(EU) č. 416/2010Nařízení Komise (EU) č. 416/2010 ze dne 12. května 2010, kterým se mění přílohy I, II, a III nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

Publikováno: Úř. věst. L 119, 13.5.2010, s. 7-13 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 12. května 2010 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 14. května 2010 Nabývá účinnosti: 14. května 2010
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) č. 1215/2012 Pozbývá platnosti: 10. ledna 2015
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 416/2010

ze dne 12. května 2010,

kterým se mění přílohy I, II, a III nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1), a zejména na článek 74 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 44/2001 uvádí pravidla pro určení vnitrostátní příslušnosti, na něž odkazují čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 nařízení. Příloha II obsahuje seznam soudů nebo příslušných orgánů, které jsou ve členských státech příslušné pro podávání návrhů na prohlášení vykonatelnosti. Příloha III obsahuje seznam soudů, u kterých se podává opravný prostředek proti rozhodnutím o návrhu na prohlášení vykonatelnosti.

(2)

Přílohy I, II, a III nařízení Rady (ES) č. 44/2001 byly několikrát pozměněny, naposledy nařízením Komise (ES) č. 280/2009 (2) tak, aby byly aktualizovány pravidla pro určení vnitrostátní příslušnosti, seznamy soudů nebo příslušných orgánů a platné opravné prostředky.

(3)

Členské státy oznámily Komisi další změny v seznamech uvedených v přílohách I, II, a III. Je proto vhodné zveřejnit konsolidované znění seznamů uvedených v těchto přílohách.

(4)

Dánsko by se v souladu s článkem 4 dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (3) nemělo účastnit přijímání změn nařízení Brusel I a žádné takové změny by pro Dánsko neměly být závazné ani použitelné.

(5)

Nařízení (ES) č. 44/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I až III nařízení (ES) č. 44/2001 se nahrazují odpovídajícími přílohami tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 12. května 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 13.

(3)  Úř. věst. L 299, 16.11.2005, s. 62.


PŘÍLOHA I

Pravidla pro určení příslušnosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 a v čl. 4 odst. 2

v Belgii: články 5 až 14 zákona ze dne 16. července 2004 o mezinárodním právu soukromém,

v Bulharsku: čl. 4 odst. 1 a 2 zákona o mezinárodním právu soukromém,

v České republice: § 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

v Německu: § 23 občanského soudního řádu (Zivilprozeßordnung),

v Estonsku: článek 86 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik),

v Řecku: článek 40 občanského soudního řádu (Κώδικας Πολιτικής Δικονομίας),

ve Francii: články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil),

v Irsku: předpisy, podle nichž je příslušnost založena doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti v Irsku,

v Itálii: články 3 a 4 zákona č. 218 ze dne 31. května 1995,

na Kypru: čl. 21 odst. 2 zákona o soudech č. 14 z roku 1960, ve znění pozdějších předpisů,

v Lotyšsku: článek 27 a čl. 28 odstavce 3, 5, 6 a 9 občanského soudního řádu (Civilprocesa likums),

v Litvě: článek 31 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas),

v Lucembursku: články 14 a 15 občanského zákoníku (Code civil),

v Maďarsku: článek 57 zákonného dekretu č. 13 z roku 1979 o mezinárodním právu soukromém (a nemzetközi magánjogról szóló 1979. évi 13. törvényerejű rendelet),

na Maltě: články 742, 743 a 744 zákoníku organizace soudů a civilního řízení – kapitola 12 (Kodiċi ta′ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili – Kap. 12) a článek 549 obchodního zákoníku – kapitola 13 (Kodiċi tal-kummerċ - Kap. 13),

v Rakousku: § 99 zákona o organizaci soudnictví (Jurisdiktionsnorm),

v Polsku: čl. 1103 odst. 4 občanského soudního řádu (Kodeks postępowania cywilnego),

v Portugalsku: čl. 65 odst. 1a občanského soudního řádu (Código de Processo Civil) do té míry, že to může zahrnovat exorbitantní příslušnost, jako např. soudy příslušné podle místa pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny (nacházejícího se v Portugalsku), pokud je stranou, které se doručuje, hlavní správa (nacházející se v cizím státě), a článek 10 zákoníku o řízení v pracovních věcech (Código de Processo de Trabalho) do té míry, že to může zahrnovat exorbitantní příslušnost, jako např. soudy příslušné podle místa bydliště žalobce v řízeních týkajících se individuálních pracovních smluv zahájených zaměstnancem proti zaměstnavateli,

v Rumunsku: články 148–157 zákona č. 105/1992 o vztazích mezinárodního práva soukromého,

ve Slovinsku: čl. 48 odst. 2 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o medarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k čl. 47 odst. 2 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku) a článek 58 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním řádu (Zakon o medarodnem zasebnem pravu in postopku) ve vztahu k článku 59 zákona o občanském právu procesním (Zakon o pravdnem postopku),

na Slovensku: § 37 až § 37e zákona č. 97/1963 o mezinárodním právu soukromém a procesním,

ve Finsku: pododstavec 1 a 2 odstavce 1 článku 18 kapitoly 10 občanského soudního řádu (oikeudenkäymiskaari/rättegångsbalken),

ve Švédsku: první věta odstavce 1 článku 3 kapitoly 10 občanského soudního řádu (rättegångsbalken),

ve Spojeném království: předpisy, podle nichž je příslušnost založena:

a)

doručením písemnosti zahajující řízení žalovanému za jeho přechodné přítomnosti ve Spojeném království nebo

b)

existencí majetku žalovaného ve Spojeném království nebo

c)

zajištěním majetku, který se nachází ve Spojeném království, žalobcem.


PŘÍLOHA II

Soudy nebo příslušné orgány, u kterých se podává návrh podle článku 39:

v Belgii u „tribunal de première instance“ nebo u „rechtbank van eerste aanleg“ nebo u „erstinstanzliches Gericht“,

v Bulharsku u „окръжния съд“,

v České republice u „okresního soudu“ nebo „soudního exekutora“,

v Německu:

a)

předsedovi senátu u „Landgericht“,

b)

notáři při prohlašování vykonatelnosti veřejné listiny,

v Estonsku u „maakohus“ (krajský soud),

v Řecku u „Μονομελές Πρωτοδικείο“,

ve Španělsku u „Juzgado de Primera Instancia“,

ve Francii:

a)

u „greffier en chef du tribunal de grande instance“,

b)

u „président de la chambre départementale des notaires“ v případě návrhu na prohlášení vykonatelnosti notářských veřejných listin,

v Irsku u „High Court“,

v Itálii u „corte d'appello“,

na Kypru u „Επαρχιακό Δικαστήριο“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Οικογενειακό Δικαστήριο“,

v Lotyšsku u „rajona (pilsētas) tiesa“,

v Litvě „Lietuvos apeliacinis teismas“,

v Lucembursku předsedovi senátu u „tribunal d'arrondissement“,

v Maďarsku u „megyei bíróság székhelyén működő helyi bíróság“ a v Budapešti u „Budai Központi Kerületi Bíróság“,

na Maltě u „Prim’ Awla tal-Qorti Ċivili“ nebo u „Qorti tal-Maġistrati ta’ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha“, nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Reġistratur tal-Qorti“ prostřednictvím „Ministru responsabbli għall-Ġustizzja“,

v Nizozemsku u „voorzieningenrechter van de rechtbank“,

v Rakousku u „Bezirksgericht“,

v Polsku u „sąd okręgowy“,

v Portugalsku u „Tribunal de Comarca“,

v Rumunsku u „Tribunal“,

ve Slovinsku u „okrožno sodišče“,

na Slovensku u „okresného súdu“,

ve Finsku u „käräjäoikeus/tingsrätt“,

ve Švédsku u „Svea hovrätt“,

ve Spojeném království:

a)

v Anglii a Walesu u „High Court of Justice“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates’ Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;

b)

ve Skotsku u „Court of Session“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Sheriff Court“ prostřednictvím „Scottish Ministers“;

c)

v Severním Irsku u „High Court of Justice“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates’ Court“ prostřednictvím „Secretary of State“;

d)

na Gibraltaru u „Supreme Court of Gibraltar“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates’ Court“ prostřednictvím „Attorney General of Gibraltar“.


PŘÍLOHA III

Soudy, u kterých se podává opravný prostředek podle čl. 43 odst. 2:

v Belgii:

a)

pokud jde o opravné prostředky podané žalovaným: u „tribunal de première instance“ nebo „rechtbank van eerste aanleg“ nebo „erstinstanzliches Gericht“,

b)

pokud jde o opravné prostředky podané žalobcem, u „Cour d’appel“ nebo „hof van beroep“,

v Bulharsku u „Апелативен съд — София“,

v České republice u odvolacího soudu prostřednictvím okresního soudu,

v Německu u „Oberlandesgericht“,

v Estonsku u „ringkonnakohus“,

v Řecku u „Εφετείο“,

ve Španělsku u „Juzgado de Primera Instancia“, který vydal rozhodnutí napadené opravným prostředkem, o němž rozhoduje „Audiencia Provincial“.

ve Francii:

a)

u „cour d’appel“, pokud jde o rozhodnutí, kterými se návrh povoluje,

b)

předsedovi senátu u „tribunal de grande instance“, pokud jde o rozhodnutí, kterými se návrh zamítá,

v Irsku u „High Court“,

na Islandu u „heradsdomur“,

v Itálii u „corte d'appello“,

na Kypru u „Επαρχιακό Δικαστήριο“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Οικογενειακό Δικαστήριο“,

v Lotyšsku u „Apgabaltiesa“ prostřednictvím „rajona (pilsētas) tiesa“,

v Litvě u „Lietuvos apeliacinis teismas“,

v Lucembursku u „Cour supérieure de justice“, který zasedá jako soud pro opravné prostředky v civilních věcech,

v Maďarsku u okresního soudu, který působí v sídle krajského soudu (v Budapešti u ústředního obvodního soudu v Budě); o odvolacím prostředku rozhoduje krajský soud (v Budapešti vrchní soud),

na Maltě u „Qorti ta′ l-Appell“ postupem stanoveným pro opravný prostředek v „Kodiċi ta′ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili – Kap.12“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného „ċitazzjoni“ u „Prim′ Awla tal-Qorti ivili jew il-Qorti tal-Maġistrati ta′ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha′“,

v Nizozemsku u „rechtbank“,

v Rakousku u „Landesgericht“ prostřednictvím „Bezirksgericht“,

v Polsku u „sąd apelacyjny“ prostřednictvím „sąd okręgowy“,

v Portugalsku je příslušným soudem „Tribunal da Relaçăo“. Opravné prostředky se podávají podle platných vnitrostátních právních předpisů, a to formou žádosti určené soudu, který vydal napadené rozhodnutí,

v Rumunsku u „Curte de Apel“,

ve Slovinsku u „okrožno sodišče“,

na Slovensku u odvolacího soudu prostřednictvím okresního soudu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje,

ve Finsku u „hovioikeus/hovrätt“,

ve Švédsku u „Svea hovrätt“;

ve Spojeném království:

a)

v Anglii a Walesu u „High Court of Justice“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates′ Court“;

b)

ve Skotsku u „Court of Session“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Sheriff Court“;

c)

v Severním Irsku u „High Court of Justice“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates′ Court“;

d)

na Gibraltaru u „Supreme Court of Gibraltar“ nebo v případě soudního rozhodnutí ve věcech výživného u „Magistrates′ Court“.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU