(EU) č. 472/2010Nařízení Komise (EU) č. 472/2010 ze dne 31. května 2010 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Íránu a Spojených arabských emirátů

(1)

Dne 3. září 2009 Komise zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů (dále jen „dotčené země“) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal dne 20. července 2009Polyethylene Terephthalate Committee of Plastics Europe (Výbor pro polyethylentereftaláty při Plastics Europe) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých polyethylentereftalátů v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o existenci dumpingu u dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující odůvodnění pro zahájení řízení.

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žádající výrobce, ostatní známé výrobce v Unii, dovozce/obchodníky a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, vyvážející výrobce, jakož i zástupce vyvážejících zemí, jichž se zahájení řízení týká. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(4)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců a dovozců v Unii se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a, bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni výrobci a dovozci v Unii požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s výrobkem, který je předmětem šetření, v průběhu posuzovaného období (od 1. července 2008 do 30. června 2009).

(6)

Čtrnáct výrobců v Unii poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Na základě posouzení informací poskytnutých spolupracujícími výrobci v Unii vybrala Komise vzorek pěti výrobců v Unii, který představuje 65 % prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii.

(7)

Osm dovozců poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Na základě posouzení informací poskytnutých spolupracujícími dovozci vybrala Komise vzorek dvou dovozců, který představuje 83 % dovozu všech spolupracujících dovozců a 48 % veškerého dovozu z SAE, Íránu a Pákistánu.

(8)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozcům zařazeným do vzorku a všem uživatelům a dodavatelům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem uživatelům a dodavatelům, kteří se přihlásili ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Odpovědi na dotazník obdržela od pěti výrobců z Unie zařazených do vzorku, jednoho dovozce zařazeného do vzorku, deseti uživatelů v Unii, tří dodavatelů surovin, jednoho vyvážejícího výrobce v Íránu a obchodníka, který s ním je ve spojení, jednoho vyvážejícího výrobce v Pákistánu a jednoho vyvážejícího výrobce ve Spojených arabských emirátech. Kromě toho sedm spolupracujících výrobců v Unii zaslalo požadované obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(11)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Dotčeným výrobkem je polyethylentereftalát s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g, podle normy ISO 1628-5, pocházející z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN 3907 60 20.

(13)

PET je chemický výrobek obvykle používaný v odvětví plastů k výrobě lahví a fólií. Vzhledem k tomu, že polotovar vhodný pro výrobu lahví PET je homogenním výrobkem, nebyl dále rozdělen do různých typů výrobků.

(14)

Šetření ukázalo, že PET vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie a PET vyráběné a prodávané na domácích trzích Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů a vyvážené do Unie mají v podstatě stejné chemické a fyzické vlastnosti a užití. Proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(15)

Vzhledem ke značným pohybům cen surovin a tržních cen PET pozorovaných v období šetření bylo považováno za vhodné použít při stanovení běžné hodnoty a vývozní ceny čtvrtletní údaje. Tato metodika však nemohla být použita na případ Íránu, neboť zmiňovaný jediný íránský výrobce nebyl schopen poskytnout úplné čtvrtletní údaje.

(16)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u jediného íránského výrobce přezkoumala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku na domácím trhu v období šetření dostatečně reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového vývozu dotčeného výrobku do Unie. Prodej jediného íránského výrobce na domácím trhu byl shledán v průběhu posuzovaného období za dostatečně reprezentativní.

(17)

Komise následně zkoumala, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření.

(18)

Vzhledem k tomu, že objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku nebo méně, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen ziskového prodeje.

(19)

Vzhledem k tomu, že prodej na vývoz do Unie byl uskutečněn prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení sídlící v Íránu, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, jmenovitě na základě cen této společnosti ve spojení pro nezávislé odběratele v Unii.

(20)

Běžná hodnota a vývozní ceny jediného vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(21)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny – v případě, že byly použitelné a odůvodněné – úpravy o rozdíly v úrovni obchodu, nákladech na dopravu, manipulaci, nakládku, vedlejších nákladech, nákladech na balení, nákladech na úvěry a dalších faktorech (bankovních poplatcích).

(22)

Společnost požadovala úpravy o rozdíly v úrovni obchodu způsobené různými strukturami prodeje mezi svými zákazníky/odběrateli na jejím domácím trhu a na trhu EU. Bylo jí vyhověno, a to v míře, v jaké je společnost byla schopna odůvodnit.

(23)

Íránský vyvážející výrobce dále vznesl námitku ohledně domnělého dopadu mezinárodních sankcí proti Íránu. Společnost tvrdila, že v důsledku není sankcí některým velkým americkým odběratelům PET, jako je Coca-Cola a Pepsi, umožněno nakupovat PET z Íránu, a že tudíž nevydávají certifikáty o jakosti pro PET pocházející z Íránu. To má údajně též vliv na další evropské odběratele, kteří požadují nižší ceny za PET, pokud pro něj společnosti Coca-Cola a Pepsi nevydaly certifikát. Íránský vyvážející výrobce však nebyl schopen vyčíslit domnělý dopad sankcí způsobem, který by byl podložen důkazy. Kromě toho se společnost potýkala s podobnými problémy na domácím trhu, kde nabyvatelům licencí Coca-Cola a Pepsi nebylo umožněno odebírat PET od íránských výrobců a musí spoléhat na dovoz z jiných zemí. V důsledku toho by sankce měly též vyvíjet tlak na snižování domácích cen tak, aby z hlediska porovnání ceny neexistoval žádný zjevný rozdíl. Byl tudíž vyvozen závěr, že není důvod provést úpravy o rozdíly způsobené dopadem sankcí na Írán.

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro jediného íránského výrobce stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(25)

Na základě informací obsažených v podnětu a informací získaných od spolupracujícího íránského vyvážejícího výrobce není známo, že by v Íránu byli nějací další výrobci dotčeného výrobku. Proto by se celostátní dumpingové rozpětí, které má být stanoveno pro Írán, mělo rovnat dumpingovému rozpětí stanovenému pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Íránu.

(26)

Prozatímní dumpingové rozpětí pro Írán, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, je 28,6 %.

(27)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u jediného pákistánského výrobce přezkoumala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku na domácím trhu dostatečně reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového vývozu dotčeného výrobku do Unie. Prodej jediného pákistánského výrobce na domácím trhu byl shledán v průběhu posuzovaného období za dostatečně reprezentativní.

(28)

Komise následně zkoumala, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na pákistánském domácím trhu v průběhu období šetření.

(29)

Vzhledem k tomu, že objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval více než 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku na domácím trhu, byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr všech cen ziskového prodeje obdobného výrobku na domácím trhu.

(30)

Jediný vyvážející výrobce v Pákistánu vyvážel dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. Proto v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které mají tito nezávislí odběratelé za dotčený výrobek zaplatit.

(31)

Běžné hodnoty a vývozní ceny jediného vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(32)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny – v případě, že byly použitelné a odůvodněné – úpravy o rozdíly v dovozních poplatcích, nákladech na slevy, rabaty, dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku, vedlejších nákladech, nákladech na balení, nákladech na úvěry, výdajích, k nimž došlo po prodeji (technická pomoc a poskytování služeb), nákladech na provize a další faktory (bankovní poplatky).

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro jediného pákistánského výrobce stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(34)

Prozatímní dumpingové rozpětí pro jediného pákistánského vyvážejícího výrobce, společnost Novatex Limited, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením je 1,5 %, tj. pod minimální úrovní ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(35)

Vzhledem k tomu, že v Pákistánu neexistují další výrobci dotčeného výrobku, neměla by být uložena žádná prozatímní opatření.

(36)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u jediného výrobce ve Spojených arabských emirátech (SAE) přezkoumala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku na domácím trhu dostatečně reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového vývozu dotčeného výrobku do Unie. Prodej jediného výrobce z SAE na domácím trhu byl shledán v průběhu posuzovaného období za dostatečně reprezentativní.

(37)

Komise následně zkoumala, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu SAE v průběhu období šetření.

(38)

Vzhledem k tomu, že objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval 80 % celkového objemu prodeje obdobného výrobku nebo méně, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen ziskového prodeje.

(39)

Jediný vyvážející výrobce ve Spojených arabských emirátech vyvážel dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. Proto v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které mají tito nezávislí odběratelé zaplatit za dotčený výrobek.

(40)

Běžné hodnoty a vývozní ceny jediného vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(41)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly provedeny – v případě, že byly použitelné a odůvodněné – úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku, vedlejších nákladech, nákladech na úvěry a nákladech na provize.

(42)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro jediného výrobce ve Spojených arabských emirátech stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(43)

Na základě informací obsažených v podnětu a informací získaných od spolupracujícího vyvážejícího výrobce z SAE není známo, že by ve SAE byli nějací další výrobci dotčeného výrobku. Proto by se celostátní dumpingové rozpětí, které má být stanoveno pro SAE, mělo rovnat dumpingovému rozpětí stanovenému pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce ve SAE.

(44)

Prozatímní dumpingové rozpětí pro SAE, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, je 6,6 %.

(45)

V průběhu období šetření vyrábělo obdobný výrobek 17 výrobců v Unii. Má se tedy za to, že výstup těchto výrobců (určený na základě posouzení podkladů doručených spolupracujícími výrobci, a pro ostatní výrobce v Unii na základě údajů z podnětu) představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(46)

Z těchto 17 výrobců jich při šetření 12 spolupracovalo. Bylo zjištěno, že těchto 12 výrobců představuje podstatnou část, v tomto případě více než 80 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Těchto 12 spolupracujících výrobců proto představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a bude tudíž dále označováno jako „výrobní odvětví Unie“. Zbývající výrobci v Unii budou dále označováni jako „další výrobci v Unii“. Tito další výrobci v Unii aktivně nepodpořili podnět, ale ani ho nezamítli.

(47)

Je třeba poznamenat, že trh PET v Evropské unii je charakterizován poměrně vysokým počtem výrobců, kteří obvykle patří do větších skupin se sídly mimo EU. Trh prochází procesem konsolidace s řadou nedávných případů akvizic a rušení podniků. Například byly od roku 2009 zavřeny výrobní závody PET společnosti Tergal Fibers (Francie), Invista (Německo) a Artenius (Spojené království), zatímco společnost Indorama převzala bývalé závody společnosti Eastman ve Spojeném království a Nizozemsku.

(48)

Jak je uvedeno v 6. bodu odůvodnění, bylo vybráno pět samostatných výrobců, což představuje 65 % prodeje všech spolupracujících výrobců v Unii. Jedna společnost neměla možnost poskytnout všechny požadované údaje, takže vzorek musel být zmenšen na čtyři společnosti, což představuje 47 % prodeje všech spolupracujících výrobců.

(49)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Unie na trhu EU, údajů o objemech dovozu na trh EU získaných od Eurostatu a – pokud jde o další výrobce v Unii – na základě odhadů založených na podnětu.

(50)

Spotřeba výrobku, který je předmětem šetření, v Unii vzrostla mezi rokem 2006 a obdobím šetření o 11 %. Konkrétně zřejmá poptávka vzrostla v roce 2007 o 8 %, mírně se snížila mezi rokem 2007 a 2008 (o 2 procentní body) a vzrostla o dalších 5 procentních bodů mezi rokem 2008 a obdobím šetření.

Tabulka č. 1

(51)

Komise zkoumala, zda má být dovoz PET do Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(52)

Vzhledem k tomu, že dumpingové rozpětí zjištěné pro Pákistán je nepatrné, má se za to, že vliv dotčeného dovozu nemůže být posuzován spolu s dumpingovým dovozem z Íránu a SAE.

(53)

Pokud jde o vliv dovozu pocházejícího z SAE a Íránu, šetření ukázalo, že dumpingová rozpětí byla nad úrovní minimální hranice určené v čl. 9 odst. 3 základního nařízení a že objem dumpingového dovozu z těchto dvou zemí nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(54)

S ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dovozem z Íránu a Spojených arabských emirátů a obdobným výrobkem z šetření vyplynulo, že výrobci z těchto zemí využívají stejné prodejní kanály a prodávají obdobným kategoriím odběratelů. Z šetření též vyplynulo, že dovoz z obou těchto zemí měl během posuzovaného období stoupající trend.

(55)

Ve světle výše uvedeného se má za to, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna a že dovoz z Íránu a Spojených arabských emirátů by měl být posouzen souhrnně.

(56)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku více než dvacetinásobně a dosáhl v období šetření 212 198 tun. Konkrétněji dovoz z SAE a Íránu se mezi rokem 2006 a 2007 téměř ztrojnásobil, načež v roce 2008 oproti roku 2007 dále vzrostl na čtyřnásobek a mezi rokem 2008 a obdobím šetření se téměř zdvojnásobil.

Tabulka č. 2

(57)

Podíl na trhu, jenž připadal na dumpingový dovoz z SAE a Íránu, v roce 2006 činil 0,4 % a v průběhu posuzovaného období stabilně rostl, a to téměř o 7 procentních bodů. Konkrétně vzrostl o 0,8 procentního bodu v období let 2006 až 2007, o další 3,4 procentního bodu v období let 2007 až 2008 a o 2,5 procentního bodu mezi rokem 2008 a obdobím šetření. V období šetření činil podíl dumpingového dovozu z SAE a Íránu na trhu 7,1 %.

(58)

Je třeba poznamenat, že SAE vstoupily na trh teprve v roce 2007, přesto se jim rychle podařilo získat značný podíl na trhu.

(59)

Průměrná dovozní cena poklesla v posuzovaném období o 15 %, přičemž k nejprudšímu poklesu došlo mezi rokem 2008 a obdobím šetření. Konkrétně průměrná cena klesla o 1 % v roce 2007 a o další procentní bod v roce 2008, načež v období šetření klesla o dalších 13 procentních bodů.

Tabulka č. 3

(60)

Při zohlednění okolnosti, že ceny a náklady dotčeného výrobku v období šetření značně kolísaly, byly prodejní ceny a náklady zaznamenávány kvartálně a výpočet podbízení byl také prováděn kvartálně.

(61)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravené na úroveň cen ze závodu, srovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z SAE a Íránu pro prvního nezávislého odběratele na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu a rozdíly v úrovni obchodu.

(62)

Srovnání ukázalo, že se v období šetření docházelo u dotčeného dumpingového výrobku pocházejícího z SAE prodávaného v Unii k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 3,9 %. U dumpingových výrobků pocházejících z Íránu prodávaných v Unii docházelo k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 3,2 %. Vážené průměrné rozpětí cenového podbízení obou zemí v období šetření je 3,8 %.

(63)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení bylo provedeno posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnující posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie během sledovaného období.

(64)

Jak bylo uvedeno výše, vzhledem k velkému počtu výrobců v Unii bylo nutno provést výběr vzorků. Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na následujících dvou úrovních:

(65)

Výroba v rámci Unie klesla o 4 % mezi rokem 2006 a obdobím šetření. Konkrétně vzrostla o 5 % v roce 2007 na cca 2 570 000 tun, avšak prudce poklesla o 10 procentních bodů v roce 2008 oproti roku 2007 a mírně vzrostla o 1 procentní bod mezi rokem 2008 a obdobím šetření, kdy dosáhla cca 2 300 000 tun.

Tabulka č. 4

(66)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o 15 %. Konkrétně se v roce 2007 zvýšila o 1 % a poté o dalších 5 procentních bodů v roce 2008 a o dalších 9 procentních bodů v období šetření.

Tabulka č. 5

(67)

Míra využití kapacity v roce 2006 činila 83 %, v roce 2007 vzrostla na 87 %, avšak v roce 2008 klesla na 75 % a na pouhých 69 % v období šetření. Pokles míry využití v roce 2008 a v období šetření odráží sníženou výrobu a zvýšenou výrobní kapacitu v tomto období.

(68)

Objem prodeje výrobců v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie mírně poklesl v průběhu posuzovaného období. V roce 2007 prodej vzrostl o 5 %, avšak v následujícím roce poklesl mírně pod úroveň roku 2006 a v období šetření byl o 3 % nižší než v roce 2006 a činil přibližně 2 100 000 tun. S ohledem na omezený objem zásob vývoj prodeje těsně odráží vývoj výroby.

Tabulka č. 6

(69)

V průběhu posuzovaného období výrobci v Unii ztratili 10 procentních bodů podílu na trhu, který poklesl z 85 % v roce 2006 na 75 % v období šetření. Tato ztráta podílu na trhu odráží skutečnost, že i přes vzrůst spotřeby prodej výrobního odvětví Unie poklesl o 3 % v posuzovaném období. Je třeba poznamenat, že tento klesající trend byl zjištěn též u výrobců z Unie zařazených do vzorku.

Tabulka č. 7

(70)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření se navzdory nárůstu spotřeby Unie o 11 % snížil objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu EU o 3 % a podíl výrobců v Unii na trhu poklesl o 10 procentních bodů. Na druhé straně podíl dumpingového dovozu na trhu ve stejném období vzrostl z 0,4 % na 7,1 %. Závěrem tedy je, že výrobci v Unii nemohli mít prospěch z růstu trhu.

(71)

Míra zaměstnanosti výrobců v Unii vykazuje pokles o 15 % mezi rokem 2006 a obdobím šetření. Konkrétně počet zaměstnaných lidí poklesl výrazně z 2 400 v roce 2006 na 2 100 v roce 2007, resp. o 13 %, a v roce 2008 i v období šetření se udržel přibližně na této úrovni. Propad v roce 2007 je odrazem restrukturalizační snahy vyvíjené řadou výrobců v EU.

Tabulka č. 8

(72)

Produktivita pracovních sil výrobců v Unii, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance a rok v průběhu posuzovaného období, vzrostla o 12 %. Promítá se v tom skutečnost, že výroba klesala pomalejším tempem než míra zaměstnanosti, a svědčí o zvýšené účinnosti výrobců v Unii. To je obzvláště zřejmé v roce 2007, kdy výroba vzrostla a míra zaměstnanosti poklesla a produktivita byla o 21 % vyšší než v roce 2006.

Tabulka č. 9

(73)

Roční průměrné prodejní ceny výrobců v Unii pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, se na trhu EU udržely v letech 2006 až 2008 na neměnné úrovni cca 1 100 EUR za tunu. V období šetření roční průměrná prodejní cena poklesla o 12 % a dosáhla 977 EUR za tunu. Roční průměrná prodejní cena neodráží měsíční ani denní cenové výkyvy PET na evropském (a světovém) trhu, ale je považována za dostačující pro zachycení trendu během posuzovaného období. Prodejní ceny PET zpravidla kopírují cenové trendy hlavních surovin (zejména PTA a MEG), neboť tyto suroviny představují až 80 % celkových nákladů PET.

Tabulka č. 10

(74)

Jak je uvedeno výše, u prodejních cen výrobního odvětví Unie docházelo k cenovému podbízení dumpingovým dovozem z SAE a Íránu.

(75)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu z SAE a Íránu nelze považovat dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný. Je důležité připomenout, že od roku 2000 jsou v platnosti antidumpingová opatření proti dovozu PET z Indie, Indonésie, Korejské republiky, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska a od roku 2004 proti dovozu z Čínské lidové republiky. Vzhledem k tomu, že v období posuzovaném v tomto šetření ztratilo výrobní odvětví Unie podíl na trhu a jeho ztráty vzrostly, nebylo zaznamenáno žádné skutečné překonání účinků dřívějšího dumpingu a má se za to, že výroba Unie zůstává zranitelná vůči poškozujícímu účinku dumpingového dovozu na trhu Unie.

(76)

Konečný stav zásob výrobců zařazených do vzorku poklesl mezi rokem 2006 a obdobím šetření o 22 %. Má se za to, že zásoby představují méně než 5 % roční produkce, a že je tudíž význam tohoto ukazatele pro analýzu újmy omezený.

Tabulka č. 11

(77)

Roční mzdové náklady vzrostly o 11 % od roku 2006 do roku 2007, načež v roce 2008 oproti roku 2007 poklesly o 2 procentní body a v období šetření o dalších 9 procentních bodů oproti roku 2008, čímž klesly na úroveň roku 2006. Roční mzdové náklady se tak celkově udržely na neměnné úrovni.

Tabulka č. 12

(78)

V průběhu posuzovaného období zůstala ziskovost prodeje obdobného výrobku odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu EU výrobci zařazenými do vzorku, vyjádřená procentem z čistého prodeje, stále záporná, a dokonce poklesla z – 6,9 % na – 7,5 %. Přesněji, výrobci zařazení do vzorku zvýšili ziskovost v roce 2007, kdy čisté ztráty představovaly pouze – 1,5 % čistého prodeje, avšak v roce 2008 se výrazně zvýšily na – 9,3 %. V období šetření se situace mírně zlepšila.

Tabulka č. 13

(79)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti. Vzrostla z úrovně – 9,6 % v roce 2006 na – 3,1 % v roce 2007. Poté poklesla na – 16,8 % v roce 2008 a dále opět vzrostla na – 12,3 % v období šetření. Celkově zůstala návratnost investic záporná a v průběhu posuzovaného období se zhoršila o 2,7 procentního bodu.

(80)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti byl v roce 2006 záporný ve výši – 18,5 milionu EUR. V roce 2007 se podstatně zlepšil, když se dostal na kladnou hodnotu 19,5 milionu EUR, avšak v roce 2008 se výrazně zhoršil (– 42 miliony EUR), načež se dostal na zápornou hodnotu – 11 milionů EUR v období šetření. Peněžní tok se v průběhu posuzovaného období celkově zlepšil, avšak zůstal záporný.

(81)

Nebyly zaznamenány žádné známky toho, že by se výrobní odvětví Unie potýkalo s těžkostmi při získávání kapitálu, zejména díky tomu, že někteří výrobci jsou součástí větších skupin.

Tabulka č. 14

(82)

Roční investice společností zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku se snížily mezi roky 2006 a 2007 o 34 %, mezi roky 2007 a 2008 o dalších 59 procentních bodů a poté se v období šetření jen mírně snížily oproti roku 2008. Celkově investice v posuzovaném období poklesly o 96 %. Tento prudký pokles investic lze částečně vysvětlit skutečností, že v letech 2006 až 2007 byly získány nové výrobní linky se záměrem zvýšit kapacitu.

Tabulka č. 15

(83)

Z rozboru makroekonomických údajů vyplývá, že výrobci v Unii během posuzovaného období snížili výrobu a tržby. Ačkoli zaznamenaný pokles nebyl dramatický sám o sobě, je třeba na něj nahlížet ve světle zvýšené poptávky mezi rokem 2006 a obdobím šetření, která měla za následek pokles podílu výrobců v Unii na trhu o 10 procentních bodů na 75 %.

(84)

Relevantní mikroekonomické ukazatele ukazují zjevné zhoršení hospodářské situace u výrobců v Unii zařazených do vzorku. Ziskovost a návratnost investic zůstaly záporné a celkově ještě dále poklesly mezi rokem 2006 a obdobím šetření. Peněžní tok i přes celkový příznivý vývoj zůstal v období šetření rovněž záporný.

(85)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k předběžnému závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(86)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz pocházející z Íránu a Spojených arabských emirátů způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu natolik velkou, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(87)

Mezi rokem 2006 a obdobím šetření vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z SAE a Íránu více než dvacetinásobně, na 212 200 tun a jeho podíl na trhu vzrostl o téměř 7 procentních bodů (z 0,4 % na 7,1 %). Výrobní odvětví Unie zároveň ztratilo 10 procentních bodů podílu na trhu (z 84,9 % na 75,1 %). Průměrná cena tohoto dovozu mezi rokem 2006 a obdobím šetření poklesla a po celou dobu se držela na nižší úrovni než průměrná cena výrobců v Unii.

(88)

Jak je uvedeno v 62. bodu odůvodnění, cenové podbízení ze strany dumpingového dovozu činilo 3,9 % v případě SAE a 3,2 % v případě Íránu. I když cenové podbízení činilo méně než 4 %, není možno považovat je za bezvýznamné vzhledem k tomu, že PET je komoditou a hospodářská soutěž probíhá hlavně prostřednictvím cen.

(89)

Íránský vývozce tvrdil, že dovoz PET z Íránu nemohl způsobit výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu vzhledem k tomu, že úroveň tohoto dovozu jen mírně převyšovala zanedbatelnou úroveň stanovenou pro dovoz. Během období šetření však dovoz z Íránu, jehož podíl na trhu činil 1,9 %, přesáhl zanedbatelnou úroveň stanovenou v základním nařízení. Kromě toho íránské dovozní ceny představovaly cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie. Vzhledem k těmto skutečnostem se tvrzení íránského vývozce zamítá.

(90)

Vzhledem k podbízení cenám výrobního odvětví Unie ze strany dovozu z SAE a Íránu se usuzuje, že tento dumpingový dovoz vyvíjel tlak na ceny na trhu, a bránil tak výrobnímu odvětví Unie udržovat své prodejní ceny v míře, která by mu umožnila pokrývat náklady a realizovat zisk. Proto se odhaduje, že existuje příčinná souvislost mezi tímto dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(91)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že veškerá újma je důsledkem nedostatečné vývozní aktivity výrobců v Unii. Jak je vidět z následující tabulky, objem vývozu výrobního odvětví vzrostl během posuzovaného období o 11 %. Úroveň vývozních cen za stejné období se snížila o 10 %, v důsledku čehož byla stabilní hodnota prodeje na vývoz během posuzovaného období. Proto nic nenasvědčuje tomu, že vývozní výkonnost přispěla k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

Tabulka č. 16

(92)

Jiná zúčastněná strana tvrdila, že ceny výrobního odvětví Unie na trhu EU byly uměle nadsazené. Podle této zúčastněné strany je dokladem pro její tvrzení skutečnost, že ceny na trhu EU zůstaly neměnné, i když vývozní prodejní ceny klesly. Šetření však ukázalo, že průměrné roční prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu EU se v průběhu posuzovaného období snížily o 12 %, tedy v souladu se snížením vývozních cen během téhož období. Toto tvrzení se proto zamítá.

(93)

Vzhledem k tomu, že dovoz z Pákistánu nebyl dumpingový, je nutné analyzovat, zda přesto přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Objem dovozu z Pákistánu v průběhu posuzovaného období vzrostl na dvojnásobek. Konkrétně poklesl o 25 % mezi rokem 2006 a 2007, avšak potom významně vzrostl v roce 2008 oproti roku 2007 o 117 procentních bodů a v období šetření o dalších 16 procentních bodů oproti roku 2008, kdy dosáhl cca 92 000 tun. Odpovídající podíl na trhu pokrytý tímto dovozem se zvýšil z 1,6 % v roce 2006 na 3,1 % v období šetření.

Tabulka č. 17

(94)

Průměrná cena pákistánského dovozu se obecně udržela pod úrovní průměrných cen výrobců v Unii. Avšak podrobná analýza údajů o cenách poskytnutá spolupracujícím vývozcem v Pákistánu ukázala, že jeho ceny se podbízejí cenám v Unii o méně než 1,5 %, což představuje méně než polovinu podbízení stanoveného pro dumpingový dovoz z Íránu a SAE. Proto ačkoli nelze vyloučit, že dovoz z Pákistánu přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, tento příspěvek byl jen částečný a nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a jakoukoli újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(95)

Korejská republika podléhá antidumpingovému clu od roku 2000. Dvě korejské společnosti podléhají nulové celní sazbě a šetřením bylo zjištěno, že dovoz z Korejské republiky zůstal na vysoké úrovni a v posuzovaném období výrazně vzrostl. Korejský dovoz se zvýšil o téměř 150 % mezi rokem 2006 a obdobím šetření a odpovídající podíl na trhu se zvýšil z 3,5 % v roce 2006 na 7,7 % v období šetření.

Tabulka č. 18

(96)

Průměrná cena korejského dovozu se obecně udržela mírně pod úrovní průměrných cen výrobců v Unii. Avšak korejské ceny byly vyšší než průměrné ceny z Íránu a SAE a byly též vyšší než průměrné ceny z Pákistánu. Proto, ačkoli nelze vyloučit, že dovoz z Korejské republiky přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, tento příspěvek byl jen částečný a má se za to, že nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z SAE a Íránu.

(97)

Íránský vývozce tvrdil, že k nárůstu íránského dovozu došlo v důsledku snížení jihokorejského dovozu, a tedy nikoli na úkor evropských výrobců. Z údajů Eurostatu však vyplývá, že v posuzovaném období narůstal objem dovozu z obou zemí zároveň. Proto nelze vyvozovat, že dovoz z Íránu pouze nahradil dovoz z Jižní Korey.

(98)

Dovoz z ostatních zemí byl realizován v průměru za ceny podstatně vyšší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Navíc tento dovoz v průběhu posuzovaného období přišel o podíl na trhu. Z tohoto důvodu nelze ani tento dovoz považovat za příčinu újmy výrobnímu odvětví Společenství.

Tabulka č. 19

(99)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena konkurencí ze strany nespolupracujících výrobců v Unii. Pět výrobců v Unii při šetření nespolupracovalo. Jeden z nich zastavil svou výrobu již v průběhu posuzovaného období, zatímco druzí dva ji zastavili krátce po něm. Objem prodeje nespolupracujících výrobců byl odhadnut na základě informací poskytnutých v podnětu. Na základě dostupných informací se zdá, že tito výrobci v průběhu posuzovaného období přišli o podíl na trhu, který klesl z 20,5 % v roce 2006 na 16 % v období šetření. Při šetření nebyly shledány žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že chování těchto výrobců narušilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a jakoukoli újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

Tabulka č. 20

(100)

Finanční a hospodářská krize z roku 2008 vedla k růstu trhu, který byl pomalejší, než se očekávalo, a neobvyklý ve srovnání se začátkem tohoto století, kdy byla zaznamenána roční míra růstu cca 10 %. Poprvé došlo k poklesu poptávky po PET v roce 2008. To mělo jasný vliv na celkovou výkonnost výrobního odvětví Unie.

(101)

Negativní vliv hospodářského útlumu a poklesu poptávky byl umocněn zvýšeným dumpingovým dovozem z Íránu a SAE, který představoval podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie. I kdyby tedy bylo možné považovat hospodářský útlum za jednu z příčin újmy v období začínajícím posledním čtvrtletím 2008, tento faktor nemůže jakkoli zmírnit škodlivé účinky přítomnosti velice levného dumpingového dovozu na trhu EU během celého posuzovaného období. Výrobní odvětví Unie by kupříkladu i v době klesajících prodejů mohlo být schopno udržet přijatelnou úroveň cen, a omezit tak negativní účinky poklesu růstu spotřeby, kdyby na trhu nedocházelo k nekalé soutěži v podobě levného dumpingového zboží.

(102)

Hospodářský útlum též nemá žádný dopad na újmu způsobenou a zaznamenanou již před posledním čtvrtletím 2008.

(103)

V důsledku toho je nutno považovat hospodářský útlum pouze za jednu z příčin újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie od posledního čtvrtletí 2008 a vzhledem k jeho globálnímu charakteru jej není možno považovat za možný důvod narušení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z SAE a Íránu a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(104)

Některé zúčastněné strany konstatovaly, že každá újma způsobená výrobnímu odvětví Unie by byla především způsobena nepříznivou polohou přinejmenším některých výrobců v Unii (tj. daleko od přístavu, což přináší zbytečné náklady na dopravu surovin i konečného produktu).

(105)

Pokud jde o toto konstatování, má se za to, že zeměpisná poloha, která není snadno dostupná relativně levnými dopravními prostředky, má určité nevýhody z hlediska nákladů spojených s doručením surovin od dodavatelů a konečného výrobku zákazníkům. Avšak šetření i ověřené údaje od výrobců z Unie zařazených do vzorku (z nichž dva působili blízko přístavu a dva dále ve vnitrozemí) nevykázaly žádnou významnou korelaci mezi zeměpisnou polohou a hospodářskou výkonností výrobců z Unie. Újma ve skutečnosti byla způsobena i výrobcům působícím blízko přístavu.

(106)

V důsledku toho lze tedy učinit závěr, že zeměpisná poloha podstatně nepřispěla k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(107)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že každá újma způsobená výrobnímu odvětví Unie by byla způsobena skutečností, že mnozí výrobci v Unii nejsou vertikálně propojeni (ve vztahu k výrobě PTA), a jsou tudíž z hlediska nákladů významně znevýhodněni vůči integrovaným vývozcům. Ověřené údaje od výrobců z Unie zařazených do vzorku nevykázaly žádnou významnou korelaci mezi vertikálním propojením výroby PTA a hospodářskou výkonností výrobců z Unie.

(108)

V důsledku toho lze tedy učinit závěr, že nedostatečné vertikální propojení výroby PTA podstatně nepřispělo k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(109)

Časová shoda mezi nárůstem dumpingového dovozu z SAE a Íránu, zvýšením podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a zhoršením situace výrobců Unie na straně druhé vede k závěru, že dumpingový dovoz způsobil podstatnou újmu, již utrpělo výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(110)

Byly analyzovány i další faktory, ale bylo shledáno, že nenarušují příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Pokud se jedná o Pákistán, vzhledem k velmi nízkému podbízení se má za to, že jeho dovoz významným způsobem nepřispěl k újmě výrobního odvětví Unie. Dovoz z Korejské republiky mohl přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, ale vzhledem k malému cenovému rozdílu mezi tímto dovozem a trhem Unie se má za to, že nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z SAE a Íránu. Vlivem klesajícího podílu na trhu a vysoké cenové úrovni není prokázáno, že by dovoz z jiných třetích zemí mohl přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Kromě toho žádný jiný známý faktor, tj. vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, konkurence ze strany ostatních výrobců v Unii, hospodářský útlum, zeměpisná poloha a nedostatečné vertikální propojení, nepřispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie do takové míry, že by byla narušena příčinná souvislost.

(111)

Na základě výše uvedené analýzy, která řádně odlišila a oddělila účinky všech známých faktorů ovlivňujících situaci výrobního odvětví Unie od škodlivých účinků dumpingového dovozu, tudíž prozatímní závěr zní, že dovoz z SAE a Íránu způsobil Unii podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(112)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Unie. Pro tyto účely a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení zvážila Komise pravděpodobný dopad opatření na všechny dotčené strany a rovněž pravděpodobné důsledky nepřijetí opatření.

(113)

Komise rozeslala dotazníky nezávislým dovozcům, dodavatelům surovin, uživatelům a jejich sdružením. Celkově bylo rozesláno přes 50 dotazníků, avšak ve stanovené lhůtě bylo obdrženo jen 13 odpovědí. Kromě toho se 22 uživatelů přihlásilo později v řízení formou dopisů, ve kterých se vyslovili proti případnému uložení opatření v tomto případě.

(114)

Očekává se, že by uložení opatření na dovoz z SAE a Íránu zamezilo dalšímu narušování trhu, stlačování cen a obnovilo spravedlivou hospodářskou soutěž. To by naopak poskytlo výrobnímu odvětví Unie příležitost zlepšit svou situaci z důvodu zvýšení cen, objemu prodeje a podílu na trhu.

(115)

Nebudou-li přijata opatření, očekává se, že dovoz z SAE a Íránu by i nadále rostl při nízkých cenách, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie. V tomto případě by výrobní odvětví Unie nemělo příležitost zlepšit svou situaci. S ohledem na špatnou finanční situaci výrobního odvětví Unie lze očekávat více případů rušení výrobních podniků s následným poklesem zaměstnanosti.

(116)

Nic nenasvědčuje tomu, že by zájmy ostatních výrobců v Unii, kteří při šetření aktivně nespolupracovali, byly odlišné od zájmů uvedených pro výrobní odvětví Unie.

(117)

Íránská společnost tvrdila, že uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie nepomohlo, jelikož by vedlo pouze k novým investicím v jiných vyvážejících zemích. Toto tvrzení nelze přijmout, protože jeho logickým důsledkem by bylo, že antidumpingová opatření nelze nikdy uložit na výrobky, u nichž lze investice přesunout do jiných zemí. Také by to znamenalo odmítnout ochranu proti nekalým obchodním praktikám pouze z důvodu možné existence nové konkurence ze strany jiných třetích zemí.

(118)

Tatáž zúčastněná strana tvrdila, že žádná opatření nemohou napravit strukturální konkurenční znevýhodnění výrobního odvětví EU vyrábějícího PET ve srovnání s výrobním odvětvím vyrábějícím PET v Asii a na Blízkém východě. Toto tvrzení však nebylo dostatečně podloženo. Je třeba poznamenat, že někteří výrobci v Unii vybraní do vzorku, kteří jsou vertikálně integrováni, se rovněž nacházejí v obtížné finanční situaci. Kromě toho, i kdyby existovaly možné konkurenční výhody (například v podobě levnějšího přístupu k surovinám), nemění to nic na skutečnosti, že vyvážející výrobci se uchýlili k dumpingu.

(119)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že by uložení antidumpingových opatření bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(120)

Jak je uvedeno výše, výběr vzorku byl uplatněn u dovozců, kteří nejsou ve spojení, a ze dvou společností zařazených do vzorku pouze jeden dovozní zástupce (Global Services International, dále jen „G.S.I“) plně při tomto šetření spolupracoval tím, že dodal svou odpověď na dotazník. Dovoz vykázaný tímto spolupracujícím zástupcem představuje velký podíl v rámci veškerého dovozu z dotčených zemí v období šetření. Provize za dovoz PET tvoří většinu zisků společnosti G.S.I. Vzhledem k tomu, že tento zástupce podniká formou provize, neočekává se, že uložení cel bude mít na jeho činnost podstatný vliv, neboť jakýkoli nárůst dovozní ceny by pravděpodobně nesli jeho zákazníci.

(121)

Žádný jiný dovozce nedodal relevantní informace. Vzhledem k tomu, že dovoz z jiných zemí, ve kterých v současnosti platí antidumpingová opatření, neustal a že je k dispozici dovoz ze zemí bez antidumpingových opatření (např. Omán, USA, Brazílie), má se za to, že dovozci mohou dovážet z těchto zemí.

(122)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že by uložení prozatímních opatření nemělo významný negativní dopad na zájem dovozců v EU.

(123)

Tři dodavatelé surovin (dva dodavatelé PTA a jeden dodavatel MEG) při šetření spolupracovali a dodali svou odpověď na dotazník ve stanovené lhůtě. Počet zaměstnanců zaměstnaných v jejich evropských podnicích a podílejících se na výrobě PTA/MEG se pohyboval kolem 700.

(124)

Spolupracující výrobci PTA představují kolem 50 % nákupu PTA výrobců z Unie zařazených do vzorku. Výrobci PTA jsou do značné míry závislí na postavení výrobců PET, kteří jsou jejich hlavními odběrateli. Nízké ceny PET vedou k nižším cenám PTA a nižším rozpětím pro výrobce PTA. Je třeba poznamenat, že probíhá antidumpingové a antisubvenční šetření týkající se dovozu PTA pocházejícího z Thajska, což znamená, že výrobci PTA v EU by mohli být vystaveni nekalé hospodářské soutěži v podobě thajského dovozu. Proto by uložení opatření na dumpingový dovoz PET přineslo užitek výrobcům PTA.

(125)

Pro spolupracujícího dodavatele MEG představuje MEG méně než 10 % celkového obratu. Pokud jde o MEG, PET není jeho jediným nebo dokonce hlavním možným použitím a výrobci MEG jsou na situaci výrobního odvětví PET závislí méně. Obtíže výrobního odvětví PET však mohou mít určitý omezený dopad na dodavatele MEG, alespoň v krátkodobém a střednědobém horizontu.

(126)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem prozatímní závěr zní, že uložení opatření na dumpingový dovoz z SAE a Íránu by bylo v zájmu dodavatelů surovin.

(127)

PET, který je předmětem tohoto řízení (tj. s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším, tzv. „polotovar vhodný pro výrobu lahví“), se nejčastěji používá při výrobě lahví na vodu a další nápoje. Využití PET při výrobě jiných obalů (pevné potraviny nebo detergenty) a k výrobě fólií se rozvíjí, ale ještě zůstává poměrně omezené. Láhve z PET se vyrábějí ve dvou stádiích: i) nejprve se vyrobí předtvarovaný polotovar vstřikem PET do šablony a ii) předtvarovaný polotovar se zahřeje a vyfoukne do tvaru lahve. Výroba lahví může být integrovaným procesem (tj. tatáž společnost nakupuje PET, vyrábí předtvarovaný polotovar a vyfukuje ho do lahve) nebo se omezuje na druhou fázi (vyfukování předtvarovaného polotovaru do lahve). Předtvarované polotovary mohou být poměrně snadno přepravovány, neboť jsou malé a husté, zatímco prázdné lahve jsou nestabilní a kvůli jejich velikosti je jejich přeprava finančně velmi náročná.

(128)

PET lahve jsou plněny vodou a/nebo jinými nápoji v balírnách. Balírny se často účastní podnikání s PET buď pomocí integrovaných operací výroby lahví, nebo prostřednictvím dohod o zpracování s najatými zpracovateli a/nebo výrobci lahví, pro které vyjednávají cenu PET s výrobcem (měkké poplatky (soft tolling)), nebo dokonce kupují PET pro své vlastní lahve (tvrdé poplatky (hard tolling)).

(129)

Proto lze rozlišit dvě skupiny uživatelů:

(130)

Výrobci předtvarovaných polotovarů jsou hlavními uživateli polotovaru vhodného pro výrobu PET lahví. Čtyři zpracovatelé, představující 16 % spotřeby Unie v období šetření, při šetření plně spolupracovali (tj. ve stanovených lhůtách dodali kompletní odpovědi na dotazník). Jak bylo uvedeno výše, významné množství zpracovatelů se přihlásilo později v řízení a vyslovilo svůj nesouhlas, neposkytli však žádné ověřitelné údaje ohledně své spotřeby. Spolupracující dovozní zástupce během slyšení uvedl, že přes 80 % uživatelů EU je proti opatřením. Tato informace však nebyla dostatečně opodstatněná a nemohla být ověřena.

(131)

Sdružení zastupující evropské zpracovatele plastů (EuPC) během slyšení uvedlo, že k tomuto řízení zaujímá neutrální postoj. Ačkoli někteří jeho členové jsou proti jakémukoli opatření, současná úroveň cen PET na evropském trhu není pro společnosti recyklující PET udržitelná. Společnosti recyklující PET (které jsou rovněž reprezentovány EuPC) by s opatřeními souhlasily. V pozdější fázi šetření však sdružení změnilo svůj postoj a vyjádřilo nesouhlas s uložením opatření. Sdružení tvrdilo, že uložení opatření by způsobilo nepřiměřené náklady výrobnímu odvětví EU, které se zabývá zpracováním plastů a které tvoří zejména malé a střední podniky. Sdružení tvrdilo, že tyto malé a střední podniky nejsou schopné absorbovat vyšší ceny PET, a proto budou nuceny ukončit svou činnost nebo je to podnítí k přesunu mimo EU. Tato tvrzení nebyla v této fázi důkladněji doložena.

(132)

Celkový počet zaměstnanců spolupracujících zpracovatelů činí 1 300, zatímco počet zaměstnanců nahlášený zpracovateli, kteří se přihlásili později v řízení, činí dalších 6 000. Dovozní zástupce a jeho zákazníci během slyšení uvedli, že míra zaměstnanosti zpracovatelů je cca 20 000 osob. Informace o zaměstnanosti ještě musí být ověřeny.

(133)

Na základě dostupných informací PET využité při výrobě předtvarovaných polotovarů představuje 70 % až 80 % celkových výrobních nákladů pro zpracovatele. Je tedy zásadní položkou nákladů těchto společností. Z šetření doposud vyplynulo, že spolupracující zpracovatelé v průměru již zaznamenali určité ztráty. S ohledem na skutečnost, že většinu zpracovatelů představují malé a středně velké místní společnosti, mohou mít v krátkodobém a střednědobém horizontu pouze omezené možnosti převést zvýšení svých nákladů, zejména pokud jejich zákazník (balírny) je poměrně velký hráč s mnohem lepším postavením pro vyjednávání. Avšak smlouvy (sjednávané zpravidla každý rok) na prodej předtvarovaných polotovarů a/nebo lahví často obsahují ustanovení odrážející proměnnost cen PET.

(134)

Zpracovatelé a spolupracující dovozní zástupce tvrdili, že opatření by měla za následek to, že větší výrobci předtvarovaných polotovarů by přesunuli své standardizované výrobní linky do zemí sousedících s EU. Vzhledem k tomu, že náklady na přepravu předtvarovaných polotovarů na omezenou vzdálenost jsou poměrně nízké, začíná tento proces již do určité míry probíhat. V tomto okamžiku se zdá, že krátká vzdálenost k zákazníkovi nebo pružnost dodávek vyvažují výhody, které mohou nabídnout sousední země. Vzhledem k tomu, že navrhovaná úroveň opatření je mírná, bylo předběžné shledáno, že výhody spojené s výrobou předtvarovaných polotovarů mimo EU by neměly převážit současné nedostatky. Navíc vzhledem k přepravním nákladům bude změna působiště pravděpodobně alternativou pouze pro společnosti, jejichž zákazníci sídlí blízko hranic EU, avšak ne pro zpracovatele, kteří mají své zákazníky v ostatních částech EU.

(135)

Zpracovatelé a spolupracující dovozní zástupce též argumentovali, že opatření by mohla výrobcům PET přinést pouze krátkodobou pomoc. Tvrdili, že ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, jakmile se výrobci předtvarovaných polotovarů přesunou mimo EU, by byla na trhu EU nedostatečná poptávka po PET výrobcích a klesající ceny by v konečném důsledku donutily výrobce PET k rušení podniků nebo k jejich přesunu mimo EU. Vzhledem k úvahám v předchozím bodu odůvodnění a k tomu, že předběžně nebylo přestěhování výrobců předtvarovaných polotovarů mimo EU shledáno nutným, je uskutečnění tohoto scénáře nepravděpodobné.

(136)

Předběžně tudíž nelze vyloučit, že uložení opatření bude mít významný vliv na výrobní náklady zpracovatelů. Jelikož však není jisté, zda výrobci předtvarovaných polotovarů a/nebo výrobci lahví budou mít možnost převést zvýšené náklady na zákazníky, dopad na ziskovost zpracovatelů a jejich celkovou výkonnost nemůže být v tomto předběžném stadiu jasně stanoven.

(137)

Šest balíren včetně poboček společností Coca-Cola Co., Nestle Waters, Danone a Orangina při šetření spolupracovalo, tj. ve stanovených lhůtách dodaly kompletní odpovědi na dotazník. V období šetření představují kolem 11 % spotřeby PET v Unii. Formát poskytnutých informací neumožňuje stanovit jednoduše počet zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na výrobě, která využívá PET. Podle předběžného odhadu jich však je kolem 6 000. Na základě dostupných informací se odhaduje, že výrobní odvětví balíren v Unii zaměstnává mezi 40 000 a 60 000 zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na výrobě užívající PET.

(138)

Na základě dostupných informací se podíl nákladů na PET v celkových nákladech spolupracujících balíren pohybuje mezi 1 % a 14 % v závislosti na nákladech dalších komponentů využívaných při výrobě jejich příslušných výrobků. Z dostupných informací je zřejmé, že PET je zpravidla důležitější nákladovou položkou pro výrobce minerálních vod (zejména neznačkových), zatímco pro některé balírny nealkoholických nápojů je okrajovou položkou. Z informací, které jsou k dispozici ve spisu, vyplývá, že v některých případech náklady na PET mohou pro zákazníka představovat až 20 % konečné ceny minerální vody. Odhaduje se, že v průměru náklady PET mohou představovat až 10 % celkových nákladů balíren.

(139)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že vzrůst cen PET po uložení navrhovaných opatření bude mít jen omezený dopad (méně než 2% nárůst nákladů) na celkovou situaci balíren, i když, jak se tvrdí, by měly obtíže s převáděním zvýšených nákladů na své zákazníky, což je každopádně nepravděpodobné přinejmenším ve střednědobém horizontu.

(140)

Některé strany namítly, že uložení opatření by vedlo k nedostatku PET na trhu EU a že výrobci v Unii nemají dostatečné kapacity pro uspokojení stávající poptávky.

(141)

V této souvislosti se podotýká, že výrobci v Unii v období šetření pracovali pouze na 69 % své kapacity a mají dostatečnou volnou kapacitu k tomu, aby v případě nutnosti nahradili dovoz z SAE a Íránu. Avšak účelem cla by nemělo být odrazení dovozu, ale jen obnovení spravedlivé hospodářské soutěže na trhu. Navíc jsou k dispozici i další zdroje dodávky.

(142)

Kromě toho se předpokládá, že odvětví recyklace PET zvýší výrobu, pokud se cena prvotního PET v EU udrží na rozumné výši a nesníží se v důsledku nekalé soutěže.

(143)

Íránský vývozce tvrdil, že uložení opatření proti PET z Íránu by mělo nepřiměřeně negativní účinek, pokud jde o status této země jakožto rozvojové země a pokud jde o skutečnost, že íránští vývozci již čelí značným znevýhodněním v důsledku mezinárodních sankcí. Je obvyklou praxí Komise přijímat antidumpingová opatření proti rozvojovým i rozvinutým zemím, kdykoli je takové opatření odůvodněné právními požadavky. Kromě toho skutečnost, že jsou zavedeny sankce proti Íránu, představuje podle stávajících antidumpingových pravidel irelevantní úvahu.

(144)

Na základě výše uvedeného se tedy očekává, že uložení opatření na dovoz z SAE a Íránu by poskytlo výrobnímu odvětví Unie, stejně tak jako dalším výrobcům v Unii, příležitost zlepšit svou situaci z důvodu zvýšení objemu prodeje, zvýšení cen a podílu na trhu. Přestože se mohou vyskytnout některé negativní důsledky formou zvýšení nákladů pro uživatele (zejména zpracovatele), budou pravděpodobně vyváženy očekávanými přínosy pro výrobce a jejich dodavatele.

(145)

Obnovení spravedlivé hospodářské soutěže a udržení rozumné výše hladiny cen v EU povzbudí recyklaci PET, čímž přispěje k ochraně životního prostředí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k předběžnému závěru, že proti zavedení opatření v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody. Po ověření odpovědí uživatelů na dotazník a dalším šetření může být nutné toto předběžné hodnocení v konečném stadiu přezkoumat.

(146)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Íránu a SAE uložena prozatímní opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem.

(147)

U dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Pákistánu nebyl prozatímně zjištěn žádný dumping, jak je uvedeno výše. Proto by neměla být uložena žádná prozatímní opatření.

(148)

Úroveň prozatímních opatření uložených na dovoz pocházející z SAE a Íránu by měla být dostatečná k tomu, aby odstranila újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění účinků poškozujícího dumpingu se má za to, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Unie pokrýt výrobní náklady a vytvořit celkový hrubý zisk, kterého by bylo možné dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. kdy nedochází k dumpingovému dovozu.

(149)

Unie požadovala cílový zisk ve výši 7,5 %, který byl použit v řízení proti Čínské lidové republice. Avšak během posuzovaného období výrobní odvětví Unie nikdy takového zisku nedosáhlo (ve skutečnosti nikdy nebylo dosaženo zisku) a dodalo k tomu, že zpravidla operuje při spíše nízkém obchodním rozpětí. Nejvyšší zisk dosažený dvěma společnostmi zařazenými do vzorku během jednoho roku posuzovaného období dosáhl 3 %. Za těchto okolností byl předběžně považován za nejvhodnější cílový zisk zisk ve výši 5 %.

(150)

Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Unie vypočtena cena obdobného výrobku, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla stanovena odečtením skutečné ziskové marže od ceny ze závodu a přičtením výše uvedené cílené ziskové marže k takto vypočtené vyrovnané ceně.

(151)

Vzhledem k tomu, že během období šetření vykazovaly ceny surovin a tedy také ceny PET na trhu Unie významné rozdíly, bylo považováno za vhodné počítat úroveň odstranění újmy na základě čtvrtletních údajů.

(152)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Íránu a Spojených arabských emirátů, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné úrovni odstranění dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla.

(153)

Na základě výše uvedeného a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že navrhovaná celní sazba na dotčený výrobek pocházející z Íránu měla být založena na úrovni odstranění újmy 17 %. Navrhovaná celní sazba na dotčený výrobek pocházející ze Spojených arabských emirátů by měla být založena na dumpingu 6,6 %. Žádná předběžná opatření by neměla být uložena na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Pákistánu.

(154)

Je třeba poznamenat, že souběžně s antidumpingovým šetřením bylo provedeno antisubvenční šetření týkající se dovozu PET v případě Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů. Protože podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení na jeden výrobek nesmí být současně uloženo antidumpingové i vyrovnávací clo, aby se napravila táž situace, která vzniká jak dumpingem, tak poskytnutím vývozní subvence, je třeba určit, do jaké míry částka subvencí a dumpingové rozpětí vyplývají ze stejné situace.

(155)

Pokud se jedná o systémy subvencování, které představovaly vývozní subvence ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (3), prozatímní dumpingová rozpětí stanovená pro vyvážejícího výrobce v Íránu jsou částečně důsledkem existence vyrovnávacích vývozních subvencí. Avšak jelikož stejná úroveň odstranění újmy platí pro antidumpingové i antisubvenční šetření, nenavrhuje se proti Íránu žádné prozatímní antidumpingové clo.

(156)

Jak bylo uvedeno v 15. bodu odůvodnění výše, náklady a ceny PET v krátkých časových úsecích značně kolísaly. Proto bylo považováno za vhodné uložit cla ve formě konkrétní částky za tunu. Tato částka vychází z použití antidumpingové celní sazby na vývozní ceny CIF použité pro výpočet dumpingového rozpětí.

(157)

Na základě výše uvedeného a při zohlednění zjištění uvedených v nařízení ukládajícím prozatímní vyrovnávací clo (nařízení Komise (EU) č. 473/2010) (4), navrhované hodnoty antidumpingového cla, vyjádřené jako cena CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, se prozatímně stanovují následovně:

(158)

V zájmu řádného úředního postupu by mělo být stanoveno období, během něhož mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných opatření znovu uváženy,