala, že dovozní poplatky vrácené společnostem souvisely s vývozem dotčeného výrobku do Unie.

(82)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl u každé společnosti pro každý typ výrobku určený vážený průměr běžné hodnoty srovnán s váženým průměrem vývozní ceny každého odpovídajícího typu výrobku.

(83)

Na tomto základě jsou dumpingová rozpětí vyjádřena jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Unie bez úhrady cla u všech dotčených vyvážejících výrobců v Koreji pod minimální úrovní 2 % ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(84)

Je nutné uvést, že po porovnání s údaji Eurostatu o dovozu tito čtyři korejští vyvážející výrobci představují veškerý vývoz pocházející z této země. Vyvozuje se proto předběžný závěr, že přijetí antidumpingových opatření s ohledem na dovoz z Koreje nebylo opodstatněné.

(85)

Jestliže se tyto závěry potvrdí v dalším průběhu šetření, bude řízení s ohledem na Koreu zastaveno.

(86)

Bylo zjištěno, že většina domácího prodeje typů výrobků prodávaných na vývoz do Unie dvěma vyšetřovanými společnostmi se uskutečňuje v reprezentativním množství a v běžném obchodním styku. Běžná hodnota byla pro tyto typy výrobků založena na cenách skutečně zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na domácím trhu v Tchaj-wanu během období šetření v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(87)

U prodeje těch typů výrobků, které se neuskutečnily v běžném obchodním styku, i u typů výrobků, které nebyly prodány v reprezentativním množství na domácím trhu, bylo třeba běžnou hodnotu vypočítat. Obě vyšetřované společnosti měly domácí prodej určitých druhů produktů, které nebyly uskutečněny v reprezentativním množství ani v běžném obchodním styku. V těchto případech byla běžná hodnota spočítána na základě 40. bodu odůvodnění.

(88)

Veškerý prodej dotčeného výrobku uskutečněný dvěma spolupracujícími vyvážejícími výrobci na trh Unie byl uskutečněn přímo nezávislým odběratelům v Unii. V důsledku toho byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

(89)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly, kde to bylo na místě a odůvodněno, stanoveny všem vyšetřovaným vyvážejícím výrobcům dovolené odchylky v rozdílech nákladů za dopravu, námořní dopravu a pojištění, nákladů manipulace a nakládky, vedlejších nákladů, nákladů spojených s balením, úvěrů, provize, slev a rabatů.

(90)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl u každé společnosti pro každý typ výrobku určený vážený průměr běžné hodnoty srovnán s váženým průměrem vývozní ceny každého odpovídajícího typu výrobku.

(91)

Na tomto základě jsou dumpingová rozpětí vyjádřena jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Unie bez úhrady cla následující:

(92)

S ohledem na dovoz z Tchaj-wanu je nutné uvést, že po porovnání s údaji Eurostatu dva spolupracující vyvážející výrobci představují veškerý vývoz pocházející z této země. Celostátní dumpingové rozpětí bylo stanoveno pro Tchaj-wan. Zjistilo se, že celostátní dumpingové rozpětí je pod minimální úrovní 2 % stanovené v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření s ohledem na dovoz z Tchaj-wanu nebylo opodstatněné.

(93)

Jestliže se tyto závěry potvrdí v dalším průběhu šetření, bude řízení s ohledem na Tchaj-wan zastaveno.

(94)

Pro stanovení celkové výroby v Unii byly použity všechny dostupné informace o výrobcích v Unii, včetně informací obsažených v podnětu a údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a po jeho zahájení.

(95)

Na tomto základě bylo odhadnuto, že celková výroba v Unii během období šetření činila asi 121 000 tun. Toto množství zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, kteří se přihlásili, a odhadovanou výrobu výrobců, kteří se během řízení nevyjádřili. Vzhledem k absenci dalších informací byly pro stanovení celkové výroby v Unii a spotřeby Unie použity údaje o výrobcích, kteří se nevyjádřili, uvedené v podnětu. Na výrobce, kteří se nevyjádřili, připadalo v období šetření přibližně 22 % celkové výroby v Unii. Ze známých výrobců v Unii žádný nezaujal neutrální ani nesouhlasné stanovisko k zahájení šetření.

(96)

Objem výroby výrobců v Unii, kteří podnět podpořili, dosáhl v období šetření 94 000 tun, což představuje přibližně 78 % celkové odhadované výroby v Unii.

(97)

Jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že výrobci v Unii, kteří podpořili podnět a souhlasili s tím, že budou při šetření spolupracovat, představují přibližně 78 % celkové výroby v Unii během období šetření. Tito výrobci jsou proto považováni za představitele výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(98)

Spotřeba byla stanovena na základě údajů o celkovém dovozu získaných z Eurostatu a celkového prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, včetně odhadu prodeje výrobců, kteří se nevyjádřili.

(99)

Jak bylo uvedeno v 95. bodě odůvodnění, kvůli nedostatku jiných informací o výrobcích, kteří se nevyjádřili o své výrobě a prodeji vysokopevnostních nití během posuzovaného období, byly použity údaje týkající těchto výrobců poskytnuté v podnětu.

Tabulka 1

(100)

Celkově spotřeba v Unii v posuzovaném období poklesla o 7 %. Bylo zjištěno, že spotřeba nejprve vzrostla o 20 % mezi rokem 2005 a 2007, po čemž poklesla o 22 % mezi rokem 2007 a obdobím šetření. Snížení spotřeby v roce 2008 a v období šetření byla výsledkem nižší poptávky, zejména v druhé polovině roku 2008, v důsledku hospodářské krize.

(101)

Komise zkoumala, zda má být dovoz vysokopevnostních nití pocházejících z ČLR, Koreje a Tchaj-wanu posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(102)

Ohledně výše uvedeného dovozu z Tchaj-wanu a Koreje bylo předběžně stanoveno, že tchajwanský a korejský dovoz se v období šetření neuskutečňoval za dumpingové ceny.

(103)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že účinek dovozu z Koreje a Tchaj-wanu by neměl být posuzován společně s dumpingovým dovozem z ČLR.

(104)

Je třeba poznamenat, že u jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR, který byl zahrnut do vzorku, nebyl u prodeje jeho výrobků na trhu Unie zjištěn dumping. Proto by jeho vývoz měl být vyloučen z analýzy týkající se vývoje dumpingového dovozu z ČLR na trhu Unie.

(105)

S cílem vyloučit jakoukoli možnost zveřejnění citlivých obchodních údajů vztahujících se k dotyčnému výrobci však bylo z důvodu zachování důvěrnosti údajů považováno za vhodné nevylučovat údaje o vývozci, u něhož nebyl na trhu Unie zjištěn dumping, z níže uvedených veřejně dostupných údajů, jako jsou údaje Eurostatu.

(106)

První tabulka uvedená níže proto shrnuje veškerý dovoz vysokopevnostních nití pocházejících z ČLR a druhá tabulka ukazuje indexované údaje týkající se dumpingového dovozu na trh Unie během posuzovaného období.

Tabulka 2a

(107)

Objem celkového dovozu z ČLR vzrostl během posuzovaného období dramaticky na trojnásobek, přičemž v tomtéž období průměrné dovozní ceny klesly o 17 %. V důsledku toho jeho podíl na trhu významně stoupl ze 7,3 % v roce 2005 na 23,6 % v období šetření. Šetření ukázalo, že dokonce i v období mezi rokem 2007 a obdobím šetření, kdy spotřeba poklesla o 22 %, objem dovozu z ČLR vzrostl o 15 %, což znamenalo vzrůst o 7,7 procentního bodu v jejich podílu na trhu.

(108)

Objem dumpingového dovozu z ČLR během posuzovaného období dramaticky vzrostl, což znamenalo více než sedminásobný vzrůst jeho podílu na trhu. Kromě toho šetření ukázalo, že navzdory poklesu spotřeby v období mezi rokem 2007 a obdobím šetření dumpingový dovoz získal v průběhu období šetření značný podíl na trhu.

(109)

Průměrné ceny dumpingového dovozu z ČLR vykázaly během posuzovaného období pokles o 39 % a v období šetření se podbízely cenám výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno ve 112. bodě odůvodnění.

(110)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku výrobního odvětví Unie pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, srovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z ČLR pro prvního nezávislého odběratele na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou stávajících celních norem a nákladů po dovozu.

(111)

Spolupráce ze strany čínských vývozců byla intenzivní a představuje 69 % celkového objemu vývozu z ČLR do Unie během období šetření. Vzhledem ke skutečnosti, že u jednoho vyvážejícího výrobce nebyl u prodeje jeho výrobků na trhu Unie zjištěn dumping, nebyl pro účely analýzy cenového podbízení vzat v úvahu jeho dovoz.

(112)

Srovnání ukázalo, že v období šetření se dotčený dumpingový výrobek pocházející v ČLR prodávaný v Unii podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 24,2 %.

(113)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů s významem pro posouzení stavu výrobního odvětví Unie od roku 2005 do konce období šetření.

(114)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výroba výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 36 %. Je třeba poznamenat, že navzdory nárůstu spotřeby Unie o 20 % mezi rokem 2005 a 2007, si výroba výrobního odvětví Unie v tomto období zachovala stabilitu, avšak v období mezi rokem 2007 a obdobím šetření významně poklesla ve shodě s poklesem spotřeby Unie.

(115)

Výrobní odvětví Unie snížilo během období šetření svou výrobní kapacitu až na přibližně 144 000 tun. Nicméně vzhledem ke stagnujícímu prodeji a klesajícímu objemu výroby se využití dostupné kapacity snížilo z 91 % v roce 2005 na 65 % v období šetření. K hlavnímu poklesu došlo v období od roku 2007 do období šetření.

(116)

Údaje o prodeji uvedené v tabulce níže se týkají objemu prodaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie.

Tabulka 4

(117)

Zatímco spotřeba Unie vzrostla o 20 % v průběhu let 2005 až 2007, objem prodeje dotčeného výrobku výrobního odvětví Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie vzrostl jen o 4 %. To znamená, že výrobní odvětví Unie nemohlo mít ze zvýšené spotřeby v tomto období prospěch. Zatímco ve zbytku posuzovaného období spotřeba v Unii poklesla o 22 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil ještě víc, a sice o 31 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se proto trvale a významně snižoval a úbytek podílu na trhu dosáhl během posuzovaného období 11,9 procentního bodu.

(118)

Průměrné prodejní ceny ze závodu výrobního odvětví Unie pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, se za posuzované období snížily o 9 %. K hlavnímu poklesu došlo v období od roku 2007 do období šetření, tedy současně s výrazným nárůstem levného dumpingového dovozu z ČLR. V důsledku toho a navzdory zvýšení cen surovin výrobní odvětví Unie muselo snížit své prodejní ceny zejména v průběhu období šetření.

Tabulka 5

(119)

Vskutku bylo zjištěno, že průměrné náklady na výrobu výrobního odvětví Unie se zvýšily o 6 % mezi rokem 2005 a obdobím šetření. To bylo způsobeno hlavně důsledkem nárůstu cen PET čipů, které jsou hlavní surovinou používanou při výrobě vysokopevnostních nití. Průměrná cena PET čipů se zvýšila o 12 % mezi rokem 2005 a 2008 a pak opět poklesla na úroveň převládající v roce 2005. Ve stejném období však výrobní odvětví Unie bylo nuceno snižovat své prodejní ceny, aby mohlo konkurovat levnému dumpingovému dovozu. V důsledku toho byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie v období šetření významně nižší než náklady.

(120)

Zásoby v období šetření představovaly asi 15 % objemu výroby. Stav zásob výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 9 %, a to zejména mezi rokem 2007 a obdobím šetření. Uvedené snížení stavu zásob však může nasvědčovat tomu, že se pro budoucnost předpokládá nižší aktivita po celkovém oslabení výrobního odvětví Unie.

Tabulka 6

(121)

Vlivem opatření zaměřených na zmenšení výrobního odvětví Unie byl během posuzovaného období počet zaměstnanců výrazně snížen o 23 %. Na pokles produktivity je třeba nahlížet v souvislosti s omezováním výroby, kdy ke snižování počtů zaměstnanců dochází s určitým zpožděním po poklesu výroby. Náklady na pracovní sílu se během posuzovaného období lehce zvýšily o 6 %.

(122)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. V posuzovaném období se ziskovost výrobního odvětví Unie dramaticky snížila ze zisku ve výši 3 % v roce 2005 na ztrátu ve výši 13,3 % v období šetření. I přesto, že spotřeba v Unii vykazovala mezi rokem 2005 a 2007 rostoucí trend, výrobní odvětví Unie nemohlo mít prospěch z tohoto příznivého vývoje vlivem působení levného dumpingového dovozu z ČLR.

(123)

Trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, do značné míry odráží vývoj ziskovosti. V důsledku toho peněžní tok vykazuje během posuzovaného období podstatný pokles. Totéž lze říci o návratnosti investic, která za posuzované období zaznamenala podobný nepříznivý vývoj v souladu s negativními výsledky dosaženými výrobním odvětvím Unie během posuzovaného období.

(124)

Vzhledem k výše uvedenému se schopnost výrobního odvětví Unie investovat snížila se zřetelem k významnému zhoršení peněžního toku během posuzovaného období. V důsledku toho investice v posuzovaném období poklesly o 89 %.

(125)

Zatímco se spotřeba v Unii zvýšila o 20 % mezi rokem 2005 a 2007, výrobnímu odvětví Unie se podařilo zvýšit objem prodeje na trhu Unie o pouhá 4 %, což tomuto výrobnímu odvětví znemožnilo využít zvýšení spotřeby Unie. Vzhledem k vývoji během posuzovaného období byl pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie o 29 % daleko výraznější než pokles spotřeby Unie v tomto období, který se omezil na 7 %. V důsledku toho také významně poklesl o 12 procentních bodů podíl výrobního odvětví Unie na trhu během stejného období.

(126)

Dumpingová rozpětí pro ČLR uvedená výše v oddíle o dumpingu jsou jasně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

(127)

Šetření prokázalo, že se v posuzovaném období zhoršovala většina ukazatelů újmy, jako je výroba (–36 %), využití kapacity (–28 %), objem prodeje na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení (–29 %), podíl na trhu (–12 procentních bodů) a produktivita (–16 %). Kromě toho se projevil vážný dopad na ukazatele újmy související s finanční výkonností výrobního odvětví Unie, například peněžní tok (–241 %) a ziskovost (–16,3 procentního bodu). To znamená, že byla rovněž oslabena schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál zejména v průběhu období šetření.

(128)

Bylo zjištěno, že k hlavním ztrátám došlo v období mezi rokem 2008 a obdobím šetření kdy se, navzdory významnému poklesu spotřeby Unie, dumpingový dovoz z ČLR i nadále ve velkém množství vyskytoval na trhu Unie, přičemž se v období šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie o více než 24 %.

(129)

Šetření dále ukázalo, že náklady na výrobu výrobního odvětví Unie dosáhly své nejvyšší úrovně v roce 2008, především kvůli prudkému zvýšení cen hlavní suroviny. V období šetření se výrobnímu odvětví Unie podařilo udržet a kontrolovat své náklady výroby díky racionalizaci a vlivem poklesu cen PET, ke kterému došlo zejména v druhé polovině období šetření. Výrobní odvětví Unie však vzhledem ke značnému cenovému podbízení, jehož se během období šetření dopouštěli čínští vývozci, nemohlo zvýšit své prodejní ceny na úroveň, která by pokryla jeho náklady. To se v průběhu období šetření projevilo podstatným zhoršením jeho finanční situace.

(130)

Na základě uvedených skutečností byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(131)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházející z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly posuzovány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(132)

Šetření ukázalo, že dumpingový dovoz z ČLR se během posuzovaného období značně zvýšil, čímž se podíl na trhu Unie zvýšil mezi rokem 2005 a obdobím šetření více než sedmkrát. Šetření též ukázalo, že v období mezi rokem 2008 a obdobím šetření, kdy spotřeba Unie poklesla přibližně o 15 %, zůstal objem dumpingového dovozu z ČLR vysoký a jeho podíl na trhu se dokonce zvýšil o 15 %.

(133)

Výrobní odvětví Unie v období šetření čelilo značnému poklesu objemu prodeje o 29 %, a jeho podíl na trhu se tudíž snížil z 51,1 % na 39,2 %, tedy téměř o 12 procentních bodů. V období mezi rokem 2008 a obdobím šetření podíl výrobního odvětví Unie na trhu poklesl o 2 procentní body, zatímco podíl dumpingového čínského dovozu ve stejném období vzrostl navzdory klesající poptávce na trhu Unie.

(134)

Ceny dumpingového dovozu v posuzovaném období poklesly o 39 % a byly výrazně nižší než ceny, které účtovalo výrobní odvětví Unie na trhu Unie. Následkem toho bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno provést zvýšení cen, které by pokrylo zdražení surovin. V důsledku toho se ziskovost prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie snížila, jak je vysvětleno výše v 122. bodě odůvodnění, z 3 % zisku v roce 2005 na ztrátu ve výši 13,3 % v období šetření.

(135)

Šetřením bylo rovněž prokázáno, že existence rostoucího objemu levného dumpingového dovozu z ČLR tak měla celkově nepříznivý dopad na trh kvůli tlaku na snižování cen.

(136)

Má se tudíž za to, že pokračující tlak vyvíjený na trhu Unie levným dumpingovým dovozem z ČLR výrobnímu odvětví Unie neumožnil přizpůsobit prodejní ceny zvýšeným nákladům na suroviny, zvláště v roce 2008, kdy ceny PET dosáhly nejvyšších hodnot. Tím se vysvětluje ztráta podílu na trhu i snížení ziskovosti dosahované výrobním odvětvím Unie.

(137)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen předběžný závěr, že výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z ČLR měl značně negativní vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(138)

Jak je uvedeno výše ve 100. bodě odůvodnění, mezi rokem 2005 a 2007 se spotřeba vysokopevnostních nití v Unii nejprve zvýšila, přičemž následně klesala v roce 2008 a v období šetření. Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie ztratilo na trhu podstatnou část svého podílu. I když nelze vyloučit, že nepříznivý vývoj spotřeby Unie mezi rokem 2008 a obdobím šetření mohl mít negativní dopad na situaci ve výrobním odvětví Unie, není od věci upozornit, že se čínským vývozcům v tomtéž období podařilo zvýšit jejich podíl na trhu. Proto se má za to, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie nelze přičítat snížené poptávce, nýbrž je způsobeno především výrazným nárůstem levného dumpingového dovozu z ČLR a podbízením uplatňovaným čínskými vývozci.

(139)

Ceny surovin, zejména PET čipů, významně vzrostly mezi rokem 2005 a 2008, načež v druhé polovině období šetření poklesly a na konci období šetření dosáhly úrovně roku 2005.

(140)

Šetření potvrdilo, že náklady výrobního odvětví Unie na výrobu vysokopevnostních nití sledovaly stejný trend jako vývoj cen surovin a během posuzovaného období celkově stouply o 6 %. Na trhu, který se řídí účinnými obchodními podmínkami, tj. při neexistenci dumpingu působícího újmu, lze ovšem očekávat, že se ceny budou pravidelně upravovat, aby odrážely vývoj různých složek výrobních nákladů. Tak tomu ale v tomto případě nebylo. Výrobní odvětví Unie bylo nuceno udržovat nízké prodejní ceny, aby mohlo konkurovat levnému dumpingovému dovozu z ČLR, což vedlo ke značnému poklesu jeho ziskovosti. Proto se dospělo k předběžnému závěru, že ceny na trhu Unie byly stlačeny vinou cenového podbízení ze strany čínských vývozců a výrobnímu odvětví Unie tedy bylo znemožněno zvýšit prodejní ceny tak, aby mohly pokrýt náklady.

(141)

Šetření dále ukázalo, že pouze jeden výrobce v Unii, který při šetření spolupracoval, je vertikálně integrován a výroba pro vlastní spotřebu se využívá pro další zpracování v navazujících výrobních odvětvích, při němž vznikají výrobky s přidanou hodnotou. Šetření neukázalo na žádné problémy související s výrobou těchto následných výrobků. Bylo zjištěno, že využití pro vlastní spotřebu zůstalo během posuzovaného období stabilní, přičemž představovalo asi 7 % objemu výroby.

(142)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že výroba výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu nepřispěla ke zhoršení jeho finanční situace, zejména během období šetření.

(143)

Přestože analýza újmy a příčinných souvislostí byla zaměřena na situaci výrobního odvětví Unie na trhu Unie jako možný další činitel, kterým by mohla být vysvětlena zjištěná újma, byla zkoumána i jeho vývozní výkonnost. Analýza ukázala, že během posuzovaného období se vývoz výrobního odvětví Unie určený nezávislým odběratelům držel na poměrně nízké úrovni (kolem 3 %). Snížení objemu vývozu ze zhruba 18 000 tun v roce 2005 na zhruba 7 000 tun v období šetření lze vysvětlit poklesem výroby během stejného období. Vývozní cena však byla vyšší než cena, kterou výrobní odvětví Unie účtovalo odběratelům na trhu Unie. Proto se dospělo k závěru, že snížením objemu vývozu nelze vysvětlit úroveň újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, a zvláště pak značný pokles jeho ziskovosti během období šetření.

(144)

Vývoj objemu a cen dovozu z ostatních třetích zemí v období od roku 2005 do období šetření byl následující:

Tabulka 9

(145)

K ostatním třetím zemím vyvážejícím vysokopevnostní nitě do Unie patří především Švýcarsko, Bělorusko, Japonsko a Thajsko. Jak je patrné z předcházející tabulky, společný objem dovozu z těchto zemí byl poměrně nízký vzhledem ke spotřebě v Unii a během posuzovaného období se snížil o 45 %. Průměrné ceny dovozu zůstaly v období šetření stabilní a poměrně vysoké.

(146)

Na základě uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že dovoz z těchto třetích zemí nepřispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(147)

Ohledně výše uvedeného dovozu z Tchaj-wanu a Koreje se dospělo k předběžnému závěru, že tchajwanský a korejský dovoz se v období šetření neuskutečňoval za dumpingové ceny. Tento dovoz je uveden v tabulkách 10 a 11 níže:

Tabulka 10

(148)

Jak je patrné z předcházející tabulky, objem dovozu z Koreje sledoval během posuzovaného období zhruba trend podobný trendu spotřeby. Objem dovozu vzrostl ze 17 542 tun v roce 2005 na 24 580 tun v období šetření. To vedlo ke zvýšení podílu na trhu ze 7,9 % v roce 2005 na 11,9 % v období šetření. Je však třeba poznamenat, že objem dovozu se významně snížil mezi rokem 2007 a koncem období šetření.

(149)

Rovněž stojí za zmínku, že zatímco průměrné dovozní ceny z Koreje během posuzovaného období klesly o 15 %, ve stejném období se udržely nad hladinou průměrných cen dovozu z ČLR.

Tabulka 11

(150)

Dovoz z Tchaj-wanu vzrostl ze 7 343 tun v roce 2005 na 8 163 tun v období šetření, tedy o 11 %. V tomtéž období mírně stoupl jeho podíl na trhu z 3,3 % v roce 2005 na 4 % v období šetření. Stejně jako korejský dovoz, tak i tchajwanský objem dovozu značně poklesl mezi rokem 2007 a koncem období šetření.

(151)

Průměrné dovozní ceny z Tchaj-wanu během posuzovaného období klesly o 14 %, ale ve stejném období se udržely výrazně nad hladinou cen dovozu z ČLR.

(152)

Na základě výše uvedených skutečností tedy nelze vyloučit, že dovoz z Koreje a Tchaj-wanu mohl do jisté míry přispět k újmě utrpěné výrobním odvětvím Unie. Objem a ceny dovozu v období šetření se však nezdají být na takové úrovni, aby narušovaly příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(153)

Z analýzy údajů týkajících se trhu Unie vyplývá, že podíl ostatních výrobců v Unii na trhu se během posuzovaného období nezvýšil. Šetření neukázalo na žádný konkrétní problém ohledně hospodářské soutěže mezi výrobci v Unii ani na žádný účinek narušující obchod, které by mohly vysvětlit podstatnou újmu, jež byla u výrobního odvětví Unie zjištěna.

(154)

Na tomto základě byl učiněn předběžný závěr, že výrobci nezahrnutí do definice výrobního odvětví Unie nepřispěli k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(155)

Výše uvedená analýza ukázala, že se během posuzovaného období podstatně zvýšil objem levného dumpingového dovozu pocházejícího z ČLR i jeho podíl na trhu. Kromě toho bylo zjištěno, že tento dovoz byl uskutečňován za dumpingové ceny, které byly nižší než ceny, jež na trhu Unie za podobné typy výrobků účtovalo výrobní odvětví Unie.

(156)

Uvedené zvýšení objemu levného dumpingového dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu se časově shodovalo s celkovým zvýšením poptávky v Unii v období mezi rokem 2005 a 2007, ale také s nepříznivým vývojem podílu výrobního odvětví Unie na trhu během téhož období. Kromě toho mezi rokem 2007 a obdobím šetření, kdy poptávka na trhu Unie poklesla, se čínským vývozcům podařilo zvýšit jejich podíl na trhu. Během téhož období byl zaznamenán další nepříznivý vývoj podílu výrobního odvětví Unie na trhu i hlavních ukazatelů jeho hospodářské situace. Během posuzovaného období totiž výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z ČLR, který se neustále podbízel cenám výrobního odvětví Unie, vedl k poklesu ziskovosti výrobního odvětví Unie o více než 16 procentních bodů, což vedlo v období šetření k těžkým ztrátám.

(157)

Zkoumání dalších známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, ukázalo, že žádný z nich nemohl mít na toto výrobní odvětví takový vliv, aby narušoval příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(158)

Na základě výše provedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(159)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

(160)

Výrobní odvětví Unie se skládá ze čtyř výrobců působících v různých členských státech Unie, kteří v souvislosti s výrobou dotčeného výrobku přímo zaměstnávají více než 1 300 lidí.

(161)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Je třeba připomenout, že všechny ukazatele újmy během posuzovaného období vykazovaly negativní trend. Vážné dopady se projevily zejména u ukazatelů újmy týkajících se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, jako je peněžní tok, návratnost investic a ziskovost. Pokud by nebyla přijata opatření, hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se s velkou pravděpodobností dále zhoršovala.

(162)

Předpokládá se, že uložením prozatímních antidumpingových cel se na trhu Unie obnoví účinné obchodní podmínky, které výrobnímu odvětví Unie umožní, aby cena vysokopevnostních nití odrážela různé složky nákladů a podmínky na trhu. Lze očekávat, že uložení prozatímních opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo získat zpět přinejmenším část podílu na trhu, o který přišlo během posuzovaného období, což by mělo další kladný dopad na jeho hospodářskou situaci a ziskovost.

(163)

Byl tudíž učiněn závěr, že uložení prozatímních antidumpingových opatření pro dovoz vysokopevnostních nití pocházejících z ČLR by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(164)

Deseti dovozcům v Unii byly zaslány dotazníky. Jenom dva dovozci, sídlící v Německu (představující 15,4 % celkového dovozu z ČLR) a ve Španělsku (představující 0,2 % celkového dovozu z ČLR), při šetření spolupracovali. Šetření ukázalo, že první uvedený dovozce dovážel pouze z ČLR a že téměř celý jeho obrat souvisel s dotčeným výrobkem. U scénáře „v nejhorším případě“ by antidumpingové clo ve výši 9 % mělo za následek významný pokles jeho ziskovosti a tato společnost by se mohla dostat do ztrátové situace. Odhaduje se však, že vzhledem ke skutečnosti, že tento dovozce má mezi jistými velkoodběrateli silné postavení, měl by být schopen přinejmenším částečně přenést zvýšení nákladů na své zákazníky. Kromě toho by se mohl přeorientovat na jiné zdroje dodávek, přinejmenším v dlouhodobějším horizontu. Pokud jde o druhého dovozce, dotčený výrobek představoval pouze omezený podíl jeho celkového obchodu (0–5 %), a jakýkoli negativní dopad navrhovaných opatření by byl tudíž pravděpodobně zanedbatelný.

(165)

Na základě dostupných informací se došlo k závěru, že ačkoli uložení prozatímních antidumpingových opatření by mělo nepříznivý dopad na jednoho z výše uvedených dovozců; tento dovozce by měl být schopen přinejmenším částečně přenést zvýšení nákladů na své zákazníky a/nebo se přeorientovat na jiné zdroje dodávek. Uložení prozatímních opatření by tudíž nemělo mít na dovozce celkově významný negativní dopad.

(166)

Uživatelé vysokopevnostních nití projevili velký zájem o tento případ. Z 68 oslovených uživatelů jich 33 při šetření spolupracovalo. Tito spolupracující uživatelé představovali 25 % celkového dovozu z ČLR. Tyto společnosti mají svá sídla po celé Unii a působí v různých průmyslových odvětvích, jako je odvětví výroby pneumatik a aplikací v automobilovém průmyslu, lan a průmyslových aplikací.

(167)

V zájmu přehlednosti a vzhledem k tomu, že uložení prozatímních opatření by na různé uživatele dopadala různě, v závislosti na odvětví, ve kterém působí, byl dopad opatření na uživatele analyzován pomocí jejich roztřídění do samostatných průmyslových odvětví, jak je uvedeno níže.

(168)

Pokud se jedná o uživatele v odvětví výroby pneumatik, byly od výrobců pneumatik obdrženy čtyři odpovědi na dotazník. Podle údajů poskytnutých výrobci pneumatik podíl vysokopevnostních nití na výrobních nákladech pneumatik byl poměrně omezený, v průměru menší než 1 %, a průměrný zisk z odvětví výroby pneumatik dosahoval přibližně 2 %. Mezi spolupracujícími uživateli se nenašel nikdo, kdo by dotčený výrobek dovážel z ČLR. Pokud by tedy byla uložena prozatímní antidumpingová cla, má se za to, že na tyto uživatele by uložení opatření na vývoz z ČLR nemělo mít žádný dopad. Kromě toho pokud by někteří uživatelé v tomto sektoru dováželi z ČLR, existuje řada alternativních zdrojů dodávek.

(169)

Pokud se jedná o automobilový průmysl (zejména výrobu bezpečnostních pásů a airbagů), vrátilo se celkem šest odpovědí na dotazník od těchto uživatelů. Těchto šest společností představovalo 5 % celkového dovozu vysokopevnostních nití z ČLR v období šetření. Celkově bylo zjištěno, že v průměru výrobky, ve kterých se využívají vysokopevnostní nitě, představovaly méně než 4 % celkového obratu těchto společností a že průměrný zisk dosažený v tomto odvětví činil kolem 3 %. Dále bylo zjištěno, že těchto šest společností nakupovalo vysokopevnostní nitě zejména od výrobců v Unii, zatímco jen 11 % jejich nákupu bylo dováženo z ČLR. Není tudíž pravděpodobné, že by uložení prozatímních opatření pro dovoz z ČLR mohlo mít vážný celkový dopad na automobilový průmysl, neboť bylo zjištěno, že tyto společnosti jsou ziskové a že ČLR není hlavním zdrojem dodávek.

(170)

Pokud se jedná o výrobce lan, vrátily se tři odpovědi na dotazník, což představuje méně než 1 % celkového dovozu z ČLR v období šetření. Podíl podniků používajících vysokopevnostní nitě se pohyboval kolem 18 % z celkového počtu podniků a průměrná zisková marže dosažená v tomto odvětví činila kolem 8 % v období šetření. Na tomto základě se odhaduje, že uložení prozatímních antidumpingových cel na dovoz z ČLR může pravděpodobně jen mírně snížit jejich ziskovou marži. Šetření též ukázalo, že většina dovozu (66 %) byla v období šetření z ČLR, zatímco 20 % pocházelo z Koreje. Proto, pokud by byla opatření uložena, není pravděpodobné, že tento sektor bude závažně dotčen vzhledem k tomu, že dopad na ziskovou marži je omezen a existují i další zdroje dodávky.

(171)

Někteří výrobci lan namítli, že vzhledem k tomu, že vysokopevnostní nitě jsou používány převážně v jiných průmyslových odvětvích, jako je automobilový průmysl, uložení antidumpingových opatření by vedlo k nedostatku dostupných typů vysokopevnostních nití používaných výrobci lan, neboť výrobci v Unii by se údajně nejprve zaměřili na velké trhy a zboží by dodávaly do zbývajících sektorů pouze tehdy, pokud by jim zbyla volná kapacita. Je však třeba připomenout, že jsou k dispozici i jiné zdroje dodávek, včetně dodávek výrobního odvětví Unie, Koreje a Tchaj-wanu a ostatních třetích zemí, na které se opatření nevztahují. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(172)

Pokud se jedná o uživatele působící v sektoru průmyslových aplikací, jako jsou střešní krytiny, pásy, řemínky a průmyslové textilie, vrátilo se celkem 19 odpovědí na dotazník. Tito uživatelé představovali 19 % celkového dovozu z ČLR v období šetření. Na základě dostupných údajů z tohoto sektoru, podíl společností, kde jsou vysokopevnostní nitě používány, činí 64 % z celkového počtu společností a průměrný zisk dosažený v rámci tohoto odvětví představoval 13 %. Důsledkem antidumpingových cel bude pravděpodobně jen mírný pokles průměrné ziskové marže dosažené v tomto sektoru. Šetření též ukázalo, že tito uživatelé převážně nakupovali od výrobců v Unii a v ČLR. Uložení opatření na dovoz z ČLR by tudíž nemělo mít výrazný nepříznivý dopad na tento sektor vzhledem k omezenému dopadu na ziskovou marži a existenci jiných zdrojů dodávek.

(173)

Někteří uživatelé uvedli, že pokud budou uložena antidumpingová opatření, mělo by to na ně nepříznivý dopad ve dvou směrech. Uvedli, že by nejen nastal nedostatek alternativních zdrojů dodávek, ale že dotčené země by též přeorientovaly svůj export z dotčeného výrobku na výrobky na navazujícím trhu.

(174)

Pokud jde o tvrzení, že nebudou k dispozici žádné alternativní zdroje dodávek, je třeba si předně povšimnout, že žádná prozatímní opatření nebudou uložena na dovoz z Koreje a Tchaj-wanu. Jak je uvedeno ve 171. bodě odůvodnění, jsou k dispozici i jiné zdroje dodávek z ostatních třetích zemí, na které se opatření nevztahují. Za druhé, pokud se jedná o dodávky výrobního odvětví Unie, šetření neupozornilo na některé nedostatky dodávek od některých výrobců v Unii jistým uživatelům. Analýza však neprokázala, že by k těmto nedostatkům docházelo pravidelně. Na základě výše uvedených skutečností, a zejména s ohledem na existenci jiných dostupných zdrojů dodávek bylo toto tvrzení odmítnuto.

(175)

Pokud jde o tvrzení, že výrobci vysokopevnostních nití v dotčených zemích by přeorientovaly svůj vývoz na navazující trh, je třeba si povšimnout, že proti dovozu z Koreje a Tchaj-wanu nebudou uložena žádná prozatímní opatření. Proto i pokud čínští vývozci přesunou část svého vývozu na navazující trh, má se za to, že uživatelé vysokopevnostních nití by měli být schopni si zachovat konkurenceschopnost, protože by i nadále měli být schopni odebírat vysokopevnostní nitě od dalších dodavatelů, na které se opatření nevztahují. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(176)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem, i když na některé uživatele budou mít opatření na dovoz z ČLR nepříznivý dopad, zdá se, že dopad na uživatele v různých průmyslových odvětvích bude celkově omezen. Proto byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací je nanejvýš pravděpodobné, že účinek antidumpingových opatření na dovoz vysokopevnostních nití pocházejících z ČLR nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele dotčeného výrobku.

(177)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Unie celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz vysokopevnostních nití pocházejících z ČLR.

(178)

S ohledem na zjištění, že celostátní vážená průměrná dumpingová rozpětí dovozu z Koreje a Tchaj-wanu jsou nepatrná, neukládá se žádné prozatímní antidumpingové clo na dovoz z těchto zemí.

(179)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobnímu odvětví Unie způsobené dumpingovým dovozem.

(180)

Pro účely stanovení úrovně těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(181)

Při výpočtu výše cla, nezbytného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu, se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného výrobku v Unii. Má se za to, že zisk, kterého by mohlo být dosaženo bez dumpingového dovozu, by měl vycházet z údajů z roku 2005, který byl jediným rokem, kdy se výrobnímu odvětví Unie dařilo dosahovat zisku a kdy čínský dovoz byl na trhu Unie přítomen v menší míře. Má se tedy za to, že ziskové rozpětí 3 % z obratu lze chápat jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu.

(182)

Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Unie vypočtena cena obdobného výrobku, která nepůsobí újmu. Cena, která nepůsobí újmu, byla získána připočtením uvedeného ziskového rozpětí ve výši 3 % k výrobním nákladům.

(183)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen jednotlivých výrobků vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku a újmu nepůsobící ceny typů výrobků prodávaných během období šetření výrobním odvětvím Unie na trhu Unie. Rozdíl zjištěný tímto porovnáním byl poté vyjádřen jako procentuální podíl průměrné dovozní hodnoty CIF porovnávaných typů.

(184)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla zavést prozatímní antidumpingová opatření ohledně dovozu pocházejícího z ČLR, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(185)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí situaci těchto společností zjištěnou v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(186)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi (3) a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak informace o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím a vývozním prodejem, která je spojena například se změnou názvu nebo změnou výrobních či prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(187)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(188)

Stanovené dumpingové rozpětí a rozpětí újmy jsou následující:

(189)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely konečných zjištění může být nutné jejich přehodnocení,