(ES) č. 803/2009Nařízení Rady (ES) č. 803/2009 ze dne 27. srpna 2009 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Thajska a potrubních tvarovek odesílaných z Tchaj-wanu, ať už jsou prohlášené za pocházející z Tchaj-wanu, či nikoliv, a o zrušení osvobození uděleného společnostem Chup Hsin Enterprise Co. Ltd. a Nian Hong Pipe Fittings Co. Ltd.

Publikováno: Úř. věst. L 233, 4.9.2009, s. 1-17 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 27. srpna 2009 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 5. září 2009 Nabývá účinnosti: 5. září 2009
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 803/2009

ze dne 27. srpna 2009

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Thajska a potrubních tvarovek odesílaných z Tchaj-wanu, ať už jsou prohlášené za pocházející z Tchaj-wanu, či nikoliv, a o zrušení osvobození uděleného společnostem Chup Hsin Enterprise Co. Ltd. a Nian Hong Pipe Fittings Co. Ltd.

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 a 3 a čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Platná opatření a předchozí šetření

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 584/96 (2) bylo uloženo konečné antidumpingové clo z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli (dále jen „potrubní tvarovky“ nebo „dotčený výrobek“) pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Thajska (dále jen „původní šetření“). Podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení byla tato opatření na základě závěrů šetření o obcházení rozšířena nařízením Rady (ES) č. 763/2000 (3) tak, aby zahrnula některý dovoz dotčeného výrobku, který je odesílán z Tchaj-wanu.

(2)

V současné době jsou platnými opatřeními konečná antidumpingová cla uložená nařízením Rady (ES) č. 964/2003 (4) z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Thajska (dále jen „dotčené země“) a potrubních tvarovek odesílaných z Tchaj-wanu, ať již jsou prohlášené za pocházející z Tchaj-wanu či nikoliv, podle přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „první přezkum před pozbytím platnosti“). Platné antidumpingové clo činí 58,6 % pro Čínskou lidovou republiku a 58,9 % pro Tchaj-wan s výjimkou společností Thai Benkan Co. Ltd. (0 %) a Awaji Materia Co. Ltd (5) (7,4 %). Tři tchajwanské společnosti, Chup Hsin Enterprise Co. Ltd, Rigid Industries Co. Ltd a Nian Hong Pipe Fittings Co. Ltd., mají výjimku z rozšíření opatření na Tchaj-wan.

(3)

Rozhodnutím Komise 96/252/ES (6) byly přijaty závazky některých thajských výrobců. V roce 2004 byly tyto závazky odvolány nařízením Rady (ES) č. 1496/2004 (7), kterým se mění nařízení (ES) č. 964/2003.

(4)

V souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení byla opatření pro dotčený výrobek pocházející z ČLR rozšířena na dovoz odesílaný z Indonésie nařízením Rady (ES) č. 2052/2004 (8), Srí Lanky nařízením Rady (ES) č. 2053/2004 (9) a Filipín nařízením Rady (ES) č. 655/2006 (10), bez ohledu na to, zda je prohlášen za pocházející z Indonésie, Srí Lanky a Filipín či nikoliv.

(5)

Antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 1001/2008 (11) jsou v současné době také platná pro dovoz dotčeného výrobku z Korejské republiky a Malajsie.

2.   Žádosti o přezkumy

(6)

Po zveřejnění oznámení o blížícím se pozbytí platnosti (12) antidumpingových opatření na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z ČLR a Thajska obdržela Komise žádost o přezkumy podle čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení.

(7)

Žádost podal dne 5. března 2008 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování natupo (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby potrubních tvarovek ve Společenství.

(8)

Žádost v souladu s čl. 11 odst. 2 byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně mělo za následek pokračování nebo opakování dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(9)

Žádost se v souladu s čl. 11 odst. 3 zakládala na žadatelem poskytnutých informacích, že pokud jde o dovoz dotčeného výrobku z ČLR, nejsou již uvedená opatření vzhledem k dumpingu působícímu újmu dostatečná, zejména pak co se týče rozšíření opatření na dovoz odesílaný z Tchaj-wanu. Žadatel předložil přímé důkazy o tom, že osvobození dovozu výrobků vyrobených společnostmi Chup Hsin Enterprise Co. Ltd. a Nian Hong Pipe Fittings Co. Ltd. od rozšířeného opatření již není odůvodněné, poněvadž se zdá, že se zmíněné společnosti účastní na praktikách obcházení, jako jsou např. překládky potrubních tvarovek pocházejících z ČLR přes Tchaj-wan.

(10)

Po konzultaci s poradním výborem Komise uznala, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a částečného prozatímního přezkumu, omezeného na osvobození potrubních tvarovek vyráběných společnostmi Chup Hsin Enterprise Co. Ltd., Kaohsiung (Tchaj-wan) a Nian Hong Pipe Fittings Co. Ltd., Kaohsiung (Tchaj-wan) od rozšíření antidumpingových opatření, která se vztahují na dovoz pocházející z ČLR, na dovoz odesílaný z Tchaj-wanu, a zahájila přezkumy (13) podle čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení (dále jen „stávající přezkumy“).

3.   Šetření

3.1   Strany dotčené šetřením

(11)

Komise oficiálně uvědomila žádajícího výrobce ve Společenství, ostatní výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce v dotčených zemích včetně Tchaj-wanu, dovozce/obchodníky, uživatele a jejich sdružení, která byla dle známosti dotčená, a zástupce vlád vyvážejících zemí o zahájení přezkumů.

(12)

Komise zaslala dotazníky všem těmto stranám a také těm, kteří o sobě dali vědět ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Komise rovněž poskytla zúčastněným stranám příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(13)

Následně byly obdrženy odpovědi na dotazník od vyvážejících výrobců v Tchaj-wanu, od tří výrobců ze Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, i od tří dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení (viz 14. až 17. bod odůvodnění níže).

3.2   Výběr vzorku

(14)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR, dovozců dotčeného výrobku ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, a výrobců ve Společenství podporujících žádost se v oznámení o zahájení řízení předpokládal výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a aby v případě kladného rozhodnutí mohla vzorek vybrat, požádala tyto subjekty, aby předložily informace uvedené v oznámení o zahájení v odst. 5.1 písm. a) bodě i) až iii), a rozeslala formuláře, ve kterých požadovala od každého dotčeného výrobce ve Společenství, vyvážejícího výrobce a dovozce konkrétní informace o objemu prodeje a cenách.

(15)

Od žádných čínských ani thajských vyvážejících výrobců nebyla obdržena žádná odpověď, a proto výběr vzorku nebyl použitelný.

(16)

Na formulář odpovědělo devět výrobců ve Společenství. Na základě objemu jejich prodeje na trhu Společenství v období přezkumného šetření byl vybrán vzorek čtyř výrobců ve Společenství. Tito výrobci byli požádáni, aby vyplnili celý dotazník. Jedna z vybraných společností následně nevyplnila celý dotazník, a proto byla vyňata ze vzorku. Konečný vzorek tří společností představoval více než 59 % celkové výroby průmyslu Společenství a 62 % objemu prodeje průmyslu Společenství na trhu Společenství.

(17)

Co se týče dovozců dotčeného výrobku, devět odpovědělo na formulář. Na základě objemu jejich dovozu dotčených výrobků do Společenství z dotčených zemí v období přezkumného šetření byl vybrán vzorek čtyř dovozců. Jedna z těchto společností však následně nevyplnila celý dotazník, a byla proto vyňata ze vzorku.

3.3   Šetření a inspekce na místě

(18)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace považované za nezbytné pro určení možného pokračování nebo opakování dumpingu a újmy a zájmu Společenství a pro ověření, zda je osvobození některých potrubních tvarovek vyrobených společnostmi uvedenými v 9. bodě odůvodnění od rozšíření platných antidumpingových opatření vůči ČLR vzhledem k dumpingu působícímu újmu stále odůvodněné. V prostorách následujících společností se uskutečnily inspekce na místě:

a)

výrobci ve Společenství zařazení do vzorku

Erne Fittings GmbH, Schlins, Rakousko, včetně společnosti ve spojení Siekmann Fittings, GmbH, Lohne, Německo,

Interfit S.A., Maubeuge, Francie,

Virgilio Cena & Figli S.p.A, Brescia, Itálie;

b)

dovozci, kteří nejsou ve spojení a byli vybráni do vzorku

BSS Group plc, Leicester, Spojené království,

Eurobridas Fittings, S.A., Zaragoza, Španělsko,

Manfred Geldbach GmbH & Co., Gelsenkirchen, Německo;

c)

vyvážející výrobci na Tchaj-wanu

Chup Hsin Enterprise Co. Ltd., Kaohsiung,

Nian Hong Pipe Fittings Co. Ltd., Kaohsiung;

d)

výrobce ve srovnatelné zemi, v USA

Weldbend Corporation, Argo, Illinois, USA.

3.4   Období přezkumného šetření

(19)

Šetření se týkalo pokračování nebo opakování dumpingu a proběhlo v období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkoumání trendů, které jsou relevantní pro posouzení, zda bude přetrvávat nebo se bude opakovat újma, zahrnovalo období od 1. ledna 2004 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Posuzovaný výrobek

(20)

Posuzovaný výrobek je stejný jako výrobek v původním šetření a prvním přezkumu před pozbytím platnosti: některé potrubní tvarovky (jiné než lité tvarovky, příruby a závitové tvarovky) ze železa nebo oceli (vyjma korozivzdorné oceli), s největším vnějším průměrem nejvýše 609,6 mm, druhu používaného pro svařování natupo nebo jiné účely, pocházející z Čínské lidové republiky a Thajska.

(21)

Potrubní tvarovky jsou v podstatě vyráběny řezáním a tvarováním rour a trubek. Používají se ke spojování rour a trubek a vyskytují se v různých tvarech: kolena, přechodky, profily tvaru T a uzávěry, jakož i v různých velikostech a kvalitách materiálu. Používají se převážně v petrochemickém průmyslu, stavebnictví, výrobě energie, výstavbě lodí a v průmyslových instalacích. Když jsou prodávány k použití v petrochemickém průmyslu, jako celosvětová norma se používá norma ANSI. Pro jiné účely je ve Společenství nejběžněji používanou normou norma DIN.

2.   Obdobný výrobek

(22)

Obdobně jako tomu bylo v původním šetření a prvním přezkumu před pozbytím platnosti, i toto šetření ukázalo, že potrubní tvarovky vyrobené v dotčených zemích, prodávané na domácích trzích a/nebo vyvážené do Společenství, mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a konečné použití jako výrobky prodávané žádajícími výrobci ve Společenství, a jsou tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ ČI OPAKOVÁNÍ DUMPINGU

(23)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti opatření vedlo k pokračování nebo opakování dumpingu.

1.   Předběžné poznámky

(24)

Jak již bylo zmíněno výše, s ohledem na to, že žádní vyvážející výrobci v ČLR a Thajsku nespolupracovali, muselo toto přezkoumání vycházet z informací, které Komise měla k dispozici z jiných zdrojů, jako např. žádost o přezkum, Eurostat, čínské celní statistiky a informace shromážděné ve srovnatelné zemi.

2.   Thajsko

a)   Běžná hodnota

(25)

V souladu s článkem 18 základního nařízení a s ohledem na to, že žádní thajští vyvážející výrobci nespolupracovali, se běžná hodnota zakládala na údajích uvedených v žádosti, tj. na odhadovaných výrobních nákladech v Thajsku, ke kterým bylo připočteno 15 % na prodejní, správní a režijní náklady a 11 % na zisk. Neexistoval žádný náznak toho, že by tato úroveň zisku převýšila zisk, kterého dosahují ostatní vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné kategorie na tuzemském trhu země původu, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6 písm. c).

b)   Vývozní cena

(26)

V souladu s článkem 18 základního nařízení a s ohledem na to, že žádní thajští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena vypočítána pomocí údajů Eurostatu. Tyto počty se přizpůsobily podle druhů výrobků úměrně k tonáži každého druhu výrobku na základě informací uvedených v žádosti.

c)   Srovnání

(27)

Pro zajištění spravedlivého srovnání byla vývozní cena upravena o náklady na vnitrozemskou a námořní přepravu, pojištění, provize a balení v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

d)   Dumpingové rozpětí

(28)

Za účelem výpočtu dumpingového rozpětí Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s průměrnou vývozní cenou do Společenství na úrovni ze závodu a na stejné úrovni prodeje. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingového rozpětí pro Thajsko ve výši 17,8 %, přičemž se toto rozpětí rovnalo částce, o kterou zjištěná běžná hodnota překročila vývozní cenu.

3.   Čínská lidová republika

a)   Běžná hodnota: srovnatelná země

(29)

Stávající opatření stanoví jednotné celostátní clo na všechen dovoz obdobného výrobku pocházejícího z ČLR do Společenství. Běžná hodnota byla tudíž určena na základě údajů získaných ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“). V původním šetření bylo jako srovnatelná země vybráno Thajsko. V oznámení o zahájení však srovnatelnou zemí byly zamýšleny Spojené státy americké, protože výrobní odvětví Společenství ve své žádosti o přezkum uvedlo, že tato země je nyní vhodnější volbou než Thajsko. Bylo vynaloženo úsilí na nalezení možných alternativ v jiných třetích zemích, avšak žádné společnosti kromě jedné společnosti v USA nesouhlasily se spoluprací.

(30)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byly USA považovány za vhodnou volbu s ohledem na velikost jejich trhu, úroveň dovozu a z nich plynoucí silnou konkurenci na tomto trhu. Dále bylo s ohledem na to, že žádní thajští vývozci v šetření nespolupracovali, považováno za vhodnější založit běžnou hodnotu pro ČLR na ověřených údajích spolupracující společnosti z USA. Po zveřejnění oznámení o zahájení navíc od zainteresovaných stran nebyly obdrženy žádné připomínky k návrhu použít USA jako srovnatelnou zemi. Následkem výše uvedeného byla běžná hodnota založena na údajích poskytnutých výrobcem v USA.

b)   Vývozní cena

(31)

Pokud jde o vývozy do Společenství, vzhledem k tomu, že žádní vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali, závěry musely v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení vycházet z dostupných údajů. Za použití stejné metodiky jako v původním šetření byla vývozní cena určena na základě čínských celních statistik. Tyto údaje byly porovnány s údaji Eurostatu. Byly zjištěny značné rozdíly v množství a ceně. Na základě dříve doložených důkazů o obcházení ze strany ČLR, které ukazuje na to, že údaje Eurostatu nebyly dostatečně přesné, bylo považováno za vhodné nepoužít tyto údaje v tomto přezkumu.

c)   Srovnání

(32)

Pro účely spravedlivého srovnání a v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení byl proveden řádný zápočet, ve formě úprav, o rozdíly ve vztahu k nákladům na dopravu (námořní přeprava), pojistné, úvěry a zprostředkovatelské provize, které byly považovány za náklady ovlivňující ceny a cenovou srovnatelnost.

d)   Dumpingové rozpětí

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla vážená průměrná běžná hodnota na základě ceny ze závodu v USA srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou na základě ceny ze závodu v Číně na stejné úrovni prodeje. Výše uvedené srovnání ukázalo existenci 100 % dumpingového rozpětí pro ČLR.

e)   Závěr

(34)

Šetření prokázalo, že z obou zemí pokračoval dovoz s vysokou úrovní dumpingu. Šetření neprokázalo žádný důvod k domněnce, že by dumping ustal nebo se snížila jeho úroveň, pokud by byla opatření zrušena. Dospělo se proto k závěru, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu. Navíc je třeba zmínit, že i přes vysokou úroveň antidumpingových cel uložených z vývozu z těchto zemí se objem dovozu z těchto zemí mohutně zvětšil. Bylo ovšem považováno za přiměřené také prošetřit, zdali by došlo k opakování dumpingu v případě zvýšení objemu vývozu, pokud by byla stávající opatření zrušena.

4.   Vývoj dovozu v případě zrušení opatření

(35)

Pro účely prošetření pravděpodobnosti opakování dumpingu byly vyhodnoceny tyto faktory: vývoj vývozní a/nebo výrobní kapacity v dotčených zemích, pozadí obcházení v případě ČLR a chování vývozců na trzích třetích zemí.

5.   Thajsko

(36)

Vzhledem k tomu, že žádní vyvážející výrobci v Thajsku nespolupracovali, muselo toto přezkoumání vycházet z informací, které Komise měla k dispozici z jiných zdrojů, tj. ze žádosti. Roční výrobní kapacita Thajska byla podle žádosti odhadována na 63 000 tun, pro domácí spotřebu ve výši pouhých 4 200 tun, což thajský průmysl činí velice závislým na vývozu. Roční výroba byla odhadována na 38 000 tun. Výsledná volná kapacita byla odhadována na 25 000 tun.

(37)

Šetření prokázalo, že žádný jiný trh na světě by tuto dostupnou kapacitu nemohl vstřebat, protože na Thajsko se již vztahují antidumpingová opatření. Tato opatření jsou v rozsahu od 10,68 % do 52,6 % v USA pro výrobek, který se do značné míry shoduje s výrobkem dotčeným tímto šetřením, ale je omezen na vnitřní průměr 14 palců. Na základě zkušeností z minulosti a podle žádosti o tento přezkum se navíc zdá, že existuje celková obrovská celosvětová nadbytečná kapacita, a to především v jihovýchodní Asii.

(38)

V důsledku toho je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byla by podstatná část přebytku thajské kapacity ve světle stávajících omezení a vysoké úrovně platných opatření na jiných hlavních trzích nasměrována na trh EU.

6.   Čínská lidová republika

a)   Výroba a využití kapacit

(39)

S ohledem na to, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, musely útvary Komise použít faktů, které jim byly k dispozici. Vzhledem k tomu, že je o čínském průmyslu známo pouze málo informací, následující závěry vycházejí z informací obsažených v žádosti a v čínských celních statistikách. Podpora pro tato zjištění byla také nalezena v informacích, které byly uveřejněny v rámci obdobných řízení v USA.

(40)

Podle těchto zdrojů činila celková čínská výrobní kapacita pro dotčený výrobek asi 365 000 tun ročně. Současný roční objem čínské výroby činí dle odhadu obsaženého v žádosti přibližně 291 000 tun. Zmíněný odhad vycházel z celosvětového čínského objemu vývozu podle celních statistik obchodu (asi 70 000 tun/rok) a z domácí spotřeby, která se odhaduje na asi 221 000 tun/rok.

(41)

Z výše uvedeného vyplývá, že čínská volná kapacita by dosáhla 74 000 tun, což by samo o sobě téměř stačilo k pokrytí celkové spotřeby EU (79 813 tun).

(42)

ČLR podobně jako Thajsko podléhá antidumpingovým opatřením USA ve výši 35,06 % až 182,9 %, a proto je pravděpodobné, že by podstatná část přebytku čínské kapacity byla směrována na trh EU.

(43)

Skutečnost, že i přes existenci vysokých platných antidumpingových cel (58,6 %) z čínského dovozu čínští vyvážející výrobci dosáhli podstatného zvýšení vývozu do EU z 2 550 tun v roce 2004 na 10 268 tun v období přezkumného šetření, svědčí o neochabujícím silném zájmu čínských vývozců o trh EU.

7.   Pozadí obcházení

(44)

Čínští vývozci navíc prokázali neochabující odhodlanost vyvážet do EU jakýmikoliv prostředky, což dokazují početné pokusy o obcházení opatření uložených nařízením (ES) č. 964/2003 vyvážením postupně přes Tchaj-wan, Indonésii, Srí Lanku a Filipíny.

(45)

Z čínských celních statistik ještě jasněji vyplývá, že EU je pro čínské vyvážející výrobce velmi přitažlivým trhem, protože právě vývozem do EU čínští vyvážející výrobci dosáhli nejvyšších (i když dumpingových) vývozních cen.

8.   Závěr

(46)

Šetření prokázalo, že v období přezkumného šetření vyvážející výrobci v ČLR i Thajsku pokračovali v dumpingových praktikách.

(47)

Obě země dohromady dosáhly 99 000 tun volné kapacity, což je podstatně více než celková výroba Společenství v období přezkumného šetření (86 723 tun) a dokonce ještě více než celková spotřeba Společenství za stejné období (79 813 tun).

(48)

Vzhledem ke skutečnosti, že ČLR disponuje velmi velkou volnou kapacitou a že již obcházela uložená opatření, existuje velká pravděpodobnost, že pokud by stávající opatření byla zrušena, čínští vyvážející výrobci by podstatnou měrou zvýšili dumpingový vývoz dotčeného výrobku do Společenství.

(49)

Co se týče Thajska, je třeba zdůraznit, že s ohledem na vývozní zaměření thajských společností a přitažlivost trhu Společenství je velmi pravděpodobné, že pokud by stávající opatření byla zrušena, začaly by tyto společnosti opět vyvážet dotčený výrobek na trh Společenství, a to ve velkém objemu a za dumpingové ceny.

(50)

Odkazuje se rovněž na dumpingové praktiky čínských a thajských vyvážejících výrobců na trhu USA a na antidumpingová opatření USA, která byla obnovena v říjnu 2005.

(51)

Souhrnně řečeno, je vysoce pravděpodobné, že pokud se opatření zruší, dovoz do Společenství z dotčených zemí bude nadále pokračovat ve významném množství a za dumpingové ceny.

D.   DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(52)

V souladu s čl. 4 odst. 1 základního nařízení se výrobní odvětví Společenství skládalo ze tří výrobců Společenství, jejichž jménem byla podána žádost a kteří byli také vybráni do vzorku stejně jako šest výrobců Společenství, kteří žádost podpořili. Výrobní odvětví Společenství tak představovalo větší poměrnou část celkové výroby Společenství, tj. v tomto případě více než 76 %.

E.   SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍ

1.   Spotřeba na trhu Společenství

(53)

Celková výroba Společenství byla určena na základě informací poskytnutých devíti výrobci ve Společenství, kteří podpořili žádost, a odhadovaného objemu výroby nespolupracujících výrobců ve Společenství uvedeného v žádosti.

(54)

Šetřením se zjistilo, že značná část prodeje výrobců ve Společenství byla uskutečňována velkoobchodníkům, kteří dotčený výrobek vyváželi mimo Společenství, tj. tento prodej nebyl určen pro spotřebu na trhu Společenství. Objem prodeje na trhy třetích zemí od těchto velkoobchodníků nebylo možné v průběhu šetření zjistit. Zřejmá spotřeba Společenství proto byla určena na základě celkového objemu výroby ve Společenství, jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění výše, a na základě celkového objemu dovozu a vývozu dotčeného výrobku ve Společenství podle údajů Eurostatu.

(55)

V posuzovaném období tak spotřeba Společenství vzrostla o 28 %, z 62 317 tun v roce 2004 na 79 813 tun v období přezkumného šetření.

Tabulka 1 –   Spotřeba Společenství

Spotřeba ve Společenství

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

Tuny

62 317

57 492

64 919

77 095

79 813

Index (2004 = 100)

100

92

104

124

128

Meziroční trend

 

–8

12

20

4

Zdroj: Eurostat, žádost, ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

2.   Současný dovoz z dotčených zemí

a)   Objem a podíl na trhu

(56)

Pro stanovení celkového objemu dovozu dotčeného výrobku z ČLR se považovalo za vhodné započítat dovoz ze zemí, na které byla rozšířena stávající antidumpingová opatření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení, tj. Srí Lanky, Indonésie, Filipín a Tchaj-wanu (viz 2. a 4. bod odůvodnění výše). Mělo se za to, že dovoz z těchto zemí ve skutečnosti sestával z výrobků pocházejících z ČLR. Celkový objem dovozu potrubních tvarovek z ČLR a Thajska tak vzrostl z 6 861 tun v roce 2004 na 17 605 tun v období přezkumného šetření, tj. o 157 %. Podíl na trhu v případě tohoto dovozu, vyjádřený jako procento spotřeby Společenství, se zvýšil z 11 % v roce 2004 na 22 % v období přezkumného šetření.

Tabulka 2 –   Dovoz z dotčených zemí

Dovoz (v tunách)

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

ČLR včetně Srí Lanky, Indonésie, Filipín a Tchaj-wanu

6 083

6 705

10 621

15 326

16 004

Podíl na trhu

10 %

12 %

16 %

20 %

20 %

Thajsko

778

558

1 623

1 700

1 601

Podíl na trhu

1 %

1 %

2 %

2 %

2 %

Dotčené země celkem

6 861

7 263

12 244

17 026

17 605

Podíl na trhu

11 %

13 %

19 %

22 %

22 %

Zdroj: Eurostat.

b)   Ceny dovozu a cenové podbízení

(57)

Vyvážející výrobci v ČLR a Thajsku nespolupracovali, a proto vývozní cena vycházela z údajů Eurostatu. Z důvodů uvedených výše v 56. bodě odůvodnění také průměrná vývozní cena z ČLR vycházela z průměrných vývozních cen ze Srí Lanky, Indonésie a Filipín, tj. ze zemí, na které byla kvůli praktikám obcházení rozšířena zmíněná opatření. Na základě toho průměrná vývozní cena dotčeného výrobku z ČLR, včetně praktik obcházení, vzrostla za posuzované období o 17 % z 997 EUR/tunu na 1 169 EUR/tunu, z Thajska o 69 % z 1 223 EUR/tunu na 2 067 EUR/tunu a z Tchaj-wanu o 22 % z 1 412 EUR/tunu na 1 718 EUR/tunu. Celkově se průměrná cena výrobku z dotčených zemí včetně Tchaj-wanu zvýšila z 1 137 EUR v roce 2004 na 1 479 EUR v období přezkumného šetření, tj. o 30 %. Za stejné období v důsledku zvýšení cen základního surového materiálu, tj. ocelových trubek, značně vzrostly výrobní náklady.

(58)

Porovnání mezi cenami ze závodu výrobců Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, a náležitě upravenými cenami Eurostatu prokázalo průměrné cenové podbízení ve výši 54,8 % v případě ČLR, 20 % v případě Thajska a 33,5 % v případě Tchaj-wanu.

3.   Dovoz z jiných třetích zemí

(59)

V platnosti jsou antidumpingová cla na dovoz z Korejské republiky a Malajsie; dovoz z těchto zemí se podle zpráv Eurostatu za posuzované období snížil na velmi nízkou úroveň (tj. méně než 1 % spotřeby Společenství).

(60)

Celkový objem dovozu potrubních tvarovek ze třetích zemí jiných než těch, které jsou zmíněny v předchozím bodě odůvodnění, se zvýšil ze 4 679 tun v roce 2004 na 10 563 tun na konci období přezkumného šetření, tj. o 126 %. Podíl na trhu v případě tohoto dovozu dosáhl 13 % spotřeby Společenství. Znamená to nárůst o 76 % za posuzované období z 8 % na 13 %.

Tabulka 3 –   Dovoz a podíl na trhu v případě dovozu z jiných třetích zemí

 

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

Dovoz z jiných třetích zemí (v tunách)

4 679

6 134

6 795

9 993

10 563

Index (2004 = 100)

100

131

145

214

226

Podíl na trhu

8 %

11 %

10 %

13 %

13 %

Index (2004 = 100)

100

142

139

173

176

Zdroj: Eurostat a údaje o trhu poskytnuté žadatelem.


Tabulka 4 –   Hlavní dovoz do Společenství

Hlavní dovoz z jiných třetích zemí v tunách a podle země

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

Izrael

78

945

1 231

2 455

3 293

Turecko

650

506

467

1 991

2 138

Vietnam

767

695

1 225

1 748

2 134

Indie

1 537

1 763

1 553

1 703

1 065

Zdroj: Eurostat a údaje o trhu poskytnuté žadatelem.

4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství

4.1   Předběžná poznámka

(61)

Trendy hospodářských ukazatelů, jako je výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zaměstnanost, produktivita, prodej, podíl na trhu a růst, byly posouzeny na základě informací obdržených od všech výrobců Společenství, zatímco trendy týkající se cen, ziskovosti, peněžního toku, schopnosti získat kapitál a investice, zásob, návratnosti investic a mezd byly posouzeny na základě ověřených informací poskytnutých v rámci kompletních odpovědí výrobců Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, na dotazník.

4.2   Údaje o výrobním odvětví Společenství jako celku

a)   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(62)

Během posuzovaného období vzrostla celková výroba výrobního odvětví Společenství o 8 %, zatímco výrobní kapacita vzrostla o 5 %. Využití kapacity se za stejné období zvýšilo nepatrně. Na to je však třeba pohlížet v souvislosti s 28 % nárůstem spotřeby Společenství.

Tabulka 5 –   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

Objem výroby v tunách

80 044

73 049

82 950

85 536

86 723

Výrobní kapacita v tunách

154 840

155 740

160 890

162 910

163 210

Využití kapacity v %

52

47

52

53

53

Zdroj: Eurostat, žádost, ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.

b)   Zaměstnanost a produktivita

(63)

Úroveň zaměstnanosti v rámci výrobního odvětví Společenství zůstala relativně stabilní, s výjimkou roku 2005, a za celé posuzované období poklesla o 1 %. Produktivita, měřená jako výroba v tunách na zaměstnanou osobu, vzrostla o 9 %.

Tabulka 6 –   Zaměstnanost a produktivita

 

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

Zaměstnanost (související s dotčeným výrobkem)

1 297

1 073

1 268

1 289

1 287

Produktivita (tun/zaměstnance)

62

68

65

66

67

c)   Objem prodeje a podíl na trhu

(64)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství vzrostl o 4 %, z 59 399 tun v roce 2004 na 61 991 tun v období přezkumného šetření. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se však v průběhu posuzovaného období stále snižoval. Celkový podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se tak snížil o 21 %. Jak již bylo vysvětleno výše, významná část výrobků Společenství je prodána na vývoz prostřednictvím velkoobchodníků. Podíl na trhu byl proto vyjádřen jako poměrná část celkové výroby Společenství minus celkový vývoz v rámci zřejmé spotřeby Společenství.

Tabulka 7 –   Objem prodeje a podíl na trhu

 

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

Objem prodeje v EU subjektům, které nejsou ve spojení, v tunách

59 399

51 461

57 299

60 193

61 991

Podíl na trhu

81 %

77 %

71 %

65 %

65 %

Index (2004 = 100)

100

94

87

80

79

d)   Růst

(65)

Zatímco spotřeba Společenství vzrostla o 28 % mezi rokem 2004 a obdobím přezkumného šetření, 21 % snížení podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a souběžný nárůst dovozu z dotčených zemí jasně ukazují, že se výrobní odvětví Společenství nemohlo podílet na růstu trhu.

e)   Velikost dumpingového rozpětí

(66)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu z dotčených zemí nelze považovat dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Společenství za zanedbatelný.

f)   Zotavení z účinků dumpingu

(67)

Jak naznačuje kladný vývoj většiny výše uvedených ukazatelů, ekonomická situace výrobního odvětví Společenství se od roku 2004 až do začátku roku 2008 částečně zotavila ze škodlivých účinků dumpingového dovozu pocházejícího z dotčených zemí.

4.3   Údaje vztahující se pouze na výrobce ve Společenství vybrané do vzorku

a)   Zásoby

(68)

Zásoby za celé posuzované období vzrostly o 3 %. Množství zásob bylo podstatně větší v roce 2007 – to bylo způsobeno rostoucími cenami ocelových trubek, což společnosti přimělo zvětšit zásoby.

Tabulka 8 –   Zásoby

Objemy konečných zásob

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

Tuny

7 449

7 206

7 580

8 510

7 703

Zdroj: ověřené odpovědi výrobců ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, na dotazník.

b)   Průměrné prodejní ceny

(69)

Během posuzovaného období průměrné prodejní ceny účtované výrobci ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, na trhu Společenství postupně rostly. Celkově došlo mezi rokem 2004 a obdobím přezkumného šetření k nárůstu o 57 %. Tento nárůst se částečně vysvětluje zvýšením nákladů na hlavní surový materiál, ocelové trubky, a částečně změnou rozsahu výroby u dvou výrobců ve Společenství, kteří se zaměřili na dražší zvláštní druhy.

Tabulka 9 –   Průměrná prodejní cena

Prodejní cena

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

EUR/tunu

1 779

2 128

2 482

2 738

2 790

Index (2004 = 100)

100

120

139

154

157

Zdroj: ověřené odpovědi výrobců ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, na dotazník.

c)   Průměrné výrobní náklady

(70)

V posuzovaném období také došlo k postupnému zvýšení průměrných výrobních nákladů, a to především v důsledku zvýšených cen oceli. Průměrné výrobní náklady vzrostly v období přezkumného šetření z 1 628 EUR/tunu na 2 401 EUR/tunu, tj. o 48 %.

Tabulka 10 –   Průměrné výrobní náklady

Náklady na jednotku

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

EUR/tunu

1 628

2 059

1 998

2 040

2 401

Index (2004 = 100)

100

127

123

125

148

Zdroj: ověřené odpovědi výrobců ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, na dotazník.

d)   Ziskovost a peněžní tok

(71)

Ziskovost výrobců ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, sledovala pozitivní trend v souladu se zvýšením prodejních cen. I přes významné problémy v letech 2004 a 2005 dosáhla celková ziskovost 9,1 % v období přezkumného šetření. To bylo částečně zapříčiněno přeorientováním se na výrobu výrobků s vyšší přidanou hodnotou během posuzovaného období.

(72)

Mezi lety 2004 a 2006 došlo ke značným fluktuacím v peněžním toku, což bylo následováno velmi podstatným a postupným nárůstem až do konce posuzovaného období.

Tabulka 11 –   Ziskovost a peněžní tok

 

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

Ziskovost

1,8 %

1,2 %

7,2 %

10,6 %

9,1 %

Index (2004 = 100)

100

70

403

598

514

Peněžní tok (v tis. EUR)

3 320

1 425

7 577

10 100

12 308

Index (2004 = 100)

100

43

228

304

371

Zdroj: ověřené odpovědi výrobců ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, na dotazník.

e)   Investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(73)

Výrobci ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, během posuzovaného období navýšili investice o 115 %. Investováno bylo nejčastěji do rozvoje strojních zařízení a vybudování lepších logistických kapacit za účelem zvýšení produktivity.

(74)

Návratnost investic vyjádřená jako zisky/ztráty dotčeného výrobku vztažené k čisté účetní hodnotě investic ve zmíněném období podstatně vzrostla a sledovala tak trend ziskovosti.

(75)

Komisi nebyly předloženy žádné důkazy o snížené či zvýšené schopnosti získat kapitál v průběhu posuzovaného období.

Tabulka 12 –   Investice a výnos z investic

 

2004

2005

2006

2007

Období přezkumného šetření

Investice do dotčeného výrobku (v tis. EUR)

2 567

4 448

3 930

4 986

5 524

Index (2004 = 100)

100

173

153

194

215

Návratnost investic

4 %

2 %

29 %

44 %

38 %

Zdroj: ověřené odpovědi výrobců ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, na dotazník.

5.   Závěr o situaci výrobního odvětví Společenství

(76)

Antidumpingová opatření měla pozitivní dopad na situaci výrobců ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, což dokazuje pozitivní vývoj většiny ukazatelů od roku 2004, během období příznivého hospodářského cyklu. Výrobní odvětví Společenství zvýšilo svůj objem prodeje a ceny. Ukazatele újmy jako výroba, výrobní kapacita, ziskovost, investice, návratnost investic a produktivita také vykázaly pozitivní vývoj. Navýšené investice určené pro zlepšení výrobních zařízení měly přímý dopad na ziskovost výrobců, kteří byli vybráni do vzorku, i přes významnou ztrátu podílů na trhu.

(77)

Měl by však být brán ohled na to, že výrobci ve Společenství potřebují udržet určitou úroveň výroby a objemu prodeje, aby vstřebali fixní náklady. Potrubní tvarovky jsou vyráběny specializovanými strojními zařízeními vyráběnými na zakázku, které jsou významným faktorem v oblasti nákladů. Společnosti, které byly vybrány do vzorku, v posuzovaném období pracovaly asi na 50 % kapacity a nebyly schopné využití své kapacity významně zvýšit. Ziskovost je proto stále velmi citlivá na pokles výroby.

(78)

I přes výše popsaný pozitivní vývoj však výrobní odvětví Společenství v posuzovaném období ztratilo značnou část svého podílu na trhu, a to z 81 % v roce 2004 na 65 % během období přezkumného šetření. Po poklesu objemu prodeje byli výrobci ve Společenství schopni znovu dosáhnout úrovně objemu prodeje, kterého bylo dosaženo již v roce 2004, zatímco celková spotřeba Společenství za stejné období vzrostla o 28 %. Je jasné, že výrobní odvětví Společenství nedokázalo využít významného nárůstu spotřeby ve Společenství. Některé z pozitivních faktorů jsou také výsledkem zániku významného výrobce ve Společenství ve Spojeném království, jehož činnosti byly převzaty dvěma ze společností podporujících žádost.

(79)

Vzhledem k výše uvedenému lze dojít k závěru, že zavedení opatření vůči ČLR a Thajsku mělo jistý pozitivní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Společenství, které by opět mohlo dosáhnout ziskovosti. Zatímco však výrobní odvětví Společenství bylo schopné mírně zvýšit objem výroby a prodeje, podíly na trhu byly při značném nárůstu poptávky na trhu Společenství ztraceny. Toto dokazuje, že i přes investice do modernizovaných výrobních zařízení je situace výrobního odvětví Společenství obecně stále velmi křehká a velice závislá na dostatečné úrovni cen na straně jedné a na dostatečném objemu výroby umožňujícím vstřebat vysoké fixní náklady na straně druhé.

F.   PRAVDĚPODOBNOST OPAKOVÁNÍ ÚJMY

(80)

Za účelem vyhodnocení pravděpodobného účinku ukončení platnosti opatření byly posuzovány tyto skutečnosti:

(81)

Vzhledem k významným rozpětím cenového podbízení zjištěným v období přezkumného šetření je tlak cen na trhu Společenství stále velmi velký. Zatímco náklady na výrobu výrobců ve Společenství v období přezkumného šetření vzrostly o 48 % (především následkem zvýšení ceny surového materiálu, tj. ocelových trubek), průměrná cena dovozu z dotčených zemí vzrostla pouze o 30 %.

(82)

V důsledku toho se v posuzovaném období podstatně zvýšil podíl dovozu z dotčených zemí na trhu. To dokazuje, že hlavní podíl ztráty podílu výrobního odvětví Společenství na trhu byl převzat dovozem z dotčených zemí probíhajícím za dumpingové ceny, a tímto cenovým podbízením významně poškozujícím ceny prodeje výrobního odvětví Společenství, a to i přes platná antidumpingová opatření.

(83)

Jak již navíc bylo zmíněno ve 40. a 36. bodě odůvodnění výše, dostupné volné výrobní kapacity v dotčených zemích jsou značně vyšší než celková výroba ve Společenství během období přezkumného šetření nebo celková spotřeba ve Společenství ve stejném období. Proto lze očekávat, že pokud se opatření zruší, na trh Společenství pronikne velké množství výrobků vyrobených v těchto zemích. Pro ostatní potenciální vývozní trhy existují vysoká platná antidumpingová opatření, což by usnadnilo pronikání na trh Společenství. Opakované pokusy o obcházení antidumpingových opatření navíc potvrzují velký zájem vyvážejících výrobců v dotčených zemích o trh Společenství.

(84)

S ohledem na cenové chování vyvážejících výrobců z dotčených zemí v minulosti a v současné době se očekává levný dovoz, který cenovým podbízením významně poškodí ceny výrobního odvětví Společenství. Levný dovoz by jistě měl negativní dopad na výrobní odvětví Společenství, které se zotavilo pouze proto, že bylo možné udržet ceny na určité úrovni, ale které je stále zranitelné vůči mohutnému dovozu za nízké a dumpingové ceny.

(85)

Na základě výše uvedeného se usuzuje, že pokud by se povolilo pozbytí platnosti opatření, vedlo by to se vší pravděpodobností k obnovení újmy výrobního odvětví Společenství způsobené dumpingovým dovozem. Především se očekává, že ceny ve Společenství významně poklesnou, což bude mít velmi negativní dopad na úroveň zisku výrobců ve Společenství. To by nejen ohrozilo významné investice od roku 2004, ale také by to zabránilo dalšímu investování. Také by to nevyhnutelně vedlo k významnému poklesu zaměstnanosti v rámci výrobního odvětví Společenství. Pravděpodobnost opakování újmy se vzhledem k současné situaci způsobené hospodářským zpomalením v poslední době zvětšila.

G.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1.   Úvod

(86)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zjišťováno, zda je prodloužení platnosti antidumpingových opatření v zájmu výrobního odvětví Společenství jako celku nebo ne. Přitom byly posuzovány různé zájmy všech zúčastněných stran, tj. zájmy výrobního odvětví Společenství, dovozců/obchodníků a uživatelů dotčeného výrobku.

(87)

Za účelem zhodnocení pravděpodobného dopadu pokračujících opatření nebo ukončení jejich platnosti si Komise vyžádala informace od všech výše uvedených zúčastněných stran. Komise zaslala výběrové dotazníky 62 dovozcům dotčeného výrobku a obdržela devět odpovědí. Komise vybrala vzorek čtyř společností, z nichž tři poskytly úplnou odpověď na dotazník. Ze strany uživatelů nebylo nic předloženo.

(88)

Je třeba připomenout, že v předchozím šetření nebylo přijetí opatření považováno jako v rozporu se zájmem Společenství. Skutečnost, že současné šetření je přezkumem a analyzuje situaci, v níž jsou antidumpingová opatření již zavedena, umožňuje zhodnocení jakéhokoli nežádoucího dopadu současných antidumpingových opatření na dotčené strany.

(89)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pokračování dumpingu a pravděpodobnosti opakování újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v daném konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

2.   Zájmy výrobního odvětví Společenství

(90)

Výrobní odvětví Společenství prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím. To bylo potvrzeno pozitivním vývojem jeho hospodářské situace v době, kdy byla po uložení stávajících platných antidumpingových opatření obnovena účinná hospodářská soutěž. Výrobní odvětví Společenství skutečně vyvinulo úsilí na racionalizaci své produkce a posílení své konkurenceschopnosti, což vedlo v posledních dvou letech posuzovaného období k rozumnému zisku. Zisková vývozní činnost výrobního odvětví Společenství také zaznamenala pozitivní vývoj a prokázala svou konkurenceschopnost na trzích třetích zemí (vývoz výrobců, kteří byli vybráni do vzorku, vzrostl za posuzované období o 21 %).

(91)

Z důvodů uvedených v 77. bodě odůvodnění potřebuje výrobní odvětví Společenství vyrobit určitý objem standardních výrobků, aby dosáhlo úspor z rozsahu a tudíž zůstalo konkurenceschopným. Standardní výrobky proto podléhají přímé konkurenci dovozu z ČLR a Thajska. Pokud by výrobky za dumpingové ceny pronikly na trh, úspory z rozsahu a tudíž i ziskovost operací ve Společenství by se významně snížily. Na druhé straně je možné rozumně předpokládat, že výrobní odvětví Společenství bude i nadále těžit z opatření uložených v současnosti. Pokud tato opatření nebudou zachována, je pravděpodobné, že výrobní odvětví Společenství utrpí podstatnou újmu.

3.   Zájmy dovozců/obchodníků

(92)

Žádný ze spolupracujících dovozců nedovážel dotčený výrobek z ČLR nebo Thajska, nýbrž pouze z Tchaj-wanu. Šetření nepodalo žádné důkazy o tom, že platná opatření dovozce podstatně ovlivnila. Je zřejmé, že dovozci nalezli jiné zdroje dodávek, jak lze usoudit podle podílu na trhu (13 %) jiných třetích zemí, který ukazuje, že podmínky konkurence na trhu Společenství jsou zajištěny.

(93)

Co se týče Tchaj-wanu a jak bylo uvedeno v 98. až 105. bodě odůvodnění, současné osvobození vztahující se na dva vyvážející výrobce bylo přehodnoceno v důsledku tvrzení týkajícího se praktik obcházení. Dovozci se spoléhali na to, že pokud by osvobození těchto společností bylo zrušeno, byli by schopni nalézt jiné zdroje dodávek. Zachování opatření tak díky jiným zdrojům dodávek nebude mít na dovozce významný negativní vliv. Mělo by být však poznamenáno, že pro menšinový trh výrobků podléhajících britským normám, na kterém jsou známými dodavateli pouze jeden evropský a jeden tchajwanský výrobce, mohou vyvstat problémy. Tento vliv však nejspíš bude možné pocítit pouze krátkodobě, než se objeví jiné zdroje.

(94)

Proto se usuzuje, že hospodářská situace dovozců dotčeného výrobku nebyla zavedením antidumpingových opatření, jež jsou v současné době v platnosti, významnou měrou negativně ovlivněna. To potvrzuje i skutečnost, že dovozci pokračovali v obchodování s dotčeným výrobkem ve významných množstvích a dokonce zvýšili v posuzovaném období objem dovozu. Ze stejných důvodů je tedy nepravděpodobné, že by zachování opatření způsobilo zhoršení jejich hospodářské situace v budoucnosti.

4.   Zájmy uživatelů

(95)

Uživateli dotčeného výrobku jsou zejména petrochemický a stavební průmysl. Komise zaslala dotazníky devíti uživatelům. Žádný z uživatelů v současném šetření nespolupracoval nebo o sobě nedal vědět. Nedostatek spolupráce svědčí o tom, že potrubní tvarovky představují jen velmi malou část celkových výrobních nákladů, a nezdá se, že by jim platná opatření způsobila ztrátu konkurenceschopnosti.

5.   Závěr týkající se zájmu Společenství

(96)

Šetření ukázalo, že stávající antidumpingová opatření učinila výrobní odvětví Společenství ziskovým i přes to, že kvůli přetrvávajícímu dumpingovému dovozu utrpělo významnou ztrátu podílu na trhu. Pokud by se dopustilo, aby platnost opatření uplynula, byl by ohrožen proces obnovy výrobního odvětví Společenství a mohlo by dojít i k jeho zániku.

(97)

Navíc se zdá, že platná opatření neměla v minulosti významný negativní vliv na hospodářskou a finanční situaci uživatelů a dovozců. V důsledku toho se usuzuje, že není žádný závažný důvod k tomu, aby platnost antidumpingových opatření nebyla v současnosti zachována.

H.   PROZATÍMNÍ PŘEZKUM TÝKAJÍCÍ SE TCHAJWANSKÝCH SPOLEČNOSTÍ, KTERÝM BYLO UDĚLENO OSVOBOZENÍ

1.   Souvislosti

(98)

V roce 2000 nařízení (ES) č. 763/2000 rozšířilo antidumpingová opatření uložená z dovozu pocházejícího z ČLR na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli odesílaný z Tchaj-wanu, s výjimkou potrubních tvarovek vyráběných a vyvážených společnostmi Chup Hsin Enterprise Co. Ltd. (dále jen „Chup Hsin“), Nian Hong Pipe Fittings Co. Ltd., (dále jen „Nian Hong“) a Rigid Industries Co., Ltd. (Kaohsiung, Tchaj-wan), protože bylo zjištěno, že tyto společnosti zmíněná opatření neobcházely.

(99)

Stávající částečný prozatímní přezkum byl omezen na přezkum nerozšíření cel uděleného společnostem Chup Hsin a Nian Hong.

(100)

Obě uvedené společnosti v tomto šetření spolupracovaly, a to tím, že odpověděly na dotazník Komise a přijaly inspekce na místě ve svých prostorách.

(101)

V odpovědi na konečný informační dokument jedna společnost tvrdila, že zahájení stávajícího šetření nebylo opodstatněné. Konkrétně společnost uvedla, že vzhledem k tomu, že byla osvobozena od rozšířených opatření v roce 2000, neexistují žádná platná na ni se vztahující opatření, která by měla být přezkoumána. Společnost v této souvislosti odkázala na zprávu odvolacího orgánu WTO týkající se případu Beef & Rice Mexico. Tato zpráva vykládá čl. 5 odst. 8 antidumpingové dohody WTO tak, že se vztahuje na nová šetření v případě, že se zjistí, že výrobci mají zanedbatelné dumpingové rozpětí. V čl. 5 odst. 8 se vskutku výslovně zmiňuje „žádost podle odstavce 1“. V stávajícím případě však byly Chup Hsin a ostatní dvě společnosti předmětem šetření o obcházení zahájeného na základě článku 13 základního nařízení a ne nového antidumpingového šetření. V roce 2000 bylo opravdu zjištěno, že dovozem z Tchaj-wanu docházelo k obcházení opatření uložených ČLR, přičemž tři společnosti byly osvobozeny, poněvadž v té době nedovážely dotčený výrobek z ČLR. Základní nařízení nevylučuje možnost přezkumu takového osvobození kdykoliv, pokud existují důkazy o obcházení. Zahájení stávajícího prozatímního přezkumu proto skutečně bylo opodstatněné a z právního hlediska správné. Tvrzení společnosti se proto zamítá.

(102)

Protože se nerozšíření cel zakládalo na zjištěních prvního šetření zaměřeného proti obcházení, bylo v současném přezkumu zjišťováno, zda jsou tato zjištění stále platná. V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení bylo zjišťováno, zda byly splněny podmínky pro obcházení.

2.   Změna struktury obchodu

(103)

Co se týče Nian Hong, zjištění prokázala, že tato společnost dovážela potrubní tvarovky všech typů (kolena, přechodky, uzávěry a profily tvaru T) z ČLR. Společnost tvrdila, že se při tomto dovozu nejednalo o dotčený výrobek, nýbrž o polotovary. Výsledky šetření toto tvrzení nemohly potvrdit. Navíc bylo zjištěno, že vstup Nian Hong v případě tohoto zboží se omezoval na sražení hran, označení výrobku logem společnosti a balení, což představovalo méně než 10 % celkových výrobních nákladů. Tchajwanské celní dovozní prohlášení z ČLR navíc uvádělo kód KN dotčeného výrobku (7307 93), tj. konečný výrobek.

(104)

Pokud jde o Chup Hsin, ta ve svém dotazníku nezmínila žádný nákup či odpovídající další prodej potrubních tvarovek původem z Číny. Až během inspekce na místě bylo zjištěno, že společnost dovážela potrubní tvarovky z ČLR. Nasbírané důkazy ukázaly, že tento dovoz byl prováděn prostřednictvím japonské společnosti. Po inspekci na místě společnost tvrdila, že všechny dovezené potrubní tvarovky čínského původu byly prodány na domácím tchajwanském trhu. Společnost předložila opravené údaje týkající se několika tabulek v dotazníku. Avšak skutečnost, že informace týkající se dovozu z ČLR byly původně vynechány, byla považována za zavádějící ve smyslu článku 18 základního nařízení a vážně zpochybnila spolehlivost informací předložených před inspekcí na místě i po ní.

(105)

Jak již bylo zmíněno výše, původními důvody pro udělení osvobození společnostem Chup Hsin a Nian Hong bylo to, že obě společnosti v té době nezakoupily žádné potrubní tvarovky z ČLR, což již neplatí. Vzhledem k odhaleným praktikám obcházení byla zjištěna změna struktury obchodu, poněvadž výrobky pocházející z ČLR jsou nyní odesílány přes Tchaj-wan i dvěma výše zmíněnými společnostmi.

3.   Nedostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod

(106)

Ani pro jednu z uvedených dvou společností nemělo zpětné vyvážení dovezených čínských výrobků jiné dostatečné opodstatnění či hospodářský důvod než obcházení antidumpingových opatření.

(107)

V případě Nian Hong byly výrobky jen nepatrně pozměněny a přidaná hodnota dotčeného výrobku tak byla velmi nízká.

(108)

Co se týče Chup Hsin, skutečnost, že tato společnost opominula podat informace o svém dovozu čínského výrobku v odpovědi na dotazník, byla považována na jedné straně za zavádějící a na straně druhé za ukazatel svědčící o tom, že společnost si byla vědoma svého obcházení opatření vztahujícího se na potrubní tvarovky pocházející z ČLR. Na základě důkazů poskytnutých těmito dvěma společnostmi bylo navíc šetřením zjištěno, že bylo možné dovážet zboží ze třetí země na Tchaj-wan a zpětně je vyvážet pod tchajwanským osvědčením o původu bez toho, aby bylo významněji pozměněno.

4.   Podrývání nápravných účinků cla z hlediska cen nebo množství obdobných výrobků

(109)

Podle Eurostatu vzrostl celkový vývoz z Tchaj-wanu do Společenství o 209 % z 2 372 tun v roce 2003 na 7 335 tun v období přezkumného šetření. Objem vývozu sice mezi lety 2003 a 2005 zůstal víceméně stabilním, ale od roku 2006 do konce období přezkumného šetření silně vzrostl. Dvě tchajwanské společnosti, které samy o sobě byly odpovědné za téměř všechen tchajwanský vývoz dotčeného výrobku do EU v období přezkumného šetření, navýšily svůj vývoz do EU mezi rokem 2005 a obdobím přezkumného šetření o 206 %.

(110)

Objem dotčeného dovozu představoval 9 % spotřeby ve Společenství, což je považováno za významné. Proto je jasné, že zaznamenané změny obchodního toku podrývaly nápravné účinky opatření z hlediska množství dováženého na trh Společenství.

(111)

Co se týče cen výrobků odesílaných z Tchaj-wanu, údaje Eurostatu ukázaly, že průměrné vývozní ceny dovozu z Tchaj-wanu během období přezkumného šetření dosáhly 1 718 EUR/tunu, což je cena mnohem nižší než ceny ve výrobním odvětví Společenství (– 33,5 %). Porovnání mezi cenami ze závodu výrobců ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, a ověřenými vývozními cenami společností Chup Hsin a Nian Hong prokázalo průměrný prodej pod cenou ve výši 86,6 %, resp. 71 %, tj. procentuální hodnota, o kterou vývozní ceny těchto společností byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství nepůsobící újmu. Nápravné účinky uloženého antidumpingového cla jsou tudíž cenově podrývány.

(112)

Na základě výše uvedených skutečností byl přijat závěr, že změna obchodních toků společně s významným nárůstem dovozu z Tchaj-wanu za velmi nízké ceny podrývá nápravné účinky antidumpingových opatření, pokud se jedná o množství a ceny obdobného výrobku.

5.   Důkazy dumpingu ve vztahu k dříve stanoveným běžným hodnotám obdobného výrobku

(113)

Za účelem určit, zda by bylo možné najít důkazy o dumpingu týkajícího se dotčeného výrobku vyváženého do Společenství dvěma zmíněnými tchajwanskými společnostmi během období šetření, byly vývozní ceny stanoveny na základě vlastních údajů těchto společností.

(114)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení byly tyto vývozní ceny porovnány s dříve stanovenou běžnou hodnotou obdobného výrobku. V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2003 bylo pro ČLR za vhodnou srovnatelnou zemi s tržní ekonomikou pro účely stanovení běžné hodnoty shledáno Thajsko.

(115)

Za účelem spravedlivého srovnání běžné hodnoty s vývozní cenou bylo přihlédnuto k rozdílům ovlivňujícím ceny a cenovou srovnatelnost, a to provedením úprav. Tyto úpravy byly provedeny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení, pokud jde o náklady na dopravu a úvěry, na základě informací shromážděných během inspekcí na místě.

(116)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení ukázalo srovnání vážené průměrné běžné hodnoty stanovené v původním šetření s váženými průměrnými vývozními cenami během tohoto přezkumného šetření, vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranici Společenství před proclením, na dumping u dovozu potrubních tvarovek dvěma zmíněnými tchajwanskými společnostmi. Zjištěná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF na hranici Společenství před proclením, činila 56,09 % pro Chup Hsin a 44,77 % pro Nian Hong.

6.   Závěr týkající se přezkumu osvobození od rozšíření opatření na dovoz z Tchaj-wanu

(117)

S ohledem na výše uvedené zjištění o obcházení a v souladu s čl. 13 odst. 1 první větou základního nařízení by měla být stávající antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR rozšířena na dovoz stejného výrobku odesílaný společnostmi Chup Hsin a Nian Hong.

7.   Trvalá povaha změny okolností

(118)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda změněné okolnosti lze přiměřeně označit jako okolnosti trvalé povahy.

(119)

Pokud jde o Nian Hong, šetření ukázalo, že tato společnost již několik let nemá žádnou skutečnou výrobu a že vývozem této společnosti do Společenství byly potrubní tvarovky dovezené z ČLR. Vzhledem k tomu, že skutečná výroba ustala již před několika lety, není důvod se domnívat, že tato situace nepřetrvává.

(120)

Pokud jde o Chup Hsin, jak bylo zmíněno výše v 104. bodě odůvodnění, informace, které tato společnost poskytla, byly považovány za nespolehlivé. Skutečnost, že tato společnost opominula v odpovědi na dotazník Komise podat informace o výrobcích, které dovezla z Číny, byla považována za ukazatel svědčící o tom, že společnost si byla vědoma svého obcházení, a neexistují informace o tom, že by tato společnost měla v úmyslu v budoucnosti v této praxi nepokračovat.

(121)

Vzhledem k těmto okolnostem lze zjištění z období přezkumného šetření považovat za trvalá. V souladu s čl. 11 odst. 3 je vzhledem k praktikám obcházení zjištěným u dvou vyvážejících výrobců na Tchaj-wanu, jmenovitě Chup Hsin a Nian Hong, vhodné tato osvobození od rozšířených opatření zrušit.

I.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(122)

Všechny dotčené strany byly informovány o základních faktech a skutečnostech braných v úvahu, na jejichž základě je zamýšleno doporučit, aby stávající opatření zůstala v platnosti a aby osvobození od rozšíření cel na dovoz dotčeného výrobku vyráběného Chup Hsin a Nian Hong bylo zrušeno. Byla jim také poskytnuta lhůta, během níž mohly následně po poskytnutí zmíněných informací vznést své námitky.

(123)

Po výše zmíněném poskytnutí informací nabídl jeden z vyvážejících výrobců, jemuž bylo toto osvobození odebráno, závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(124)

Tato nabídka byla posouzena a bylo zjištěno, že formální nabídka byla učiněna až po lhůtě pro vznesení námitek a s nedostatečným odůvodněním tohoto zpoždění. Nabídka se údajně zakládala na objemu vývozu během období přezkumného šetření, který byl omezen na vlastní výrobu společnosti a výrobu od subdodavatele na Tchaj-wanu, jež by nepodléhala žádnému antidumpingovému clu do výše množstevního stropu.

(125)

Ovšem vzhledem k tomu, že během inspekce na místě společnost nebyla schopná dokázat, jaká část prodeje do Společenství byla tchajwanské výroby a jaká byla dovezena z ČLR, nebyl argument této společnosti o tom, že by údaje o vývozu mohly být zkontrolovány pomocí příslušných databází, platný, protože vývoz do Společenství by mohl zahrnovat zboží pocházející z ČLR. Navíc skutečnost, že společnost opominula podat informace o jejím dovozu z ČLR během období přezkumného šetření, byla považována za zavádějící ve smyslu článku 18 základního nařízení a vážně zpochybňuje spolehlivost informací předložených společností před inspekcí na místě i po ní.

(126)

Z výše uvedených důvodů závazek nabídnutý dotčeným vyvážejícím výrobcem nemohl být přijat.

(127)

Z výše uvedeného vyplývá, že jak stanoví čl. 11 odst. 2 základního nařízení, antidumpingová cla z dovozu potrubních tvarovek pocházejících z ČLR a Thajska či odesílaných z Tchaj-wanu uložená nařízením (ES) č. 964/2003 by měla zůstat zachována.

(128)

Rozšíření opatření týkajících se dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR na dovoz odesílaný z Indonésie nařízením (ES) č. 2052/2004, Srí Lanky nařízením (ES) č. 2053/2004 a Filipín nařízením (ES) č. 655/2006, bez ohledu na to, zda je prohlášen za pocházející z Indonésie, Srí Lanky a Filipín či nikoliv, by proto také mělo být zachováno.

(129)

Osvobození některých potrubních tvarovek vyrobených společnostmi Chup Hsin a Nian Hong od rozšíření antidumpingových opatření by mělo být zrušeno. Na tyto společnosti se proto bude vztahovat stejné antidumpingové clo jako na výrobce v ČLR podle čl. 13 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu potrubních tvarovek (jiných než litých tvarovek, přírub a závitových tvarovek) ze železa nebo oceli (kromě korozivzdorné oceli), s největším vnějším průměrem nejvýše 609,6 mm, druhu používaného pro svařování natupo nebo jiné účely, pocházejících z Čínské lidové republiky a Thajska, v současné době kódů KN ex 7307 93 11, ex 7307 93 19, ex 7307 99 30 a ex 7307 99 90 (kódy TARIC 7307931191, 7307931193, 7307931194, 7307931195, 7307931199, 7307931991, 7307931993, 7307931994, 7307931995, 7307931999, 7307993092, 7307993093, 7307993094, 7307993095, 7307993098, 7307999092, 7307999093, 7307999094, 7307999095, 7307999098).

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Země

Společnost

Celní sazba (%)

Doplňkový kód TARIC

Čínská lidová republika

Všechny společnosti

58,6

Thajsko

Awaji Materia (Thailand) Co. Ltd. Samutprakarn

7,4

8850

 

Thai Benkan Co. Ltd. Prapadaeng – Samutprakarn

0

A118

 

Všechny ostatní společnosti

58,9

A999

3.   Pokud není uvedeno jinak, použijí se platné předpisy týkající se cel.

Článek 2

Konečné antidumpingové clo uložené článkem 1 z dovozu pocházejícího z Čínské lidové republiky se rozšiřuje na dovoz stejných tvarovek odesílaných z Tchaj-wanu (kódy TARIC: 7307931191, 7307931991, 7307993092 a 7307999092; doplňkový kód TARIC A999), Indonésie (kódy TARIC: 7307931193, 7307931993, 7307993093 a 7307999093), Srí Lanky (kódy TARIC: 7307931194, 7307931994, 7307993094 a 7307999094) a Filipín (kódy TARIC: 7307931195, 7307931995, 7307993095 a 7307999095), bez ohledu na to, zda jsou prohlášeny za pocházející z Tchaj-wanu, Indonésie, Srí Lanky a Filipín či nikoliv, s výjimkou stejných tvarovek vyráběných společností Rigid Industries Co. Ltd., Kaohsiung (Tchaj-wan) (doplňkový kód TARIC A099). Osvobození od rozšíření cla na dovoz stejných tvarovek vyráběných společnostmi Chup Hsin Enterprise Co. Ltd., Kaohsiung (Tchaj-wan) (doplňkový kód TARIC A098) a Nian Hong Pipe Fittings Co. Ltd., Kaohsiung (Tchaj-wan) (doplňkový kód TARIC A100) se zrušuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. srpna 2009.

Za Radu

předseda

C. BILDT


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 84, 3.4.1996, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 94, 14.4.2000, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 139, 6.6.2003, s. 1.

(5)  Dříve Awaji Sangyo Co. Ltd., viz Úř. věst. C 152, 6.7.2007, s. 16.

(6)  Úř. věst. L 84, 3.4.1996, s. 46.

(7)  Úř. věst. L 275, 25.8.2004, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 355, 1.12.2004, s. 4.

(9)  Úř. věst. L 355, 1.12.2004, s. 9.

(10)  Úř. věst. L 116, 29.4.2006, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 275, 16.10.2008, s. 18.

(12)  Úř. věst. C 238, 10.10.2007, s. 20.

(13)  Úř. věst. C 138, 5.6.2008, s. 42.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU