(ES) č. 925/2009Nařízení Rady (ES) č. 925/2009 ze dne 24. září 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky

(1)

Komise nařízením (ES) č. 287/2009 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podala Eurométaux (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby hliníkových fólií ve Společenství.

(3)

Jak je stanoveno ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, týkalo se šetření ohledně dumpingu a újmy období od 1. července 2007 do 30. června 2008 (dále jen „období šetření“). Zkoumání tendencí pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „předběžná zjištění“), zúčastněným stranám se některé z nich k těmto zjištěním písemně vyjádřily. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení.

(5)

Po uložení prozatímních antidumpingových opatření Komise pokračovala ve svém šetření týkajícím se dumpingu, újmy a otázek zájmu Společenství a provedla další analýzy a ověření údajů, které poskytli v odpovědích na dotazník někteří vyvážející výrobci a výrobci ve Společenství.

(6)

Bylo provedeno pět dodatečných inspekcí v prostorách těchto výrobců Společenství:

(7)

Byla provedena jedna dodatečná inspekce v prostorách této společnosti, která je ve spojení s vyvážejícími výrobci:

(8)

Byly provedeny tři dodatečné inspekce v prostorách těchto vyvážejících výrobců:

(9)

Byla rovněž provedena jedna inspekce na Šanghajské burze neželezných kovů (Shanghai Futures Exchange), Šang-chaj.

(10)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových opatření na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a ČLR a konečný výběr částek zajištěných formou prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto zveřejněným informacím vznést námitky.

(11)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a na jejich základě byla zjištění podle potřeby a odpovídajícím způsobem upravena.

(12)

Brazilský vyvážející výrobce tvrdil, že do rozsahu šetření mělo být zahrnuto i Rusko, jelikož během celého posuzovaného období byl ruský objem dovozu a podíl na trhu značný, a dokonce přesahoval objem dovozu a podíl na trhu Arménie. Brazilský vyvážející výrobce dále prohlašoval, že ceny dovozu z Ruska byly na stejné úrovni jako ceny dovozu z dotčených zemí a že v době zahájení šetření existovaly přímé důkazy o dumpingu.

(13)

Při analýze podnětu došla Komise k závěru, že pokud jde o Rusko, dostatečné přímé důkazy o dumpingu neexistují. V důsledku toho je nezahrnutí Ruska do podnětu považováno za oprávněné. Vzhledem k chybějícím důkazům o dumpingu není podstatné, zda objem dovozu nebo podíl na trhu dovozu pocházejícího z Ruska skutečně přesahoval objem dovozu nebo podíl na trhu jedné nebo více zemí zahrnutých do rozsahu šetření. Požadavek brazilského vyvážejícího výrobce byl proto zamítnut.

(14)

Navazující odvětví ve Společenství, tj. podniky zabývající se převíjením fólií, zdůrazňovalo, že by k dotčenému výrobku měly patřit i uživatelské role, tj. hliníkové fólie o hmotnosti pod 10 kg, protože pokud budou konečná opatření uložena pouze na dovoz hliníkových fólií o hmotnosti nad 10 kg (dále jen „role jumbo“), může se z dotčených zemí zvýšit vývoz uživatelských rolí za nízké ceny. Byl rovněž předložen argument, že oba výrobky mají v zásadě stejné vlastnosti a že se liší pouze v balení.

(15)

V 15. až 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl učiněn závěr, že uživatelské role a role jumbo jsou různé výrobky, pokud jde o fyzické vlastnosti a základní konečná použití. Následné šetření tato zjištění potvrdilo. Fyzické rozdíly mezi uživatelskými rolemi a rolemi jumbo totiž nespočívají pouze v samotném balení, protože dotčený výrobek se před opětovným zabalením a prodejem konečnému zákazníkovi musí převinout. Bylo rovněž konstatováno, že odběratelé, prodejní cesty i základní použití se liší. Zahrnout uživatelské role do definice výrobku pro toto šetření se proto nepovažuje za vhodné.

(16)

Tvrzením, že dovoz rolí jumbo může být nahrazen dovozem uživatelských rolí, se zabývá 97. až 99. bod odůvodnění níže.

(17)

Jelikož ohledně dotčeného výrobku a obdobného výrobku nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 14. až 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Jediný vyvážející výrobce z Arménie zpochybnil předběžná zjištění uvedená ve 24. až 31. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Společnost nejdříve uvedla, že Komise učinila chybu, když předpokládala, že společnost v Arménii musí žádat o tržní zacházení, protože podle jejího názoru je Arménie zemí s tržním hospodářstvím ve smyslu antidumpingové dohody WTO, a Arménie by tedy měla být odstraněna z poznámky k čl. 2 odst. 7 písm. a) základního antidumpingového nařízení.

(20)

Jak se však uvádí ve 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Arménie je výslovně zmíněna v poznámce k čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení jako jedna ze zemí bez tržního hospodářství. Postup v případě vyvážejících výrobců v zemích bez tržního hospodářství, které jsou členy WTO, stanoví čl. 2 odst. 7 písm. b). Toto šetření je s uvedenými ustanoveními plně v souladu. Tento argument byl proto znovu odmítnut.

(21)

Společnost poté prohlásila, že splňuje druhé kritérium pro tržní zacházení, které bylo ve 27. až 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení předběžně shledáno nesplněné. Společnost argumentovala tím, že nyní předložila účetnictví za rok 2007, které během inspekce ve svých prostorách před uložením prozatímních opatření neposkytla. Společnost znovu uvedla, že je přesvědčena, že druhé kritérium pro tržní zacházení nevyžaduje, aby účetnictví společnosti bylo vedeno v souladu s mezinárodními účetními standardy, a že arménské národní účetní standardy jsou dostačující, jelikož Arménie je členem WTO.

(22)

Tento argument byl zamítnut. Společnost je povinna mít jedno jasné účetnictví, které je v souladu s mezinárodními účetními standardy. Nedostatky zjištěné auditory v účetních obdobích 2006 a 2007 jasně ukazují, že účetnictví společnosti nebylo vedeno v souladu s mezinárodními účetními standardy, a společnost tudíž nemůže prokázat, že druhé kritérium pro tržní zacházení splňuje. Kritéria pro tržní zacházení na mezinárodní standardy odkazují a členství ve WTO zde nehraje žádnou roli. Členství ve WTO jako takové navíc nezaručuje, že v hospodářské činnosti jedné společnosti převládají tržní podmínky.

(23)

Společnost dále prohlásila, že splňuje třetí kritérium pro tržní zacházení, které bylo předběžně ve 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení shledáno nesplněné z důvodů týkajících se koupě akcií od arménského státu a rovněž pozemků, které společnost od státu získala zdarma. Společnost uvedla, že otázka jí darovaných pozemků není významná a neměla by být posuzována společně se záležitostí týkající se akcií, kterou společnost rovněž nepovažuje za významnou.

(24)

Tento argument byl též zamítnut. Samotná skutečnost, že pozemky byly získány za nulové náklady a mohou být prodány za předpokladu, že bude státu zaplacena katastrální cena (která je výrazně nižší než jejich tržní hodnota), činí z pozemků pro společnost důležité a cenné aktivum, které není zaznamenáno v účetnictví společnosti, a má tudíž na její náklady významný vliv. Společnost rovněž neprokázala, že zkreslení, které je výsledkem koupě akcií za nižší cenu, než je jejich nominální hodnota, nebylo významné.

(25)

Lze tedy konstatovat, že obě záležitosti týkající se splnění třetího kritéria pro tržní zacházení poukazují na narušení, které je důsledkem poměrů bez tržního hospodářství.

(26)

Zjištění, že uvedené společnosti by tržní zacházení mělo být zamítnuto, se tímto potvrzuje.

(27)

Jeden vyvážející výrobce z ČLR zpochybnil předběžná zjištění uvedená ve 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost znovu zdůraznila, že Komise neměla porovnávat cenu kótovanou na Šanghajské burze neželezných kovů (SHFE) a cenu kótovanou na Londýnské burze kovů (LME) a od obou hodnot při tom odečíst DPH a že bez této úpravy by ceny byly během období šetření podobné.

(28)

Tento argument byl zamítnut z důvodů uvedených ve 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, protože cena musí být srovnávána na rovnocenném základě. Čínští výrobci dotčeného výrobku platí z nákupu surového hliníku DPH. Většina této DPH je při prodeji konečného výrobku vrácena, buď při prodeji na domácím trhu (v tomto případě lze žádat o vrácení celé DPH), nebo při vývozu (v tomto případě čínská vláda omezuje vrácení DPH na určité sazby, na určité zboží a na určité období). Menší částka DPH, o jejíž vrácení nelze zažádat, není tak vysoká, aby měla na výše uvedené závěry významný vliv.

(29)

Je rovněž třeba poznamenat, že významný rozdíl v ceně mezi LME a SHFE během období šetření poukazuje na zásahy státu do mechanismu tvorby cen surového hliníku, což je zjištění prozatímního nařízení (32. bod odůvodnění), které bylo potvrzeno v souvislosti s inspekcí odborů Komise na SHFE.

(30)

Inspekce potvrdila, že stát má při tvorbě cen na SHFE zásadní úlohu a zasahuje do mechanismů tvorby cen, zejména s ohledem na své postavení jako prodejce surového hliníku i jako kupujícího prostřednictvím Státního úřadu pro rezervy a dalších státních orgánů. Kromě toho stanoví stát prostřednictvím pravidel SHFE denní cenové limity, které byly schváleny státním regulačním orgánem CSRC (Čínská komise pro cenné papíry). Je rovněž zřejmé, že SHFE je uzavřená burza pro společnosti registrované v Číně a čínské občany a že neexistuje účinná arbitráž mezi SHFE a mezinárodními burzami mimo Čínu. To dokazují významné rozdíly v ceně mezi SHFE a mezinárodními burzami jako například LME. Navíc v případě, že termínová smlouva z SHFE vede k fyzické dodávce, smí se tato dodávka uskutečnit pouze ve schváleném skladu v ČLR, na rozdíl od mezinárodních burz, v jejichž případě se dodávka může uskutečnit kdekoliv na světě. Uvedená pravidla pro dodávky zajišťují, že vnitrostátní čínský trh zůstává izolován od světového trhu a že cenová odchylka přináší prospěch pouze čínským společnostem.

(31)

Předběžná zjištění uvedená ve 22. až 40. bodě odůvodnění se tudíž potvrzují.

(32)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila se předběžná zjištění týkající se vyvážejícího výrobce v Arménii uvedená ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Jeden vyvážející výrobce z ČLR zpochybnil předběžné zjištění uvedené ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které uvádí, že by mu mělo být individuální zacházení zamítnuto. Individuální zacházení bylo zamítnuto proto, že většinovým vlastníkem společnosti je stát. Společnost uvedla, že toto rozhodnutí by mělo být změněno, vzhledem k tomu, že stát společnost vlastní prostřednictvím společnosti kótované na hongkongské burze a že v představenstvu společnosti nejsou žádní státní úředníci.

(34)

Uvedené argumenty byly zamítnuty. Většinovým vlastníkem společnosti je stát, a proto se představenstvo, které společnost řídí, zodpovídá největšímu akcionáři – státu. Společnost rovněž neprokázala, a ani neposkytla žádné důkazy, které by dokazovaly, že stát nemůže zasahovat do obchodních rozhodnutí společnosti prostřednictvím rozhodnutí jejího představenstva.

(35)

Předběžná zjištění uvedená ve 41. a 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzují.

(36)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se předběžná zjištění uvedená ve 43. až 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že vhodnou a rozumnou srovnatelnou zemí je Turecko.

(37)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila se předběžná zjištění uvedená v 53. až 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Jediný vyvážející výrobce z Arménie zpochybnil předběžná zjištění uvedená v 69. až 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost uvedla, že úpravy provedené podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení v souvislosti s prodejem, správními a režijními náklady a přiměřeným ziskem z prodeje prostřednictvím společností ve spojení nebyly oprávněné.

(39)

Při přezkoumání vyšlo najevo, že se určitý prodej neuskutečnil prostřednictvím dovozců ve spojení ve Společenství. Za těchto okolností nebyly úpravy provedené podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení oprávněné a uvedené výpočty byly odpovídajícím způsobem změněny.

(40)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se předběžná zjištění uvedená v 78. až 82. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Pro výpočet zbytkového dumpingového rozpětí pro ČLR byla předběžná metoda uvedená v 83. bodě odůvodnění prozatímního nařízení změněna tak, že rozpětí bylo vypočítáno na základě váženého průměru i) celkového dumpingového rozpětí vypočítaného pro společnost, jíž bylo přiznáno tržní a individuální zacházení, a ii) nejvyšší dumpingové transakce téže společnosti použité na vývozní ceny uvedené v databázi Comext (které byly reprezentativní pro nespolupracující čínské vývozce). Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu stanovena na 47,0 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(42)

Jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podala podnět Eurométaux jménem čtyř výrobců Společenství, kteří na šetření spolupracovali. Jeden další výrobce podnět podpořil a jeden výrobce s ním nesouhlasil. Uvedených pět výrobců, kteří podnět podali nebo jej podpořili, se proto považuje za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(43)

Jelikož nebyly ohledně výroby a vymezení výrobního odvětví Společenství předloženy žádné připomínky, potvrzuje se tímto 86. až 87. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Arménský vyvážející výrobce zpochybnil stanovení spotřeby ve Společenství a namítl, že měl být vzat do úvahy prodej výrobního odvětví Společenství na nedobrovolném trhu. Stejná společnost rovněž prohlásila, že odhady uvedené v podnětu nebyly pro stanovení spotřeby ve Společenství spolehlivým základem, a odkázala na nezávislou studii trhu.

(45)

Pokud jde o údajné nedobrovolné užívání, bylo zjištěno, že během období šetření byl na nedobrovolný trh určen jen velmi omezený objem zboží. To se týkalo pouze jednoho výrobce Společenství a prodeje během prvního roku posuzovaného období. Byl proto učiněn závěr, že tato skutečnost měla na celkovou situaci jen zanedbatelný, pokud vůbec nějaký, dopad.

(46)

Pokud jde o stanovení celkové spotřeby ve Společenství, byl učiněn závěr, že předběžně použitá metoda byla rozumná a podala o celé situaci relativně úplný obraz. Arménský vyvážející výrobce nevysvětlil, v jakém ohledu není metoda použitá orgány Společenství rozumná a proč by měla vést k nespolehlivým výsledkům. Studie citovaná arménským vyvážejícím výrobcem není považována za přímo relevantní, protože odkazuje na jiné typy hliníkových fólií a obsahuje údaje o společnostech mimo EU, které nemohly být ověřeny. Kromě toho byla předběžná zjištění týkající se celkové spotřeby ve Společenství uvedená v 90. bodě odůvodnění v tabulce 1 prozatímního nařízení potvrzena dalšími zúčastněnými stranami, včetně dovozců, kteří nejsou s výrobním odvětvím Společenství ve spojení.

(47)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že celková spotřeba ve Společenství stanovená v prozatímním nařízení podává o celé situaci spolehlivý obraz.

(48)

Jelikož nebyly ohledně spotřeby ve Společenství předloženy žádné další připomínky, potvrzuje se tímto 88. až 90. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Po zveřejnění předběžných zjištění brazilský vyvážející výrobce znovu zdůraznil, že výrobek pocházející z Brazílie splňuje vyšší normy kvality, jako například minimální pevnost v tahu a požadavky na tažnost, což ve srovnání s výrobkem vyváženým dalšími dvěma dotčenými zeměmi umožňuje větší rozsah použití a prodej širšímu spektru odběratelů. Výrobce tudíž tvrdil, že pro hliníkové fólie existují v závislosti na kvalitě výrobku různé segmenty trhu a že pouze brazilský výrobek splňuje normy pro prodej na trhu s vysoce kvalitními značkovými výrobky.

(50)

Brazilský vývozce rovněž zopakoval, že prodejní cesty a distribuční metody jsou pro jeho výrobky rozdílné. Zejména uvedl, že brazilský vývoz probíhá hlavně prostřednictvím obchodníků, zatímco arménští a čínští vyvážející výrobci prodávají přímo podnikům zabývajícím se převíjením fólií ve Společenství. Brazilský vývozce dále prohlásil, že má s některými odběrateli ve Společenství dlouhodobé a stabilní obchodní vztahy, přičemž vývozci z Arménie a ČLR vstoupili na trh Společenství teprve nedávno.

(51)

Nakonec stejný vyvážející výrobce uvedl, že objem dovozu a podíl na trhu se vyvíjel odlišně od dalších dvou vyvážejících zemí, což mělo být důkazem, že podmínky konkurence ve opravdu lišily.

(52)

Pokud jde o první tvrzení, tj. rozdíl v normách kvality, šetření ukázalo, že navzdory rozdílům v kvalitě se trh s hliníkovými fóliemi řídí zejména cenou a rozdíly v kvalitě hrají při výběru dodavatele pouze malou roli. Tato zjištění byla potvrzena spolupracujícími dovozci a dotčenými uživateli. Nedoložené tvrzení brazilského vyvážejícího výrobce, tj. že trh s hliníkovými fóliemi je v závislosti na rozdílech v kvalitě výrobku rozdělen na několik segmentů, nemohlo být tudíž během tohoto šetření potvrzeno, a dotyčné tvrzení bylo nutno zamítnout.

(53)

Pokud jde o údajně rozdílné prodejní cesty a distribuční metody, je třeba poznamenat, že brazilský vyvážející výrobce nezpochybňuje fakt, že své výrobky prodává jak prostřednictvím obchodníka, se kterým není ve spojení, tak přímo podnikům zabývajícím se převíjením fólií ve Společenství. Na základě výše uvedeného jsou prodejní cesty považovány za shodné. Skutečnost, že brazilský vývozce údajně vybudoval během předchozích let dlouhodobé obchodní vztahy, sama o sobě nebrání tomu, aby jeho výrobky podléhaly stejným podmínkám hospodářské soutěže jako výrobky konkurence, která vstoupila na trh nedávno. Vyvážející výrobce neprohlásil ani neprokázal, že jeho odběratelé by nezměnili dodavatele, pokud by to považovali za vhodné. Z toho důvodu nevede skutečnost, že brazilský vývozce je na trhu Společenství přítomen dlouho, k závěru, že jeho výrobky podléhají jiným podmínkám hospodářské soutěže než výrobky dovezené z Arménie a z ČLR. Tvrzení v tomto ohledu bylo tudíž zamítnuto.

(54)

Pokud jde o rozdílný vývoj dovozu, brazilský vyvážející výrobce nepředložil žádné další informace nebo důkazy, a proto se potvrzují předběžná zjištění uvedená v 93. bodě odůvodnění.

(55)

Po zveřejnění předběžných zjištění arménský vyvážející výrobce uvedl, že by arménský dovoz měl být v rámci analýzy újmy posuzován odděleně vzhledem nízkému objemu dovozu, nízkému podílu na trhu, stabilní tendenci dovozu a rovněž údajně významným rozdílům v kvalitě výrobku vyváženého z Arménie a výrobků vyvážených z Brazílie a ČLR.

(56)

Toto tvrzení nemohlo být přijato, jelikož bylo zjištěno, že všechny podmínky pro souhrnné posouzení stanovené v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byly splněny:

(57)

Tvrzení v tomto ohledu předložená arménským vyvážejícím výrobcem byla proto zamítnuta.

(58)

Jelikož nebyly ohledně souhrnného posouzení vlivů dotčeného dovozu v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení předloženy žádné další připomínky, potvrzují se tímto předběžné závěry uvedené v 91. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Jelikož nebyly ohledně dovozu z dotčených zemí předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená v 95. až 96. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Jelikož nebyly ohledně cen dotčeného dovozu předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená v 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Vyvážející výrobce v Brazílii zpochybnil metodu použitou pro výpočet rozpětí cenového podbízení, které se na něj vztahovalo. Vyvážející výrobce v tomto ohledu prohlásil, že výpočet rozpětí cenového podbízení nebyl proveden na stejné obchodní úrovni. Vyvážející výrobce v Brazílii uvedl, že prodej na vývoz z Brazílie se uskutečnil zejména dovozci, který není ve spojení a který výrobek dále prodává podnikům zabývajícím se převíjením fólií, zatímco výrobní odvětví Společenství prodává své výrobky podnikům zabývajícím se převíjením fólií přímo. Uvedený výrobce proto prohlásil, že správní a režijní náklady a zisk obchodníka měly být přičteny k vývozní ceně. Šetření ukázalo, že v rozporu s tím, co brazilský vyvážející výrobce uvedl, se prodej na vývoz neuskutečnil zejména dovozci, který není ve spojení, nýbrž přes 70 % prodeje na vývoz se uskutečnilo přímo podnikům zabývajícím se převíjením fólií. Šetření stejně tak odhalilo, že výrobní odvětví Společenství dotčený výrobek prodávalo převážně podnikům zabývajícím se převíjením fólií, třebaže určité množství bylo prodáno i obchodníkům. Proto bylo rozhodnuto, rovněž aby se zajistilo, že srovnání bude i tak provedeno na stejné obchodní úrovni, nebrat v úvahu prodej obchodníkovi a při výpočtu cenového podbízení vycházet pouze z přímého prodeje podnikům zabývajícím se převíjením fólií. Jelikož tento prodej představuje více než 70 % celkového prodeje vyvážejícího výrobce do Společenství, bylo toto množství považováno za reprezentativní.

(62)

Stejný vyvážející výrobce v Brazílii předložil další argument, a sice že měla být provedena úprava, která by zohlednila rozdíly v kvalitě mezi dováženým výrobkem a výrobkem výrobního odvětví Společenství. Šetření nicméně jasně ukázalo, že otázka kvality není určujícím faktorem, jelikož volba konečného uživatele se spíše než eventuálními rozdíly v kvalitě (např. tloušťkou fólií) řídí cenou.

(63)

Na základě výše uvedených skutečností byl vážený průměr cenového podbízení, vyjádřený jako procentní hodnota prodejních cen výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům, upravený na úroveň ceny ze závodu, pro Brazílii stanoven na 9,6 %.

(64)

Jelikož nebyly ohledně podbízení vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená v 98. až 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(65)

Jak se uvádí ve 42. bodě odůvodnění, byly činitele újmy stanoveny na základě ověřených informací od pěti výrobců ve Společenství. Šestý výrobce ve Společenství předložil po předběžném stanovení činitelů újmy odpověď na dotazník, která však již nemohla být ověřena, a nebyla proto při konečném stanovení vzata v úvahu. Po dokončení všech inspekcí na místě musely být některé činitele újmy změněny na základě důkazů nalezených v navštívených společnostech. Proto v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení musel být přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství a posouzení všech hospodářských činitelů, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství, odpovídajícím způsobem změněn.

(66)

Jak vyplývá z tabulky 1, objem výroby výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2005 a obdobím šetření stále vykazoval jasně nepříznivý vývoj. Pokud jde o celkovou výrobní kapacitu, potvrdila konečná zjištění pokles využití kapacity během posuzovaného období.

(67)

Následující tabulka ukazuje výsledky výrobního odvětví Společenství, pokud jde o prodej nezávislým odběratelům ve Společenství.

Tabulka 2:   Objem prodeje, podíl na trhu, ceny a průměrné jednotkové ceny ve Společenství

(68)

Jak bylo předběžně stanoveno, zatímco spotřeba Společenství vzrostla během posuzovaného období o 4 %, snížil se objem prodeje výrobního odvětví Společenství o 30 %, výrobní odvětví Společenství tedy nemohlo mít ze zvýšené spotřeby prospěch. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil ze 48 % v roce 2005 na 33 % během období šetření.

(69)

Pokud jde tedy o výsledky výrobního odvětví Společenství v oblasti prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství, konečná zjištění předběžně popsaný stav výrazně nezměnila.

(70)

Níže uvedená čísla představují objem zásob na konci každého období.

Tabulka 3:   Zásoby

(71)

Jak uvádí 107. bod odůvodnění prozatímního nařízení, šetření ukázalo, že zásoby nelze považovat za významný činitel újmy, neboť převážná většina výroby je založena na zakázkách. Proto je vývoj zásob uveden pouze pro informaci. Ačkoliv konečná zjištění nyní vykazují významný nárůst úrovně zásob o 32 %, ukázalo se, že tento nárůst je důsledkem úrovně zásob jedné společnosti, které jsou určeny k okamžitému dodání, a nejsou proto reprezentativním ukazatelem vývoje.

(72)

Investice výrobního odvětví Společenství významně klesly; potvrzuje se tedy vývoj uvedený ve 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož nedošlo ohledně investic výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2005 a obdobím šetření k žádné významné změně a nebyly předloženy další připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

Z tabulky výše vyplývá, že ziskovost výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období mírně zvýšila, ačkoliv v období šetření zůstává nadále záporná, a zejména výrazně nižší, než je cílový zisk 5 %. Jak vyplývá z tabulek 1 a 2 výše, šetření odhalilo, že zhoršení stavu výrobního odvětví Společenství se promítlo zejména do významného poklesu objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Společenství. To naznačuje, že výrobní odvětví Společenství, které čelilo dumpingovému dovozu, ve snaze eliminovat ztráty zaznamenalo pokles objemu prodeje a podílu na trhu. Závěrem lze říci, že ačkoliv výrobní odvětví Společenství dosáhlo v roce 2007 mezního zisku, během období šetření opět zaznamenalo drobné ztráty, a lze proto konstatovat, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu. Revidovaná zjištění týkající se ziskovosti neměla v tomto ohledu na předběžné závěry vliv a konečná zjištění nemění závěr, že celková ziskovost zůstala velmi nízká, dokonce i záporná, navzdory skutečnosti, že spotřeba v roce 2007 a během období šetření výrazně vzrostla.

(74)

Návratnost investic byla znovu přepočítána na základě ověřených údajů poskytnutých výrobním odvětvím Společenství a za použití stejné metody, která je popsána ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Výsledkem bylo zjištění, že uvedený ukazatel byl za rok 2007 kladný, což odráží drobný zisk, kterého výrobní odvětví Společenství v tomto období dosáhlo.

(75)

Pokud jde o peněžní tok, byla konečná zjištění rovněž zrevidována na základě ověřených údajů poskytnutých výrobním odvětvím Společenství. Tento ukazatel potvrzuje, že výrobní odvětví Společenství se snažilo zareagovat na prudký nárůst dumpingového dovozu z dotčených zemí tím, že udržovalo prodejní ceny na co nejvyšší možné úrovni na úkor objemu prodeje a podílu na trhu.

(76)

Po revizi údajů lze vyvodit závěr, že pokud jde o zaměstnanost, produktivitu a mzdy ve výrobním odvětví Společenství mezi rokem 2005 a obdobím šetření, probíhal vývoj zhruba stejně, jak bylo uvedeno již v prozatímním nařízení. Jelikož nedošlo k žádné významné změně a nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(77)

Jelikož nebyly ohledně výše uvedené záležitosti předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Jelikož nebyly ohledně výše uvedené záležitosti předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(79)

Jelikož nebyly ohledně výše uvedené záležitosti předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(80)

Jelikož nebyly ohledně stavu výrobního odvětví Společenství předloženy žádné další připomínky, potvrzuje se tímto závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, uvedený ve 116. až 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(81)

Arménský vyvážející výrobce tvrdil, že podíl na trhu arménského dovozu během posuzovaného období nebyl v průměru tak veliký, aby způsobil újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo. Jeden z vyvážejících výrobců v ČLR tvrdil, že dovoz z ČLR žádnou újmu nezpůsobil, jelikož ziskovost výrobního odvětví Společenství stoupala souběžně s rostoucím dovozem z ČLR.

(82)

Jak uvádí 91. až 94. bod odůvodnění prozatímního nařízení a jak bylo potvrzeno ve 49. až 58. bodě odůvodnění výše, podmínky pro souhrnné posouzení dovozu ze všech zemí, které byly předmětem šetření, jehož cílem bylo posoudit dopad dumpingového dovozu na stav výrobního odvětví Společenství v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení, byly splněny. V důsledku toho byla analýza posuzující dovoz z jednotlivých dotčených zemí považována za nepřiměřenou, a výše uvedená tvrzení bylo nutno zamítnout.

(83)

Pokud jde o vývoj ziskovosti výrobního odvětví Společenství, zrevidovaná čísla celkový obraz o újmě výrazně nezměnila. Ztráty výrobního odvětví Společenství během roku 2005 a 2006 klesaly a v roce 2007 dosáhlo výrobní odvětví mezního zisku (0,2 %). Tato úroveň zisku během období šetření klesala a proměnila se v menší ztrátu – 0,1 %.

(84)

Je rovněž třeba připomenout, že jak uvádí 121. bod odůvodnění prozatímního nařízení a 73. bod odůvodnění výše, zhoršení stavu výrobního odvětví Společenství se promítlo zejména do významného poklesu objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Společenství. To naznačuje, že výrobní odvětví Společenství, které čelilo dumpingovému dovozu, ve snaze eliminovat ztráty zaznamenalo pokles objemu prodeje a podílu na trhu. Závěrem lze říci, že ačkoliv výrobní odvětví Společenství dosáhlo v roce 2007 drobného zisku, potvrdilo se, že utrpělo podstatnou újmu, protože revidovaná zjištění ohledně ziskovosti vykazovala během období šetření ztráty. Jelikož se zhoršení stavu výrobního odvětví Společenství časově shodovalo s nárůstem dovozu z dotčených zemí, závěry uvedené ve 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

(85)

Proto byl učiněn závěr, že tlak dotčeného dumpingového dovozu, jehož objem a podíl na trhu se od roku 2006 významně zvýšil, hrál, pokud jde o způsobení újmy výrobnímu odvětví Společenství, rozhodující roli. Výše uvedená tvrzení se proto zamítají.

(86)

Jelikož nebyly ohledně dovozu ze třetích zemí s výjimkou dotčených zemí předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto závěry uvedené ve 124. až 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(87)

Jelikož nebyly ohledně výsledků vývozu výrobního odvětví Společenství předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto závěry uvedené ve 127. a 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

Jeden vyvážející výrobce s odkazem na určité informace o trhu tvrdil, že objem dovezený jedním z výrobců Společenství od čínské společnosti, která je s ním ve spojení, je významný.

(89)

Uvedené tvrzení však nebylo možno potvrdit, jelikož ověřené údaje poskytnuté příslušným čínským vyvážejícím výrobcem a dovozcem Společenství, který s ním je ve spojení, potvrdily předběžné závěry, které jsou uvedeny ve 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Některé zúčastněné strany znovu zopakovaly, že výrobci ve Společenství se spíše zajímali o lukrativnější trh s konvertovanými hliníkovými fóliemi. Bylo předloženo tvrzení, že konvertované hliníkové fólie (rovněž známé jako hliníkové fólie pro domácnost) se vyrábějí na stejných výrobních linkách a že přechod mezi výrobky je tudíž relativně snadný. Pokles objemu výroby dotčeného výrobku ve výrobním odvětví Společenství proto spíše souvisí s nárůstem výroby konvertované hliníkové fólie na straně výrobního odvětví Společenství než s nárůstem dovozu z dotčených zemí. Zúčastněné strany tvrdily, že nárůst dovozu z dotčených zemí byl naopak způsoben nedostatečnými dodávkami výrobního odvětví Společenství na trh Společenství, což bylo důsledkem zvýšené výroby konvertované hliníkové fólie. Zjištění uvedená ve 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla kritizována, protože se zakládají na údajích týkajících se pouze jednoho výrobce konvertované hliníkové fólie ve Společenství.

(91)

Šetření potvrdilo, že objem výroby konvertované hliníkové fólie ve výrobním odvětví Společenství se výrazně nezvýšil. Další šetření ve skutečnosti prokázalo, že žádný ze žadatelů a výrobců Společenství, kteří podnět podporují, nepřevedl významnou část svého celkového objemu výroby na konvertované hliníkové fólie, a proto bylo nutné tvrzení předložená v této souvislosti odmítnout. Na tomto základě nelze učinit závěr, že významná část výrobní kapacity byla skutečně převedena z dotčeného výrobku na konvertované hliníkové fólie. Skutečně je možné na stejných válcovacích strojích vyrábět různé typy fólií, a proto lze rovněž dojít k závěru, že pokud by byla ziskovost dotčeného výrobku za podmínek spravedlivého obchodu obnovena, mohlo by výrobní odvětví Společenství na výrobu dotčeného výrobku uvolnit větší kapacitu. Tímto se tedy potvrzují předběžné závěry uvedené ve 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(92)

Jelikož nebyly ohledně vývoje spotřeby na trhu Společenství předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto závěry uvedené ve 133. a 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(93)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že výrobní odvětví Společenství dokázalo zvýšit své ziskové rozpětí, navzdory vyšším nákladům na suroviny, což je v rozporu s předběžným závěrem uvedeným ve 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tj. že výrobní odvětví Společenství nemohlo zvyšovat prodejní ceny stejným tempem, jakým rostly náklady na suroviny. Toto tvrzení bylo nutno odmítnout. Zaprvé, ačkoliv šetření nakonec ukázalo mírné zlepšení ziskovosti v roce 2007, neprošel růst zisku stejným vývojem jako rostoucí spotřeba Společenství. Zadruhé, když byl růst nákladů přenesen na odběratele, došlo k významným ztrátám objemu prodeje a podílu na trhu, vzhledem k dumpingovému dovozu na trhu, který se podbízel cenám výrobního odvětví Společenství. Z šetření rovněž vyplynulo, že pokles objemu výroby souvisel s prudkým nárůstem dumpingového dovozu, zatímco výrobní kapacita zůstala stabilní. V důsledku toho byly výrobní náklady přiřazeny k nižšímu objemu výroby, což zvýšilo jednotkovou cenu.

(94)

Jelikož nebyly v tomto ohledu předloženy žádné další připomínky, potvrzují se tímto závěry uvedené ve 137. a 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(95)

Jelikož nebyly ohledně zájmu výrobního odvětví Společenství předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto závěry uvedené ve 142. až 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(96)

Jelikož nebyly ohledně zájmu dovozců předloženy žádné připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 146. až 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(97)

Podniky zabývající se převíjením fólií, které jsou hlavními uživateli dotčeného výrobku v Evropském společenství a které zastupuje Sdružení pro hliníkové fólie (Aluminium Foil Association), prohlásily, že:

(98)

Důkazy předložené v souvislosti s náklady na dopravu jsou považovány za spolehlivé, a byly tudíž přijaty. Nicméně riziko, že dovoz dotčeného výrobku může být nahrazen dovozem navazujícího výrobku, není samo o sobě považováno za důvod pro neuplatnění antidumpingových opatření. Ve skutečnosti nebyly předloženy ani získány důkazy, které by ukazovaly, že uvedený dovoz by se významně zvýšil a při cenách, které se podbízejí vůči cenám podniků zabývajících se převíjením fólií ve Společenství. Nekalé obchodní praktiky vyvážejících výrobců navazujícího výrobku by musely být přezkoumány zvlášť na základě dostatečných přímých důkazů. Dále se předpokládá, že přechod na výrobu navazujícího výrobku ve větším množství v ČLR by velmi pravděpodobně nějakou dobu trval, jelikož by bylo zapotřebí nových investic do strojů a zavedení nových prodejních cest. Jakékoliv účinky budou proto pociťovány pouze ve střednědobém výhledu. Tvrzení týkající se počtu pracovních míst ve výrobním odvětví navazujícího výrobku ve Společenství nebylo podloženo. Uvedená čísla nejsou proto považována za spolehlivá. Na tomto základě se předběžné závěry uvedené ve 153. až 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(99)

Jelikož nebyly ohledně zájmu Společenství předloženy žádné další připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 150. až 163. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(100)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že výpočet úrovně pro odstranění újmy by se spíše než na prodejní ceně dotčeného výrobku měl zakládat na výrobních nákladech. Stejný vývozce tvrdil, že cílový zisk, který byl použit pro výpočet úrovně pro odstranění újmy, byl příliš vysoký a měl dosahovat 1 %, což by více odpovídalo současné situaci na trhu, zvláště zhoršení hospodářské situace. Stejný vyvážející výrobce navíc znovu zopakoval, že měly být provedeny úpravy, které by zohledňovaly rozdíly v kvalitě mezi vyváženým výrobkem a výrobkem vyráběným a prodávaným výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství.

(101)

Pokud jde o první tvrzení, tj. že úroveň pro odstranění újmy by měla být stanovena na základě výrobních nákladů, poznamenává se, že použití takové metody nemá na výsledky žádný dopad, a je tudíž považováno na irelevantní. Pokud jde o výši cílového zisku, jak se uvádí ve 165. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo použito velmi konzervativní rozpětí zisku před zdaněním pro výrobce ve výši 5 %. Stejné rozpětí bylo rovněž navrženo v podnětu a bylo použito v předchozím šetření. Navrhovaný cílový zisk však nebyl na úrovni, která by umožňovala výrobnímu odvětví Společenství udržet výrobní kapacitu a nové investice, a bylo proto nutno jej zamítnout. Co se týče tvrzení o kvalitě výrobku, a jak již bylo nastíněno v 52. bodě odůvodnění výše, bylo zjištěno, že všechny typy výrobků mají podobné základní fyzické a technické vlastnosti a základní využití bez ohledu na jejich specifickou kvalitu. Jelikož na podporu uvedených tvrzení nebyly předloženy žádné důkazy, potvrzují se tímto předběžné závěry uvedené ve 164. až 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(102)

Jiný vyvážející výrobce tvrdil, že cílem úrovně pro odstranění újmy by mělo být stanovení prodejních cen, které kompenzují samotnou ztrátu. To bylo nutno odmítnout, jelikož úroveň pro odstranění újmy je úroveň cen, které by Společenství mohlo v rozumné míře dosáhnout, pokud by dumpingový dovoz neexistoval.

(103)

Stejný vyvážející výrobce dále tvrdil, že cílový zisk by měl být stanoven na úrovni zisku dosaženého na začátku posuzovaného období, v tomto případě tedy ztráty. V takovém případě by rozpětí podbízení bylo de minimis.

(104)

Tento argument bylo nutné zamítnout vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství bylo ještě ovlivňováno předchozím dumpingem z Ruska a ČLR a rovněž dumpingovým dovozem pocházejícím z Brazílie. Byl proto učiněn závěr, že výrobní odvětví tohoto druhu by v tomto odvětví za normálních podmínek hospodářské soutěže mohlo přiměřeně dosáhnout ziskového rozpětí ve výši 5 %.

(105)

Jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění výše, aby bylo zajištěno srovnání na stejné obchodní úrovni, nebyl při výpočtu cenového podbízení brán v úvahu prodej vyvážejícího výrobce v Brazílii obchodníkovi, který s ním není ve spojení, a v důsledku toho nebyl tento prodej brán v úvahu ani při výpočtu úrovně pro odstranění újmy.

(106)

Jelikož nebyly ohledně úrovně pro odstranění újmy předloženy žádné další připomínky, potvrzuje se tímto 164. až 166. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(107)

Konečné celostátní rozpětí újmy pro ČLR bylo vypočítáno na základě váženého průměru i) rozpětí újmy společnosti v ČLR, jíž nebylo přiznáno tržní ani individuální zacházení, a ii) nejvyššího rozpětí újmy stejné společnosti použitého na vývozní ceny a vycházejícího z údajů Eurostatu (které byly reprezentativní pro nespolupracující čínské vývozce). Na tomto základě bylo celostátní rozpětí újmy stanoveno na 30,0 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(108)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni dostatečné k odstranění újmy způsobené tímto dumpingovým dovozem a nesmí být vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(109)

Pro konečná antidumpingová cla se navrhují tyto sazby:

(110)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti.“

(111)

S veškerými žádostmi o použití této antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobců či prodejců) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi (3) a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím prodejem a prodejem na vývoz, která je spojena například s takovou změnou názvu nebo takovou změnou výrobců či prodejců. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(112)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel.

(113)

V průběhu šetření nabídl jediný spolupracující vyvážející výrobce v Arménii a jediný spolupracující vyvážející výrobce v Brazílii cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(114)

Obě nabídky byly přezkoumány. Nabídka brazilského vývozce odstraňuje poškozující účinek dumpingu a dostatečným způsobem omezuje riziko obcházení. Pokud jde o nabídku arménského vývozce, vzhledem ke složité struktuře této skupiny společností a jejím složitým prodejním cestám existuje při prodeji stejného výrobku, avšak různého původu, stejným odběratelům a rovněž při prodeji různých výrobků stejným odběratelům různými prodejními společnostmi téže skupiny vysoké riziko křížové kompenzace. Arménský vývozce předložil po uplynutí lhůty stanovené v čl. 8 odst. 2 základního nařízení výrazně pozměněnou nabídku závazků. Je nutno podotknout, že kromě skutečnosti, že tato pozměněná nabídka byla předložena až po uplynutí lhůty, nemůže být přijata z následujícího důvodu: přestože společnost nabídla, že bude zboží prodávat pouze přímo prvnímu nezávislému odběrateli v EU, tj. do prodejní cesty nebudou zahrnuty dvě společnosti, které s ní jsou ve spojení, z šetření vyplynulo, že společnost prodává stejným odběratelům v EU i jiné výrobky. Společnost navíc prohlásila, že hodlá vyrábět a do EU prodávat nový typ výrobku, konkrétně konvertované hliníkové fólie. Jelikož je možné, že tento nový typ výrobku by mohl být prodáván stejným odběratelům v EU, nemůže ani pozměněná nabídka riziko křížové kompenzace v přijatelné míře omezit.

(115)

Rozhodnutím 2009/736/ES (4) přijala Komise nabídku závazků od společnosti Companha Brasileira de Aluminio (CBA). Rada uznává, že uvedená nabídka závazků odstraňuje poškozující účinek dumpingu a dostatečným způsobem omezuje riziko obcházení. Nabídka společnosti Rusal Armenal se zamítá z důvodů uvedených ve 114. bodě odůvodnění a rovněž kvůli problémům s účetnictvím této společnosti, jak je objasněno ve 21. a 22. bodě odůvodnění výše.

(116)

Aby mohla Komise a celní orgány dále účinně monitorovat, zda společnost CBA závazek splňuje, je osvobození od antidumpingového cla při podání žádosti o propuštění do volného oběhu příslušnému celnímu orgánu podmíněno i) předložením závazkové faktury, což je obchodní faktura obsahující alespoň prvky a prohlášení uvedené v příloze II, ii) skutečností, že dovážené zboží je vyrobeno, dodáno a fakturováno přímo společností CBA prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství, a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu na závazkové faktuře. V případě, že výše uvedené podmínky nejsou splněny, vzniká přijetím prohlášení o propuštění do volného oběhu povinnost zaplatit příslušné antidumpingové clo.

(117)

Jakmile Komise podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení zruší přijetí závazku následkem jeho porušení s odkazem na konkrétní transakce a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné, vzniká přijetím prohlášení o propuštění do volného oběhu celní dluh.

(118)

Dovozci by si měli být vědomi, že celní dluh může vzniknout jako běžné obchodní riziko při přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu, jak uvádí 116. a 117. bod odůvodnění, i když závazek nabízený výrobcem, od kterého zboží přímo či nepřímo nakupovali, byl Komisí přijat.

(119)

Podle čl. 14 odst. 7 základního nařízení by měly celní orgány, jakmile objeví náznak porušení závazku, okamžitě uvědomit Komisi.

(120)

Z důvodů uvedených výše považovala Komise závazek nabídnutý společností CBA za přijatelný a závazek předložený společností Armenal za nepřijatelný a dotčené společnosti byly informovány o základních skutečnostech, úvahách a povinnostech, na nichž bylo přijetí a zamítnutí založeno.

(121)

V případě porušení nebo odvolání závazků nebo v případě, že Komise zruší přijetí závazků, se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky uplatní antidumpingové clo, které uložila Rada v souladu s čl. 9 odst. 4.

(122)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato opatření jsou:

(123)

Předložení platné obchodní faktury, která vyhovuje požadavkům uvedeným v příloze tohoto nařízení, celním orgánům členských států. Dovoz, k němuž takováto faktura přiložena není, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní vývozce.

(124)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo,

—

je vyráběn, dodáván a fakturován přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství a

—

k tomuto dovozu je přiložena závazková faktura, což je obchodní faktura obsahující alespoň prvky a prohlášení uvedené v příloze II tohoto nařízení, a

—

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu na závazkové faktuře.

—

pokud se ve vztahu k dovozu popsanému v odstavci 1 zjistí, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v uvedeném odstavci, nebo

—

pokud Komise podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení zruší přijetí závazku nařízením nebo rozhodnutím, které odkazuje na konkrétní transakce a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné.