(EU) č. 200/2010Nařízení Komise (EU) č. 200/2010 ze dne 10. března 2010 , kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Unie zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže druhu Gallus gallus (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 61, 11.3.2010, s. 1-9 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. března 2010 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 31. března 2010 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2010
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 200/2010

ze dne 10. března 2010,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Unie zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže druhu Gallus gallus

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec a článek 13 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem nařízení (ES) č. 2160/2003 je zajistit, aby byla přijata opatření na zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz na všech úrovních produkce, zpracování a distribuce, zejména pak na úrovni primární produkce, aby se snížil jejich výskyt a riziko, jež představují pro veřejné zdraví.

(2)

Podle nařízení (ES) č. 2160/2003 mají být stanoveny cíle Unie za účelem snížení výskytu zoonóz a původců zoonóz vyjmenovaných v příloze I uvedeného nařízení v populacích zvířat vyjmenovaných v uvedené příloze. Rovněž stanoví určité požadavky na tyto cíle.

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 2160/2003 odkazuje na všechny sérotypy salmonel s významem pro veřejné zdraví v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus. Uvedená reprodukční hejna mohou šířit nákazu salmonelami na svoje potomstvo, zejména na hejna nosnic a brojlerů. Snížení výskytu salmonel v reprodukčních hejnech proto přispívá k tlumení uvedeného původce zoonóz ve vejcích a mase získaných z potomstva, který představuje významné riziko pro veřejné zdraví.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 1003/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonely v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus  (2), stanoví cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus během přechodného období, které končí dnem 31. prosince 2009. Do uvedeného data se má snížit maximální procento reprodukčních hejn dospělé drůbeže, která zůstávají pozitivní na Salmonella enteritidis, Salmonella hadar, Salmonella infantis, Salmonella typhimurium a Salmonella virchow (dále jen „příslušná Salmonella spp.“), na nejvýše 1 %. Je proto nezbytné stanovit trvalý cíl Unie zaměřený na snížení příslušné Salmonella spp., jakmile uvedené období uplyne.

(5)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví, že se při stanovení cíle Unie má přihlédnout ke zkušenostem získaným prostřednictvím stávajících vnitrostátních opatření pro tlumení a k informacím předaným Komisi nebo Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) podle stávajících požadavků Unie, zejména v rámci informací stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců (3), a zejména v článku 5 uvedené směrnice.

(6)

V souladu s požadavky nařízení (ES) č. 2160/2003 byl před stanovením trvalého cíle Unie týkajícího se reprodukčních hejn druhu Gallus gallus konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Komise pro biologická nebezpečí proto přijala dne 26. března 2009 vědecké stanovisko, vypracované na žádost Evropské komise, ohledně kvantitativního odhadu dopadů stanovení nového cíle zaměřeného na snížení salmonel u chovných slepic druhu Gallus gallus (Quantitative estimation of the impact of setting a new target for the reduction of Salmonella in breeding hens of Gallus gallus) (4). Dospěla k závěru, že Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium mají největší potenciál přenosu z chovných slepic na jejich potomstvo v řetězci masa brojlerů a vajec. Rovněž dospěla k závěru, že opatření EU na tlumení těchto dvou sérotypů u chovných slepic by měla přispět k tlumení nákaz salmonelami v produkčním řetězci a snížit rizika pro lidské zdraví pocházejících z drůbeže. V uvedeném vědeckém stanovisku se rovněž uvádí, že dodatečné přínosy doplňujících opatření pro tlumení nákaz vyvolaných ostatními sérotypy u chovných ptáků jsou relativně malé: méně často souvisejí s lidským onemocněním a jejich potenciál vertikálního přenosu je nižší.

(7)

Vzhledem k vědeckému stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a vzhledem k tomu, že k posouzení tendence vývoje salmonel v hejnech po zavedení národních programů pro tlumení je třeba více času, cíl Unie zaměřený na snížení výskytu salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže Gallus gallus, obdobný cíli stanovenému v nařízení (ES) č. 1003/2005, by měl být zachován.

(8)

V zájmu ověření pokroku při dosahování cíle Unie je třeba v tomto nařízení stanovit opakované provádění odběru vzorků u reprodukčních hejn druhu Gallus gallus.

(9)

Národní programy pro tlumení za účelem dosažení cíle v roce 2010 byly schváleny v souladu s rozhodnutím Komise 2009/883/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterým se schvalují roční a víceleté programy a finanční příspěvek Společenství na eradikaci, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz předložené členskými státy pro rok 2010 a následující roky (5). Tyto programy vycházely z právních ustanovení platných v době jejich předkládání. Uvedené programy pro reprodukční hejna druhu Gallus gallus byly schváleny na základě ustanovení nařízení (ES) č. 1003/2005. Pro již schválené programy pro tlumení je proto nezbytné přechodné opatření.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíl Unie

1.   Od 1. ledna 2010 je cílem Unie, jak je uveden v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 2160/2003, zaměřeným na snížení Salmonella spp. v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus (dále jen „cíl Unie“) snížení maximálního procenta reprodukčních hejn dospělé drůbeže druhu Gallus gallus, která zůstávají pozitivní na Salmonella enteritidis, Salmonella hadar, Salmonella infantis, Salmonella typhimuriumSalmonella virchow (dále jen „příslušné sérotypy salmonel“), na nejvýše 1 %.

Avšak pokud jde o členské státy s méně než 100 reprodukčních hejn dospělé drůbeže druhu Gallus gallus, cílem Unie od 1. ledna 2010 je, aby zůstalo pozitivní na příslušné sérotypy salmonel nanejvýš jedno takové hejno ročně.

2.   Vyšetřovací program, jenž je potřebný pro ověření pokroku při dosahování cíle Unie, je stanoven v příloze.

Článek 2

Přezkum cíle Unie

Komise přezkoumá cíl Unie s přihlédnutím k informacím shromážděným v souladu s vyšetřovacím programem stanoveným v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení a kritérii stanovenými v čl. 4 odst. 6 písm. c) nařízení (ES) č. 2160/2003.

Článek 3

Zrušení nařízení (ES) č. 1003/2005

1.   Nařízení (ES) č. 1003/2005 se zrušuje.

2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 4

Přechodná opatření

Ustanovení přílohy nařízení (ES) č. 1003/2005 se použijí i nadále pro programy tlumení schválené před vstupem v platnost tohoto nařízení.

Článek 5

Platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. března 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 170, 1.7.2005, s. 12.

(3)  Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31.

(4)  The EFSA Journal (2009) 1036, s. 1–68.

(5)  Úř. věst. L 317, 3.12.2009, s. 36.


PŘÍLOHA

Vyšetřovací program potřebný pro ověření, zda bylo dosaženo cíle Unie zaměřeného na snížení výskytu příslušných sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže Gallus gallus

1.   RÁMEC ODBĚRU VZORKŮ

Rámec odběru vzorků pro zjišťování přítomnosti Salmonella enteritidis, Salmonella hadar, Salmonella infantis, Salmonella typhimurium a Salmonella virchow (dále jen „příslušné sérotypy salmonel“) se vztahuje na všechna reprodukční hejna dospělé drůbeže Gallus gallus tvořená nejméně 250 ptáky (dále jen „reprodukční hejna“). Nejsou tím dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 2160/2003 a směrnice 2003/99/ES, pokud jde o požadavky na sledování u jiných populací zvířat nebo jiných sérotypů.

2.   SLEDOVÁNÍ REPRODUKČNÍCH HEJN

2.1   Místo, četnost a status odběru vzorků

Odběr vzorků u reprodukčních hejn se provede na podnět provozovatele potravinářského podniku a jako součást úřední kontroly.

2.1.1   Odběr vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku

Odběr vzorků se provádí každé dva týdny na místě určeném příslušným orgánem, a to výběrem z těchto dvou možností:

a)

v líhni, nebo

b)

v hospodářství.

Příslušný orgán se může rozhodnout použít jednu z možností uvedených v písmenech a) nebo b) pro celý vyšetřovací program pro všechna reprodukční hejna brojlerů a jednu z těchto možností pro všechna reprodukční hejna nosnic. Odběr vzorků u reprodukčních hejn nosnic snášejících násadová vejce určená pro obchod uvnitř Unie se musí provádět v daném hospodářství.

Stanoví se takový postup, který zaručí, aby laboratoř provádějící vyšetření neprodleně oznámila příslušnému orgánu zjištění přítomnosti příslušných sérotypů salmonel během odběru vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku. Za včasné oznámení zjištění přítomnosti jakýchkoli příslušných sérotypů salmonel je nadále odpovědný provozovatel potravinářského podniku a laboratoř provádějící vyšetření.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto bodu, pokud byl cíl Unie dosažen alespoň po dva po sobě následující kalendářní roky v celém členském státě, období provádění odběru vzorků v hospodářství může být na základě rozhodnutí příslušného orgánu prodlouženo na každé tři týdny. Příslušný orgán však může rozhodnout o zachování dvoutýdenního intervalu nebo o jeho navrácení v případě zjištění přítomnosti příslušných sérotypů salmonel u reprodukčního hejna v hospodářství a/nebo v jakémkoli jiném případě, který příslušný orgán považuje za odpovídající.

2.1.2   Odběr vzorků jako součást úředních kontrol

Odběr vzorků jako součást úředních kontrol zahrnuje:

2.1.2.1   Provádí-li se odběr vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku v líhni:

a)

rutinní odběr vzorků každých 16 týdnů v líhni;

b)

rutinní odběr vzorků v hospodářství dvakrát během produkčního cyklu; první se provádí během čtyř týdnů po přechodu do snáškové fáze nebo snáškové jednotky a druhý ke konci snáškové fáze, nejdříve osm týdnů před koncem produkčního cyklu;

c)

odběr vzorků ke konfirmačnímu vyšetření v hospodářství, který následuje po zjištění přítomnosti příslušných sérotypů salmonel z odběru vzorků v líhni.

2.1.2.2   Provádí-li se odběr vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku v hospodářství, provádí se rutinní odběr třikrát během produkčního cyklu:

a)

během čtyř týdnů po přechodu do snáškové fáze nebo snáškové jednotky;

b)

ke konci snáškové fáze, nejdříve osm týdnů před koncem produkčního cyklu;

c)

kdykoli během produkčního cyklu, s dostatečným časovým odstupem od odběru vzorků uvedených pod písmeny a) a b).

2.1.2.3   Odchylně od bodů 2.1.2.1 a 2.1.2.2 a pokud je cíle Unie dosaženo alespoň po dva po sobě následující kalendářní roky v celém členském státě, může příslušný orgán nahradit rutinní odběr vzorků odběrem vzorků:

a)

v hospodářství jedenkrát kdykoli během produkčního cyklu a jednou ročně v líhni, nebo

b)

v hospodářství dvakrát kdykoli během produkčního cyklu s dostatečným časovým odstupem mezi vzorky.

Příslušný orgán však může rozhodnout o zachování nebo navrácení k odběru vzorků stanovenému v bodě 2.1.2.1 nebo 2.1.2.2 v případě zjištění přítomnosti příslušných sérotypů salmonel u reprodukčního hejna v hospodářství a/nebo v jakémkoli jiném případě, který příslušný orgán považuje za odpovídající.

Odběr vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku lze nahradit odběrem vzorků provedeným příslušným orgánem.

2.2   Protokol o odběru vzorků

2.2.1   Odběr vzorků v líhni

Při každém odběru vzorků se odebere alespoň jeden vzorek z každého reprodukčního hejna.

Odběr vzorků musí být proveden v den líhnutí, kdy jsou k dispozici vzorky ze všech reprodukčních hejn. Není-li to možné, je třeba zajistit, aby byly vzorky odebírány z každého hejna přinejmenším s četností stanovenou v bodě 2.1.

Na sadě vzorků se musí rovnoměrně podílet veškerý materiál ze všech dolíhní, ze kterých jsou v den odběru vzorků vylíhnutá kuřata vybírána.

Pokud je v dolíhních více než 50 000 vajec z jednoho hejna, odebere se z tohoto hejna druhý vzorek.

Vzorek sestává minimálně

a)

z jednoho směsného vzorku viditelně znečištěného dna dolíhňové lísky odebraného namátkově z pěti jednotlivých dolíhňových lísek nebo míst v dolíhni tak, aby celková plocha pro odběr vzorků dosáhla nejméně 1 m2; jsou-li násadová vejce z reprodukčního hejna umístěna ve více než jedné dolíhni, pak se ze všech nejvýše však pěti dolíhní odebere po jednom takovémto směsném vzorku, nebo

b)

z jednoho vzorku odebraného jedním nebo několika navlhčenými textilními tampony o celkové povrchové ploše alespoň 900 cm2 odebraného bezprostředně po vybrání kuřat z celé povrchové plochy dna celkem alespoň pěti dolíhňových lísek, nebo z chmýří z pěti míst, včetně podlahy, ve všech nejvýše však pěti dolíhních s vylíhnutými vejci z hejna, přičemž se zajistí, aby se odebral alespoň jeden vzorek z každého hejna, ze kterého vejce pocházejí, nebo

c)

z 10 g prasklých vaječných skořápek odebraných celkem z 25 jednotlivých dolíhňových lísek, jmenovitě 250 g počátečního vzorku, v nejvýše pěti dolíhních s vylíhnutými vejci z hejna, přičemž se skořápky rozdrtí, smíchají a k vyšetření se odebere podvzorek 25 g.

Postup stanovený v písmenech a), b) a c) se dodržuje u odběru vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku i jako součást úředních kontrol. Zahrnutí dolíhně s vejci z různých hejn však není povinné, pokud jsou odebírány vzorky alespoň z 80 % vajec v ostatních dolíhních.

2.2.2   Odběr vzorků v hospodářství

2.2.2.1   Rutinní odběr vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku

Odběr vzorků sestává především ze vzorků trusu a zaměřuje se na zjištění 1 % prevalence v hejnu s 95 % mezí spolehlivosti. Za tím účelem se vzorky odebírají jedním z těchto způsobů:

a)

Směsné vzorky trusu složené ze samostatných vzorků čerstvého trusu, z nichž každý váží nejméně 1 g a které byly odebrány namátkově z určitého počtu míst v hale na chov drůbeže, ve které je reprodukční hejno chováno, nebo, pokud má reprodukční hejno volný přístup do více než jedné haly na chov drůbeže určitého hospodářství, z každé skupiny budov v hospodářství, ve kterém je reprodukční hejno chováno. Trus může být sloučen pro účely vyšetření tak, aby vznikly minimálně dva vzorky.

Počet míst, z nichž se mají odebírat jednotlivé vzorky trusu, aby bylo možno vytvořit směsný vzorek, je tento:

Počet ptáků chovaných v reprodukčním hejnu

Počet vzorků trusu, který se má u reprodukčního hejna odebrat

250–349

200

350–449

220

450–799

250

800–999

260

1 000 nebo více

300

b)

Stírací tampony a/nebo vzorky prachu:

 

Používané stírací tampony musí mít dostatečné absorpční vlastnosti, aby nasákly vlhkost. Gázové tampony na uzavírání zkumavek jsou rovněž pro tento účel přijatelné.

 

Povrch stíracího tamponu se navlhčí vhodným roztokem (např. 0,8 % chloridem sodným, 0,1 % peptonem ve sterilní deionizované vodě, sterilní vodou nebo jakýmkoli jiným roztokem schváleným příslušným orgánem).

 

Vzorky se odeberou během procházení budovou použitím trasy, která zajistí získání reprezentativních vzorků za všechny části haly na chov drůbeže nebo příslušného sektoru. Zahrnou se podestýlky a rošty, pokud jsou rošty bezpečné pro chůzi. Do odběru vzorků se zahrnou všechny jednotlivé kóje v hale na chov drůbeže. Po skončení odběru vzorků ve vybraném sektoru musí být stírací tampony opatrně přemístěny tak, aby se neuvolnil přichycený materiál.

Vzorky sestávají z

i)

pěti párů stíracích tamponů, z nichž každý představuje asi 20 % plochy haly na chov drůbeže; tampony mohou být pro účely vyšetření sloučeny tak, aby vznikly minimálně dva vzorky, nebo

ii)

alespoň jednoho páru stíracích tamponů představujících celý prostor haly na chov drůbeže a doplňkového vzorku prachu, který byl odebrán z různých míst po celé hale na chov drůbeže z povrchů s viditelnou přítomností prachu; k odběru tohoto vzorku prachu se musí použít jeden nebo několik navlhčených textilních tamponů o celkové povrchové ploše alespoň 900 cm2.

c)

U reprodukčních hejn chovaných v klecích může vzorek sestávat z přirozeně nahromaděného trusu z trusných pásů, škrabáků nebo hlubokých trusných jímek, v závislosti na typu budovy. Odeberou se dva vzorky o hmotnosti alespoň 150 g pro samostatné vyšetřování:

i)

trusné pásy pod každou řadou klecí, které jsou pravidelně v chodu a vykládají se do šnekového dopravníku nebo na pásový dopravník,

ii)

systém trusných jímek, ve kterém je trus pod klecemi seškrabován do hluboké jímky pod budovou,

iii)

trusné kanály (jímky) u kaskádových klecí, kde jsou klece seřazeny terasovitě a trus padá přímo do jímky.

V budově je obvykle několik řad klecí. Směsné vzorky trusu z každé řady jsou zastoupeny v celkovém směsném vzorku. U každého reprodukčního hejna se odeberou dva směsné vzorky tak, jak je uvedeno v následujícím třetím až šestém pododstavci.

V systémech, kde jsou pásy nebo škrabáky, jsou tyto pásy nebo škrabáky spuštěny v den odběru vzorků před provedením odběru.

V systémech, kde jsou deflektory (shrnovače) pod klecemi a škrabáky, se odeberou směsné vzorky trusu, který se usadil na škrabáku po jeho chodu.

U kaskádových klecí, kde nejsou pásy nebo systém škrabáků, je nezbytné odebrat směsné vzorky trusu z celé hluboké jímky.

Systém trusných pásů: smíšený trus se odebírá z výstupních konců pásů.

2.2.2.2   Odběr vzorků jako součást úředních kontrol

a)

Rutinní odběr vzorků se provede podle bodu 2.2.2.1.

b)

Odběr vzorků ke konfirmačnímu vyšetření následující po zjištění příslušných sérotypů salmonel z odběru vzorků v líhni se provede podle bodu 2.2.2.1.

Doplňkové vzorky mohou být odebrány pro případné vyšetření na antimikrobiální látky nebo inhibitory bakteriálního růstu takto: ptáci se odeberou namátkově z každé haly pro chov drůbeže v hospodářství, obvykle do pěti ptáků na budovu, pokud příslušný orgán nepovažuje za nezbytné odebrat vzorek vyššího počtu ptáků.

Před zrušením obchodních omezení, pokud zdroj nákazy není potvrzen, se provede u hejna nebo jejich potomstva antimikrobiální vyšetření nebo nové bakteriologické vyšetření na přítomnost příslušných sérotypů salmonel.

Pokud jsou zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibitory bakteriálního růstu, nákaza salmonelami se považuje za potvrzenou.

c)

Podezření na falešné výsledky

Ve výjimečných případech, kdy má příslušný orgán důvod pro zpochybnění výsledků vyšetření (například falešně pozitivní nebo falešně negativní výsledky), může rozhodnout o opakování vyšetření podle písmene b).

3.   VYŠETŘENÍ VZORKŮ

3.1   Přeprava a příprava vzorků

3.1.1   Přeprava

Vzorky se odešlou nejlépe do 24 hodin po odběru jako expresní zásilka poštou nebo kurýrní službou laboratořím uvedeným v článcích 11 a 12 nařízení (ES) č. 2160/2003. Nejsou-li odeslány do 24 hodin, skladují se v chladu. Vzorky mohou být přepravovány při teplotě okolního prostředí, pokud se zamezí nadměrné teplotě (přes 25 °C) a vystavení slunečnímu záření. V laboratoři se vzorky uloží v chladu až do jejich vyšetření, které musí být zahájeno do 48 hodin po jejich obdržení a do 96 hodin od odběru vzorků.

3.1.2   Dna dolíhňových lísek:

a)

Vzorek se vloží do 1 litru pufrované peptonové vody předehřáté na pokojovou teplotu a lehce se promíchá;

b)

pokračuje se v kultivaci vzorku za použití metody detekce popsané v bodě 3.2.

3.1.3   Stírací tampony a vzorky prachu:

a)

Pár(y) stíracích/gázových tamponů a vzorek prachu (textilní tampon) se opatrně vybalí, aby nedošlo k uvolnění přichyceného trusu nebo prachového materiálu, a vloží se do 225 ml pufrované peptonové vody předehřáté na pokojovou teplotu.

b)

Stírací/gázový a textilní tampon se zcela ponoří do pufrované peptonové vody, aby byl kolem vzorku dostatek volné kapaliny pro migraci salmonel ze vzorku, a proto lze v případě potřeby přidat více pufrované peptonové vody.

Ze stíracích tamponů a textilního tamponu se musí zpracovat samostatné preparáty.

c)

Pokud je pět párů stíracích/gázových tamponů sloučeno do dvou vzorků, musí se každý směsný vzorek umístit do 225 ml pufrované peptonové vody, nebo případně do většího množství, aby byly zcela ponořeny a aby byl zajištěn dostatek volné kapaliny pro migraci salmonel ze vzorku.

d)

Vířením se dosáhne úplného nasáknutí vzorku a pokračuje se v kultivaci za použití metody detekce popsané v bodě 3.2.

3.1.4   Ostatní vzorky trusu:

a)

Vzorky trusu se sloučí a důkladně smíchají a poté se odebere 25 g podvzorku pro kultivaci.

b)

25 g podvzorek se přidá do 225 ml pufrované peptonové vody předehřáté na pokojovou teplotu.

c)

Pokračuje se v kultivaci vzorku za použití metody detekce popsané v bodě 3.2.

V případě schválení norem ISO týkajících se přípravy příslušných vzorků pro detekci salmonely použijí se normy ISO a nahradí ustanovení o přípravě vzorků uvedená v bodech 3.1.2, 3.1.3 a 3.1.4.

3.2   Metoda detekce

Detekce příslušných sérotypů salmonel se provádí podle změny 1 normy EN/ISO 6579:2002/Amd1:2007 „Mikrobiologie potravin a krmiv – Horizontální metoda průkazu bakterií rodu Salmonella – změna 1: Příloha D: Průkaz bakterií rodu Salmonella v trusu zvířat a ve vzorcích ve stadiu prvovýroby“.

Pokud jde o vzorky ze stíracích tamponů, vzorky prachu a ostatní vzorky trusu uvedené v bodě 3.1, je možné sdílet inkubovaný obohacený roztok pufrované peptonové vody pro budoucí kultivaci. Aby to bylo možno provést, inkubují se oba vzorky v pufrované peptonové vodě, jak je uvedeno v bodě 3.1.3. Vezme se 1 ml inkubovaného roztoku z každého vzorku a pečlivě se promíchá, poté se vezme 0,1 ml směsi a naočkují se misky s modifikovaným polotuhým médiem Rappaport-Vassiladis (MSRV).

Po inkubaci se netřepe, nevíří ani jinak nepohybuje vzorky v pufrované peptonové vodě, jelikož se tím uvolňují inhibiční částice a snižuje následná izolace v MSRV.

3.3   Sérotypizace

Typizace se provede nejméně u jednoho izolátu z každého vzorku vykazujícího pozitivní reakci, a to podle systému Kaufmann-White.

3.4   Alternativní metody

Pokud jde o vzorky odebrané na podnět provozovatele potravinářského podniku, mohou se použít alternativní metody namísto metod přípravy vzorků, metod detekce a sérotypizace stanovených v bodech 3.1, 3.2 a 3.3 této přílohy, jsou-li validovány v souladu s nejnovější verzí normy EN ISO 16140.

3.5   Uložení kmenů

Je třeba zajistit, aby alespoň jeden izolovaný kmen příslušných sérotypů salmonel z odběru vzorků jako součásti úřední kontroly z každé budovy za rok byl skladován pro budoucí fagotypizaci nebo stanovení citlivosti na antimikrobiální látky pomocí běžných metod pro sběr kultur tak, aby byla zajištěna integrita kmenů po dobu minimálně dvou let. Izoláty z odběru vzorků provedeného provozovatelem potravinářského podniku se rovněž skladují pro tyto účely, pokud tak rozhodne příslušný orgán.

4.   VÝSLEDKY A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Reprodukční hejno se považuje za pozitivní pro účely ověření, zda bylo dosaženo cíle Unie,

jestliže byla zjištěna přítomnost příslušných sérotypů salmonel (jiné než očkovací kmeny) v jednom nebo ve více vzorcích odebraných v hejnu, a to i v případě, že jsou příslušné sérotypy salmonel zjištěny pouze ve vzorku prachu, nebo

jestliže odběr vzorků ke konfirmačnímu vyšetření jako součást úředních kontrol v souladu s bodem 2.2.2.2 písm. b) nepotvrdí zjištění příslušných sérotypů salmonel, avšak v hejnu byly zjištěny antimikrobiální látky nebo inhibitory bakteriálního růstu.

Toto pravidlo se nepoužije ve výjimečných případech popsaných v bodě 2.2.2.2 písm. c), nebyl-li počáteční výsledek pozitivní na salmonelu z odběru vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku potvrzen odběrem vzorků jako součást úředních kontrol.

Pozitivní reprodukční hejno se započítá pouze jednou bez ohledu na to, jak často byly příslušné sérotypy salmonel zjištěny v daném hejnu během období produkce, nebo zda byl odběr vzorků proveden na podnět provozovatele potravinářského podniku nebo příslušným orgánem. Pokud je však odběr vzorků během období produkce rozvržen do dvou kalendářních roků, uvede se výsledek za každý rok zvlášť.

Zprávy obsahují:

a)

podrobný popis možností používaných u systému odběru vzorků a popřípadě typu odebíraných vzorků;

b)

celkový počet reprodukčních hejn dospělé drůbeže tvořených nejméně 250 ptáky vyšetřených alespoň jednou během roku podání zprávy;

c)

výsledky vyšetření včetně:

i)

celkového počtu reprodukčních hejn v členském státě pozitivních na jakoukoli salmonelu,

ii)

počtu reprodukčních hejn pozitivních na alespoň jeden z příslušných sérotypů salmonel,

iii)

počtu pozitivních reprodukčních hejn na každý sérotyp salmonel nebo na nespecifikovanou salmonelu (izoláty, které jsou netypizovatelné nebo nejsou sérotypizované);

d)

počet případů, kdy počáteční výsledek pozitivní na salmonelu z odběru vzorků na podnět provozovatele potravinářského podniku nebyl potvrzen odběrem vzorků jako součást úředních kontrol;

e)

vysvětlení výsledků, zejména pak výjimečných případů.

Výsledky a jakékoli další příslušné informace se ohlašují jako součást zprávy o trendech a zdrojích stanovené v čl. 9 odst. 1 směrnice 2003/99/ES.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU