(EU) č. 267/2010Nařízení Komise (EU) č. 267/2010 ze dne 24. března 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v odvětví pojišťovnictví (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 83, 30.3.2010, s. 1-7 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 24. března 2010 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 1. dubna 2010 Nabývá účinnosti: 1. dubna 2010
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 31. března 2017
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 267/2010

ze dne 24. března 2010

o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v odvětví pojišťovnictví

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1534/91 ze dne 31. května 1991 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v odvětví pojišťovnictví (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a), b), c) a e) uvedeného nařízení,

poté, co zveřejnila návrh tohoto nařízení,

po konzultaci s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EHS) č. 1534/91 zmocňuje Komisi k použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (2) prostřednictvím nařízení na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v odvětví pojišťovnictví, jejichž předmětem je spolupráce v těchto oblastech:

stanovení společných sazeb rizikového pojistného, založených na společně zjištěné statistice nebo na počtu pojistných událostí,

sestavení vzoru všeobecných pojistných podmínek,

společné krytí určitých druhů rizik,

likvidace pojistných událostí,

kontrola a uznání zabezpečovacích opatření,

sestavování seznamů zvýšených rizik a výměna příslušných informací.

(2)

Podle nařízení (EHS) č. 1534/91 přijala Komise nařízení (ES) č. 358/2003 ze dne 27. února 2003 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v odvětví pojišťovnictví (3). Platnost nařízení (ES) č. 358/2003 končí dnem 31. března 2010.

(3)

Nařízení (ES) č. 358/2003 neuděluje výjimku dohodám týkajícím se likvidace pojistných událostí a sestavování seznamů zvýšených rizik a výměny příslušných informací. Komise měla za to, že postrádá dostatečnou zkušenost při projednávání jednotlivých případů, aby využila pravomoci udělené nařízením (EHS) č. 1534/91 v těchto dvou oblastech. Tato situace se nezměnila. Ačkoliv nařízení (ES) č. 358/2003 udělilo výjimku pro sestavování vzoru všeobecných pojistných podmínek a pro kontrolu a uznávání zabezpečovacích opatření, toto nařízení by tak nemělo činit, jelikož při přezkumu Komise týkajícím se fungování nařízení (ES) č. 358/2003 bylo zjištěno, že již není nutné zahrnout tyto dohody do nařízení o blokové výjimce pro dané odvětví. Jelikož tyto dvě kategorie dohod nejsou specifické pro odvětví pojišťovnictví, a jak prokázal přezkum, mohou vyvolat určité obavy z narušení hospodářské soutěže, je vhodnější, aby se na ně vztahovalo vlastní hodnocení.

(4)

Na základě veřejné konzultace, která byla zahájena dne 17. dubna 2008, přijala Komise dne 24. března 2009 zprávu Evropskému parlamentu a Radě o fungování nařízení (ES) č. 358/2003 (dále jen „zpráva“) (4). Ve zprávě a připojeném pracovním dokumentu (dále jen „pracovní dokument“) byly navrženy předběžné změny nařízení (ES) č. 358/2003. Dne 2. června 2009 uspořádala Komise veřejnou schůzku se zúčastněnými stranami, včetně zástupců odvětví pojišťovnictví, spotřebitelských organizací a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, která se týkala zjištění a návrhů obsažených ve zprávě a pracovním dokumentu.

(5)

Toto nařízení by mělo zajišťovat účinnou ochranu hospodářské soutěže, přinést výhody spotřebitelům a poskytnout přiměřenou právní jistotu podnikům. Při snaze o dosažení těchto cílů je nutno vzít v úvahu zkušenosti Komise v této oblasti a výsledky konzultací vedoucích k přijetí tohoto nařízení.

(6)

Nařízení (EHS) č. 1534/91 vyžaduje, aby nařízení Komise o blokové výjimce definovalo kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, pro něž platí, určilo omezení nebo ustanovení, jež smí nebo nesmí být obsažena v dohodách, rozhodnutích a jednání ve vzájemné shodě, a určilo ustanovení, která musí být obsažena v dohodách, rozhodnutích a jednání ve vzájemné shodě, nebo jiné podmínky, jež musí být splněny.

(7)

Je však vhodné zachovat přístup přijatý v nařízení (ES) č. 358/2003, které položilo důraz na definování kategorií dohod, které jsou vyňaty do určité úrovně podílu na trhu, a na bližší určení omezení nebo ustanovení, která nesmí být v těchto dohodách obsažena.

(8)

Je třeba omezit výhody blokové výjimky stanovené tímto nařízením na ty dohody, u nichž se lze s dostatečnou jistotou domnívat, že splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy formou nařízení není nezbytné vymezit ty dohody, které mohou spadat do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Zároveň se také nelze domnívat, že dohody, které nemohou využívat tohoto nařízení, spadají pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy nebo nesplňují podmínky čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Při jednotlivém hodnocení dohod podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy je nutné vzít v úvahu řadu činitelů, zejména strukturu relevantního trhu.

(9)

Spolupráce mezi pojišťovnami nebo v rámci sdružení pojišťoven při kompilaci informací (což může zahrnovat rovněž určité statistické výpočty), jež umožňuje výpočet průměrných nákladů na pokrytí určitého rizika v minulosti nebo, u životního pojištění, vypracování tabulky úmrtnosti nebo četnosti onemocnění, úrazů nebo invalidity, umožňuje zlepšit znalost rizik a usnadňuje výpočet sazby pojistného za rizika u jednotlivých společností. To může zase usnadnit vstup na trh, a tím se stát přínosem pro spotřebitele. Totéž platí pro společné studie o pravděpodobném dopadu vnějších okolností, které mohou ovlivnit četnost nebo rozsah pojistných událostí nebo výnos různých typů investic. Je však nezbytné zajistit, aby taková spolupráce byla vyňata pouze v rozsahu, v jakém je nezbytná pro dosažení těchto cílů. Je tudíž vhodné stanovit, aby dohody o hrubém pojistném vyňaty nebyly. Hrubé pojistné může být ve skutečnosti nižší než částky, které udávají výsledky dotyčných kompilací, tabulek nebo studií, jelikož pojistitelé mohou využít výnosy svých investic k snížení hrubého pojistného. Dotyčné kompilace, tabulky nebo studie by mimoto měly být nezávazné a sloužit pouze pro orientační účely. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na výměnu informací, která není nezbytná k dosažení cílů stanovených v tomto bodě odůvodnění.

(10)

Čím užší jsou kategorie, do nichž se řadí statistika nákladů na krytí určitého rizika v minulosti, tím volněji mohou pojišťovny rozlišovat hrubé pojistné při jeho výpočtu. Je tudíž vhodné vyjmout společné kompilace minulých nákladů na rizika pod podmínkou, že dostupné statistické údaje jsou k dispozici tak podrobně a s takovým rozlišením, které by vyhovovalo z pojistně–matematického hlediska.

(11)

Přístup ke společným kompilacím, tabulkám a výsledkům studií je navíc nezbytný jak pro pojišťovny působící na dotyčném zeměpisném nebo produktovém trhu, tak i pro ty, které uvažují o vstupu na trh. Přístup k těmto kompilacím, tabulkám a výsledkům studií může mít obdobně význam pro organizace spotřebitelů nebo organizace zákazníků. Pojišťovnám, které na dotyčném trhu dosud nepůsobí, a organizacím spotřebitelů nebo zákazníků musí být umožněn přístup k těmto kompilacím, tabulkám a výsledkům studií za přiměřených, dostupných a nediskriminačních podmínek ve srovnání s pojišťovnami, které již na trhu působí. Tyto podmínky mohou zahrnovat například závazek ze strany pojišťovny, která ještě nepůsobí na trhu, poskytovat statistické informace o pojistných událostech, pokud by na trh vstoupila, a mohou zahrnovat rovněž členství ve sdružení pojistitelů odpovědném za kompilace. Výjimka z povinnosti poskytnout přístup organizacím spotřebitelů a organizacím zákazníků by měla být možná z důvodu veřejné bezpečnosti, například pokud informace souvisejí s bezpečnostními systémy jaderných elektráren nebo nedostatky systémů pro předcházení povodním.

(12)

Spolehlivost společných kompilací, tabulek a studií je tím vyšší, čím větší je objem statistických údajů, na nichž se zakládá. Pojistitelé s vysokým podílem na trhu mohou sami vytvářet dostatečný objem statistických údajů, aby byli schopni provádět spolehlivé kompilace, což pojistitelé s nízkým podílem na trhu nemohou a u nových účastníků trhu je ještě méně pravděpodobné, že by mohli takovéto statistické údaje vytvářet. Zahrnutí informací od všech pojistitelů na trhu, včetně velkých pojistitelů, do takovýchto společných kompilací, tabulek a studií v zásadě podporuje hospodářskou soutěž tím, že pomáhá menším pojistitelům a usnadňuje vstup na trh. Vzhledem k této specifičnosti odvětví pojišťovnictví není vhodné podmínit jakékoliv výjimky pro tyto společné kompilace, tabulky a studie prahovou hodnotou podílu na trhu.

(13)

Skupiny soupojištění nebo souzajištění mohou být za určitých omezených okolností nezbytné, aby zúčastněné podniky skupiny mohly poskytovat soupojištění nebo souzajištění rizik, pro něž by v případě neexistence této skupiny mohli nabídnout pouze nedostatečné krytí. Tyto typy skupin obvykle nevedou k omezení hospodářské soutěže podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy, nejsou tudíž touto smlouvou zakázány.

(14)

Skupiny soupojištění nebo souzajištění mohou pojistitelům a zajistitelům umožnit poskytování pojištění nebo zajištění rizik i v případě, že spojení přesahuje to, co je nezbytné k zajištění krytí tohoto rizika. Takovéto skupiny však mohou představovat omezení hospodářské soutěže, jako je slaďování pojistných podmínek či dokonce výše krytí a pojistného. Je tudíž vhodné stanovit okolnosti, za nichž takové skupiny mohou výjimky využít.

(15)

U zcela nových rizik není možné vědět dopředu, jaký upisovací objem je nezbytný ke krytí rizika, ani to, zda za účelem poskytování zvláštního typu dotyčného pojištění mohou společně existovat dvě nebo více skupin. Dohoda o spojení nabízející soupojištění nebo souzajištění takových nových rizik může být tudíž po určitou dobu vyňata bez prahové hodnoty podílu na trhu. Tři roky by měly představovat přiměřené období pro vytvoření dostatečného objemu informací o pojistných událostech k určení, zda je konkrétní skupina nezbytná, či nikoli.

(16)

Rizika, která dříve neexistovala, by se měla považovat za nová rizika. Riziko však lze za výjimečných okolností považovat za nové riziko, pokud je na základě objektivní analýzy zjištěno, že se charakter rizika změnil natolik výrazně, že není možné vědět dopředu, jaký upisovací objem je nezbytný ke krytí tohoto rizika.

(17)

U rizik, která nejsou nová, mohou takové skupiny soupojištění nebo souzajištění, které s sebou nesou omezení hospodářské soutěže, za určitých omezených okolností využívat výhod, pokud odůvodní výjimku podle čl. 101 odst. 3 Smlouvy, i když by mohly být nahrazeny dvěma nebo více konkurenčními pojišťovacími subjekty. Mohou například umožnit zúčastněným podnikům získat nezbytné zkušenosti v dotyčné oblasti pojištění nebo mohou umožňovat úspory nákladů nebo snížení hrubého pojistného prostřednictvím společného zajištění za výhodných podmínek. Jakákoli výjimka by se však měla omezovat na dohody, které zúčastněným podnikům neumožňují vyloučit hospodářskou soutěž s ohledem na podstatnou část dotyčných produktů. Spotřebitelům mohou skupiny přinést výhody pouze v případě, existuje-li dostatečná hospodářská soutěž na relevantních trzích, na nichž skupiny působí. Tuto podmínku je nutno považovat za splněnou, pokud podíl určité skupiny na trhu je nižší než prahová hodnota, a lze tudíž předpokládat, že tato skupina je vystavena skutečné nebo potenciální hospodářské soutěži ze strany podniků, které se neúčastní této skupiny.

(18)

Toto nařízení by proto mělo udělit výjimku každé skupině soupojištění nebo souzajištění, která existuje déle než tři roky nebo která nebyla zřízena za účelem krytí nového rizika, pod podmínkou, že společný podíl zúčastněných podniků na trhu nepřekročí určité prahové hodnoty. Prahová hodnota pro soupojišťovací skupiny by měla být nižší, jelikož soupojišťovací skupiny mohou sdílet jednotné pojistné podmínky a hrubé pojistné. Za účelem posouzení, zda skupina splňuje podmínku týkající se podílu na trhu, je nutno sečíst celkový podíl zúčastněných podniků na trhu. Podíl na trhu každého zúčastněného podniku vychází z celkového hrubého příjmu daného zúčastněného podniku z pojistného, jak v rámci skupiny, tak mimo ni na stejném relevantním trhu. Tyto výjimky by se však měly uplatnit pouze tehdy, jestliže dotyčná skupina splňuje ostatní podmínky stanovené v tomto nařízení, jež mají za cíl snížit na minimum omezení hospodářské soutěže mezi zúčastněnými podniky ve skupině. V takovýchto případech je nezbytná individuální analýza s cílem určit, zda jsou či nejsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení.

(19)

S cílem usnadnit uzavírání dohod, z nichž některé mohou obsahovat významná investiční rozhodnutí, by doba platnosti tohoto nařízení měla být stanovena na sedm let.

(20)

Komise může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení podle čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (5), pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda, na kterou se vztahují výjimky uvedené v tomto nařízení, nicméně má dopady, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(21)

Orgán pro hospodářskou soutěž členského státu může odejmout možnost využívat toto nařízení podle čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 na území členského státu nebo na jeho části; pokud v konkrétním případě dohoda, na kterou se vztahuje výjimka upravená tímto nařízením, má dopady, které nejsou slučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy, na území členského státu nebo na jeho části a pokud má toto území všechny vlastnosti odděleného zeměpisného trhu.

(22)

Při určování, zda by měla být podle článku 29 nařízení (ES) č. 1/2003 odejmuta možnost využívat toto nařízení, mohou mít v tomto ohledu zvláštní význam proti soutěžní účinky vyplývající z existence vazeb mezi skupinou soupojištění nebo souzajištění a/nebo jejími zúčastněnými podniky a ostatními skupinami a/nebo jejich zúčastněnými podniky na stejném relevantním trhu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

DEFINICE

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„dohodou“ se rozumí dohoda, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě;

2)

„zúčastněnými podniky“ se rozumí podniky, které jsou smluvními stranami, a s nimi spojené podniky;

3)

„spojenými podniky“ se rozumí

a)

podniky, v nichž smluvní strana přímo nebo nepřímo

i)

může vykonávat více než polovinu hlasovacích práv nebo

ii)

může jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, představenstva nebo orgánů právně zastupujících podnik nebo

iii)

má právo spravovat záležitosti podniku;

b)

podniky, které mohou přímo nebo nepřímo v podniku, který je stranou dohody, vykonávat práva uvedená v písmenu a);

c)

podniky, ve kterých může podnik uvedený v písmenu b) přímo nebo nepřímo vykonávat práva uvedená v písmenu a);

d)

podniky, ve kterých může smluvní strana spolu s jedním či více podniky uvedenými v písmenech a), b) nebo c) nebo ve kterých mohou dva či více z posledně uvedených podniků společně vykonávat práva uvedená v písmenu a);

e)

podniky, v nichž vykonávají práva uvedená v písmenu a) společně

i)

smluvní strany nebo jejich spojené podniky uvedené v písmenech a) až d) nebo

ii)

jedna nebo více smluvních stran nebo jeden či více s nimi spojených podniků uvedených v písmenech a) až d) a jedna nebo více třetích stran;

4)

„soupojišťovacími skupinami“ se rozumí skupiny zřízené pojišťovnami přímo nebo prostřednictvím makléřů či zplnomocněných zástupců, vyjma soupojišťovacích dohod ad hoc na trhu s upisováním, při němž je určitá část daného rizika kryta vedoucím pojistitelem a zbývající část rizika je kryta ostatními pojistiteli, kteří jsou vyzváni ke krytí tohoto zbývajícího rizika, které

a)

se dohodly na tom, že upíší na jméno a na účet všech účastníků skupiny pojištění uvedené kategorie rizik nebo

b)

svěří upsání a řízení pojištění specifické kategorie rizik jejich jménem a na jejich účet jedné z pojišťoven, společnému makléři nebo společnému orgánu zřízenému za tímto účelem;

5)

„souzajišťovacími skupinami“ se rozumí skupiny zřízené pojišťovnami přímo nebo prostřednictvím makléřů či zplnomocněných zástupců, případně s pomocí jedné nebo více zajišťoven, vyjma dohod o souzajištění ad hoc na trhu s upisováním, při němž je určitá část daného rizika kryta vedoucím pojistitelem a zbývající část rizika je kryta ostatními pojistiteli, kteří jsou vyzváni ke krytí zbývajícího rizika, za účelem

a)

vzájemného zajištění všech nebo části závazků, pokud jde o specifickou kategorii rizik;

b)

okrajově za účelem přijetí na jméno a na účet všech účastníků zajištění téže kategorie rizik;

6)

„novými riziky“ se rozumí

a)

rizika, která dříve neexistovala a jejichž pojistné krytí vyžaduje vývoj zcela nového pojistného produktu, který není ani rozšířením, vylepšením či nahrazením stávajícího pojistného produktu, nebo

b)

ve výjimečných případech rizika, u kterých bylo na základě objektivní analýzy zjištěno, že se jejich charakter změnil natolik výrazně, že není možné vědět dopředu, jaký upisovací objem je nezbytný ke krytí tohoto rizika;

7)

„hrubým pojistným“ se rozumí cena, která je účtována kupujícímu pojistky.

KAPITOLA II

SPOLEČNÉ KOMPILACE, TABULKY A STUDIE

Článek 2

Výjimka

Podle čl. 101 odst. 3 Smlouvy a podle ustanovení tohoto nařízení se čl. 101 odst. 1 Smlouvy nepoužije na dohody uzavřené mezi dvěma nebo více společnostmi v odvětví pojišťovnictví pokud jde o

a)

společnou kompilaci a šíření informací nezbytných pro tyto účely:

i)

výpočet průměrných nákladů na krytí uvedených rizik v minulosti (dále jen „kompilace“),

ii)

vytváření tabulek úmrtnosti a tabulek uvádějících četnost onemocnění, úrazů a invalidity v souvislosti s pojištěním zahrnujícím prvek kapitalizace (dále jen „tabulky“);

b)

společné provádění studií pravděpodobného dopadu obecných vnějších okolností zúčastněných podniků na četnost nebo rozsah budoucích pojistných událostí pro dané riziko nebo kategorii rizik nebo na ziskovost různých typů investic (dále jen „studie“) a šíření výsledků těchto studií.

Článek 3

Podmínky vynětí

1.   Výjimka uvedená v čl. 2 písm. a) se použije pod podmínkou, že kompilace nebo tabulky

a)

se vztahují k vybranému počtu rizikových let jako sledovanému období a které se týkají stejných nebo srovnatelných rizik v dostatečném počtu, aby vznikl základ, který by byl statisticky vyhodnotitelný a na základě kterého by mohly být číselně vyjádřeny, mimo jiné

i)

počty pojistných událostí během uvedeného období,

ii)

počty jednotlivých rizik pojištěných v každém roce ve vybraném sledovaném období,

iii)

úhrn provedených nebo splatných plateb, pokud jde o pojistné události vzniklé v uvedeném období,

iv)

souhrn pojistných částek za každý rizikový rok ve vybraném sledovaném období;

b)

zahrnují co nejpodrobnější přehled dostupných statistických údajů, který by vyhovoval z pojistně-matematického hlediska;

c)

v žádném případě neobsahují nepředvídané výdaje, příjem odvozený z rezerv, správní nebo obchodní náklady nebo fiskální či parafiskální příspěvky a nezohledňují výnosy z investic, ani předpokládané zisky.

2.   Výjimky uvedené v článku 2 se použije pod podmínkou, že výsledné kompilace, tabulky nebo studie

a)

neoznačují dotyčnou pojišťovnu nebo kteréhokoliv pojištěnce;

b)

po svém dokončení a šíření obsahují sdělení, že nejsou závazné;

c)

neobsahují žádný údaj o výši hrubého pojistného;

d)

jsou zpřístupněny za přiměřených, dostupných a nediskriminačních podmínek kterékoli pojišťovně, která si vyžádá jejich kopii, včetně pojišťoven, které nepůsobí na zeměpisném trhu nebo trhu produktu, k nimž se tyto kompilace, tabulky nebo studie vztahují;

e)

jsou s výjimkou případu, kdy je nezveřejnění objektivně opodstatněno důvody veřejné bezpečnosti, zpřístupněny za přiměřených, dostupných a nediskriminačních podmínek organizacím spotřebitelů nebo organizacím zákazníků, které si vyžádají přístup k těmto kompilacím, tabulkám nebo studiím, a to za konkrétních a přesných podmínek z řádně opodstatněného důvodu.

Článek 4

Dohody, na které se výjimka nevztahuje

Výjimky uvedené v článku 2 se nepoužijí, pokud zúčastněné podniky přijmou závazek nebo se zavážou vzájemně či zavážou jiné podniky nepoužívat kompilace nebo tabulky, jež se liší od těch, které jsou uvedeny v čl. 2 písm. a), nebo se neodchýlit od výsledků studií uvedených v čl. 2 písm. b).

KAPITOLA III

SPOLEČNÉ KRYTÍ URČITÝCH DRUHŮ RIZIK

Článek 5

Výjimka

Podle čl. 101 odst. 3 Smlouvy a s výhradou ustanovení tohoto nařízení se čl. 101 odst. 1 Smlouvy nevztahuje na dohody uzavřené mezi dvěma či více podniky v odvětví pojišťovnictví, pokud jde o vytváření a fungování skupin pojišťoven nebo pojišťoven a zajišťoven pro společné krytí specifických kategorií rizik ve formě soupojištění a souzajištění.

Článek 6

Použití výjimky a prahové hodnoty podílu na trhu

1.   Pokud jde o soupojišťovací nebo souzajišťovací skupiny, které jsou vytvořeny výhradně za účelem krytí nových rizik, výjimka uvedená v článku 5 se použije v období tří let ode dne prvního zřízení skupiny bez ohledu na podíl skupiny na trhu.

2.   Pokud jde o soupojišťovací nebo souzajišťovací skupiny, které nespadají do oblasti působnosti odstavce 1, výjimka uvedená v článku 5 se použije po dobu platnosti tohoto nařízení pod podmínkou, že společný podíl zúčastněných podniků na trhu nepřekročí

a)

20 % relevantního trhu v případě soupojišťovacích skupin;

b)

25 % relevantního trhu v případě souzajišťovacích skupin.

3.   Při výpočtu podílu zúčastněného podniku na relevantním trhu se vezme v úvahu

a)

podíl zúčastněného podniku na trhu v rámci dotyčné skupiny;

b)

podíl zúčastněného podniku v rámci jiné skupiny na stejném relevantním trhu jako v případě dotyčné skupiny, jejímž členem je zúčastněný podnik, a

c)

podíl zúčastněného podniku na stejném relevantním trhu jako v případě dotyčné skupiny mimo jakoukoli skupinu.

4.   Pro účely použití prahových hodnot podílu na trhu podle odstavce 2 se použijí tato pravidla:

a)

podíl na trhu se vypočítá na základě hrubého příjmu z pojistného; nejsou-li k dispozici údaje o hrubém příjmu z pojistného, lze ke stanovení podílu dotyčného podniku na trhu použít odhady založené na spolehlivých informacích o trhu, včetně poskytnutého pojistného krytí nebo hodnoty pojištěného rizika;

b)

podíl na trhu se vypočítává na základě údajů z předchozího kalendářního roku.

5.   Pokud podíl na trhu uvedený v odst. 2 písm. a) nejdříve nepřesahuje 20 %, následně však vzroste nad tuto úroveň, aniž by překročil 25 %, výjimka stanovená v článku 5 se použije i nadále po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let následujících po roce, v němž byla poprvé překročena 20 % prahová hodnota.

6.   Pokud podíl na trhu uvedený v odst. 2 písm. a) nejdříve nepřesahuje 20 %, avšak následně vzroste nad 25 %, výjimka stanovená v článku 5 se použije i nadále po dobu jednoho kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla poprvé překročena 25 % prahová hodnota.

7.   Výhodu z odstavců 5 a 6 nelze kombinovat tak, aby bylo překročeno období dvou kalendářních let.

8.   Pokud podíl na trhu uvedený v odst. 2 písm. b) nejdříve nepřesahuje 25 %, následně však vzroste nad tuto úroveň, aniž by překročil 30 %, výjimka stanovená v článku 5 se použije i nadále po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let následujících po roce, v němž byla poprvé překročena 25 % prahová hodnota.

9.   Pokud podíl na trhu uvedený v odst. 2 písm. b) nejdříve nepřesahuje 25 %, avšak následně vzroste nad 30 %, výjimka stanovená v článku 5 se použije i nadále po dobu jednoho kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla poprvé překročena 30 % prahová hodnota.

10.   Výhodu z odstavců 8 a 9 nelze kombinovat tak, aby bylo překročeno období dvou kalendářních let.

Článek 7

Podmínky vynětí

Výjimka uvedená v článku 5 se použije pod podmínkou, že

a)

každý zúčastněný podnik má právo vystoupit ze skupiny s přiměřenou výpovědní lhůtou, aniž by podléhal jakýmkoliv sankcím;

b)

pravidla skupiny nezavazují žádný zúčastněný podnik skupiny pojistit nebo zajistit prostřednictvím skupiny riziko druhu, který skupina kryje, ani neomezují žádný zúčastněný podnik skupiny, aby pojišťoval nebo zajišťoval, celkově nebo částečně, takové riziko mimo skupinu;

c)

pravidla skupiny neomezují činnost skupiny nebo zúčastněných podniků na pojištění nebo zajištění rizik nacházejících se v jakékoli zeměpisné části Unie;

d)

dohoda neomezuje výkon nebo prodej;

e)

dohoda nepřiděluje trhy nebo zákazníky a

f)

zúčastněné podniky souzajišťovací skupiny se nedohodnou na hrubém pojistném, které účtují v přímém pojištění.

KAPITOLA IV

KONEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 8

Přechodné období

Zákaz uvedený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy se v období od 1. dubna 2010 do 30. září 2010 nevztahuje na dohody již platné ke dni 31. března 2010 a které nesplňují podmínky pro výjimku podle tohoto nařízení, ale které splňují podmínky pro výjimku podle nařízení (ES) č. 358/2003.

Článek 9

Doba platnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. dubna 2010.

Jeho použitelnost skončí dnem 31. března 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. března 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 143, 7.6.1991, s. 1.

(2)  Od 1. prosince 2009 se článek 81 Smlouvy ES stal článkem 101 Smlouvy o fungování Evropské unie. Obsahově jsou obě předmětná ustanovení shodná. Pro účely tohoto nařízení se odkazy na článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie považují za odkazy na článek 81 Smlouvy ES.

(3)  Úř. věst. L 53, 28.2.2003, s. 8.

(4)  KOM(2009) 138.

(5)  Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU