(ES) č. 1122/2009Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína

Publikováno: Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65-112 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 30. listopadu 2009 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 9. prosince 2009 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2010
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) č. 640/2014 Pozbývá platnosti: 27. června 2014
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1122/2009

ze dne 30. listopadu 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na články 85x a 103za ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, a zejména na čl. 142 písm. b), c), d), e), h), k), l), m), n), o), q) a s) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 73/2009 ruší a nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 a zavádí některé změny v režimu jednotné platby i některých jiných režimech přímé platby. Současně zrušuje od roku 2010 několik existujících režimů přímých plateb. Kromě toho zavádí některé změny v režimu, podle něhož se přímé platby zemědělcům, kteří nesplňují některé podmínky v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat („podmíněnost“), snižují nebo vyloučí.

(2)

Režimy přímých plateb byly poprvé zavedeny v důsledku reformy společné zemědělské politiky v roce 1992 a byly dále rozvinuty v rámci následujících reforem. Na režimy se vztahuje integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“). Uvedený systém stanovený nařízením Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 24. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a (ES) č. 73/2009 (2), a dále pro podmíněnost podle nařízení Rady (ES) č. 479/2008 prokázal, že je účinným prostředkem k provádění režimů přímých plateb. Nařízení (ES) č. 73/2009 se o tento integrovaný systém opírá.

(3)

Vzhledem ke změnám v přímých platbách, které byly provedeny nařízením (ES) č. 73/2009, je vhodné zrušit a nahradit nařízení (ES) č. 796/2004 a jím stanovené zásady převzít do nového nařízení. Současně v důsledku začlenění odvětví vína do nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 je třeba nahradit odkazy na nařízení Rady (ES) č. 479/2008 (3) nacházející se v nařízení (ES) č. 796/2004 odkazy na nařízení (ES) č. 1234/2007.Z důvodů sjednocení by se některá ustanovení nařízení (ES) č. 796/2004 měla včlenit do nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 (4), které bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (5).

(4)

Nařízení (ES) č. 73/2009 ponechává členským státům možnost volby, pokud jde o použití některých režimů podpor v něm stanovených. Toto nařízení by tedy mělo obsahovat ustanovení o správě a kontrole, které musí být provedeny v členských státech vzhledem k jejich možnosti výběru, pokud jde o přístup k některým režimům podpor. Příslušná ustanovení tohoto nařízení by se tedy měla použít jedině tehdy, pokud členské státy takovou volbu provedou.

(5)

Nařízení (ES) č. 73/2009 v rámci ustanovení o podmíněnosti stanoví některé povinnosti, jež musí dodržovat jak členské státy, tak zemědělci, pokud jde o zachování stálých pastvin. Je nezbytné stanovit pravidla pro určování poměru stálých pastvin a zemědělské půdy, který musí být zachován, a povinnosti, které musí každý zemědělec plnit, je-li zjištěno, že poměr se snižuje na úkor půdy využívané jako stálé pastviny.

(6)

S cílem umožnit účinnou kontrolu a zabránit tomu, aby nebylo předloženo několik žádostí o podporu u různých platebních agentur v jednom členském státě, by členské státy měly vytvořit jednotný systém identifikace zemědělců předkládajících žádosti o podporu v rámci integrovaného systému.

(7)

Je třeba stanovit prováděcí pravidla k systému identifikace zemědělských pozemků, který spravují členské státy v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 73/2009. Podle tohoto ustanovení se mají používat techniky založené na automatizovaném geografickém informačním systému (GIS). Je nezbytné vyjasnit úroveň, na níž by měl tento systém fungovat, a míru podrobnosti informací, které by měly být v GIS k dispozici.

(8)

Pro zajištění řádného provádění režimu jednotné platby uvedeného v hlavě III nařízení (ES) č. 73/2009 by členské státy měly vytvořit systém identifikace a registrace, který zajistí možnost vysledování platebních nároků, a který umožní mimo jiné křížovou kontrolu mezi plochami ohlášenými pro účely režimu jednotné platby a platebními nároky každého zemědělce a kontrolu různých platebních nároků jako takových.

(9)

Sledování toho, jak se plní různé povinnosti v oblasti podmíněnosti, vyžaduje zavedení kontrolního systému a vhodných snížení. K tomuto účelu je třeba, aby si různé orgány z jednotlivých členských států předávaly informace o žádostech o podporu, kontrolních vzorcích, výsledcích kontrol na místě atd. Měly by se stanovit základní prvky takového systému.

(10)

V zájmu zjednodušení by členské státy měly mít možnost rozhodnout, že se všechny žádosti o podporu podle hlav III a IV nařízení (ES) č. 73/2009 zahrnují do jednotné žádosti.

(11)

Členské státy by měly přijmout požadovaná opatření, aby umožnily řádné fungování integrovaného systému, je-li v případě stejného zemědělce pověřeno více platebních agentur.

(12)

Aby se umožnily účinné kontroly, měly by se současně ohlašovat všechny druhy využití ploch i všechny dotyčné režimy podpor. Proto by se mělo upravit předkládání jednotné žádosti o podporu zahrnující všechny žádosti o podporu, které se nějakým způsobem týkají plochy. Formulář jednotné žádosti by kromě toho měli předkládat zemědělci, kteří nežádají o žádnou z podpor spadajících do jednotné žádosti, pokud disponují zemědělskou plochou. Je však vhodné povolit, aby členské státy mohly zemědělce od této povinnosti osvobodit, pokud jsou již dané informace orgánům k dispozici.

(13)

Členské státy by měly stanovit lhůtu pro předkládání jednotné žádosti, která by měla vypršet nejpozději 15. května, aby se umožnilo včasné zpracování a kontrola žádosti. Kvůli zvláštním klimatickým podmínkám v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Finsku a Švédsku by se však těmto členským státům mělo povolit stanovení pozdějšího termínu, který by měl být nejpozději 15. června. Kromě toho by na stejném právním základě měly být případ od případu stanoveny odchylky, pokud by to v budoucnu vyžadovaly klimatické podmínky v daném roce.

(14)

V jednotné žádosti by měl zemědělec ohlásit nejen plochu, kterou používá k zemědělským účelům, ale i své platební nároky a spolu s jednotnou žádostí by se měly požadovat jakékoli informace požadované ke stanovení způsobilosti k podpoře. Je nicméně vhodné povolit, aby členské státy stanovily odchylku od některých povinností, pokud platební nároky, které mají být v daném roce přiznány, dosud nebyly definitivně stanoveny.

(15)

Za účelem zjednodušení postupů pro podání žádosti a v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 by mělo být v této souvislosti stanoveno, že členské státy pokud možno poskytnou zemědělcům tiskopisy s předtištěnými informacemi.

(16)

Spolu s jednotnou žádostí nebo, je-li to vhodné vzhledem k povaze informací, později, by se měly požadovat jakékoli specifické informace o produkci konopí, skořápkového ovoce, brambor určených pro výrobu škrobu, osiva, bavlny, ovoce a zeleniny a o zvláštní podpoře, na kterou se vztahuje jednotná žádost. Dále by se mělo stanovit, že se ve formuláři jednotné žádosti uvádějí plochy, pro něž se nežádá o žádnou podporu. V závislosti na druhu použití může mít význam disponovat podrobnými informacemi; to je důvod, proč by některá použití měla být uvedena samostatně, zatímco jiná lze uvádět pod jedním záhlavím. Pokud však členské státy již tento druh informací získají, měla by se povolit odchylka od tohoto pravidla.

(17)

Aby se umožnilo účinné sledování, měl by kromě toho každý členský stát určit minimální rozlohu zemědělských pozemků, které mohou být předmětem žádosti o podporu.

(18)

S cílem zajistit co největší pružnost pro zemědělce, pokud jde o plánování využití ploch, by jim mělo být umožněno měnit svou jednotnou žádost až do obvyklého data osevu za předpokladu, že jsou dodrženy všechny zvláštní požadavky podle jednotlivých režimů podpor a že příslušný orgán dosud neinformoval zemědělce o chybách vyskytujících se v jednotné žádosti, ani ho neinformoval o kontrole na místě, která odhalila chyby ohledně části, jíž se změna týká. Po provedení změny by měla být dána možnost upravit příslušné podklady nebo smlouvy, které se mají předložit.

(19)

Pro účinnou správu je klíčové včasné podání žádosti o zvýšení hodnoty nebo o přiznání platebních nároků v rámci režimu jednotné platby. Členské státy by proto měly stanovit lhůtu pro žádost, která vyprší nejpozději 15. května. S cílem zjednodušit postupy by členské státy měly mít možnost rozhodnout, že žádost lze podat současně s jednotnou žádostí. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko by však z tohoto důvodu měly mít možnost stanovit pozdější termín, který smí být nejpozději 15. června.

(20)

Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor „na zvířata“, měla by se přijmout společná ustanovení ohledně podrobných informací, které je třeba zahrnout do žádostí o podporu „na zvířata“.

(21)

V souladu s článkem 117 nařízení (ES) č. 73/2009 se prémie v rámci režimů podpory pro skot poskytnou pouze na zvířata, která jsou označena a evidována v souladu s nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (6). Zemědělcům, kteří podávají žádosti na základě příslušných režimů podpor, by se proto měl umožnit včasný přístup k potřebným informacím.

(22)

Podpora pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny, oddělená platba za cukr a oddělená platba za ovoce a zeleninu nejsou vzhledem ke své povaze spojeny se zemědělskou plochou, a proto se ustanovení o jednotné žádosti na uvedené režimy plateb nepoužijí. Proto by měl být stanoven vhodný postup pro podávání žádostí.

(23)

Měly by se stanovit další požadavky na žádost o zvláštní podporu podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, jiné než platby „na plochu“ nebo „na zvířata“. Vzhledem k možné různorodosti opatření zvláštní podpory je obzvláště důležité, aby zemědělec předložil všechny informace požadované ke stanovení způsobilosti. Z praktických důvodů by se mělo povolit, aby členské státy vyžadovaly podklady k pozdějšímu termínu, než ke dni stanovenému pro podání žádosti.

(24)

V případě uplatnění čl. 68 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 73/2009 nejsou příjemci podpory zemědělci, ale vzájemné fondy, které poskytly zemědělcům náhradu škody za hospodářské ztráty. Měly by se stanovit zvláštní požadavky na žádost o podporu do vzájemných fondů s ohledem na informace potřebné ke stanovení jejich způsobilosti k platbě.

(25)

Měl by se vytvořit obecný rámec pro zavedení zjednodušených postupů v kontextu komunikace mezi zemědělci a orgány členských států. Tento rámec by měl zejména zajistit možnost používat elektronické prostředky. Musí se však zaručit zejména naprostá spolehlivost takto získaných údajů a fungování takových postupů bez jakékoli diskriminace mezi zemědělci. Dále by v zájmu zjednodušení správy pro zemědělce i pro vnitrostátní orgány mělo být umožněno, aby vnitrostátní orgány vyžadovaly podklady nezbytné k ověření způsobilosti některých plateb přímo od zdroje, a nikoli od zemědělce.

(26)

Pokud žádosti o podporu obsahují zjevné chyby, mělo by být umožněno, aby mohly být kdykoli opraveny.

(27)

Měla by být stanovena pravidla pro řešení situací, kdy nejzazší datum pro podání různých žádostí, dokladů nebo změn připadá na státní svátek, sobotu nebo neděli.

(28)

Dodržování lhůt pro podávání žádostí o podporu a pro změnu žádostí o podporu „na plochu“, jakýchkoli podkladů, smluv nebo prohlášení je nezbytné pro to, aby vnitrostátní správní orgány mohly plánovat a následně provádět účinné kontroly správnosti žádostí o podporu. Proto by mělo být upraveno, v jakých lhůtách lze přijímat opožděné žádosti. Kromě toho by se mělo zavést snížení podpory s cílem motivovat zemědělce k dodržování lhůt.

(29)

Včasné podání žádostí o platební nároky zemědělci je nezbytné k tomu, aby členské státy mohly stanovit platební nároky ve stanovené lhůtě. Opožděná podání uvedených žádostí by proto měla být povolena pouze ve stejné dodatečné lhůtě jako u opožděného podání jakékoli žádosti o podporu. Mělo by být také uplatněno odrazující snížení plateb, nebylo-li zpoždění způsobeno vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi.

(30)

Zemědělci by měli být oprávněni kdykoli vzít zpět své žádosti o podporu nebo jejich části, pokud příslušný orgán dosud neinformoval zemědělce o chybách v jeho žádosti o podporu, ani ho neinformoval o kontrole na místě.

(31)

Na dodržování ustanovení o režimech podpor řízených v rámci integrovaného systému by se mělo účinně dohlížet. Za tímto účelem a k zajištění jednotné úrovně dohledu ve všech členských státech je nezbytné podrobně stanovit kritéria a technické postupy pro provádění administrativních kontrol a kontrol na místě jak kritérií způsobilosti pro podporu stanovených pro režimy podpor, tak povinností v oblasti podmíněnosti. Pro dohled je podstatné, že mohou být provedeny kontroly na místě. Žádosti by se proto měly zamítnout, pokud zemědělec zabrání ve výkonu těchto kontrol.

(32)

Oznámení kontrol na místě, pokud jde o způsobilost nebo podmíněnost, by se mělo povolit pouze v případě, že se tím neohrozí kontroly, a v každém případě by se měly stanovit vhodné lhůty. Kromě toho stanoví-li zvláštní odvětvová pravidla pro akty či normy v rámci podmíněnosti, že kontroly na místě se neoznamují, měla by se tato pravidla dodržet.

(33)

Mělo by se stanovit, že v případě potřeby by se členské státy měly zavázat ke kombinování různých kontrol.

(34)

S ohledem na účinné odhalování nesrovnalostí při administrativních kontrolách by se měl upravit zejména obsah křížových kontrol. Nesrovnalosti by se měly sledovat v rámci vhodného postupu.

(35)

Častou chybou během křížových kontrol je ohlášení mírně větší celkové zemědělské plochy v rámci referenčního pozemku. Z důvodů zjednodušení, pokud se na referenční pozemek vztahuje žádost o podporu dvou nebo více zemědělců v rámci stejného režimu podpory a celková vykázaná plocha přesahuje zemědělskou plochu s rozdílem, který spadá pod definici odchylky stanovené pro měření zemědělských pozemků, mělo by se členským státům povolit, aby stanovily poměrné snížení příslušných ploch. Dotyční zemědělci by však měli mít nárok odvolat se proti těmto rozhodnutím.

(36)

Pokud některý členský stát využívá možnosti stanovené v článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009 a platby jsou poskytovány „na plochu“ nebo „na zvířata“, je vhodné použít stejnou míru kontrol jako u jiných plateb „na plochu“ a „na zvířata“. U dalších opatření zvláštní podpory by měli být příjemci podpory považováni za oddělenou skupinu a měla by se na ně vztahovat zvláštní minimální míra kontrol.

(37)

Měl by se stanovit minimální počet zemědělců, u nichž bude provedena kontrola na místě v rámci různých režimů podpor. Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor „na zvířata“, měl by se ve vztahu k zemědělcům žádajícím o podporu podle těchto režimů stanovit integrovaný přístup založený na hospodářství.

(38)

Při zjištění významných nesrovnalostí a nedodržení pravidel by měl být v průběhu běžného a/nebo následujícího roku zvýšen počet kontrol na místě, aby se dosáhlo přijatelné úrovně jistoty, pokud jde o správnost dotyčných žádostí o podporu. Při rozšíření vzorku, pokud jde o podmíněnost, by měly být tyto dodatečné kontroly provedeny u dotčených aktů nebo norem.

(39)

Kontroly na místě u zemědělců, kteří podávají žádosti o podporu, se nemusejí nezbytně provádět u každého jednotlivého zvířete nebo zemědělského pozemku. V některých případech lze provádět kontroly vzorku. Tam, kde je to přípustné, by se však měl vzorek rozšířit natolik, aby zaručil spolehlivou a reprezentativní úroveň jistoty. V některých případech může být nezbytné rozšířit vzorek na kontrolu v plném rozsahu. Členské státy by měly stanovit kritéria pro výběr vzorku, který má být kontrolován.

(40)

Vzorek minimální míry kontrol pro kontroly na místě by měl být vytvořen z části na základě analýzy rizik a z části náhodným výběrem. Příslušný orgán by měl stanovit rizikové faktory, jelikož je v lepším postavení pro výběr relevantních rizikových faktorů. V zájmu zajištění relevantních a účinných analýz rizik by měla být jejich efektivnost každoročně hodnocena a aktualizována z hlediska relevance každého rizikového faktoru, srovnání výsledků vzorků vybraných náhodně a na základě rizika a konkrétní situace v daném členském státě.

(41)

Pro zajištění účinnosti kontroly na místě je důležité, aby byli zaměstnanci provádějící kontrolu informováni o důvodu výběru určitého zemědělce pro kontrolu na místě. Členské státy by měly vést záznamy o takových informacích.

(42)

V některých případech je důležité provést kontroly na místě před obdržením všech žádostí, a členské státy by proto měly mít možnost částečně vybrat kontrolní vzorek před koncem období pro podání žádostí.

(43)

Aby mohly vnitrostátní orgány a jakýkoli příslušný orgán Společenství sledovat provedené kontroly na místě, měly by se podrobné údaje o těchto kontrolách zaznamenat do zprávy o kontrole. Zemědělec nebo jeho zástupce by měl mít možnost zprávu podepsat. V případě kontrol prováděných prostřednictvím dálkového průzkumu Země by však členské státy měly mít možnost toto právo poskytnout pouze v případech, kdy kontroly odhalí nesrovnalosti. Bez ohledu na způsob provedené kontroly na místě by měl zemědělec obdržet kopii zprávy v případě, že byly zjištěny nesrovnalosti.

(44)

Aby se zajistil řádný dohled, měly by kontroly na místě týkající se režimů podpory „na plochu“ zahrnovat všechny ohlášené zemědělské pozemky Mělo by však z důvodu zjednodušení být povoleno, aby se skutečné zjištění pozemků omezilo na vzorek 50 % pozemků. Vzorek by však měl být spolehlivý a reprezentativní a v případě anomálií by se měl rozšířit. Výsledky vzorku by měly být extrapolovány na zbytek souboru. Je vhodné stanovit, že členské státy pro účely kontrol na místě mohou využít některé technické nástroje.

(45)

Měla by se stanovit podrobná pravidla pro určování ploch a metody měření, aby se zajistila kvalita měření rovnocenná té, kterou vyžadují technické normy stanovené na úrovni Společenství.

(46)

Zkušenosti ukázaly, že při určování plochy zemědělských pozemků, na které lze poskytnout platby na plochu, je nezbytné určit přípustnou šířku určitých terénních prvků, zejména živých plotů, příkopů a zdí. S ohledem na zvláštní potřeby ochrany životního prostředí by se měla zajistit určitá pružnost v rámci limitů, které byly zohledněny při stanovení regionálních výnosů.

(47)

Mělo by se stanovit, za jakých podmínek by se měly zalesněné zemědělské pozemky považovat za způsobilé pro účely režimů podpory „na plochu“. Je rovněž vhodné upravit správní postup v případě ploch ve společném užívání.

(48)

Měly by se stanovit podmínky pro využití dálkového průzkumu Země pro kontroly na místě a přijmout ustanovení pro fyzické kontroly, které se budou provádět v případech, kdy vyhodnocení snímků nepovede k jasným výsledkům. Například z důvodu povětrnostních podmínek mohou vzniknout případy, kdy doplňkové kontroly, které se mají provést po zvýšení míry kontrol na místě, již nelze provést pomocí dálkového průzkumu Země. V tom případě by měly být provedeny tradičním způsobem.

(49)

V rámci režimu jednotné platby by zemědělci se zvláštními nároky mohli obdržet podporu, pokud splňují požadavek na některou činnost. V zájmu účinného ověření uvedeného požadavku by členské státy měly stanovit postupy kontrol na místě u zemědělců se zvláštními nároky.

(50)

Vzhledem ke konkrétním vlastnostem režimu podpor pro osivo, bavlnu a cukr podle oddílů 5, 6 a 7 kapitoly 1 hlavy IV nařízení (ES) č. 73/2009 by měla být zavedena zvláštní ustanovení týkající se kontroly.

(51)

Ustanovení čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví, že obsah tetrahydrokannabinolu (THC) v odrůdách konopí, na které lze poskytnout přímé platby, musí být nejvýše 0,2 %. S ohledem na provedení tohoto pravidla by se měl stanovit systém, který použijí členské státy k ověření obsahu THC v konopí.

(52)

Kromě toho je nezbytné stanovit období, během něhož se nesmí sklízet konopí pěstované na vlákno po skončení květu, s cílem umožnit účinné provádění kontrol předepsaných pro tuto plodinu.

(53)

Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor „na zvířata“, pak pokud se žádá o podporu v rámci těchto režimů, je třeba upřesnit časové rozvržení a minimální obsah kontrol na místě. V zájmu účinného přezkoumání správnosti údajů v žádostech o podporu a v oznámeních do počítačové databáze skotu je nezbytné provádět velkou část takových kontrol na místě během stanoveného retenčního období.

(54)

Pokud se členský stát rozhodne pro použití různých režimů podpor pro skot, kde podmínkou způsobilosti je řádné označení a evidence skotu podle článku 117 nařízení (ES) č. 73/2009, mělo by se zajistit, aby podpora Společenství byla poskytována pouze na skot řádně označený a evidovaný. Tyto kontroly by se měly rovněž provádět u skotu, pro který dosud nebyla podána žádost, ale pro který by mohla být taková žádost podána, protože u těchto zvířat se s ohledem na mechanismus některých režimů podpor pro skot mnohdy žádá o podporu až poté, co zvířata opustila hospodářství.

(55)

Pokud jde o ovce a kozy, kontroly na místě by se měly týkat zejména dodržení retenčního období a správnosti údajů v evidenci.

(56)

Pokud se členský stát rozhodne pro použití porážkové prémie, mělo by se přijmout zvláštní ustanovení o kontrolách na místě prováděných na jatkách za účelem ověření toho, zda na zvířata, pro která se žádá o podporu, lze poskytnout tuto podporu a zda jsou informace obsažené v počítačové databázi správné. Členské státy by měly být zmocněny použít při výběru jatek, která budou takto kontrolována, dvě různá východiska.

(57)

Pokud jde o porážkové prémie poskytované po vývozu skotu, je z důvodu rozdílů v účelu kontrol nezbytné stanovit vedle kontrolních ustanovení Společenství týkajících se vývozu obecně ještě zvláštní ustanovení.

(58)

Na základě nařízení Komise (ES) č. 1082/2003 ze dne 23. června 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (7), pokud jde o minimální kontroly v rámci systému identifikace a evidence skotu, byla přijata zvláštní kontrolní ustanovení. Pokud jsou kontroly prováděny podle uvedeného nařízení, jejich výsledky by se měly zahrnout do zprávy o kontrole pro účely integrovaného systému.

(59)

Kromě toho je potřeba stanovit pravidla týkající se zprávy o kontrole v případě kontrol na místě na jatkách, nebo pokud je prémie je poskytnuta po vývozu. Pro účely soudržnosti by se mělo rovněž stanovit, že v případě nesouladu s ustanoveními hlavy I nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (8) by se kopie zprávy o kontrole měly zaslat orgánům příslušným pro uplatňování uvedených nařízení.

(60)

V případě, že členský stát využije možnosti poskytnout zvláštní podporu podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, měla by se pokud možno použít ustanovení o kontrole podle tohoto nařízení. Pokud není možné použít uvedená ustanovení, měly by členské státy zajistit rovnocennou úroveň kontrol. Měly by se stanovit zvláštní požadavky pro kontrolu žádostí o platbu ze vzájemných fondů a pro investice.

(61)

Nařízení (ES) č. 73/2009 zavádí povinnosti v oblasti podmíněnosti pro zemědělce, kteří dostávají platby v rámci všech režimů přímých plateb uvedených v příloze I uvedeného nařízení, a stanoví systém snížení a vyloučení v případě neplnění těchto povinností. Uvedený systém se také použije na platby podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007. Je třeba stanovit prováděcí pravidla k tomuto systému.

(62)

Měla by se stanovit prováděcí pravidla týkající se otázky, které orgány v členských státech provádějí kontroly plnění povinností v oblasti podmíněnosti.

(63)

V některých případech může být pro členské státy užitečné provádět administrativní kontroly plnění povinností v oblasti podmíněnosti. Tyto kontrolní nástroje by však neměly být pro členské státy povinné.

(64)

Musí se stanovit minimální míra kontrol dodržování povinností v oblasti podmíněnosti. Tuto míru kontrol by mělo představovat 1 % zemědělců spadajících do oblasti působnosti každého kontrolního orgánu, které je třeba vybrat na základě vhodné analýzy rizik.

(65)

Členským státům by měla být dána možnost splnit minimální míru kontrol na úrovni každého příslušného kontrolního orgánu, platební agentury nebo aktu či normy, nebo souboru aktů či norem.

(66)

Pokud zvláštní právní předpisy použitelné na akty a normy stanoví minimální míry kontrol, členské státy by měly tyto míry dodržet. Členským státům by však mělo být povoleno použít jednotnou míru kontrol pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti. Pokud si členské státy vyberou tuto možnost, všechny případy nedodržení požadavků zjištěné během kontrol na místě podle odvětvových právních předpisů by však měly být nahlášeny a následně sledovány v rámci podmíněnosti.

(67)

Nařízení (ES) č. 73/2009 stanovilo pravidla, která v některých případech vyžadují, aby příslušný orgán sledoval, zda zemědělci přijali nápravné opatření. Aby se zabránilo oslabení kontrolního systému, zejména pokud jde o výběr vzorků pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti, mělo by se objasnit, že toto sledování by se nemělo brát v úvahu při stanovení minimálního kontrolního vzorku.

(68)

Kontrolní vzorek pro podmíněnost by se měl vytvořit buď z části zemědělců vybraných pro kontrolu na místě zaměřenou na kritéria způsobilosti pro podporu, nebo z celkového počtu zemědělců, kteří podají žádosti o přímé platby. V takovém případě by se měly povolit některé další možnosti volby.

(69)

Výběr vzorků pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti se může zlepšit, pokud se umožní zohlednit při analýze rizik účast zemědělců v zemědělském poradenském systému podle článku 12 nařízení (ES) č. 73/2009 i účast zemědělců v certifikačních systémech. Při zohlednění této účasti by se však mělo prokázat, že zemědělci účastnící se uvedených režimů představují menší riziko než zemědělci, kteří se uvedených režimů neúčastní.

(70)

Kontroly na místě týkající se podmíněnosti by obecně vyžadovaly několik návštěv ve stejném zemědělském podniku. Aby se snížila zátěž kontrol pro zemědělce i správu, mohou se kontroly omezit na jednu kontrolní návštěvu. Časový rozvrh této návštěvy by měl být upřesněn. Členské státy by však měly zajistit, že se v rámci stejného kalendářního roku provede reprezentativní a účinná kontrola požadavků a norem.

(71)

S cílem zjednodušit kontroly na místě týkající se podmíněnosti a zlepšit využití stávajících kontrolních kapacit by se mělo stanovit, že kontroly na úrovni zemědělského podniku by měly být nahrazeny administrativními kontrolami nebo kontrolami na úrovni podniků, pokud účinnost kontrol je alespoň rovnocenná té, které lze dosáhnout kontrolami na místě.

(72)

Dále by mělo být členským státům umožněno, aby při provádění kontrol na místě týkajících se podmíněnosti používaly objektivní ukazatele vztahující se k určitým požadavkům nebo normám. Tyto ukazatele by však měly přímo souviset s požadavky nebo normami, které představují, a pokrývat všechny aspekty, které se mají kontrolovat.

(73)

Musí se stanovit pravidla pro vypracovávání podrobných a zvláštních kontrolních zpráv pro podmíněnost. Specializovaní kontroloři v terénu by měli informovat o všech svých zjištěních a stupni jejich závažnosti, aby platební agentura mohla stanovit příslušná snížení nebo podle okolností rozhodnout o vyloučení z příjmu přímých plateb.

(74)

Zemědělci by měli být informováni o jakémkoli možném nesouladu zjištěném na základě kontroly na místě. Je vhodné stanovit určitou časovou lhůtu, v rámci níž by zemědělci tuto informaci měli obdržet. Překročení této lhůty by však nemělo opravňovat dotčené zemědělce k tomu, aby se vyhnuli následkům, které by zjištěný nesoulad jinak měl.

(75)

Snížení a vyloučení by měla být stanovena s ohledem na zásadu přiměřenosti a zvláštní problémy spojené s případy vyšší moci a mimořádnými a přírodními okolnostmi. V případě povinností spojených s podmíněností se mohou snížení a vyloučení uplatnit jedině tehdy, pokud zemědělec jednal z nedbalosti nebo úmyslně. Snížení a vyloučení by se měla odstupňovat podle závažnosti zjištěné nesrovnalosti a měla by zahrnovat i úplné vyloučení z jednoho nebo několika režimů podpory na stanovenou dobu. Pokud jde o kritéria způsobilosti pro podporu, měla by snížení a vyloučení zohledňovat zvláštnosti jednotlivých režimů podpory.

(76)

S cílem umožnit členským státům účinné provádění kontrol, a zejména kontrol povinností v souvislosti s podmíněností, ohlásí zemědělci v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 všechny plochy, které mají k dispozici, bez ohledu na to, zda na ně žádají podporu, či nikoliv. Je třeba stanovit mechanismus, který zajistí, že zemědělci splní tuto povinnost.

(77)

V zájmu určení ploch a výpočtu snížení je nutné definovat plochy, na které se vztahuje stejná skupina plodin. Jednu plochu je možno zohlednit několikrát, pokud je ohlášena pro podporu v rámci více režimů podpor.

(78)

Platba podpory v rámci režimu jednotné platby vyžaduje stejný počet platebních nároků a hektarů, na které lze poskytnout podporu. Pro účely tohoto režimu je proto vhodné stanovit, že výpočet platby v případě rozporů mezi ohlášenými platebními nároky a ohlášenou plochou by měl vycházet z menší rozlohy. Aby se zabránilo výpočtu založenému na neexistujících nárocích, mělo by se stanovit, že počet platebních nároků použitých k výpočtu by neměl překročit počet platebních nároků, které má zemědělec k dispozici.

(79)

U žádostí o podporu „na plochu“ se nesrovnalosti obvykle týkají částí ploch. Ohlášení větší rozlohy jednoho pozemku lze proto vyrovnat ohlášením menší rozlohy jiných pozemků se stejnou skupinou plodin. V rámci určité přípustné odchylky by mělo být stanoveno, že žádosti o podporu se upraví podle skutečně zjištěné rozlohy a snížení se uplatní teprve po překročení této odchylky.

(80)

Kromě toho u žádostí o platby „na plochu“ jsou rozdíly mezi celkovou plochou ohlášenou v žádosti a celkovou plochou stanovenou jako způsobilá často nevýznamné. V zájmu snížení vysokého počtu drobných úprav žádostí by mělo být stanoveno, že žádost o podporu by se neměla upravovat podle zjištěné plochy, není-li překročena určitá úroveň rozdílů.

(81)

Je nutné přijmout zvláštní ustanovení, která zohlední zvláštnosti žádostí o podporu v rámci režimů podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu, osivo a bavlnu.

(82)

V případě, že ohlášení větší rozlohy bylo záměrné, by se měla uplatnit zvláštní pravidla.

(83)

Měla by být stanovena prováděcí pravidla pro základ výpočtu prémií „na zvířata“.

(84)

Zemědělcům by mělo být povoleno nahradit skot a ovce nebo kozy za určitých podmínek v rámci limitů povolených podle příslušných odvětvových pravidel.

(85)

Pokud jde o žádosti o podporu „na zvířata“, vedou nesrovnalosti k tomu, že na dotyčné zvíře nelze podporu poskytnout. Mělo by se stanovit uplatnění snížení již v případě zjištění nesrovnalostí u prvního zvířete; bez ohledu na výši snížení by však sankce měla být méně přísná, pokud se nesrovnalosti týkají nejvýše tří zvířat. Ve všech ostatních případech by měla přísnost sankce záviset na procentu zvířat, u kterých byly nesrovnalosti zjištěny.

(86)

Pokud jde o ovce a kozy, měla by být vzhledem ke zvláštnostem tohoto odvětví přijata některá zvláštní ustanovení.

(87)

Pokud v důsledku přírodních okolností není zemědělec schopen splnit retenční povinnosti podle odvětvových pravidel, neměla by se snížení a vyloučení uplatňovat.

(88)

Pokud se členský stát rozhodne pro použití porážkové prémie, měla by se, vzhledem k významu jatek pro řádné fungování některých režimů podpory pro skot, rovněž přijmout ustanovení pro případy, kdy jatky v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslně vydají nesprávná osvědčení nebo prohlášení.

(89)

V případě, že se zvláštní podpora podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009 poskytuje jako platba „na plochu“ nebo platba „na zvířata“, ustanovení o snížení a vyloučení, která pro ně mají být přijata, by se pokud možno měla použít obdobně. V jiných případech by členské státy měly pro každé opatření v rámci zvláštní podpory stanovit rovnocenná snížení a vyloučení.

(90)

Informace o výsledcích kontroly podmíněnosti by měly být zpřístupněny všem platebním agenturám odpovědným za správu různých plateb, které podléhají požadavkům podmíněnosti, aby mohla být provedena příslušná snížení v případě, že jsou odůvodněna na základě zjištěných skutečností.

(91)

Dále se musí stanovit pravidla pro případ, že členský stát využije možnost podle čl. 23 odst. 2 nebo čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 neuplatnit snížení pro méně závažné nedodržení požadavků nebo neuplatnit snížení do 100 EUR a že zemědělci nepodniknou nápravné opatření, které se po nich vyžaduje.

(92)

S ohledem na povinnosti v oblasti podmíněnosti by se mělo vedle odstupňování snížení nebo vyloučení podle zásady proporcionality stanovit, že od určitého okamžiku bude opakované porušení téže povinnosti spojené s podmíněností po předchozím upozornění zemědělce považováno za úmyslné porušení.

(93)

Pokud jde o kritéria způsobilosti pro podporu, obecně by se neměla snížení a vyloučení uplatňovat, pokud zemědělec poskytl věcně správné informace nebo může jinak prokázat, že nenese zavinění.

(94)

Na zemědělce, kteří kdykoli upozorní příslušné vnitrostátní orgány na chybné žádosti o podporu, by se neměla vztahovat žádná snížení ani vyloučení bez ohledu na důvody nesprávnosti, za předpokladu, že příslušný orgán neinformoval zemědělce o svém úmyslu provést kontrolu na místě a že ho již neupozornil na nesrovnalost v žádosti.

(95)

Totéž by mělo platit ve vztahu k chybným údajům obsaženým v počítačové databázi, jak ohledně skotu, pro který byla podána žádost o podporu a u něhož takové nesrovnalosti představují nejen porušení povinnosti v oblasti podmíněnosti, ale též porušení kritéria způsobilosti pro podporu, tak ohledně skotu, pro který nebyla podána žádost o podporu a u něhož jsou takové nesrovnalosti významné jen v rámci povinností spojených s podmíněností.

(96)

Článek 31 nařízení (ES) č. 73/2009 definuje případy vyšší moci a mimořádných okolností, které musí členské státy uznat. V případě, že zemědělec v důsledku těchto případů není schopen splnit své povinnosti, neměl by ztratit právo na vyplacení podpory. Měla by se však stanovit lhůta, v rámci níž musí zemědělec takový případ oznámit.

(97)

Spravovat nízké částky je pro příslušné orgány členských států zatěžující. Je proto vhodné zmocnit členské státy, aby nevyplácely částky podpor, které nedosahují určité minimální výše.

(98)

Je nutné přijmout zvláštní a podrobná ustanovení, která zajistí spravedlivé používání různých snížení, jež mají být uplatněna na jednu nebo více žádostí od téhož zemědělce. Snížení a vyloučení stanovená tímto nařízením by se měla použít, aniž jsou dotčeny doplňkové sankce podle jiných ustanovení práva Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

(99)

Mělo by být určeno pořadí výpočtu různých možných snížení u každého režimu podpory. Aby se zajistilo dodržování různých rozpočtových stropů stanovených pro režimy přímých podpor, mělo by se především stanovit, že platby se snižují o koeficient, pokud by stropy byly jinak překročeny.

(100)

Článek 7, 10 a 11 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví snížení a případně úpravy celkové výše přímých plateb, které mají být poskytnuty zemědělci na kalendářní rok v důsledku modulace nebo finanční kázně. Prováděcí předpisy by měly stanovit základ pro výpočet těchto snížení a úprav během výpočtu částky plateb, které mají být uskutečněny ve prospěch zemědělců.

(101)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování zásady dobré víry v celém Společenství by měly být pro případ vymáhání neoprávněně vyplacených částek stanoveny podmínky, za nichž se lze na tuto zásadu odvolat, aniž je dotčeno zacházení s dotyčnými výdaji v souvislosti se schválením účetní závěrky podle nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (9).

(102)

Měla by se stanovit pravidla pro možnost, že zemědělec získal neoprávněně určitý počet platebních nároků nebo hodnota jednotlivých platebních nároků byla stanovena v nesprávné výši a že se na tento případ nevztahuje článek 137 nařízení (ES) č. 73/2009. Pokud však v některých případech neoprávněné přiznání nároků neovlivnilo celkovou hodnotu, ale pouze počet nároků zemědělce, měly by členské státy opravit přiznání nebo případně druh nároků, aniž by snižovaly jejich hodnotu. Dané ustanovení by mělo platit pouze tehdy, pokud zemědělec nemohl chybu rozumným způsobem zjistit. Kromě toho v některých případech neoprávněně přiznané nároky odpovídají velmi malým částkám, přičemž vymáhání těchto nároků představuje významnou správní zátěž. S ohledem na zjednodušení a rovnováhu mezi správní zátěží a částkou, která se má vymoci, by se měla stanovit minimální částka, od které se zahájí vymáhání. Dále musí být upraveny případy, kdy dojde k převodu těchto platebních nároků, a případy, kdy dojde k převodu platebních nároků za porušení čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo článku 43, čl. 62 odst. 1 a 2 a čl. 68 odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009.

(103)

Měla by se přijmout pravidla upravující důsledky převodů celých hospodářství, která jsou vázána některými povinnostmi v souladu s režimy přímých plateb v rámci integrovaného systému.

(104)

Členské státy by zásadně měly přijmout jakákoli další opatření nezbytná k zajištění řádného fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému. Pokud je to nezbytné, měly by si členské státy poskytovat vzájemnou pomoc.

(105)

V případě potřeby by měla být Komise informována o všech opatřeních přijatých členskými státy k zavedení změn při provádění integrovaného systému. Aby Komise mohla účinně sledovat integrovaný systém, měly by jí členské státy předávat výroční kontrolní statistiky. Kromě toho by členské státy měly informovat Komisi o všech opatřeních, která přijmou, pokud jde o zachování půdy využívané jako stálé pastviny, jakož i o všech sníženích uplatněných v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

(106)

Článek 9 nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví pravidla týkající se částek vyplývajících z modulace. Díl částek by měl být přiznán podle klíče pro rozdělení, pro nějž by se měla stanovit pravidla na základě kritérií stanovených v uvedeném článku.

(107)

Toto nařízení by se mělo použít ode dne 1. ledna 2010. Od tohoto data by proto nařízení (ES) č. 796/2004 mělo být zrušeno. Mělo by se však nadále použít na žádosti o podporu, které se vztahují k hospodářským rokům nebo prémiovým obdobím začínajícím před 1. lednem 2010.

(108)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů a Řídícího výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“), které jsou upraveny v kapitole 4 hlavy II nařízení (ES) č. 73/2009, a pro podmíněnost podle článků 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007. Nejsou jím dotčena zvláštní ustanovení v nařízeních, která se týkají jednotlivých režimů podpory.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

Použijí se rovněž tyto definice:

(1)

„zemědělským pozemkem“ se rozumí souvislý díl půdy ohlášený zemědělcem, na kterém se pěstuje jen jedna skupina plodin; je-li však v kontextu tohoto nařízení požadováno samostatné ohlášení využití plochy v rámci skupiny plodin, toto zvláštní použití případně zemědělský pozemek dále vymezuje; členské státy mohou stanovit doplňková kritéria pro další vymezení zemědělského pozemku;

(2)

„stálou pastvinou“ se rozumí stálá pastvina vymezená v čl. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1120/2009 (10);

(3)

„systémem pro identifikaci a evidenci skotu“ se rozumí systém pro identifikaci a evidenci skotu stanovený nařízením (ES) č. 1760/2000;

(4)

„ušní značkou“ se rozumí ušní značka pro individuální identifikaci zvířat, jak je uvedeno v čl. 3 písm. a) a v článku 4 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(5)

„počítačovou databází skotu“ se rozumí počítačová databáze uvedená v čl. 3 písm. b) a v článku 5 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(6)

„zvířecím pasem“ se rozumí zvířecí pas uvedený v čl. 3 písm. c) a v článku 6 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(7)

„evidencí“ se rozumí evidence vedená držiteli zvířat v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 21/2004 nebo s čl. 3 písm. d) a článkem 7 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(8)

„prvky systému pro identifikaci a evidenci skotu“ se rozumí prvky uvedené v článku 3 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(9)

„identifikačním kódem“ se rozumí identifikační kód uvedený v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1760/2000;

(10)

„nesrovnalostmi“ se rozumí jakékoli nedodržení příslušných právních předpisů pro poskytování dotyčné podpory;

(11)

„jednotnou žádostí“ se rozumí žádost o přímé platby v rámci režimu jednotné platby a dalších režimů podpory „na plochu“;

(12)

„režimy podpory ‚na plochu‘“ se rozumí režim jednotné platby, platby „na plochu“ v rámci zvláštní podpory a všechny režimy podpory podle hlav IV a V nařízení (ES) č. 73/2009, kromě režimů podpory podle oddílů 7, 10 a 11 uvedené hlavy IV, oddělené platby na cukr podle článku 126 uvedeného nařízení a oddělené platby na ovoce a zeleninu podle článku 127 uvedeného nařízení;

(13)

„žádostí o podporu ‚na zvířata‘“ se rozumí žádosti o vyplacení podpory v rámci režimu prémií na ovce a kozy podle oddílu 10 a režimů plateb na hovězí a telecí maso podle oddílu 11 hlavy IV nařízení (ES) č. 73/2009 a platby podle počtu hospodářských zvířat nebo velkých dobytčích jednotek v rámci zvláštní podpory;

(14)

„zvláštní podporou“ se rozumí podpora uvedená v článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009;

(15)

„využitím“ se rozumí využití plochy s ohledem na typ plodin nebo pokrytí pozemku nebo neexistenci plodin;

(16)

„režimy podpory pro skot“ se rozumí režimy podpory uvedené v článku 108 nařízení (ES) č. 73/2009;

(17)

„režimem podpory pro ovce/kozy“ se rozumí režim podpory uvedený v článku 99 nařízení (ES) č. 73/2009;

(18)

„skotem, pro který byla podána žádost“ se rozumí skot, pro který byla podána žádost o podporu „na zvířata“ v rámci režimů podpory pro skot nebo v rámci zvláštní podpory;

(19)

„skotem, pro který nebyla podána žádost“ se rozumí skot, pro který dosud nebyla podána žádost o podporu na „zvířata“, ale pro který lze potenciálně poskytnout podporu v rámci režimů podpory pro skot;

(20)

„zvířetem, pro které lze potenciálně poskytnout podporu“ se rozumí zvíře, které by a priori mohlo splnit kritéria způsobilosti pro získání podpory v daném roce podání žádosti;

(21)

„retenčním obdobím“ se rozumí období, během něhož musí být zvíře, pro které byla podána žádost o podporu, drženo v hospodářství, jak je uvedeno v ustanoveních nařízení (ES) č. 1121/2009 (11):

a)

články 53 a 57 ve vztahu ke zvláštní prémii na skot samčího pohlaví;

b)

článek 61 ve vztahu k prémii na krávy bez tržní produkce mléka;

c)

článek 80 ve vztahu k porážkové prémii;

d)

čl. 35 odst. 3 ve vztahu k podpoře pro ovce a kozy;

(22)

„držitelem zvířat“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba odpovědná za zvířata trvale nebo dočasně, a to i během přepravy nebo na trhu;

(23)

„zjištěnou plochou“ se rozumí plocha, u níž byly splněny všechny podmínky stanovené v předpisech o poskytování podpory; v případě režimu jednotné platby lze ohlášenou plochu považovat za zjištěnou jedině tehdy, pokud je s ní spojen odpovídající počet platebních nároků;

(24)

„zjištěným zvířetem“ se rozumí zvíře, u něhož byly splněny všechny podmínky stanovené v předpisech o poskytování podpor;

(25)

„prémiovým obdobím“ se rozumí období, ke kterému se vztahují žádosti o podporu bez ohledu na den jejich podání;

(26)

„geografickým informačním systémem“ (dále jen „GIS“) se rozumí technika počítačového geografického informačního systému uvedeného v článku 17 nařízení (ES) č. 73/2009;

(27)

„referenčním pozemkem“ se rozumí geograficky vymezený prostor, který má zvláštní identifikaci zaznamenanou do GIS v identifikačním systému členského státu uvedeném v článku 15 nařízení (ES) č. 73/2009;

(28)

„geografickým materiálem“ se rozumí mapy nebo jiné dokumenty používané ke sdělování prvků GIS mezi žadateli o podporu a členskými státy;

(29)

„vnitrostátním souřadnicovým referenčním systémem“ se rozumí systém definovaný ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (12), který umožňuje normalizované měření a jedinečné určování zemědělských pozemků na celém území dotčeného členského státu;

(30)

„platební agenturou“ se rozumí orgány a subjekty uvedené v čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005;

(31)

„podmíněností“ se rozumí právními předpisy stanovené požadavky v oblasti řízení a dobrých zemědělských a environmentálních podmínek podle článků 5 a 6 nařízení (ES) č. 73/2009;

(32)

„oblastmi podléhajícími podmíněnosti“ se rozumí různé oblasti právními předpisy stanovených požadavků v oblasti jak řízení ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, tak dobrých zemědělských a environmentálních podmínek v souladu s článkem 6 uvedeného nařízení;

(33)

„aktem“ se rozumí každá směrnice a každé nařízení uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 73/2009;

(34)

„normami“ se rozumí normy, jak jsou definovány členskými státy v souladu s článkem 6 a přílohou III nařízení (ES) č. 73/2009, jakož i povinnosti týkající se stálých pastvin stanovené v článku 4 tohoto nařízení;

(35)

„požadavkem“ se rozumí v souvislosti s podmíněností každý jednotlivý požadavek stanovený právními předpisy v oblasti řízení, vyplývající z některého z článků daného aktu uvedených v příloze II nařízení (ES) č. 73/2009, který se co do obsahu liší od jakýchkoli jiných požadavků stejného aktu;

(36)

„porušením“ se rozumí jakékoli porušení požadavků a norem;

(37)

„specializovanými kontrolními orgány“ se rozumí příslušné vnitrostátní kontrolní orgány ve smyslu článku 48 tohoto nařízení, odpovědné podle čl. 22 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 za zajišťování dodržování právními předpisy stanovených požadavků v oblasti řízení a dobrého zemědělského a environmentálního stavu;

(38)

„od platby“ se rozumí pro účely uplatňování povinností spojených s podmíněností podle článků 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 od 1. ledna roku po kalendářním roce, ve kterém byla poskytnuta první platba.

HLAVA II

ZACHOVÁNÍ STÁLÉ PASTVINY

Článek 3

Zachování půdy využívané jako stálé pastviny na úrovni členského státu

1.   Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v čl. 6 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, členské státy v souladu s prvním pododstavcem uvedeného odstavce dbají o to, aby zůstal zachován poměr půdy využívané jako stálé pastviny k celkové zemědělské ploše. Tato povinnost se použije buď na celostátní, nebo na regionální úrovni.

Pokud je však zachována rozloha půdy využívané jako stálé pastviny v absolutním vyjádření, stanovená v souladu s odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) a odst. 7 písm. a) tohoto článku, povinnost uvedená v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009 se považuje za splněnou.

2.   Pro účely čl. 6 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 zajistí členské státy, aby poměr uvedený v odst. 1 tohoto článku neklesl na úkor půdy využívané jako stálé pastviny o více než 10 % vůči poměru v příslušném referenčním roce uvedeném v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci uvedeného nařízení (dále jen „referenční poměr“).

3.   Poměr uvedený v odstavci 1 se stanoví každoročně na základě ploch ohlášených zemědělci pro daný rok.

4.   V případě členských států jiných než nové členské státy se referenční poměr stanoví takto:

a)

Půda využívaná jako stálé pastviny je půda využívaná jako stálé pastviny ohlášená zemědělci v roce 2003 spolu s půdou využívanou jako stálé pastviny ohlášenou v roce 2005 v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004, která v roce 2003 nebyla ohlášena pro žádné jiné použití než pro louky a pastviny, ledaže zemědělec může prokázat, že taková půda nebyla v roce 2003 využívána jako stálé pastviny.

Odečtou se plochy ohlášené v roce 2005 jako půda využívaná jako stálé pastviny, na něž v roce 2003 bylo možno poskytovat platby na plochu pro plodiny na orné půdě podle čl. 1 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 (13).

Odečte se půda, která byla v roce 2003 využívána jako stálé pastviny a která byla zalesněna v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009.

b)

Celková zemědělská plocha je celková zemědělská plocha ohlášená zemědělci v roce 2005.

5.   V případě nových členských států, které pro rok 2004 neuplatnily režim jednotné platby na plochu podle článku 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, se referenční poměr stanoví takto:

a)

Půda využívaná jako stálé pastviny je půda využívaná jako stálé pastviny ohlášená zemědělci v roce 2004 spolu s půdou využívanou jako stálé pastviny ohlášenou v roce 2005 v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004, která v roce 2004 nebyla ohlášena pro žádné jiné použití než pro louky a pastviny, ledaže zemědělec může prokázat, že taková půda nebyla v roce 2004 využívána jako stálé pastviny.

Odečtou se plochy ohlášené v roce 2005 jako půda využívaná jako stálé pastviny, na něž v roce 2004 bylo možno poskytovat platby na plochu pro plodiny na orné půdě podle čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 1251/1999.

Odečte se půda, která byla v roce 2004 využívána jako stálé pastviny a která byla zalesněna v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009.

b)

Celková zemědělská plocha je celková zemědělská plocha ohlášená zemědělci v roce 2005.

6.   V případě nových členských států, které pro rok 2004 uplatnily režim jednotné platby na plochu podle článku 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, se referenční poměr stanoví takto:

a)

Půda využívaná jako stálé pastviny je půda využívaná jako stálé pastviny ohlášená zemědělci v roce 2005 v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004.

Odečte se půda, která byla v roce 2005 využívána jako stálé pastviny a která byla zalesněna v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009.

b)

Celková zemědělská plocha je celková zemědělská plocha ohlášená zemědělci v roce 2005.

7.   Referenční poměr pro Bulharsko a Rumunsko se stanoví takto:

a)

Půda využívaná jako stálé pastviny je půda využívaná jako stálé pastviny ohlášená zemědělci v roce 2007 v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004.

Odečte se půda, která byla v roce 2005 využívána jako stálé pastviny a která byla zalesněna v souladu s čl. 6 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009.

b)

Celková zemědělská plocha je celková zemědělská plocha ohlášená zemědělci v roce 2007.

8.   Členské státy upraví referenční poměr, pokud z objektivních ukazatelů vyplyne, že vývoj tohoto poměru neodpovídá aktuálnímu vývoji půdy využívané jako stálé pastviny. V takovém případě Komisi neprodleně informují o provedených úpravách a jejich odůvodněních.

Článek 4

Zachování půdy využívané jako stálé pastviny na individuální úrovni

1.   Pokud se zjistí, že poměr uvedený v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení klesá, dotyčný členský stát uloží na celostátní nebo regionální úrovni všem zemědělcům, kteří žádají o podporu podle kteréhokoli z režimů přímých plateb uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, povinnost nepřeměňovat půdu využívanou jako stálé pastviny bez předchozího povolení.

Jestliže povolení uvedené v prvním pododstavci je podmíněno zřízením stálé pastviny na určité ploše půdy, tato půda se odchylně od definice v čl. 2 odst. 2 považuje za stálou pastvinu od prvního dne přeměny. Takové plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny.

2.   Pokud se zjistí, že splnění povinnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení nelze zajistit, uloží dotyčný členský stát kromě opatření, která je třeba přijmout v souladu s odst. 1 tohoto článku, na celostátní nebo regionální úrovni všem zemědělcům, kteří žádají o podporu podle kteréhokoli z režimů přímých plateb uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří disponují půdou, jež byla původně využívána jako stálé pastviny a poté přeměněna na půdu určenou k jiným účelům, povinnost obnovit na této půdě stálé pastviny.

Tato povinnost se vztahuje na půdu takto přeměněnou ode dne začátku období 24 měsíců předcházejícího poslednímu dni pro podání jednotných žádostí v dotčeném členském státě v souladu s čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení.

V takovém případě zemědělci znovu přemění určité procento této plochy na půdu využívanou jako stálé pastviny nebo vyčlení odpovídající rozlohu jako půdu využívanou jako stálé pastviny. Toto procento se vypočítá na základě rozlohy plochy takto přeměněné zemědělcem a rozlohy nezbytné k opětovnému vytvoření rovnováhy.

Pokud však taková půda poté, co byla přeměněna na půdu určenou k jiným účelům, byla převedena, tato povinnost se použije jedině tehdy, pokud k převodu došlo po vstupu nařízení (ES) č. 796/2004 v platnost.

Odchylně od čl. 2 odst. 2 se plochy znovu přeměněné na půdu využívanou jako stálé pastviny nebo vyčleněné jako půda využívaná jako stálé pastviny považují za „stálé pastviny“ od prvního dne opětovného přeměnění nebo vyčlenění. Uvedené plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny.

3.   Povinnosti zemědělců stanovené v odstavcích 1 a 2 se však nevztahují na případy, kdy zemědělci vyčlenili půdu využívanou jako stálé pastviny v rámci programů podle nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 (14), (ES) č. 1257/1999 (15) a (ES) č. 1698/2005 (16).

ČÁST II

INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

HLAVA I

SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY A PODMÍNĚNOST

KAPITOLA I

Systém identifikace a evidence

Článek 5

Identifikace zemědělců

Aniž je dotčen čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, jednotný systém evidence totožnosti každého zemědělce podle čl. 15 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení zaručuje jednotnou identifikaci všech žádostí o podporu podaných týmž zemědělcem.

Článek 6

Identifikace zemědělských pozemků

1.   Systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 17 nařízení (ES) č. 73/2009 funguje na úrovni referenčních pozemků, jako je katastrální pozemek nebo soubor několika spolu souvisejících přirozeně ohrazených pozemků, čímž je zajištěna jednotná identifikace každého referenčního pozemku.

U každého referenčního pozemku se určí maximální plocha, na kterou lze poskytnout podporu pro účely režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu. GIS funguje na základě vnitrostátního souřadnicového referenčního systému. Pokud se používají různé souřadnicové systémy, musejí být slučitelné uvnitř každého členského státu.

Členské státy kromě toho zajistí, aby byly zemědělské pozemky spolehlivě identifikovány, a zejména vyžadují, aby jednotné žádosti obsahovaly podrobné údaje nebo aby k nim byly přiloženy doklady, které určí příslušný orgán, za účelem lokalizace a změření každého zemědělského pozemku.

2.   Členské státy zajistí, aby přinejmenším na 90 % jednotlivé plochy z alespoň 75 % referenčních pozemků, které jsou předmětem žádosti o podporu, bylo možno poskytnout podporu podle režimu jednotné platby, respektive režimu jednotné platby na plochu. Toto hodnocení se provádí každoročně pomocí vhodných statistických metod.

Článek 7

Identifikace a evidence platebních nároků

1.   Systém identifikace a evidence platebních nároků, stanovený v článku 18 nařízení (ES) č. 73/2009 je elektronický rejstřík na úrovni členského státu, který zejména u křížových kontrol podle článku 28 tohoto nařízení zaručuje efektivní sledování platebních nároků, především pokud jde o tyto prvky:

a)

držitel;

b)

hodnota;

c)

datum stanovení;

d)

datum poslední aktivace;

e)

původ, zejména z hlediska přidělení, původní nebo vnitrostátní rezerva, koupě, nájem, dědictví;

f)

druh nároku, zejména zvláštní nároky podle článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009 a nároky přiznané v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 73/2009;

g)

popřípadě regionální omezení.

2.   Členské státy, ve kterých existuje více než jedna platební agentura, se mohou rozhodnout provozovat elektronický rejstřík na úrovni platební agentury. V takovém případě dotyčný členský stát zajistí, aby byly jednotlivé rejstříky navzájem slučitelné.

KAPITOLA II

Podmíněnost

Článek 8

Kontrolní systém podmíněnosti

1.   Členské státy vytvoří systém, který zaručí účinnou kontrolu dodržování podmíněnosti. Tento systém, v souladu s kapitolou III hlavy III této části, zejména zahrnuje:

a)

poskytování nezbytných informací o zemědělcích, kteří žádají o přímé platby, platební agenturou nebo případně orgánem odpovědným za koordinaci uvedeným v čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 specializovaným kontrolním orgánům v případě, že příslušným kontrolním orgánem není platební agentura;

b)

metody pro výběr kontrolních vzorků;

c)

označení povahy a rozsahu kontrol, které se provedou;

d)

zprávy o kontrole, ve kterých je uvedeno každé zjištěné porušení, včetně zhodnocení jeho závažnosti, rozsahu, trvání a opakovanosti;

e)

předávání kontrolních zpráv specializovanými kontrolními orgány buď platební agentuře, nebo orgánu odpovědnému za koordinaci uvedenému v čl. 20 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, popřípadě jim oběma, není-li příslušným kontrolním orgánem platební agentura;

f)

používání systému snížení a vyloučení platební agenturou.

2.   Členské státy mohou stanovit postup, podle kterého zemědělci sdělují platební agentuře údaje nezbytné k určení požadavků a norem, jež se na ně vztahují.

Článek 9

Vyplacení podpory ve vztahu ke kontrole podmíněnosti

Pokud jde o kontroly podmíněnosti uvedené v kapitole III hlavy III této části, všechny neoprávněně vyplacené platby v případě, že není možné takové kontroly dokončit před platbou, se získávají zpět podle článku 80.

HLAVA II

ŽÁDOSTI O PODPORU

KAPITOLA I

Jednotná žádost

Článek 10

Obecná ustanovení pro jednotnou žádost

1.   Členské státy mohou rozhodnout, že se všechny žádosti o podporu podle hlavy III a IV nařízení (ES) č. 73/2009 zahrnují do jednotné žádosti. V tomto případě se kapitoly II až V této hlavy, pokud jde o zvláštní požadavky stanovené s ohledem na žádost o podporu v rámci těchto režimů, použijí obdobně.

2.   Pokud je správou režimů podpory, které jsou předmětem jednotné žádosti podané jedním a týmž zemědělcem, pověřeno více platebních agentur, dotyčný členský stát přijme vhodná opatření, aby zajistil, že informace požadované v jednotné žádosti budou sděleny všem dotyčným platebním agenturám.

Článek 11

Den podání jednotné žádosti

1.   Zemědělec, který žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory „na plochu“, smí podat pouze jednu jednotnou žádost ročně.

Zemědělec, který nežádá o podporu v rámci žádného z režimů podpory „na plochu“, ale žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 nebo o podporu podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud disponuje zemědělskou půdou, podá formulář jednotné žádosti, ve kterém uvede seznam těchto ploch v souladu s článkem 13 tohoto nařízení.

Zemědělec, na kterého se vztahují pouze povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, podá formulář jednotné žádosti každý kalendářní rok, ve kterém se dané povinnosti uplatňují.

Členské státy však mohou zemědělce od povinností stanovených ve druhém a třetím pododstavci osvobodit, pokud jsou příslušným orgánům poskytnuty dotyčné informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 73/2009.

2.   Jednotná žádost musí být podána v termínu stanoveném členskými státy, který smí být nejpozději 15. května. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.

Při stanovení data vezmou členské státy v úvahu období nutné pro poskytnutí všech příslušných údajů, aby zaručily řádnou administrativní a finanční správu podpor, a zajistily, aby bylo možno naplánovat účinné kontroly.

Komise však může postupem podle čl. 141 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 povolit posunutí termínů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v některých oblastech, kde výjimečné klimatické podmínky neumožňují dodržet obvyklé lhůty.

Článek 12

Obsah jednotné žádosti

1.   Jednotná žádost obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

a)

totožnost zemědělce;

b)

dotyčný režim nebo dotyčné režimy podpory;

c)

identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7 pro účely režimu jednotné platby;

d)

podrobné údaje umožňující identifikaci všech zemědělských pozemků v hospodářství, jejich výměru vyjádřenou v hektarech na dvě desetinná místa, jejich umístění a popřípadě jejich využití a poznámku o tom, zda je zemědělský pozemek zavlažován;

e)

prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami týkajícími se dotčených režimů podpory.

2.   Pro účely identifikace platebních nároků uvedených v odst. 1 písm. c) budou předtištěné formuláře poskytnuté zemědělcům podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahovat identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7 tohoto nařízení.

3.   Pro účely identifikace všech zemědělských pozemků v hospodářství uvedených podle odst. 1 písm. d) budou předtištěné formuláře poskytnuté zemědělcům podle čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahovat maximální plochu způsobilou pro podporu na referenční pozemek pro účely režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu. Kromě toho geografický materiál poskytovaný zemědělcům podle téhož ustanovení uvádí hranice referenčních pozemků a jejich jednotnou identifikaci, a zemědělec uvede umístění každého zemědělského pozemku.

4.   Při podávání formuláře žádosti opraví zemědělec předtištěný formulář uvedený v odstavci 2 a 3, pokud došlo k jakýmkoli změnám, zejména k převodům platebních nároků podle článku 43 nařízení (ES) č. 73/2009, nebo pokud je jakýkoli údaj obsažený v předtištěném formuláři nesprávný.

Pokud se oprava týká plochy referenčního pozemku, ohlásí zemědělec aktualizovanou plochu každého dotyčného zemědělského pozemku a v případě potřeby uvede nové hranice referenčního pozemku.

5.   V prvním roce uplatňování režimu jednotné platby se členské státy mohou odchýlit od ustanovení tohoto článku a článku 13 týkajících se platebních nároků, pokud platební nároky dosud nebyly definitivně stanoveny k poslednímu dni pro podání jednotné žádosti.

Odchylky stanovené v prvním pododstavci se také použijí s ohledem na první rok, kdy jsou do režimu jednotné platby zavedena nová odvětví a platební nároky dosud nebyly definitivně stanoveny pro zemědělce, kterých se toto zavedení týká.

Článek 13

Zvláštní požadavky týkající se jednotné žádosti a prohlášení vzhledem ke zvláštním způsobům využití plochy

1.   V případě, že má zemědělec v úmyslu produkovat konopí v souladu s článkem 39 nařízení (ES) č. 73/2009, musí jednotná žádost obsahovat:

a)

veškeré informace nutné pro identifikaci pozemků osetých konopím, s uvedením odrůd použitého osiva;

b)

údaj o množství použitého osiva (v kg na ha);

c)

úřední návěsky použité na obalech osiva v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES (17), a zejména s článkem 12 uvedené směrnice, nebo jakýkoli jiný doklad, který členský stát uzná za rovnocenný.

Odchylně od prvního pododstavce písm. c) musejí být návěsky předloženy nejpozději do 30. června, pokud se osev uskutečnil až po lhůtě pro podání jednotné žádosti. Pokud návěsky musejí být předloženy též jiným vnitrostátním orgánům, mohou členské státy stanovit, že se tyto návěsky po jejich předložení v souladu s uvedeným písmenem vrací zpět zemědělci. Vrácené návěsky se označí jako použité pro žádost.

2.   V případě žádosti o platbu na plochu pro skořápkové ovoce podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 4 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje jednotná žádost počet stromů nesoucích skořápkové ovoce rozdělený podle jednotlivých druhů.

3.   V případě žádosti o podporu pro brambory určené pro výrobu škrobu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 2 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje jednotná žádost kopii smlouvy o pěstování; členské státy však mohou stanovit, že tuto kopii lze předložit k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 30. červen.

4.   V případě žádosti o podporu pro osivo podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 5 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje jednotná žádost:

a)

kopii smlouvy o pěstování nebo prohlášení o pěstování; členské státy však mohou stanovit, že tuto kopii lze předložit k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. září;

b)

označení druhů osiva vysetého na každém pozemku;

c)

údaj o množství vyprodukovaného certifikovaného osiva, vyjádřený v metrických centech na jedno desetinné místo; členské státy však mohou stanovit, že tyto informace lze poskytnout k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. červen roku následujícího po sklizni;

d)

kopii podkladů prokazujících, že uvedená množství osiva byla úředně uznána; členské státy však mohou stanovit, že tyto informace lze poskytnout k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 15. červen roku následujícího po sklizni.

5.   V případě žádosti o zvláštní podporu pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6 nařízení (ES) č. 73/2009 obsahuje jednotná žádost:

a)

jméno odrůdy použitého osiva bavlny;

b)

případně název a adresu schválené meziodvětvové organizace, jejímž je zemědělec členem.

6.   V případě žádosti o přechodné platby na ovoce a zeleninu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 8 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo žádosti o přechodné platby za bobuloviny podle oddílu 9 uvedené kapitoly obsahuje jednotná žádost kopii smlouvy o zpracování nebo závazku k dodávce podle článku 33 nařízení (ES) č. 1121/2009.

Členské státy mohou stanovit, že informace v prvním pododstavci lze odděleně poskytnout k pozdějšímu datu, kterým je nejpozději 1. prosinec roku podání žádosti.

7.   V případě žádosti o jakékoli opatření na plochu v rámci zvláštní podpory obsahuje jednotná žádost některé doklady vyžadované členským státem.

8.   Způsoby využití plochy uvedené v čl. 6 odst. 2, v článku 38 a příloze VI nařízení (ES) č. 73/2009 nebo ploch ohlášených pro účely zvláštní podpory podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud uvedené plochy nemusí být ohlášeny v souladu s tímto článkem, se ohlašují pod samostatnou hlavičkou na formuláři jednotné žádosti.

Způsoby využití plochy k jiným účelům než těm, které jsou stanoveny v rámci režimů podpory podle hlavy III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009, a způsoby využití, které nejsou uvedeny v příloze VI uvedeného nařízení, se ohlašují pod jednou nebo více hlavičkami „jiné využití“.

Členské státy však mohou stanovit, že první a druhý pododstavec se nepoužijí v případě, že příslušné orgány obdrží tyto informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 73/2009.

9.   Každý členský stát určí minimální rozlohu zemědělských pozemků, které mohou být předmětem žádosti. Minimální rozloha však nesmí překročit 0,3 ha.

Článek 14

Změny jednotné žádosti

1.   Po uplynutí lhůty pro podání jednotné žádosti mohou být jednotlivé zemědělské pozemky nebo jednotlivé platební nároky doplněny do jednotné žádosti, pokud jsou splněny požadavky v rámci dotyčných režimů podpory.

Změny způsobu využití nebo režimu podpory, pokud jde o jednotlivé zemědělské pozemky či platební nároky již ohlášené v jednotné žádosti, lze provést za stejných podmínek.

Pokud změny uvedené v prvním a druhém pododstavci mají spojitost s jakýmikoli podklady nebo smlouvami, které je třeba předložit, jsou odpovídající změny takových dokladů nebo smluv rovněž povoleny.

2.   Aniž jsou dotčeny termíny pro podání jednotné žádosti stanovené Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Finskem nebo Švédskem v souladu s čl. 11 odst. 2 prvním pododstavcem, oznámí se změny provedené podle odstavce 1 tohoto článku příslušnému orgánu písemně nejpozději do 31. května daného kalendářního roku, kromě případu Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska a Švédska, v němž se oznámení provede nejpozději do 15. června daného kalendářního roku.

3.   Pokud již příslušný orgán informoval zemědělce o nesrovnalostech v jednotné žádosti nebo mu oznámil svůj úmysl provést kontrolu na místě a tato kontrola na místě odhalí nesrovnalosti, nejsou přípustné žádné změny podle odstavce 1 u těch zemědělských pozemků, kterých se dané nesrovnalosti týkají.

KAPITOLA II

Žádosti o platební nároky

Článek 15

Přiznání nebo zvýšení platebních nároků

1.   Žádosti o přiznání nebo případně zvýšení platebních nároků v rámci režimu jednotné platby se podávají do dne stanoveného členskými státy, avšak nejpozději do 15. května v prvním roce provádění režimu jednotné platby, začlenění vázané podpory, uplatnění článků 46 až 48 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo v letech uplatnění článků 41, 57 nebo čl. 68 odst. 1 písm. c) stejného nařízení. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že žádost o přiznání platebních nároků se podává zároveň se žádostí o platbu v rámci režimu jednotné platby.

KAPITOLA III

Žádosti o podporu „na zvířata“

Článek 16

Požadavky týkající se žádostí o podporu „na zvířata“

1.   Žádost o podporu „na zvířata“ obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

a)

totožnost zemědělce;

b)

odkaz na jednotnou žádost, pokud již byla podána;

c)

počet zvířat každého druhu, pro která se podává žádost o podporu, a v případě skotu identifikační kódy zvířat;

d)

v případě potřeby závazek zemědělce držet zvířata uvedená v písmenu c) během retenčního období v hospodářství a informace o místu nebo místech, kde budou zvířata držena, včetně příslušného období;

e)

v případě potřeby individuální limity nebo individuální stropy pro dotyčná zvířata;

f)

případně individuální referenční množství mléka, které má zemědělec k dispozici k 31. březnu, nebo pokud se dotyčný členský stát rozhodne použít odchylku podle článku 85 nařízení (ES) č. 1121/2009, k 1. dubnu příslušného kalendářního roku; pokud není toto množství ke dni podání žádosti známo, je třeba je sdělit příslušnému orgánu co nejdříve;

g)

prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory.

Pokud je zvíře během retenčního období přemístěno na jiné místo, sdělí to zemědělec předem písemně příslušnému orgánu, ledaže se příslušný členský stát rozhodne nevyžadovat tuto informaci, za předpokladu, že počítačová databáze skotu poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu režimů podpory a že informace v databázi jsou dostatečné k identifikaci umístění zvířat.

2.   Členské státy zaručí každému držiteli zvířat právo dostávat bez omezení od příslušného orgánu v přiměřených intervalech a bez přílišného prodlení informace o údajích v počítačové databázi skotu, které se vztahují k němu a jeho zvířatům. Při podání žádosti o podporu zemědělec prohlásí, že tyto údaje jsou správné a úplné, nebo podle okolností opraví chybné údaje nebo doplní chybějící údaje.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že některé informace uvedené v odstavci 1 nemusí být v žádosti o podporu obsaženy, pokud již byly dříve sděleny příslušnému orgánu.

Členské státy mohou zejména zavést postupy, pomocí kterých mohou být údaje obsažené v počítačové databázi skotu použity pro účely žádosti o podporu, za předpokladu, že počítačová databáze skotu poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění, nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory. Takové postupy mohou představovat systém, podle něhož může zemědělec žádat o podporu pro všechna zvířata, která jsou k určitému dni stanovenému členským státem způsobilá pro podporu na základě údajů obsažených v počítačové databázi skotu. V tomto případě přijme členský stát nezbytná opatření, která zaručí, že:

a)

v souladu s ustanoveními použitelnými na dotyčný režim podpory bude jasně určeno a dáno na vědomí zemědělci počáteční a konečné datum příslušných retenčních období;

b)

zemědělec si je vědom toho, že jakákoli zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, jsou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti, jak je uvedeno v článku 65 tohoto nařízení.

4.   Členské státy mohou stanovit, že některé informace uvedené v odstavci 1 mohou nebo musí být dále předány prostřednictvím jimi schváleného subjektu nebo subjektů. Za předávané údaje však nadále nese odpovědnost zemědělec.

KAPITOLA IV

Podpora pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny, oddělená platba na cukr a oddělená platba na ovoce a zeleninu

Článek 17

Požadavky týkající se žádostí o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny, oddělenou platbu na cukr a oddělenou platbu na ovoce a zeleninu

1.   Zemědělci, kteří žádají o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 7 nařízení (ES) č. 73/2009, o oddělenou platbu na cukr podle článku 126 uvedeného nařízení nebo o oddělenou platbu na ovoce a zeleninu podle článku 127 uvedeného nařízení, předloží žádost o podporu, jež obsahuje veškeré informace, které jsou nezbytné pro stanovení způsobilosti pro podporu, a to zejména:

a)

totožnost zemědělce;

b)

prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory.

Žádost o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny rovněž obsahuje kopii smlouvy o dodávce podle článku 94 nařízení (ES) č. 73/2009.

2.   Žádosti o podporu podle odstavce 1 se podávají ke dni stanovenému členskými státy, kterým je nejpozději 15. květen, a v případě Estonska, Lotyšska a Litvy nejpozději 15. červen.

Členské státy mohou stanovit, že kopie smlouvy o dodávce uvedená v odst. 1 druhém pododstavci může být předložena samostatně k pozdějšímu datu, avšak nejpozději 1. prosince roku podání žádosti.

KAPITOLA V

Žádosti o zvláštní podporu, jiné než platby „na plochu“ nebo „na zvířata“

Článek 18

Požadavky týkající se žádostí o zvláštní podporu, jiných než plateb „na plochu“ nebo „na zvířata“

1.   Zemědělci, kteří žádají o zvláštní podporu, na kterou se nevztahují žádosti uvedené v kapitole I, II nebo II této hlavy, podají žádost o podporu obsahující veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, a to zejména:

a)

totožnost zemědělce;

b)

prohlášení zemědělce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory;

c)

případně jakékoli podklady nezbytné k prokázání způsobilosti pro dotčené opatření.

Žádost o podporu se podává ke dni stanovenému členskými státy. Stanovený termín poskytne dostatečný čas k tomu, aby se provedlo ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory před platbou, jak stanoví čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

2.   Pro účely odst. 1 písm. c) žádá-li zemědělec o zvláštní podporu na investiční operaci, obsahuje žádost také kopii všech příslušných podkladů, jako jsou faktury a doklady prokazující platbu zemědělce. Pokud tyto kopie nebo doklady nelze předložit, musí být platby zemědělce doloženy doklady rovnocenné průkazní hodnoty.

3.   Pro účely odst. 1 písm. c) žádá-li zemědělec o zvláštní podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (ES) č. 73/2009 a je-li jednotlivá platba založena na skutečných nákladech nebo skutečné ztrátě příjmů, obsahuje žádost také kopii všech příslušných podkladů prokazujících skutečně vzniklé dodatečné náklady a ztrátu příjmů v souladu s čl. 68 odst. 2 písm. a) bodem i) uvedeného nařízení.

4.   Pro účely odst. 1 písm. c) žádá-li zemědělec o zvláštní podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, obsahuje žádost také kopii pojistné smlouvy uvedené v článku 13 nařízení (ES) č. 1120/2009, jakož i důkaz o platbě pojistného.

5.   Členské státy mohou stanovit, že kopie nebo doklady uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 lze předložit odděleně k pozdějšímu datu. Stanovený termín poskytne dostatečný čas k tomu, aby se provedlo ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory před platbou, jak stanoví čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 19

Žádosti vzájemných fondů

1.   Vzájemné fondy, které žádají o zvláštní podporu, podají žádost o podporu obsahující všechny informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, a to zejména:

a)

totožnost vzájemného fondu;

b)

dokumentaci události, na jejímž základě se poskytují vyrovnávací platby zemědělcům, kteří jsou jeho členy;

c)

dny, v nichž došlo k vyrovnávacím platbám zemědělcům, kteří jsou jeho členy;

d)

totožnost zemědělců, kteří jsou jeho členy a získali vyrovnávací platbu od fondu;

e)

celkovou částku vyplaceného vyrovnání;

f)

prohlášení vzájemného fondu o tom, že mu jsou známy podmínky poskytnutí dané podpory.

2.   Členské státy stanoví termín pro předložení žádostí o zvláštní podporu vzájemnými fondy. Stanovený termín poskytne dostatečný času k tomu, aby se provedlo ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory před platbou, jak stanoví čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

KAPITOLA VI

Společná ustanovení

Článek 20

Zjednodušení postupů

1.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 73/2009, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby veškerá sdělení podle tohoto nařízení mezi zemědělcem a orgány byla zasílána elektronicky. V takovém případě je třeba přijmout vhodná opatření, která zejména zajistí, aby:

a)

byl zemědělec jednoznačně identifikován;

b)

zemědělec splňoval všechny požadavky vyplývající z dotyčného režimu podpory;

c)

zasílané údaje byly natolik spolehlivé, aby zaručovaly řádnou správu dotyčného režimu podpory; pokud se používají údaje obsažené v počítačové databázi skotu, aby tato databáze poskytovala úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory;

d)

příslušné orgány v případě, že průvodní doklady nelze zaslat elektronicky, obdržely tyto doklady ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny pro předání neelektronickými prostředky;

e)

že nedojde k žádné diskriminaci mezi žadateli, kteří používají neelektronický způsob podání, a těmi, kteří zvolili elektronický přenos.

2.   Pokud jde o podávání žádostí o podporu, mohou členské státy za podmínek stanovených v odstavci 1 stanovit zjednodušené postupy, pokud již orgány mají údaje k dispozici, a zejména tehdy, pokud se nezměnila situace od posledního podání žádosti o podporu v rámci dotyčného režimu podpory.

3.   Informace vyžadované v jakýchkoli podkladech, které se mají předložit spolu s žádostí o podporu, může příslušný orgán, je-li to možné, požadovat přímo od zdroje informací.

Článek 21

Opravy zjevných chyb

Aniž jsou dotčeny články 11 až 20, lze žádost o podporu v případě zjevných chyb uznaných příslušným orgánem kdykoli po jejím podání opravit.

Článek 22

Odchylka od posledního dne pro podání

Odchylně od čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71, pokud poslední den pro podání žádosti o podporu nebo předložení jakýchkoli podkladů, smluv nebo prohlášení podle této hlavy nebo poslední den pro změny jednotné žádosti připadá na státní svátek, sobotu nebo neděli, považuje se za poslední den první následující pracovní den (18).

První pododstavec se použije i na žádosti zemědělců o účast na režimu jednotné platby v souladu s článkem 56 nařízení (ES) č. 73/2009 a žádosti zemědělců o platební nároky v souladu s článkem 15 tohoto nařízení.

Článek 23

Opožděné podání

1.   S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 75 má podání žádosti o podporu podle tohoto nařízení po uplynutí příslušné lhůty za následek snížení částek, na které by měl zemědělec nárok, kdyby žádost podal ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den.

Aniž jsou dotčena jakákoli konkrétní opatření, která přijmou členské státy, aby zajistily předkládání veškerých podkladů včas, tak aby bylo možné naplánovat a provést účinné kontroly, použije se první pododstavec rovněž na doklady, smlouvy nebo prohlášení, které mají být předloženy příslušnému orgánu v souladu s články 12 a 13, pokud takové doklady, smlouvy nebo prohlášení zakládají způsobilost pro dotyčnou podporu. V takovém případě se snížení vztahuje na částku splatnou pro dotyčnou podporu.

Pokud je lhůta překročena o více než 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou.

2.   S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 75 má podání změny jednotné žádosti po uplynutí termínu podle čl. 14 odst. 2 za následek snížení částek odpovídajících skutečnému využívání dotyčných zemědělských pozemků o 1 % za každý pracovní den.

Změny jednotné žádosti jsou přípustné pouze do termínu pro opožděné podání jednotné žádosti, jak je uvedeno v odst. 1 třetím pododstavci. Pokud však tento den předchází termínu stanovenému v čl. 14 odst. 2 nebo s ním spadá vjedno, změny jednotné žádosti po termínu stanoveném v čl. 14 odst. 2 se považují za nepřípustné.

Článek 24

Opožděné podání žádosti o přiznání platebních nároků

S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 75 má podání žádosti o přiznání nebo případně zvýšení platebních nároků po uplynutí termínu podle článku 15 tohoto nařízení nebo čl. 56 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 za následek snížení částek, které mají v daném roce být zemědělci vyplaceny na základě platebních nároků, jež mu budou přiznány, o 3 % za každý pracovní den.

Přesáhne-li prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou a zemědělci nejsou přiznány žádné platební nároky.

Článek 25

Zpětvzetí žádosti o podporu

1.   Žádost o podporu lze kdykoli zcela nebo zčásti vzít písemně zpět.

V případě, že členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci, může stanovit, že písemné zpětvzetí lze nahradit oznámením v počítačové databázi skotu o zvířatech, která opustila hospodářství.

2.   Pokud však příslušný orgán již informoval zemědělce o nesrovnalostech v žádosti o podporu nebo pokud oznámil zemědělci svůj úmysl provést kontrolu na místě a pokud tato kontrola odhalí nesrovnalosti, nelze zpětvzetí žádosti povolit, pokud jde o ty části žádosti o podporu, jichž se nesrovnalosti týkají.

3.   Zpětvzetí žádosti podle odstavce 1 uvede žadatele do postavení, v němž se nacházel před podáním předmětné žádosti o podporu nebo její části.

HLAVA III

KONTROLY

KAPITOLA I

Společná pravidla

Článek 26

Obecné zásady

1.   Administrativní kontroly a kontroly na místě stanovené tímto rozhodnutím se provádějí způsobem, který zajistí spolehlivé ověření dodržování podmínek pro poskytnutí podpor a požadavků a norem platných v oblasti podmíněnosti.

2.   Pokud zemědělec nebo jeho zástupce zabrání provedení kontroly na místě, žádosti o dotyčnou podporu se zamítnou.

Článek 27

Oznámení kontrol na místě

1.   Není-li ohrožen účel kontroly, mohou být kontroly na místě oznámeny. Oznámení je přísně omezené na nezbytné minimální časové období, které nepřekročí 14 dní. U kontrol na místě týkajících se žádostí o podporu „na zvířata“ však oznámení, s výjimkou řádně odůvodněných případů, nesmí být učiněno dříve než 48 hodin předem. Kromě toho se v případě, že právní předpisy použitelné na akty a normy týkající se podmíněnosti vyžadují, aby kontrola na místě nebyla oznámena, použijí tato pravidla také v případě kontrol na místě souvisejících s podmíněností.

2.   Ve vhodných případech se kontroly na místě podle tohoto nařízení a jakékoli jiné kontroly podle právních předpisů Společenství provádějí současně.

KAPITOLA II

Kontroly ohledně kritérií způsobilosti

Oddíl I

Administrativní kontroly

Článek 28

Křížové kontroly

1.   Administrativní kontroly uvedené v článku 20 nařízení (ES) č. 73/2009 mají umožnit odhalování nesrovnalostí, zejména pomocí automatizovaných elektronických prostředků, a zahrnují křížové kontroly:

a)

ohlášených platebních nároků a ohlášených pozemků, jejichž účelem je zabránit neoprávněnému opakovanému poskytnutí stejné podpory v rámci téhož kalendářního nebo hospodářského roku a zamezit jakýmkoli nepřípustným kumulacím podpor poskytovaných v rámci režimů podpory „na plochu“ podle příloh I a IV nařízení (ES) č. 73/2009;

b)

platebních nároků za účelem ověření jejich existence a způsobilosti pro podporu;

c)

mezi zemědělskými pozemky, jak jsou ohlášeny v jednotné žádosti, a referenčními pozemky, jak jsou zaznamenány v systému identifikace zemědělských pozemků, aby se ověřila způsobilost pro podporu ploch jako takových;

d)

mezi platebními nároky a zjištěnou plochou, aby se ověřilo, zda jsou nároky doprovázeny stejným počtem hektarů, na které lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009;

e)

pomocí počítačové databáze skotu, aby se ověřila způsobilost pro podporu a zabránilo se neoprávněnému opakovanému poskytnutí stejné podpory v rámci téhož kalendářního roku;

f)

mezi zemědělskými pozemky, jak jsou ohlášeny v jednotné žádosti, a pozemky, jež jsou předmětem úředního posouzení, které byly uznány za vyhovující požadavkům čl. 87 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009;

g)

mezi zemědělskými pozemky, jak jsou ohlášeny v jednotné žádosti, a pozemky schválenými členským státem k produkci bavlny v souladu s článkem 89 nařízení (ES) č. 73/2009;

h)

mezi prohlášeními zemědělců v jednotné žádosti o členství ve schválené meziodvětvové organizaci, údaji podle čl. 13 odst. 5 písm. b) tohoto nařízení a údaji předanými dotčenými schválenými meziodvětvovými organizacemi k ověření způsobilosti pro zvýšení podpory stanovené v čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009;

i)

mezi údaji uvedenými ve smlouvě o dodávce podle článku 94 nařízení (ES) č. 73/2009 a údaji o dodávkách poskytnutými výrobcem cukru.

2.   Pokud z křížových kontrol vyplyne podezření, že došlo k nesrovnalostem, následují další přiměřená správní opatření, a v případě nutnosti kontrola na místě.

3.   Pokud se na referenční pozemek vztahuje žádost o podporu dvou nebo více zemědělců v rámci stejného režimu podpory a celková ohlášená plocha přesahuje zemědělskou plochu s rozdílem, který spadá pod definici přípustné odchylky podle čl. 34 odst. 1, mohou členské státy stanovit poměrné snížení příslušných ploch. V tomto případě se mohou dotčení zemědělci odvolat proti rozhodnutí o snížení na základě toho, že některý z dotčených zemědělců ohlásil k jejich újmě plochy přesahující tuto odchylku.

Článek 29

Administrativní kontroly zvláštní podpory

1.   U každého opatření v rámci zvláštní podpory, u něhož jsou administrativní kontroly technicky možné, by se měly zkontrolovat všechny žádosti. Kontroly zejména zajistí, aby:

a)

byly splněny podmínky pro poskytnutí zvláštní podpory;

b)

neexistovalo dvojí financování v rámci jiného režimu Společenství;

c)

zemědělci nezískali nadměrné vyrovnání, pokud jde o finanční příspěvky podle čl. 70 odst. 3 a čl. 71 odst. 7 nařízení (ES) č. 73/2009 a

d)

aby byly v případě potřeby předloženy podklady, které prokazují způsobilost.

2.   Členské státy mohou případně použít důkazy získané od jiných útvarů, subjektů či organizací, aby ověřily dodržování kritérií způsobilosti. Musí se však zajistit, že tento útvar, subjekt či organizace pracuje na takové úrovni, která jim umožňuje kontrolovat dodržování kritérií způsobilosti.

Oddíl II

Kontroly na místě

Pododdíl I

Společná ustanovení

Článek 30

Míra kontrol

1.   Celkový počet každoročně prováděných kontrol na místě se musí vztahovat na alespoň 5 % všech zemědělců, kteří podávají žádost v rámci režimu jednotné platby, režimu jednotné platby na plochu nebo žádají o platby „na plochu“ v rámci zvláštní podpory. Členské státy zajistí, aby se kontroly na místě vztahovaly na alespoň 3 % zemědělců, kteří žádají o podporu v rámci ostatních režimů podpory „na plochu“ podle hlav III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009.

2.   Celkový počet kontrol na místě prováděných každý rok musí pokrýt nejméně:

a)

minimální míru kontrol představující 30 % nebo 20 % ploch ohlášených za účelem produkce konopí podle článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pokud již členský stát zavedl systém předchozího schvalování takového pěstování a již informoval Komisi o svých prováděcích předpisech a podmínkách spojených s tímto systémem před vstupem nařízení (ES) č. 796/2004 v platnost, jakékoli změny těchto prováděcích předpisů nebo podmínek se bez zbytečného prodlení oznamují Komisi;

b)

5 % všech zemědělců, kteří žádají o podporu v rámci režimů podpory pro skot, o platby podle počtu hospodářských zvířat nebo velkých dobytčích jednotek v rámci zvláštní podpory nebo o zvláštní podporu na základě individuální kvóty na mléko určené v souladu s článkem 65 nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo o zvláštní podporu na základě skutečné produkce mléka. Pokud však počítačová databáze skotu neposkytuje úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory, procentní podíl se zvýší na 10 %.

Tyto kontroly na místě se rovněž vztahují na alespoň 5 % všech zvířat u každého z režimů podpory, pro která se žádá o podporu;

c)

5 % všech zemědělců, kteří žádají o podporu v rámci režimu podpory pro ovce/kozy, o platby podle počtu hospodářských zvířat nebo velkých dobytčích jednotek v rámci zvláštní podpory. Tyto kontroly na místě rovněž pokryjí alespoň 5 % všech zvířat, pro která se žádá o podporu. Pokud však počítačová databáze ovcí a koz stanovená v článku 8 nařízení (ES) č. 21/2004 neposkytuje úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory, procentní podíl se zvýší na 10 % zemědělců;

d)

10 % všech zemědělců, kteří žádají o zvláštní podporu jinou, než jsou zvláštní podpory uvedené v odstavci 1 a písm. b) a c) tohoto odstavce, s výjimkou opatření uvedeného v čl. 68 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009;

e)

10 % jiných útvarů, subjektů či organizací, které poskytnou důkaz umožňující ověřit dodržování kritérií způsobilosti podle čl. 29 odst. 2;

f)

100 % vzájemných fondů, které žádají o podporu podle čl. 68 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 73/2009;

g)

pokud jde o žádosti o zvláštní podporu pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6 nařízení (ES) č. 73/2009, 20 % meziodvětvových organizací, které jsou schváleny v souladu s článkem 91 uvedeného nařízení a jejichž členy jsou zemědělci podle prohlášení v jednotných žádostech;

h)

pokud jde o žádosti o podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 7 nařízení (ES) č. 73/2009, ve vztahu ke kontrolám u výrobců cukru týkajících se množství cukru v rámci kvóty, jenž byl získán z cukrové řepy a cukrové třtiny dodané v souladu s článkem 94 uvedeného nařízení, alespoň 5 % žadatelů, kteří dodávají příslušnému výrobci.

3.   Pokud by kontroly na místě odhalily významné nesrovnalosti v souvislosti s určitým režimem podpory nebo v určitém regionu či jeho části, zvýší příslušný orgán přiměřeně počet kontrol na místě v běžném roce a procentní podíl zemědělců, u nichž bude provedena kontrola na místě v následujícím roce.

4.   Pokud je stanoveno, že určité části kontroly na místě lze provádět na základě vzorku, musí tento vzorek zaručovat spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly. Členské státy stanoví kritéria pro výběr vzorku. Pokud kontroly tohoto vzorku odhalí nesrovnalosti, bude velikost vzorku přiměřeně zvětšena.

Článek 31

Výběr kontrolního vzorku

1.   Kontrolní vzorky pro kontroly na místě podle tohoto nařízení vybere příslušný orgán na základě analýzy rizik a reprezentativnosti podaných žádostí o podporu.

Členské státy pro zajištění reprezentativnosti namátkově vyberou 20 až 25 % z minimálního počtu zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na místě podle čl. 30 odst. 1 a 2.

Pokud však počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, přesáhne minimální počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, jak stanoví čl. 30 odst. 1 a 2, procentní podíl náhodně vybraných zemědělců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

2.   Účinnost analýzy rizik se každoročně hodnotí a aktualizuje:

a)

stanovením relevance každého rizikového faktoru;

b)

srovnáním výsledků vzorku vybraného na základě rizika a vzorku vybraného náhodně uvedeného v druhém pododstavci odst. 1;

c)

zohledněním konkrétní situace v členském státě.

3.   Příslušný orgán eviduje důvody pro výběr každého zemědělce pro kontrolu na místě. Inspektorovi, který provádí kontrolu na místě, jsou příslušné informace poskytnuty před zahájením kontroly na místě.

4.   V případě potřeby lze na základě dostupných informací provést částečný výběr kontrolního vzorku před koncem dotyčného období pro podávání žádostí. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou k dispozici všechny příslušné žádosti.

Článek 32

Zpráva o kontrole

1.   O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví zpráva o kontrole, která umožní podrobně přezkoumat provedené kontroly. Tato zpráva uvádí zejména:

a)

kontrolované režimy podpor a žádosti;

b)

přítomné osoby;

c)

kontrolované zemědělské pozemky, měřené zemědělské pozemky, případně včetně výsledků měření každého měřeného zemědělského pozemku a použité metody měření;

d)

počet a druh nalezených zvířat, popřípadě čísla ušních značek, záznamy v evidenci a v počítačových databázích skotu a/nebo ovcí/koz a veškeré kontrolované podklady, výsledky kontrol a případně zvláštní výsledky pozorování týkající se jednotlivých zvířat a/nebo jejich identifikačních kódů;

e)

zda zemědělec obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem;

f)

informace o jakýchkoli zvláštních kontrolních opatřeních, která mají být provedena v souvislosti s jednotlivými režimy podpory;

g)

informace o dalších provedených kontrolních opatřeních.

2.   Zemědělec může zprávu podepsat, aby potvrdil svou přítomnost při kontrole, a připojit k ní své vyjádření. Pokud byly zjištěny nesrovnalosti, zemědělec obdrží kopii zprávy o kontrole.

Pokud byla kontrola na místě provedena formou dálkového průzkumu Země v souladu s článkem 35, mohou členské státy rozhodnout, že zemědělci nebo jeho zástupci nemusí být dána příležitost podepsat zprávu o kontrole, pokud při kontrole dálkovým průzkumem Země nebyly odhaleny žádné nesrovnalosti. Pokud tyto kontroly odhalí nesrovnalosti, dostane zemědělec příležitost podepsat zprávu před tím, než příslušný orgán rozhodne na základě zjištění o jakémkoli snížení nebo vyloučení.

Pododdíl II

Kontroly na místě u jednotné žádosti ve vztahu k režimům podpory na „plochu“

Článek 33

Části kontrol na místě

Kontroly na místě zahrnují všechny zemědělské pozemky, pro které byla žádána podpora v rámci režimů podpor uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, s výjimkou žádostí o podporu pro osivo podle článku 87 uvedeného nařízení. Skutečné určení ploch jako součást kontroly na místě se však může omezit na vzorek, který tvoří alespoň 50 % zemědělských pozemků, pro něž byly podány žádosti o podporu v rámci režimů podpory stanovených v hlavách III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009 za předpokladu, že daný vzorek zaručuje spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly z hlediska kontrolované plochy i požadované podpory. Pokud kontrola vzorku odhalí anomálie, vzorek skutečně kontrolovaných zemědělských pozemků se rozšíří.

Členské státy mohou využít dálkový průzkum Země v souladu s článkem 35, a pokud je to možné, techniky globálního družicového navigačního systému.

Článek 34

Určení ploch

1.   Plochy zemědělských pozemků se určí osvědčenými prostředky, které zajistí přesnost měření přinejmenším rovnocennou té, kterou vyžaduje platná technická norma stanovená na úrovni Společenství.

Přípustná odchylka je definována maximální nárazníkovou zónou 1,5 m po obvodu zemědělského pozemku. Maximální přípustná odchylka však u žádného zemědělského pozemku nepřekročí absolutní hodnotu 1,0 ha.

2.   Celkovou plochu zemědělského pozemku lze zohlednit za předpokladu, že je plně využívána podle obvyklých zásad dotyčného členského státu nebo regionu. V ostatních případech se zohlední skutečně využívaná plocha.

Pokud jde o regiony, v nichž jsou některé prvky, zejména živé ploty, příkopy a zdi, tradiční součástí správných zemědělských postupů pěstování plodin nebo využití půdy, mohou členské státy rozhodnout, že odpovídající plocha je součástí plně využívané plochy, pokud nepřesáhne celkovou šířku, kterou určí členské státy. Tato šířka musí odpovídat tradiční obvyklé šířce v dotyčném regionu a nesmí přesáhnout 2 metry.

Pokud však členské státy oznámily Komisi před vstupem tohoto nařízení v platnost v souladu s čl. 30 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 796/2004 šířku větší než 2 metry, použije se nadále tato šířka.

3.   Do celkové plochy zemědělského pozemku patří jakýkoli charakteristický prvek, který je uvedený v aktech podle přílohy II nařízení (ES) č. 73/2009 nebo který může být součástí dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 6 a přílohy III uvedeného nařízení.

4.   Aniž je dotčen čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, považuje se zalesněný pozemek za plochu, na kterou lze poskytnout podporu pro účely režimu podpory na „plochu“, za předpokladu, že zemědělské činnosti nebo případně plánovanou produkci lze provádět podobným způsobem jako na nezalesněných pozemcích, které se nacházejí ve stejné zóně.

5.   Je-li nějaká plocha ve společném užívání, rozdělí ji příslušné orgány pomyslně mezi jednotlivé zemědělce v poměru k tomu, jak ji používají nebo jak jsou oprávněni ji používat.

6.   Způsobilost zemědělských pozemků pro podporu se ověřuje všemi vhodnými prostředky. Je-li to nezbytné, budou za tímto účelem vyžadovány dodatečné důkazy.

Článek 35

Dálkový průzkum Země

1.   Pokud se členský stát rozhodne využít možnost provádět kontroly na místě prostřednictvím dálkového průzkumu Země stanovenou v druhém odstavci článku 33:

a)

provede fotointerpretaci družicových nebo leteckých snímků všech zemědělských pozemků pro každou z žádostí, které mají být kontrolovány, s cílem určit pokrytí půdy a změřit plochu;

b)

provede fyzickou prohlídku v terénu všech zemědělských pozemků, u nichž fotointerpretace neumožňuje ověřit správnost prohlášení způsobem uspokojivým pro příslušný orgán.

2.   Pokud tyto kontroly již nelze v běžném roce provést prostřednictvím dálkového průzkumu Země, musí být provedeny dodatečné kontroly uvedené v čl. 30 odst. 3 prostřednictvím tradičních kontrol na místě.

Článek 36

Kontroly na místě týkající se zvláštních nároků

Členské státy stanoví postup pro kontroly na místě u zemědělců, kteří ohlásí zvláštní nároky, aby zajistili splnění požadavku aktivace uvedeného v článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 37

Části kontrol na místě u žádostí o podporu pro osivo

Kontroly na místě, které se týkají žádostí o podporu pro osivo podle článku 87 nařízení (ES) č. 73/2009, zahrnují zejména:

a)

kontroly na úrovni zemědělce předkládajícího žádost o podporu, které se týkají:

i)

všech pozemků za účelem ověření druhů nebo odrůd osiva vysetého na každém ohlášeném pozemku,

ii)

dokladů za účelem ověření alespoň prvního místa určení osiva, které je předmětem žádosti o podporu,

iii)

jakýchkoli kontrol, které členské státy považují za nezbytné k zajištění toho, aby podpora nebyla vyplacena pro necertifikované osivo nebo osivo ze třetích zemí;

b)

pokud je prvním místem určení osiva množitel nebo semenářský podnik, dodatečné kontroly jejich provozoven, jejichž účelem je ověření toho, zda:

i)

osivo skutečně koupil a zaplatil množitel nebo semenářský podnik v souladu se smlouvou o pěstování,

ii)

se platba za osivo odrazila v účetnictví množitele nebo semenářského podniku,

iii)

osivo bylo skutečně uvedeno na trh za účelem výsevu. Za tímto účelem se provádějí fyzické kontroly a kontroly dokladů týkající se zásob a účetnictví množitele nebo semenářského podniku;

c)

případné kontroly na úrovni konečných uživatelů.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu iii) se „uvedením na trh“ rozumí držení k dispozici nebo ve skladu, vystavení pro prodej, nabízení k prodeji, prodej nebo dodávka jiné osobě.

Článek 38

Kontroly na místě ve schválených meziodvětvových organizacích

Kontroly na místě ve schválených meziodvětvových organizacích ověří u žádostí o podporu v rámci zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 6 nařízení (ES) č. 73/2009 dodržování kritérií schválení těchto organizací a seznam jejich členů.

Článek 39

Kontroly na místě u výrobců cukru

Kontrolami na místě u výrobců cukru v rámci žádostí o podporu pro cukrovou řepu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 7 nařízení (ES) č. 73/2009 se ověří:

a)

informace ve smlouvách o dodávce poskytnuté zemědělcem;

b)

správnost informací o dodávkách, poskytnutých příslušnému orgánu;

c)

osvědčení vah použitých pro dodávky;

d)

výsledky úřední laboratorní analýzy, jež má určit procentní podíl sacharózy v dodané cukrové řepě a cukrové třtině.

Článek 40

Ověření obsahu tetrahydrokannabinolu v plodinách konopí

1.   Metoda, kterou použijí členské státy v souladu s čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 k určení obsahu tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v pěstovaných plodinách, je stanovena v příloze I tohoto nařízení.

2.   Příslušný orgán členského státu vede záznamy týkající se zjištěného obsahu THC. Tyto záznamy obsahují u každé odrůdy alespoň výsledný obsah THC v každém vzorku vyjádřený procentním podílem na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených zkoušek, časový okamžik, kdy byl vzorek odebrán, a opatření na vnitrostátní úrovni.

Pokud však obsah THC jakéhokoli vzorku překročí omezení stanovené v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, podají členské státy Komisi nejpozději do 15. listopadu daného hospodářského roku elektronicky za použití formuláře, který jim Komise poskytne, zprávu o všech výsledcích týkajících se THC v této odrůdě. Tato zpráva uvede výsledný obsah THC v každém vzorku vyjádřený procentním podílem na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených zkoušek, časový okamžik, kdy byl vzorek odebrán, a opatření na vnitrostátní úrovni.

3.   Pokud průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, použijí členské státy pro dotyčnou odrůdu v průběhu následujícího hospodářského roku postup B uvedený v příloze I tohoto nařízení. Tento postup se použije v průběhu dalších hospodářských roků, ledaže všechny analytické výsledky dané odrůdy jsou nižší než obsah THC stanovený v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pokud v druhém roce průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, členský stát si vyžádá povolení zakázat uvádění této odrůdy na trh v souladu s článkem 18 směrnice Rady 2002/53/ES (19). Tato žádost se zašle Komisi nejpozději do 15. listopadu daného hospodářského roku. Od následujícího roku není odrůda, která je předmětem žádosti, způsobilá pro přímé platby v dotčeném členském státě.

4.   Konopí se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu deseti dnů ode dne skončení květu, aby bylo možné provést kontroly stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.

Členské státy ovšem mohou povolit sklizeň konopí po začátku květu, avšak před uplynutím desetidenního období po skončení květu, jestliže inspektoři určí reprezentativní části každého dotčeného pozemku, které musí být zachovány deset dní po skončení květu pro účely kontrol v souladu s metodou stanovenou v příloze I.

Pododdíl III

Kontroly na místě u žádostí o podporu na „zvířata“

Článek 41

Časové rozvržení kontrol na místě

1.   V průběhu retenčního období pro dotyčný režim podpory se provede alespoň 60 % minimální míry kontrol na místě stanovené v čl. 30 odst. 2 písm. b) druhém pododstavci. Zbývající procentní podíl kontrol na místě se rozloží na celý rok.

Pokud však retenční období probíhá před podáním žádosti nebo nelze-li jej stanovit předem, kontroly na místě stanovené v čl. 30 odst. 2 písm. b) druhém pododstavci se rozloží na celý rok.

2.   V průběhu retenčního období se provede alespoň 50 % minimální míry kontrol na místě stanovené v čl. 30 odst. 2 písm. c). Avšak v těch členských státech, ve kterých není plně zaveden a používán systém stanovený nařízením (ES) č. 21/2004, pokud jde o kozy a ovce, zejména ve vztahu k identifikaci zvířat a řádnému vedení evidence, se v průběhu retenčního období provede minimální míra kontrol na místě v plném rozsahu.

Článek 42

Části kontrol na místě

1.   Kontroly na místě zahrnují všechna hospodářská zvířata, pro která byly podány žádosti o podporu v rámci režimů podpory podléhajících kontrole, a v případě kontrol režimů podpory pro skot také skot, pro který nebyla podána žádost.

Kontroly na místě zahrnují zejména ověření, zda počet zvířat přítomných v hospodářství, pro která byly podány žádosti o podporu, a počet kusů skotu, pro který nebyla podána žádost o podporu, odpovídají počtu zvířat zapsaných v evidencích, a pokud jde o skot, počtu zvířat nahlášených do počítačové databáze skotu.

2.   Ve vztahu k režimům podpory pro skot zahrnují kontroly na místě rovněž kontroly, zda:

a)

zápisy v evidenci a hlášení do počítačové databáze skotu na základě kontrol vzorku podkladů, jako jsou faktury týkající se nákupu a prodeje, osvědčení o porážce, veterinární osvědčení, popřípadě zvířecí pasy zvířat, pro která byly podány žádosti o podporu v posledních šesti měsících před kontrolou na místě, jsou správné; jsou-li však zjištěny anomálie, prodlužuje se kontrola na 12 měsíců před kontrolou na místě;

b)

informace uložené v počítačové databázi skotu odpovídají informacím uvedeným v evidenci, na základě vzorku zvířat, pro která byly podány žádosti o podporu v posledních šesti měsících před kontrolou na místě; jsou-li však zjištěny anomálie, prodlužuje se kontrola na 12 měsíců před kontrolou na místě;

c)

všechna zvířata přítomná v hospodářství, na která se ještě vztahuje retenční povinnost, jsou způsobilá pro poskytnutí požadované podpory;

d)

veškerý skot přítomný v hospodářství je identifikován pomocí ušních značek a popřípadě doprovázen zvířecími pasy, zda je veden v evidenci a byl řádně nahlášen do počítačové databáze skotu.

Kontroly uvedené v písmenu d) se provedou jednotlivě u každého jedince samčího pohlaví dosud drženého v rámci retenční povinnosti, pro kterého byla podána žádost o zvláštní prémii na hovězí maso, s výjimkou žádostí podaných v souladu s čl. 110 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009. Ve všech ostatních případech lze zkontrolovat správnost záznamů do zvířecích pasů, evidence a hlášení do databáze na základě vzorku.

3.   Ve vztahu k režimům podpory pro ovce/kozy zahrnují kontroly na místě rovněž:

a)

kontrolu na základě evidence, zda všechna zvířata, pro která byla podána žádost o podporu, byla držena v hospodářství po celé retenční období;

b)

kontrolu správnosti záznamů do evidence v posledních šesti měsících před kontrolou na místě na základě vzorku podkladů, jako jsou faktury týkající se nákupu a prodeje a veterinární osvědčení pokrývající období šesti měsíců před kontrolou na místě; jsou-li však zjištěny anomálie, prodlužuje se kontrola na 12 měsíců před kontrolou na místě.

Článek 43

Kontrolní opatření týkající se kontrol na místě prováděných na jatkách

1.   Pokud jde o zvláštní prémii na hovězí maso stanovenou v čl. 110 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009 a o porážkovou prémii stanovenou v článku 116 uvedeného nařízení a v případech, kdy členský stát využívá možnosti stanovené v článku 53 uvedeného nařízení, se kontroly na místě provádějí na jatkách. V takovém případě provedou členské státy kontroly na místě buď:

a)

u nejméně 30 % všech jatek vybraných na základě analýzy rizik; v tomto případě musí kontroly zahrnovat vzorek 5 % z celkového počtu kusů skotu poraženého na dotyčných jatkách během 12 měsíců před kontrolou na místě, nebo

b)

u nejméně 20 % jatek, které byly předem schváleny podle zvláštních kritérií spolehlivosti stanovených členskými státy a byly vybrány na základě analýzy rizik; v tomto případě musí kontroly zahrnovat vzorek 2 % z celkového počtu skotu poraženého na dotyčných jatkách během 12 měsíců před kontrolou na místě.

2.   Kontroly na místě prováděné na jatkách zahrnují následné přezkoumání dokladů, porovnání se záznamy v počítačové databázi skotu a kontroly přehledů osvědčení o porážce nebo jim rovnocenných informací, které byly zaslány ostatním členským státům v souladu s čl. 78 odst. 3 nařízení (ES) č. 1121/2009.

3.   Kontroly na místě prováděné na jatkách zahrnují fyzické kontroly jatečních postupů prováděných v den konání kontroly na místě na základě vzorku. Je-li to nezbytné, ověřuje se rovněž, zda jsou jatečně upravená těla předaná k vážení způsobilá pro podporu.

Článek 44

Kontrolní opatření týkající se prémie poskytované po vývozu

1.   Pokud jde o porážkovou prémii poskytovanou na skot vyvážený do třetích zemí v souladu s článkem 116 nařízení (ES) č. 73/2009 a pokud členský stát využívá možnosti stanovené v článku 53 uvedeného nařízení, podléhají veškeré nakládací operace kontrolám na místě, které se provádějí takto:

a)

v okamžiku nakládání se ověří, zda je veškerý skot identifikován pomocí ušních značek; kromě toho se alespoň 10 % takto ověřeného skotu zkontroluje jednotlivě, aby se ověřila jeho identifikace;

b)

v okamžiku opuštění území Společenství:

i)

pokud byl dopravní prostředek celně uzavřen, ověří se, zda je tato závěra neporušená; pokud je závěra neporušená, provede se kontrola vzorku pouze tehdy, existují-li pochybnosti o řádnosti nákladu;

ii)

pokud nebyl dopravní prostředek celně uzavřen nebo je-li celní závěra porušená, zkontroluje se znovu nejméně 50 % skotu, který byl jednotlivě zkontrolován v době nakládky.

2.   Zvířecí pasy se odevzdají příslušnému orgánu v souladu s čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 1760/2000.

3.   Platební agentura přezkoumá žádosti o podporu na základě platebních dokladů a dalších informací, které má k dispozici, zejména dokladů týkajících se vývozu a poznámek příslušných kontrolních orgánů; zkontroluje také, zda byly odevzdány zvířecí pasy v souladu s odstavcem 2.

Článek 45

Zvláštní ustanovení týkající se zprávy o kontrole

1.   Pokud členské státy provádějí kontroly na místě podle tohoto nařízení současně s kontrolami podle nařízení (ES) č. 1082/2003, bude zpráva o kontrole podle článku 32 tohoto nařízení doplněna zprávami uvedenými v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1082/2003.

2.   Pokud jde o kontroly na místě prováděné na jatkách podle čl. 43 odst. 1 a 2, může zpráva o kontrole stanovená v článku 32 spočívat v tom, že se v účetnictví jatek uvede, která zvířata byla podrobena kontrolám. Pokud jde o fyzické kontroly jatečních postupů podle čl. 43 odst. 3, zpráva zahrnuje mimo jiné i identifikační kódy, hmotnosti jatečně upravených těl a data porážek pro všechna zvířata poražená a kontrolovaná v den kontroly na místě.

3.   Pokud jde o kontroly stanovené v článku 44, může zpráva o kontrole sestávat pouze z údajů o takto kontrolovaných zvířatech.

4.   Pokud kontroly na místě provedené v souladu s tímto nařízením odhalí případy porušení ustanovení hlavy I nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo nařízení (ES) č. 21/2004, musí být kopie zprávy o kontrole podle článku 32 tohoto nařízení neprodleně zaslány orgánům příslušným pro provádění uvedených nařízení.

Pododdíl IV

Kontroly na místě týkající se zvláštní podpory

Článek 46

Zvláštní ustanovení týkající se zvláštní podpory

1.   Pokud jde o zvláštní podporu podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, použijí členské státy ustanovení této hlavy. Pokud však použití těchto ustanovení není přiměřené vzhledem ke struktuře dotyčného režimu, stanoví členské státy kontroly, které zajistí úroveň kontroly rovnocennou úrovni stanovené v této hlavě.

Členské státy zejména ověří:

a)

při kontrole žádostí o platby od vzájemných fondů podle čl. 68 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 73/2009, zda:

i)

zemědělci byli skutečně způsobilí pro vyrovnání vyplacené fondem;

ii)

vyrovnání bylo skutečně vyplaceno zemědělcům, kteří jsou jeho členy, v souladu s článkem 71 nařízení (ES) č. 73/2009;

b)

při kontrole na místě týkající se investičních operací, které mají být podpořeny v rámci zvláštní podpory podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009, zda investice byla uskutečněna.

Kontroly uvedené v písm. a) druhého pododstavce lze provést za použití vzorku alespoň 10 % dotyčných zemědělců.

2.   Z předpokladu, že členský stát zajistí, že účinnost kontrol je alespoň rovnocenná účinnosti, jaké se dosahuje v případě, že kontroly se provádějí pomocí kontrol na místě, mohou být kontroly na úrovni zemědělského podniku nahrazeny administrativními kontrolami nebo kontrolami na úrovni útvarů, subjektů či organizací, které poskytnou důkaz umožňující ověřit dodržování kritérií způsobilosti podle čl. 29 odst. 2.

KAPITOLA III

Kontroly týkající se podmíněnosti

Oddíl I

Společná ustanovení

Článek 47

Obecná pravidla týkající se porušení

1.   Pro účely této kapitoly se „opakovaným“ porušením rozumí nedodržení téhož požadavku, normy nebo povinnosti uvedené v článku 4, zjištěné více než jednou v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních let, pokud byl zemědělec informován o předchozím porušení a měl případně možnost přijmout nezbytná opatření k jeho nápravě.

2.   „Rozsah“ porušení se určí s přihlédnutím zejména k tomu, zda má porušení dalekosáhlý dopad nebo zda se omezuje na samotný zemědělský podnik.

3.   „Závažnost“ porušení závisí zejména na tom, jak významné jsou důsledky porušení s ohledem na cíle dotyčného požadavku nebo normy.

4.   Zda je porušení „trvalé“, závisí zejména na délce trvání účinku nebo na možnosti ukončení těchto účinků rozumnými prostředky.

Článek 48

Příslušný kontrolní orgán

1.   Odpovědnost za provádění kontrol ohledně dodržování příslušných požadavků a norem nesou specializované kontrolní subjekty.

Platební agentury nesou odpovědnost za stanovení snížení nebo vyloučení v jednotlivých případech podle hlavy IV kapitoly III.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že kontroly ve vztahu ke všem nebo některým požadavkům, normám, aktům nebo oblastem podmíněnosti provádí platební agentura, pokud členský stát zaručí přinejmenším stejnou účinnost kontrol, jaké se dosahuje v případě, že kontroly provádí specializovaný kontrolní subjekt.

Oddíl II

Administrativní kontroly

Článek 49

Administrativní kontroly

V závislosti na daných požadavcích, normách, aktech nebo oblastech podmíněnosti mohou členské státy rozhodnout o provádění administrativních kontrol, zejména těch, které jsou již stanoveny v rámci kontrolních režimů použitelných na příslušný požadavek, normu, akt nebo oblast podmíněnosti.

Oddíl III

Kontroly na místě

Článek 50

Minimální míra kontrol

1.   Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky a normy, za které odpovídá, provede kontroly na místě nejméně 1 % všech zemědělců, kteří podali žádost o podporu v rámci režimů podpory pro přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, za které daný příslušný kontrolní orgán odpovídá. Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky a normy, za které odpovídá, též zkontroluje nejméně 1 % všech zemědělců, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 v daném kalendářním roce a za které daný příslušný kontrolní orgán odpovídá.

Minimální míra kontrol uvedená v prvním pododstavci může být dosažena na úrovni každého příslušného kontrolního orgánu, nebo na úrovni aktu či normy nebo souboru aktů či norem. V případech, kdy kontroly neprovede platební agentura podle článku 48, však tato minimální míra kontrol může být dosažena na úrovni každé platební agentury.

Pokud právní předpisy použitelné na akty a normy již stanoví minimální míru kontrol, použije se tato míra namísto minimální míry uvedené v prvním pododstavci. Členské státy mohou alternativně rozhodnout, že všechny případy porušení zjištěné během kontrol na místě podle právních předpisů použitelných na akty a normy, které se uskuteční mimo vzorek uvedený v prvním pododstavci, jsou nahlášeny příslušnému kontrolnímu orgánu pověřenému dotčeným aktem nebo normou a následně jím sledovány. Použijí se ustanovení této hlavy.

2.   Při stanovení minimální míry kontrol uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nezohlední požadovaná opatření podle čl. 23 odst. 2 nebo čl. 24 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009.

3.   Pokud kontroly na místě odhalí závažný stupeň porušení daného aktu nebo normy, zvýší se počet kontrol na místě, které se mají u tohoto aktu nebo normy provést v následujícím kontrolním období. V rámci zvláštního aktu může příslušný kontrolní orgán rozhodnout, že omezí působnost těchto dalších kontrol na místě na nejčastěji porušované požadavky.

Článek 51

Výběr kontrolního vzorku

1.   Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné v případech porušení, na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán, je výběr každého vzorku zemědělských podniků, které mají být kontrolovány v souladu s článkem 50, založen na analýze rizik podle příslušných právních předpisů nebo na analýze rizik přizpůsobené dotyčným požadavkům nebo normám. Tato analýza rizik může být prováděna na úrovni jednotlivých zemědělských podniků, kategorií zemědělských podniků, zeměpisných oblastí, nebo v případě uvedeném v odst. 5 druhém pododstavci písm. b) tohoto článku na úrovni podniků.

Při analýze rizik se může zohlednit jeden nebo oba tyto faktory:

a)

účast zemědělců v zemědělském poradenském systému podle článku 12 nařízení (ES) č. 73/2009;

b)

účast zemědělců v certifikačním systému, pokud je daný režim příslušný pro dotčené požadavky a normy.

Aniž je dotčen čl. 50 odst. 1, členský stát se může rozhodnout vybrat zemědělce, kteří dostávají přímé platby, a zemědělce, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, na základě téže analýzy rizik.

2.   Pro zajištění reprezentativnosti se namátkově vybere 20 až 25 % z minimálního počtu zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě podle čl. 50 odst. 1 prvního pododstavce.

Pokud však počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, přesáhne minimální počet zemědělců, u kterých budou provedeny kontroly na místě, jak stanoví čl. 50 odst. 1, procentní podíl náhodně vybraných zemědělců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

3.   V případě potřeby lze na základě dostupných informací provést částečný výběr kontrolního vzorku před koncem dotyčného období pro podávání žádostí. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou k dispozici všechny příslušné žádosti.

4.   Vzorky zemědělců, kteří mají být zkontrolováni podle článku 50, jsou vybrány ze vzorku zemědělců, kteří již byli vybráni na základě článků 30 a 31 a na které se vztahují příslušné požadavky nebo normy. Vzorek uvedený v čl. 50 odst. 1 prvním pododstavci druhé větě se však vybere ze zemědělců, na které se vztahují články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 v daném kalendářním roce.

5.   Odchylně od odstavce 4 mohou být vzorky zemědělců, kteří se podrobí kontrolám na základě článku 50, vybrány ze skupiny zemědělců, kteří podávají žádost o podporu v rámci režimů podpory pro přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009, a mezi zemědělci, na které se vztahují články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007 a kteří jsou povinni dodržovat příslušné požadavky nebo normy.

V takovém případě:

a)

pokud se dojde na základě analýzy rizik použité na úrovni zemědělského podniku k závěru, že zemědělci, kteří nejsou příjemci přímé podpory, představují vyšší riziko než zemědělci, kteří podali žádost o podporu, mohou být zemědělci, kteří požádali o podporu, nahrazeni zemědělci, kteří nejsou příjemci podpory; v tom případě musí celkový počet kontrolovaných zemědělců přesto dosáhnout míry kontrol stanovené v čl. 50 odst. 1; tato nahrazení musí být řádně odůvodněna a doložena doklady;

b)

pokud je to účinnější, může být analýza rizik provedena na úrovni podniků, zejména jatek, obchodníků nebo dodavatelů, spíše než na úrovni zemědělského podniku; v tom případě lze takto kontrolované zemědělce započítat do míry kontrol stanovené v čl. 50 odst. 1.

6.   Lze rozhodnout, že se využije kombinace postupů stanovených v odstavcích 4 a 5, pokud taková kombinace zvýší účinnost kontrolního systému.

Článek 52

Ověření souladu s požadavky a normami

1.   Kde je to namístě, ověřuje se dodržování požadavků a norem prostředky upravenými v právních předpisech použitelných na dotyčný požadavek nebo normu.

2.   V ostatních případech se ověření provádí jakýmikoli vhodnými prostředky definovanými příslušným kontrolním orgánem, které zajistí přinejmenším takovou přesnost, jaká se vyžaduje pro úřední ověření podle vnitrostátních předpisů.

3.   Kde je to vhodné, lze kontroly na místě provést s použitím metod dálkového průzkumu Země.

Článek 53

Části kontrol na místě

1.   Při provádění kontrol na vzorku uvedeném v článku 50 zajistí příslušný kontrolní orgán, aby u takto vybraných zemědělců bylo ověřeno dodržování požadavků a norem, za které odpovídá.

Aniž je dotčen první pododstavec, je-li minimální míra kontrol dosažena na úrovni každého aktu nebo normy či skupiny aktů nebo norem podle čl. 50 odst. 1 druhého pododstavce, zkontrolují se vybraní zemědělci, pokud jde o dodržování požadavků daného aktu nebo normy či dané skupiny aktů nebo norem.

Obecně každý zemědělec, který byl vybrán ke kontrole na místě, je kontrolován v době, kdy lze kontrolovat většinu požadavků a norem, pro které byl vybrán. Členské státy však zajistí, že je během roku dosažena přiměřená míra kontrol u všech požadavků a norem.

2.   Kontroly na místě zahrnují případně veškerou zemědělskou půdu hospodářství. Skutečná inspekce v terénu jako součást kontroly na místě se však může omezit na vzorek, který tvoří alespoň jedna polovina zemědělských pozemků, kterých se týká požadavek nebo norma na hospodářství, za předpokladu, že tento vzorek zaručuje spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly požadavků a norem. Pokud kontrola vzorku odhalí porušení, vzorek skutečně kontrolovaných zemědělských pozemků se rozšíří.

Pokud tak kromě toho stanoví právní předpisy použitelné na akty nebo normy, může se skutečná kontrola souladu s požadavky a normami, jako součást kontrol na místě, omezit na reprezentativní vzorek předmětů kontroly. Členské státy však zajistí, že kontroly jsou prováděny u všech požadavků a norem, jejichž dodržování lze ověřit v době návštěvy.

3.   Kontroly uvedené v odstavci 1 se zpravidla provádějí v rámci jedné kontrolní návštěvy a jsou zaměřeny na požadavky a normy, jejichž dodržování lze ověřit v době této návštěvy, s cílem zjistit jakékoli možné porušení těchto požadavků a norem a označit případy, které je třeba podrobit dalším kontrolám.

4.   Za předpokladu, že členský stát zajistí, že účinnost kontrol je alespoň rovnocenná účinnosti, jaké se dosahuje v případě, že kontroly se provádějí pomocí kontrol na místě, mohou být kontroly na úrovni zemědělského podniku nahrazeny administrativními kontrolami nebo kontrolami na úrovni podniků podle čl. 51 odst. 5 písm. b) druhého pododstavce.

5.   Při provádění kontrol na místě mohou členské státy použít objektivní kontrolní ukazatele vztahující se k určitým požadavkům nebo normám, pokud zajistí, aby účinnost kontroly dotčených požadavků a norem byla alespoň rovnocenná kontrolám na místě, které jsou prováděny bez použití ukazatelů.

Tyto ukazatele by však měly přímo souviset s požadavky nebo normami, které představují, a pokrývat všechny aspekty, které se mají kontrolovat při ověřování těchto požadavků nebo norem.

6.   Kontroly na místě týkající se vzorku stanoveného v čl. 50 odst. 1 se provedou ve stejném kalendářním roce, kdy byly podány žádosti o podporu.

Článek 54

Zpráva o kontrole

1.   O každé kontrole na místě podle této kapitoly vypracuje příslušný kontrolní orgán zprávu o kontrole, bez ohledu na to, zda byl dotyčný zemědělec vybrán pro kontrolu na místě v souladu s článkem 51 nebo v důsledku porušení, na které byl příslušný kontrolní orgán jakýmkoli jiným způsobem upozorněn.

Tato zpráva se dělí na tyto části:

a)

všeobecná část obsahující zejména tyto informace:

i)

totožnost zemědělce vybraného pro kontrolu na místě,

ii)

přítomné osoby;

iii)

zda zemědělec obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem;

b)

část, v níž jsou jednotlivě popsány provedené kontroly každého z aktů a norem a která obsahuje zejména tyto informace:

i)

požadavky a normy, na něž se zaměřuje kontrola na místě,

ii)

povaha a rozsah provedených kontrol;

iii)

závěry,

iv)

akty a normy, jejichž porušení bylo zjištěno;

c)

hodnotící část, v níž se podává posouzení závažnosti porušení každého aktu a/nebo normy na základě kritérií „závažnosti“, „rozsahu“, „trvalého charakteru“ a „opakování“ v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 s uvedením všech faktorů, které by mohly vést ke zmírnění nebo zpřísnění snížení, které se má použít.

Pokud ustanovení vztahující se k dotyčnému požadavku nebo normě připouštějí možnost dále se nezabývat zjištěným porušením, ve zprávě na to musí být příslušným způsobem upozorněno. Totéž platí v případě, kdy členský stát poskytuje období pro dosažení souladu s nově zavedenými normami Společenství podle čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005, nebo období určené pro mladé zemědělce k dosažení souladu se stávajícími normami Společenství podle uvedeného článku.

2.   Zemědělci by měli být informováni o jakémkoli zjištěném porušení ve lhůtě tří měsíců po dni kontroly na místě.

Pokud zemědělec neučiní okamžitá nápravná opatření, kterými se ukončí zjištěné porušování ve smyslu čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, je informován o tom, že nápravné opatření má být přijato podle uvedeného ustanovení ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.

Pokud členský stát využije možnost neuplatnit snížení nebo vyloučení podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, je dotyčný zemědělec nejpozději do jednoho měsíce od rozhodnutí neuplatnit snížení nebo vyloučení platby, informován o tom, že má přijmout nápravné opatření.

3.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení v právních předpisech z oblasti příslušných požadavků a norem, zpráva o kontrole se dokončí ve lhůtě jednoho měsíce po provedení kontroly na místě. Toto období však lze v řádně odůvodněných případech prodloužit na tři měsíce, zejména pokud to vyžaduje chemická nebo fyzikální analýza.

Pokud příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, zašle se zpráva platební agentuře nebo orgánu odpovědnému za koordinaci ve lhůtě jednoho měsíce po jejím dokončení.

HLAVA IV

ZÁKLAD PRO VÝPOČET PODPORY, SNÍŽENÍ A VYLOUČENÍ

KAPITOLA I

Neohlášení ploch

Článek 55

Neohlášení všech ploch

1.   Jestliže zemědělec v daném roce neohlásí všechny plochy uvedené v čl. 13 odst. 8 a rozdíl mezi celkovou plochou ohlášenou v jednotné žádosti a součtem ohlášené plochy a celkové plochy neohlášených pozemků je větší než 3 % ohlášené plochy, celková částka přímých plateb splatných tomuto zemědělci v uvedeném roce se sníží až o 3 % v závislosti na závažnosti opomenutí.

2.   Odstavec 1 se také použije na platby spojené s režimy podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud se na zemědělce vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z uvedeného nařízení. Procentní podíl snížení se uplatní na celkovou částku, jež má být vyplacena, dělenou počtem let uvedeným v článcích 85 t a 103z téhož nařízení.

KAPITOLA II

Zjištění týkající se kritérií způsobilosti

Oddíl I

Režim jednotné platby a ostatní režimy podpory na „plochu“

Článek 56

Obecné zásady

1.   Pro účely tohoto oddílu se rozlišují tyto skupiny plodin:

a)

plochy ohlášené pro účely aktivace platebních nároků v rámci režimu jednotné platby, z nichž každá případně splňuje konkrétní podmínky, které se na ni vztahují;

b)

plochy pro účely režimu jednotné platby na plochu v souladu s hlavou V kapitolou 2 nařízení (ES) č. 73/2009;

c)

skupina pro každou z ploch pro účely jakéhokoli jiného režimu podpory na „plochu“, na který se vztahuje jiná sazba podpory;

d)

plochy ohlášené pod hlavičkou „jiné využití“.

Pro účely písmene a) prvního pododstavce se bere v úvahu průměr hodnot jednotlivých platebních nároků vázaných k příslušné ohlášené ploše.

2.   Pokud jedna a tatáž plocha slouží jako základ pro žádost o podporu v rámci několika režimů podpory na „plochu“, tato plocha se bere v úvahu samostatně pro každý z těchto režimů podpory.

Článek 57

Základ pro výpočet u ohlášených ploch

1.   Pokud se v případě žádostí o podporu v rámci režimů podpory na „plochu“, s výjimkou podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu a podpory pro osivo podle hlavy IV kapitoly 1 oddílů 2 a 5 nařízení (ES) č. 73/2009, zjistí, že zjištěná plocha s určitou skupinou plodin je větší než plocha ohlášená v žádosti o podporu, použije se pro výpočet podpory ohlášená plocha.

2.   Pokud jde o žádost o podporu v rámci režimu jednotné platby:

existuje-li rozpor mezi ohlášenými platebními nároky a ohlášenou plochou, vypočítá se platba z menší rozlohy;

překročí-li počet ohlášených platebních nároků počet platebních nároků, které má zemědělec k dispozici, sníží se ohlášené platební nároky na počet platebních nároků, které má zemědělec k dispozici.

3.   Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení podle článků 58 a 60 tohoto nařízení, překročí-li plocha ohlášená v jednotné žádosti plochu zjištěnou pro určitou skupinu plodin v případě žádostí o podporu v rámci režimů podpory na „plochu“, s výjimkou podpory pro brambory určené k výrobě škrobu a osivo podle hlavy IV kapitoly 1 oddílů 2 a 5 nařízení (ES) č. 73/2009, vypočítá se podpora na základě plochy zjištěné pro tuto skupinu plodin.

Aniž je však dotčen článek 30 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud je rozdíl mezi celkovou zjištěnou plochou a celkovou plochou ohlášenou pro platbu v rámci režimů podpor stanovených v hlavách III, IV a V nařízení (ES) č. 73/2009 menší nebo roven 0,1 hektaru, rovná se zjištěná plocha ohlášené ploše. Pro tento výpočet se zohlední pouze ohlášení větší rozlohy ploch na úrovni stejné skupiny plodin.

Druhý pododstavec se nepoužije, činí-li rozdíl více než 20 % celkové plochy ohlášené pro platby.

Článek 58

Snížení a vyloučení v případě ohlášení větší rozlohy

Pokud plocha skupiny plodin ohlášená pro účely některého z režimů podpory na „plochu“, s výjimkou podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu a osivo podle hlavy IV kapitoly 1 oddílů 2 a 5 nařízení (ES) č. 73/2009, přesahuje plochu zjištěnou v souladu s článkem 57 tohoto nařízení, vypočte se podpora na základě zjištěné plochy snížené o dvojnásobek zjištěného rozdílu, pokud tento rozdíl přesahuje buď 3 %, nebo dva hektary, ale ne více než 20 % zjištěné plochy.

Pokud je rozdíl větší než 20 % zjištěné plochy, neposkytne se pro dotyčnou skupinu plodin žádná podpora na „plochu“.

Pokud rozdíl činí více než 50 %, je zemědělec rovněž vyloučen z poskytování podpory do výše částky, která odpovídá rozdílu mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou podle článku 57 tohoto nařízení. Uvedená částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006 (20). Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 59

Snížení v případech nesrovnalostí týkajících se velikosti ploch ohlášených za účelem vyplacení podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu a pro osivo

1.   Pokud se zjistí, že plocha, na které se skutečně pěstují brambory, je o více než 10 % menší než plocha ohlášená za účelem vyplacení podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 2 nařízení (ES) č. 73/2009, sníží se podpora, jež se má vyplatit, o dvojnásobek zjištěného rozdílu.

2.   Pokud se zjistí, že plocha, na které se skutečně pěstuje osivo, je o více než 10 % větší než plocha ohlášená za účelem vyplacení podpory pro osivo podle hlavy IV kapitoly 1 oddílu 5 nařízení (ES) č. 73/2009, sníží se podpora, jež se má vyplatit, o dvojnásobek zjištěného rozdílu.

3.   Pokud se zjistí, že nesrovnalostí uvedených v odstavcích 1 a 2 se zemědělec dopustil úmyslně, celková částka podpory uvedené v těchto odstavcích se zamítne.

V tomto případě je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory rovnající se této částce. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 60

Úmyslné ohlášení větší rozlohy

Pokud rozdíly mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou podle článku 57 vyplývají z ohlášení větší rozlohy, ke kterému došlo úmyslně, neposkytne se pro dotyčný kalendářní rok podpora, na kterou by měl zemědělec nárok v rámci dotyčného režimu podpory podle článku 57, činí-li tento rozdíl více než 0,5 % zjištěné plochy nebo více než 1 ha.

Kromě toho, činí-li tento rozdíl více než 20 % zjištěné plochy, je zemědělec rovněž vyloučen z poskytování podpory do výše částky, která odpovídá rozdílu mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou podle článku 57. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 61

Snížení a vyloučení, která se týkají žádostí o podporu pro osivo

1.   Pokud se zjistí, že osivo, které je předmětem žádosti o podporu, zemědělec ve skutečnosti neuvedl na trh za účelem výsevu ve smyslu čl. 37 písm. b) bodu iii) prvního pododstavce, podpora, která se má vyplatit pro dotyčné druhy, po uplatnění případných snížení podle článku 59, se sníží o 50 %, pokud množství neuvedené na trh představuje více než 2 %, ale nejvýše 5 % množství, na něž se vztahuje žádost o podporu. Pokud množství neuvedené na trh přesahuje 5 %, neposkytne se pro dotyčný hospodářský rok žádná podpora.

2.   Pokud se zjistí, že byla podána žádost o podporu pro osivo, které nebylo úředně certifikováno ani sklizeno v dotyčném členském státu v průběhu kalendářního roku, ve kterém začíná hospodářský rok, pro který byla stanovena podpora, neposkytne se žádná podpora pro tento ani následující hospodářský rok.

Článek 62

Snížení a vyloučení, která se týkají zvláštní podpory pro bavlnu

Aniž jsou dotčena snížení a vyloučení, která se použijí v souladu s články 58 nebo 60 tohoto nařízení, zjistí-li se, že zemědělec nedodržuje povinnosti vyplývající z čl. 30 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1121/2009, ztratí právo na zvýšení podpory stanovené v čl. 92 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009. Kromě toho se podpora pro bavlnu na hektar způsobilý pro podporu podle článku 90 nařízení (ES) č. 73/2009 tomuto zemědělci sníží o částku zvýšení stanovenou v čl. 92 odst. 2 uvedeného nařízení.

Oddíl II

Prémie na zvířata

Článek 63

Základ pro výpočet

1.   Pokud platí individuální limit nebo individuální strop, musí se počet zvířat uvedených v žádosti o podporu snížit až na limit nebo strop stanovený pro dotyčného zemědělce.

2.   V žádném případě nelze poskytnout podporu na vyšší počet zvířat, než je uvedeno v žádosti o podporu.

3.   Aniž jsou dotčeny články 65 a 66, převýší-li počet zvířat ohlášený v žádosti o podporu počet zjištěný na základě administrativních kontrol nebo kontrol na místě, vypočte se podpora na základě zjištěných zvířat.

4.   Zjistí-li se případy nesrovnalostí, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu, použijí se tato ustanovení:

a)

skot, který ztratil jednu ze dvou ušních značek, se považuje za zjištěný za předpokladu, že ho lze jednoznačně identifikovat podle ostatních prvků systému pro identifikaci a evidenci skotu;

b)

pokud se zjištěné nesrovnalosti týkají chybných záznamů do evidence nebo do zvířecích pasů, považuje se dotyčné zvíře za nezjištěné pouze v případě, že jsou takové chyby zjištěny alespoň při dvou kontrolách v průběhu 24 měsíců. Ve všech ostatních případech se dotyčná zvířata považují za nezjištěná již po prvním zjištění nesrovnalosti.

Na záznamy a oznámení v systému pro identifikaci a evidenci skotu se použije článek 21.

Článek 64

Nahrazení

1.   Skot, který se nachází v hospodářství, lze považovat za zjištěný pouze tehdy, pokud je identifikován v žádosti o podporu. Krávy bez tržní produkce mléka nebo jalovice, pro které je podána žádost o podporu v souladu s článkem 111 nebo 115 nařízení (ES) č. 73/2009, lze však v průběhu retenčního období nahradit v rámci limitů stanovených v těchto článcích bez ztráty nároku na platbu podpory, která byla předmětem žádosti.

2.   Nahrazení podle odstavce 1 se musí uskutečnit během 20 dní následujících po události, která činí nahrazení nezbytné, a musí být zaznamenána do evidence nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla uskutečněna. Příslušný orgán, u kterého byla podána žádost o podporu, je informován do sedmi dnů po nahrazení.

Pokud však členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci, může stanovit, že oznámení v počítačové databázi skotu o zvířatech, která opustila hospodářství, a jiných zvířatech, která dorazila do hospodářství ve lhůtách stanovených v prvním pododstavci tohoto článku, mohou nahradit informace, které je třeba zaslat příslušnému orgánu.

3.   Pokud zemědělec žádá o podporu pro ovce a kozy a pokud výše vyplacené podpory je u obou druhů stejná, lze ovci nahradit kozou a naopak. Ovce a kozy, pro které je podána žádost o podporu v souladu s článkem 101 nařízení (ES) č. 73/2009, lze v průběhu retenčního období nahradit v rámci limitů stanovených v uvedeném článku bez ztráty nároku na platbu podpory, která byla předmětem žádosti.

4.   Nahrazení podle odstavce 3 se musí uskutečnit během 10 dní následujících po události, která činí nahrazení nezbytné, a musí být zaznamenána do evidence nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla uskutečněna. Příslušný orgán, u kterého byla podána žádost, je informován do sedmi dnů po nahrazení.

Článek 65

Snížení a vyloučení týkající se skotu, pro který byla podána žádost o podporu

1.   Pokud se v případě žádosti o podporu v rámci režimů podpory pro skot zjistí rozdíl mezi počtem ohlášených zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 63 odst. 3, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci příslušných režimů pro dotyčné prémiové období, o procentní podíl, který se stanoví v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, pokud jsou nesrovnalosti zjištěny nejvýše u tří zvířat.

2.   Pokud jsou nesrovnalosti zjištěny u více než tří zvířat, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci režimů uvedených v odstavci 1 pro dotyčné prémiové období, o:

a)

procentní podíl, které se stanoví v souladu s odstavcem 3, pokud to není více než 10 %;

b)

dvojnásobek procentního podílu, který se stanoví v souladu s odstavcem 3, pokud to je více než 10 %, ale ne více než 20 %.

Pokud procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 přesahuje 20 %, podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 63 odst. 3, se v rámci těchto režimů pro dotyčné prémiové období zamítne.

Pokud procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 tohoto článku přesahuje 50 %, je zemědělec kromě toho opět vyloučen z poskytování podpory až do výše, která odpovídá rozdílu mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 63 odst. 3. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

3.   Pro stanovení procentních podílů uvedených v odstavcích 1 a 2 se počet skotu, pro který byla podána žádost o podporu v rámci režimů podpory pro skot v průběhu dotyčného prémiového období a u kterého byly zjištěny nesrovnalosti, vydělí celkovým počtem skotu zjištěného pro dotyčné prémiové období.

V případě použití čl. 16 odst. 3 druhého pododstavce zvířata, pro která lze potenciálně poskytnout podporu, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci skotu, jsou považována za zvířata, u kterých byly zjištěny nesrovnalosti. Pokud jde o porážkovou prémii stanovenou v článku 116 nařízení (ES) č. 73/2009, pro účely použití tohoto pododstavce se pouze zvířata skutečně poražená v daném roce považují za zvířata, pro která lze potenciálně poskytnout podporu.

Pokud jde o prémii na krávy bez tržní produkce mléka podle článku 111 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, nesrovnalosti zjištěné ohledně systému pro identifikaci a evidenci skotu se úměrně rozdělí mezi počet zvířat potřebných pro získání prémie a zvířat potřebných pro dodávku mléka nebo mléčných výrobků podle čl. 111 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení. Takové nesrovnalosti se však nejprve přidělí počtu zvířat nepotřebných v rámci individuálních limitů nebo stropů uvedených v čl. 111 odst. 2 písm. b) a v článku 112 uvedeného nařízení.

4.   Pokud rozdíly mezi počtem ohlášených zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 63 odst. 3 vyplývají z úmyslných nesrovnalostí, podpora, na kterou by měl zemědělec nárok podle čl. 63 odst. 3 se v rámci režimu nebo režimů podpory pro skot pro dané prémiové období zamítne.

Pokud rozdíl zjištěný v souladu s odstavcem 3 tohoto článku přesahuje 20 %, je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory až do výše, která odpovídá rozdílu mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných v souladu s čl. 63 odst. 3. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

Článek 66

Snížení a vyloučení týkající se ovcí a koz, pro které byla podána žádost o podporu

1.   Pokud je v případě žádosti o podporu v rámci režimu podpory pro ovce/kozy zjištěn rozdíl mezi počtem ohlášených a zjištěných zvířat v souladu s čl. 63 odst. 3, použije se přiměřeně čl. 65 odst. 2, 3 a 4 od prvního zvířete, u něhož byly nesrovnalosti zjištěny.

2.   Pokud se zjistí, že chovatel ovcí, který uvádí na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka, ve své žádosti o prémii tuto činnost neohlásil, částka podpory, na kterou má nárok, je omezena na prémii náležející chovatelům ovcí, kteří uvádějí na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka, sníženou o rozdíl mezi touto částkou a celkovou částkou prémie na ovce.

3.   Pokud se v případě žádostí o doplňkovou prémii zjistí, že v oblastech uvedených v čl. 102 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 se nachází méně než 50 % plochy hospodářství využívané k zemědělské produkci, doplňková prémie se nevyplatí a prémie na kozy a ovce se sníží o částku odpovídající 50 % doplňkové prémie.

4.   Pokud se zjistí, že procentuální podíl plochy hospodářství užívané k zemědělské produkci, která se nachází v oblastech uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 1121/2009, je nižší než 50 %, prémie na kozy se nevyplatí.

5.   Pokud se zjistí, že chovatel provádějící sezónní přesun zvířat, který podává žádost o doplňkovou prémii, nepásl 90 % svých zvířat po dobu nejméně 90 dnů v některé z oblastí uvedených v čl. 102 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009, doplňková prémie se nevyplatí a prémie na ovce a kozy se sníží o částku odpovídající 50 % doplňkové prémie.

6.   Pokud se zjistí, že nesrovnalosti uvedené v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5 vyplývají z úmyslného porušení pravidel, celková částka podpory uvedené v těchto odstavcích se zamítne.

V tomto případě je zemědělec opět vyloučen z poskytování podpory rovnající se této částce. Tato částka se odečte v souladu s čl. 5 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 885/2006. Pokud nemůže být částka v souladu s uvedeným článkem plně odečtena během tří kalendářních let po kalendářním roce zjištění, nevyrovnaný zůstatek se stornuje.

7.   Pokud kontrola na místě provedená u zemědělců, kteří chovají jak ovce, tak kozy, na které lze poskytnout prémii ve stejné výši, odhalí rozdíl ve složení stáda z hlediska počtů zvířat podle jednotlivých druhů, považují se zvířata za součást stejné skupiny.

Článek 67

Přírodní okolnosti

Snížení a vyloučení stanovená v článcích 65 a 66 se neuplatní v případech, kdy zemědělec není z důvodů přírodních okolností, které zasáhly stádo, schopen splnit svůj závazek držet zvířata, pro která podal žádost o podporu, po celé retenční období, za předpokladu, že písemně uvědomil příslušný orgán do deseti pracovních dnů ode dne, kdy zjistil jakékoli snížení počtu zvířat.

Aniž jsou dotčeny konkrétní okolnosti, které je třeba vzít v úvahu v jednotlivých případech, mohou příslušné orgány uznat zejména tyto případy přírodních okolností stáda:

a)

smrt zvířete v důsledku nákazy;

b)

smrt zvířete v důsledku nehody, za kterou nelze činit odpovědným zemědělce.

Článek 68

Nesprávná osvědčení a prohlášení vydaná jatkami

Je-li u prohlášení a osvědčení vydávaných jatkami v souvislosti se zvláštní prémií na hovězí maso podle čl. 110 odst. 6 nařízení (ES) č. 73/2009 a porážkovou prémií podle článku 116 uvedeného nařízení zjištěno, že jatka vydala nesprávné osvědčení nebo prohlášení v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslně, příslušný členský stát uplatní přiměřené vnitrostátní sankce. Pokud jsou takové nesrovnalosti zjištěny podruhé, dotyčným jatkám se na dobu nejméně jednoho roku odejme právo činit prohlášení nebo vydávat osvědčení platná pro účely poskytnutí prémie.

Oddíl III

Zvláštní podpora

Článek 69

Zjištění týkající se zvláštní podpory

Pokud jde o platbu, jež má být poskytnuta na zvláštní podporu, členské státy stanoví u každého opatření snížení a vyloučení, která musí být ve své podstatě rovnocenná těm, jež jsou stanovena v této hlavě. V případě plateb „na plochu“ nebo „na zvířata“ se ustanovení této hlavy použijí obdobně. Kromě toho se v případě potřeby obdobně použije článek 18 nařízení Komise (ES) č. 1975/2006 (21).

Pokud jde o důkaz poskytnutý útvary, subjekty nebo organizacemi podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení, je-li zjištěno, že byl poskytnut nesprávný důkaz v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslně, dotyčný členský stát uplatní přiměřené vnitrostátní sankce. Pokud jsou takové nesrovnalosti zjištěny podruhé, dotyčným útvarům, subjektům nebo organizacím se na dobu nejméně jednoho roku odejme právo poskytovat důkazy platné pro účely poskytnutí prémie.

KAPITOLA III

Zjištění týkající se podmíněnosti

Článek 70

Obecné zásady a definice

1.   Pro účely této kapitoly se použije článek 47.

2.   Pro účely uplatňování čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 na zemědělce, na které se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, se podáním žádosti o podporu uvedené v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 rozumí každoroční podávání formuláře jednotné žádosti.

3.   Pokud je správou různých režimů podpor uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, opatření uvedených v čl. 36 písm. a) bodech i) až v) a písm. b) bodech iv) a v) nařízení (ES) č. 1698/2005 a plateb týkajících se režimů podle článků 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007 pověřeno více platebních agentur, členské státy zajistí, aby na zjištěná porušení a případná odpovídající snížení a vyloučení byly upozorněny všechny platební agentury příslušné pro uvedené platby, včetně případů, kdy nedodržení kritérií způsobilosti rovněž představuje porušení a naopak. Členské státy případně zajistí, aby se použila jediná sazba snížení.

4.   Za „zjištěná“ se považují taková porušení, která vyplynou na základě jakékoli kontroly provedené v souladu s tímto nařízením nebo na která byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán, případně platební agentura.

5.   S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností uvedených v článku 75 tohoto nařízení se v případech, kdy zemědělec, na kterého se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 85 t a 103z nařízení (ES) č. 1234/2007, nepodá formulář jednotné žádosti ve lhůtě stanovené článkem 11 tohoto nařízení, uplatní 1 % snížení za každý pracovní den. Maximální snížení nepřekročí 25 %. Snížení se uplatní na celkovou částku plateb k vyplacení týkajících se režimů stanovených články 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007 dělenou počtem let podle článků 85 t a 103z téhož nařízení.

6.   Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení různých aktů nebo norem ze stejné oblasti podmíněnosti, tyto případy se pro účely stanovení snížení podle čl. 71 odst. 1 a čl. 72 odst. 1 považují za jediné porušení.

7.   Porušení normy, která představuje rovněž požadavek, se považuje za jediné porušení. Pro účely výpočtu snížení se porušení považuje za část oblasti požadavku.

8.   Pro uplatnění snížení se procentní podíl snížení použije na celkovou částku:

a)

všech přímých plateb, které byly nebo mají být poskytnuty dotyčnému zemědělci na základě žádostí o podporu, které podal nebo podá v průběhu kalendářního roku zjištění, a

b)

plateb týkajících se režimů stanovených články 85p, 103q a 103r nařízení (ES) č. 1234/2007 dělenou počtem let podle článků 85 t a 103z téhož nařízení.

Článek 71

Uplatnění snížení v případě nedbalosti

1.   Aniž je dotčen článek 77, pokud ke zjištěnému porušení došlo z nedbalosti zemědělce, použije se snížení. Toto snížení zpravidla činí 3 % celkové částky podle čl. 70 odst. 8.

Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části zprávy o kontrole v souladu s čl. 54 odst. 1 písm. c) rozhodnout buď o snížení tohoto procentního podílu na 1 %, nebo o jeho zvýšení na 5 % celkové částky anebo, v případech uvedených v čl. 54 odst. 1 písm. c) druhém pododstavci, žádné snížení vůbec neuložit.

2.   Pokud členský stát využije možnost neuplatnit snížení nebo vyloučení podle čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 a zemědělec situaci ve stanovené lhůtě nenapraví, uplatní se snížení nebo vyloučení.

Lhůtu stanoví příslušný orgán tak, aby skončila nejpozději na konci roku následujícího po roce, v němž došlo ke zjištění.

3.   Pokud členský stát využije možnost považovat porušení za méně závažné podle čl. 24 odst. 2 druhého a třetího pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 a zemědělec situaci ve stanovené lhůtě nenapraví, uplatní se snížení.

Lhůtu stanoví příslušný orgán tak, aby skončila nejpozději na konci roku následujícího po roce, v němž došlo ke zjištění.

Dané porušení se nepovažuje za méně závažné a použije se snížení alespoň 1 % podle odstavce 1.

Kromě toho porušení, které bylo shledáno jako méně závažné a jež zemědělec ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce napravil, se pro účely odstavce 5 nepovažuje za porušení.

4.   Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení v rámci různých oblastí podmíněnosti, použije se postup pro stanovení snížení podle odstavce 1 zvlášť na každý případ porušení.

Výsledné procentní podíly snížení se sčítají. Maximální snížení však nepřekročí 5 % celkové výše podle čl. 70 odst. 8.

5.   Aniž jsou dotčeny případy úmyslného porušení podle článku 72, pokud byla zjištěna opakovaná porušení, procentní podíl stanovený pro opakované porušení podle odstavce 1 tohoto článku se při prvním případu opakování porušení vynásobí koeficientem tři. Za tímto účelem v případě, že procentní podíl byl stanoven v souladu s čl. 70 odst. 6, stanoví platební agentura procentní podíl, který by byl použit na opakované porušení dotyčného požadavku nebo normy.

V případě dalších opakování se násobící koeficient tři použije pokaždé na výsledek snížení stanovený pro předchozí opakované porušení. Maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové výše podle čl. 70 odst. 8.

V případě dosažení maximálního procentního podílu ve výši 15 % sdělí platební agentura dotčenému zemědělci, že pokud bude totéž porušení zjištěno znovu, bude považováno za úmyslné ve smyslu článku 72. Jestliže poté dojde ke zjištění dalšího porušení, použije se procentní podíl snížení, které se stanoví tak, že se výsledek předchozího násobení před případným omezením na 15 % podle poslední věty druhého pododstavce vynásobí koeficientem tři.

6.   V případě zjištění opakovaného porušení spolu s dalším porušením nebo dalším opakovaným porušením se výsledné procentní podíly snížení sčítají. Aniž je dotčen odstavec 5 třetí pododstavec, maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové výše podle čl. 70 odst. 8.

Článek 72

Uplatnění snížení a vyloučení v případech úmyslného porušení

1.   Aniž je dotčen článek 77, pokud se zjištěného porušení dopustil zemědělec úmyslně, použije se na celkovou částku uvedenou v čl. 70 odst. 8 snížení, které činí zpravidla 20 % této celkové částky.

Platební agentura však může na základě hodnocení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části zprávy o kontrole v souladu s čl. 54 odst. 1 písm. c) rozhodnout o snížení tohoto procentního podílu na nejméně 15 %, nebo případně o jeho zvýšení až na 100 % celkové částky.

2.   Pokud se úmyslné porušení týká zvláštního režimu podpory, je zemědělec vyloučen z tohoto režimu podpory pro dotyčný kalendářní rok. V případech mimořádného rozsahu, závažnosti nebo trvalého charakteru nebo v případě zjištění opakovaného úmyslného porušení je zemědělec navíc vyloučen z dotyčného režimu podpory v následujícím kalendářním roce.

KAPITOLA IV

Společná ustanovení

Článek 73

Výjimky z uplatnění snížení a vyloučení

1.   Snížení a vyloučení stanovená v kapitole I a II se neuplatní v případě, že zemědělec poskytl věcně správné informace nebo může jiným způsobem prokázat, že nenese zavinění.

2.   Snížení a vyloučení stanovená v kapitole I a II se neuplatní, pokud jde o ty části žádosti o podporu, u kterých zemědělec písemně informoval příslušný orgán, že jsou chybné nebo se staly chybnými po podání žádosti, za předpokladu, že zemědělec nebyl informován o úmyslu příslušného orgánu provést kontrolu na místě a že orgán dosud neinformoval zemědělce o nesrovnalostech v jeho žádosti.

Na základě informací poskytnutých zemědělcem podle prvního pododstavce je žádost o podporu opravena podle skutečné situace.

Článek 74

Změny a úpravy záznamů v počítačové databázi skotu

Pokud jde o skot, pro který byla podána žádost o podporu, použije se článek 73 od okamžiku podání žádosti o podporu na chyby a opomenutí týkající se záznamů v počítačové databázi skotu.

Pokud jde o skot, pro který nebyla podána žádost o podporu, použijí se ohledně snížení a vyloučení, která mají být uplatněna podle kapitoly III, stejná ustanovení.

Článek 75

Vyšší moc a mimořádné okolnosti

1.   Pokud zemědělec v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností uvedených v článku 31 nařízení (ES) č. 73/2009 nemohl splnit své závazky, neztrácí nárok na podporu, pokud jde o plochu nebo zvířata, na která bylo možno poskytnout podporu v době, kdy došlo k zásahu vyšší moci nebo nastaly mimořádné okolnosti. Pokud se kromě toho porušení v důsledku vyšší moci nebo mimořádných okolností týká podmíněnosti, odpovídající snížení se nepoužije.

2.   Případy vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu článku 31 nařízení (ES) č. 73/2009 se spolu s příslušnými důkazy písemně uspokojivým způsobem oznamují příslušnému orgánu do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je zemědělec schopen tak učinit.

HLAVA V

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 76

Minimální platby

Členské státy mohou rozhodnout, že neposkytnou žádnou podporu, pokud částka žádosti o podporu nepřesahuje 100 EUR.

Článek 77

Souběh snížení

Pokud případ porušení představuje rovněž nesrovnalost, a proto je relevantní pro uplatnění snížení nebo vyloučení podle kapitol II i III hlavy IV:

a)

snížení nebo vyloučení podle hlavy IV kapitoly II se uplatní v rámci dotyčných režimů podpory;

b)

snížení a vyloučení podle hlavy IV kapitoly III se uplatní na celkovou částku plateb, které mají být poskytnuty na základě režimu jednotné platby, režimu jednotné platby na plochu a všech režimů podpory, kterých se netýká snížení nebo vyloučení podle písmene a).

Snížení nebo vyloučení podle prvního pododstavce se použije v souladu s čl. 78 odst. 2, aniž jsou dotčeny dodatečné sankce podle jiných ustanovení práva Společenství nebo vnitrostátního práva.

Článek 78

Uplatnění snížení na jednotlivé režimy podpory

1.   Částku platby, která má být poskytnuta zemědělci v rámci režimu podpory uvedenému v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, vypočtou členské státy na základě podmínek stanovených v dotyčném režimu podpory, přičemž případně vezmou v úvahu překročení základní plochy, maximální zaručené plochy či počtu zvířat, na která se mohou vztahovat prémie.

2.   Pro každý režim podpory uvedený v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009 se provedou v případě potřeby snížení či vyloučení z důvodu nesrovnalostí, opožděných podání, neohlášení pozemků, překročení rozpočtových stropů, modulace, finanční kázně a nedodržení podmíněnosti, a to tímto způsobem a v tomto pořadí:

a)

snížení nebo vyloučení stanovená v hlavě IV kapitole II se uplatní v případě nesrovnalostí;

b)

částka vyplývající z uplatnění písmene a) slouží jako základ pro výpočet jakýchkoli snížení, jež mají být uplatněna v případě opožděného podání v souladu s články 23 a 24;

c)

částka vyplývající z uplatnění písmene b) slouží jako základ pro výpočet jakýchkoli snížení, jež mají být uplatněna v případech neohlášení zemědělských pozemků v souladu s článkem 55;

d)

s ohledem na režimy podpory, pro něž je stanoven rozpočtový strop v souladu s čl. 51 odst. 2, čl. 69 odst. 3, čl. 123 odst. 1 a čl. 128 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo se uplatňuje v souladu s čl. 126 odst. 2, čl. 127 odst. 2 a čl. 129 odst. 2 uvedeného nařízení, členské státy sečtou částky vyplývající z uplatnění písmen a), b) a c).

Ke každému z těchto režimů podpor se určí koeficient daný vydělením částky příslušného rozpočtového stropu součtem částek uvedených v prvním pododstavci. Pokud je takto získaný koeficient vyšší než 1, uplatní se koeficient, který je roven 1.

K vypočtení platby, jež má být poskytnuta jednotlivému zemědělci v rámci režimu podpory, pro nějž je stanoven rozpočtový strop, se částka vyplývající z uplatnění písmen a), b) a c) prvního pododstavce vynásobí koeficientem, určeným ve druhém pododstavci.

Článek 79

Základ pro výpočet snížení v důsledku modulace, finanční kázně a podmíněnosti

1.   Snížení v důsledku modulace stanovená v článcích 7 a 10 nařízení (ES) č. 73/2009, a popřípadě v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 (22), jakož i snížení v důsledku finanční kázně stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 73/2009 a snížení stanovené v čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení se uplatní na součet plateb z různých režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (ES) č. 73/2009, na které má zemědělec nárok, postupem podle článku 78 tohoto nařízení.

2.   Částka platby vyplývající z uplatnění odstavce 1 slouží jako základ výpočtu jakýchkoli snížení, jež mají být uplatněna pro nedodržení podmíněnosti v souladu s hlavou IV kapitolou III.

Článek 80

Zpětné získávání neoprávněných plateb

1.   V případě neoprávněně provedené platby je zemědělec povinen vrátit příslušnou částku včetně úroků vypočtených v souladu s odstavcem 2.

2.   Úroky se vypočítají za období od oznámení rozhodnutí zemědělci o vrácení do okamžiku vrácení nebo odečtení částky.

Použitelná úroková sazba se vypočítá podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, nesmí však být nižší než úroková sazba použitelná pro vymáhání částek podle vnitrostátních předpisů.

3.   Povinnost vrátit částku uvedená v odstavci 1 se neuplatní, pokud byla platba provedena omylem příslušného orgánu nebo jiného orgánu a pokud zemědělec nemohl chybu přiměřeným způsobem objevit.

Pokud se však chyba týká skutečností rozhodných pro výpočet dotyčné platby, použije se první pododstavec pouze v případě, že rozhodnutí o vrácení nebylo sděleno do 12 měsíců od provedení platby.

Článek 81

Zpětné získávání neoprávněných nároků

1.   Aniž je dotčen článek 137 nařízení (ES) č. 73/2009, jestliže se po přiznání platebních nároků zemědělcům v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 nebo nařízením (ES) č. 1120/2009 zjistí, že některé platební nároky byly přiznány neoprávněně, vzdá se dotčený zemědělec neoprávněně přiznaných nároků ve prospěch vnitrostátní rezervy podle článku 41 nařízení (ES) č. 73/2009.

V případě, že dotčený zemědělec mezitím převedl platební nároky na jiné zemědělce, jsou nabyvatelé rovněž vázáni povinností stanovenou v prvním pododstavci poměrně k počtu platebních nároků, jež na ně byly převedeny, nedisponuje-li zemědělec, kterému byly platební nároky původně přiděleny, dostatečným počtem platebních nároků, aby pokryl hodnotu neoprávněně přiznaných platebních nároků.

U nároků přiznaných neoprávněně se má zato, že nebyly přiznány od počátku.

2.   Aniž je dotčen článek 137 nařízení (ES) č. 73/2009, jestliže se po přiznání platebních nároků zemědělcům v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 nebo nařízením (ES) č. 1120/2009 zjistí, že hodnota platebních nároků je příliš vysoká, upraví se tato hodnota odpovídajícím způsobem. Stejná úprava se provede i v případě platebních nároků, které byly mezitím převedeny na jiné zemědělce. Hodnota snížení se převede do vnitrostátní rezervy podle článku 41 nařízení (ES) č. 73/2009.

U daných platebních nároků se má zato, že byly od počátku přiznány ve výši po úpravě.

3.   Je-li pro účely odstavců 1 a 2 stanoveno, že počet nároků přiznaných zemědělci v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 nebo nařízením (ES) č. 1120/2009 je nesprávný, a pokud neoprávněné přiznání nemá dopad na celkovou hodnotu nároků, které zemědělec dostal, přepočítá členský stát platební nároky a v případě potřeby opraví druh nároků přiznaných danému zemědělci.

První pododstavec se však nepoužije, pokud zemědělci mohli přiměřeným způsobem chyby objevit.

4.   Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou na zemědělci vymáhat neoprávněně přiznané nároky, pokud jejich celková částka nepřesahuje 50 EUR. Kromě toho nepřesahuje-li celková hodnota uvedená v odstavci 3 částku 50 EUR, mohou členské státy rozhodnout, že neprovedou nový výpočet.

5.   Jestliže zemědělec převedl platební nároky v rozporu s čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo s čl. 43 odst. 1, čl. 43 odst. 2, čl. 62 odst. 1, čl. 62 odst. 3 a čl. 68 odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009, považuje se převod za neuskutečněný.

6.   Neoprávněně vyplacené částky musí být vráceny v souladu s článkem 80.

Článek 82

Převod hospodářství

1.   Pro účely tohoto článku se:

a)

„převodem hospodářství“ rozumí prodej, pronájem nebo jakýkoli podobný typ transakce, který se týká dotyčných produkčních jednotek;

b)

„převodcem“ rozumí zemědělec, jehož hospodářství se převádí na jiného zemědělce;

c)

„nabyvatelem“ rozumí zemědělec, na něhož se hospodářství převádí.

2.   Pokud se hospodářství převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého po podání žádosti o podporu, ale před splněním všech podmínek pro poskytnutí podpory, neposkytne se převodci žádná podpora pro převáděné hospodářství.

3.   Podpora, o kterou požádal převodce, se poskytne nabyvateli, pokud:

a)

nabyvatel informuje o převodu příslušný orgán ve lhůtě stanovené členskými státy a požádá o vyplacení podpory;

b)

nabyvatel předloží veškeré důkazy požadované příslušným orgánem;

c)

převáděné hospodářství splňuje všechny podmínky pro poskytnutí podpory.

4.   Jakmile nabyvatel informuje příslušný orgán a požádá o vyplacení podpory v souladu s odst. 3 písm. a):

a)

veškerá práva a povinnosti převodce, které vyplývají z právního vztahu mezi převodcem a příslušným orgánem v souvislosti se žádostí o podporu, přecházejí na nabyvatele;

b)

veškeré kroky nezbytné pro poskytnutí podpory a veškerá prohlášení, která učinil převodce před převodem, se přičítají nabyvateli pro účely uplatnění příslušných pravidel Společenství;

c)

považuje se převáděné hospodářství pro dotyčný hospodářský rok nebo pro dotyčné prémiové období případně za samostatné hospodářství.

5.   Pokud byla žádost o podporu podána poté, co byly podniknuty veškeré kroky nezbytné pro poskytnutí podpory, a hospodářství se převádí jako celek z jednoho zemědělce na druhého poté, co byly tyto kroky započaty, ale ještě předtím, než byly splněny podmínky pro poskytnutí podpory, může být podpora poskytnuta nabyvateli za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odst. 3 písm. a) a b). V takovém případě se použije odst. 4 písm. b).

6.   Členské státy mohou popřípadě rozhodnout, že poskytnou podporu převodci. V takovém případě:

a)

se neposkytne žádná podpora nabyvateli;

b)

členské státy zajistí, aby se obdobně použily požadavky stanovené v odstavcích 2 až 5.

Článek 83

Doplňující opatření a vzájemná pomoc mezi členskými státy

Členské státy přijmou veškerá další opatření nezbytná k řádnému používání integrovaného systému a poskytují si vzájemnou pomoc potřebnou pro účely kontrol požadovaných podle tohoto nařízení.

V této souvislosti mohou členské státy v případech, kdy toto nařízení nestanoví přiměřená snížení a vyloučení, uložit producentům nebo jiným hospodářským subjektům, jako jsou jatky nebo sdružení zapojená do procesu poskytování podpory, vhodné vnitrostátní sankce, aby zajistily dodržování kontrolních požadavků, jako například vedení aktuální evidence stáda v hospodářství nebo plnění oznamovacích povinností.

Článek 84

Oznámení

1.   Členské státy předloží Komisi nejpozději do 15. července každého roku pro režimy podpory, na které se vztahuje integrovaný systém, zprávu za předchozí kalendářní rok, která se obsahuje zejména tyto body:

a)

stav provádění integrovaného systému, zejména včetně možností zvolených pro kontrolu dodržování požadavků podmíněnosti a příslušných kontrolních subjektů pověřených kontrolou dodržování požadavků a podmínek v oblasti podmíněnosti, jakož i zvláštních opatření přijatých pro správu a kontrolu zvláštní podpory;

b)

počet žadatelů, celková plocha, celkový počet zvířat a celková množství;

c)

počet žadatelů, celková plocha, celkový počet zvířat a celková množství spadající do kontroly;

d)

výsledky provedených kontrol s uvedením snížení a vyloučení uplatněných podle hlavy IV;

e)

výsledky kontrol týkajících se podmíněnosti v souladu s hlavou III kapitolou III.

2.   Členské státy zasílají Komisi nejpozději do 31. října každého roku elektronicky za použití formuláře, který jim Komise poskytne, sdělení o poměru půdy využívané jako stálé pastviny k celkové ploše zemědělské půdy podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení.

3.   Ve výjimečných řádně odůvodněných situacích se mohou členské státy se souhlasem Komise odchýlit od lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2.

4.   Počítačové údaje stanovené jako součást integrovaného systému se využijí k podpoře informací uvedených v rámci odvětvových pravidel, které jsou členské státy povinny zasílat Komisi.

5.   Členské státy v případě použití lineárního snížení přímých plateb v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a článkem 79 tohoto nařízení neprodleně informují Komisi o použitém procentním podílu snížení.

Článek 85

Klíč pro rozdělení

Klíč pro rozdělení částek odpovídajících 4 procentním bodům podle čl. 9 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 se sestaví z podílů členských států na zemědělské ploše, kterým je přidělena váha 65 %, a na zaměstnanosti v zemědělství, kterým je přidělena váha 35 %.

Podíl každého členského státu na ploše a zaměstnanosti se upraví v závislosti na jeho hrubém domácím produktu (HDP) na jednoho obyvatele, vyjádřeném v paritě kupní síly, pomocí jedné třetiny rozdílu v průměru členských států, na které se modulace používá.

K tomuto účelu se použijí níže uvedené základní údaje, které vycházejí z údajů uveřejněných Eurostatem v srpnu 2003:

a)

pokud jde o zemědělskou plochu: statistické zjišťování o struktuře hospodářství z roku 2000 provedené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 (23);

b)

pokud jde o zaměstnanost v zemědělství: čísla týkající se zaměstnanosti v oblasti zemědělství, myslivosti a rybolovu, uveřejněná v roční řadě statistického zjišťování pracovních sil z roku 2001 provedeného podle nařízení Rady (ES) č. 577/98 (24);

c)

pokud jde o HDP na jednoho obyvatele vyjádřený kupní silou: průměr za tři roky vypočítaný pro období 1999 až 2001 na základě údajů z národních účtů.

ČÁST III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 86

Zrušení

1.   Nařízení (ES) č. 796/2004 se ruší s platností od 1. ledna 2010.

Použije se však nadále na žádosti o podporu, které se vztahují k hospodářským rokům nebo prémiovým obdobím počínajícím před 1. lednem 2010.

2.   Odkazy na nařízení (ES) č. 796/2004 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze II.

Článek 87

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti o podporu, které se týkají hospodářských roků nebo prémiových období počínajících dnem 1. ledna 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. listopadu 2009.

Za Komisi

Mariann FISHER BOEL

člen/členka Komise


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18.

(3)  Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1.

(4)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 9.

(8)  Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8.

(9)  Úř. věst. L 171, 2.7.2005, s. 6.

(10)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(11)  Viz strana 27 v tomto čísle Úředního věstníku.

(12)  Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.

(15)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

(16)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74.

(18)  Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.

(19)  Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1.

(20)  Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 90.

(21)  Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 74.

(22)  Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1.

(23)  Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14.

(24)  Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 3.


PŘÍLOHA I

Metoda společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí

1.   Rozsah a oblast použití

Tato metoda slouží k určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v odrůdách konopí (Cannabis sativa L.). Podle potřeby je uplatňována podle postupu A nebo B, které jsou zde popsány.

Metoda je založena na kvantitativním určení delta-9-THC pomocí plynové chromatografie (GC) po extrakci vhodným rozpouštědlem.

1.1.   Postup A

Postup A se používá pro kontroly produkce podle článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009 a čl. 30 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení.

1.2.   Postup B

Postup B se používá v případech, které jsou uvedeny v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 a v čl. 40 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   Odběr vzorků

2.1.   Vzorky

a)

Postup A: z porostu dané odrůdy konopí se odebere z každé vybrané rostliny část dlouhá 30 cm, která obsahuje nejméně jedno samičí květenství. Odběr vzorků se provádí v období, které začíná 20. den po rozkvětu a končí 10. den po odkvětu, během dne a při dodržení systematického postupu, který zajišťuje reprezentativnost vzorků pro dané pole, avšak s výjimkou okrajů porostu.

Členské státy mohou povolit odběr vzorků v období od rozkvětu do 20. dne po rozkvětu za předpokladu, že u každé pěstované odrůdy se odeberou další reprezentativní vzorky v souladu s prvním pododstavcem v období od 20. dne po rozkvětu do 10. dne po odkvětu.

b)

Postup B: z porostu dané odrůdy konopí se odebere horní třetina každé vybrané rostliny. Odběr vzorků se provádí v průběhu 10 dnů po odkvětu, během dne a při dodržení systematického postupu, který zajišťuje reprezentativnost vzorků pro dané pole, avšak s výjimkou okrajů porostu. V případě dvoudomých odrůd se odebírají pouze samičí rostliny.

2.2.   Velikost vzorku

Postup A: vzorek je tvořen částmi 50 rostlin na jedno pole.

Postup B: vzorek je tvořen částmi 200 rostlin na jedno pole.

Každý vzorek se umístí do plátěného nebo papírového pytle tak, aby se nerozdrtil, a zašle se do laboratoře k analýze.

Členské státy mohou stanovit, že se odebírá druhý vzorek pro případnou kontrolní analýzu, který uschová buď producent, nebo subjekt odpovědný za analýzu.

2.3.   Sušení a skladování vzorků

Sušení vzorků musí začít co nejdříve, v každém případě do 48 hodin a používá se jakákoli metoda s teplotou nižší než 70 °C.

Vzorky se usuší tak, aby měly stálou hmotnost a obsah vody mezi 8 % a 13 %.

Po vysušení se vzorky bez rozdrcení uskladní v temnu při teplotě do 25 °C.

3.   Stanovení obsahu THC

3.1.   Příprava zkušebního vzorku

Z vysušených vzorků se odstraní stonky a semena větší než 2 mm.

Vysušené vzorky se rozdrtí na středně jemný prášek (skrze síto s oky o velikosti 1 mm).

Prášek lze skladovat 10 týdnů v temnu a suchu při teplotě do 25 °C.

3.2.   Činidla a extrakční roztok

Činidla

delta-9-tetrahydrokannabinol, čistý pro chromatografické účely,

skvalen, čistý pro chromatografické účely, jako vnitřní standardní vzorek.

Extrakční roztok

35 mg skvalenu na 100 ml hexanu.

3.3.   Extrakce delta-9-THC

Odváží se 100 mg zkušebního vzorku rozmělněného na prášek, umístí se do odstředivkové zkumavky a přidá se 5 ml extrakčního roztoku obsahujícího vnitřní standardní vzorek.

Vzorek se umístí do ultrazvukové lázně a ponechá se zde 20 minut. Pět minut se odstřeďuje při 3 000 otáčkách za minutu a pak se odebere roztok THC plovoucí na povrchu. Tento roztok se vstříkne do chromatografu a provede se kvantitativní analýza.

3.4.   Plynová chromatografie

a)

Přístroje

plynový chromatograf s plamenovým ionizačním detektorem a děleným/neděleným vstřikovačem,

kolona umožňující dobré oddělení kanabinoidů, například skleněná kapilární kolona dlouhá 25 m, o průměru 0,22 mm,

potažená 5 % nepolární fenylmethylsiloxanovou fází.

b)

Rozsahy kalibrace

Přinejmenším tři body pro postup A a pět bodů pro postup B, včetně bodů 0,04 a 0,50 mg/ml-delta-9-THC v extrakčním roztoku.

c)

Pokusné podmínky

Jako příklad pro kolonu uvedenou v bodu a) se uvádějí tyto podmínky:

teplota v peci 260 °C,

teplota vstřikovače 300 °C,

teplota detektoru 300 °C.

d)

Vstříknutý objem: 1 μl

4.   Výsledky

Výsledky se vyjadřují na dvě desetinná místa v gramech delta-9-THC na 100 gramů analytického vzorku vysušeného na stálou hmotnost. Použije se přípustná odchylka 0,03 g na 100 g.

Postup A: jedno stanovení na jeden zkušební vzorek.

Pokud je však získaný výsledek nad mezní hodnotou stanovenou v čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, provede se druhé stanovení na analytický vzorek a jako výsledek se vezme střední hodnota obou měření.

Postup B: výsledek odpovídá střední hodnotě ze dvou měření na zkušební vzorek.


PŘÍLOHA II

Nařízení (ES) č. 796/2004

Toto nařízení

Nařízení (ES) č. 1120/2009

Článek 1

Článek 1

 

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 odst. 1a

Čl. 2 odst. 1

 

Čl. 2 odst. 1b

 

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 písm. c)

Čl. 2 odst. 2a

Čl. 2 písm. d)

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 3

 

Čl. 2 odst. 4

Čl. 2 odst. 4

 

Čl. 2 odst. 5

Čl. 2 odst. 5

 

Čl. 2 odst. 6

Čl. 2 odst. 6

 

Čl. 2 odst. 7

Čl. 2 odst. 7

 

Čl. 2 odst. 8

Čl. 2 odst. 8

 

Čl. 2 odst. 9

Čl. 2 odst. 9

 

Čl. 2 odst. 10

Čl. 2 odst. 10

 

Čl. 2 odst. 11

Čl. 2 odst. 11

 

Čl. 2 odst. 12

Čl. 2 odst. 12

 

Čl. 2 odst. 13

Čl. 2 odst. 14

 

Čl. 2 odst. 14

 

Čl. 2 odst. 15

Čl. 2 odst. 15

 

Čl. 2 odst. 16

Čl. 2 odst. 16

 

Čl. 2 odst. 17

Čl. 2 odst. 17

 

Čl. 2 odst. 18

Čl. 2 odst. 18

 

Čl. 2 odst. 19

Čl. 2 odst. 19

 

Čl. 2 odst. 20 až čl. 2 odst. 36

Čl. 2 odst. 21 až čl. 2 odst. 37

 

Čl. 2 odst. 37

 

Čl. 2 předposlední pododstavec

Čl. 2 odst. 38

 

Čl. 2 poslední pododstavec

 

Čl. 3 odst. 1 až čl. 3 odst. 7

Čl. 3 odst. 1 až čl. 3 odst. 7

 

Článek 4

Článek 4

 

Článek 5

Článek 5

 

Článek 6

Článek 6

 

Článek 7

Článek 7

 

Čl. 8 odst. 1

Čl. 34 odst. 4

 

Čl. 8 odst. 2

Čl. 34 odst. 5

 

Čl. 9 první pododstavec

Čl. 8 odst. 1

 

Čl. 9 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 2

 

Článek 10

Článek 9

 

Čl. 11 odst. 1

Čl. 11 odst. 1

 

Čl. 11 odst. 2 první pododstavec

Čl. 11 odst. 2 první pododstavec

 

Čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 2 třetí pododstavec

 

Čl. 11 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 11 odst. 2 druhý pododstavec

 

Čl. 11 odst. 3

Čl. 10 odst. 2

 

Čl. 12 odst. 1 písm. a), b), c) a d)

Čl. 12 odst. 1 písm. a), b), c) a d)

 

Čl. 12 odst. 1 písm. e)

 

Čl. 12 odst. 1 písm. f)

Čl. 12 odst. 1 písm. e)

 

Čl. 12 odst. 2, 3 a 4

Čl. 12 odst. 2, 3 a 4

 

Čl. 13 odst. 1 první a druhý pododstavec

Čl. 13 odst. 1

 

Čl. 13 odst. 1 třetí pododstavec

 

Čl. 13 odst. 2, 3 a 4

 

Čl. 13 odst. 5

Čl. 13 odst. 2

 

Čl. 13 odst. 6

 

Čl. 13 odst. 7

Čl. 13 odst. 3

 

Čl. 13 odst. 8

Čl. 13 odst. 4

 

Čl. 13 odst. 9

 

Čl. 13 odst. 10

Čl. 13 odst. 5

 

Čl. 13 odst. 11 a 12

 

Čl. 13 odst. 13a

Čl. 13 odst. 6

 

Čl. 13 odst. 14

Čl. 20 odst. 3

 

Čl. 14 odst. 1 první pododstavec

Čl. 13 odst. 8 první pododstavec

 

Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec

 

Čl. 14 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 13 odst. 8 druhý pododstavec

 

Čl. 14 odst. 1 čtvrtý pododstavec

Čl. 13 odst. 8 třetí pododstavec

 

Čl. 14 odst. 1a

Čl. 55 odst. 1 a 2

 

Čl. 14 odst. 2

Čl. 12 odst. 5

 

Čl. 14 odst. 3

Čl. 10 odst. 1

 

Čl. 14 odst. 4

Čl. 13 odst. 9

 

Článek 15

Článek 14

 

Článek 15a

 

Čl. 16 odst. 1, 2 a 3

Čl. 16 odst. 1, 2 a 3

 

Čl. 16 odst. 3 třetí pododstavec

Čl. 65 odst. 3 třetí pododstavec

 

Čl. 16 odst. 4

Čl. 16 odst. 4

 

Článek 17

 

Článek 17a

Článek 17

 

Článek 18

Článek 20

 

Článek 19

Článek 21

 

Článek 20

Článek 22

 

Článek 21

Článek 23

 

Čl. 21a odst. 1 a 2

Článek 24

 

Čl. 21a odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 15 odst. 1

 

Článek 22

Článek 25

 

Článek 23

Článek 26

 

Čl. 23a odst. 1 první a druhý pododstavec

Čl. 27 odst. 1

 

Čl. 23a odst. 2

Čl. 27 odst. 2

 

Čl. 24 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), g), i), j) a k)

Čl. 28 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h) a i)

 

Čl. 24 odst. 1 písm. f) a h)

 

Čl. 24 odst. 2 první pododstavec

Čl. 28 odst. 2

 

Čl. 24 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 28 odst. 3

 

Čl. 26 odst. 1, 3 a 4

Čl. 30 odst. 1, 3 a 4

 

Čl. 26 odst. 2 písm. a), b), c), f) a h)

Čl. 30 odst. 2 písm. a), b), c), g) a h)

 

Čl. 26. odst. 2 písm. d), e) a g)

 

Čl. 27 odst. 1 první pododstavec první věta

Čl. 31 odst. 1 první pododstavec

 

Čl. 27 odst. 1 první pododstavec druhá věta písm. a), b) a c)

Čl. 31 odst. 2

 

Čl. 27 odst. 1 druhý a třetí pododstavec

Čl. 31 odst. 1 druhý a třetí pododstavec

 

Čl. 27 odst. 3 a 4

Čl. 31 odst. 3 a 4

 

Článek 28

Článek 32

 

Článek 29

Článek 33

 

Čl. 30 odst. 1 první a druhý pododstavec a odst. 2, 3 a 4

Čl. 34 odst. 1, 2, 3 a 6

 

Čl. 30 odst. 1 třetí pododstavec

 

Článek 31

Článek 37

 

Článek 31a

Článek 38

 

Článek 31b

Článek 39

 

Článek 32

Článek 35

 

Čl. 33 odst. 1

 

Čl. 33 odst. 2, 3, 4 a 5

Čl. 40 odst. 1, 2, 3 a 4

 

Článek 33a

 

Článek 33b

 

Článek 33c

 

Čl. 34 odst. 1 první pododstavec

Čl. 41 odst. 1 první pododstavec

 

Čl. 34 odst. 1 druhý pododstavec

 

Čl. 34 odst. 2

Čl. 41 odst. 2

 

Čl. 35 odst. 1

Čl. 42 odst. 1 první pododstavec

 

Čl. 35 odst. 2 písm. a)

Čl. 42 odst. 1 druhý pododstavec

 

Čl. 35 odst. 2 písm. b) první pododstavec první až čtvrtá odrážka

Čl. 42 odst. 2 první pododstavec písm. a) až d)

 

Čl. 35 odst. 2 písm. b) druhý pododstavec

Čl. 42 odst. 2 druhý pododstavec

 

Čl. 35 odst. 2 písm. c) první a druhá odrážka

Čl. 42 odst. 3 písm. a) až b)

 

Článek 36

Článek 43

 

Článek 37

Článek 44

 

Článek 38

 

Článek 39

Článek 45

 

Článek 40

 

Čl. 41 písm. a), b), c) a d)

Čl. 47 odst. 1, 2, 3 a 4

 

Článek 42

Článek 48

 

Článek 43

Článek 49

 

Čl. 44 odst. 1, 1a a 2

Čl. 50 odst. 1, 2 a 3

 

Článek 45 odst. 1, 1a, 1b, 2, 3 a 4

Čl. 51 odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6

 

Článek 46

Článek 52

 

Článek 47 odst. 1, 1a, 2, 3, 4 a 5

Čl. 53 odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6

 

Článek 48

Článek 54

 

Čl. 49 odst. 1

Čl. 56 odst. 1

 

Čl. 49 odst. 2

 

Čl. 19 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 49 odst. 3

Čl. 56 odst. 2

 

Čl. 50 odst. 1, 2 a 3

Čl. 57 odst. 1, 2 a 3

 

Čl. 50 odst. 5

 

Čl. 50 odst. 7

Čl. 75 odst. 1

 

Čl. 51 odst. 1

Článek 58

 

Čl. 51 odst. 2a

Čl. 57 odst. 2

 

Čl. 51 odst. 3

 

Článek 52

Článek 59

 

Čl. 53 první a druhý pododstavec

Článek 60

 

Čl. 53 odst. třetí a čtvrtý pododstavec

Čl. 57 odst. 2

 

Článek 54

Článek 61

 

Článek 54a

 

Článek 54b

Článek 62

 

Čl. 57 odst. 1

Čl. 63 odst. 1

 

Čl. 57 odst. 2

Čl. 63 odst. 2

 

Čl. 57 odst. 3 první pododstavec

Čl. 63 odst. 3

 

Čl. 57 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 75 odst. 1

 

Čl. 57 odst. 4

Čl. 63 odst. 4

 

Článek 58

Článek 64

 

Článek 59

Článek 65

 

Článek 60

Článek 66

 

Článek 61

Článek 67

 

Článek 62

Článek 68

 

Článek 63

 

Článek 64

 

Čl. 65 odst. 1, 2a, 3, 4 a 5

Čl. 70 odst. 1, 2, 3, 4 a 5

 

Čl. 66 odst. 1

Čl. 70 odst. 8 a čl. 71 odst. 1

 

Čl. 66 odst. 2

Čl. 70 odst. 6

 

Čl. 66 odst. 2a a 2b

Čl. 71 odst. 2 a 3

 

Čl. 66 odst. 3 první a třetí pododstavec

Čl. 71 odst. 4

 

Čl. 66 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 70 odst. 7 první věta

 

Čl. 66 odst. 4 a 5

Čl. 71 odst. 5 a 6

 

Čl. 67 odst. 1

Čl. 70 odst. 8 a čl. 72 odst. 1

 

Čl. 67 odst. 2

Čl. 72 odst. 2

 

Článek 68

Článek 73

 

Článek 69

Článek 74

 

Článek 70

Článek 76

 

Článek 71

Článek 77

 

Článek 71a

Článek 78

 

Článek 71b

Článek 79

 

Článek 72

Čl. 75 odst. 2

 

Čl. 73 odst. 1, 3 a 4

Čl. 80 odst. 1, 2 a 3

 

Čl. 73 odst. 5, 6 a 7

 

Čl. 73a odst. 1, 2, 2a, 2b, 3 a 4

Čl. 81 odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6

 

Článek 74

Článek 82

 

Článek 75

Článek 83

 

Článek 76

Článek 84

 

Článek 77

 

Článek 78

Článek 85

 

Článek 80

 

Článek 81

 

Příloha I

Příloha II

 


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU