(EU) č. 1297/2009Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1297/2009 ze dne 22. prosince 2009 , kterým se zrušuje antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 172/2008 na dovoz ferosilicia pocházejícího z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie

(1)

Rada nařízením (ES) č. 172/2008 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz ferosilicia (dále jen „FeSi“) pocházejícího z Čínské lidové republiky, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska. Tato opatření byla uložena ve formě valorických cel v rozmezí od 5,4 % do 33,9 % v závislosti na zemi původu, s výjimkou čtyř společností výslovně uvedených v původním nařízení, na které se vztahují individuální celní sazby.

(2)

Po zavedení konečných opatření obdržela Komise žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „prozatímní přezkum“). Žádost omezenou na posouzení dumpingu podal vyvážející výrobce z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, společnost Silmak Dooel Export Import (dále jen „žadatel“ nebo „společnost Silmak“). Žadatel spolupracoval při šetření, které vedlo ke zjištěním a závěrům stanoveným v původním nařízení (dále jen „původní šetření“). Antidumpingové clo vztahující se na žadatele, jenž je jediným známým vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku pocházejícího z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, činí 5,4 %.

(3)

Žadatel ve své žádosti o prozatímní přezkum tvrdil, že ze srovnání jeho početně zjištěné běžné hodnoty s jeho vývozními cenami do Unie vyplývá, že dumpingové rozpětí je výrazně nižší než současná úroveň opatření. Proto podle této společnosti není pro vyrovnání účinků dumpingu nadále nutno zachovávat současnou výši opatření.

(4)

Komise se poté, co po konzultaci s poradním výborem zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení prozatímního přezkumu, rozhodla zahájit v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na posouzení dumpingu ve vztahu ke společnosti Silmak. Oznámení o zahájení přezkumu Komise zveřejnila dne 22. dubna 2009 v Úředním věstníku Evropské unie  (3) a zahájila šetření.

(5)

Dotčeným výrobkem v prozatímním přezkumu je stejný výrobek jako v původním šetření, tj. feroslitina obsahující více než 8 % a méně než 96 % hmotnostních křemíku a alespoň 4 % hmotnostních železa. FeSi se vyrábí se v elektrických obloukových pecích redukcí křemene pomocí uhlíkatých látek. Výrobek se používá především jako redukční činidlo a jako legovací přísada v železářském a ocelářském průmyslu. FeSi se prodává ve formě hrud, zrn nebo prášku o různé jakosti, která závisí na obsahu křemíku a nečistot (např. hliníku). Při obsahu křemíku 70 % a vyšším se jedná o FeSi vysoké čistoty, při obsahu křemíku mezi 55 % a 70 % o FeSi střední čistoty a při obsahu křemíku nižším než 55 % o FeSi nízké čistoty. Dotčený výrobek v současnosti spadá pod kódy KN 7202 21 00, 7202 29 10 a 7202 29 90.

(6)

Dotčený výrobek vyráběný a prodávaný v Bývalé jugoslávské republice Makedonie a výrobek vyvážený do Unie mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejné použití, a proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(7)

Komise o zahájení prozatímního přezkumu oficiálně informovala výrobní odvětví Unie, žadatele a orgány vyvážející země. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(8)

Komise zaslala žadateli dotazník a obdržela odpověď ve stanovené lhůtě. Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, a u žadatele provedla inspekci na místě:

(9)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 (dále jen „období šetření“ ).

(10)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve přezkoumala, zda byl domácí prodej obdobného výrobku uskutečněný žadatelem nezávislým odběratelům reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Unie.

(11)

Jelikož šetření prokázalo, že v Bývalé jugoslávské republice Makedonie nebyl domácí prodej obdobného výrobku reprezentativní, musela být početně zjištěna běžná hodnota. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota početně zjištěna na základě výrobních nákladů na vyvážené druhy výrobků s připočtením přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí.

(12)

S cílem zjistit, zda mohou být použity prodejní, správní a režijní náklady žadatele a jeho ziskové rozpětí z domácího prodeje obdobného výrobku, Komise následně přezkoumala, zda během období šetření existoval domácí prodej FeSi, který by bylo možné považovat za prodej v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Ukázalo se, že během období šetření měla společnost jen málo ziskových transakcí z domácího prodeje, které zahrnovaly velmi malá množství. Společnost tvrdila, že se tyto transakce týkaly zkušebních výrobků, a proto nemohou být posuzovány jako prodej v běžném obchodním styku. Tvrzení bylo přezkoumáno a přijato.

(13)

Na základě výše uvedené analýzy se dospělo k závěru, že žadatel během období šetření neuskutečnil žádný domácí prodej obdobného výrobku v běžném obchodním styku. Proto se podle čl. 2 odst. 6 písm. c) považovalo za rozumné použít při výpočtu běžné hodnoty stejnou metodu jako při původním šetření. Jelikož egyptští výrobci z původního šetření měli srovnatelnou strukturu výroby a prodeje a ziskové rozpětí 5 %, které bylo pokládáno za přiměřený zisk u tohoto druhu komoditního trhu, byl jejich vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů připočten k výrobním nákladům žadatele.

(14)

Jelikož byl vývoz žadatele do Unie uskutečněn přímo nezávislým odběratelům, byla vývozní cena stanovena na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen za dotčený výrobek v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(15)

Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. Pro zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům činitelů, u kterých bylo prokázáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Za tímto účelem byl provedeny náležité úpravy, které se týkaly nákladů na dopravu a pojištění, manipulačních nákladů, nákladů na balení a vedlejších výdajů, finančních nákladů, bankovních poplatků a antidumpingových cel, která žadatel v oprávněných případech platí.

(16)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle druhu výrobku s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího druhu dotčeného výrobku. Toto srovnání neprokázalo existenci dumpingu.

(17)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda lze změněné okolnosti přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(18)

V tomto ohledu šetření ukázalo, že společnost Silmak vynaložila značné úsilí na změnu struktury výroby směrem k druhům výrobků vyšší třídy (s obsahem křemíku alespoň 75 %), což vedlo ke zvýšení vývozních cen, které bylo v průměru vyšší než zvýšení nákladů.

(19)

Žadatel v tomto prozatímním přezkumu plně spolupracoval a díky získaným a ověřeným údajům bylo možné stanovit dumpingové rozpětí na základě jeho vlastních údajů, včetně individuálních vývozních cen při vývozu do Unie. Výsledek tohoto výpočtu ukazuje, že zachování současné výše opatření by již nemělo opodstatnění.

(20)

Důkazy získané a ověřené během šetření rovněž potvrdily, že změny ve výrobní struktuře společnosti žadatele se mohou považovat za trvalé. Při šetření nevyšla najevo žádná skutečnost, která by vedla k jinému závěru. Proto se má za to, že okolnosti, kvůli nimž byl tento prozatímní přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění tohoto prozatímního přezkumu. V důsledku toho se dospělo k závěru, že změna okolností má trvalou povahu.

(21)

Je třeba poznamenat, že srovnání vývozních údajů žadatele s Eurostatem ukázalo, že vývozní množství dotčeného výrobku společnosti během období šetření odpovídalo celkovému množství dotčeného výrobku dováženého do Unie z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie během stejného období.

(22)

S ohledem na výsledky tohoto přezkumného šetření se považuje za vhodné zrušit antidumpingové clo platné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.

(23)

Zúčastněné strany byly informovány o zásadních skutečnostech a důvodech, o které se opíral záměr doporučit zrušení opatření uložených nařízením (ES) č. 172/2008, a dostaly možnost se vyjádřit. Zúčastněné strany nevyjádřily žádné připomínky,