2010/32/EUSměrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010 , kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU (Text s významem pro EHP)

1.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je otázka, která by měla být důležitá pro každého v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních. Přijetí opatření k zabránění zbytečným poraněním a ochraně před nimi bude mít v případě řádného provedení kladný vliv na zdroje.

2.

Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prvořadé a úzce souvisí se zdravím pacientů. Jsou základem kvality péče.

3.

Proces tvorby a provádění politiky týkající se ostrých předmětů ve zdravotnictví by měl být výsledkem sociálního dialogu.

4.

HOSPEEM (Evropské sdružení nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů) a EPSU (Evropská federace odborových svazů veřejných služeb), jakožto uznávaní evropští sociální partneři v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, se dohodli takto:

1.

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 138 a čl. 139 odst. 2 této smlouvy (1);

2.

s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (2);

3.

s ohledem na směrnici Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (3);

4.

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (4);

5.

s ohledem na strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 (5);

6.

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (6);

7.

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2006 o ochraně zaměstnanců ve zdravotnictví Evropské unie před infekcemi přenosnými krví způsobenými poraněními jehlou (2006/2015(INI));

8.

s ohledem na první a druhou fázi konzultací Evropské komise o ochraně evropských zaměstnanců ve zdravotnictví před infekcemi přenosnými krví způsobenými poraněními jehlou;

9.

s ohledem na výsledky technického semináře o poraněních způsobených jehlou uspořádaného organizacemi EPSU a HOSPEEM dne 7. února 2008;

10.

s ohledem na posloupnost obecných zásad prevence stanovenou v článku 6 směrnice 89/391/EHS a také s ohledem na preventivní opatření stanovená v článcích 3, 5 a 6 směrnice 2000/54/ES;

11.

s ohledem na společné pokyny ILO a WHO ohledně zdravotních služeb a HIV/AIDS a na společné pokyny ILO a WHO ohledně postexpoziční profylaxe k zabránění infekce virem HIV;

12.

při úplném respektování stávajících vnitrostátních právních předpisů a kolektivních smluv;

13.

vzhledem k tomu, že je nutné přijmout opatření k posouzení míry výskytu poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, přičemž vědecké důkazy prokazují, že preventivní a ochranná opatření mohou významně snížit případy úrazů a infekcí;

14.

vzhledem k tomu, že základním předpokladem přijetí vhodného opatření k prevenci poranění a infekcí je úplné zhodnocení rizik;

15.

vzhledem k tomu, že je nutné, aby zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vzájemně spolupracovali za účelem prevence a ochrany zaměstnanců před poraněními a infekcemi způsobenými ostrými předměty ve zdravotnictví;

16.

vzhledem k tomu, že poranění ostrými předměty se týká především, nikoli však výhradně, zaměstnanců ve zdravotnictví;

17.

vzhledem k tomu, že studenti podstupující v rámci svého vzdělávání klinický výcvik nejsou podle této dohody považováni za zaměstnance, a že by se na ně tudíž měla vztahovat preventivní a ochranná opatření uvedená v této dohodě, přičemž příslušná odpovědnost by měla být upravena podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí.

—

dosáhnout co možná nejbezpečnějšího pracovního prostředí,

—

předcházet poraněním zaměstnanců způsobeným veškerými ostrými předměty ve zdravotnictví (včetně injekčních jehel),

—

chránit ohrožené zaměstnance,

—

stanovit integrovaný přístup zavádějící zásady v oblasti hodnocení rizik, prevence rizik, školení, informování, osvěty a monitorování,

—

zavést do praxe postupy zásahů a následných opatření.

1.

Při prevenci rizik poranění a infekcí způsobených ostrými předměty ve zdravotnictví má zásadní úlohu kvalitně vyškolený a přiměřeně vybavený zdravotnický personál. Prevence expozice je klíčovou strategií pro vyloučení nebo minimalizaci rizika poranění nebo infekcí získaných při práci.

2.

Při prevenci rizik a ochraně před nimi hrají klíčovou roli zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

3.

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců v každém aspektu souvisejícím s prací, včetně psychosociálních faktorů a organizace práce.

4.

Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost a ochranu zdraví i o bezpečnost a ochranu zdraví osob, kterých se dotýká jeho jednání při práci, v souladu se školením a pokyny, které mu byly poskytnuty zaměstnavatelem.

5.

Zaměstnavatel je povinen vytvořit prostředí, kde se zaměstnanci a jejich zástupci podílejí na vypracovávání zásad a postupů pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

6.

Zásada dodržování zvláštních preventivních opatření uvedených v ustanoveních 5 až 10 této dohody znamená, že nikdy nelze předpokládat, že žádné riziko neexistuje. Platí posloupnost obecných zásad prevence podle článku 6 směrnice 89/391/EHS a článků 3, 5 a 6 směrnice 2000/54/ES.

7.

Zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců musí na vhodné úrovni spolupracovat při odstraňování a prevenci rizik, ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců a vytváření bezpečného pracovního prostředí, včetně konzultací ohledně volby a používání bezpečného vybavení, stanovení nejvhodnějších postupů školení, informování a osvěty.

8.

Je nutné přijmout opatření prostřednictvím procesu informování a konzultací v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami.

9.

Pro účinnost osvětových opatření je nutné sdílení povinností zaměstnavatelů, zaměstnanců a jejich zástupců.

10.

Nezbytným předpokladem dosažení co nejvyšší bezpečnosti na pracovišti je kombinace opatření v oblasti plánování, osvěty, informování, školení, prevence a monitorování.

11.

Je nutné podporovat kulturu neobviňování. Postupy hlášení nehod by se měly zaměřit spíše na systémové faktory než na jednotlivé chyby. Systematické hlášení musí být považováno za uznávaný postup.

1.

Postupy hodnocení rizik musí být prováděny v souladu s články 3 a 6 směrnice 2000/54/ES a články 6 a 9 směrnice 89/391/EHS.

2.

Hodnocení rizik musí zahrnovat určení míry expozice zaměstnanců hrozícím rizikům, pochopení významu řádně vybaveného a organizovaného pracovního prostředí a musí pokrývat veškeré situace, při nichž se vyskytují poranění, krev nebo jiný potenciálně infekční materiál.

3.

Při hodnocení rizik je třeba zohlednit techniku, organizaci práce, pracovní podmínky, úroveň kvalifikace, psychosociální faktory související s prací a také vliv faktorů souvisejících s pracovním prostředím. Hodnocení rizik umožní

1.

Pokud výsledky hodnocení rizik odhalí nebezpečí poranění ostrými předměty nebo infekce, je nutné zabránit expozici zaměstnanců těmto rizikům přijetím následujících opatření, a to bez ohledu na jejich pořadí:

2.

S přihlédnutím k dané činnosti a hodnocení rizik musí být riziko expozice omezeno na tak nízkou úroveň, aby byla dostatečně zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví dotyčných zaměstnanců. Na základě výsledků hodnocení rizik je nutno přijmout následující opatření:

3.

Pokud hodnocení uvedené v ustanovení 5 odhalí, že existuje riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců v důsledku jejich expozice biologickým činitelům, proti kterým existují účinné očkovací látky, je zaměstnancům nabídnuto očkování.

4.

Očkování a v případě potřeby i přeočkování se provádí v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, včetně určení typu očkovacích látek.

—

poukazuje na různé druhy rizik,

—

poskytuje pokyny ohledně stávajících právních předpisů,

—

propaguje osvědčené postupy prevence a evidence mimořádných událostí/nehod,

—

zvyšuje povědomí o této problematice vyvíjením činností a propagačních materiálů ve spolupráci s reprezentativními odbory nebo zástupci zaměstnanců,

—

poskytuje informace o dostupných podpůrných programech.

—

správné používání zdravotnických prostředků, jejichž konstrukce zahrnuje ochranné mechanismy proti poranění ostrými předměty,

—

úvodní zaškolení pro veškerý nový a dočasný personál,

—

rizika související s expozicí zaměstnanců krvi a tělním tekutinám,

—

preventivní opatření včetně standardních bezpečnostních opatření, bezpečné systémy práce, správné postupy používání a likvidace a význam imunizace, a to podle konkrétních postupů na pracovišti,

—

postupy hlášení, zásahů a monitorování a jejich význam,

—

opatření, která je nutné přijmout v případě poranění.

1.

Zahrnuje přezkoumání postupů hlášení používaných zástupci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo příslušnými zástupci zaměstnavatelů či zaměstnanců. Mechanismy hlášení by měly zahrnovat místní, celostátní a celoevropské systémy.

2.

Jakoukoli nehodu nebo mimořádnou událost související s poraněním ostrými předměty musí zaměstnanci neprodleně nahlásit zaměstnavateli nebo svému nadřízenému nebo osobě odpovědné za bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

—

zaměstnavatel učiní okamžité kroky k zajištění péče o zraněného zaměstnance včetně poskytnutí postexpoziční profylaxe a nezbytných zdravotních testů, pokud je to indikováno z lékařských důvodů, jakož i vhodného lékařského dohledu v souladu s ustanovením 6 odst. 2 písm. c),

—

zaměstnavatel vyšetří příčiny a okolnosti případu a nehodu či mimořádnou událost zaznamená, přičemž v případě potřeby přijme nezbytná opatření. Zaměstnanec musí v přiměřené době poskytnout příslušné informace potřebné ke shromáždění veškerých podrobností o nehodě nebo mimořádné události,

—

v případě poranění zaměstnavatel zváží následující kroky včetně případného poskytnutí příslušných rad zaměstnancům a zajištění léčebné péče. Rehabilitace, pokračování pracovního poměru a přístup k odškodnění jsou v souladu s vnitrostátními nebo oborovými dohodami či předpisy.