2010/670/EU2010/670/EU: Rozhodnutí Komise ze dne 3. listopadu 2010 , kterým se stanoví kritéria a opatření pro financování komerčních demonstračních projektů, jež jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO 2 , která nepoškozují životní prostředí, a financování demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, jak je stanoveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 7499)

Publikováno: Úř. věst. L 290, 6.11.2010, s. 39-48 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 3. listopadu 2010 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 26. listopadu 2010 Nabývá účinnosti: 26. listopadu 2010
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 3. listopadu 2010,

kterým se stanoví kritéria a opatření pro financování komerčních demonstračních projektů, jež jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO2, která nepoškozují životní prostředí, a financování demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, jak je stanoveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES

(oznámeno pod číslem K(2010) 7499)

(2010/670/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (1), a zejména na čl. 10a odst. 8 třetí pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada v červnu 2008 vyzvala Komisi, aby co nejdříve vypracovala mechanismus pro podporu investic členských států a soukromého sektoru s cílem zajistit do roku 2015 vybudování a provozování až dvanácti demonstračních zařízení na zachycování a ukládání CO2 (CCS).

(2)

Ustanovení čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES zavádí mechanismus pro financování komerčních demonstračních projektů, které jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO2, jež nepoškozuje životní prostředí (dále jen „demonstrační projekty (CCS)“), a financování demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie (dále jen „demonstrační projekty obnovitelných zdrojů energie“). S cílem zajistit hladké fungování tohoto mechanismu je nutné stanovit pravidla a kritéria pro výběr a zavádění těchto projektů a základní zásady pro zpeněžení povolenek a pro správu výnosů.

(3)

Komise dne 7. října 2009 přijala sdělení nazvané „Investování do vývoje nízkouhlíkových technologií“ (2), které zdůrazňuje úlohu financování na základě tohoto rozhodnutí při zavádění Evropského strategického plánu pro energetické technologie (plán SET) s ohledem na potřebné demonstrační projekty.

(4)

Podle tohoto rozhodnutí by mělo být financování podmíněno schválením jakékoli účasti státní podpory na celkovém finančním příspěvku z veřejných zdrojů ze strany Komise podle článků 107 a 108 Smlouvy, aby bylo financování omezeno na rozsah nezbytný pro zavádění a provozování projektu, s ohledem na možné škodlivé dopady na hospodářskou soutěž. Členské státy by proto Komisi měly oznámit jakoukoli státní podporu financování podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, aby byla umožněna koordinace výběrového řízení na základě tohoto rozhodnutí s posouzením státní podpory.

(5)

Financování stanovené podle tohoto rozhodnutí není součástí souhrnného rozpočtu Evropské unie. Proto jej lze kombinovat s financováním z jiných nástrojů, včetně strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a Evropského energetického programu na podporu hospodářského oživení (EEPR). Lze jej kombinovat i s úvěrem v rámci finančního nástroje na sdílení rizik (RSFF) poskytovaným Unií a Evropskou investiční bankou (EIB).

(6)

Aby se vyloučila podpůrná hospodářská soutěž mezi členskými státy, mělo by být financování podle tohoto rozhodnutí stanoveno na 50 % relevantních nákladů, jestliže by souhrnná částka financování podle tohoto rozhodnutí nepřekročila limit 15 % celkového počtu povolenek podle směrnice 2003/87/ES. V daném případě by financování mělo být omezeno na 15 % celkového počtu povolenek. toto financování by mělo rovněž doplňovat podstatné spolufinancování provozovatelem. Aby nedocházelo k preferenčnímu zacházení s projekty financovanými Evropským energetickým programem na podporu hospodářského oživení (EEPR), financování podle tohoto rozhodnutí by mělo být sníženo o částku rovnající se finančnímu příspěvku z Evropského energetického programu na podporu hospodářského oživení.

(7)

Vytvoření demonstračního programu EU zahrnujícího nejlepší projekty týkající se široké řady technologií na geograficky vyvážených místech v rámci území členských států, jejich výlučných hospodářských zón a kontinentálních šelfů nemůže být dostatečně dosaženo, pokud budou projekty vybírány na vnitrostátní úrovni. Proto by měl být výběr prováděn na úrovni Evropské unie. S ohledem na zajištění soudržnosti s vnitrostátními postupy výběrového řízení a financování by měly být členské státy odpovědny za shromažďování žádostí o finanční podporu od zadavatelů a za hodnocení projektů podle kritérií způsobilosti stanovených v tomto rozhodnutí. Protože projekty financované podle tohoto rozhodnutí budou ve většině případů spolufinancovány členskými státy, členské státy by měly mít možnost se rozhodnout, které projekty chtějí podpořit a které žádosti chtějí předložit do výběrového řízení Evropské unie. Smyslem podávání těchto žádostí není nenahradit oznámení o státní podpoře v případech, kdy se na financování podílí státní podpora. Úloha členských států by měla být dále posílena tak, že příslušný členský stát bude před přijetím rozhodnutí o přidělení finančních prostředků znovu konzultován, aby potvrdil hodnotu a strukturu celkového finančního příspěvku z veřejných zdrojů, a Výboru pro změnu klimatu bude předložena předloha seznamu vybraných projektů, a to i s ohledem na kvalitu těchto projektů.

(8)

S ohledem na zkušenosti EIB s výběrovým řízením a financováním projektů Komise usilovala o její začlenění do provádění tohoto rozhodnutí. EIB souhlasila, že na žádost Komise, jejím jménem a na účet Komise by měla plnit určité úkoly týkající se výběru projektů, zpeněžení povolenek a správy výnosů. Zvláštní podmínky spolupráce, včetně odměny EIB, by měly být stanoveny v dohodě mezi Komisí a EIB, pokud je schválí rozhodovací orgány EIB. EIB by měla být odměňována za plnění těchto úkolů z příjmu vzniklého ze správy výnosů.

(9)

Dostupné výnosy z 300 milionů povolenek by měly být přidělovány prostřednictvím dvou kol výzev k podávání návrhů, aby na jedné straně bylo zajištěno financování vyspělých projektů již v prvním kole a na druhé straně poskytnuta možnost upravit jakékoli technické nebo geografické nevyváženosti ve druhém kole. Neexistuje-li v prvním kole dostatečná hospodářská soutěž v určité podkategorii projektů, přijetí rozhodnutí o přidělení v této podkategorii by se mělo odložit do druhého kola, a to s ohledem na maximální využití finančních prostředků podle tohoto rozhodnutí.

(10)

Financování podle tohoto rozhodnutí by mělo být vyhrazeno pro projekty, které využívají technologie, které jsou ve vztahu k současnému stavu vědy a techniky inovativní v hlavních podkategoriích každé technologie. Tyto technologie by ještě neměly být obchodně dostupné, nicméně měly by být dostatečně vyspělé na to, aby byly připraveny na demonstraci v poloprovozním měřítku. Měl by u nich existovat odůvodněný předpoklad úspěšné demonstrace s ohledem na nevyhnutelnost technologických rizik a navrhované měřítko demonstrace by mělo být takové, aby nebyly očekávány žádné výrazné problémy při další úpravě měřítka. Měly by mít i vysoce opakovatelný potenciál a tím nabízet významné předpoklady pro nákladově efektivní snižování emisí CO2 v Unii i celosvětově. Proto by měly být způsobilé k financování pouze ty projekty, které spadají do určitých kategorií projektů a které odpovídají zvláštním požadavkům stanoveným v tomto rozhodnutí.

(11)

S ohledem na zajištění technologické rozmanitosti by mělo být nejprve financováno osm demonstračních projektů CCS (z toho nejméně jeden a nejvýše tři projekty v každé kategorii projektů, nejméně tři projekty na uchovávání v ložisku uhlovodíků a nejméně tři projekty na uchovávání v hlubinném zásobníku slané vody) v prvním kole výzev k podávání návrhů a zároveň by měl být financován jeden projekt v každé podkategorii projektů obnovitelných zdrojů energie v prvním kole výzev k podávání návrhů. Jsou-li k dispozici dostatečné prostředky, mělo by být možno financovat více projektů, přičemž je třeba zachovat vyváženost mezi demonstračními projekty CCS a projekty obnovitelných zdrojů energie. Co se týká zajištění geografické vyváženosti, v jednom členském státu by měl být financován nejméně jeden a ne více než tři projekty. Tímto kritériem by ovšem neměly být omezeny projekty, které budou uskutečněny na území několika členských států.

(12)

V zásadě by měly být vybrány projekty, které nákladově nejefektivnějším způsobem splňují požadavky na počty projektů v každé kategorii.

(13)

Aby byly vybrané projekty zahájeny podle plánu a aby byly finanční prostředky efektivně využívány, rozhodnutí o přidělení finančních prostředků by mělo být podmíněno vydáním veškerých příslušných vnitrostátních povolení v souladu s příslušnými požadavky platného práva Unie a přijetím konečných investičních rozhodnutí zadavateli ve stanoveném časovém období od přijetí rozhodnutí o přidělení finančních prostředků.

(14)

Členské státy by měly vyplácet výnosy na projekty podle právně závazných nástrojů. Podle ustanovení směrnice 2003/87/ES by mělo vyplácení probíhat jednou ročně, a to na základě množství uloženého CO2 u demonstračních projektů CCS, které bylo vykázáno, monitorováno a ověřeno podle směrnice 2003/87/ES, a na základě množství vyrobené energie u projektů obnovitelných zdrojů energie. Pokud ale členské státy zaručí, že jakékoli přebytečné finanční prostředky budou vráceny, mělo by být možno vyplatit část nebo celou finanční částku na projekt před jeho uvedením do provozu. Na základě zvláštního významu sdílení znalostí v kontextu demonstračního programu by měly být finanční prostředky vypláceny pouze při splnění požadavků na sdílení znalostí.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Toto rozhodnutí stanoví pravidla a kritéria pro tyto oblasti:

1)

výběr komerčních demonstračních projektů, které jsou zaměřeny na zachycování a geologické ukládání CO2 („demonstrační projekty CCS“) a demonstračních projektů inovativních technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie („demonstrační projekty obnovitelných zdrojů energie“) uvedených ve směrnici 2003/87/ES;

2)

zpeněžení povolenek uvedených ve směrnici 2003/87/ES pro podporu demonstračních projektů CCS a projektů obnovitelných zdrojů energie a pro správu souvisejících výnosů;

3)

vyplácení výnosů a provádění demonstračních projektů CCS a projektů obnovitelných zdrojů energie.

Toto rozhodnutí, včetně ustanovení týkajících se peněžního vyčíslení povolenek, není dotčeno jinými prováděcími opatřeními přijatými podle směrnice 2003/87/ES.

Článek 2

Zásady

1.   Počet povolenek v rezervě vyhrazené pro nové účastníky podle čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES je 300 milionů.

2.   Výběr demonstračních projektů CCS a projektů obnovitelných zdrojů energie pro financování podle tohoto rozhodnutí probíhá ve dvou kolech výzev k podávání návrhů organizovaných Komisí a adresovaných členským státům, které zahrnují ekvivalent 200 milionů povolenek v prvním kole výzev k podávání návrhů a ekvivalent 100 milionů povolenek a povolenek zbývajících z prvního kola výzev k podávání návrhů ve druhém kole výzev k podávání návrhů.

3.   S výhradou čl. 10a odst. 8 čtvrté věty čtvrtého pododstavce směrnice 2003/87/ES představuje financování podle tohoto rozhodnutí 50 % relevantních nákladů. Jestliže celkový požadavek na financování z veřejných zdrojů činí méně než 50 % relevantních nákladů, je celkový požadavek na financování z veřejných zdrojů financován v rámci tohoto rozhodnutí.

Pokud je však financování podle tohoto rozhodnutí kombinováno s financováním z Evropského energetického programu na podporu hospodářského oživení (EEPR), financování podle tohoto rozhodnutí se sníží o finanční částku obdrženou z Evropského energetického programu na podporu hospodářského oživení.

Článek 3

Relevantní náklady

1.   Pro účely čl. 2 odst. 3 se použijí pravidla ustanovení odstavců 2 až 5 tohoto článku.

2.   Relevantní náklady demonstračních projektů CCS jsou takové investiční náklady, které vzniknou u projektu v důsledku využití zachycování a ukládání CO2, po odečtení čisté současné hodnoty nejlepšího odhadu provozních výnosů a nákladů vzniklých v důsledku využití zachycování a ukládání CO2 během prvních deseti let provozu.

3.   Relevantní náklady demonstračních projektů obnovitelných zdrojů energie jsou takové dodatečné investiční náklady, které vzniknou u projektu v důsledku používání inovativní technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie, po odečtení čisté současné hodnoty nejlepšího odhadu provozních nákladů a výnosů vzniklých během prvních pěti let ve srovnání s obvyklou výrobou o stejné kapacitě z hlediska efektivní výroby energie.

4.   Investiční náklady uvedené v odstavcích 2 a 3 zahrnují investice do pozemku, provozovny a zařízení.

Mohou se rovněž týkat investic do přenosu technologií a provozních licencí technologických postupů (dále jen „nehmotná aktiva“) při splnění těchto podmínek:

a)

nehmotné aktivum lze považovat za odepisovatelné aktivum;

b)

nehmotné aktivum je zakoupeno za tržních podmínek za co nejnižší cenu;

c)

nehmotné aktivum zůstane v provozovně příjemce alespoň pět let.

Pokud je nehmotné aktivum prodáno před uplynutím pětiletého období, uvedeného v písmenu c) druhého pododstavce, zisk z prodeje se odečte z relevantních nákladů.

5.   Čisté provozní náklady a výnosy uvedené v odstavcích 2 a 3 vycházejí z nejlepšího odhadu provozních výdajů vzniklých v rámci projektu z hlediska výrobních nákladů a zohledňují jakékoli dodatečné výnosy vyplývající z podpůrných programů, a to i když se nejedná o státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, ušetřené náklady a stávající daňová podpůrná opatření.

Článek 4

Úloha EIB

Evropská investiční banka (EIB) plní své úkoly podle tohoto rozhodnutí na vyžádání Komise, jejím jménem a na účet Komise. Komise je odpovědná vůči třetím stranám.

EIB je odměňována za plnění těchto úkolů z příjmu vzniklého ze správy výnosů.

Komise a EIB uzavřou dohodu, kterou se stanoví zvláštní podmínky, na jejichž základě EIB plní své úkoly.

Článek 5

Výběrové řízení

1.   Výzvy k podávání návrhů se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Členské státy shromáždí žádosti o financování projektů, které se mají uskutečnit na jejich území.

Pokud se však projekt má uskutečnit na území několika členských států (dále jen „přeshraniční projekt“), členský stát, který obdrží žádost o financování, informuje ostatní dotčené členské státy a spolupracuje s nimi s cílem dosáhnout společného rozhodnutí o předložení projektu členským státem, který obdrží žádost o financování.

3.   Členské státy posoudí, zda projekt splňuje kritéria způsobilosti uvedená v článku 6. Pokud tomu tak je a pokud členský stát projekt podporuje, členský stát předloží návrh EIB a informuje o tom Komisi.

Při předkládání návrhů na financování členský stát u každého projektu poskytne tyto informace:

a)

relevantní náklady podle čl. 2 odst. 3 vyjádřené v eurech;

b)

celkový požadavek na financování z veřejných zdrojů vyjádřený v eurech, tj. relevantní náklady, od nichž se odečte případný příspěvek provozovatele k těmto nákladům;

c)

nejlepší možný odhad čisté současné hodnoty dodatečných výnosů vyplývajících z podpůrných režimů a vypočtených podle čl. 3 odst. 5;

d)

u demonstračních projektů CCS výkonnost znamená celkové předpokládané množství CO2 uložené během prvních deseti let provozu a u demonstračních projektů obnovitelných zdrojů energie výkonnost znamená celkové předpokládané množství energie vyrobené během prvních pěti let provozu.

Členské státy rovněž oznámí Komisi jakékoli financování projektu, které zahrnuje státní podporu podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, aby byla umožněna koordinace výběrového řízení s posouzením státní podpory.

4.   Na základě návrhu předloženého podle odstavce 3 tohoto článku EIB posoudí finanční a technickou životaschopnost (náležitá finanční a technická kontrola) projektu v souladu s článkem 7.

Pokud je závěr hodnocení kladný, EIB podle článku 8 doporučí Komisi přijmout příslušné rozhodnutí o přidělení finančních prostředků.

5.   Na základě doporučení uvedených v odstavci 4 Komise po opětovné konzultaci dotčených členských států, při níž tyto členské státy případně potvrdí hodnotu a strukturu celkového finančního příspěvku z veřejných zdrojů, a v návaznosti na stanovisko přijaté Výborem pro změnu klimatu podle článku 3 rozhodnutí Rady 1999/468/ES (3) přijme rozhodnutí o přidělení finančních prostředků adresované příslušným členským státům, ve kterém je uvedeno přidělené financování dotčených projektů v eurech.

Článek 6

Kritéria způsobilosti

1.   Projekt je způsobilý pro přidělení financování, pokud jsou splněna tato kritéria:

a)

projekt musí spadat do jedné z kategorií uvedených v části A přílohy I;

b)

projekt musí odpovídat požadavkům uvedeným v části B přílohy I;

c)

projekty uvedené v části A.II přílohy I musí mít inovativní charakter. Stávající, vyzkoušené technologie jsou nezpůsobilé.

2.   Není-li členský stát schopen předložit EIB podle čl. 5 odst. 3 návrhy projektů, které spadají do jedné z podkategorií uvedených v části A.II přílohy I a které splňují příslušné prahové hodnoty pro některou z dotčených podkategorií, může tento členský stát předložit návrhy projektů pod těmito prahovými hodnotami, jež jsou odchylně od odstavce 1 považovány za způsobilé pro přidělení financování.

Článek 7

Náležitá finanční a technická kontrola

EIB provede náležitou kontrolu každého navrhovaného projektu podle parametrů uvedených ve výzvách k podávání návrhů uvedených v čl. 5 odst. 1, které se týkají přinejmenším těchto aspektů:

1)

technické oblasti působnosti;

2)

nákladů;

3)

financování;

4)

provádění;

5)

provozování;

6)

dopadu na životní prostředí;

7)

postupů zadávání zakázek.

Článek 8

Výběr projektů

1.   Financováno je osm projektů spadajících do části A.I přílohy I a jeden projekt v každé podkategorii projektů uvedených v části A.II přílohy I.

Pokud to umožní finanční zdroje, mohou však být financovány další projekty, přičemž je třeba dbát na vyváženost demonstračních projektů CCS a demonstračních projektů obnovitelných zdrojů energie.

Pokud jsou v dané podkategorii předloženy ne více než dva projekty, Komise posoudí možné dopady omezeného počtu návrhů na soutěž při výběru podle tohoto rozhodnutí a popřípadě může rozhodnout o odložení přijetí rozhodnutí o přidělení finančních prostředků v příslušné podkategorii do druhého kola výzev k podávání návrhů.

2.   Projekty se uspořádají podle zvyšujících se nákladů na výkonnostní jednotku. Demonstrační projekty CCS představují jedinou skupinu. Demonstrační projekty obnovitelných zdrojů energie jsou uspořádány v rámci každé z podkategorií uvedených v části A.II přílohy I.

Pro účely prvního pododstavce se náklady na výkonnostní jednotku vypočítají jako součet částek podle čl. 5 odst. 3 písm. b) a c), vydělený celkovým předpokládaným množstvím CO2 uloženým během prvních deseti let provozu u demonstračních projektů CCS nebo celkovým předpokládaným množstvím energie vyrobené během prvních pěti let provozu u demonstračních projektů obnovitelných zdrojů energie.

Potvrdí-li příslušné členské státy podle čl. 5 odst. 5, že je poskytován dostatečný finanční příspěvek na demonstrační projekty CCS z veřejných zdrojů, vyberou se projekty umístěné na nejvyšších místech v sestupném pořadí, pokud splňují tato kritéria:

a)

v každé kategorii projektů se vybere nejméně jeden projekt a nejvýše tři projekty;

b)

vyberou se nejméně tři projekty na uchovávání v ložisku uhlovodíků;

c)

vyberou se nejméně tři projekty na uchovávání v hlubinném zásobníku slané vody.

Pokud tato kritéria nejsou splněna, projekt zvažovaný k výběru není vybrán a pro výběr je zvažován další projekt v pořadí. Takto se postupuje dále, dokud není vybráno osm projektů.

Pokud dotyčný členský stát podle čl. 5 odst. 5 potvrdí existenci dostatečného finančního příspěvku z veřejných zdrojů na demonstrační projekty obnovitelných zdrojů energie, je v každé podkategorii vybrán projekt umístěný na nejvyšším místě. Nejsou-li v jednom z obou kol výzev k podávání návrhů v jedné nebo více podkategoriích projektů předloženy žádné způsobilé a zároveň ekonomicky a technicky přijatelné projekty, je dodatečně financován odpovídající počet projektů v jiných podkategoriích téže kategorie projektů. Podrobné informace budou uvedeny ve výzvě k podávání návrhů podle čl. 5 odst. 1.

Vybrané demonstrační projekty CCS společně tvoří „skupinu projektů CCS“ a vybrané demonstrační projekty obnovitelných zdrojů energie společně tvoří „skupinu projektů obnovitelných zdrojů energie“.

3.   Odchylně od odstavce 1, pokud je celkový požadavek na financování podle tohoto rozhodnutí vyšší než dostupné finanční prostředky, počet vybraných projektů se omezí tak, že se požadavek na financování stejným poměrem omezí u každé ze skupin uvedených v odst. 2 třetím a pátém pododstavci.

V každé ze skupin se nejprve odebere projekt představující nejvyšší náklady na výkonnostní jednotku, poté projekt představující nejvyšší náklady na výkonnostní jednotku v další kategorii. Tento postup se opakuje, dokud dostupné prostředky nepokryjí požadované financování.

4.   Pokud byly EIB předloženy návrhy podle čl. 5 odst. 3 a EIB Komisi doporučila přijmout rozhodnutí o přidělení finančních prostředků podle čl. 5 odst. 4, jsou v každém členském státě financovány nejméně jeden a nejvýše tři projekty.

Ustanovení prvního pododstavce se však nevztahuje na přeshraniční projekty.

Článek 9

Rozhodnutí o přidělení finančních prostředků

Rozhodnutí o přidělení finančních prostředků jsou podmíněna vydáním veškerých příslušných vnitrostátních povolení v souladu s příslušnými požadavky platného práva EU, schválením případné státní podpory poskytnuté projektu ze strany Komise a přijetím konečných investičních rozhodnutí zadavateli, přičemž tato opatření musí být splněna do 24 měsíců od přijetí rozhodnutí o přidělení finančních prostředků.

V případě demonstračních projektů CCS s uchováváním v hlubinném zásobníku slané vody je přijetí rozhodnutí o přidělení finančních prostředků podmíněno vydáním veškerých příslušných vnitrostátních povolení v souladu s příslušnými požadavky platného práva EU, schválením případné státní podpory poskytnuté projektu ze strany Komise a přijetím konečných investičních rozhodnutí zadavateli, přičemž tato opatření musí být splněna do 36 měsíců od přijetí rozhodnutí o přidělení finančních prostředků.

Rozhodnutí o přidělení finančních prostředků pozbývá právního účinku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v prvním nebo druhém pododstavci.

Článek 10

Zpeněžení povolenek a správa výnosů

1.   Pro účely zpeněžení povolenek a správy výnosů Komise jedná jménem členských států.

2.   300 milionů povolenek uvedených v čl. 2 odst. 1 se převede na EIB za účelem zpeněžení a správy výnosů.

3.   EIB prodá povolenky určené pro první kolo výzev k podávání návrhů před přijetím rozhodnutí Komise o přidělení finančních prostředků v každém kole výzev k podávání návrhů uvedených v čl. 5 odst. 1.

EIB spravuje výnosy a předává je členským státům podle požadavků na vyplácení uvedených v článku 11.

Článek 11

Vyplácení výnosů a použití nevyplacených výnosů

1.   Členské státy vyplácejí výnosy zadavatelům projektů na základě právně závazných nástrojů, které stanoví přinejmenším toto:

a)

projekt a přidělené financování v eurech;

b)

datum uvedení do provozu;

c)

požadavky na sdílení znalostí podle článku 12;

d)

požadavky týkající se vyplácení výnosů podle odstavců 2 až 6 tohoto článku;

e)

požadavky na vykazování podle článku 13;

f)

informace o podmínkách účinnosti rozhodnutí uvedené v článku 9.

Pro první kolo výzev k podávání návrhů uvedených v čl. 5 odst. 1 je 31. prosinec 2015 nejzazším datem uvedení do provozu podle písmene b) prvního pododstavce tohoto odstavce 31. prosinec 2011, s výjimkou případů, kdy je dotyčné rozhodnutí o přidělení finančních prostředků přijato před 31. prosincem 2011, v takovém případě je datum uvedení do provozu nejpozději čtyři roky od přijetí rozhodnutí o přidělení finančních prostředků.

2.   Vyplácení se provádí jednou ročně. Vyplácená částka pro demonstrační projekty CCS představuje množství CO2 uložené v příslušném roce, které bylo vykázáno, monitorováno a ověřeno podle článků 14 a 15 směrnice 2003/87/ES, vynásobené sazbou financování, a pro demonstrační projekty obnovitelných zdrojů energie množství vyrobené energie vynásobené sazbou financování.

Sazba financování se vypočítá vydělením přidělených financí 75 % celkového předpokládaného množství uloženého CO2 během prvních deseti let provozu u demonstračních projektů CCS, nebo 75 % celkového předpokládaného množství vyrobené energie během prvních pěti let provozu v případě demonstračních projektů obnovitelných zdrojů energie.

3.   Vyplacení podpory pro daný rok se uskuteční pouze tehdy, jsou-li pro uvedený rok splněny požadavky na sdílení znalostí.

4.   Vyplácení se omezí na období deseti let od data uvedeného v odst. 1 písm. b) v případě demonstračních projektů CCS a na období pěti let od tohoto data v případě demonstračních projektů obnovitelných zdrojů energie. Celkové vyplacené finanční prostředky nesmí překročit přidělené finanční prostředky uvedené v odst. 1 písm. a).

5.   Pokud dotyčný členský stát zaručí, že jakékoli přebytečné finanční prostředky, přidělené podle odstavců 2, 3 a 4, budou vráceny EIB, může být vyplacena část nebo všechny finanční prostředky pro projekt před jeho uvedením do provozu v souladu s ustanoveními vymezenými v rozhodnutí o přidělení finančních prostředků.

6.   Aniž je dotčen čl. 4 druhý pododstavec, použijí se výnosy, které nejsou vyplaceny na projekty, a příjmy vzniklé ze správy výnosů na spolufinancování dalších demonstračních projektů podle tohoto rozhodnutí do 31. prosince 2015.

Nevyplacené výnosy členské státy převedou zpět EIB.

Po 31. prosinci 2015 zbývající finanční prostředky připadnou členským státům v souladu se zásadami uvedenými v čl. 10a odst. 7 směrnice 2003/87/ES.

Článek 12

Sdílení znalostí

Členské státy zajistí, aby všichni provozovatelé projektů, členové konsorcií, dodavatelé a subdodavatelé, kteří obdrží podstatný příspěvek na rozvoj jejich produktu nebo služby z veřejných finančních prostředků, sdíleli informace o prvcích stanovených v příloze II s ostatními provozovateli projektů, orgány veřejné moci, výzkumnými ústavy, nevládními organizacemi a veřejností v souladu s dalšími ustanoveními vymezenými ve výzvách k podávání návrhů uvedených v čl. 5 odst. 1.

Informace se sdílí jednou ročně a obsahují všechny poznatky získané a zpracované za daný rok.

Článek 13

Podávání zpráv členskými státy

Během období uvedených v čl. 11 odst. 4 členské státy každoročně do 31. prosince předloží Komisi zprávy o provádění projektů.

Tyto zprávy obsahují alespoň tyto informace o každém projektu:

1)

množství uloženého CO2 nebo vyrobené čisté energie;

2)

vyplacené finanční prostředky;

3)

jakékoli závažné problémy při provádění projektu.

Článek 14

Zpráva Komise

Po dokončení prvního kola výzev k podávání návrhů Komise předloží Výboru pro změnu klimatu informace o provádění tohoto kola výzev k podávání návrhů, kde označí, zda jsou zapotřebí nějaké změny tohoto rozhodnutí s ohledem na zajištění geografické a technické vyváženosti ve druhém kole výzev k podávání návrhů.

Článek 15

Adresáti

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 3. listopadu 2010.

Za Komisi

Connie HEDEGAARD

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(2)  KOM(2009) 519 v konečném znění.

(3)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.


PŘÍLOHA I

KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

A.   KATEGORIE PROJEKTŮ

I.   Kategorie demonstračních projektů CCS (s prahovými hodnotami pro minimální kapacitu  (1) ):

výroba energie: separace CO2 ze zplynovaného paliva před jeho spalováním, 250 MW,

výroba energie: separace CO2 ze spalin po spalování paliva se vzduchem, 250 MW,

výroba energie: separace CO2 ze spalin po spalování paliva s kyslíkem (technologie „oxyfuel“), 250 MW,

průmyslové aplikace zavádějící a) projekty CCS v rafineriích s 500 kilotunami ročně (kt/r) uloženého CO2 z jednoho nebo více zdrojů rafinerie; b) využití projektů CCS v cementářských pecích s 500 kt/r uloženého CO2; c) využití projektů CCS pro primární výrobní postupy při výrobě železa a oceli s 500 kt/r uloženého CO2; nebo d) využití projektů CCS pro primární výrobní postupy při výrobě hliníku s 500 kt/r uloženého CO2.

II.   Kategorie demonstračních projektů obnovitelných zdrojů energie (s prahovými hodnotami pro minimální velikost):

Podkategorie bioenergetických projektů:

zpracování lignocelulózy na středně pevné, kapalné nebo suspenzní bioenergetické nosiče pomocí pyrolýzy s kapacitou 40 kt/r konečného produktu,

zpracování lignocelulózy na středně pevné, kapalné nebo suspenzní bioenergetické nosiče pomocí pražení s kapacitou 40 kt/r konečného produktu,

zpracování lignocelulózy na syntetický zemní plyn nebo syntetický plyn a/nebo na elektřinu pomocí zplynování s kapacitou 40 milionů normálních metrů krychlových ročně (M Nm3/r) konečného produktu nebo 100 GWh/r elektřiny,

zpracování lignocelulózy na biopaliva nebo biokapaliny a/nebo na elektřinu včetně pomocí přímého zplynování teplem s kapacitou 15 Ml/r (milionů litrů ročně) konečného produktu nebo 100 GWh/r elektřiny. Výroba syntetického zemního plynu je z této podkategorie vyloučena,

zpracování lignocelulózové suroviny, jako je černý louh a/nebo produkty pyrolýzy nebo pražení, pomocí hořákového zplynování na jakákoli biopaliva s kapacitou 40 Ml/r konečného produktu,

zpracování lignocelulózy na elektřinu s 48 % účinností na základě nižší výhřevnosti (50 % vlhkost) s kapacitou 40 MWe nebo více,

zpracování lignocelulózy na ethanol a vyšší alkoholy pomocí chemických a biologických procesů s kapacitou 40 Ml/r konečného produktu,

zpracování lignocelulózy a/nebo odpadu z domácností na bioplyn, biopaliva nebo biokapaliny a biologické procesy s kapacitou 6 mil. Nm3/r (milionů normálních metrů krychlových methanu ročně) nebo 10 Ml/r konečného produktu,

zpracování řas nebo mikroorganizmů na biopaliva nebo biokapaliny pomocí chemických a/nebo biologických procesů s kapacitou 40 Ml/r konečného produktu.

Poznámka: pro biopaliva a biokapaliny musí být splněna kritéria udržitelnosti stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (2) o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu uvedené směrnice.

Koncentrovaná solární energie – podkategorie projektů:

parabolický solární kolektor nebo Fresnelův systém používající roztavené soli nebo ostatní teplonosná média šetrná vůči životnímu prostředí s nominální kapacitou 30 MW,

parabolický solární kolektor nebo Fresnelův systém založený na přímé výrobě páry s nominální kapacitou 30 MW. Teplota páry vyrobené přímým solárním ohřevem je vyšší než 500 °C,

věžový systém využívající cyklus přehřáté páry (buď vícevěžový, nebo spojení řadových kolektorů – věž) s nominální kapacitou 50 MW,

věžový systém využívající stlačený vzduch o teplotě vyšší než 750 °C a solární hybridní plynovou turbínu s nominální kapacitou 30 MW,

velkokapacitní solární systémy s parabolickým reflektorem (systém Dish-Stirling) přeměňující energii slunečního záření na elektřinu s účinností přes 20 % a nominální kapacitou nejméně 25 MW.

Poznámka: demonstrační zařízení mohou zahrnovat chlazení za sucha, hybridizaci a (pokročilé) řešení akumulace tepla.

Fotovoltaické systémy – podkategorie projektů:

velkokapacitní koncentrátorové fotovoltaické elektrárny s nominální kapacitou 20 MW,

velkokapacitní fotovoltaické elektrárny s kompozitními tenkovrstvými křemíkovými panely s nominální kapacitou 40 MW,

velkokapacitní fotovoltaické elektrárny s články z materiálu měď, indium, galium a selen (CIGS) s nominální kapacitou 40 MW.

Geotermální energie – podkategorie projektů:

pokročilé geotermální systémy v polích tahového napětí s nominální kapacitou 5 MWe,

pokročilé geotermální systémy v polích tlakového napětí s nominální kapacitou 5 MWe,

pokročilé geotermální systémy v oblastech s hlubokými celistvými usazeninovými a žulovými skálami a jinými krystalickými strukturami s nominální kapacitou 5 MWe,

pokročilé geotermální systémy v hlubokých vápencích s nominální kapacitou 5 MWe.

Poznámka: využití kombinované výroby tepla a elektřiny (CHP) se stejnými prahovými hodnotami elektřiny je rovněž způsobilé.

Větrná energie – podkategorie projektů:

pobřežní vítr (minimální velikost turbíny 6 MW) s nominální kapacitou 40 MW,

pobřežní vítr (minimální velikost turbíny 8 MW) s nominální kapacitou 40 MW,

pobřežní vítr (minimální velikost turbíny 10 MW) s nominální kapacitou 40 MW,

plovoucí pobřežní větrné systémy s nominální kapacitou 25 MW,

pozemní větrné turbíny optimalizované pro různorodé terény (např. zalesněné terény, horské oblasti): s nominální kapacitou 25 MW,

pozemní větrné turbíny optimalizované pro chladné podnebí (vhodné pro teploty nižší než – 30 °C a extrémní ledové podmínky) s nominální kapacitou 25 MW.

Oceán – podkategorie projektů:

zařízení využívající energii vln s nominální kapacitou 5 MW,

zařízení využívající energii mořských/přílivových proudů s nominální kapacitou 5 MW,

přeměna tepelné energie mořské vody (OTEC) s nominální kapacitou 10 MW.

Vodní energie – podkategorie projektů:

výroba energie pomocí vysokoteplotních supravodivých generátorů: 20 MW.

Řízení distribuce obnovitelné energie (inteligentní sítě) – podkategorie projektů:

řízení a optimalizace obnovitelné energie pro malé a středně rozsáhlé distribuční generátory ve venkovských oblastech s převládající výrobou solární energie: 20 MW v síti nízkého napětí + 50 MW v síti středního napětí,

řízení a optimalizace obnovitelné energie pro malé a středně rozsáhlé distribuční generátory ve venkovských oblastech s převládající výrobou větrné energie: 20 MW v síti nízkého napětí + 50 MW v síti středního napětí,

řízení a optimalizace obnovitelné energie pro malé a středně rozsáhlé distribuční generátory v městském prostředí: 20 MW v síti nízkého napětí + 50 MW v síti středního napětí.

Poznámka: použití aktivního zatížení (elektrické ohřívače, tepelná čerpadla atd.) není vyloučeno.

B.   POŽADAVKY NA PROJEKT

I.   Obecné požadavky:

musí být splněny prahové hodnoty pro kapacitu uvedené v části A,

pokud jde o první kolo výzev k podávání návrhů, projekty musí prokázat rozumné očekávání, že budou uvedeny do provozu do 31. prosince 2015 na základě přijetí příslušného rozhodnutí o přidělení finančních prostředků do 31. prosince 2011,

musí být obdržena všechna příslušná vnitrostátní povolení, která se shodují s příslušnými požadavky právních předpisů Unie nebo příslušnými schvalovacími řízeními, a musí dosahovat takové pokročilosti, která zajistí, že spuštění obchodního provozu by se mohlo uskutečnit do 31. prosince 2015 pro první kolo na základě přijetí příslušného rozhodnutí o přidělení finančních prostředků do 31. prosince 2011,

provozovatel projektu musí učinit závazný příslib o sdílení znalostí v souladu s požadavky stanovenými v článku 12,

projekty musí být umístěny na územích členských států, jejich výlučných hospodářských zón a kontinentálních šelfů.

II.   Demonstrační projekty CCS:

každý projekt musí zavádět úplný řetězec (zachycení, přenos, ukládání),

každý demonstrační projekt musí zahrnovat integrovanou výrobu tepla v části procesu týkající se zachycování CO2,

míra zachycování musí být alespoň 85 % CO2 ze spalin, u kterých je zachycování použito,

každý projekt musí obsahovat nezávislou výzkumnou část související s bezpečností zařízení na ukládání CO2 a na zdokonalování monitorovacích technologií zejména v oblasti migrace solných roztoků, její možné směry a dopady.


(1)  Prahové hodnoty energie projektu CCS jsou vyjádřeny jako hrubá produkce elektřiny před zachycením.

(2)  Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.


PŘÍLOHA II

POŽADAVKY NA SDÍLENÍ ZNALOSTÍ

A.   Technická struktura a výkonnost

spolehlivost,

zachycené množství CO2,

výkonnost na různých úrovních, včetně rozdílů mezi očekávanou a skutečnou výkonností,

zvýšení potřeby paliva; nároky na elektřinu, teplo a chlazení,

klíčové vstupy a výstupy a konstrukce,

zjištěné budoucí otázky výzkumu a vývoje.

B.   Úroveň nákladů

kapitálové a provozní náklady,

součty a náklady na výkonnostní jednotku (uložené tuny CO2, vyrobené množství čistých MWh).

C.   Řízení projektu

právní předpisy/udělování povolení,

řízení účastníků, včetně jednání s vládami,

plánování,

organizace projektu.

D.   Dopad na životní prostředí

účinnost: snížení emisí CO2 na jednotku elektřiny,

jiné dopady na životní prostředí při nenarušeném provozu.

E.   Zdraví a bezpečnost

vzniklé nehody nebo případy, kdy k nehodám téměř došlo (narušený provoz),

monitorovací a rozlišovací systémy pro sledování bezpečnosti,

zdravotní otázky při nenarušeném provozu.

F.   Výkonnost zařízení CCS

modely a simulace (vznik oblaku CO2 – vyvolaná zóna zvýšeného tlaku),

výsledky srovnání historických údajů a úpravy (posouzení, které má být provedeno: normální v mezích přípustných odchylek nebo závažná nesrovnalost vyžadující přijetí opatření),

chování solného roztoku přemístěného v důsledku injektáže CO2.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU